This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52022XC1212(01)
Publication of a communication of approval of a standard amendment to the product specification for a name in the wine sector referred to in Article 17(2) and (3) of Commission Delegated Regulation (EU) 2019/33 2022/C 471/11
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 2022/C 471/11
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 2022/C 471/11
PUB/2022/1260
Úř. věst. C 471, 12.12.2022, pp. 17–25
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
12.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 471/17 |
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33
(2022/C 471/11)
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1)
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY
„Colinele Dobrogei“
PGI-RO-A0612-AM03
Datum oznámení: 28. září 2022
POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY
1. Změna zeměpisné oblasti produkce zahrnutím nových lokalit
Žádáme, aby vymezená oblast pro výrobu vín s CHZO Colinele Dobrogei byla doplněna o obec Baia, kterou tvoří vesnice Baia v župě Tulcea.
Baia se nachází na jihovýchodě župy Tulcea, na severu sousedí s obcí Stejaru, na jihozápadě s obcí Beidaud, na východě s obcí Ceamurlia de Jos a na jihu se župou Constanța. Baia se nachází 57 km od města Tulcea, hlavního města župy, a 20 km od Babadagu, který je součástí oblasti produkce vymezené pro CHZO.
Obec/vesnice Baia má podobné ekopedoklimatické podmínky jako oblast Colinele Dobrogei CHZO, a to díky své poloze ve správní oblasti a bezprostřední blízkosti měst a vesnic spadajících do oblasti zeměpisného označení, z nichž se v současnosti produkují jakostní vína.
Klimatické podmínky v oblasti Baia se slunečním zářením a světelnou energií pro syntézu organických látek vedou k vysoké koncentraci cukrů v hroznech, a tedy i v moštu. Výsledkem jsou tichá plná a mastná vína, která jsou zároveň svěží, mají slámově žlutou až žlutou barvu se zelenkavými odlesky, květinovou (černý bez, akát) a ovocnou vůni (exotické ovoce), komplexní aroma a organoleptické vlastnosti podobné těm, které mají tichá vína se zeměpisným označením Colinele Dobrogei.
Mění se kapitola III specifikace a bod 6 jednotného dokumentu.
2. Doplnění technologických postupů pro výrobu některých druhů vína
Do specifikace byly doplněny určité podmínky týkající se technologických postupů (procesů) vedoucích k vinifikaci bílých vín z červených hroznů, tichých růžových vín z bílých hroznů a tichých oranžových vín z bílých hroznů (proces macerace slupek v bílém hroznovém moštu).
Nové trendy ve spotřebě a preference růžových vín, u kterých se využívají různé technologické postupy, vedou k zájmu o tyto druhy tichého vína.
Mění se kapitola X specifikace a bod 5.1 jednotného dokumentu.
3. Zavedení nových moštových odrůd jako hlavních odrůd pro výrobu
Specifikace byla doplněna o nové odrůdy révy vinné, které jsou povoleny pro výrobu vína, tj. Crâmpoșie selecționată, Busuioacă de Bohotin a Băbească gri.
Crâmpoșie selecționată je rumunská odrůda vinné révy pěstovaná v oblasti Dobrogea.
Oblast s CHZO „Colinele Dobrogei“, vhodná pro pozdní sklizeň, umožňuje odrůdám s tlustou slupkou, jako je Crâmpoșie selecționată, plně dozrát, aby se z nich dala vyrobit ovocná a vyvážená vína se svěží vůní, svěžím buketem a ovocnými (hruška, zelené jablko) a někdy květinovými tóny, s dlouhotrvající dochutí, citrusovými tóny a mineralitou. Vizuálně může mít víno žlutou barvu s krystalickým leskem a jemnými nazelenalými odlesky.
Hrozny odrůdy Busuioacă de Bohotin mají tendenci hromadit velké množství cukrů, což přispívá ke kvalitativnímu zvýšení obsahu aroma, které je pro odrůdu Busuioacă specifické. Vinifikací vzniká světlé růžové víno s růžovými odstíny, chutí a vůní jahod, lesních jahod, intenzivní ovocnou chutí se střední kyselostí.
Băbească gri je rumunskou odrůdou révy vinné, která se při výrobě vína vyznačuje tóny čerstvých květin a ovoce, zelených jablek, lehkým nádechem akátového medu a medových pláství. Po krátké maceraci hroznů může mít víno žlutobílý, zelenožlutý nebo růžový nádech.
Mění se kapitola IV specifikace a body 4 a 7 jednotného dokumentu.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název (názvy)
Colinele Dobrogei
2. Typ zeměpisného označení:
CHZO – chráněné zeměpisné označení
3. Druhy výrobků z vinné révy
1. |
Víno |
4. Popis vína (vín)
—
1. Bílá a růžová vína
STRUČNÝ POPIS
Bílá a růžová vína
Barva: žlutozelená, někdy zlatavá, slámově žlutá, světlý/střední odstín lososově růžové barvy. Chuťová/čichová aromata: vůně čerstvě sečeného sena, akátového květu, buketu s nádechem sladkých mandlí, díky dobré akumulaci cukru jde o vína plná, kulatá, s tóny broskví, meruněk, manga, chuť je vyvážená bez důrazu na tělo, vůně s tóny polních květů, medu, opékaného chleba, růží, jemně citrusová chuť u typicky aromatických odrůd, v případě zralých vín s převahou tónů medových pláství (u aromatických odrůd).
Obecné analytické vlastnosti |
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
15,00 |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
10,00 |
Minimální celková kyselost: |
3,5 gramu na litr, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
18 |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
200 |
2. Červená vína
STRUČNÝ POPIS
Červená vína
Barva: rubínová, granátová, purpurová, tmavě červená. Chuťová/čichová aromata: s vyšší intenzitou barvy rozvoj svěží vůně lesních plodů, chuť s nádechem sušených švestek, sametové a mastné, aroma čerstvých malin, červeného rybízu, kliv, třešní, hřebíčku, ostružin a borůvek, vína mají tříslovnou konzistenci a charakter, rozvinutý buket borůvek a hřebíčku nebo pepřové/kořeněné tóny, tóny vanilky – projdou-li vína pouze krátkým procesem zrání, optimální kyselost, vína vhodná ke zrání v dubových sudech.
Obecné analytické vlastnosti |
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
15,00 |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
10,00 |
Minimální celková kyselost: |
3,5 gramu na litr, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
20 |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
150 |
5. Enologické postupy
5.1. Zvláštní enologické postupy
1. |
Výroba mimo vymezenou oblast Relevantní omezení vztahující se na výrobu vín Vína s CHZO „Colinele Dobrogei“ se mohou rovněž vyrábět v přilehlé oblasti, ve stejné správní jednotce, v sousedící správní jednotce nebo v sousedících oblastech se zeměpisnými označeními. Tuto skutečnost je třeba 48 hodin před zahájením výroby oznámit Národnímu úřadu pro révu a víno. |
2. |
Výrobní postup Zvláštní enologický postup Je rovněž povoleno kupážování, které se provádí v souladu s platnými právními předpisy. |
3. |
Enologický postup Zvláštní enologický postup Z moštových odrůd používaných k výrobě červených vín lze rovněž krátkodobou macerací vyrábět růžová vína, přičemž musí být zachovány vlastnosti odrůdy/odrůd, z níž/nichž tato vína pocházejí. |
4. |
Enologický postup Zvláštní enologický postup Výroba bílých vín z červených odrůd Mnoho výrobců hodlá zavést technologie pro využití aromatického potenciálu odrůd, jako je výroba bílých vín z červených hroznů, tzv. „blanc de noirs“. Tento způsob výroby bílých vín z červených hroznů využívá potenciál odrůd a výsledkem jsou lehká, robustní vína, která se vyznačují lehkou rostlinnou chutí, v níž dominuje jemná vůně ostružin, limetky, grapefruitu a žlutých švestek. Kyselost zvyšuje svěžest vína. Pokud jde o tiché růžové víno z bílých hroznů, hrozny odrůd Pinot Gris a Băbească Gri mají slupky v odstínech barvy slézu, šedofialové a šedomodré a hrozny odrůdy Traminer Roz jsou barvy perleťově růžové a šedorůžové. Z nich se získávají tichá vína v odstínech žlutobílé, slámově žluté až růžové. V závislosti na rozhodnutí vinaře lze vyrábět jak tichá bílá vína, tak růžová vína, přičemž růžová vína se získávají macerací. Tiché oranžové víno z bílých hroznů Technologie výroby tohoto vína zahrnuje proces macerace slupek v bílém hroznovém moštu, přičemž doba macerace závisí na hloubce barvy, které si vinař u výsledného vína přeje dosáhnout. Barva: jantarově žlutá / jantarová, s komplexní strukturou a aromatickým buketem lipových květů, medu, pomerančové kůry a sušeného ovoce. Chuť: bohatá, plná, s velmi zřetelnou kyselou složkou zvýrazněnou intenzivní mineralitou. |
5.2. Maximální výnosy
1. |
odrůdy Petit Verdot, Sangiovese 14 000 kg hroznů na hektar |
2. |
odrůda Viognier 14 500 kg hroznů na hektar |
3. |
odrůdy Negru de Drăgășani, Crâmpoșie selecționată, Băbească gri 15 000 kilogramů hroznů na hektar |
4. |
odrůdy Cabernet Sauvignon, Malbec, Mourvèdre 15 400 kilogramů hroznů na hektar |
5. |
odrůda Busuioacă de Bohotin 16 000 kilogramů hroznů na hektar |
6. |
odrůdy Chardonnay, Pinot Gris 16 300 kilogramů hroznů na hektar |
7. |
odrůda Semillon 16 600 kilogramů hroznů na hektar |
8. |
odrůdy Muscat Ottonel, Pinot Noir, Syrah, Burgund mare, Băbească Neagră 17 100 kilogramů hroznů na hektar |
9. |
odrůdy Sauvignon, Riesling italian, Riesling de Rhin, Merlot, Fetească Neagră, Fetească Regală, Fetească Albă, Tămâioasă Românească 18 000 kilogramů hroznů na hektar |
10. |
odrůdy Traminer aromat, Traminer roz, Crâmpoșie, Columna, Aligoté, Iordană, Aromat de Iași, Rkațiteli 18 000 kilogramů hroznů na hektar |
11. |
odrůdy Saint Emilion, Novac, Mamaia, Cristina, Alicante Bouschet 18 000 kilogramů hroznů na hektar |
12. |
Petit Verdot, Sangiovese 105 hektolitrů na hektar |
13. |
Viognier 109 hektolitrů na hektar |
14. |
Negru de Drăgășani, Crâmpoșie selecționată, Băbească gri 112 hektolitrů na hektar |
15. |
Cabernet Sauvignon, Malbec, Mourvèdre 115 hektolitrů na hektar |
16. |
Busuioaca de Bohotin 120 hektolitrů na hektar |
17. |
Chardonnay, Pinot Gris 122 hektolitrů na hektar |
18. |
Semillon 124 hektolitrů na hektar |
19. |
Muscat Ottonel, Pinot Noir, Syrah, Burgund mare, Băbească Neagră 128 hektolitrů na hektar |
20. |
Sauvignon, Riesling Italian, Riesling de Rhin, Merlot, Fetească Neagră, Fetească Regală, Fetească Albă, Tămâioasă Românească 135 hektolitrů na hektar |
21. |
Traminer roz, Traminer aromat, Crâmpoşie, Columna, Aligoté, Iordană, Aromat de Iaşi, Rkaţiteli 135 hektolitrů na hektar |
22. |
Saint Emilion, Novac, Mamaia, Cristina, Alicante Bouschet 135 hektolitrů na hektar |
6. Vymezená zeměpisná oblast
župa Constanța
město Murfatlar – Murfatlar, Siminoc;
obec Valu lui Traian – vesnice Valu de Traian;
obec Poarta Albă – vesnice Poarta Albă a Nazarcea;
město Ovidiu – obec Ovidiu, vesnice Poiana;
obec Ciocârlia – vesnice Ciocârlia;
město Medgidia – Medgidia, Remus Opreanu, Valea Dacilor;
obec Castelu – vesnice Castelu, Cuza Vodă, Nisipari;
obec Siliștea – vesnice Siliștea;
obec Tortoman – vesnice Tortoman;
obec Peștera – vesnice Peștera, Ivrinezu Mic;
obec Mircea Voda – vesnice Mircea Voda, Satu Nou, Țibrinu, Saligny, Stefan cel Mare, Gherghina;
obec Adamclisi – vesnice Adamclisi, Abrud, Hațeg, Urluia, Zorile;
město Cernavodă – obec Cernavodă;
obec Seimeni – vesnice Seimeni, Seimenii Mici;
obec Rasova – vesnice Rasova, Cochirleni;
obec Mihai Viteazu – vesnice Mihai Viteazu, Sinoie;
obec Istria – vesnice Istria, Nuntași;
obec Cogealac – vesnice Cogealac, Tariverde, Fântânele;
město Mangalia;
město Hârșova;
obec Chirnogeni – vesnice Chirnogeni;
obec 23 August – vesnice 23 August;
obec Horia – vesnice Horia, Tichilești;
obec Crucea – vesnice Crucea;
obec Topalu – vesnice Topalu;
obec Ciobanu – vesnice Ciobanu;
obec Gârliciu – vesnice Gârliciu;
obec Saraiu – vesnice Saraiu;
obec Cobadin – vesnice Viișoara;
župa Tulcea
město Babadag;
obec Sarichioi – vesnice Enisala, Visterna, Zebil, Sabangia;
obec Valea Nucarilor – vesnice Valea Nucarilor, Agighiol, Iazurile;
město Tulcea;
obec Ostrov – vesnice Ostrov, Piatra;
obec Somova – vesnice Somova, Mineri, Parcheș;
obec Niculițel – vesnice Niculițel;
obec Izvoarele – vesnice Izvoarele, Alba;
obec Valea Teilor – vesnice Valea Teilor;
obec Frecăţei – obce Teliţa, Poşta;
město Isacea;
obec Luncavița – vesnice Luncavița;
obec Văcăreni – vesnice Văcăreni;
obec Jijila – vesnice Jijila;
město Măcin;
obec Greci; vesnice Greci;
obec Cerna; vesnice Cerna;
obec Carcaliu – vesnice Carcaliu;
obec Baia – vesnice Baia.
7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)
Alicante Bouschet N – Alicante Henri Bouschet
Aligoté B – Plant de trois, Plant gris, Vert blanc, Troyen blanc
Aromat de Iași B
Burgund Mare N – Grosser burgunder, Grossburgunder, Blaufrankisch, Kekfrankos, Frankovka, Limberger
Busuioacă de Bohotin Rs – Schwarzer Muscat, Muscat fioletovâi, Muscat violet cyperus, Tămâioasă violetă
Babeasca gri G
Băbească neagră N – Grossmuttertraube, Hexentraube, Crăcana, Rară neagră, Căldărușă, Serecsia
Cabernet Sauvignon N – Petit Vidure, Burdeos tinto
Chardonnay B – Gentil blanc, Pinot blanc Chardonnay
Columna B
Cristina N
Crâmpoșie B
Crâmpoşie selecţionată B
Fetească albă B – Păsărească albă, Poama fetei, Mädchentraube, Leanyka, Leanka
Fetească neagră N – Schwarze Mädchentraube, Poama fetei neagră, Păsărească neagră, Coada rândunicii
Fetească regală B – Königliche Mädchentraube, Königsast, Kiralyleanka, Dănășană, Galbenă de Ardeal
Iordană B – Iordovană, Iordan
Malbec N – Cotes rouges, Pied de Perdrix, Plant d’Arles
Mamaia N
Merlot N – Bigney rouge
Mourvedre N
Muscat Ottonel B – Muscat Ottonel blanc
Negru de Drăgășani N
Novac N
Petit Verdot N
Pinot Gris G – Affumé, Grauer Burgunder, Grauburgunder, Grauer Mönch, Pinot cendré, Pinot Grigio, Ruländer
Pinot noir N – Blauer Spätburgunder, Burgund mic, Burgunder roter, Klăvner Morillon Noir
Riesling de Rhin B – Weisser Riesling, White Riesling
Riesling italian B – Olasz Riesling, Olaszriesling, Welschriesling
Rkatiteli B – Dedali Rkatiteli, Korolioc Rkatiteli
Saint Emilion B – Trebbiano Toscano, Ugni blanc
Sangiovese N – Brunello di Montalcino, Morellino
Sauvignon B – Sauvignon verde
Syrah N – Shiraz, Petit Syrah
Semillon B – Semillon blanc
Traminer Rose Rs – Rosetraminer, Savagnin Rose, Gewürztraminer
Traminer aromat alb B
Tămâioasă românească B – Rumänische Weihrauchtraube, Tamianka
Viognier B – Petit Vionnier, Viogne, Galopine, Vugava bijela
8. Popis souvislostí
8.1. Podrobné údaje o zeměpisné oblasti
Tento region odpovídá oblasti Dobrogea (Dobrudža) na jihovýchodě země vymezené dolním tokem Dunaje (ze západu a severu), Černým mořem (z východu) a hranicí s Bulharskem (z jihu). Z hlediska terénního reliéfu jsou pro něj charakteristické dominující plošiny a sprašový substrát a z hlediska biomu podnebí stepi a lesostepi, přičemž všechny tyto komponenty přispívají k vytvoření ekologického prostředí příznivého pro vinohradnictví.
Litologický substrát většiny vinic se skládá ze spraší (o tloušťce 3 až 40 m), které částečně pokrývají tvrdé a staré horniny (prepaleozoické, paleozoické, mezozoické a terciární) in situ nebo přemístěné.
V severní části oblasti Dobrudža je krajinný reliéf poměrně členitý (100–467 m n. m., kopcovitý a hornatý terén s chráněnými údolími), v jižní části oblasti Dobrudža je krajina tvořena plošinou tabulárního tvaru (pod 200–300 m n. m.); odděluje je střední část oblasti Dobrudža, kterou tvoří zvrásněná, široká a kopcovitá plošina (250–350 m n. m.).
Jedná se o nejchudší oblast v zemi na srážky a podzemní vody, které jsou nekonzistentní a často mineralizované, a jejich nedostatek je kompenzován akumulací, záchytem a zavlažováním.
Typické mírné kontinentální podnebí je částečně zmírněno blízkostí Černého moře, jezer a Dunajské delty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 11 °C, avšak teplotní rozdíly, pokud jde o průměrné teploty, v lednu a červenci mohou přesáhnout 25 °C; zaznamenány byly víceleté výkyvy absolutních extrémů přesahující 75 °C; průměrné množství srážek však často klesne pod 400 mm/rok. K výhodám patří heliotermální zdroje: které patří k nejvyšším v zemi (intenzita záření převyšuje 120–125 Kcal/cm2, více než 2 200 hodin slunečního svitu a průměrná souhrnná denní teplota 4 000–4 200 °C/rok), což zajišťuje zrání, či dokonce přezrálost hroznů.
Půdy, které ve vinařských oblastech jednoznačně převažují, zahrnují stepní měkké půdy (kaštanozem a černozem) a lesostepní měkké půdy (kambická černozem a vzácněji jílovité iluviální, rendzina, šedozem), z nichž většina vzniká na sprašovém substrátu.
8.2. Údaje o produktu
Víno s CHZO „Colinele Dobrogei“ může být bílé, červené nebo růžové.
Bílá/růžová vína jsou čirá, mají žlutozelenou až zlatožlutou barvu, světlý nebo střední odstín lososově růžové barvy, sametovou chuť.
Chuťová/čichová aromata – především květinová, dobrá akumulace cukrů, kulatá, tóny medu, růže, citrusy u typicky aromatických odrůd, někdy medové plástve u vín odrůd aromatizovaných zráním.
Červená vína jsou sametová a barva je rubínová nebo tmavě granátová, purpurová či tmavě červená.
Chuťová/čichová aromata – svěží vůně zralých lesních plodů, sušených švestek, sametové a mastné, aroma čerstvých malin, červeného rybízu, kliv, ostružin a borůvek, vína mají tříslovitou strukturu a charakter, buket borůvek a hřebíčku s možnými pepřovými tóny, tóny vanilky – projdou-li vína pouze krátkým procesem zrání, vína vhodná ke zrání v dubových sudech.
8.3. Příčinná souvislost
Specifičnost výrobků s označením CHZO „Colinele Dobrogei“ vyplývá z vlastností hroznového moštu, z něhož se tyto výrobky vyrábějí. Dotčené odrůdy révy se pěstují na místech s velkým množstvím slunečního záření a heliotermálních zdrojů, které patří k nejvyšším v zemi, a s nízkými srážkami. Tyto faktory přispívají k dobrému zrání hroznů a k produkci moštu bohatého na cukr. V této oblasti, zejména na podzim, je pociťován také vliv moře coby regulátoru teploty. Na oblast Cernavodă působí přítomnost Dunaje, zejména na vinice v bezprostřední blízkosti řeky. Důležitým faktorem určujícím kvalitu vín je půda, která je bohatá na uhličitan vápenatý. Na kvalitu vín má příznivý vliv také blízkost jezer Razim a Sinoe a půdy vhodné pro pěstování révy. Vína vykazují vyvážený obsah alkoholu a kyselosti a dobře vyjádřené organoleptické vlastnosti (květy/lesní ovoce, koření).
9. Další základní podmínky (balení, označování, další požadavky)
Podmínky vztahující se na získanou produkci
Právní rámec:
vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Na základě oznámení příslušnému orgánu může balení a plnění vín do lahví probíhat i mimo oblast, ve které byly hrozny vyprodukovány.
To lze provést ve stejné správní jednotce, v sousedící správní jednotce nebo v sousedící oblasti se zeměpisným označením.
V příslušných případech se v systému označování povinně uvede údaj o výrobci, místu plnění a stáčírně.
Pro účely plnění do lahví a vzhledem k obchodním požadavkům na trhu Unie a požadavkům vývozců je povoleno uvádět na trh sudová vína s CHZO „Colinele Dobrogei“.
Dodávky sudového vína se oznamují příslušnému orgánu prostřednictvím územního inspektorátu a jsou k nim přiloženy doklady pro přepravu a certifikát potvrzující právo používat název s CHZO, který osvědčuje právo na uvádění vína na trh.
Odkaz na specifikaci produktu
https://www.onvpv.ro/sites/default/files/caiet_de_sarcini_ig_colinele_dobrogei_modif_cf_cerere_3_2021_modif_anterioare_cerere_989_18.05.2022_no_track_changes_0.pdf