EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.2.2022

COM(2022) 46 final

2022/0032(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech)

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Polovodičové čipy jsou základem digitální ekonomiky. Jsou základem fungování digitálních produktů: od chytrých telefonů a automobilů přes kritické aplikace a infrastruktury v oblasti zdravotní péče, energetiky, komunikací a automatizace až po většinu ostatních průmyslových odvětví. Jsou také klíčem k technologiím budoucnosti, včetně umělé inteligence a komunikace 5G/6G. Bez čipů by nic digitálního neexistovalo.

V uplynulém roce došlo v Evropě k narušení dodávek čipů, což způsobilo jejich nedostatek v mnoha hospodářských odvětvích a potenciálně i vážné společenské důsledky. Narušení dodávek představuje ohrožení pro mnoho evropských odvětví, včetně automobilového průmyslu, energetiky, komunikací a zdravotnictví, a také strategických odvětví, jako je obrana, bezpečnost a vesmír. Zároveň se na trhu začínají objevovat falešné čipy, které ohrožují bezpečnost elektronických zařízení a systémů.

Současná krize odhalila strukturální zranitelnosti evropských hodnotových řetězců. Celosvětový nedostatek polovodičů rovněž odhalil závislost Evropy na dodávkách od omezeného počtu podniků a zeměpisných oblastí a její zranitelnost vůči omezením vývozu ze třetích zemí a dalším narušením v současných geopolitických souvislostech. Tuto závislost navíc prohlubují extrémně vysoké překážky vstupu do tohoto odvětví a jeho kapitálová náročnost. Například výpočetně nejvýkonnější čipy vyžadují výrobu s přesností v řádech nanometrů (nm) 1 . Vybudování takových zařízení vyžaduje počáteční investici ve výši nejméně 15 miliard EUR 2 a dosažení připravenosti k výrobě s odpovídajícími výnosy vyžaduje tři roky 3 . Výdaje na navrhování takových čipů se mohou pohybovat od 0,5 miliardy EUR po více než 1 miliardu EUR. Intenzita výzkumu a vývoje v tomto odvětví je vysoká a přesahuje 15 % 4 .

Evropští hráči dnes investují hlavně do výzkumu a vývoje, ale ne dostatečně do toho, aby se výsledky těchto činností promítly do průmyslových přínosů. Takový výzkum a vývoj je klíčovým faktorem miniaturizace polovodičových technologií, která je nezbytná pro výrobu výpočetně výkonných čipů nové generace. Evropa je domovem předních světových výzkumných a technologických organizací. Mnoho výsledků evropského výzkumu a vývoje se však průmyslově využívá mimo Unii.

Silnou stránkou Unie je navrhování polovodičových komponent pro výkonovou elektroniku, radiofrekvenční a analogová zařízení, senzory a mikrořadiče, které dnes nacházejí široké uplatnění v automobilovém a zpracovatelském průmyslu. Její slabší stránkou je navrhování digitální logiky (procesorů a pamětí), která je však čím dál nezbytnější vzhledem k čím dál většímu rozšíření umělé inteligence a konektivity.

Unie má také velmi dobrou pozici, pokud jde o materiály a zařízení potřebné k provozu velkých závodů na výrobu čipů, přičemž v rámci dodavatelského řetězce hraje zásadní roli řada společností. Unie má silná a diverzifikovaná odvětví průmyslových uživatelů, jako je např. automobilový průmysl, průmyslová automatizace, zdravotnictví, energetika, komunikace, avšak spolupráce v rámci hodnotového řetězce je slabá.

Celkový podíl Unie na světovém trhu s polovodiči činí 10 % v hodnotovém vyjádření 5 , což je ve výrazném nepoměru k jejímu ekonomickému významu. Navzdory svému silnému celosvětovému postavení v oblasti materiálů a výroby vybavení je Unie při navrhování, výrobě, balení, testování a montáži čipů do značné míry závislá na dodavatelích ze třetích zemí.

Polovodiče jsou dnes ve středu silných geostrategických zájmů a jádrem celosvětového soupeření v oblasti technologií. Jednotlivé státy si chtějí zajistit dodávky nejmodernějších čipů, protože ty jsou podmínkou jejich akceschopnosti (z hospodářského, průmyslového i vojenského hlediska) a základem digitální transformace. Všechny hlavní světové regiony intenzivně investují a zavádějí podpůrná opatření na inovaci a posílení svých výrobních schopností.

Unie má předpoklady k tomu, aby se v budoucnu na trhu s čipy stala lídrem v tomto oboru. Její ambicí je zdvojnásobit do roku 2030 její dnešní podíl na světové produkci na 20 % v hodnotovém vyjádření 6 . Cílem je nejen snížit závislost, ale také využít ekonomické příležitosti, neboť se očekává, že se celosvětový trh s polovodiči do konce desetiletí zdvojnásobí, což zvýší konkurenceschopnost polovodičového ekosystému a průmyslu jako celku prostřednictvím inovativních produktů ve prospěch evropských občanů.

Objevují se nové tržní trendy a příležitosti. Společnosti působící v oblasti polovodičů stále častěji navrhují ve spolupráci s koncovými uživateli čipy na míru, aby zlepšily výkon systému pomocí optimalizace hardwaru a softwaru. Umělá inteligence, edge cloud a digitální transformace průmyslových odvětví nabízejí nové příležitosti pro budoucí konkurenceschopnost evropských technologií a vedoucí postavení v tomto odvětví.

Technologie se zároveň neustále vyvíjí. Pokračuje další miniaturizace směrem k menším rozměrům v oblasti hlavních procesních technologií (FinFET a FDSOI), což odpovídá Moorovu zákonu 7 , přičemž je velká poptávka po energeticky účinnějších řešeních, aby stále rostoucí stopa zpracování zůstala udržitelná. Nově vznikající výpočetní paradigmata, jako je neuromorfní výpočetní technika a kvantové technologie, jsou slibnými technologiemi pro nové oblasti použití. Zásadní význam pro řízení spotřeby, např. pro optimální využití energie z baterií, zejména pro veškeré elektromobily a výrobu energie z obnovitelných zdrojů, mají nové materiály, jako je karbid křemíku (SiC) a nitrid gallia (GaN).

Tato důvodová zpráva doprovází návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec opatření pro posílení evropského polovodičového ekosystému v Unii (akt o čipech).

Za účelem naplnění této vize je na základě pěti strategických cílů formulována evropská strategie pro čipy:

·Evropa by měla posílit své vedoucí postavení v oblasti výzkumu a technologií,

·Evropa by měla budovat a posilovat své vlastní inovační schopnosti v oblasti navrhování, výroby a balení pokročilých čipů a proměňovat je v komerční výrobky,

·Evropa by měla zavést odpovídající rámec pro podstatné zvýšení své výrobní kapacity do roku 2030,

·Evropa by měla řešit akutní nedostatek dovedností, lákat talentované pracovníky a podporovat vznik kvalifikované pracovní síly,

·Evropa by měla důkladně porozumět globálním dodavatelským řetězcům polovodičů.

·Zavedení iniciativy Čipy pro Evropu, která podpoří budování rozsáhlých technologických kapacit a inovací v celé Unii s cílem umožnit navrhování a zavádění špičkových polovodičových a kvantových technologií nové generace, které posílí schopnosti Unie v oblasti pokročilého navrhování, systémové integrace, schopností a dovedností na poli výroby čipů, včetně důrazu na začínající podniky a rychle se rozvíjející podniky (pilíř 1, „iniciativa Čipy pro Evropu“).

Iniciativa zejména vybuduje inovativní virtuální návrhářskou platformu s cílem posílit kapacitu Evropy v tomto směru, která bude přístupná za otevřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. Tato platforma bude stimulovat rozsáhlou spolupráci uživatelských komunit s návrhářskými studii, začínajícími podniky a malými a středními podniky, dodavateli duševního vlastnictví a nástrojů, návrháři a výzkumnými a technologickými organizacemi a bude integrovat stávající a nová návrhářská zařízení s rozšířenými knihovnami a nástroji EDA 10 .

Iniciativa podpoří pilotní linky, které třetím stranám poskytnou podmínky pro otevřené, transparentní a nediskriminační testování, ověřování a další rozvoj jejich návrhů výrobků. Vývoj nových pokročilých pilotních linek připraví na další generaci výrobních schopností a jejich ověřování.

Iniciativa dále přispěje k vybudování pokročilých technologických a inženýrských kapacit pro urychlení inovačního vývoje kvantových čipů, např. v podobě knihoven návrhů pro kvantové čipy, pilotních linek a zkušebních a experimentálních zařízení.

Iniciativa podpoří síť center kompetencí po celé Unii, která budou poskytovat odborné znalosti zúčastněným stranám, včetně koncových uživatelů z řad malých a středních podniků, začínajících podniků a vertikálních odvětví, a zlepšovat jejich dovednosti. Centra kompetencí usnadní otevřený, transparentní a nediskriminační přístup k návrhářské infrastruktuře a k pilotním linkám a jejich účinné využívání. Stanou se z nich atraktivní místa pro inovace a nové vysoce kvalifikované talentované pracovníky.

Kromě uvedené iniciativy by měly činnosti usnadňující přístup k dluhovému financování a vlastnímu kapitálu v hodnotovém řetězci polovodičů, které budou souhrnně označovány jako „fond pro čipy“, podpořit rozvoj dynamického a odolného polovodičového ekosystému tím, že poskytnou příležitosti pro větší dostupnost finančních prostředků na podporu růstu začínajících a rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků, a dále investic v celém hodnotovém řetězci, včetně společností v hodnotových řetězcích polovodičů, případně i díky kombinování zdrojů financování zajištěnému v rámci uvedené iniciativy.

·Vytvoření rámce pro zajištění bezpečnosti dodávek přilákáním investic a zvýšením výrobních kapacit v oblasti výroby polovodičů, a dále pokročilým balením, testováním a montáží prostřednictvím integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, která jsou první svého druhu (pilíř 2, „bezpečnost dodávek“).

Návrh zejména vymezuje kritéria pro usnadnění realizace konkrétních projektů, které přispívají k bezpečnosti dodávek polovodičů v Unii. Za tímto účelem návrh rozlišuje dva typy zařízení, která jsou první svého druhu 11 , a to integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče 12 . Pokud určité zařízení uspěje se žádostí, aby bylo uznáno za jeden z těchto dvou typů prvního zařízení svého druhu, návrh ukládá členským státům povinnost zajistit efektivní vyřízení správních žádostí týkajících se plánování, výstavby a provozu uznaného zařízení, které je první svého druhu.

V reakci na rostoucí potřebu kyberneticky odolných dodavatelských řetězců 13 bude Komise spolupracovat s členskými státy a soukromými subjekty na určení odvětvových požadavků na důvěryhodné čipy s cílem zavést společné normy a certifikaci, jakož i společné požadavky na zadávání veřejných zakázek, které budou případně vypracovány s podporou evropských normalizačních organizací a s ohledem na zásady nového legislativního rámce pro posuzování shody a dozor nad trhem.

·Vytvoření koordinačního mechanismu mezi členskými státy a Komisí pro posílení spolupráce s členskými státy a mezi členskými státy navzájem, monitorování nabídky polovodičů, odhadování poptávky, předvídání nedostatku, aktivace fáze řešení krize a jednání prostřednictvím specializovaného souboru opatření (pilíř 3, „monitorování a reakce na krize“).

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu se sdělením Komise, kterým byla v květnu 2021 zaktualizována nová průmyslová strategie z roku 2020 16 a které určuje oblasti strategických závislostí, jež by mohly vést ke zranitelnosti, jako jsou nedostatky v zásobování. Návrh se zabývá problémy v oblasti navrhování, výroby, balení, testování a montáže, které byly uvedeny ve sdělení a v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. V uvedeném sdělení je oznámeno zřízení Průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie (dále jen „aliance“) 17 , jejímž úkolem je hledání nedostatků ve výrobě mikročipů a technologického vývoje potřebného pro prosperitu podniků a organizací, pro lepší konkurenceschopnost podniků, pro zvýšení digitální suverenity Evropy a pro uspokojení poptávky po nové generaci bezpečných, energeticky účinných a výkonných čipů a procesorů. V souvislosti s tímto nařízením bude aliance zastávat poradní roli.

S cílem urychlit provádění opatření poskytuje iniciativa Čipy pro Evropu nový právní nástroj, a to Konsorcium pro evropskou čipovou infrastrukturu (ECIC), které bylo vytvořeno speciálně za účelem zjednodušení a strukturování právních vztahů mezi soukromými a veřejnými členy konsorcia, včetně zejména výzkumných a technologických organizací, a za účelem zajištění strukturálního dialogu s Komisí pro provádění opatření v rámci uvedené iniciativy. Tento nový právní nástroj je dobrovolný a doplní soubor řady dalších právních nástrojů Unie, včetně konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu15, které umožňují kombinovat financování z členských států, rozpočtu Evropské unie a soukromých investic. Právnické osoby budou mít při vytváření veřejně-soukromého konsorcia pro účely provádění opatření v rámci iniciativy na výběr z dostupných právních nástrojů Unie, které nejlépe odpovídají konkrétnímu účelu, složení a uspořádání konkrétního konsorcia. Společný podnik pro čipy, který je pověřen celkovým prováděním některých opatření v rámci této iniciativy, může za podmínek stanovených v článku 134 návrhu Komise pro nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy 29 , stanovit, že některá opatření mohou provádět pouze právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia, které může být strukturováno formou konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, nebo formou jiných existujících právních nástrojů Unie existujících pro zřízení konsorcia.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření mohou představovat podporu pro některé z hlavních politik Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu 30 . Využívání polovodičových technologií a digitálních technologií obecně je silným nástrojem pro přechod k udržitelnosti a může vést k novým výrobkům a účinnějším a účelnějším způsobům práce, které přispějí k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.

Narušení dodávek polovodičů a závislost na jiných regionech mohou zpomalit přechod k udržitelnosti v evropských odvětvích využívajících digitální řešení. Ve snaze tato narušení a závislost řešit návrh posiluje vedoucí postavení Evropy, pokud jde o výrobní kapacitu v oblasti polovodičů. Zařízení by měla plně splňovat požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů Unie, například v souvislosti s posuzováním dopadů na životní prostředí, emisemi do ovzduší, vody a půdy, včetně rizika průmyslových havárií a jejich prevence, a měla by usilovat o zajištění vysoké energetické účinnosti a účinnosti při využívání zdrojů a vody. Pro posílení výrobní kapacity je třeba urychleně budovat zařízení na výrobu polovodičů, což lze výjimečně považovat za převažující veřejný zájem, pokud je to nezbytné pro udělování výjimek v řízeních o udělování povolení, včetně některých případů posouzení vlivů na životní prostředí, za předpokladu, že jsou splněny ostatní podmínky uvedené v příslušných ustanoveních. Součástí zmiňovaného konceptu zařízení, která jsou první svého druhu, je zároveň i možnost kvalifikace také na základě předpokládané energetické nebo environmentální účinnosti daného zařízení.

Delší doba užívání elektronických výrobků díky designu s ohledem na životnost a modernizaci služeb sníží četnost výměn a potřebu nových výrobků. Z elektronického odpadu lze opětovně využít materiál na výrobu mikročipů; z technického hlediska je například možné recyklovat polovodičové sloučeniny, i když v současné době pouze ve velmi malém množství. Případným nástrojem pro uplatnění těchto požadavků bude Iniciativa pro udržitelné výrobky založená na rozšíření působnosti směrnice o ekodesignu. Komise se rovněž zabývá různými možnostmi systémů zpětného odběru a zpětného prodeje spotřební elektroniky, aby se zvýšila nabídka funkčních použitých zařízení.

S rostoucí digitalizací a elektrifikací přispívají energeticky účinné čipy rovněž k dalším politikám, včetně politik v oblasti průmyslové výroby, dopravy a energetiky, např. k připravovanému akčnímu plánu digitalizace energetiky 37 . Očekává se, že poptávka po polovodičových technologiích se během deseti let zdvojnásobí. Stále více čipů je zabudováváno do robotů a výrobních strojů v průmyslu a v zemědělství, ale také do dopravních prostředků a dalších zařízení. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je inteligentní využívání čipů a dalších digitálních technologií a výroba energeticky účinnějších čipů, je tento návrh v souladu s několika odvětvovými politikami a přispívá k nim.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Toto nařízení sleduje dva samostatné specifické cíle, které jsou oba nedílnou součástí jeho obecného cíle vytvořit soudržný rámec pro posílení polovodičového ekosystému Unie. Prvním specifickým cílem tohoto nařízení, na němž spočívá pilíř 1, je vytvoření rozsáhlých inovačních kapacit a odpovídajících technologických schopností v polovodičovém průmyslu, aby bylo možné urychlit inovace a přizpůsobit se jim. Dalšími cíli tohoto nařízení, na nichž spočívají pilíře 2 a 3, jsou zvýšení odolnosti Unie a bezpečnosti dodávek v oblasti polovodičových technologií podporou a koordinací investic do pokročilé výroby polovodičů (pilíř 2) a umožněním koordinovaného monitorování a reakce na krize (pilíř 3).

Příslušným právním základem prvního cíle jsou ustanovení čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1 a článek 183 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Ustanovení čl. 173 odst. 3 stanoví, že Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem a po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu činností, které členské státy provádějí k zajištění podmínek nezbytných pro konkurenceschopnost průmyslu a inovační kapacitu Unie, a zajistit přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám v důsledku rychlých inovačních cyklů. Tento právní základ je pro většinu činností prováděných v rámci uvedené iniciativy vhodný vzhledem k tomu, že pilíř 1 tohoto nařízení má za cíl urychlit výrobu polovodičů průmyslem Unie, posílit suverenitu v dodavatelském řetězci polovodičů, posílit průmyslové kapacity, usnadnit rozvoj inovativních začínajících podniků a malých a středních podniků a podpořit nové investice do inovací a technologického rozvoje. Vzhledem k tomu, že uvedená iniciativa je pojata široce, vychází dále z hlavy Smlouvy o fungování EU s názvem „Výzkum a technologický rozvoj a vesmír“ (čl. 182 odst. 1 a článek 183).

Příslušným právním základem pro druhý cíl, který je základem pilířů 2 a 3, je článek 114 Smlouvy o fungování EU. Pilíře 2 a 3 tohoto návrhu mají vytvořit harmonizovaný právní rámec pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti dodávek v Unii. Používání polovodičů má v Unii zásadní význam pro mnoho ekonomických odvětví a společenských funkcí, a pro fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby zásobování polovodiči bylo odolné vůči krizím. Pro zachování stabilního fungování strategických navazujících odvětví je proto třeba předvídat veškerá narušení dodávek a neprodleně je řešit. Vzhledem k významnému hospodářskému dopadu současného nedostatku polovodičů je pravděpodobné, že členské státy začnou zavádět regulační opatření, jejichž cílem bude řešit strukturální slabiny odvětví, které k tomuto nedostatku vedly, nebo umožnit reakci na takový nedostatek či jeho zmírnění v budoucích krizových situacích 38 . Tato regulační opatření jsou sice přiměřená pro řešení nedostatků na vnitrostátní úrovni, ale mohla by představovat nejednotnou reakci na potřebu posílit odolnost a řešit případné krize na vnitřním trhu, což by mohlo vést k roztříštěnosti odvětví. Aby bylo možné přijímat koordinovaná opatření pro budování odolnosti, je nutné disponovat harmonizovanými pravidly, která usnadní realizaci konkrétních projektů přispívajících k bezpečnosti dodávek polovodičů v Unii (pilíř 2). Navrhovaný mechanismus monitorování a reakce na krize (pilíř 3) by měl být jednotný, aby umožňoval přistupovat k připravenosti na krize v oblasti přeshraničního hodnotového řetězce polovodičů koordinovaným způsobem. Návrh stanoví vhodnou strukturu správy a spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie, čímž podpoří důvěru, inovace a růst na vnitřním trhu. Článek 114 Smlouvy o fungování EU je proto relevantním právním základem pro pilíře 2 a 3, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu.

Jiné články Smlouvy o fungování EU ani každý článek sám o sobě nemohou představovat odůvodnění pro oba výše uvedené cíle. Článek 122 Smlouvy o fungování EU není relevantní, protože nepředstavuje základ pro oba cíle a není slučitelný ani s článkem 114 ani s článkem 173 Smlouvy o fungování EU. Navrhované prvky jsou obsaženy v jednom aktu, neboť všechna opatření představují ucelený přístup, který různými způsoby řeší potřebu posílení polovodičového ekosystému Unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Pokud jde o první pilíř („iniciativa Čipy pro Evropu“), bude tato iniciativa prostřednictvím Unie podporovat rozsáhlé budování technologických kapacit a inovace, aby se umožnil vývoj a zavádění špičkových polovodičových a kvantových technologií nové generace a aby se vyřešily chronické strukturální nedostatky Evropy v oblasti navrhování a výroby. Členské státy v roce 2018 vytvořily první „významný projekt společného evropského zájmu“, který podporuje přeshraniční inovační projekty v rámci celého hodnotového řetězce mikroelektroniky, přičemž se v této oblasti plánuje již druhý takový významný projekt 39 . Ačkoli tyto iniciativy mají pro odvětví strategický význam, v této fázi je pravděpodobné, že by samy o sobě dostatečně neřešily budování kapacit v podobě pilotních linek a infrastruktury pro navrhování, které musí být široce dostupné všem zúčastněným třetím stranám po celé Evropě a které rovněž umožní Unii hrát významnější roli v globálním a vzájemně závislém ekosystému. Taková rozsáhlá zařízení lze vzhledem k rozsahu investic a potřebnému know-how realizovat pouze na úrovni Unie.

·Pokud jde o druhý pilíř („bezpečnost dodávek“), opatření zaměřená na urychlení investic do výroby polovodičů lze vhodně navrhnout a provést pouze na úrovni Unie, jednak vzhledem k rozsahu potřebných investic a jednak proto, že tato výrobní zařízení budou již z definice sloužit celému vnitřnímu trhu, posílí celý ekosystém a zaručí bezpečnost dodávek v krizových podmínkách.

·Pokud jde o třetí pilíř („monitorování a reakce na krize“), zajistí posílená spolupráce v rámci Unie nezbytné a srovnatelné shromažďování zpravodajských informací. Členské státy a Komise budou společně schopny předvídat nedostatek, aktivovat fázi řešení krize za situace vážného nedostatku a zavést nezbytná opatření k řešení takové krize účinnějším způsobem než prostřednictvím mozaiky vnitrostátních opatření.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Návrh má podobu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jedná se o nejvhodnější právní nástroj pro pilíř 1 návrhu na vytvoření iniciativy Čipy pro Evropu, neboť pouze nařízení, jehož právní ustanovení jsou použitelná přímo, může zajistit nezbytnou míru jednotnosti potřebnou pro zřízení a provádění iniciativy Unie zaměřené na podporu průmyslového odvětví na celém vnitřním trhu. Volba nařízení jako právního nástroje pro pilíř 2 je odůvodněna potřebou jednotného uplatňování nových pravidel, zejména definice integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, jakož i jednotného postupu pro jejich uznávání a podporu. Kromě toho je nařízení nejvhodnějším nástrojem pro pilíř 3, neboť tato část by měla zřídit mechanismus pro předvídání a řešení závažných narušení dodávek polovodičů v Unii. Tento mechanismus nevyžaduje provedení prostřednictvím vnitrostátních opatření a je přímo použitelný.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Základní práva

Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zakotvuje svobodu podnikání. Opatření podle pilíře 1 a 2 tohoto návrhu vytvářejí inovační kapacitu a podporují bezpečnost dodávek polovodičů, což může posílit svobodu podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Některá opatření v rámci pilíře 3, která jsou nutná k řešení závažných narušení dodávek polovodičů v Unii, by nicméně mohla dočasně omezit svobodu podnikání a smluvní volnost chráněnou článkem 16 a právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny. Jakékoli omezení těchto práv v tomto návrhu bude v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem, bude respektovat podstatu těchto práv a svobod a bude v souladu se zásadou proporcionality.

Povinnost poskytnout Komisi konkrétní informace za předpokladu splnění určitých podmínek respektuje podstatu svobody podnikání a nepřiměřeně ji neovlivňuje (článek 16 Listiny). Veškeré žádosti o informace slouží obecnému zájmu Unie, aby bylo možné určit případná opatření ke zmírnění krize nedostatku polovodičů. Tyto žádosti o informace jsou přiměřené a účinné pro dosažení daného cíle tím, že poskytují informace nezbytné pro posouzení dané krize. Komise si v zásadě vyžádá kýžené informace pouze u zastupujících organizací; u jednotlivých podniků si může vyžádat informace navíc pouze tehdy, je-li to nezbytné. Vzhledem k tomu, že informace o situaci v oblasti dodávek nejsou dostupné jiným způsobem, neexistuje žádné stejně účinné opatření, které by umožnilo získat informace potřebné k tomu, aby evropské subjekty s rozhodovací pravomocí mohly přijmout opatření ke zmírnění dopadů. Vzhledem k závažným hospodářským a společenským důsledkům nedostatku polovodičů a odpovídajícímu významu opatření na zmírnění dopadů jsou žádosti o informace přiměřené požadovanému cíli. Omezení svobody podnikání a vlastnického práva je navíc kompenzováno vhodnými zárukami. Žádost o informace může být podána pouze za krizové situace, kdy Komise aktivovala fázi řešení krize prostřednictvím prováděcího aktu.

Povinnost přijmout přednostní objednávky a přednostně je vyřídit respektuje podstatu svobody podnikání a smluvní volnosti (článek 16 Listiny) a práva na vlastnictví (článek 17 Listiny) a uvedená práva a svobody jí nebudou nepřiměřeně dotčeny. Tato povinnost slouží obecnému zájmu Unie zajistit, aby kritická odvětví postižená přerušením dodávek z důvodu nedostatku polovodičů i nadále fungovala. Tato povinnost je přiměřená a účinná k dosažení tohoto cíle tím, že zajistí, aby byly dostupné zdroje přednostně využívány pro výrobky dodávané do těchto odvětví. Neexistuje žádné jiné stejně účinné opatření. V krizové situaci je přiměřené uložit zařízením na výrobu polovodičů, která požádala o přiznání statusu „integrovaného výrobního zařízení“ a „otevřené továrny EU na polovodiče“, jiným zařízením na výrobu polovodičů, která s touto možností souhlasila v souvislosti s přijetím veřejné podpory, nebo podnikům v dodavatelském řetězci polovodičů, které mají povinnost vyřídit přednostní objednávku třetí země v rozsahu, který významně ovlivňuje bezpečnost dodávek do kritických odvětví, povinnost přijmout a přednostně vyřídit některé objednávky. Vhodná ochranná opatření zajistí, aby případný negativní dopad povinnosti přednostně vyřídit některé objednávky na svobodu podnikání, smluvní volnost a vlastnické právo nepředstavoval porušení těchto práv. Povinnost přednostně vyřídit některé objednávky může být uložena pouze za krizové situace, kdy Komise aktivovala fázi řešení krize prostřednictvím prováděcího aktu. Pokud není dotčený podnik schopen přednostní objednávku vyřídit nebo pokud by pro něj vyřízení takové objednávky znamenalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a bylo by obzvlášť obtížné, může požádat Komisi o její přezkum. Kromě toho je povinný subjekt zproštěn odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvních závazků vyplývajících z plnění této povinnosti.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise vyhodnotí výstupy, výsledky a dopady tohoto návrhu tři roky ode dne jeho použitelnosti a poté vždy jednou za čtyři roky. Hlavní závěry hodnocení budou předloženy ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě a tato zpráva bude zveřejněna. Pro účely hodnocení poskytnou Evropská rada pro polovodiče, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na vyžádání příslušné informace.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1.1.Kapitola I – Obecná ustanovení

Kapitola I stanoví předmět nařízení. Vymezuje rovněž definice používané v rámci celého nástroje. Nařízení zavádí rámec sestávající ze tří „pilířů“ pro posílení evropského polovodičového ekosystému. Nařízení zejména zavádí iniciativu Čipy pro Evropu, která vytváří podmínky nezbytné pro posílení průmyslové inovační kapacity Unie (pilíř 1), obsahuje definici a kritéria pro integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče, která jsou prvními zařízeními svého druhu, (pilíř 2) a koordinační mechanismus pro monitorování a reakci na krize (pilíř 3).

1.2.Kapitola II – Iniciativa Čipy pro Evropu

1.3.Kapitola III – Bezpečnost dodávek

Kapitola III zavádí rámec pro integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče. Integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče jsou výrobní zařízení, která nabízejí schopnosti vyrábět polovodiče, které jsou v Unii první svého druhu, a tím přispívají k bezpečnosti dodávek a odolnému ekosystému na vnitřním trhu. Aby bylo určité zařízení kvalifikováno jako integrované výrobní zařízení a otevřená továrna EU na polovodiče, mělo by mít jasný pozitivní dopad na hodnotový řetězec polovodičů v Unii.

Zatímco integrovaná výrobní zařízení jsou vertikálně integrovaná výrobní zařízení, otevřené továrny EU na polovodiče nabízejí značnou část své výrobní kapacity jiným průmyslovým subjektům, například polovodičovým společnostem typu fabless (tj. společnostem, které čipy navrhují, ale nevyrábějí je). Investice do těchto zařízení usnadňují rozvoj výroby polovodičů v Unii. Proto jakmile je určité zařízení uznáno Komisí jako integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna EU na polovodiče, považuje se za zařízení, které přispívá k zabezpečení dodávek polovodičů v Unii, a jeho činnost je tedy ve veřejném zájmu. Aniž by tím byla dotčena pravidla státní podpory, mohou členské státy za účelem dosažení bezpečnosti dodávek uplatňovat režimy podpory a poskytovat administrativní podporu, včetně zrychleného správního řízení při vyřizování žádostí souvisejících s jejich projektováním, výstavbou a provozem. Komise uzná zařízení jako integrované výrobní zařízení nebo otevřenou továrnu EU na polovodiče, pokud toto zařízení splňuje kritéria stanovená v této kapitole. Komise může své rozhodnutí zrušit, pokud bylo uznání založeno na nesprávných informacích nebo pokud zařízení přestane daná kritéria splňovat.

1.4.Kapitola IV – Monitorování a reakce na krize

Kapitola IV obsahuje mechanismus koordinovaného monitorování hodnotového řetězce polovodičů a reakce na narušení dodávek polovodičů, které mají dopad na řádné fungování vnitřního trhu.

Oddíl 1 (Monitorování) zavádí systém monitorování a varování pro hodnotový řetězec polovodičů. Systém je založen na pravidelné monitorovací činnosti členských států, která spočívá zejména ve sledování indikátorů včasného varování a dostupnosti a integrity služeb a zboží poskytovaných klíčovými účastníky trhu. Komise poskytuje základ pro monitorovací činnost prostřednictvím posouzení rizik Unie, v němž stanoví indikátory včasného varování. Aby byla zajištěna účast průmyslu, vyzvou členské státy příslušné zúčastněné strany a průmyslová sdružení, aby podávaly informace o významných výkyvech v poptávce a o narušeních ve svém dodavatelském řetězci. Členské státy by měly poskytovat v rámci Evropské rady pro polovodiče pravidelné aktualizace a vyměňovat si příslušné poznatky. Pokud se členské státy v rámci své monitorovací činnosti nebo na základě aktuálních informací od zúčastněných stran dozvědí o možné krizi v oblasti polovodičů nebo o výskytu příslušného rizikového faktoru, upozorní na tuto skutečnost Komisi. Na základě tohoto upozornění nebo na základě upozornění z jiných zdrojů včetně informací od mezinárodních partnerů svolá Komise mimořádné zasedání Evropské rady pro polovodiče. Zasedání poslouží k posouzení potřeby aktivovat fázi řešení krize a k diskusi o případném koordinovaném předzásobení. Komise dále zahájí jménem Unie konzultace nebo spolupráci s příslušnými třetími zeměmi s cílem hledat společná řešení pro řešení narušení dodavatelského řetězce.

Oddíl 2 (Fáze řešení krize) obsahuje pravidla pro aktivaci fáze řešení polovodičové krize a podrobný popis mimořádných opatření, která lze v reakci na takovou krizi použít.

Komise může prostřednictvím prováděcího aktu aktivovat fázi řešení krize, pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé důkazy o krizi v oblasti polovodičů. Taková polovodičová krize může nastat, pokud vážná narušení dodávek polovodičů vedou k významnému nedostatku, jehož součástí je významný negativní dopad na jedno nebo více důležitých odvětví Unie nebo znemožňuje dodávky, opravy a údržbu základních výrobků používaných v kritických odvětvích. Doba trvání fáze řešení krize nebo její prodloužení bude stanoveno prováděcím aktem. Před uplynutím fáze řešení krize Komise s ohledem na stanovisko Evropské rady pro polovodiče posoudí, zda by aktivace fáze řešení krize měla být prodloužena. Po dobu fáze řešení krize bude Evropská rada pro polovodiče pořádat mimořádná jednání, aby členské státy mohly úzce spolupracovat s Komisí a koordinovat veškerá vnitrostátní opatření přijatá v souvislosti s dodavatelským řetězcem polovodičů.

Pokud je aktivována fáze řešení krize, může Komise přijmout některá mimořádná opatření uvedená v tomto nařízení. Komise může požádat zastupující organizace podniků nebo v případě potřeby i jednotlivé podniky působící v dodavatelském řetězci polovodičů o informace nezbytné pro posouzení krize v odvětví polovodičů a pro určení možných opatření na její zmírnění. Tyto subjekty jsou povinny požadované informace Komisi poskytnout. Požadované informace mohou zahrnovat informace o jejich výrobních schopnostech, výrobních kapacitách, aktuálních primárních příčinách problémů nebo jakékoli jiné aktuální údaje nezbytné pro posouzení povahy krize v oblasti polovodičů nebo pro určení a posouzení možných zmírňujících nebo mimořádných opatření na úrovni jednotlivých členských států nebo na úrovni Unie. Komise může případně uložit povinnost integrovaným výrobním zařízením, otevřeným továrnám EU na polovodiče, zařízením na výrobu polovodičů, která tuto možnost již dříve přijala v souvislosti s obdržením veřejné podpory, nebo podnikům v dodavatelském řetězci polovodičů, na které se vztahuje žádost třetí země o vyřízení přednostní objednávky v rozsahu, který významně ovlivňuje fungování kritických odvětví, přijmout a upřednostnit zakázky na výrobu výrobků důležitých pro kritická odvětví. Nad rámec nebo namísto výše uvedeného může Komise na žádost dvou nebo více členských států jejich jménem vystupovat jako centrální zadavatel při nákupu výrobků důležitých pro řešení krize v kritických odvětvích. Komise posoudí užitečnost, nezbytnost a přiměřenost žádosti po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče. Pokud jde o definici kritických odvětví, odkazuje toto nařízení na odvětví uvedená v příloze návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů předloženého Komisí 48 a dále zahrnuje odvětví obrany a další činnosti, které jsou důležité pro veřejnou bezpečnost a ochranu, a stanoví, že Komise může mimořádná opatření omezit na některá odvětví uvedená na tomto seznamu.

1.5.Kapitola V – Správa

Kapitola V zřizuje správní systémy na úrovni Unie a na úrovni jednotlivých členských států. Na úrovni Unie se tímto návrhem zřizuje Evropská rada pro polovodiče složená ze zástupců členských států, které předsedá Komise. Evropská rada pro polovodiče bude poskytovat poradenství ohledně iniciativy radě správních orgánů společného podniku pro čipy (pilíř 1); poskytovat Komisi poradenství a pomoc při výměně informací o fungování integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče (pilíř 2); projednávat a určovat konkrétní kritická odvětví a technologie, zabývat se otázkami monitorování a reakce na krize (pilíř 3), poskytovat podporu při důsledném uplatňování navrhovaného nařízení a usnadňovat spolupráci mezi členskými státy. Evropská rada pro polovodiče bude podporovat Komisi při mezinárodní spolupráci. Rovněž bude koordinovat a vyměňovat informace s příslušnými krizovými strukturami zřízenými podle práva Unie. Evropská rada pro polovodiče se bude scházet v různém složení a bude pořádat oddělená zasedání pro plnění svých úkolů v rámci pilíře 1 a pro plnění svých úkolů v rámci pilířů 2 a 3. Komise je oprávněna zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny Evropské rady pro polovodiče a přizvat do těchto podskupin organizace zastupující zájmy polovodičového průmyslu a další zúčastněné strany jako pozorovatele.

Na vnitrostátní úrovni členské státy určí jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů a z nich vybere jeden orgán, který bude působit jako jednotné kontaktní místo daného státu pro účely provádění tohoto nařízení.

1.6.Kapitola VI, VII, VIII – Závěrečná ustanovení

Kapitola VI zdůrazňuje povinnost všech stran dodržovat důvěrnost citlivých obchodních informací a obchodního tajemství. Tato povinnost se vztahuje na Komisi, příslušné vnitrostátní orgány a další orgány členských států, jakož i na všechny zástupce a odborníky, kteří se účastní zasedání Evropské rady pro polovodiče a zasedání výboru. Kapitola rovněž stanoví pravidla pro účinné, přiměřené a odrazující sankce a pokuty za nedodržení povinností vyplývajících z tohoto nařízení s výhradou vhodných záruk. Komise je oprávněna ukládat penále v případě, že příslušné podniky během krize v oblasti polovodičů nepřijaly a přednostně nevyřídily určité objednávky. Komise je dále oprávněna uložit pokutu podniku, který poskytne nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo je neposkytne ve stanovené lhůtě.

Kapitola VII stanoví pravidla a podmínky pro výkon přenesených a prováděcích pravomocí. Návrh zmocňuje Komisi k případnému přijetí prováděcích aktů, které blíže upraví procesní postup a zajistí jednotné uplatňování tohoto nařízení, a aktů v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I (činnosti uvedené v této příloze způsobem, který je v souladu s cíli iniciativy) a příloha II (měřitelné ukazatele a ustanovení o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení) tohoto nařízení.

Kapitola VIII obsahuje změny dalších aktů, včetně programu Digitální Evropa, a stanoví povinnost Komise vypracovávat pravidelné zprávy pro hodnocení a přezkum tohoto nařízení určené pro Evropský parlament a Radu.

2022/0032 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 49 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 50 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Polovodiče jsou základem každého digitálního zařízení – od chytrých telefonů a automobilů přes kritické aplikace a infrastruktury v oblasti zdravotní péče, energetiky, komunikací a automatizace až po většinu ostatních průmyslových odvětví. Přestože polovodiče mají zásadní význam pro fungování naší moderní ekonomiky a společnosti, Unie byla svědkem bezprecedentního narušení jejich dodávek. Současné problémy se zásobováním jsou příznakem trvalých a závažných strukturálních nedostatků v hodnotovém a dodavatelském řetězci polovodičů v Unii. Přerušení dodávek tak v tomto směru odhalilo dlouhodobé slabiny, zejména silnou závislost na třetích zemích v oblasti výroby a vývoje čipů.

(2)Měl by proto být vytvořen rámec, který by zvýšil odolnost Unie v oblasti polovodičových technologií, podpořil investice, posílil schopnosti dodavatelského řetězce polovodičů v Unii a zvýšil spolupráci členských států a Komise.

(3)Navrhovaný rámec má dva cíle. Prvním cílem je zajistit podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu Unie a zajistit, aby se průmysl přizpůsobil strukturálním změnám, k nimž dochází v důsledku rychlých inovačních cyklů a potřeby udržitelnosti. Druhým cílem, který je samostatný, ale doplňuje první, je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce Unie pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti dodávek polovodičových technologií v Unii.

(4)Je nezbytné přijmout opatření k vybudování kapacit a posílení odvětví polovodičů v Unii v souladu s čl. 173 odst. 3 Smlouvy. Tato opatření nezahrnují harmonizaci vnitrostátních právních a správních předpisů. V tomto ohledu by Unie měla posílit konkurenceschopnost a odolnost technologické a průmyslové základny polovodičů a zároveň posílit inovační kapacitu svého polovodičového odvětví, snížit závislost na omezeném počtu podniků ze třetích zemí a na mimounijních zeměpisných oblastech a posílit svou schopnost navrhovat a vyrábět pokročilé komponenty. Iniciativa Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“) má tyto cíle podpořit tím, že překoná propast, která v Evropě existuje mezi pokročilými výzkumnými a inovačními schopnostmi a jejich udržitelným průmyslovým využitím. Iniciativa by měla podpořit budování kapacit s cílem umožnit navrhování, výrobu a integraci systémů v oblasti polovodičových technologií nové generace a zvýšit spolupráci mezi klíčovými aktéry v celé Unii, přičemž by současně měla posílit evropské dodavatelské a hodnotové řetězce v oblasti polovodičů, sloužit klíčovým průmyslovým odvětvím a vytvářet nové trhy.

(5)Používání polovodičů má v Unii zásadní význam pro mnoho ekonomických odvětví a společenských funkcí, pro fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby zásobování polovodiči bylo odolné vůči krizím. Vzhledem ke značnému objemu přeshraničního oběhu polovodičových výrobků lze odolnost a bezpečnost dodávek polovodičů nejlépe řešit prostřednictvím harmonizačních právních předpisů Unie na základě článku 114 Smlouvy. Podmínkou pro přijímání koordinovaných opatření, která umožní vybudovat odolnost, jsou harmonizovaná pravidla, která usnadní realizaci konkrétních projektů přispívajících k bezpečnosti dodávek polovodičů v Unii. Navrhovaný mechanismus monitorování a reakce na krize by měl být jednotný, aby umožňoval koordinovaný přístup k připravenosti na krize související s přeshraničním hodnotovým řetězcem polovodičů.

(6)Dosažení těchto cílů bude podpořeno mechanismem správy. Na úrovni Unie se tímto nařízením zřizuje Evropská rada pro polovodiče, která je složená ze zástupců členských států a předsedá jí Komise. Evropská rada pro polovodiče bude Komisi poskytovat poradenství a podporu v konkrétních otázkách, včetně důsledného uplatňování tohoto nařízení, usnadňování vzájemné spolupráce členských států a výměny informací o záležitostech souvisejících s tímto nařízením. Evropská rada pro polovodiče bude pro své úkoly podle jednotlivých kapitol tohoto nařízení pořádat samostatná zasedání. Různých zasedání se mohou v různém složení účastnit zástupci na vysoké úrovni a Komise může zřídit podskupiny.

(7)Vzhledem ke globalizované povaze dodavatelského řetězce polovodičů je důležitým prvkem pro dosažení odolnosti polovodičového ekosystému Unie mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Opatření přijatá podle tohoto nařízení by tedy měla Unii umožnit hrát jakožto centrum excelence větší úlohu v lépe fungujícím globálním a vzájemně provázaném ekosystému polovodičů. Komise by měla za podpory Evropské rady pro polovodiče spolupracovat a budovat partnerství se třetími zeměmi, aby v případech, kdy dojde k narušení dodavatelského řetězce polovodičů, v co největší možné míře společně usilovaly o nalezení řešení.

(8)Odvětví polovodičů se vyznačuje velmi vysokými náklady na vývoj a inovace a velmi vysokými náklady na výstavbu nejmodernějších testovacích a experimentálních zařízení, která podporují průmyslovou výrobu. To má přímý dopad na konkurenceschopnost a inovační kapacitu výrobního odvětví Unie i na bezpečnost a odolnost dodávek. S ohledem na nedávné zkušenosti s nedostatkem polovodičů v Unii a po celém světě a vzhledem k rychlému vývoji technologických výzev a inovačních cyklů, které ovlivňují hodnotový řetězec polovodičů, je nezbytné zřízením této iniciativy posílit konkurenceschopnost, odolnost a inovační kapacitu Unie.

(9)Za udržení silné, konkurenceschopné, udržitelné a inovativní průmyslové základny Unie nesou odpovědnost v první řadě členské státy. Povaha a rozsah výzev v oblasti inovací polovodičového odvětví však vyžadují společný postup na unijní úrovni.

(10)Rámcový program Horizont Evropa zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 51 (Horizont Evropa) – rámcový program pro výzkum a inovace si klade za cíl posílit Evropský výzkumný prostor (EVP) motivací ke zvyšování konkurenceschopnosti, mimo jiné i v oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, které v konečném důsledku směřují k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny. Jelikož se jedná o hlavní prioritu Unie, neměly by být celkové finanční zdroje určené na program kráceny a jakékoli krácení finančních zdrojů programu s cílem posílit finanční krytí programu Digitální Evropa a tím přispět k iniciativě Čipy pro Evropu, by mělo být kompenzováno z jiného zdroje. Dále, aniž jsou dotčeny institucionální výsady Evropského parlamentu a Rady, by v období 2023–2027 měla být na program Horizont Evropa uvolněna částka prostředků na závazky, která by se rovnala provedenému snížení a jejímž zdrojem by byly prostředky přidělené na zcela nebo částečně neuskutečněné projekty, jež spadají pod tento program nebo program, který mu předcházel, podle čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 52 (finanční nařízení). Tato částka bude přidána k částce 0,5 miliardy EUR (v cenách roku 2018), která je již uvedena ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o opětovném použití prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, v souvislosti s výzkumným programem.

(11)Unie a její členské státy by měly lépe koordinovat své snahy a společně investovat, aby Unii v oblasti polovodičových technologií zajistily výzkumné a inovační kapacity, které potřebuje, aby si udržela vedoucí pozice v investicích do výzkumu a průmyslu a aby dokázala překlenout stávající propast mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a výrobou na straně druhé. Za tímto účelem by Unie a členské státy měly zohlednit cíle souběžné digitální a ekologické transformace. Iniciativa by měla napříč všemi složkami a akcemi v co největší možné míře začlenit a maximalizovat výhody využívání polovodičových technologií jako významný faktor umožňující přechod k udržitelnosti, který může vést ke vzniku nových výrobků a k účinnějšímu, efektivnějšímu, čistšímu a trvalejšímu využívání zdrojů, včetně energie a materiálů potřebných pro výrobu a celý životní cyklus polovodičů.

(12)V zájmu dosažení svého obecného cíle a za účelem řešení problémů současného polovodičového ekosystému na straně nabídky i poptávky by iniciativa měla sestávat z pěti hlavních složek. Za prvé by iniciativa měla v zájmu podpory evropské kapacity pro navrhování podporovat kroky vedoucí k vybudování virtuální platformy, která by byla přístupná v celé Unii. Platforma by měla propojit komunity návrhářských studií, malých a středních podniků, začínajících podniků, dodavatelů duševního vlastnictví a dodavatelů nástrojů s výzkumnými a technologickými organizacemi, a poskytnout tak virtuální prototypová řešení založená na společném vývoji technologií. Za druhé, v zájmu posílení bezpečnosti a odolnosti dodávek a snížení závislosti Unie na výrobě třetích zemí, by iniciativa měla podporovat vývoj pilotních linek a usnadňovat k nim přístup. Pilotní linky by měly průmyslu poskytnout zařízení pro testování, experimentování a ověřování polovodičových technologií a koncepcí návrhu systému na vyšších úrovních technologické připravenosti, tj. mezi úrovněmi 3 a 8, s cílem co nejvíce snižovat dopady na životní prostředí. Unie musí do pilotních linek investovat spolu s členskými státy a soukromým sektorem, a tím v Unii řešit stávající strukturální problémy a selhání trhu v případech, kdy taková zařízení nejsou k dispozici, což brání rozvinutí inovačního potenciálu a globální konkurenceschopnosti Unie. Za třetí by iniciativa měla podporovat projekty jako knihovny návrhů pro kvantové čipy, pilotní linky pro výrobu kvantových čipů a testovací a experimentální zařízení pro kvantové komponenty, aby tak umožnila investovat do alternativních technologií, např. kvantových technologií, které usnadňují vývoj odvětví polovodičů. Za čtvrté, s cílem podpořit využívání polovodičových technologií, poskytnout přístup k návrhářským a pilotním zařízením a řešit chybějící dovednosti v celé Unii, by iniciativa měla podporovat zřízení center kompetencí pro polovodiče v každém členském státě. Přístup k veřejně financované infrastruktuře, jako jsou pilotní a testovací zařízení, a k síti kompetencí by měl být umožněn široké škále uživatelů, přičemž velkým podnikům musí být poskytován transparentním a nediskriminačním způsobem a za tržních podmínek (nebo na základě nákladů a přiměřené marže) a malé a střední podniky mohou využívat přednostního přístupu nebo snížených cen. Takto může přístup, poskytnutý i pro mezinárodní výzkum a obchodním partnerům, vést k širšímu vzájemnému obohacování a získávání know-how a excelence a zároveň přispět k pokrytí nákladů. Za páté by Komise v úzké spolupráci se skupinou Evropské investiční banky a s dalšími zapojenými partnery, jako jsou vnitrostátní podpůrné banky a instituce, měla vytvořit speciální investiční nástroj na podporu oblasti polovodičů (jako součást činností podporujících investice a označovaných souhrnně „fond pro čipy“), což by mělo vést k nabídce kapitálových i dluhových řešení, včetně nástroje kombinování zdrojů spadajícího pod fond InvestEU, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 53 . Činnost „fondu pro čipy“ by měla podpořit vývoj dynamického a odolného polovodičového ekosystému tím, že zvýší dostupnost prostředků na podporu růstu začínajících podniků a malých a středních podniků i investic napříč hodnotovým řetězcem, a to i pro další společnosti v polovodičových hodnotových řetězcích. V této souvislosti poskytne Evropská rada pro inovace vysoce rizikovým inovátorům určujícím směřování trhu další specializovanou podporu prostřednictvím grantů a kapitálových investic.

(13)S cílem překonat omezení současného nejednotného postupu v oblasti veřejných a soukromých investic, usnadnit integraci, vzájemné obohacování a návratnost investic do probíhajících programů a prosazovat společnou strategickou vizi Unie pro polovodiče jako prostředek, kterým se realizuje ambice Unie a jejích členských států zajistit si vedoucí úlohu v digitální ekonomice, by iniciativa Čipy pro Evropu měla usnadnit koordinaci a vést k užším synergiím mezi stávajícími programy financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, k lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru a k dalším společným investicím s členskými státy. Realizační struktura iniciativy je vytvořena tak, aby sdružovala zdroje Unie, členských států a třetích zemí přidružených ke stávajícím programům Unie stejně jako soukromého sektoru. Iniciativa tedy může uspět jedině na základě kolektivního úsilí členských států a Unie zaměřeného jak na podporu vysokých kapitálových nákladů, tak na podporu široké dostupnosti virtuálních zdrojů pro navrhování, testování a pilotní provoz a šíření znalostí, dovedností a kompetencí. Cíle iniciativy, zejména činnosti „fondu pro čipy“, by také měly být, je-li to z hlediska specifických rysů dotčených akcí vhodné, podpořeny nástrojem kombinování zdrojů fondu InvestEU.

(14)Podpora z iniciativy by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo ne zcela optimální investiční situace, a akce prováděné v rámci iniciativy by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(15)Iniciativa by měla být podložena důkladnými znalostmi a měla by posilovat synergie s akcemi, které jsou v současné době podporovány Unií a členskými státy prostřednictvím programů a akcí v oblasti polovodičového výzkumu a inovací a v oblasti vývoje části dodavatelského řetězce, zejména v rámci programů Horizont Evropa a Digitální Evropa zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 54 za účelem posílit do roku 2030 Unii jako globálního hráče na poli polovodičových technologií a jejich využití a zároveň zvýšit globální podíl Unie na jejich výrobě. Iniciativa by tyto činnosti doplňovala úzkou spoluprací s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, mezi něž spadá i Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie.

(16)V zájmu rychlejší realizace akcí iniciativy je nezbytné poskytnout možnost realizace některých akcí iniciativy, zejména co se týče pilotních linek, prostřednictvím nového právního nástroje – konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu (ECIC). Konsorcium ECIC by mělo mít právní subjektivitu. To znamená, že při podávání žádostí o financování akcí z této iniciativy může být žadatelem samotné konsorcium ECIC, a nikoliv jednotlivé subjekty, které jej tvoří. Hlavním cílem konsorcia ECIC je podpořit efektivní a strukturální spolupráci právních subjektů, včetně výzkumných a technologických organizací. Z tohoto důvodu se na činnosti konsorcia ECIC musejí podílet nejméně tři právní subjekty ze tří členských států a konsorcium musí být provozováno jako konsorcium veřejného a soukromého sektoru pro konkrétní akci. Zřízení konsorcia ECIC by nemělo zahrnovat skutečné zřízení nového subjektu Unie a nemělo by být zaměřeno na jednu konkrétní akci v rámci iniciativy. Mělo by zaplnit mezery v souboru nástrojů, jimiž Unie disponuje pro kombinaci financování z členských států, unijního rozpočtu a soukromých investic pro účely realizace akcí iniciativy. Silných synergií lze dosáhnout kombinovaným vývojem různých pilotních linek v rámci konsorcia ECIC, kdy se unijní příspěvky spojí se společnými zdroji členských států a dalších účastníků. Rozpočet konsorcia ECIC, který by členské státy a účastníci ze soukromého sektoru poskytli na předpokládané období jeho fungování, by měl respektovat časový rámec akcí realizovaných v rámci této iniciativy. Komise by neměla být přímo stranou konsorcia.

(17)Hlavní realizací iniciativy by měl být pověřen společný podnik pro čipy zřízený nařízením Rady XX/XX, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, k nimž patří i společný podnik pro čipy 55 .

(18)Pro snazší vybudování nezbytných výrobních a souvisejících návrhářských schopností, a tedy pro zajištění bezpečnosti dodávek v Unii, může být vhodná veřejná podpora. V tomto ohledu je nezbytné stanovit kritéria pro usnadnění realizace konkrétních projektů, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení, a rozlišit dva typy zařízení, a to: integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče.

(19)Integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče by měly nabízet schopnost vyrábět polovodiče, které by byly v Unii první svého druhu a přispívaly k bezpečnosti dodávek a odolnému ekosystému na vnitřním trhu. Určujícím faktorem pro produkci, která by se považovala za první zařízení svého druhu, by mohla být výrobní technologie, materiál substrátu, např. karbid křemíku a nitrid gallia, a jiné inovace výrobků, které mohou přinést lepší výkon, technologie procesů nebo energetická a environmentální účinnost. Předpokladem pro to, aby bylo zařízení prvním svého druhu, je, aby dosud v Unii v podstatě neexistovalo zařízení srovnatelných schopností v průmyslovém měřítku nebo se neplánovalo jeho vybudování, což se však netýká zařízení pro výzkum a vývoj nebo pro výrobu v malém rozsahu.

(20)Pokud otevřené továrny EU na polovodiče nabízí výrobní kapacitu podnikům, které nejsou spojeny s provozovatelem zařízení, měly by otevřené továrny EU na polovodiče stanovit, realizovat a zachovávat přiměřené a efektivní funkční rozdělení, aby předešly výměně důvěrných informací mezi interní a externí výrobou. To by se mělo týkat všech informací získaných během navrhování a výrobních procesů front-endu nebo back-endu.

(21)Aby bylo zařízení kvalifikováno jako integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna EU na polovodiče, mělo by mít jeho vytvoření a provoz jednoznačně pozitivní dopad na hodnotový řetězec polovodičů v Unii, zejména pokud jde o zajištění odolných dodávek polovodičů uživatelům na vnitřním trhu. Za jeden z ukazatelů jednoznačně pozitivního dopadu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče na hodnotový řetězec polovodičů v Unii by měl být považován dopad na několik členských států, včetně dopadu na cíle soudržnosti.

(22)Je důležité, aby integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče nepodléhaly exteritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit možnost využívat jejich infrastrukturu, software, služby, zařízení, majetek, zdroje, duševní vlastnictví nebo know-how, které jsou potřebné ke splnění povinností spojených s přednostními objednávkami podle tohoto nařízení, což by tato zařízení a tyto továrny musely zaručit.

(23)S ohledem na rychlý vývoj polovodičových technologií a v zájmu posílení budoucí průmyslové konkurenceschopnosti Unie by se integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče měly zavázat k trvalým a účinným investicím do příštích generací polovodičů, včetně testování vývojových novinek a experimentování s nimi prostřednictvím přednostního přístupu k pilotním linkám, jak jej stanoví iniciativa Čipy pro Evropu, aniž by byl znemožněn efektivní přístup i ostatním.

(24)Pro jednotný a transparentní postup, kterým by byla uznána integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče, by měla rozhodnutí o uznání Komise přijímat na základě posouzení žádosti jednotlivých podniků nebo konsorcia několika podniků. Komise by měla ve svém posouzení zohlednit, jak jsou členské státy / členský stát, kde žadatel zamýšlí svá zařízení založit, připraveny podpořit jejich vznik, čímž zohlední důležitost koordinované společné realizace plánovaného zařízení. Kromě toho by Komise mohla při posuzování proveditelnosti podnikatelského plánu přihlédnout k celkovým výsledkům žadatele. Vzhledem k výsadám, které se pojí s uznáním za integrovaná výrobní zařízení nebo za otevřené továrny EU na polovodiče, by Komise měla monitorovat, zda zařízení, jimž byl tento status udělen, nadále splňují kritéria stanovená tímto nařízením.

(25)Vzhledem k významu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče pro zajištění bezpečnosti dodávek a umožnění fungování odolného polovodičového ekosystému by se na ně mělo nahlížet jako na zařízení ve veřejném zájmu. Zajištění bezpečnosti dodávek polovodičů je důležité také pro digitalizaci, která umožňuje ekologickou transformaci mnoha dalších odvětví. Členské státy mohou přispět k bezpečnosti dodávek polovodičů v Unii tím, že uplatní režim podpory a během vnitrostátního procesu udělování povolení poskytnou administrativní podporu. Tím není dotčena pravomoc Komise v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy, je-li to relevantní. Členské státy by měly podporovat vznik integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče v souladu s právem Unie.

(26)Je nezbytné, aby integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče byly zřízeny co nejrychleji a zároveň aby administrativní zátěž byla co nejmenší. Z tohoto důvodu by členské státy měly vyřizovat žádosti týkající se plánování, výstavby a provozu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče co nejrychleji. Měly by jmenovat orgán, který bude usnadňovat a koordinovat postupy udělování povolení, a koordinátora, který bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro projekt. Kromě toho, je-li to nezbytné pro povolení odchylky podle směrnice Rady 92/43/EHS 56 a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 57 , lze zřízení a provoz těchto zařízení považovat za převažující nebo nadřazený veřejný zájem ve smyslu výše uvedených právních předpisů, pokud jsou splněny ostatní podmínky těchto ustanovení.

(27)Vnitřnímu trhu by velmi prospěly společné normy pro ekologické, důvěryhodné a bezpečné čipy. Budoucí chytrá zařízení, systémy a platformy pro konektivitu budou muset spoléhat na pokročilé polovodičové komponenty a budou muset splňovat požadavky na ekologii, důvěryhodnost a kybernetickou bezpečnost, které budou do značné míry záviset na vlastnostech technologie, na níž jsou postaveny. Za tímto účelem by Unie měla vypracovat referenční certifikační postupy a vyžadovat po průmyslu, aby jí poskytl součinnost při vývoji takových postupů pro konkrétní odvětví a technologie, které by mohly mít velký sociální dopad.

(28)S ohledem na tuto skutečnost by Komise měla na základě konzultace s Evropskou radou pro polovodiče připravit půdu pro certifikaci ekologických, důvěryhodných a bezpečných čipů a vestavěných systémů, které se o polovodičové technologie opírají nebo je ve velké míře využívají. Zejména by měly projednat a určit, která odvětví a výrobky takovou certifikaci potřebují.

(29)Vzhledem ke strukturálním nedostatkům dodavatelského řetězce polovodičů a riziku jejich budoucího nedostatku poskytuje toto nařízení nástroje pro koordinovaný přístup k monitorování a účinnému řešení možných narušení trhu.

(30)Vzhledem k tomu, že hodnotové řetězce polovodičů jsou složité, rychle se vyvíjejí a jsou těsně provázány s různými dalšími aktéry, je nezbytné, aby se k pravidelnému monitorování přistupovalo koordinovaně za účelem zvýšení schopnosti zmírnit rizika, která mohou negativně ovlivnit dodávky polovodičů. Členské státy by měly monitorovat hodnotový řetězec polovodičů, přičemž by se měly zaměřit na indikátory včasného varování a dostupnost a integritu služeb a zboží poskytovaných klíčovými účastníky trhu, a sice takovým způsobem, který by podnikům nepřinášel přílišnou administrativní zátěž.

(31)Veškerá relevantní zjištění, včetně informací poskytnutých příslušnými zúčastněnými stranami a průmyslovými sdruženími, by měla být poskytnuta Evropské radě pro polovodiče, aby byla umožněna průběžná výměna informací mezi zástupci členských států na vysoké úrovni a aby bylo možné začlenit informace do přehledu o monitorování hodnotových řetězců polovodičů.

(32)Je důležité zohlednit konkrétní poznatky uživatelů polovodičů o situaci v oblasti dodávek. Členské státy by proto měly na svých vnitrostátních trzích stanovit hlavní kategorie uživatelů a pravidelně s nimi komunikovat. Členské státy by dále měly umožnit příslušným zúčastněným organizacím, včetně průmyslových sdružení a zástupců hlavních kategorií uživatelů, aby poskytovaly informace o významných změnách v poptávce a nabídce a o zaznamenaných přerušeních svého dodavatelského řetězce, například nedostupnosti kritických polovodičů či surovin, delších dodacích lhůtách než obvykle, zpoždění dodávek nebo nebývale prudkém zvýšení cen.

(33)Pro výkon těchto monitorovacích činností mohou příslušné orgány členských států vyžadovat určité informace, které nejsou veřejně přístupné, jako jsou informace o pozici konkrétního podniku v hodnotovém řetězci polovodičů. Příslušné orgány členských států by měly být schopny si v některých omezených případech vyžádat informace od dotyčného podniku, pokud je to potřebné a přiměřené pro výkon monitorovacích činností.

(34)Členské státy by měly upozornit Komisi na možnou krizi polovodičů, pokud příslušné faktory něco takového naznačují. V zájmu zajištění koordinované reakce na řešení takových krizí by měla Komise na základě upozornění členského státu nebo upozornění z jiných zdrojů, včetně informací od mezinárodních partnerů, svolat mimořádné zasedání Evropské rady pro polovodiče, aby posoudila potřebu aktivovat fázi řešení krize a projednala, zda je vhodné, nezbytné a přiměřené, aby došlo ke koordinovanému zadání veřejné zakázky. Komise by se měla účastnit konzultací a spolupracovat s příslušnými třetími zeměmi s cílem řešit jakákoli narušení mezinárodního dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky, aniž by byly dotčeny procedurální náležitosti pro mezinárodní smlouvy stanovené Smlouvou.

(35)V rámci monitorování by příslušné vnitrostátní orgány rovněž měly zmapovat podniky dodavatelského řetězce polovodičů provozované v Unii a usazené na území jejich státu a tyto informace předat Komisi.

(36)Pro zajištění efektivního monitorování je nutné důkladné posouzení rizik spojených s různými fázemi hodnotového řetězce polovodičů, přičemž se nesmí zapomenout na původ a zdroje dodávek mimo Unii. Tato rizika mohou souviset s kritickými vstupy a vybavením pro průmysl, a patří sem například potenciálně zranitelné digitální výrobky, možný dopad padělaných polovodičů, výrobní kapacity a další rizika, která mohou narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodavatelský řetězec. Tato rizika mohou zahrnovat dodavatelské řetězce s jediným bodem selhání nebo řetězce, které jsou vysoce koncentrované jiným způsobem. Dalšími relevantními faktory mohou být dostupnost náhrad nebo alternativních zdrojů pro kritické vstupy a odolná a udržitelná přeprava. Ve spolupráci s Evropskou radou pro polovodiče a při zohlednění informací, které Komise obdrží od hlavních kategorií uživatelů, by Komise měla vypracovat posouzení rizik na úrovni Unie.

(37)Aby bylo možné předvídat budoucí přerušení hodnotového řetězce polovodičů v jeho různých fázích a připravit se na ně, měla by Komise ve spolupráci s Evropskou radou pro polovodiče vymezit v posouzení rizik vypracovaném na úrovni Unie indikátory včasného varování. Mezi tyto indikátory může patřit dostupnost surovin, meziproduktů a lidského kapitálu potřebných pro výrobu polovodičů nebo vhodné výrobní vybavení, předpokládaná poptávka po polovodičích na trzích Unie a na světových trzích, prudké nárůsty cen přesahující běžné kolísání cen, vliv nehod, útoků, přírodních katastrof nebo jiných závažných událostí, vliv obchodních politik, cel, vývozních omezení, obchodních překážek a jiných opatření souvisejících s obchodem a vliv uzavření podniků, přemístění nebo akvizic klíčových účastníků trhu. Členské státy by měly tyto indikátory včasného varování monitorovat.

(38)Má se za to, že některé podniky, které poskytují služby či zboží v oblasti polovodičů, mají zásadní význam pro efektivní dodavatelský řetězec polovodičů v polovodičovém ekosystému Unie, a to kvůli počtu podniků v Unii, které závisí na jejich výrobcích, z důvodu jejich podílu na trhu Unie či celosvětovém trhu, jejich významu pro zajištění dostatečné úrovně dodávek a kvůli možnému dopadu přerušení dodávek jejich výrobků či služeb. Členské státy by měly tyto klíčové účastníky trhu na svém území identifikovat.

(39)Podle článku 4 nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie 58 , mohou členské státy a Komise při posuzování, zda přímá zahraniční investice může ovlivnit bezpečnost či veřejný pořádek, vzít v úvahu jejich možný vliv na kritické technologie a zboží dvojího užití, jak definuje čl. 2 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 59 , a to včetně polovodičů.

(40)V rámci monitorování by členské státy mohly zvážit zejména dostupnost a integritu služeb a zboží klíčových účastníků trhu. Na tyto záležitosti by dané členské státy mohly upozorňovat Evropskou radu pro polovodiče.

(41)Aby mohla Unie na polovodičovou krizi reagovat rychle, účinně a koordinovaně, je nezbytné, aby na příslušná rozhodovací místa byly zasílány včasné a aktuální informace o vývoji provozní situace a aby byla zajištěna možnost přijetí efektivních opatření k zajištění dodávek polovodičů do zasažených kritických odvětví.

(42)Fáze řešení polovodičové krize by měla být spuštěna na základě konkrétního, vážného a spolehlivého důkazu krize. Polovodičová krize nastává v případě vážného přerušení dodávek polovodičů vedoucího k významnému nedostatku, což s sebou nese značná zpoždění a negativní dopady na jedno či více důležitých ekonomických odvětví v Unii, ať už přímo, nebo prostřednictvím dominového efektu způsobeného nedostatkem, vzhledem k tomu, že průmyslová odvětví Unie představují silnou uživatelskou základnu polovodičů. Polovodičová krize může také nastat, pokud vážná narušení dodávek polovodičů vedou k významnému nedostatku, který znemožňuje dodávky, opravy a údržbu základních výrobků používaných v kritických odvětvích, například zdravotnického a diagnostického vybavení.

(43)Aby byla zajištěna pružná a efektivní reakce na takovou polovodičovou krizi, měla by být Komise zmocněna aktivovat fázi řešení krize prostřednictvím prováděcích aktů a na předem stanovenou dobu trvání, přičemž přihlédne ke stanovisku Evropské rady pro polovodiče. Komise by měla posoudit, nakolik je nutné dobu fáze řešení prodloužit, a pokud by taková nutnost byla zjištěna, tuto dobu trvání prodloužit na předem stanovené období, přičemž přihlédne ke stanovisku Evropské rady pro polovodiče.

(44)Ve fázi řešení krize je nezbytná úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy a koordinace veškerých vnitrostátních opatření přijatých v souvislosti s dodavatelským řetězcem polovodičů, aby bylo možné řešit narušení s nezbytnou soudržností, odolností a účinností. Za tímto účelem by se měla v případě potřeby konat mimořádná zasedání Evropské rady pro polovodiče. Jakákoli přijatá opatření by měla být přísně omezena pouze na dobu trvání fáze řešení krize.

(45)Vhodná, účinná a přiměřená opatření by měla být stanovena a realizována v okamžiku, kdy je aktivována fáze řešení krize, aniž by byla dotčena případná trvající mezinárodní spolupráce s příslušnými partnery s cílem zmírnit vznikající krizovou situaci. V případě potřeby by si Komise měla vyžádat informace od podniků v rámci dodavatelského řetězce polovodičů. Dále by v nutných a vhodných případech měla být Komise schopna zavázat integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče k tomu, aby přijaly a upřednostnily objednávku produktů relevantních pro krizi, a jednat jako centrální zadavatel, pokud ji k tomu pověří členské státy. Komise může opatření omezit pouze na určitá kritická odvětví. Dále by Evropská rada pro polovodiče mohla poskytovat poradenství ohledně nezbytnosti zavedení režimu pro kontrolu vývozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 60 . Evropská rada pro polovodiče by rovněž mohla posuzovat další vhodná a efektivní opatření a poskytovat v tomto ohledu poradenství. Užití veškerých těchto mimořádných opatření by mělo být přiměřené a omezené na to, co je nezbytné pro vyřešení závažných narušení, je-li to v nejlepším zájmu Unie. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o přijatých opatřeních a důvodech, které k jejich přijetí vedly. Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vydat další pokyny k provádění a používání mimořádných opatření.

(46)Některá odvětví mají zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu. Těmito kritickými odvětvími jsou odvětví uvedená v příloze návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů 61 předloženého Komisí. Pro účely tohoto nařízení by za kritické odvětví měly být dodatečně považovány obrana a další činnosti, které jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost a zabezpečení. Některá opatření by měla být přijímána pouze za účelem zajištění dodávek do kritických odvětví. Komise může omezit mimořádná opatření na některá z těchto odvětví nebo na jejich určité části, pokud polovodičová krize narušila nebo hrozí narušit jejich provoz.

(47)Účelem vyžádání informací od podniků v rámci dodavatelského řetězce polovodičů, které jsou usazeny v Unii, ve fázi řešení krize je důkladné posouzení polovodičové krize s cílem určit případná zmírňující nebo mimořádná opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni. Takové informace mohou zahrnovat výrobní schopnost, výrobní kapacitu a aktuální primární příčiny narušení a překážky. Tyto aspekty mohou zahrnovat typické a aktuální skutečné zásoby výrobků relevantních pro krizi ve výrobních zařízeních na území Unie nebo ve třetích zemích, které podnik provozuje, má s nimi smlouvu nebo od nich nakupuje, dále typickou a aktuální skutečnou průměrnou dodací lhůtu nejběžněji vyráběných produktů, očekávaný objem výroby na následující tři měsíce v každém výrobním zařízení v Unii, důvody, které brání naplnění výrobní kapacity, nebo jiné aktuální údaje nutné k posouzení povahy polovodičové krize, možného zmírnění či mimořádných opatření na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie. Každá žádost by měla být přiměřená, mít na zřeteli oprávněné cíle podniku a vyžadované náklady a úsilí, jež je potřeba vynaložit na zpřístupnění údajů, a měla by stanovit vhodné lhůty pro poskytnutí požadovaných informací. Podniky by měly mít povinnost žádosti vyhovět a může jim být udělena pokuta, pokud žádosti nevyhoví nebo poskytnou nesprávné informace. Veškeré získané informace by měly podléhat pravidlům důvěrnosti. Pokud podnik obdrží ze třetí země žádost o informace týkající se jeho činností v oblasti polovodičů, měl by o tom informovat Komisi, aby bylo možné posoudit, zda je odůvodněné, aby si informace vyžádala i Komise.

(48)Pokud je to nutné a přiměřené, může Komise zavázat integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče, aby přijaly a upřednostnily objednávky výrobků relevantních pro krizi, aby bylo zajištěno, že kritická odvětví budou v době krize nadále v provozu. Tato povinnost může být také rozšířena na zařízení vyrábějící polovodiče, které s touto možností souhlasily v souvislosti s přijetím veřejné podpory. Rozhodnutí o přednostní objednávce by mělo být přijato v souladu se všemi platnými právními závazky Unie a s ohledem na okolnosti případu. Povinnost přednostního vyřízení objednávky by měla mít přednost před jakoukoli povinností plnění podle soukromého nebo veřejného práva, přičemž by měla zohledňovat oprávněné cíle podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. Podnikům může být uložena pokuta, pokud nesplní povinnosti spojené s přednostními objednávkami.

(49)Dotčený podnik je povinen přednostní objednávku přijmout a vyřídit přednostně. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může podnik požádat Komisi o přezkoumání uložené povinnosti. To platí buď v případě, že zařízení není schopno z důvodu nedostatečné výrobní schopnosti nebo kapacity zakázku splnit, ani když ji upřednostní, nebo pokud by to pro zařízení znamenalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a přinášelo mimořádné obtíže.

(50)Pokud nastane zvláštní situace, kdy podnik působící v rámci dodavatelského řetězce polovodičů v Unii obdrží od třetí země žádost o přednostní objednávku, měl by podnik o této žádosti informovat Komisi, aby bylo možné posoudit – v případě významného dopadu na bezpečnost dodávek do kritických odvětví a pokud jsou za daných okolností případu splněny další požadavky nezbytnosti, přiměřenosti a zákonnosti – zda má Komise rovněž uplatnit povinnost přednostní objednávky.

(51)Vzhledem k důležitosti zajištění bezpečnosti dodávek do kritických odvětví, která plní zásadní společenské funkce, by se s dodržováním povinnosti provádět přednostní objednávky neměla pojit odpovědnost za škodu vůči třetím stranám za jakékoli porušení smluvních povinností, které může vyplývat z nezbytných dočasných změn provozních procesů dotčeného výrobce, a to v omezeném rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro dodržení nařízeného přednostního vyřízení objednávky. Podniky, jichž by se mohly přednostní objednávky týkat, by s touto možností měly počítat v podmínkách svých obchodních smluv. Touto výjimkou z odpovědnosti není dotčena odpovědnost za vadné výrobky podle směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 62 , aniž by byla dotčena použitelnost jiných ustanovení.

(52)Povinnost upřednostnit výrobu určitých výrobků respektuje podstatu svobody podnikání a smluvní volnosti podle článku 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a práva na vlastnictví podle článku 17 Listiny a uvedená práva a svobody jí nebudou nepřiměřeně dotčeny. Jakékoli omezení těchto práv v tomto nařízení bude v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem, bude respektovat podstatu těchto práv a svobod a bude v souladu se zásadou proporcionality.

(53)V případě aktivace fáze řešení krize by mohly dva nebo více členských států společně pověřit Komisi, aby v souladu se stávajícími pravidly a postupy Unie využila svou kupní sílu, sdružila jejich poptávku a ve veřejném zájmu zadala jejich jménem veřejnou zakázku. Toto pověření by mohlo Komisi zmocnit k uzavírání dohod o nákupu výrobků důležitých pro řešení krize pro některá kritická odvětví. Komise by měla v součinnosti s radou posoudit užitečnost, nezbytnost a přiměřenost každé žádosti. Pokud se rozhodne žádosti nevyhovět, bude o tom s uvedením důvodů informovat dotčené členské státy a radu. Zúčastněné členské státy by dále měly mít právo jmenovat zástupce, kteří budou poskytovat poradenství a konzultace v průběhu zadávacích řízení a při sjednávání kupních smluv. Nasazení a používání zakoupených produktů by mělo zůstat v pravomoci zúčastněných členských států.

(54)Během krize nedostatku polovodičů by mohla nastat situace, že bude nutné, aby Unie zvážila ochranná opatření. Evropská rada pro polovodiče může vyjádřit své názory, které Komisi umožní posoudit, zda situace na trhu představuje zásadní nedostatek základních produktů podle nařízení (EU) 2015/479.

(55)Za účelem usnadnění hladkého, účinného a harmonizovaného provádění tohoto nařízení, spolupráce a výměny informací by měla být zřízena Evropská rada pro polovodiče. Evropská rada pro polovodiče by měla Komisi poskytovat poradenství a součinnost v konkrétních záležitostech. Mezi tyto záležitosti by mělo patřit poskytování poradenství ohledně iniciativy Čipy pro Evropu radě správních orgánů společného podniku pro čipy; výměna informací o fungování integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče; projednávání a příprava určení konkrétních odvětví a technologií s potenciálně velkým společenským dopadem a odpovídajícím bezpečnostním významem, které potřebují certifikaci pro důvěryhodné produkty, a řešení koordinovaného monitorování a reakce na krize. Dále Evropská rada pro polovodiče zajistí důsledné uplatňování tohoto nařízení, bude usnadňovat vzájemnou spolupráci členských států a výměnu informací o záležitostech souvisejících s tímto nařízením. Evropská rada pro polovodiče by měla podporovat Komisi v mezinárodní spolupráci v souladu s mezinárodními závazky, včetně shromažďování informací a posuzování krizí. Kromě toho by Evropská rada pro polovodiče měla koordinovat činnost, spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními strukturami Unie pro reakci na krize a připravenost na krize s cílem zajistit soudržný a koordinovaný přístup Unie, pokud jde o opatření pro reakci na krize a připravenost na krize v oblasti polovodičů.

(56)Evropské radě pro polovodiče by měl předsedat zástupce Komise. Alespoň jednoho zástupce na vysoké úrovni by do Evropské rady pro polovodiče mělo nominovat jednotné kontaktní místo každého členského státu. Jednotná kontaktní místa by mohla také jmenovat různé zástupce v souvislosti s různými úkoly Evropské rady pro polovodiče, například podle toho, která kapitola tohoto nařízení se bude projednávat na zasedáních Evropské rady pro polovodiče. Komise může zřizovat podskupiny a měla by mít právo stanovit pracovní postupy tím, že bude ad hoc zvát k účasti na zasedáních odborníky nebo že bude do svých podskupin zvát jako pozorovatele organizace zastupující zájmy polovodičového průmyslu v Unii, jako je například Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie.

(57)Evropská rada pro polovodiče bude pořádat samostatná zasedání pro plnění svých úkolů podle kapitoly II a podle kapitol III a IV. Členské státy by v rámci Evropské rady pro polovodiče měly usilovat o zajištění účinné a efektivní spolupráce. Komise by měla být schopna usnadnit komunikaci mezi Evropskou radou pro polovodiče a dalšími orgány, úřady, agenturami a poradními skupinami Unie. Vzhledem k významu dodávek polovodičů pro ostatní odvětví a z toho vyplývající potřebě koordinace by Komise měla zajistit účast dalších orgánů a institucí Unie jako pozorovatelů na zasedáních Evropské rady pro polovodiče, bude-li to relevantní a vhodné v souvislosti s mechanismem monitorování a reakce na krize zřízeným podle kapitoly IV. V zájmu pokračování a využití práce navazující na provádění doporučení Komise o společném souboru nástrojů Unie pro řešení nedostatku polovodičů by Evropská rada pro polovodiče měla plnit úkoly Evropské expertní skupiny pro polovodiče. Po zahájení činnosti Evropské rady pro polovodiče by měla být tato expertní skupina rozpuštěna.

(58)Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení hrají klíčovou úlohu členské státy. V tomto ohledu by měl každý členský stát určit jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů pro účely účinného provádění tohoto nařízení a zajistit, aby tyto orgány měly odpovídající pravomoci a zdroje. Členské státy by měly mít možnost určit stávající orgán nebo orgány. V zájmu zvýšení organizační účinnosti v členských státech a stanovení oficiálního kontaktního místa pro styk s veřejností a dalšími partnery na úrovni členských států a Unie, včetně Komise a Evropské rady pro polovodiče, by měl každý členský stát v rámci jednoho z orgánů, které určil jako příslušný orgán podle tohoto nařízení, určit jednotné vnitrostátní kontaktní místo odpovědné za koordinaci otázek souvisejících s tímto nařízením a přeshraniční spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států.

(59)V zájmu zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů. Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, pracovníci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a státní zaměstnanci ostatních orgánů členských států nesmějí sdělovat informace, které získali nebo vyměnili podle tohoto nařízení a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství. To by se mělo vztahovat i na Evropskou radu pro polovodiče a Výbor pro polovodiče zřízený tímto nařízením. V případě potřeby by Komise měla mít možnost přijímat prováděcí akty, které upřesní praktická opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi v souvislosti se shromažďováním informací.

(60)Dodržování povinností uložených tímto nařízením by mělo být vymahatelné udělováním pokut a penále. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené výše pokut a penále za nedodržení povinností. Kromě promlčecích lhůt pro vymáhání pokut a penále by měly platit i promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí. Kromě toho by Komise měla dát dotčenému podniku nebo zastupujícím organizacím podniků právo být vyslechnut.

(61)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změn přílohy I tohoto nařízení tak, aby odrážela technologické změny a vývoj na trhu, pokud jde o akce v ní stanovené, v souladu s cíli tohoto nařízení; za účelem změn jeho přílohy II, pokud jde o měřitelné ukazatele, je-li to považováno za nezbytné; jakož i za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 63 Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(62)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o výběr konsorcií pro evropskou čipovou infrastrukturu a o postup zadání a vymezení úkolů center kompetencí a postup zřízení sítě, aby bylo dosaženo cílů iniciativy. Dále by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci fáze řešení krize, aby bylo možné rychle a koordinovaně reagovat v případě krize v oblasti polovodičů, a pokud jde o stanovení praktických opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 64 .

(63)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy a spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení stanoví rámec pro posílení odvětví polovodičů na úrovni Unie, zejména prostřednictvím těchto opatření:

a)zřízení iniciativy Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“);

b)stanovení kritérií pro uznání a podporu prvních integrovaných výrobních zařízení svého druhu a otevřených továren EU na polovodiče, která podpoří bezpečnost dodávek polovodičů v Unii;

c)zřízení koordinačního mechanismu mezi členskými státy a Komisí pro monitorování dodávek polovodičů a pro reakci na krize v případě jejich nedostatku.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„polovodičem“ některá z těchto položek:

a)materiál, a to buď prvek, jako je křemík, nebo sloučenina, jako je karbid křemíku, jehož elektrickou vodivost lze ovlivnit, nebo

b)součástka sestávající z řady vrstev polovodivých, izolačních a vodivých materiálů definovaných podle předem stanoveného vzoru a určená k plnění přesně definovaných elektronických a/nebo fotonických funkcí;

2)„čipem“ elektronické zařízení obsahující různé funkční prvky na jednom kusu polovodičového materiálu, obvykle ve formě paměťových, logických, procesorových a analogových zařízení označovaných také jako „integrovaný obvod“;

3)„výrobní technologií“ struktura na polovodiči, která slouží jako hradlo tranzistoru a poskytuje měřítko pro výrobní proces v nanometrech;

4)„dodavatelským řetězcem polovodičů“ systém činností, organizací, účastníků, technologií, informací, zdrojů a služeb zapojených do výroby polovodičů, včetně surovin, výrobního zařízení, návrhu, výroby, montáže, testování a pouzdření;

5)„hodnotovým řetězcem polovodičů“ soubor činností souvisejících s polovodičovým výrobkem od návrhu až po konečné použití, včetně surovin, výrobního zařízení, výzkumu, návrhu, výroby, testování, montáže a pouzdření až po zabudování a validaci do konečných výrobků;

6)„pilotní linkou“ experimentální projekt nebo akce zaměřená na vyšší úrovně technologické připravenosti na úrovni 3 až 8 s cílem dále rozvíjet infrastrukturu nezbytnou k testování, demonstraci a kalibraci výrobku nebo systému s modelovými předpoklady;

7)„koordinátorem“ právní subjekt, který je členem evropského konsorcia pro čipovou infrastrukturu vytvořeného v souladu s článkem 7 a který byl všemi členy tohoto konsorcia jmenován hlavním kontaktním místem pro účely komunikace mezi konsorciem a Komisí;

8)„malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES 65 ;

9)„společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není malým nebo středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 1 500 osob, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

10)„prvním zařízením svého druhu“ průmyslové zařízení schopné vyrábět polovodiče, včetně tzv. front-endu a/nebo back-endu, které dosud v Unii v podstatě neexistuje nebo o jehož vybudování dosud nebylo rozhodnuto, například pokud jde o výrobní technologii, materiál substrátu, jako je karbid křemíku a nitrid gallia, a další inovace výrobků, které mohou nabídnout lepší výkon, inovace procesů nebo energetickou účinnost a environmentální výkonnost;

11)„čipy nové generace“ a „polovodičovými technologiemi nové generace“ čipy a polovodičové technologie, které překračují současný stav techniky a nabízejí významné zlepšení výpočetního výkonu nebo energetické účinnosti, jakož i další významné přínosy v oblasti energetické účinnosti a životního prostředí;

12)„front-endem“ celé zpracování polovodičové desky;

13)„back-endem“ pouzdření, montáž a testování jednotlivých integrovaných obvodů;

14)„uživatelem polovodičů“ podnik, který vyrábí výrobky, v nichž jsou polovodiče zabudovány;

15)„klíčovými účastníky trhu“ podniky v odvětví polovodičů v Unii, jejichž spolehlivé fungování je pro dodavatelský řetězec polovodičů zásadní;

16)„kritickým odvětvím“ jakékoli odvětví uvedené v příloze návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů, odvětví obrany a dalších činnostech, které jsou důležité pro veřejnou bezpečnost;

17)„výrobkem důležitým pro řešení krize“ polovodiče, meziprodukty a suroviny potřebné k výrobě polovodičů nebo meziproduktů, které jsou postiženy krizí v oblasti polovodičů nebo mají strategický význam pro nápravu krize v oblasti polovodičů nebo jejích hospodářských dopadů;

18)„potenciální výrobní kapacitou“ potenciální objem výroby zařízení na výrobu polovodičů při optimálních zdrojích, obvykle množství desek určité velikosti, které lze zpracovat v daném čase;

19)„výrobní kapacitou“ objem výroby zařízení na výrobu polovodičů, zpravidla množství desek určité velikosti, které je obvykle zpracováno v daném čase.

Kapitola II

Iniciativa Čipy pro Evropu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 3
Založení iniciativy

1.Iniciativa se zřizuje na dobu trvání víceletého finančního rámce 2021–2027.

2.Iniciativa je podporována z finančních prostředků programu Horizont Evropa v maximální přibližné výši 1,65 miliardy EUR a programu Digitální Evropa, zejména z jeho specifického cíle č. 6, v maximální přibližné výši 1,65 miliardy EUR. Toto financování se provádí v souladu s nařízením (EU) č. 2021/695 a nařízením (EU) č. 2021/694.

Článek 4
Cíle iniciativy

1.Obecným cílem iniciativy je podpořit budování rozsáhlých technologických kapacit a inovací v celé Unii s cílem umožnit vývoj a zavádění špičkových polovodičových a kvantových technologií nové generace, které posílí potenciální kapacitu Unie v oblasti pokročilého navrhování, systémové integrace a potenciální kapacitu výroby čipů a přispějí k dosažení souběžné digitální a ekologické transformace.

2.Iniciativa má těchto pět provozních cílů:

a)budování rozsáhlých pokročilých kapacit pro navrhování integrovaných polovodičových technologií. Tohoto provozního cíle bude dosaženo prostřednictvím:

1)vybudování inovativní virtuální platformy dostupné v celé Unii, která propojí stávající a nová zařízení pro navrhování s rozšířenými knihovnami a nástroji pro automatizaci navrhování elektronických systémů (Electronic Design Automation, EDA);

2)modernizace kapacit pro navrhování dle aktuálních inovativních trendů, jako jsou architektury procesorů založené na otevřené architektuře s redukovanou instrukční sadou RISC-V;

3)rozšíření ekosystému polovodičů integrací vertikálních tržních odvětví přispívající k ekologickým, digitálním a inovačním programům Unie;

b)vylepšování stávajících a vývoj nových pokročilých pilotních linek. Tohoto provozního cíle bude dosaženo prostřednictvím:

1)posílení technologických schopností v oblasti technologií výroby čipů příští generace integrací výzkumných a inovačních činností a přípravou vývoje budoucích výrobních technologií, včetně špičkových technologií lepších než 2nanometrových, 10nanometrových a lepších technologií FD-SOI (Fully Depleted Silicon on Insulator) a 3D integrace heterogenních systémů a pokročilého pouzdření;

2)podpora inovací ve velkém měřítku prostřednictvím přístupu k novým nebo stávajícím pilotním linkám pro experimentování, testování a ověřování nových konstrukčních koncepcí integrujících klíčové funkce, jako jsou nové materiály a architektury pro výkonovou elektroniku podporující udržitelnou energii a elektromobilitu, nižší spotřebu energie, bezpečnost, vyšší úroveň výpočetního výkonu nebo integraci průlomových technologií, jako jsou neuromorfní a vestavěné čipy umělé inteligence, integrovaná fotonika, grafen a další technologie založené na 2D materiálech;

3)poskytování podpory integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče prostřednictvím přednostního přístupu k novým pilotním linkám;

c)budování pokročilých technologických a inženýrských kapacit pro urychlení inovativního vývoje kvantových čipů;

d)vytvoření sítě kompetenčních center v celé Unii s cílem

1)posílit kapacity a nabídnout širokou škálu odborných znalostí zúčastněným stranám, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, které jsou koncovými uživateli, a usnadnit přístup k výše uvedeným kapacitám a zařízením a jejich účinné využívání;

2)řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, přitáhnout a mobilizovat nové talentované pracovníky a podpořit vznik dostatečně kvalifikované pracovní síly pro posílení odvětví polovodičů, a to i prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků;

e)provádění činností, které budou souhrnně označovány jako „fond pro čipy“, s cílem usnadnit začínajícím podnikům, rychle se rozvíjejícím podnikům a malým a středním podnikům a dalším společnostem v hodnotovém řetězci polovodičů přístup k dluhovému a kapitálovému financování prostřednictvím nástroje kombinování zdrojů v rámci fondu InvestEU a prostřednictvím Evropské rady pro inovace s cílem:

1)zlepšovat pákový účinek čerpání rozpočtu Unie a posílit multiplikační účinek, pokud jde o získání úvěru ze soukromých zdrojů;

2)poskytovat podporu podnikům, které mají potíže s přístupem k financování, a řešit potřebu podpořit hospodářskou odolnost Unie a jejích členských států;

3)urychlit investice do technologií výroby polovodičů a navrhování čipů a podpořit získávání finančních prostředků z veřejného i soukromého sektoru a zároveň zvýšit bezpečnost dodávek pro celý hodnotový řetězec polovodičů.

Článek 5
Součásti iniciativy

1.Iniciativa se skládá z těchto pěti částí:

a)kapacit pro navrhování integrovaných polovodičových technologií;

b)pilotních linek pro přípravu inovativní výroby a zkušebních a experimentálních zařízení;

c)pokročilých technologických a technických kapacit pro kvantové čipy;

d)sítě kompetenčních center a rozvoje dovedností;

e)Činnosti v rámci fondu pro čipy zaměřené na zpřístupnění dluhového a kapitálového financování začínajícím podnikům, rychle se rozvíjejícím podnikům, malým a středním podnikům a dalším společnostem v hodnotovém řetězci polovodičů.

Článek 6
Synergie s programy Unie

1.Iniciativa umožní dosáhnout synergií s programy Unie, které jsou uvedeny v příloze III. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy iniciativy ve vztahu k jiným programům Unie nebylo narušeno dosažení jejích cílů.

Článek 7
Evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu

1.Pro účely provádění způsobilých akcí a dalších souvisejících úkolů financovaných v rámci iniciativy může být za podmínek stanovených v tomto článku zřízeno evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu.

2.Toto konsorcium

a)má právní subjektivitu ode dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 6;

b)má jedno nebo více sídel na území jednoho nebo více členských států;

c)se skládá nejméně ze tří právních subjektů z nejméně tří členských států a je provozováno jako konsorcium veřejného a soukromého sektoru za účasti členských států a soukromých právnických osob;

d)jmenuje koordinátora.

3.Koordinátor předloží Komisi písemnou žádost obsahující:

a)požadavek, aby Komise zřídila evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu, včetně seznamu navrhovaných právních subjektů, které mají konsorcium tvořit;

b)návrh stanov konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, které budou obsahovat alespoň ustanovení o: postupu zřízení, členství, rozpočtu, sídle, rozhodném právu a soudní příslušnosti, vlastnickém právu k výsledkům, řízení, včetně rozhodovacího postupu a konkrétní úlohy a případně hlasovacích práv členských států a Komise, ukončení činnosti, podávání zpráv a odpovědnosti.

4.Komise žádost o zřízení konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu přezkoumá na základě všech následujících kritérií:

a)odpovídajících kompetencí, know-how a schopností navrhovaného konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu a právnických osob, které ho tvoří, v oblasti polovodičů;

b)vhodné kapacity v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury nezbytné pro výkon způsobilých akcí v rámci iniciativy;

c)provozních a právních prostředků k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)odpovídající finanční životaschopnosti v souladu s výší prostředků Unie, jejichž správa bude od konsorcia vyžadována, prokázaná v příslušných případech prostřednictvím záruk poskytnutých pokud možno orgánem veřejné moci;

e)rozpočtu, který členské státy a účastníci ze soukromého sektoru poskytnou na financování konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, a nastavení souvisejících procesů;

f)odpovídající schopnosti konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu zajistit pokrytí potřeb průmyslu.

5.Komise prostřednictvím prováděcího aktu a na základě kritérií stanovených v odstavci 4 rozhodne buď:

a)o zřízení konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, pokud dospěje k závěru, že jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4, nebo

b)o zamítnutí žádosti, pokud dospěje k závěru, že nejsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4.

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2.

6.Rozhodnutí podle odstavce 5 se oznámí žadatelům.

7.Rozhodnutí o zřízení konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.Konsorcium pro evropskou čipovou infrastrukturu má značnou celkovou nezávislost při stanovení zásad týkajících se členství, řízení, financování, rozpočtu a způsobu, jakým jsou získávány příslušné finanční příspěvky od členů, hlasovacích práv a pracovních postupů. Organizace, složení a pracovní postupy konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, včetně jakýchkoli změn stanov, však musí být v souladu s cíli tohoto nařízení a iniciativy Čipy pro Evropu a přispívat k jejich plnění a musí být oznámeny Komisi.

9.Konsorcium pro evropskou čipovou infrastrukturu vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jeho činností a finanční výkaz. Výroční zpráva o činnosti se předává Komisi a zveřejňuje se. Komise může poskytnout doporučení k záležitostem uvedeným ve výroční zprávě o činnosti.

Článek 8
Evropská síť kompetenčních center pro polovodiče

1.Pro účely provádění činností v rámci složky iniciativy uvedené v čl. 5 písm. d) může být zřízena evropská síť kompetenčních center pro polovodiče (dále jen „síť“).

2.Pokud jde o provádění akcí v rámci složky iniciativy uvedené v čl. 5 písm. d), může síť ve prospěch výrobních odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i veřejného sektoru provádět všechny tyto činnosti nebo některé z nich:

a)poskytovat přístup ke službám a nástrojům navrhování v rámci složky iniciativy uvedené v čl. 5 písm. a), jakož i k pilotním linkám podporovaným v rámci složky iniciativy uvedené v čl. 5 písm. b);

b)zvyšovat povědomí a poskytovat zúčastněným stranám potřebné know-how, odborné znalosti a dovednosti, které jim pomohou urychlit vývoj a integraci nových polovodičových technologií, konstrukčních možností a koncepcí systémů účinným využíváním infrastruktury;

c)zvyšovat informovanost a poskytovat nebo zajišťovat přístup k odborným znalostem, know-how a službám, včetně nástrojů pro ověřování připravenosti návrhu systémů, nových a stávajících pilotních linek a podpůrných opatření nezbytných pro budování dovedností a kompetencí podporovaných touto iniciativou;

d)napomáhat předávání odborných znalostí a know-how mezi členskými státy a regiony, podporovat výměnu dovedností, znalostí a osvědčených postupů a podporovat společné programy;

e)rozvíjet a řídit specifické vzdělávací akce v oblasti polovodičových technologií na podporu rozvoje rezervoáru talentovaných pracovníků v Unii.

3.Členské státy v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami pověří kandidátská kompetenční centra na základě otevřeného a soutěžního procesu. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví postup pro zřízení kompetenčních center, včetně kritérií výběru, a další úkoly a funkce center s ohledem na provádění akcí v rámci iniciativy, postup pro zřízení sítě a přijímání rozhodnutí o výběru subjektů tvořících tuto síť. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2.

4.Síť má značnou celkovou nezávislost při stanovování své organizace, struktury a pracovních postupů. Organizace, složení a pracovní postupy této sítě však musí být v souladu s cíli tohoto nařízení a iniciativy a přispívat k jejich plnění.

Článek 9
Provedení

1.Složky iniciativy uvedené v čl. 5 písm. a) až d) mohou být svěřeny společnému podniku pro čipy uvedenému v nařízení Rady XX/XX, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, a prováděny v pracovním programu společného podniku pro čipy.

2.Aby se zohlednily technologické změny a vývoj na trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I, pokud jde o činnosti v ní uvedené, a to způsobem, který je v souladu s cíli iniciativy stanovenými v článku 4.

3.Pro zajištění účinného provádění a hodnocení iniciativy je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do měřitelných ukazatelů pro monitorování provádění a podávání zpráv o iniciativě směrem k dosažení jejích cílů, jak je stanoveno v článku 4.

Kapitola III

Bezpečnost dodávek

Článek 10
Integrovaná výrobní zařízení

1.Integrovaná výrobní zařízení jsou první zařízení svého druhu v Unii zaměřená na navrhování a výrobu polovodičů, včetně front-endu a/nebo back-endu, která přispívají k zabezpečení dodávek pro vnitřní trh.

2.Integrované výrobní zařízení musí splňovat tato kritéria:

a)naplňuje charakteristiky prvního zařízení svého druhu;

b)jeho zřízení a provoz mají jednoznačně pozitivní dopad na hodnotový řetězec polovodičů v Unii, pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovních sil;

c)zaručuje, že nebude podléhat extrateritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit schopnost podniku plnit povinnosti stanovené v čl. 21 odst. 1, a zavazuje se informovat Komisi, pokud taková povinnost vznikne;

d)zaváže se investovat do čipů nové generace.

3.Pro účely investic do čipů nové generace podle odst. 2 písm. d) má integrované výrobní zařízení přednostní přístup k pilotním linkám zřízeným v souladu s čl. 5 písm. b). Tímto přednostním přístupem není dotčen účinný přístup ostatních zainteresovaných podniků k pilotním linkám.

Článek 11
Otevřené továrny EU na polovodiče

1.Otevřené továrny EU na polovodiče jsou první výrobní zařízení svého druhu v Unii vyrábějící polovodiče, včetně tzv. front-endu a/nebo back-endu, která nabízejí výrobní kapacitu nespřízněným podnikům, a přispívají tak k zabezpečení dodávek pro vnitřní trh.

2.Otevřená továrna EU na polovodiče musí splňovat tato kritéria:

a)naplňuje charakteristiky prvního zařízení svého druhu;

b)její zřízení a provoz mají jednoznačně pozitivní dopad na hodnotový řetězec polovodičů v Unii, pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovních sil, zejména s přihlédnutím k tomu, do jaké míry nabízí front-endovou a/nebo back-endovou výrobní kapacitu podnikům, které nejsou se zařízením spřízněny, pokud existuje dostatečná poptávka;

c)zaručuje, že nebude podléhat extrateritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit schopnost podniku plnit povinnosti stanovené v čl. 21 odst. 1, a zavazuje se informovat Komisi, pokud taková povinnost vznikne;

d)zaváže se investovat do čipů nové generace.

3.Pokud otevřená továrna EU na polovodiče nabízí výrobní kapacitu podnikům, které nejsou spojeny s provozovatelem zařízení, musí zavést a udržovat odpovídající a účinné funkční oddělení konstrukčních a výrobních procesů, aby byla zajištěna ochrana informací získaných v každé fázi.

4.Pro účely investic do čipů nové generace podle odst. 2 písm. d) má otevřená továrna EU na polovodiče přednostní přístup k pilotním linkám zřízeným v souladu s čl. 5 písm. b). Tímto přednostním přístupem není dotčen účinný přístup ostatních zainteresovaných podniků k pilotním linkám.

Článek 12
Žádost a uznávání

1.Jakýkoli podnik nebo konsorcium podniků (dále jen „žadatel“) může Komisi podat žádost o uznání projektovaného zařízení žadatele jako integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče.

2.Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče posoudí žádost na základě spravedlivého a transparentního procesu založeného na těchto prvcích:

a)splnění kritérií stanovených v čl. 10 odst. 2 nebo v čl. 11 odst. 2;

b)podnikatelského plánu hodnotícího finanční životaschopnost projektu, včetně informací o případné plánované veřejné podpoře;

c)prokázání zkušenosti žadatele s instalací a provozem podobných zařízení;

d)poskytnutí vhodných podkladů dokládajících, jak jsou členské státy / členský stát, kde žadatel zamýšlí své zařízení založit, připraveny podpořit jeho vznik.

Komise žádost zpracuje a včas o ní rozhodne a rozhodnutí oznámí žadateli.

3.Komise bude činnost integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče monitorovat. Pokud Komise zjistí, že zařízení již nesplňuje kritéria stanovená v čl. 10 odst. 2 nebo v čl. 11 odst. 2, oznámí tato zjištění Evropské radě pro polovodiče. Po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče a po vyslechnutí argumentů daného zařízení může Komise zrušit rozhodnutí o udělení statusu integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče.

4.Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče zrušit rozhodnutí o uznání statusu integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče, pokud bylo uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace.

5.Zařízení, která již nejsou integrovanými výrobními zařízeními a otevřenými továrnami EU na polovodiče, ztrácejí veškerá práva spojená s tímto statusem vyplývající z tohoto nařízení.

Článek 13
Veřejný zájem a veřejná podpora

1.Integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče se považují za zařízení, která přispívají k bezpečnosti dodávek polovodičů v Unii, a jejich činnost je tedy ve veřejném zájmu.

2.Aniž by tím byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy, mohou členské státy v zájmu dosažení bezpečnosti dodávek v Unii uplatňovat režimy podpory a poskytovat administrativní podporu integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče v souladu s článkem 14.

Článek 14
Zrychlené vnitrostátní řízení o udělení povolení

1.Členské státy zajistí, aby byly správní žádosti týkající se projektování, výstavby a provozu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče zpracovány efektivně a včas. Za tímto účelem všechny dotčené vnitrostátní orgány zajistí, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak jen to zákon umožňuje.

2.Pokud takový status ve vnitrostátním právu existuje, musí být integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče přidělen status nejvyššího možného vnitrostátního významu a musí se s nimi tak zacházet v řízeních o udělování povolení, včetně těch, které se týkají posuzování vlivů na životní prostředí, a pokud to vnitrostátní právo stanoví, i v územním plánování.

3.Bezpečnost dodávek polovodičů lze považovat za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS a za nadřazený veřejný zájem ve smyslu čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES. S výhradou splnění ostatních podmínek obsažených v těchto ustanoveních lze proto projektování, výstavbu a provoz integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče považovat za převažující nebo nadřazený veřejný zájem;

4.Pro každé integrované výrobní zařízení a otevřenou továrnu EU na polovodiče jmenuje příslušný členský stát orgán odpovědný za usnadnění a koordinaci správních žádostí týkajících se projektování, výstavby a provozu. Orgán jmenuje koordinátora, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro integrované výrobní zařízení nebo otevřenou továrnu EU na polovodiče. Orgán může zřídit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny orgány zapojené do správního řízení, za účelem vypracování harmonogramu udělování povolení a dále monitorování a koordinace jeho provádění. Pokud zřízení integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče vyžaduje, aby rozhodnutí byla přijata ve dvou nebo více státech, přijmou příslušné orgány veškerá nezbytná opatření pro účinnou a efektivní spolupráci a vzájemnou koordinaci.

Kapitola IV

Monitorování a reakce na krize

Oddíl 1
Monitorování

Článek 15
Monitorování a varování

1.Členské státy provádějí pravidelné monitorování hodnotového řetězce polovodičů. Vykonávají zejména tyto úkoly:

a)monitorují ukazatele včasného varování stanovené podle článku 16;

b)monitorují dostupnost a integritu služeb a zboží poskytovaných klíčovými účastníky trhu určenými podle článku 17.

Členské státy poskytují Evropské radě pro polovodiče příslušné poznatky formou pravidelně předkládaných aktuálních informací.

2.Členské státy vyzvou hlavní uživatele polovodičů a další příslušné zúčastněné strany, aby poskytovali informace o významných výkyvech v poptávce a narušeních jejich dodavatelského řetězce, o nichž se dozví. Aby výměnu výše uvedených informací usnadnily, stanoví členské státy pro jejich předávání mechanismus a administrativní rámec.

3.Příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 26 odst. 1 si mohou vyžádat informace od zastupujících organizací podniků nebo přímo jednotlivých podniků působících v dodavatelském řetězci polovodičů, pokud je to nezbytné a přiměřené pro účely odstavce 1. Příslušné vnitrostátní orgány budou v takovém případě věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, aby minimalizovaly administrativní zátěž vyplývající z žádosti, a pro získávání těchto informací budou upřednostňovat digitální řešení. S veškerými informacemi získanými podle tohoto odstavce se zachází v souladu s povinností zachovávat důvěrnost stanovenou v článku 27.

4.Pokud se členský stát dozví o možné krizi v oblasti polovodičů, o výrazném výkyvu v poptávce nebo pokud získá konkrétní a spolehlivé informace o tom, že dochází k naplnění jakéhokoli jiného rizikového faktoru nebo události, neprodleně upozorní Komisi (dále jen „včasné varování“).

5.Pokud se Komise na základě varování členského státu vydaného v souladu s odstavcem 4 nebo z jiných zdrojů, včetně informací od mezinárodních partnerů, dozví o možné krizi v oblasti polovodičů, o výrazném výkyvu v poptávce nebo pokud získá konkrétní a spolehlivé informace o tom, že dochází k naplnění jakéhokoli jiného rizikového faktoru nebo události, pak bez zbytečného odkladu:

a)svolá mimořádné zasedání Evropské rady pro polovodiče, kde budou koordinovány tyto kroky:

1)bude posouzeno, zda je oprávněná aktivace fáze řešení krize podle článku 18;

2)bude projednáno, zda je vhodné, nezbytné a přiměřené, aby členské státy společně nakoupily polovodiče, meziprodukty nebo suroviny, které jsou dotčeny potenciální krizí v oblasti polovodičů nebo u nichž hrozí, že budou touto krizí zasaženy (dále jen „koordinované zadání veřejné zakázky“);

b)jménem Unie budou zahájeny konzultace nebo spolupráce s příslušnými třetími zeměmi s cílem hledat společná řešení pro řešení narušení dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech.

6.Koordinované zadání veřejné zakázky uvedené v odst. 5 písm. a) bodě ii) provedou členské státy v souladu s pravidly stanovenými v článku 38 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 66 .

7.Příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 26 odst. 1 zmapují podniky působící v dodavatelském řetězci polovodičů na svém území, včetně nedůvěrných informací o službách nebo zboží a kontaktních údajů. Jejich seznam a každou jeho následnou aktualizaci poskytnou Komisi. Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vydat pokyny, v nichž blíže určí informace, které je třeba shromáždit, a definuje technické specifikace a formáty.

Článek 16
Hodnocení rizik v Unii a indikátory včasného varování

1.Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče posoudí rizika, která mohou narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodávky polovodičů (posouzení rizik na úrovni Unie). Při posouzení rizik na úrovni Unie Komise určí indikátory včasného varování.

2.Komise v případě potřeby postup posouzení rizik na úrovni Unie včetně indikátorů včasného varování přezkoumá.

3.Při monitorování hodnotového řetězce polovodičů podle článku 15 sledují členské státy indikátory včasného varování určené Komisí.

Článek 17
Klíčoví účastníci trhu

1.Členské státy určí klíčové účastníky trhu v dodavatelských řetězcích polovodičů na svém území, přičemž zohlední tyto prvky:

a)počet dalších podniků v Unii, které se spoléhají na službu nebo zboží poskytované účastníkem trhu;

b)podíl klíčového účastníka na trhu těchto služeb nebo zboží v Unii nebo na celosvětovém trhu;

c)význam účastníka trhu pro udržení dostatečné úrovně nabídky služby nebo zboží v Unii s přihlédnutím k dostupnosti alternativních kanálů pro poskytnutí této služby nebo zboží;

d)dopad, který může přerušení dodávek služby nebo zboží poskytovaného účastníkem trhu mít na dodavatelský řetězec polovodičů v Unii a na závislé trhy.

2.Při monitorování hodnotového řetězce polovodičů podle článku 15 členské státy po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče sledují dostupnost a integritu služeb nebo zboží, které tito klíčoví účastníci trhu poskytují.

Oddíl 2
Fáze řešení krize dodávek polovodičů

Článek 18
Aktivace fáze řešení krize

1.Za krizi v oblasti polovodičů se považuje situace, kdy dojde k vážnému narušení dodávek polovodičů, které vede k jejich výraznému nedostatku, což:

a)způsobí významné zpoždění nebo významné negativní dopady na jedno nebo více důležitých hospodářských odvětví v Unii nebo

b)znemožní dodávky, opravy a údržbu základních výrobků používaných v kritických odvětvích.

2.Pokud posouzení Komise poskytne konkrétní, závažné a spolehlivé důkazy o krizi v oblasti polovodičů, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s čl. 33 odst. 2 aktivovat fázi řešení krize. Doba trvání aktivace se stanoví v prováděcím aktu. Je-li to ze závažných naléhavých důvodů s ohledem na rozsah a závažnost krize v oblasti polovodičů nutné, použije se na prováděcí akty přijaté podle tohoto článku postup stanovený v čl. 33 odst. 3.

3.Před uplynutím doby, na kterou byla fáze řešení krize aktivována, Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče posoudí, zda by aktivace fáze řešení krize měla být prodloužena. Pokud z posouzení vyplyne, že je prodloužení vhodné, může Komise aktivaci prodloužit prostřednictvím prováděcích aktů. Doba trvání prodloužení se stanoví v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 33 odst. 2. Bude-li to nutné, může Komise rozhodnout o prodloužení aktivace fáze řešení krize opakovaně.

4.Během fáze řešení krize svolává Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu podle potřeby mimořádná zasedání Evropské rady pro polovodiče. Členské státy úzce spolupracují s Komisí a koordinují veškerá vnitrostátní opatření přijatá v souvislosti s dodavatelským řetězcem polovodičů v rámci Evropské rady pro polovodiče.

5.Po uplynutí doby, na kterou je fáze řešení krize aktivována, přestanou opatření přijatá v souladu s články 20, 21 a 22 platit. Komise přezkoumá posouzení rizik Unie podle čl. 16 odst. 2 nejpozději šest měsíců po uplynutí doby trvání fáze řešení krize.

Článek 19
Soubor nástrojů pro mimořádné situace

1.V případě aktivace krizové fáze a případně za účelem řešení krize v oblasti polovodičů v Unii přijme Komise opatření podle článku 20 za podmínek v něm stanovených. Kromě toho může Komise přijmout opatření stanovená v článku 21 nebo 22 nebo v obou článcích za podmínek v nich stanovených.

2.Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče omezit opatření stanovená v článcích 21 a 22 na některá kritická odvětví, jejichž provoz je krizí v odvětví polovodičů narušen nebo takové narušení hrozí.

3.V případě aktivace fáze řešení krize a případně v zájmu řešení krize v oblasti polovodičů v Unii může Evropská rada pro polovodiče:

a)posoudit dopad případně uložených ochranných opatření, zejména to, zda situace na trhu odpovídá zásadnímu nedostatku základních produktů podle nařízení 2015/479, a předložit své stanovisko Komisi;

b)posoudit a poradit další vhodná a účinná mimořádná opatření.

4.Opatření uvedená v odstavci 1 musí být použita přiměřeně a pouze v rozsahu nezbytném pro řešení závažných narušení životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností v Unii a v nejlepším zájmu Unie. Použití těchto opatření nesmí představovat nepřiměřenou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

5.Komise pravidelně o všech opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 1 informuje Evropský parlament a Radu a vysvětlí důvody svého rozhodnutí.

6.Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vydat pokyny k provádění a využívání mimořádných opatření.

Článek 20
Shromažďování informací

1.Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče požádá zastupující organizace podniků nebo v případě potřeby jednotlivé podniky působící v dodavatelském řetězci polovodičů, aby Komisi informovaly o své potenciální výrobní kapacitě, výrobní kapacitě, aktuálních primárních příčinách narušení a poskytly další existující údaje nezbytné k posouzení povahy krize v odvětví polovodičů nebo k určení a posouzení možných zmírňujících nebo mimořádných opatření na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie.

2.V žádosti o informace musí být uveden její právní základ, žádost musí být přiměřená co do míry podrobnosti, objemu údajů a četnosti přístupu k požadovaným údajům, musí zohledňovat legitimní cíle podniku a náklady a úsilí potřebné k poskytnutí údajů a musí být stanovena lhůta, v níž mají být informace poskytnuty. Musí rovněž obsahovat sankce stanovené v článku 28.

3.Vlastníci podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov sdělí požadované informace jménem dotyčného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

4.Pokud podnik na žádost podanou podle tohoto článku poskytne nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo je neposkytne ve stanovené lhůtě, bude mu uložena pokuta podle článku 28.

5.Pokud podnik usazený v Unii obdrží žádost o informace týkající se jeho činností v oblasti polovodičů ze třetí země, bude Komisi informovat takovým způsobem, aby si podobné informace mohla vyžádat i Komise. Komise informuje o existenci takové žádosti ze třetí země Evropskou radu pro polovodiče.

Článek 21
Přednostní objednávky

1.Pokud je to nezbytné a přiměřené k zajištění provozu všech nebo některých kritických odvětví, může Komise uložit integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče povinnost přijímat objednávky na výrobky důležité pro řešení krize a vyřizovat je přednostně (dále jen „přednostní objednávka“). Tato povinnost má přednost před jakýmkoli soukromoprávním nebo veřejnoprávním závazkem.

2.Povinnost podle odstavce 1 může být uložena i jiným podnikům vyrábějícím polovodiče, které s touto možností souhlasily v souvislosti s přijetím veřejné podpory.

3.Pokud se na podnik vyrábějící polovodiče usazený v Unii vztahuje opatření v podobě přednostní objednávky třetí země, informuje o tom podnik Komisi. Pokud by tato povinnost významně ovlivnila fungování některých kritických odvětví, může Komise tomuto podniku uložit povinnost přijímat a přednostně vyřizovat objednávky příslušných výrobků důležitých pro řešení krize v souladu s odstavci 4, 5 a 6.

4.Povinnosti podle odstavců 1, 2 a 3 uloží Komise formou rozhodnutí. Rozhodnutí se přijímá v souladu se všemi platnými právními závazky Unie a s ohledem na okolnosti případu, včetně zásad nezbytnosti a přiměřenosti. Při rozhodování se přihlíží zejména k oprávněným cílům dotčeného podniku a k nákladům a úsilí, které si změna výrobního postupu vyžádá. Ve svém rozhodnutí Komise uvede právní základ příkazu k přednostnímu vyřízení objednávky, stanoví lhůtu, v níž má být objednávka splněna, případně upřesní výrobek a množství a uvede sankce stanovené v článku 28 za nesplnění povinnosti. Přednostní objednávka bude zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu.

5.Dotčený podnik je povinen přednostní objednávku přijmout a vyřídit přednostně. Podnik může požádat Komisi o přehodnocení přednostní objednávky, pokud se domnívá, že je to řádně odůvodněno jednou z těchto skutečností:

a)podnik není schopen splnit přednostní objednávku z důvodu nedostatečné potenciální nebo skutečné výrobní kapacity, a to ani za předpokladu přednostního zpracování objednávky;

b)přijetí objednávky by pro podnik znamenalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a bylo by obzvlášť obtížné.

6.Pokud je podnik povinen přijmout a přednostně vyřídit přednostní objednávku, neodpovídá za porušení smluvních povinností, které je pro splnění přednostní objednávky nezbytné. Odpovědnost je vyloučena pouze v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro splnění přednostní objednávky.

Článek 22

Společný nákup

1.Komise může na žádost dvou nebo více členských států přijmout pověření jednat jako centrální zadavatel jménem zúčastněných členských států (dále jen „zúčastněné členské státy“) pro jejich veřejné zakázky na výrobky důležité pro řešení krize v některých kritických odvětvích (dále jen „společný nákup“).

2.Komise posoudí užitečnost, nezbytnost a přiměřenost žádosti po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče. Pokud se Komise rozhodne žádosti nevyhovět, informuje o tom dotčené členské státy a Evropskou radu pro polovodiče a uvede důvody svého odmítnutí.

3.Komise vypracuje návrh rámcové dohody, kterou podepíší zúčastněné členské státy. Tato rámcová dohoda podrobně upraví společný nákup uvedený v odstavci 1.

4.Zadávání zakázek podle tohoto nařízení provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení pro zadávání vlastních zakázek. Komise může být oprávněna a povinna uzavírat jménem všech zúčastněných členských států s hospodářskými subjekty, včetně jednotlivých výrobců výrobků důležitých pro řešení krize, smlouvy o nákupu těchto výrobků nebo o předběžném financování výroby nebo vývoje těchto výrobků výměnou za přednostní právo na výsledek.

5.Pokud je součástí zadávání zakázek na výrobky důležité pro řešení krize financování z rozpočtu Unie, mohou být ve zvláštních dohodách s hospodářskými subjekty stanoveny zvláštní podmínky.

6.Komise vede zadávací řízení a uzavírá smlouvy s hospodářskými subjekty jménem zúčastněných členských států. Komise vyzve zúčastněné členské státy, aby jmenovaly zástupce, kteří se budou podílet na přípravě zadávacích řízení. Nasazení a používání zakoupených produktů by mělo zůstat na zodpovědnosti zúčastněných členských států.

Kapitola V

Správa

Oddíl 1

Evropská rada pro polovodiče

Článek 23

Zřízení a úkoly Evropské rady pro polovodiče

1.Zřizuje se Evropská rada pro polovodiče.

2.Evropská rada pro polovodiče poskytuje Komisi poradenství a pomoc v souladu s tímto nařízením, a to zejména v podobě:

a)poskytování poradenství ohledně iniciativy radě správních orgánů společného podniku pro čipy;

b)výměny informací o fungování integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče;

c)projednávání a přípravy určení konkrétních odvětví a technologií s potenciálně velkým společenským dopadem a odpovídajícím bezpečnostním významem, které potřebují certifikaci důvěryhodných výrobků;

d)řešení otázek monitorování a reakce na krize;

e)poskytování poradenství ohledně uplatňování tohoto nařízení, usnadňování vzájemné spolupráce členských států a výměny informací o záležitostech souvisejících s tímto nařízením.

3.Evropská rada pro polovodiče podporuje Komisi v mezinárodní spolupráci, včetně shromažďování informací a posuzování krizí, v souladu s mezinárodními závazky.

4.Evropská rada pro polovodiče zajišťuje koordinaci, spolupráci a výměnu informací, je-li to vhodné, s příslušnými strukturami pro reakci na krize a pro krizovou připravenost zřízenými podle práva Unie.

Článek 24
Struktura Evropské rady pro polovodiče

1.Evropská rada pro polovodiče se skládá ze zástupců členských států a předsedá jí zástupce Komise.

2.Každé jednotné kontaktní místo členského státu uvedené v čl. 26 odst. 3 jmenuje do Evropské rady pro polovodiče jednoho zástupce na vysoké úrovni. Pokud je to z hlediska funkce a odborných znalostí relevantní, může mít členský stát vzhledem k různým úkolům Evropské rady pro polovodiče v radě více než jednoho zástupce. Každý člen Evropské rady pro polovodiče má svého náhradníka.

3.Na návrh Komise a po dohodě s ní přijme Evropská rada pro polovodiče svůj jednací řád prostou většinou hlasů svých členů.

4.Komise může zřídit stálé nebo dočasné podskupiny pro účely zkoumání konkrétních otázek. Komise může případně do těchto podskupin v roli pozorovatelů přizvat organizace zastupující zájmy polovodičového průmyslu, včetně Průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie a uživatelů polovodičů na úrovni Unie. Zřizuje se podskupina zahrnující výzkumné a technologické organizace Unie, která zkoumá konkrétní aspekty strategického řízení v oblasti technologií a podává o tom zprávy Evropské radě pro polovodiče.

Článek 25
Činnost Evropské rady pro polovodiče

1.Řádná zasedání Evropské rady pro polovodiče se konají alespoň jednou ročně. Na žádost Komise nebo členského státu a v souladu s články 15 a 18 může být svoláno mimořádné zasedání.

2.Evropská rada pro polovodiče se schází zvlášť pro projednání úkolů uvedených v čl. 23 odst. 2 písm. a) a zvlášť pro projednání úkolů uvedených v čl. 23 odst. 2 písm. b), c) a d).

3.Předseda svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly Evropské rady pro polovodiče podle tohoto nařízení a s jejím jednacím řádem. Komise poskytuje pro činnosti Evropské rady pro polovodiče administrativní a analytickou podporu podle článku 23.

4.Komise může podle potřeby jmenovat pozorovatele, kteří se účastní zasedání. Komise může k účasti na zasedáních Evropské rady pro polovodiče ad hoc přizvat odborníky se specifickými odbornými znalostmi, včetně odborníků z organizací zúčastněných stran, pokud je jejich účast relevantní ve vztahu k tématu, které je na pořadu jednání. Komise může usnadňovat komunikaci mezi Evropskou radou pro polovodiče a dalšími orgány, úřady, agenturami a poradními skupinami Unie. Komise přizve jako pozorovatele do Evropské rady pro polovodiče zástupce Evropského parlamentu. Komise zajistí účast dalších relevantních orgánů a institucí Unie jako pozorovatelů na zasedáních Evropské rady pro polovodiče týkajících se kapitoly IV o monitorování a reakci na krize. Pozorovatelé a odborníci nemají hlasovací práva a nepodílejí se na formulování stanovisek, doporučení ani poradních stanovisek Evropské rady pro polovodiče a jejích podskupin.

5.Evropská rada pro polovodiče přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti nakládání s důvěrnými informacemi a jejich zpracování.

Oddíl 2

Příslušné vnitrostátní orgány

Článek 26
Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotných kontaktních míst

1.Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů pro účely zajištění uplatňování a provádění tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.

2.Pokud členské státy určí více než jeden příslušný vnitrostátní orgán, jasně stanoví příslušné oblasti odpovědnosti dotčených orgánů a zajistí, aby tyto orgány účinně a efektivně při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení spolupracovaly, a to i s ohledem na určení a činnost vnitrostátního jednotného kontaktního místa uvedeného v odstavci 3.

3.Každý členský stát určí jedno vnitrostátní jednotné kontaktní místo, které bude vykonávat styčnou funkci pro zajištění přeshraniční spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány ostatních členských států, Komisí a Evropskou radou pro polovodiče (dále jen „jednotné kontaktní místo“). Určí-li členský stát pouze jeden příslušný orgán, je tento orgán rovněž jednotným kontaktním místem.

4.Každý členský stát informuje Komisi o určení příslušného vnitrostátního orgánu, a případně o důvodech pro určení více než jednoho příslušného vnitrostátního orgánu, a jednotného vnitrostátního kontaktního místa, včetně jejich přesných úkolů a odpovědností podle tohoto nařízení, jejich kontaktních údajů a všech následných změn výše uvedeného.

5.Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, včetně určeného jednotného kontaktního místa, vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas a aby jim byly poskytnuty pravomoci a odpovídající technické, finanční a lidské zdroje k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

6.Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem konzultovaly další relevantní vnitrostátními orgány a zúčastněné strany a spolupracovaly s nimi. Komise usnadňuje výměnu zkušeností mezi příslušnými vnitrostátními orgány.

Kapitola VI

Zachování důvěrnosti a sankce

Článek 27
Nakládání s důvěrnými informacemi

1.Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, pracovníci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a státní zaměstnanci ostatních orgánů členských států nesmějí sdělovat informace, které získali nebo vyměnili podle tohoto nařízení a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství. Musí respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů a činností tak, aby byla chráněna zejména práva duševního vlastnictví a citlivé obchodní informace nebo obchodní tajemství. Tato povinnost se vztahuje na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří se účastní zasedání Evropské rady pro polovodiče podle článku 23, a na členy výboru podle čl. 33 odst. 1.

2.Komise a členské státy si mohou v případě potřeby vyměňovat důvěrné informace s příslušnými orgány třetích zemí, s nimiž uzavřely dvoustranná nebo vícestranná ujednání o ochraně důvěrnosti zajišťující přiměřenou úroveň důvěrnosti.

3.Komise může v případě potřeby přijmout prováděcí akty na základě zkušeností získaných při shromažďování informací s cílem upřesnit praktická opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi v rámci výměny informací podle tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2.

Článek 28
Sankce a pokuty

1.Komise může, pokud to považuje za nezbytné a přiměřené, svým rozhodnutím:

a)ukládat pokuty, pokud zastupující organizace podniků nebo podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace v odpovědi na žádost podanou podle článku 20 nebo neposkytnou informace ve stanovené lhůtě;

b)ukládat pokuty, pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost informovat Komisi o závazku vůči třetí zemi podle čl. 20 odst. 5 a čl. 21 odst. 3;

c)ukládat penále, pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost upřednostnit výrobu produktů důležitých pro řešení krize podle článku 21.

2.Pokuty uložené v případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) nepřesáhnou 300 000 EUR.

3.Penále uložené v případech uvedených v odst. 1 písm. c) nepřesáhne 1,5 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce za každý pracovní den neplnění povinnosti podle článku 21, počítáno ode dne stanoveného v rozhodnutí.

4.Při stanovení výše pokuty nebo penále se zohlední povaha, závažnost a doba trvání porušení s náležitým přihlédnutím k zásadám proporcionality a přiměřenosti.

5.Pokud podnik splnil povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise stanovit definitivní částku penále nižší, než jak by odpovídalo původnímu rozhodnutí.

6.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 29
Promlčecí lhůta pro ukládání pokut a penále

1.Pravomoci svěřené Komisi na základě článku 28 se promlčují takto:

a)po dvou letech v případě porušení ustanovení týkajících se žádostí o informace podle článku 20;

b)po dvou letech v případě porušení ustanovení o informační povinnosti podle čl. 20 odst. 5 a čl. 21 odst. 3;

c)po třech letech v případě porušení ustanovení týkajících se povinnosti upřednostnit výrobu produktů důležitých pro řešení krize podle článku 21.

2.Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k porušení ustanovení. V případě trvajícího nebo opakovaného porušování však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo ukončeno.

3.Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států za účelem zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení přerušuje běh promlčecí lhůty.

4.Přerušení promlčecí lhůty se vztahuje na všechny strany, které jsou odpovědné za účast na porušení ustanovení.

5.Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Promlčení však nastane nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty přerušen z důvodu řízení vedeného ohledně rozhodnutí Komise před Soudním dvorem Evropské unie.

Článek 30
Promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí

1.Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 28 podléhá promlčecí lhůtě tří let.

2.Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.

3.Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut a penále se přerušuje:

a)oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu;

b)každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.

4.Po každém přerušení začíná běžet promlčecí lhůta znovu.

5.Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut a penále se pozastaví po dobu:

a)lhůty pro zaplacení;

b)po kterou je vymáhání pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora.

Článek 31
Právo být vyslechnut při ukládání pokut nebo penále

1.Před přijetím rozhodnutí podle článku 28 poskytne Komise dotčenému podniku nebo zastupujícím organizacím podniků možnost vyjádřit se k:

a)předběžným zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky;

b)opatřením, která Komise případně hodlá přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.Podniky a zastupující organizace podniků mohou předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise ve lhůtě, kterou stanoví Komise ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3.Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým měly dotčené podniky a zastupující organizace podniků možnost se vyjádřit.

4.Při každém řízení musí být plně respektováno právo podniku či zastupující organizace podniků na obhajobu. Dotčený podnik či zastupující organizace podniků má právo nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého poskytnutí informací, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.

Kapitola VII

Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 32

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu legislativního aktu v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn, a nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 2 a 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, a pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 33

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor pro polovodiče“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Kapitola VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 34

Změny nařízení (EU) 2021/694 , kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240

1.Nařízení (EU) 2021/694 se mění takto:

1)v čl. 3 odst. 2 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„f) specifický cíl č. 6: Polovodiče“;

2)vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 6 – Polovodiče sleduje cíle stanovené v čl. 4 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady XX/XX.“;

3)    čl. 9 odst. 1 a 2 se mění takto:

„Článek 9

Rozpočet

1. Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 8 638 000 000 EUR v běžných cenách.

2. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

2 076 914 000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

1 841 956 000 EUR pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;

1 529 566 000 EUR pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;

517 347 000 EUR pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;

1 022 217 000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita;

1 650 000 000 miliardy EUR pro Specifický cíl č. 6 – Polovodiče.“;

4)v článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 tohoto článku, týkající se specifických cílů č. 1, 2, 3 a 6, podléhá článku 12.“;

5)    v článku 12 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí mohou být z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů č. 1, 2 a 6, pouze pokud splňují požadavky, jež jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky stanoví pracovní program.“;

6)v článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.    Synergie specifického cíle č. 6 s ostatními programy Unie je popsána v článku 6 a příloze III nařízení XX/XX.“;

7)článek 14 se mění takto:

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

8)„1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení, kdy jsou plněním některých úkolů souvisejících s prováděním rozpočtu pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, a to v souladu s články 4 až 8a tohoto nařízení. Subjekty pověřené prováděním programu se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v právním aktu zřizujícím tyto subjekty nebo pověřujícím je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě subjektů podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha akce to vyžadují.“;

9)v článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 22 nařízení XX/XX, použijí se ustanovení uvedeného článku.“;

10)v článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pro financování jsou způsobilé pouze akce přispívající k dosažení cílů stanovených v článcích 3 až 8a.“;

11)v příloze I se doplňuje nový bod, který zní:

„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Opatření v rámci specifického cíle č. 6 jsou uvedena v příloze I nařízení XX/XX.“;

12)v příloze II se doplňuje nový bod, který zní:

„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče

Měřitelné ukazatele monitorování provádění specifického cíle č. 6 a podávání zpráv o pokroku v jeho plnění jsou uvedeny v příloze II nařízení XX/XX.“;

13)v příloze III se doplňuje nový bod, který zní:

„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče Synergie s programy Unie pro specifický cíl č. 6 jsou uvedeny v příloze III nařízení XX/XX.“

Článek 35

Hodnocení a přezkum

1.Do tří let od data použitelnosti tohoto nařízení a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Tyto zprávy se zveřejní.

2.Pro účely hodnocení a přezkumu poskytnou Evropská rada pro polovodiče, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na vyžádání příslušné informace.

3.Při provádění hodnocení a přezkumů zohlední Komise postoje a zjištění Evropské rady pro polovodiče, Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.

Článek 36

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU    

1.1    Název návrhu/podnětu    

1.2    Příslušné oblasti politik    

1.3    Návrh/podnět se týká:    

1.4    Cíle    

1.4.1    Obecné cíle    

1.4.2    Specifické cíle    

1.4.3    Očekávané výsledky a dopady    

1.4.4    Ukazatele výkonnosti    

1.5    Odůvodnění návrhu/podnětu    

1.5.1    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu    

1.5.2    Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.    

1.5.3    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti    

1.5.4    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji    

1.5.5    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků    

1.6    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu    

1.7    Předpokládaný způsob řízení    

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ    

2.1    Pravidla pro sledování a podávání zpráv    

2.2    Systémy řízení a kontroly    

2.2.1    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie    

2.2.2    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění    

2.2.3    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)    

2.3    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí    

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5    Příspěvky třetích stran

3.3    Odhadovaný dopad na příjmy    

Tento legislativní finanční výkaz uvádí rozpočtové důsledky návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech), a návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa. Doplňuje legislativní finanční výkaz předložený pro společný podnik pro klíčové digitální technologie (KDT JU, dále jen „společný podnik KDT“), který je součástí návrhu nařízení Rady, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa (COM(2021) 87 ze dne 23. února 2021).

Rozpočtové důsledky uvedené v tomto legislativním finančním výkazu jsou dvojího druhu:

Výdaje na iniciativu Čipy pro Evropu (s výjimkou fondu pro čipy) a probíhající činnosti v rámci společného podniku KDT, které bude spravovat společný podnik pro čipy. Celkové výdaje, které má společný podnik pro čipy, dříve známý jako „společný podnik pro klíčové digitální technologie“, spravovat, činí 4,175 miliardy EUR, z čehož 1,8 miliardy EUR bylo již dříve přiděleno v rámci společného podniku KDT.

Výdaje na zaměstnance Evropské komise, kteří mají plnit nové úkoly svěřené Komisi, a to dohlížet na společný podnik pro čipy, přezkoumávat žádosti evropského konsorcia pro čipovou infrastrukturu a rozhodovat o nich, přezkoumávat žádosti o integrované výrobní zařízení nebo otevřenou továrnu EU na polovodiče a rozhodovat o nich, podporovat Evropskou radu pro polovodiče a společně s členskými státy sledovat dodavatelské řetězce polovodičů a případně rozhodovat o opatřeních. Na tyto činnosti se předpokládá celkem 9 plných pracovních úvazků.

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.1Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 67  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.2Cíle

1.2.1Obecné cíle

1.2.2Specifické cíle

Zavedením iniciativy Čipy pro Evropu podpořit budování rozsáhlých technologických kapacit prostřednictvím investic do přeshraničních a otevřeně přístupných inovačních infrastruktur zřízených v Unii s cílem umožnit navrhování špičkových polovodičových technologií nové generace, které posílí kapacitu EU v oblasti pokročilého navrhování, systémové integrace a potenciální kapacitu výroby čipů (pilíř 1, „Iniciativa Čipy pro Evropu“).

Vytvořit rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek přilákáním investic a zvýšením výrobních kapacit v oblasti výroby polovodičů, a dále pokročilým pouzdřením, testováním a montáží prostřednictvím integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, která jsou první svého druhu (pilíř 2, „Bezpečnost dodávek“).

Vytvořit koordinační mechanismus mezi členskými státy a Komisí pro posílení spolupráce s členskými státy a mezi členskými státy navzájem, monitorování nabídky polovodičů, odhadování poptávky, předvídání nedostatku, aktivace fáze řešení krize a jednání prostřednictvím specializovaného souboru opatření (pilíř 3, „Připravenost a monitorování“).

1.2.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.2.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.3Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.3.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.3.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.3.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.3.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.3.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.4Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    účinnost ode dne přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech)

    finanční dopad od r. 2023 do r. 2027 u prostředků na závazky a od r. 2023 do r. 2031 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání    

1 Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

2 poté plné fungování.

1.5Předpokládaný způsob řízení 

 Přímé řízení Komisí

    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.1Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Návrh nezvýší celkovou výši výdajů plánovaných v rámci okruhu 1 víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Příspěvek z rozpočtu EU na iniciativu Čipy pro Evropu bude sdružen z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa a s výjimkou akce v rámci Evropské rady pro inovace bude směřovat do společného podniku pro klíčové digitální technologie (budoucího společného podniku pro čipy), kde bude čerpán. Za tímto účelem bude v rámci programu Digitální Evropa vytvořen šestý specifický cíl.

Tento šestý specifický cíl bude financován

i    vnitřním přerozdělením stávajícího finančního krytí programu Digitální Evropa;

ii    z nepřiděleného rozpětí v rámci okruhu 1 a

iii    snížením finančního krytí u Nástroje pro propojení Evropy – Doprava a Nástroje pro propojení Evropy – Digitální technologie.

Úplný přehled všech zdrojů financování je uveden v souhrnné tabulce v oddíle 3.2.4.

·Operační prostředky vyčleněné nebo přerozdělené v rámci programu Horizont Evropa pro účely iniciativy Čipy pro Evropu

·Operační prostředky, které mají být sdruženy v rámci specifického cíle č. 6 programu Digitální Evropa pro účely iniciativy Čipy pro Evropu, kterou má provádět budoucí společný podnik pro čipy:

Pro informaci: přehled čerpání Evropskou radou pro inovace a společným podnikem pro čipy

AHorizont Evropa

Čerpání Evropskou radou pro inovace

Čerpání společným podnikem pro čipy

500 milionů EUR vyčleněných pro účely iniciativy Čipy pro Evropu v rámci již existujícího finančního krytí společného podniku pro klíčové digitální technologie bude čerpat společný podnik pro čipy:

850 milionů EUR přerozdělených v rámci programu Horizont Evropa bude čerpáno společným podnikem pro klíčové digitální technologie (budoucí společný podnik pro čipy) a rozděleno mezi operační a podpůrné výdaje takto:

Konsolidované prostředky společného podniku pro klíčové digitální technologie (budoucího společného podniku pro čipy) v rámci programu Horizont Evropa, včetně prostředků pokrývajících dřívější činnosti společného podniku KDT, které nejsou součástí iniciativy Čipy pro Evropu:

BProgram Digitální Evropa

V rámci programu Digitální Evropa bude kromě 125 milionů EUR, které budou čerpány v rámci programu InvestEU, čerpáno společným podnikem pro klíčové digitální technologie (budoucí společný podnik pro čipy) 1 525 milionů EUR, které budou rozděleny mezi operační a podpůrné výdaje takto:

Celkové dodatečné prostředky sdružené v okruhu 1, které má budoucí společný podnik pro čipy využít pro účely iniciativy Čipy pro Evropu, činí 2 375 milionů EUR, z toho 850 milionů EUR v rámci programu Horizont Evropa a 1 525 milionů EUR v rámci programu Digitální Evropa. Rozdělí se na operační (hlava 3) a podpůrné (hlava 1 a hlava 2) výdaje takto:

Celkové prostředky, které má budoucí společný podnik pro čipy v rámci programů Horizont Evropa a Digitální Evropa využít, včetně prostředků pokrývajících dřívější činnosti společného podniku KDT, které nejsou součástí iniciativy Čipy pro Evropu, činí 4 175 milionů EUR. Rozdělí se na operační (hlava 3) a podpůrné (hlava 1 a hlava 2) výdaje takto:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Orientační cíle a výstupy v níže uvedené tabulce jsou první návrhy, které z velké části vycházejí z ukazatelů uvedených v příloze II navrhovaného nařízení. Očekává se, že upřesněné definice budou k dispozici později.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.