|
Souhrnný přehled
|
|
Posouzení dopadů připojené k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
|
|
A. Potřeba opatření
|
|
V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?
|
|
Násilí vůči ženám a domácí násilí je rozšířeno v celé EU. V roce 2014 nahlásila každá třetí žena v EU určitou formu fyzického a/nebo sexuálního násilí. Z administrativních údajů z roku 2019 vyplývá odhad prevalence v EU ve výši 21,2 %. Kromě různých forem násilí vůči ženám a domácího násilí v offline prostředí se zvyšuje počet případů kybernetického násilí vůči ženám a kybernetického partnerského násilí; odhaduje se, že v roce 2020 se s tímto násilím potýkalo 52 % mladých žen na celém světě.
Genderově podmíněné násilí může mít dopad jak na ženy, tak na muže, ale ženy jsou neúměrně postiženy. Domácí násilí se dotýká i jiných rodinných příslušníků (např. manželů či manželek, dětí a starších rodinných příslušníků). Násilí vůči ženám a domácí násilí postihuje miliony lidí v EU ve všech členských státech.
Násilí vůči ženám a domácí násilí vyplývají ze škodlivých společenských norem a stereotypů, které vedou ke genderové nerovnosti; neuznávají se specifické rysy trestných činů násilí vůči ženám a domácího násilí a protiopatření jsou neúčinná (právní roztříštěnost, právní nejistota a neúčinné prosazování práva).
Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni byly zjištěny nedostatky v prevenci, ochraně, podpoře obětí, přístupu ke spravedlnosti a koordinaci politik, a to jak v členských státech, které provedly Istanbulskou úmluvu o násilí vůči ženám a domácím násilí, tak v těch, které ji neprovedly. Příslušné normy EU jsou roztříštěné do několika nástrojů, a pokud jde o tuto skupinu obětí, nevedly k účinnému monitorování ani prosazování. Přestože Istanbulská úmluva vedla k přijetí opatření na vnitrostátní úrovni, z monitorování jejího provádění vyplývá, že nedostatky přetrvávají.
Vzhledem ke způsobu, jakým se situace v posledních desetiletích vyvíjela, je nepravděpodobné, že se počet obětí výrazně sníží bez důraznějšího koordinovaného postupu v oblasti prevence, ochrany, přístupu ke spravedlnosti, podpory obětí a koordinace politik.
|
|
Čeho by mělo být dosaženo?
|
|
Cílem této iniciativy je prevence a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Konkrétně jde o to, tomuto násilí účinně předcházet, chránit před ním, zajistit přístup ke spravedlnosti a posílenou koordinaci, jakož i poskytování podpory obětem. Iniciativa má rovněž zajistit účinné řešení sexuálního obtěžování a kybernetického násilí.
|
|
Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)?
|
|
Prevalence násilí vůči ženám a domácího násilí v celé EU, jakož i újma, kterou tyto formy násilí způsobují jednotlivcům i společnostem, vytvářejí zvláštní potřebu společného postupu. Násilí vůči ženám a domácí násilí mohou mít vzhledem k mobilitě osob rovněž fyzickou přeshraniční povahu; v online světě nemá toto násilí žádné hranice. Cílů politiky lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li se na všechny případy násilí vůči ženám a domácího násilí stejnou měrou vztahovat minimální standardy. Problematiku násilí vůči ženám a domácího násilí členské státy začlenily do svých právních předpisů a politik, což však ke snížení prevalence uvedeného násilí nevedlo. V zájmu zajištění rovného zacházení s oběťmi by iniciativa přinesla vzestupnou konvergenci tím, že by stanovila minimální normy týkající se práv obětí násilí vůči ženám a domácího násilí. Cílem těchto norem by bylo předcházet uvedenému druhu násilí a potírat je, a to před trestním řízením, v jeho průběhu i po jeho skončení. Iniciativa by rovněž zavedla definice jednání, jehož kriminalizace je nedostatečná, jakož i související tresty. Opatření na úrovni EU zajistí ochranu základních práv poloviny obyvatel EU na celém jejím území.
|
|
B. Řešení
|
|
Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována?
|
|
Komise zvážila tyto možnosti:
0)základní scénář s nelegislativními opatřeními;
1)umírněná legislativní opatření k prevenci násilí vůči ženám a domácího násilí, k ochraně před násilím, zajištění přístupu ke spravedlnosti, poskytování podpory obětem a posílení koordinace a
2)komplexnější legislativní opatření, kterými by se řešily výše uvedené záležitosti a která by byla doplněna pravidly týkajícími se sexuálního obtěžování a kybernetického násilí vůči ženám a kybernetického násilí mezi partnery.
Možnost 2 byla dále rozdělena na přiměřenější opatření (2A) a opatření, která jsou ideální (z hlediska kriminalizace, sexuálního obtěžování a ochrany), ale méně účinná (2B). Upřednostňována je dílčí možnost 2A, a to jak z kvalitativního hlediska, tak z hlediska nákladů a přínosů.
|
|
Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?
|
|
Komise vedla se zúčastněnými stranami komplexní konzultace týkající se jak posouzení dopadů, tak kontroly účelnosti. V rámci otevřené veřejné konzultace bylo shromážděno více než 700 odpovědí. V souladu s dřívějšími průzkumy vyzvala velká většina respondentů k tomu, aby byla na úrovni EU v oblasti násilí vůči ženám a domácího násilí přijata další opatření. Komise členské státy konzultovala jak písemnou formou, tak formou semináře. Členské státy daly najevo, že se k postupu na úrovni EU staví otevřeně a zamýšlená opatření považují za relevantní. Při cílených konzultacích s nevládními a mezinárodními organizacemi zazněla široká podpora pro nejambicióznější opatření (dílčí možnosti 2A a 2B). Odborové svazy a zaměstnavatelé podpořili cíl boje proti sexuálnímu obtěžování a uvítali další opatření. K povinnostem, které by jim byly uloženy, se však zaměstnavatelé stavěli rezervovaně. Odborové svazy a zaměstnavatelé trvali na roli sociálních partnerů.
|
|
C. Dopady upřednostňované možnosti
|
|
Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?
|
|
Z posouzení upřednostňované možnosti vyplývají pozitivní hospodářské dopady. Snížení prevalence násilí vůči ženám a domácího násilí by zejména mohlo znamenat hospodářský přínos ve výši přibližně 53,1 miliardy EUR a v dlouhodobém horizontu dokonce zhruba 82,7 miliardy EUR. Největší potenciál pro ekonomický přínos spočívá v tom, že by se snížily náklady na fyzickou a citovou újmu obětí (odhadované snížení v rozmezí od 32,2 miliardy EUR do 64,5 miliardy EUR). Společenské dopady by se týkaly různých zúčastněných stran, konkrétně obětí, svědků, pachatelů, podniků, vnitrostátních orgánů a společnosti v širším smyslu. Upřednostňovaná možnost by pro oběti znamenala lepší zdraví, bezpečnost a kvalitu života (zejména díky ochranným a podpůrným opatřením). Rovněž by se zvýšilo povědomí obětí a svědků o informacích týkajících se dostupných služeb ochrany a podpory a o přístupu k nim. Očekává se, že intervenční programy pro pachatele budou mít pozitivní dopad na jejich postoje a chování. Pokud by zaměstnavatelé znali situaci, s níž se potýkají pracovníci, kteří jsou oběťmi obtěžování na pracovišti, lépe by je pochopili, zajistili jim větší podporu, a v konečném důsledku tak přispěli k vytváření bezpečného pracovního prostředí. Pozitivní účinek by se měl projevit i na produktivitě. Vnitrostátní orgány by měly prospěch z opatření řešících právní roztříštěnost a nejistotu. Pokud by si veřejnost uvědomila škodlivost genderových stereotypů, norem a násilnického chování mezi veřejností, mělo by to pozitivní dopad na společnost jako celek. V neposlední řadě je důležité dodat, že dopady upřednostňované možnosti na základní práva jsou značné.
|
|
Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?
|
|
Celkové náklady na dodržování předpisů u upřednostňované možnosti se pohybují mezi 5 miliardami EUR a 6,6 miliardy EUR. Většinu nákladů na dodržování předpisů by nesly členské státy, až na několik výjimek týkajících se sexuálního obtěžování; v tom případě by náklady na dodržování předpisů nesli zaměstnavatelé. Náklady na dodržování předpisů vyplývají z opatření v problematických oblastech prevence, ochrany, přístupu ke spravedlnosti, podpory obětí a koordinace. Nebyly zaznamenány žádné negativní dopady.
|
|
Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?
|
|
Většinu nákladů by nesly členské státy. Potenciální náklady pro zaměstnavatele činí 1,9 miliardy EUR v důsledku povinné účasti vedoucích pracovníků na odborné přípravě v oblasti potírání sexuálního obtěžování na pracovišti a dopadu domácího násilí na pracoviště. Náklady by byly omezeny na účast vedoucích pracovníků na dvouhodinové odborné přípravě online, a proto by pro malé a střední podniky nebyly nijak velké.
|
|
Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?
|
|
Většinu nákladů na dodržování předpisů, které se pro EU-27 pohybují v rozmezí od 5 miliard EUR do 6,6 miliardy EUR, by nesly členské státy. Očekává se, že dopad na vnitrostátní rozpočty a správní orgány zůstane omezený a bude zmírněn přínosy upřednostňované možnosti.
|
|
Očekávají se jiné významné dopady?
|
|
Upřednostňovaná možnost zjednodušuje rámec EU tím, že soustřeďuje opatření týkající se násilí vůči ženám a domácího násilí do jednoho legislativního nástroje. Tento nástroj lépe zajišťuje rovnoměrnější dostupnost opatření na regionální úrovni a místní úrovni, a tím také rovnoměrnější ochranu obětí.
|
|
Proporcionalita?
|
|
Zásada proporcionality je plně dodržena, neboť opatření byla navržena na základě pečlivé analýzy nedostatků provedené jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Opatření:
·nepřekračují rámec toho, co je nezbytné, aby se zabránilo překrývání s vnitrostátními pravidly kriminalizace,
·neukládají orgánům veřejné správy povinnost přijímat opatření, jejichž uvedení do praxe by bylo příliš složité, a
·zamezují nepřiměřeným nákladům pro členské státy a zaměstnavatele.
Kromě toho lze opatření spadající do upřednostňované možnosti považovat za nezbytná k tomu, aby cílů bylo dosaženo účinně a způsobem, jenž posiluje provádění základních práv.
|
|
D. Návazná opatření
|
|
Kdy bude tato politika přezkoumána?
|
|
Potřeba přezkumu politiky bude posouzena poté, co členské státy podají první zprávy o provádění směrnice. Očekává se, že k tomu dojde v rámci povinného podávání zpráv, např. pět let po vstupu směrnice v platnost. Podávání zpráv by probíhalo v pravidelných intervalech formou dotazníku pro členské státy. Kromě informací poskytovaných v rámci povinného podávání zpráv budou monitorování a hodnocení iniciativy vycházet především ze stávajících harmonizovaných ukazatelů a budou doplněna o další harmonizační opatření týkající se shromažďování údajů. Podrobnosti budou popsány v plánu monitorování a prosazování, který Komise připraví.
|