EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.10.2022

COM(2022) 528 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2022

{SWD(2022) 332 final} - {SWD(2022) 333 final} - {SWD(2022) 334 final} - {SWD(2022) 335 final} - {SWD(2022) 336 final} - {SWD(2022) 337 final} - {SWD(2022) 338 final}

I. ÚVOD    

Začátek roku 2022 byl poznamenán nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině, která byla tvrdým probuzením do nové geopolitické reality. Vrátila rozšíření EU zpět mezi priority evropské agendy.

V návaznosti na žádosti o členství v EU předložené Ukrajinou, Moldavskou republikou a Gruzií na jaře 2022 předložila Evropská komise dne 17. června na výzvu Rady svá stanoviska 1 . Komise doporučila poskytnout Ukrajině, Moldavsku a Gruzii evropskou perspektivu a udělit status kandidátské země Ukrajině a Moldavsku za předpokladu, že budou podniknuty kroky v řadě oblastí, a Gruzii, jakmile bude vyřešena řada prioritních otázek. Dne 23. června Evropská rada potvrdila doporučení Komise, uznala evropskou perspektivu tří žadatelských států a udělila Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země EU 2 . Komise podá zprávu o plnění kroků/priorit uvedených ve stanoviscích Komise k příslušným žádostem o členství v rámci svého pravidelného balíčku týkajícího se rozšíření, do něhož budou Ukrajina, Moldavsko a Gruzie zahrnuty od roku 2023. Kromě toho Komise do konce roku 2022 předloží svá posouzení schopnosti těchto tří zemí převzít závazky vyplývající z členství v EU. Ruská agrese jasněji než kdy jindy ukazuje, že perspektiva členství v Evropské unii představuje silnou oporu nejen pro prosperitu, ale i pro mír a bezpečnost.

V této souvislosti se dne 23. června před zasedáním Evropské rady setkali vedoucí představitelé EU a západního Balkánu. Lídři jednali o pokroku v integraci do EU a o výzvách vyplývajících z ruské agrese vůči Ukrajině. Toto setkání bylo rovněž příležitostí ke zdůraznění významu, jaký má soulad s hodnotami EU a společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP), což je otázka, která v tomto novém geopolitickém kontextu nabývá na významu. Zvláštní důraz byl kladen na to, aby se západní Balkán připojil k opatřením EU ke snížení negativního dopadu ruské agrese na Ukrajině, pokud jde o dodávky potravin a energie a nezávislost, a k opatřením na podporu budování kapacit pro kybernetickou bezpečnost a sociální agendu, zejména zapojení mladých lidí do hospodářství.

Vedoucí představitelé EU ve dnech 23. a 24. června znovu potvrdili úplný a jednoznačný závazek k perspektivě členství západního Balkánu v EU. Evropská rada vyzvala k urychlení procesu přistoupení a k dalšímu pokroku v postupné integraci mezi Evropskou unií a západním Balkánem během procesu rozšíření, a to vratným způsobem založeným na zásluhách, na základě revidované metodiky. Evropská rada znovu zdůraznila význam reforem, zejména v oblasti právního státu, a především pokud jde o nezávislost a fungování soudnictví a boj proti korupci. Evropská rada znovu potvrdila, že je naléhavě nutné dosáhnout hmatatelného pokroku při řešení přetrvávajících dvoustranných a regionálních sporů, zejména dialogu mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem 3*. Evropská rada uvedla, že je připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země, a za tímto účelem vyzvala Komisi, aby Radě neprodleně podala zprávu o provádění 14 klíčových priorit uvedených v jejím stanovisku, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována prioritám, které představují významnou část reforem, aby se Evropská rada mohla k rozhodnutí o této záležitosti vrátit. 

Dne 19. července se konaly první mezivládní konference o přístupových jednáních se Severní Makedonií a Albánií, které zahájily novou fázi politiky rozšíření EU. Komise okamžitě zahájila proces analytického posuzování (prověřování) acquis EU.

Geopolitické výzvy, zejména agrese Ruska vůči Ukrajině, EU a západní Balkán rovněž sbližují a vyžadují plnou vzájemnou solidaritu. V reakci na válku EU začlenila západní Balkán do svých vlastních iniciativ v oblasti potravinového zabezpečení a energetické bezpečnosti. Tento region je součástí evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení a byl vyzván k účasti na společném nákupu plynu, zkapalněného zemního plynu a vodíku v EU. Turecko 4 hrálo klíčovou úlohu při zprostředkování přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou a červencových dohod o dodávkách obilovin. Jako hlavní producent zemědělských produktů je strategickým partnerem, pokud jde o celosvětové potravinové zabezpečení.

Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie a Černá Hora se v reakci na vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině připojily k omezujícím opatřením EU. Srbsko ani Turecko tak dosud neučinily.

Turecko je i nadále klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí. Přístupová jednání s touto zemí jsou od roku 2018 pozastavena. Turecko se od EU i nadále vzdaluje, a to z důvodu pokračujícího zhoršování situace v oblasti základních práv, nezávislosti soudnictví, hospodářského řízení a nedostatečných reforem v některých odvětvových otázkách. Pokud jde o východní Středomoří, Evropská rada v červnu 2022 vyjádřila nad nedávnými opakovanými opatřeními a prohlášeními Turecka hluboké znepokojení.

V červnu 2022 vedla Evropská rada strategickou diskusi o vztazích Evropské unie s jejími partnery v Evropě. Dne 6. října 2022 se v Praze konalo první zasedání širšího formátu evropských zemí, tzv. Evropského politického společenství. Více než čtyřicet vedoucích představitelů evropských zemí diskutovalo o energetice, bezpečnosti, klimatu a hospodářské situaci v Evropě. Bylo rovněž projednáno budoucí směřování platformy a bylo přijato rozhodnutí uspořádat příští zasedání v Moldavsku. Tento neformální rámec nenahradí stávající politiky a nástroje EU, zejména rozšíření, a bude plně respektovat rozhodovací samostatnost Evropské unie.

Přehled klíčových událostí

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině dramaticky ovlivnila trhy s energií, vyvolala rostoucí kolísání cen a nejistotu v oblasti energetiky, což mělo dopad na EU a její bezprostřední sousedství. Růst cen energií má rovněž dopad na další odvětví, jako je doprava (růst cen paliv) a průmysl (růst cen vstupních surovin a hnojiv). Kromě energetiky měla krize významný dopad na zemědělsko-potravinářské odvětví a další trhy, zejména na přístupnost a cenovou dostupnost potravin, obilovin, některých surovin a ceny jiných komodit. V oblasti kritických surovin existuje velký nevyužitý potenciál pro budování udržitelných a odpovědných strategických partnerství a je důležité začlenit západní Balkán do dodavatelských řetězců EU.

EU začlenila země západního Balkánu do svého úsilí o zmírnění dopadu války a pandemie COVID-19.

Vzhledem k tomu, že země západního Balkánu mají status kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, vynakládá se mnoho úsilí na urychlení jejich integrace. K tomu dochází prostřednictvím účasti v programech a agenturách EU, ale také prostřednictvím provádění dohod o stabilizaci a přidružení, hospodářského a investičního plánu 5 , inkluzivních rámců regionální spolupráce, jako je strategie EU pro jadransko-jónský region a evropská strategie pro Podunají, a případně prostřednictvím regionální hospodářské integrace. EU neustále posiluje svou politickou angažovanost se zeměmi západního Balkánu a zaměřuje se na oblasti společného zájmu, jako je spravedlnost a vnitřní věci, hospodářství a jednotný trh, energetika, doprava a digitální politika, civilní ochrana, sociální politika, vzdělávání a výzkum a inovace, jakož i zahraniční věci, bezpečnost a obrana. Zapojení do posledně uvedených oblastí zahrnuje podporu posilování kybernetických a obranných kapacit. Proces stabilizace a přidružení počítá se značnou integrací již před datem přistoupení. Kromě příležitostí v rámci dohody o stabilizaci a přidružení nabízejí značný prostor pro integraci i další regionální dohody, zejména o Dopravním společenství a Energetickém společenství. Prostřednictvím Energetického společenství otevírá EU svůj trh s elektřinou také západnímu Balkánu, a to v závislosti na reformách právních předpisů. V této souvislosti má zásadní význam pokrok v programu integrace trhu s elektřinou v regionu a ve spolupráci s EU, včetně přijetí společné metodiky pro výpočet přenosové kapacity. Ekologická transformace je pro Evropu nejlepší šancí, že se stane energeticky nezávislejší, a přispěje také ke zpomalení změny klimatu a zlepšení života lidí. Plán REPowerEU 6 podporovaný vnější energetickou angažovaností EU v měnícím se světě 7 , který Evropská komise zahájila v květnu 2022, pomůže snížit závislost EU a západního Balkánu na ruském plynu. Očekává se, že západní Balkán v rámci tohoto plánu plně sladí své právní předpisy s předpisy a politickými prioritami EU. Nová platforma EU pro nákup energie pomůže sdílet poptávku, koordinovat využívání infrastruktury, jednat s mezinárodními partnery a připravit se na společné nákupy plynu, vodíku a zkapalněného zemního plynu. Plán REPowerEU rovněž podporuje energetickou diverzifikaci v rámci zvyšování energetické bezpečnosti, včetně diverzifikace dodávek zemního plynu. Zatímco krátkodobá opatření mohou pomoci zmírnit dopady této situace, krize jasně ukazuje, že je naléhavě nutné pojmout ekologickou a digitální transformaci jako hnací sílu udržitelného růstu a diverzifikace.

Spolupráci v těchto oblastech podporuje zvýšená účast zemí západního Balkánu v neformálních radách a pravidelné kontakty na vysoké úrovni. Vedoucí představitelé EU pokračovali ve spolupráci se svými protějšky ze západního Balkánu, a to i na úrovni summitů, naposledy během zasedání vedoucích představitelů EU a západního Balkánu v červnu 2022. V návaznosti na zasedání Rady pro zahraniční věci v květnu 2022 uspořádali ministři zahraničních věcí zemí EU poprvé neformální výměnu názorů se všemi šesti protějšky ze západního Balkánu. Od přijetí závazků na summitu v Brdu byli partneři ze západního Balkánu vyzváni, aby se písemně podíleli na zasedáních Rady pro zahraniční věci, a jsou následně informováni. Účastní se rovněž pilotní fáze evropské diplomatické akademie. V prosinci 2021 bylo v Brdu pri Kranju každoroční ministerské fórum EU-západní Balkán o spravedlnosti a vnitřních věcech příležitostí pro EU vést s tímto regionem diskuse o posílení řízení migrace a azylu a správy hranic, potírání terorismu, extremismu a radikalizace, boji proti organizované trestné činnosti, posílení právního státu a reformě soudnictví. Zasedání ministrů tří platforem západního Balkánu pro kulturu, výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu se konalo v červnu 2022 v Tiraně v rámci užší spolupráce, kterou nastolila agenda pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu. V červnu 2022 se v Bruselu uskutečnil ministerský dialog o regulačních aspektech digitální politiky.

Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán (EIP) nadále propojoval reformy a investice potřebné v různých zemích a poskytoval dlouhodobou vizi, zejména pokud jde o politiky v oblasti infrastruktury a konektivity. Plán vstoupil do fáze provádění a byl i nadále modelem pomoci EU s cílem překlenout socioekonomické rozdíly mezi tímto regionem a EU a napomoci jeho ekologické a digitální transformaci. Hospodářský a investiční plán a zelená agenda 8 , které se zaměřují na opatření v oblasti klimatu, oběhové hospodářství, biologickou rozmanitost, boj proti znečištění a udržitelné potravinové systémy, jsou nejlepšími nástroji k postupnému budování odolnosti a energetické nezávislosti regionu. Hlavní stěžejní iniciativy plánu jsou zaměřeny na přechod od uhlí, diverzifikaci tras dodávek plynu, investice do obnovitelných zdrojů energie a zvýšení úspor energie prostřednictvím renovační vlny. Podrobný přehled provádění EIP je uveden v příloze tohoto sdělení.

Investiční rámec pro západní Balkán schválil spolufinancování 24 stěžejních investic do infrastruktury v klíčových energetických a dopravních koridorech a do sociálních věcí, digitálních technologií, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a zařízení na zpracování odpadu a čistíren odpadních vod ze strany EU a dvoustranných dárců v celkové hodnotě přesahující 3,3 miliardy EUR. Tento region rovněž za podpory EU postupuje v provádění zelené agendy. Je třeba vyvinout další úsilí v oblasti reforem na podporu ekologické transformace a regionální hospodářské integrace s cílem uvolnit plný potenciál investic.

V zájmu lepší podpory hospodářského oživení po pandemii a řešení důsledků ruské války proti Ukrajině je zásadní, aby příští programy hospodářských reforem navrhly opatření na podporu inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu v souladu s prioritami EU v oblasti ekologické transformace a digitalizace. Chtějí-li partneři ze západního Balkánu a Turecka využít příležitostí a minimalizovat možné negativní dopady těchto problémů, je nesmírně důležité, aby udrželi makrofiskální stabilitu a provedli strukturální reformy, a řešili tak zjištěné nedostatky ve svých ekonomikách a zvýšili dlouhodobou odolnost. Vzhledem k vysoké nejistotě, zhoršujícímu se výhledu růstu a vysokým a přetrvávajícím inflačním tlakům budou zapotřebí cílená a dočasná opatření ke zmírnění nepříznivých dopadů na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Tato podpora musí být pečlivě vyvážena potřebou obnovit fiskální rezervy a snížit zranitelnost související s veřejným dluhem prostřednictvím důvěryhodných střednědobých strategií fiskální konsolidace. V Turecku je obzvláště důležité zvrátit velmi vysokou a stále rostoucí inflaci, omezit makroekonomickou nerovnováhu a obnovit důvěryhodnost makroekonomických politik. Plné odhodlání k provádění reforem stanovených v programech hospodářských reforem a v politických pokynech přijatých společně s členskými státy EU 9 má proto zásadní význam nejen pro zlepšení konkurenceschopnosti, podporu tvorby pracovních míst a usnadnění sociálního začleňování, ale také pro zajištění fiskální udržitelnosti, splnění ekonomických kritérií v procesu přistoupení a maximalizaci potenciálního dopadu investičního balíčku EU.

Po přijetí nařízení o NPP III 10 v září 2021 a programového rámce NPP III v prosinci 2021 probíhá provádění NPP III. Do konce roku 2021 přijala Komise roční a víceletá rozhodnutí o financování v hodnotě přesahující 4 miliardy EUR. To zejména umožnilo provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán. Pokračovalo programování NPP III založené na solidním politicky orientovaném přístupu zahrnujícím strategické a dynamické poskytování pomoci a stavícím do centra pozornosti základní požadavky na členství. V říjnu 2021 a květnu 2022 se uskutečnily dva geopolitické dialogy na vysoké úrovni mezi Komisí a Evropským parlamentem s cílem projednat obecný přístup k provádění NPP III, jeho cíle a programování finančních prostředků NPP.

Západní Balkán musí zintenzívnit své úsilí a prokázat politickou vůli k řešení problémů, které brání provádění společného regionálního trhu, jenž bude maximalizovat přínosy hospodářského a investičního plánu. Na summitu v Sofii, který se konal v listopadu 2020 v rámci berlínského procesu, se region dohodl na ambiciózním plánu na vytvoření společného regionálního trhu. Bylo dosaženo určitého pokroku, např. rozšíření zelených koridorů na členské státy EU. Avšak kvůli neshodám nesouvisejícím s věcnou prací na společném regionálním trhu nebylo dosud možné dosáhnout politického schválení dohod na technické úrovni. Tyto dohody v rámci společného regionálního trhu by přinesly významné výhody, pokud jde o zvýšení přitažlivosti a konkurenceschopnosti celého regionu, urychlení oživení po pandemii a zmírnění dopadu ruské agrese vůči Ukrajině. To by rovněž přilákalo investory usilující o diverzifikaci dodávek a kratší hodnotové řetězce a pomohlo maximalizovat přínosy investic do infrastruktury pro konektivitu. Je proto důležité, aby všechny strany hrály při budování společného regionálního trhu a plnění společných závazků ve prospěch lidí a podniků v regionu konstruktivní úlohu. Iniciativa „Otevřený Balkán“, zahájená Albánií, Severní Makedonií a Srbskem, může v tomto procesu hrát pozitivní úlohu za předpokladu, že bude založena na pravidlech EU a zůstane inkluzivní vůči všem partnerům ze západního Balkánu. Navzdory počínajícímu omezování dodávek by západní Balkán neměl zavádět jednostranná omezení obchodu. Veškerá stávající opatření, která jsou v rozporu s dohodami o stabilizaci a přidružení a Středoevropskou dohodou o volném obchodu (CEFTA) a s duchem společného regionálního trhu, by měla být prioritně zrušena.

Ruská agrese vůči Ukrajině silně rezonuje v celém regionu a dále zdůrazňuje význam sladění společné zahraniční a bezpečnostní politiky v procesu rozšíření. Západní Balkán a Turecko se připojily k převážné většině mezinárodního společenství, včetně EU, při hlasování o dvou rezolucích Valného shromáždění OSN o ruské invazi na Ukrajinu a jejím humanitárním dopadu a také při hlasování o pozastavení členství Ruska v Radě pro lidská práva. Albánie se jako nestálý člen od ledna 2022 aktivně angažuje v Radě bezpečnosti OSN, a to i jako spoluautor rezolucí odsuzujících agresi. Plný soulad Albánie, Černé Hory a Severní Makedonie se SZBP EU je silným signálem jejich strategické volby přistoupení k EU. Uznává se a vítá rovněž výrazné zvýšení formální míry harmonizace v rámci SZBP ze strany Bosny a Hercegoviny a jednostranné sblížení ze strany Kosova. Míra souladu se SZBP v Srbsku se ve sledovaném období výrazně snížila. Očekává se, že Srbsko v souladu se svým rámcem pro jednání prioritně splní svůj závazek a postupně dosáhne souladu se SZBP EU, včetně omezujících opatření. Soulad Turecka se SZBP se během sledovaného období dále zhoršil, mimo jiné proto, že se nepřipojilo k omezujícím opatřením EU vůči Rusku.

Černá Hora a Srbsko nadále uplatňovaly revidovanou metodiku stanovenou ve sdělení Komise Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán 11 a schválenou v červnu 2021 na politických mezivládních konferencích s těmito zeměmi. Černá Hora má všechny kapitoly otevřené pro jednání, z nichž tři jsou předběžně uzavřeny. Pokrok Srbska v oblasti reforem umožnil zahájit jednání v rámci tematického okruhu 4, věnovaného zelené agendě a udržitelné konektivitě, na mezivládní konferenci se Srbskem, která se konala v prosinci 2021. Mezivládní konference rovněž vytyčila cestu k otevření dalších tematických okruhů na základě očekávaného pokroku země, zejména pokud jde o reformy právního státu a normalizaci vztahů s Kosovem. Mezivládní konference s Černou Horou, jež se konala v prosinci 2021, poskytla politické vedení, pokud jde o urychlení práce na splnění prozatímních kritérií v oblasti právního státu, což zůstává dalším milníkem nezbytným pro dosažení pokroku v přístupových jednáních.

Komise v závěrech a doporučeních tohoto sdělení v souladu s revidovanou metodikou hodnotí celkovou bilanci přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje pro každou zemi další postup. Příští mezivládní konference by se měly konat po zveřejnění tohoto každoročního balíčku zpráv a následných závěrů Rady.

Dne 19. července se konaly mezivládní konference o přístupových jednáních se Severní Makedonií a Albánií. Bylo to projevem uznání trvalého odhodlání, výsledků reforem a odolnosti obou zemí, pokud jde o pokrok na jejich cestě do EU. Revidovaná metodika rozšíření se poprvé uplatňuje v plném rozsahu, čímž se do celého procesu vyjednávání přináší více předvídatelnosti, dynamiky a silnější politické vedení. Komise okamžitě zahájila proces prověřování. Prověřování představuje analytický přezkum souboru právních předpisů EU, který provádí společně Komise a každá z kandidátských zemí. Tento proces umožňuje kandidátským zemím seznámit se s acquis a následně uvést svou úroveň souladu s právními předpisy EU a nastínit plány dalšího sbližování.

Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii 12 určilo 14 klíčových priorit, jež musí tato země splnit, aby mohla Komise doporučit zahájení jednání o jejím přistoupení k EU. Rada těchto 14 klíčových priorit potvrdila v roce 2019. V červnu 2022 Evropská rada uvedla, že je připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země, a požádala Komisi, aby podala zprávu o provádění 14 klíčových priorit se zvláštním důrazem na ty, jež představují významnou část reforem. Tento balíček je odpovědí na tuto žádost.

EU nadále podporovala provádění dohody o stabilizaci a přidružení s Kosovem a poskytovala vládě poradenství ohledně klíčových reforem souvisejících s EU. Návrh Komise na zrušení vízových požadavků pro občany Kosova čeká na posouzení Radou. Opět se ukazuje, že je naléhavě nutné se touto otázkou zabývat přednostně. Komise trvá na svém hodnocení z roku 2018, že všechna kritéria stanovená Radou pro uvolnění vízového režimu s Kosovem byla splněna.

Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech společného zájmu, jako je obchod, migrace, boj proti terorismu, veřejné zdraví, klima, energetika, doprava a regionální záležitosti. Pokud jde o energetiku, Turecko je pro EU i nadále důležitou a spolehlivou tranzitní zemí. Přístupová jednání s Tureckem jsou i nadále pozastavena. Turecko nezvrátilo negativní trend a Evropské unii se i nadále vzdalovalo: výrazně se zhoršila situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví. Dialog o těchto otázkách je nadále nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem.

Dialog a spolupráce s Tureckem se zintenzivnily v souladu s pokyny Evropské rady z roku 2021. Evropská unie je připravena s Tureckem spolupracovat v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu na posílení spolupráce v řadě oblastí společného zájmu za předpokladu, že se bude nadále zmírňovat napětí, Turecko se bude konstruktivně angažovat a budou splněny podmínky vytyčené v nedávných závěrech Evropské rady. EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. S přihlédnutím ke společnému sdělení 13 EU znovu potvrdila své odhodlání využít v případě dalších provokací nebo jednostranných porušení mezinárodního práva nástrojů a možností, které má k dispozici, k obraně svých zájmů a zájmů svých členských států a k zachování regionální stability. Prohlášení EU a Turecka z roku 2016 nadále přinášelo výsledky a zůstalo klíčovým rámcem pro spolupráci v oblasti migrace. Turecko nadále vyvíjelo obdivuhodné úsilí o přijetí více než čtyř milionů uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. Přetrvávají však problémy v provádění prohlášení kvůli tomu, že Turecko od března 2020 jednostranně pozastavilo navracení nelegálních migrantů a osob, jimž byl zamítnut azyl, z řeckých ostrovů. Počet případů nedovoleného překračování hranic mezi Tureckem a EU zůstával výrazně nižší než před přijetím prohlášení EU a Turecka. Za největší částí vstupů do EU v roce 2021 stály alternativní převaděčské trasy na vládou kontrolovaná území Kypru a do Itálie. Nelegální migrační toky přes tyto trasy se v roce 2022 výrazně zvýšily.

EU nadále dodržovala svůj závazek a poskytovala uprchlíkům a hostitelským společenstvím v Turecku významnou finanční podporu. V rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku bylo uvolněno 6 miliard EUR. Na konci roku 2020 byly uzavřeny smlouvy na plný provozní rozpočet a do června 2022 bylo vyplaceno přes 4,7 miliardy EUR. Mezi jeho úspěchy patří pomoc 1,9 milionu uprchlíků s naplněním jejich základních potřeb, pomoc 740 000 dětí z řad uprchlíků, aby mohly chodit do školy, probíhající stavba 405 škol a provedení více než 22,8 milionu konzultací v oblasti primární zdravotní péče. Komise vyčlenila dodatečný balíček ve výši 3,5 miliardy EUR na období 2020–2023. Součástí bude financování řízení migrace a ochrany hranic, zejména na východní hranici Turecka.

Jak EU, tak Turecko mají i nadále prospěch z celní unie a vzájemná hospodářská integrace je i nadále vysoká. Komise nadále intenzivněji spolupracovala s Tureckem s cílem řešit překážky narušující obchod, které brání hladkému fungování celní unie. Bylo však dosaženo malého pokroku a převážná většina překážek obchodu nebyla odstraněna.

Jednostranná zahraniční politika Turecka byla i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a širšími zájmy EU, zejména kvůli zásahům a podpoře vojenských akcí v některých regionálních konfliktech. Turecko však zůstalo otevřeno politickému dialogu o regionálních otázkách. Míra přizpůsobení této země SZBP se dále zhoršila. Evropská rada vyjádřila očekávání, že Turecko a všechny zúčastněné strany pozitivně přispějí k řešení regionálních krizí. Turecko se aktivně diplomaticky angažuje v řešení různých problémů, jež s sebou nese ruská agrese na Ukrajině, a snaží se konflikt deeskalovat například dosažením příměří. Podniklo rovněž diplomatickou iniciativu s cílem usnadnit vývoz ukrajinských obilovin. Dohoda, na níž se Ukrajina a Rusko dohodly v červenci v Istanbulu pod záštitou OSN a Turecka, by bez konstruktivní úlohy této země, která se rovněž podílí na usnadnění jejího provádění, nebyla možná. Skutečnost, že se Turecko nepřipojilo k omezujícím opatřením vůči Rusku, je však obzvláště znepokojující kvůli volnému oběhu výrobků, včetně zboží dvojího užití, v rámci celní unie EU-Turecko. Tím vzniká riziko oslabení omezujících opatření EU. Aby mohla celní unie nadále fungovat, musí strany plně dodržovat stávající pravidla a zabránit narušení vzájemné důvěry. Turecko podepsalo memorandum o porozumění s cílem rozvíjet své hospodářské a obchodní vztahy s Ruskem.

Zásadním požadavkem v zájmu zajištění stabilního a bezpečného prostředí ve východním Středomoří a pro rozvoj kooperativního a vzájemně prospěšného vztahu mezi EU a Tureckem je vést v dobré víře dialog a zdržet se jednostranných akcí, které jsou v rozporu se zájmy EU a které porušují mezinárodní právo a svrchovaná práva členských států EU. Veškeré neshody musí být vyřešeny mírovým dialogem a v souladu s mezinárodním právem.

Kroky, jež byly podniknuty ve Varoši a jež jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, nadále oslabovaly vyhlídky na obnovení jednání a dosažení komplexního řešení kyperského problému. Očekává se, že Turecko okamžitě upustí od všech opatření přijatých od října 2020 v souvislosti s městem Varoša.

II. ZÁKLADNÍ ZÁSADY PROCESU PŘISTOUPENÍ

Očekává se, že země procesu rozšíření budou soustavně pokračovat ve svých reformních programech v oblastech „základních zásad“, budou pokračovat v reformách a prokáží konkrétní pokrok v oblasti právního státu, hospodářství, fungování demokratických institucí a reformy veřejné správy. Zajištění solidních a nezvratných úspěchů ve všech těchto oblastech je pro splnění požadavků na členství v EU i nadále rozhodující. V některých případech bylo dosaženo pokroku v oblasti reformy soudnictví, doladění právního rámce v oblasti lidských práv a reforem veřejné správy. Navzdory dosaženému pokroku je třeba ještě prokázat silnou politickou vůli dosáhnout výsledků při provádění reforem. Pokrok při plnění ekonomických přístupových kritérií byl příliš pomalý na to, aby podstatně zmenšil hospodářské rozdíly oproti EU. Politický a institucionální odpor vůči změnám pokračuje a v některých zemích byl zaznamenán negativní vývoj. Jedná se například o stále nepřátelštější prostředí pro občanskou společnost, svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků a pokusy o nepatřičné ovlivňování soudnictví a politické vměšování do něj. Řádné prosazování protikorupčních rámců by mělo zůstat prioritou ve všech zemích procesu rozšíření, včetně začleňování protikorupčních opatření do všech odvětví, která jsou vůči korupci nejzranitelnější. Je třeba dosáhnout pokroku, pokud jde o sladění zadávání veřejných zakázek s evropskými normami a osvědčenými postupy, posílení prevence střetu zájmů a upevnění integrity v rámci veřejné služby. K omezení a účinnému řešení prvků zmocňování se státu je nezbytné soudržné a důsledné úsilí. Dlouhodobým cílem, který i nadále vyžaduje intenzivní a důsledné úsilí, včetně dalšího posilování strategických a provozních kapacit, zůstává dosahování solidních výsledků v proaktivním vyšetřování, stíhání a vydávání pravomocných odsouzení v boji proti korupci na všech úrovních a v boji proti organizované trestné činnosti.

Fungování demokratických institucí

Pro proces rozšíření má zásadní význam, aby byla zavedena opatření důležitá pro upevnění fungování demokratických institucí, ale v mnoha případech je ještě třeba prokázat skutečnou politickou vůli v příslušných reformách pokračovat. Silná politická polarizace a nedostatečný dialog mezi stranami stále ovlivňují fungování parlamentů, zejména na celém západním Balkáně, i když ve sledovaném období byly zaznamenány některé pozitivní kroky.

V Srbsku se dne 3. dubna 2022 v obecně klidné atmosféře konaly prezidentské volby, předčasné parlamentní volby a volby do městského zastupitelstva Bělehradu. Zúčastnily se jich všechny relevantní politické síly, což ve srovnání s volbami v roce 2020 vedlo k pluralističtějšímu a inkluzivnějšímu zastoupení v parlamentu. Před volbami se také široká škála politických aktérů zapojila do konstruktivního dialogu mezi stranami zprostředkovaného Evropským parlamentem. Mezinárodní pozorovatelé pod vedením Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě však v parlamentních volbách zaznamenali řadu nedostatků. Významná zpoždění při sestavování volebních výsledků, a tedy i při vytváření nové vlády, vedla ke zpomalení rozhodovacího procesu. V září 2021 byl pozměněn nový kodex chování a v říjnu 2021 byla zřízena etická komise. Při debatách v parlamentu nadále zaznívala urážlivá vyjádření vůči politickým oponentům a občanským aktivistům.

Černá Hora byla nadále polarizovaná, neprobíhala konstruktivní spolupráce mezi politickými stranami a ty nebyly schopny dosáhnout konsensu v klíčových záležitostech národního zájmu, což vedlo k tomu, že v důsledku hlasování o nedůvěře padly dvě menšinové vlády. Politická nestabilita měla dopad na řádné fungování černohorských institucí. Rozhodování a provádění reforem se zastavilo. Fungování hlavních soudních orgánů bylo oslabeno jejich neúplným složením v důsledku neschopnosti Parlamentu volit nové členy. Od poloviny září nebyl Ústavní soud schopen plnit svou úlohu, neboť nebyl usnášeníschopný, což umocnilo politickou nejistotu. 

V Kosovu se vláda zvolená v roce 2021 těšila politické a institucionální stabilitě díky své jasné většině. Kosovo tak mělo příležitost urychlit své úsilí o posílení demokracie a právního státu, boj proti korupci a zintenzivnění legislativní činnosti, včetně reforem souvisejících s EU. Častá neusnášeníschopnost parlamentu a bojkot ze strany opozičních stran však způsobily zpoždění při přijímání klíčových zákonů. Je třeba vyvinout úsilí k posílení úlohy parlamentu jako fóra pro konstruktivní politický dialog a budování konsenzu, zejména pokud jde o program reforem EU. Volby do místních zastupitelstev, jež proběhly na podzim 2021, byly obecně dobře zorganizované, transparentní a konkurenční, s výjimkou srbských obcí v Kosovu, kde byla politická soutěž omezená. Dále je třeba řešit dlouhodobé nedostatky.

V Albánii se po všeobecných volbách v roce 2021 ujali křesla v parlamentu zvolení členové z největších opozičních stran. Pokud jde o reformy související s EU, dosáhl parlament konsensu napříč stranami ohledně změny ústavy s cílem prodloužit funkční období soudních prověřovacích orgánů. Práci parlamentu však poznamenal vnitřní konflikt v rámci největší opoziční strany. Pokud jde o vládní úroveň, Albánie se i nadále celkově zaměřuje na program reforem EU.

V Severní Makedonii byl parlament i nadále hlavním fórem pro politický dialog. Po intenzivních rozpravách přijal závěry o návrhu, který připravil půdu pro zahájení přístupových jednání. Jeho činnost však byla ovlivněna politickou polarizací a „aktivním blokováním“ ze strany hlavní opoziční strany, což ovlivnilo přijetí některých právních předpisů. Parlament a vláda se zavázaly, že prioritně zahájí a dosáhnou příslušných ústavních změn s cílem začlenit do ústavy občany žijící na území státu. 

V Bosně a Hercegovině vedla politická polarizace a obstrukce k zastavení činnosti demokratických institucí a reforem na cestě do EU. Úřad prezidenta, rada ministrů i parlament byly blokovány až do jara 2022. Schůzky k politickému dialogu s EU v rámci dohody o stabilizaci a přidružení se mohly konat až od června 2022. Republika srbská usilovala o jednostranné převzetí pravomocí státu. Tyto iniciativy jsou nyní buď pozastaveny, nebo jsou předmětem ústavního přezkumu. Vysoký zástupce v Bosně a Hercegovině využil během sledovaného období čtyřikrát své výkonné pravomoci k překonání obstrukcí, včetně poskytnutí finančních prostředků na uspořádání voleb v říjnu 2022. Státní rozpočet byl přijat až koncem června. Státní instituce začaly opět fungovat na jaře 2022 a byly podniknuty první kroky k provedení opožděných reforem. Političtí aktéři prokázali jednotný přístup, který Bosně a Hercegovině umožnil přijmout zákon o zadávání veřejných zakázek a stát se zúčastněným státem mechanismu civilní ochrany Unie. Všeobecné volby se konaly dne 2. října; podle předběžných zjištění OBSE/ODIHR byly celkově konkurenční a dobře organizované, ale vyznačovaly se nedůvěrou ve veřejné instituce a etnicky rozdělující rétorikou. Téhož dne vysoký zástupce v Bosně s Hercegovině nařídil změny ústavy federálního státu a volebního zákona, jejichž cílem bylo řešit řadu problémů s fungováním a včasným vytvářením orgánů.

V Turecku během sledovaného období pokračovalo zhoršování situace v oblasti demokracie. Navzdory zrušení nouzového stavu v roce 2018 zůstala v právním řádu zavedena řada právních ustanovení, která vládním úřadům udělují mimořádné pravomoci a zachovávají několik restriktivních prvků výjimečného stavu, jež ohrožují demokracii a základní práva. I nadále přetrvávaly strukturální nedostatky prezidentského systému. Parlamentu nadále chyběly potřebné prostředky k tomu, aby povolal vládu k odpovědnosti.

Soudnictví a základní práva

Základem právního státu je nezávislý, nestranný, odpovědný a profesionální soudní systém, který funguje efektivně a jehož rozhodnutí jsou účinně vykonávána. Určitého pokroku bylo dosaženo v některých případech v souvislosti s reformami soudnictví. Na celém západním Balkáně a v Turecku však soudní orgány i nadále čelí mnoha problémům. Zejména pokračoval nepřiměřený vnější tlak na soudnictví, který podkopává nezávislost soudců a státních zástupců, ohrožuje celkovou institucionální rovnováhu a v konečném důsledku ovlivňuje dělbu státní moci. V důsledku toho je zásada rovnosti před zákonem nadále oslabována. Zásadní význam má i nadále přesvědčivý pokrok při provádění reforem soudnictví založený na silné politické vůli. Pro další pokrok v procesu přistoupení má zásadní význam konsolidace soudních funkcí, která vede k dobrým dlouhodobým výsledkům.

Albánie i nadále dosahuje značného pokroku při provádění své komplexní reformy soudnictví, mimo jiné tím, že v procesu prověřování nadále dosahuje hmatatelných výsledků. Ústavní soud byl i nadále plně funkční. Jmenování členů vrchního soudu poprvé vedlo ke snížení počtu nevyřízených případů. Dosud nebylo dosaženo pokroku v systému správy případů a systému právního vzdělávání.

Severní Makedonie dosáhla určitého pokroku při stabilním provádění své soudní strategie. Soudnictví prokázalo, že je odhodláno chránit svou integritu a nezávislost. Justiční orgány uplatňovaly důsledně nová pravidla pro jmenování, povýšení, kárná opatření a odvolávání soudců a státních zástupců. Je třeba přidělit nezbytné zdroje, aby se zajistilo, že automatizovaný informační systém pro správu případů bude plně funkční.

Srbsko celkově dosáhlo určitého pokroku při posilování nezávislosti a odpovědnosti soudnictví a učinilo důležitý krok tím, že v únoru 2022 schválilo příslušné změny ústavy. Jako další krok bude důležité, aby prováděcí zákony, které zajistí plný účinek reformy, byly pozměněny v souladu s ústavními lhůtami. Srbsko zřídilo dvě odborné pracovní skupiny pověřené vypracováním prováděcích právních předpisů.

Kosovo dosáhlo určitého pokroku při prosazování reforem soudnictví. Byly podniknuty kroky k zahájení provádění strategie a akčního plánu v oblasti právního státu a byl přijat nový legislativní rámec upravující systém státních zastupitelství. Jsou však zapotřebí další kroky ke zvýšení účinnosti a nezávislosti soudnictví.

Černá Hora dosáhla omezeného pokroku při provádění klíčových reforem soudnictví. Přetrvávají obavy ohledně fungování institucí a konsolidace nezávislých rad pro soudnictví a státní zastupitelství a výsledky v oblasti soudní odpovědnosti jsou v rané fázi. Vyšetřování několika případů na vysoké úrovni vedené zvláštním státním zastupitelstvím vedlo k zatčení bývalého předsedy Nejvyššího soudu a předsedy obchodního soudu na základě obvinění z korupce a organizované trestné činnosti. Vyšetřované případy dosud nebyly projednány před soudem.

Bosna a Hercegovina je pozadu v reformě soudnictví a nedosáhla v této oblasti žádného pokroku. Legislativní změny, jejichž cílem je zavést systém ověřování majetkových přiznání osobami zastávajícími soudní funkci, byly Parlamentem v květnu 2022 zamítnuty. Vzhledem k nedostatečnému politickému odhodlání v oblasti právního státu a ke vstupu do EU se celková integrita soudnictví nadále zhoršovala.

V Turecku pokračoval pokles zaznamenaný v posledních letech. Systémová nedostatečná nezávislost soudnictví nebyla řešena. Politický tlak na soudnictví trval a dále podkopává jeho nezávislost a celkovou kvalitu. Turecko odmítlo provést příslušné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, čímž prohloubilo obavy ohledně toho, zda tato země dodržuje mezinárodní a evropské normy. Nevykonání rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kavala, které vedlo k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Turecku Radou Evropy, vyvolalo vážné pochybnosti o závazku země plnit své povinnosti jakožto člen Rady Evropy. Odvolávání soudců a státních zástupců nadále oslabovalo nezávislost, účinnost a profesionalitu soudního systému. Turecké orgány musí naléhavě řešit řadu závažných systémových nedostatků, rovněž pokud jde o právo na spravedlivý proces a přísné dodržování zásady presumpce neviny.

Korupce je na západním Balkáně a v Turecku i nadále hojně rozšířená. Pokrok v účinném boji proti korupci je nerovnoměrný. V některých zemích bylo dosaženo určitého pokroku, zejména v oblastech souvisejících s prevencí korupce. Ke zlepšení transparentnosti a integrity a k dosažení hmatatelných výsledků s přesvědčivým skóre v oblasti vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení je stále zapotřebí skutečná politická vůle a jasný závazek k udržení reformního úsilí. Je třeba dále začleňovat protikorupční opatření do klíčových odvětví s cílem podpořit reformy a potírat korupci ve všech oblastech smysluplnějším a účinnějším způsobem. Odvětví, která jsou vůči korupci nejzranitelnější, vyžadují cílená posouzení rizik, aby bylo možné identifikovat korupční rizika a zranitelná místa a v konečném důsledku zahájit navrhování robustních protikorupčních opatření. Protikorupční strategie a akční plány je třeba provádět systematickým a strukturovaným způsobem, a to i v klíčových odvětvích, jako jsou veřejné zakázky, správa veřejných financí, energetika, doprava, zdravotnictví, vodohospodářství, infrastruktura, přírodní zdroje a vzdělávání. Je třeba rozhodněji řešit korupci na vysoké úrovni a politickou korupci, neboť přetrvávají známky silného propojení veřejných a soukromých zájmů. Oblastí zvláště náchylnou k rozšířené korupci zůstává zadávání veřejných zakázek. Je třeba přijmout důrazná a ambicióznější opatření, která posílí kontrolní mechanismy v rámci celého procesu zadávání veřejných zakázek a podstatně zvýší jeho transparentnost.

Severní Makedonie pokračuje ve svém úsilí v boji proti organizované trestné činnosti a korupci, což zajišťuje určitý další pokrok. Státní komise pro předcházení korupci proaktivně plnila svůj mandát. Země nadále spolupracovala s mezinárodními partnery a koordinovala s nimi domácí aktivity v boji proti organizované trestné činnosti. V Albánii vedla specializovaná struktura pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (SPAK) trestní řízení a finanční vyšetřování, což vedlo zejména k pravomocným odsouzením v několika případech na vysoké úrovni; prověřování soudnictví přináší i nadále výsledky v boji proti korupci v této oblasti. Srbsko dosáhlo určitého pokroku v dalším provádění doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy. Příprava nové protikorupční strategie doprovázené akčním plánem má již značné zpoždění. Černá Hora zlepšila své výsledky v oblasti předcházení korupci, je však i nadále nezbytné prokázat důvěryhodnou reakci trestního soudnictví v boji proti korupci, včetně korupce na vysoké úrovni. V Kosovu bylo dosaženo určitého pokroku přijetím významného protikorupčního legislativního balíčku, který zahrnuje nový zákon o trestním řádu, zákon o agentuře pro předcházení korupci, zákon o majetkových přiznáních a právní předpisy upravující financování politických stran. Parlament Bosny a Hercegoviny zamítl zákon o střetu zájmů a následná soudní opatření v případech korupce, jež měly veřejný ohlas, byla selektivní a netransparentní. Počet pravomocných odsouzení v případech na vysoké úrovni zůstal velmi nízký.

V Turecku nedošlo během sledovaného období k žádnému pokroku. Je třeba zlepšit právní rámec a institucionální strukturu, aby se omezil politický a nepatřičný vliv na stíhání a rozhodování v případech korupce. Většina doporučení skupiny GRECO nebyla provedena.

Na celém západním Balkáně nadále brání účinnému vyšetřování a rozhodování případů organizované trestné činnosti a korupce přetrvávající nedostatek lidských a finančních zdrojů v soudních orgánech, jakož i nedostatek specializovaných kapacit a odborných znalostí v oblasti finančního vyšetřování. Ačkoli jsou k dispozici činnosti v oblasti budování kapacit pro odvětví soudnictví, nedostatečné pobídkové struktury, neúčinné systémy řízení výkonnosti a zranitelnost soudnictví vůči politickému tlaku přispívají ke špatné správě případů, zdlouhavým postupům a nízké míře zabavování a konfiskace.

Základní práva jsou v právních předpisech zemí západního Balkánu do značné míry zakotvena, avšak při zajišťování jejich účinného provádění stále přetrvávají problémy. Politický rámec je postupně dokončován, zejména pokud jde o boj proti diskriminaci a boj proti genderově podmíněnému násilí, avšak přetrvávají systémové nedostatky ve financování opatření na podporu a ochranu lidských práv a mnoho odvětví zůstává závislých na dárcích. Klíčovou úlohu při prosazování a ochraně lidských práv na západním Balkáně a jejich vlastních doporučení, jakož i doporučení dalších nezávislých subjektů, hrají i nadále instituce veřejného ochránce práv. Vlády v regionu se musí soustavně zabývat všemi doporučeními mezinárodních a regionálních orgánů pro monitorování lidských práv, včetně doporučení týkajících se podmínek ve věznicích a předcházení špatnému zacházení. Občanská společnost nadále doplňuje nebo dokonce supluje vládní opatření a poskytuje služby znevýhodněným skupinám. Obavy a doporučení uvedené v předchozích zprávách o jednotlivých zemích zůstávají z velké části platné a je třeba je naléhavě řešit. V Turecku se situace v oblasti lidských práv ještě zhoršila a nadále vyvolává vážné obavy.

Svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou pilíře demokratické společnosti a je třeba je podporovat. V celém regionu západního Balkánu bylo v tomto ohledu dosaženo jen omezeného pokroku a v některých zemích nedošlo k žádnému pokroku. Doporučením z minulých zpráv se z velké části stále nikdo nevěnoval. Pluralismus je charakteristickým rysem v převážné části regionu, avšak nezávislost sdělovacích prostředků a rozvoj kvalitní profesionální žurnalistiky jsou i nadále omezovány propojenými obchodními a politickými zájmy a špatnými podmínkami na trhu práce, které vedou k autocenzuře. Vážné znepokojení nadále vyvolávají hrozby, zastrašování a násilí vůči novinářům i urážlivé poznámky veřejných činitelů. Ty mohou mít odrazující účinek na výkon svobody sdělovacích prostředků a je třeba zrychlit tempo vyšetřování a stíhání těchto incidentů. Je třeba zaručit nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání, a to i prostřednictvím odpovídajícího financování a jmenování vedoucích struktur na základě zásluh. Je třeba dále podporovat účinné fungování nezávislých samoregulačních orgánů. Všechny země v regionu musí zvýšit transparentnost financování sdělovacích prostředků.

V Turecku, kde je uplatňování svobody projevu a šíření opozičních hlasů stále do značné míry potlačováno, se situace nadále závažně zhoršovala. Pokračovala trestní řízení a odsouzení novinářů, obránců lidských práv, právníků, spisovatelů, opozičních politiků, studentů a uživatelů sociálních médií. Orgány na velké části západního Balkánu posílily své strategické rámce pro plnění závazků v oblasti rovnosti žen a mužů a boje proti genderově podmíněnému násilí, to je však třeba promítnout do praktických zlepšení: je třeba přidělit nezbytné finanční prostředky a posílit pomoc obětem všech forem násilí, neboť genderově podmíněné násilí, včetně domácího násilí, zůstává vážným problémem. V Turecku pokračovalo zhoršování situace v oblasti rovnosti žen a mužů a zhoršování práv žen a dívek a došlo k nárůstu nenávistných projevů namířených proti nezávislým ženským organizacím.

Právní předpisy a politiky v oblasti nediskriminace jsou obecně zavedeny, avšak orgány pro rovné zacházení a subjekty pověřené ochranou před diskriminací musí mít k dispozici dostatečné prostředky, aby mohly plnit svůj mandát. V regionu dochází k nárůstu nenávistných verbálních projevů a k nedostatečnému šetření případů diskriminace, trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů. Legislativní a politický rámec pro práva leseb, gayů, bisexuálních, transsexuálních, intersexuálních a queer (LGBTIQ) osob se vyvíjí, avšak podpora ze strany všech částí společnosti je i nadále výzvou a několik zákonů zůstává pozastaveno. Právní předpisy je třeba prosazovat v praxi, neboť diskriminace a nenávistné projevy jsou stále časté. V Turecku není ochrana základních práv osob LGBTIQ dosud zaručena a vážné znepokojení vzbuzují nenávistné verbální projevy a očerňující kampaně proti této komunitě.

Je třeba nadále usilovat o posílení práv dítěte a zlepšení interinstitucionální koordinace v zájmu účinné ochrany dětí a systémů péče o děti v souladu s nejlepšími zájmy dítěte. Je třeba dále rozvinout soudní systémy vstřícné k dětem, zavést a systematičtěji využívat alternativy k zajištění a využívat zajištění pouze jako krajní opatření. Vážným problémem zůstává násilí páchané na dětech, jakož i sňatky v raném věku.

Je třeba lépe chránit práva osob se zdravotním postižením a věnovat jim náležitou pozornost. Mezi otázky, které je třeba řešit, patří přechod ke komunitní péči a nezávislému životu v souladu s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a obecně větší přijetí, dostupnost a začlenění.

Ochrana menšin vyžaduje lepší koordinaci a je třeba zajistit, aby bylo respektováno právo na sebeurčení. Romové zůstávají nejchudší komunitou v regionu. V letošním roce však většina vlád (s výjimkou turecké) prokázala svůj politický závazek v oblasti začleňování Romů přijetím nových strategií a akčních plánů týkajících se Romů zaměřených na sladění s rámcem EU. Nyní by mělo být upřednostněno jejich provádění, včetně přidělení nezbytných finančních prostředků.

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost

Organizovaná trestná činnost zůstává pro západní Balkán a Turecko významnou bezpečnostní hrozbou. V regionu i mimo něj nadále působí silné zločinecké sítě a hrají důležitou úlohu v celosvětovém obchodu s nedovoleným zbožím a v pašování osob do Evropské unie a v jejím rámci. Ukázalo se, že tyto zločinecké sítě dokázaly velmi dobře využít pandemie COVID-19, a existuje riziko, že využijí ruské invaze na Ukrajinu, včetně dostupnosti velkých zásob zbraní na Ukrajině. Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory, které jsou v některých zemích k dispozici, mohou být zneužity k obcházení postupu EU pro krátkodobé pobyty a důkladného posouzení jednotlivých migračních a bezpečnostních rizik, které s sebou tento postup nese, včetně možného obcházení opatření k předcházení praní peněz a financování terorismu, jakož i obcházení mezinárodních sankcí. Tyto režimy by měly být neprodleně ukončeny. V případě, že se udělení občanství v rámci režimů občanství pro investory považuje za zvýšené riziko pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských států, může být bezvízový režim pozastaven 14 . 

Spolupráce v oblasti prosazování práva mezi EU a zeměmi západního Balkánu – včetně spolupráce s agenturami EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí – se nadále zintenzivňovala. V návaznosti na přijetí závěrů Rady v březnu 2021 byla spolupráce v prosazování práva se třetími zeměmi začleněna do všech operačních akčních plánů evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT), což vedlo k posílení účasti západního Balkánu na platformě EMPACT. V roce 2022 bylo hlášeno 300 případů (ve srovnání se 159 v roce 2021), v nichž se partneři ze západního Balkánu zavázali účastnit se operativních akcí. Albánie i nadále vedla jednu operativní akci, Černá Hora se podílela na vedení čtyř a Albánie se podílela na vedení dvou operativních akcí, Srbsko i Severní Makedonie se podílely na vedení jedné operativní akce. Bosna a Hercegovina je jediným partnerem, který svou účast v platformě EMPACT omezil.

V rámci platformy EMPACT se partneři z regionu rovněž zúčastnili několika dnů společné akce zaměřených mimo jiné na napomáhání nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s drogami a nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi, což vedlo k okamžitým výsledkům, pokud jde o zatýkání a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Za pomoci Europolu a sdružení policejních ředitelů z jihovýchodní Evropy bylo dosaženo značného pokroku při posilování schopnosti regionu provádět strategickou a operativní analýzu trestné činnosti harmonizovaným způsobem na úrovni EU. Od začátku ruské agrese proti Ukrajině se Srbsko zdrželo účasti na řadě regionálních akcí v oblasti bezpečnosti.

Vnitrostátní protidrogové strategie v Srbsku a Černé Hoře jsou zastaralé a vyžadují revizi. V Kosovu a Severní Makedonii existuje strategie a odpovídající akční plán. Bosna a Hercegovina má zavedenou strategii, avšak příslušný akční plán dosud nebyl přijat. V Albánii je tato otázka řešena v rámci národní strategie boje proti organizované trestné činnosti se zvláštním akčním plánem. Je zřejmé, že v celém regionu je třeba vyvinout úsilí s cílem posílit strategický rámec, a to i na základě řádného hodnocení, a pokročit v provádění. Navzdory dlouhodobé podpoře Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v této věci musí být vnitrostátní systémy včasného varování a národní střediska pro sledování drog, která jsou zásadními přispěvateli ke snižování nabídky, poptávky a škodlivých účinků, buď ještě zřízeny, nebo mají velmi nedostatečné zdroje, a tudíž nejsou funkční, s výjimkou Srbska. V tomto ohledu je třeba urychleně jednat. Sběr vnitrostátních údajů zůstává částečně v souladu s protokoly EMCDDA a vnitrostátní soubory údajů předložené většinou partnerů ze západního Balkánu jsou neúplné nebo zpožděné. Špatná institucionální koordinace mezi vnitrostátními orgány se někdy projevuje roztříštěnými a neúplnými soubory údajů. Doporučuje se proto dále zvyšovat povědomí a hledat alternativní a účinnější způsoby, jak motivovat partnery ze západního Balkánu k tomu, aby se v této informační oblasti více a lépe angažovali na politické, institucionální a technické úrovni. S podporou Regionálního střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní se všichni partneři i nadále aktivně zapojovali do provádění akčního plánu EU pro boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025, který sladil cíle a klíčové ukazatele výkonnosti regionálního plánu z roku 2018 pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně. Partneři nadále dosahovali dalšího pokroku ve sbližování právních předpisů s příslušným acquis EU.

Prevence, stíhání a přeshraniční spolupráce v případech obchodování s lidmi nadále vyžadují ucelenější přístup, včetně zvláštní pozornosti věnované proaktivnímu vyšetřování založenému na zpravodajských informacích. Je třeba dále zlepšit včasnou identifikaci a zprostředkování odpovídající ochrany, podpory a asistenčních služeb pro oběti zejména ty, které patří ke zranitelným komunitám, v souladu s přístupem zaměřeným na oběti, zohledňujícím rovnost žen a mužů a ochranu dětí.

V posouzení obecně slabých výsledků v pravomocných odsouzeních, pokud jde o závažnou a organizovanou trestnou činnost, však nelze informovat o žádných změnách. Je zapotřebí silné domácí podpory pro posílení strategických a operačních kapacit donucovacích orgánů a soudnictví, aby mohly úspěšně vyšetřovat a stíhat případy závažné a organizované trestné činnosti a dovést je k soudnímu řízení, a odrazovat tak potenciální pachatele. Ve složitých případech závažné organizované trestné činnosti a korupce na vysoké úrovni se pravidelně používá dohoda o vině a trestu, což velmi často vede k nepřiměřeně nízkým trestům. Finanční vyšetřování stále od samého počátku systematicky nedoprovází trestní řízení a jejich účinnost zůstává v celém regionu omezená. V důsledku toho je rovněž třeba výrazně zlepšit výsledky v oblasti zabaveného a konfiskovaného majetku pocházejícího z trestné činnosti. V uplynulém roce několik případů opět poukázalo na zranitelnost donucovacích orgánů a soudnictví vůči pronikání zločineckých skupin. Na západním Balkáně i v Turecku jsou proto i nadále nezbytná rozhodná a okamžitá opatření k prevenci a trestání korupce. Celkový nedostatek významných výsledků v boji proti trestné činnosti a vymýcení korupce vede k pocitu beztrestnosti a nerovnosti.

Albánie dosáhla dalšího pokroku v zajišťování a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti, musí však posílit svou schopnost řešit kyberkriminalitu a pohlavní zneužívání dětí (na internetu). Bosna a Hercegovina nedosáhla v boji proti organizované trestné činnosti a zločineckým organizacím působícím v zemi žádného pokroku. Kvůli přetrvávajícímu nedostatečnému pokroku na všech úrovních hrozí zhoršení situace. Navzdory některým nedávným úspěchům v boji proti organizované trestné činnosti musí Kosovo zlepšit své výsledky a zajistit konkrétnější výsledky jak při rozbíjení zločinecké sítě, tak při řešení případů na vysoké úrovni a musí dosáhnout aktivnějšího vyšetřování, pravomocných soudních rozhodnutí a konečné konfiskace majetku. Severní Makedonie dosáhla určitého pokroku v operativní spolupráci s mezinárodními partnery, ale musí zvýšit úsilí ve vymáhání majetku z trestné činnosti a řešení kyberkriminality. V Černé Hoře bylo dosaženo pokroku při obnově plného využívání zvláštních vyšetřovacích úkonů a bylo dosaženo některých důležitých operativních výsledků v boji proti pašování drog a cigaret. Je však třeba výrazně zlepšit reakci soudů na korupci, korupci na vysoké úrovni a organizovanou trestnou činnost a také zlepšit výsledky v oblasti korupce a korupce na vysoké úrovni, pašování tabáku, praní peněz, finančního vyšetřování a konfiskace majetku. Černá Hora musí rovněž posílit opatření ke zmírnění rizika pronikání organizované trestné činnosti do policie a soudnictví a přijmout opatření k ničení zabavených cigaret. Srbsko upevnilo dobrou úroveň spolupráce s Eurojustem, Interpolem a Europolem, ale musí se lépe zaměřit na zločinecké sítě a zintenzivnit konfiskaci jejich majetku. Turecko dosáhlo omezeného pokroku a musí ještě změnit své právní předpisy týkající se kyberkriminality a ochrany svědků a zřídit úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

Spolupráce se západním Balkánem v boji proti terorismu a předcházení radikalizaci má i nadále zásadní význam. Ačkoli terorismus a násilný extremismus ve všech svých podobách a bez ohledu na svůj původ nadále představují výzvu, ve sledovaném období nebyly zaznamenány případy extrémní nebo násilné povahy. Na fóru ministrů spravedlnosti a vnitra EU a zemí západního Balkánu, jež se konalo v prosinci 2021, byla potvrzena platnost společného akčního plánu pro boj proti terorismu pro západní Balkán a diskutovalo se o pokroku a nedostatcích při jeho provádění. V závěrech Rady z června 2022 o řešení vnějšího rozměru neustále se vyvíjející teroristické a násilné extremistické hrozby 15 byla zdůrazněna potřeba dalšího posílení spolupráce se západním Balkánem, mimo jiné prostřednictvím pokračujícího provádění společného akčního plánu. Partneři ze západního Balkánu na jaře 2022 předložili čtvrtý soubor zpráv o provádění společného akčního plánu a potvrdili angažovanost a ochotu regionu plnit přijaté závazky.

Obecně je třeba vyvinout větší úsilí k předcházení všech forem radikalizace, včetně náboženské, etnonacionalistické nebo politické povahy, a předcházení radikalizace on-line a potírání jejích rizik. Od ledna 2021 je prostřednictvím projektu „RAN na západním Balkáně“ zajištěna strukturovaná podpora, která bude na příštích 30 měsíců dále rozšiřována prostřednictvím politické podpory sítě RAN. V případě Albánie a Severní Makedonie byla vzhledem k tomu, že většina opatření již byla provedena, zahájena jednání na technické úrovni s cílem aktualizovat příslušná prováděcí opatření. Cílem je posílit spolupráci a kapacity v boji proti terorismu a extremismu prostřednictvím dalších opatření, která mají být provedena.

Albánie dosáhla značného pokroku a těchto pět prováděcích opatření bylo téměř úplně provedeno. Mezi opatření, která je třeba ještě provést, patří v případě Albánie nová strategie pro boj proti násilnému extremismu, která se připravuje a která bude zahrnovat strategickou komunikaci a opatření pro boj proti teroristickému obsahu na internetu. V oblasti boje proti financování terorismu a praní peněz bylo dosaženo pokroku, avšak Albánie je i nadále uvedena na seznamu Finančního akčního výboru a musí provést zbývající prvky akčního plánu Finančního akčního výboru. Přijetí daňové a trestní amnestie navzdory doporučením EU a výboru Moneyval by mohlo pokrok v této oblasti ohrozit. V prosinci 2021 přijala Černá Hora strategii pro předcházení a potlačování terorismu, praní peněz a financování terorismu na období 2022–2025 s akčním plánem na období 2022–2023, který je třeba provést. Severní Makedonie i nadále dosahuje značného pokroku, pokud jde o legislativní a institucionální rámec a předcházení násilnému extremismu a boj proti němu. Bosna a Hercegovina musí pokračovat ve svém úsilí v boji proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a musí naléhavě přijmout nový zákon o boji proti praní peněz a financování terorismu v souladu s acquis EU. Kontaktní místo pro Europol musí být plně funkční, aby se usnadnila výměna informací. V Srbsku se připravuje nová strategie boje proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a boje proti němu. Srbsko musí intenzivněji bojovat proti všem formám radikalizace a násilného extremismu, včetně násilného pravicového extremismu a etnonacionalismu, a předcházet jim. Kosovo dosáhlo určitého pokroku v boji proti terorismu a v předcházení násilnému extremismu v souladu s cíli stanovenými v prováděcím ujednání mezi EU a Kosovem o společném akčním plánu pro boj proti terorismu pro západní Balkán. Kosovo musí účinněji bojovat proti praní peněz. Je třeba vyvinout větší úsilí při provádění ochrany kritické infrastruktury na regionální úrovni a podpora bude zajištěna prostřednictvím nového regionálního projektu NPP. EU podporuje revizi vnitrostátních strategií boje proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a boje proti němu v regionu.

Partneři ze západního Balkánu i nadále repatriují zahraniční teroristické bojovníky a jejich rodinné příslušníky ze severovýchodní Sýrie. Jsou odhodláni stíhat zahraniční teroristické bojovníky a podporovat jejich systémové znovuzačlenění a resocializaci, zejména pokud jde o ženy a děti. Je třeba zlepšit sledování reintegračních a resocializačních opatření, především ve věznicích. Sem patří spolupráce mezi institucemi na vnitrostátní a místní úrovni. Významného pokroku dosáhla výměna informací prostřednictvím aplikace Europolu pro bezpečnou výměnu informací. Partneři ze západního Balkánu by měli prostřednictvím vhodných kanálů i nadále aktivně sdělovat informace o návratu zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodin.

V celém regionu jsou zavedena právní ustanovení pro stíhání zahraničních teroristických bojovníků po jejich návratu. V Kosovu zůstává problémem předčasné podmíněné propouštění násilných extremistických pachatelů z vězení a je třeba vyvinout větší úsilí v oblasti rehabilitace a opětovného začleňování. V Bosně a Hercegovině je k dispozici velmi omezená pomoc, ať už ve vězení nebo při propuštění, při odklonu od násilného extremismu. Je třeba vyvinout další značné úsilí s cílem připravit vězně na propuštění, včetně bývalých zahraničních teroristických bojovníků. Černá Hora stíhala státní příslušníky, kteří se vraceli z ukrajinského konfliktu v roce 2014 a ze severovýchodní Sýrie, kde jsou její státní příslušníci stále přítomni.

Turecko nadále čelí hrozbám ze strany různých teroristických skupin. Pokračuje v boji proti terorismu, což vede k trvalému omezování teroristické činnosti a zlepšování bezpečnostní situace. Turecko upřednostnilo boj proti PKK a potlačení Gülenova hnutí. PKK zůstává na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů. Turecko má legitimní právo bojovat proti terorismu. Toto úsilí by však mělo být v souladu se zásadami právního státu a základními právy a svobodami. Zásadní nedokončenou reformou zůstává změna tureckých právních předpisů a postupů v oblasti boje proti terorismu v souladu se standardy EU. Turecko bylo v říjnu 2021 zařazeno na seznam jurisdikcí, které jsou předmětem zvýšeného monitorování (na „šedé listině“) Finančního akčního výboru (FATF). V návaznosti na toto rozhodnutí nebylo Turecko zařazeno na seznam vysoce rizikových třetích zemí EU z důvodu svého statusu kandidátské země, svého politického závazku na vysoké úrovni vůči EU řešit přetrvávající nedostatky zjištěné FATF a svého cíle dosáhnout plného souladu s acquis EU. Aby bylo Turecko vyňato z šedé listiny FATF, musí se i nadále věnovat nedořešeným doporučením.

Od ruské invaze na Ukrajinu se v zemích procesu rozšíření staly ještě závažnějším a hrozivějším problémem hybridní hrozby. V regionu západního Balkánu se státní i nestátní subjekty, a to i mimo tento region, nadále angažují v manipulaci s informacemi, včetně dezinformací, s cílem zpochybnit důvěryhodnost EU, oslabit důvěru veřejnosti v demokratické instituce a prohloubit polarizaci a etnické rozdělení. Manipulace s informacemi, včetně dezinformačních kampaní, jsou od 24. února 2022 obzvláště intenzivní a na západním Balkáně se šíří argumentace namířená proti EU. Srbsko musí urychleně přijmout opatření na ochranu svých občanů před zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním a před argumentací namířenou proti EU, a to i v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, která má zjevné vedlejší účinky v celém regionu. Několik ruských státem sponzorovaných sdělovacích prostředků, které jsou na sankčním seznamu EU, vysílá rozhlasové a multimediální programy, včetně kremelské dezinformační sítě Sputnik Srbija či Russia Today, která v létě 2022 otevřela kancelář v Bělehradě. Velká část manipulace s informacemi, včetně dezinformací v regionu, je však vytvářena a šířena domácími hráči pro domácí účely a/nebo působícími jako zástupci třetích států, jejichž cílem je ovlivnit veřejný diskurz, přičemž manipulaci s informacemi používá k antagonizaci veřejnosti proti EU a západním demokraciím obecně.

Vzhledem ke stávající geopolitické situaci a v souladu s prioritami EU stanovenými ve společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám, ve strategii pro západní Balkán a v Záhřebském prohlášení prohloubili Komise a vysoký představitel svůj politický dialog s partnery procesu rozšíření a pomoc v boji proti hybridním hrozbám, zejména pokud jde o kybernetickou odolnost a bezpečnost, včetně ochrany kritické infrastruktury a potravinové a energetické bezpečnosti. Ve druhé polovině roku 2022 byly Albánie, Kosovo i Černá Hora vystaveny kybernetickým útokům. Je naprosto nezbytné, aby tento region přijal rámec EU pro kybernetickou bezpečnost. Zásadní význam má pro západní Balkán rovněž to, aby dostál svému závazku provádět memorandum o porozumění týkající se sítí 5G, které bylo podepsáno v roce 2020 na summitu k digitální problematice západního Balkánu v Tiraně. Pokud jde o strategickou komunikaci a boj proti manipulaci s informacemi a dezinformacím, byla zavedena důraznější a cílenější opatření zaměřená na budování odolnosti, na zvyšování povědomí, práci na mediální gramotnosti a spolupráci s místními institucemi, subjekty občanské společnosti a sdělovacími prostředky s cílem řešit tento druh hybridní hrozby pro společnosti západního Balkánu a jejich cestu do EU.

Severní Makedonie přijala v říjnu 2021 národní strategii pro budování odolnosti a boj proti hybridním hrozbám (2021–2025) spolu s akčním plánem. Doporučení vyplývající z průzkumů hybridních rizik 16 jsou řešena s pomocí podpory EU. Ve vybraných zemích se v návaznosti na průzkumy rizik očekávají následná opatření.

Nelegální migrace byla v zemích západního Balkánu a v Turecku i nadále klíčovým problémem. Pokračovala spolupráce ohledně migračních tras přes východní Středomoří / západní Balkán. Obavy přetrvávají ohledně převaděčství migrantů, nezletilých osob bez doprovodu, obchodování s lidmi a nedostatečné kapacity vnitrostátních azylových systémů. Válka na Ukrajině a krize v Afghánistánu vedly k nárůstu počtu ukrajinských a afghánských uprchlíků a vyžadují pokračující úzkou spolupráci mezi EU a partnerskými zeměmi. V této souvislosti se uprchlíkům dostalo přijetí u všech partnerů v regionu, zejména v Černé Hoře, Kosovu, Albánii a Severní Makedonii.

V roce 2022 se celkový počet nelegálních vstupů ze západního Balkánu do EU ve srovnání s rokem 2021 zvyšuje, přičemž na vnějších hranicích EU bylo v prvních sedmi měsících roku 2022 zjištěno 70 770 nelegálních překročení hranic, což je téměř trojnásobek celkového počtu ze stejného období minulého roku. Celkový počet nelegálních vstupů ze západního Balkánu na vnější hranice EU činil v roce 2021 přibližně 62 000 osob oproti 27 000 v roce 2020. Na konci července 2022 bylo v přijímacích střediscích v regionu přibližně 9 800 migrantů a uprchlíků a odhadem 2 900 jich bylo mimo azylová zařízení. Celková přijímací kapacita činí přibližně 14 500 osob. Mezi faktory ovlivňující vysoký počet toků patří pohyb migrantů, kteří se již v regionu nacházejí, jakož i osob přilétajících do Srbska na základě bezvízového režimu. Vzhledem k prudkému nárůstu počtu příchozích osob Komise situaci sleduje s větší obezřetností a s partnery ze západního Balkánu spolupracuje intenzivněji. Je sice dosahováno pokroku, avšak v zemích západního Balkánu je zapotřebí dalšího úsilí o vytvoření stabilnějších institucí, zákonů a postupů v oblasti azylu, navracení, legální migrace a správy hranic, a to rovněž s ohledem na provedení komplexního a náročného acquis EU. Partneři ze západního Balkánu by měli přijmout vlastní odpovědnost za veškeré aspekty migrace. Je třeba posílit azylové systémy, zvýšit dobrovolné i nedobrovolné navracení a spolupráci v oblasti zpětného přebírání se zeměmi původu v souladu s mezinárodními normami a normami EU. V boji proti organizovaným zločineckým skupinám zapojeným do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi je zapotřebí intenzivnější regionální a mezinárodní spolupráce. Klíčová zůstává i nadále regionální spolupráce a koordinace s EU.

Dohody o postavení jednotek umožňující Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vysílat jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže s výkonnými pravomocemi do oblastí sousedících s vnějšími hranicemi EU na podporu vnitrostátních pohraničních orgánů byly uzavřeny a uplatněny s Albánií, Černou Horou a Srbskem. Podobné dohody o postavení jednotek byly sjednány mezi EU a Bosnou a Hercegovinou a mezi EU a Severní Makedonií, ale dosud nebyly podepsány. Ty budou muset být znovu projednány, aby se zohlednily změny v legislativním prostředí, k nimž od jejich sjednání došlo. S cílem zohlednit změny v legislativním prostředí, zejména přijetí nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži v roce 2019, vyjednala Komise v roce 2022 se Severní Makedonií nové znění dohody o postavení jednotek, které by mělo být podepsáno do konce roku.

Jak potvrzuje zpráva z roku 2021 v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti 17 , Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko musí zajistit další sladění vízové politiky s unijními seznamy třetích zemí s vízovou povinností, zejména pokud jde o třetí země, které pro EU představují riziko nelegální migrace nebo bezpečnostní rizika. Sladění vízové politiky s EU má zásadní význam pro řádné fungování bezvízového režimu těchto partnerů s EU. Turecko i nadále hostí jednu z největších populací uprchlíků na světě. Na jeho území žijí přibližně 4 miliony uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. V prvních sedmi měsících roku 2022 činil celkový počet vstupů z Turecka do EU 13 163 osob oproti 7 481 lidem v tomtéž období roku 2021 (nárůst o 76 %). Z těchto migrantů přišlo 6 225 do Itálie, což představuje podstatný nárůst oproti předchozímu roku, 6 257 do Řecka, 601 do Bulharska a 80 do Rumunska. Ve stejném období v roce 2022 bylo hlášeno 11 137 vstupů do vládou kontrolovaných území Kypru (10 771 přes demarkační linii, 366 lodí) oproti 5 118 vstupům přes demarkační linii a lodí ve stejném období loňského roku (nárůst o 115 %). Turecko musí rovněž dále harmonizovat svou vízovou politiku s vízovou politikou EU, včetně zejména dalšího sladění vízové povinnosti s unijními seznamy zemí s bezvízovým stykem a zemí s vízovou povinností.

Vzhledem k převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem a vnímání migrantů tureckým obyvatelstvem turecké orgány zvyšují počet navrácení do Afghánistánu a posilují pohraniční infrastrukturu podél hranice s Íránem. Turecké orgány rovněž navyšují zdroje na předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu, v zájmu boje proti převaděčským sítím je však zapotřebí větší mezinárodní spolupráce v oblasti vymáhání práva na celé migrační trase ze zemí původu do Turecka, včetně Íránu, západního Balkánu a EU. Klíčovou prioritou zůstává pokračující úzká spolupráce v oblasti správy hranic a boje proti převaděčství migrantů.

Reforma veřejné správy

Zpráva Evropské komise o strategickém výhledu 18 zahrnuje „posílení odolnosti institucí“ jako jednu z klíčových výzev pro budoucnost Evropy. Veřejné instituce a správní orgány musí reagovat na obavy společnosti a účinně provádět politiky. Ve všech zemích procesu rozšíření zůstává klíčovým problémem modernizace veřejné správy. Politizace nadále narušuje kapacity a atraktivitu veřejné správy jako zaměstnavatele. Ačkoli existuje povědomí o potřebě klíčových reforem pro vznik obecně profesionálnějších správních orgánů založených na zásluhách, bude zapotřebí větší vůdčí síly a úsilí o zlepšení plánování politik, veřejných financí, řízení lidí a odpovědnosti. Existují příklady pozitivních reforem, například v oblasti poskytování digitálních služeb. Zlepšení správní kapacity bude mít zásadní význam pro plnění funkcí státu, plánování a provádění základních investic do strategické infrastruktury a posílení souladu s acquis EU.

Kvalita tvorby politik má zásadní význam pro řízení hospodářského a sociálního rozvoje země a pro pomoc při překonávání pokračujících krizí. Tvorba politik by měla být pokud možno předvídatelná. Měla by být naplánována ve střednědobém horizontu a propojena s rozpočtovým výhledem, musí být založena na důkazech a konzultována s příslušnými zúčastněnými stranami. Mezi partnery ze západního Balkánu však velká část zákonů navržených vládou není součástí vládních pracovních programů. Bylo by možné dále zlepšit důsledné plánování politik a koordinaci mezi vládou a parlamenty. Nadměrné využívání zkrácených řízení omezuje kvalitu právních předpisů a demokratickou odpovědnost. Lepší monitorování politik by dále posílilo účinnost správy v celém regionu.

Odpovědné orgány veřejné správy jsou organizovány racionálně, jsou účinné, účelné a transparentní a jednají bezúhonně. To vytváří společenskou důvěru, která je zásadní pro spolupráci a rozvoj. Na západním Balkáně se vládní struktury těmito zásadami ne vždy řídí. Vládní agentury nejsou vždy vytvářeny a organizovány racionálně nebo účinně (například v Albánii a Kosovu). Někde (Albánie, Severní Makedonie a Srbsko) se zlepšily regulační a institucionální rámce odpovědnosti, nikoli však skutečná odpovědnost v praxi. Severní Makedonie musí ještě schválit nový zákon o státní organizaci, Bosna a Hercegovina dosud nezačala vytvářet právní rámec, který by zajistil větší odpovědnost. Černá Hora musí zlepšit odpovědnost a přístup k veřejným informacím. V Turecku pokračovala politizace státní správy, odpovědnost vůči veřejnosti byla omezená a politická vůle k reformám nadále chyběla.

Strategické a profesionální lidské zdroje a řízení veřejné služby mají zásadní význam pro to, aby byl veřejný sektor schopen přilákat, rozvíjet a udržet si schopné pracovníky. Patří sem spravedlivé a konkurenceschopné odměňování a přijímání, povyšování a propouštění na základě zásluh. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je jedním z hlavních důvodů nízké správní kapacity a slabé výkonnosti veřejných orgánů v celém regionu. Všechny země se stále potýkají s potlačováním politické protekce, aby vybudovaly profesionálnější a stabilnější veřejnou správu.

Zlepšení veřejných služeb pro podniky a širokou veřejnost je jedním z hlavních bodů, které jsou na pořadu dne v celém regionu, a je oblastí, kde bylo zaznamenáno největší zlepšení. Právní jistotu pro podniky a občany je však třeba v celém regionu zlepšit podporou účinné harmonizace odvětvových právních předpisů se standardy zákona o obecných správních postupech. Srbsko, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie zahájily iniciativy a služby v oblasti elektronické veřejné správy. Albánie zavedla komplexní platformu pro digitální služby, musí však zajistit spravedlivý přístup pro občany s omezenými digitálními dovednostmi. Bosna a Hercegovina a Kosovo musí urychlit úsilí o vypracování komplexní politiky elektronické veřejné správy a vyjasnit institucionální odpovědnost.

Důležitými prioritami pro zajištění účinnosti a integrity státu v celém regionu zůstává zlepšení systémů zadávání veřejných zakázek a řízení veřejných financí. Kosovo, Černá Hora a Severní Makedonie dosáhly pokroku v digitalizaci svých systémů zadávání veřejných zakázek. Albánie spustila elektronický systém pro podávání odvolání a stížností. V Srbsku výrazně vzrostl počet výjimek z uplatňování zákona o zadávání veřejných zakázek, což vzbuzuje velmi vážné obavy ohledně trendu, který je třeba zvrátit, a ohledně transparentnosti obecně. Turecko má i nadále velké nedostatky ve sbližování s acquis EU, neboť oblast působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je výrazně omezena.

Reforma vnitrostátních systémů správy pro řádné finanční řízení, manažerskou odpovědnost a externí audit má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti státních financí. Určitého pokroku bylo dosaženo, neboť Srbsko, Černá Hora a Severní Makedonie vypracovaly/přijaly nové programy řízení veřejných financí. Albánie podnikla kroky k přípravě nové střednědobé příjmové strategie. Nyní musí následovat řádné provádění těchto programů. V Bosně a Hercegovině očekává Rada ministrů vůbec první komplexní strategii řízení veřejných financí. V řízení veřejných financí v Turecku nedošlo k žádnému zásadnímu vývoji.

Posílení systémů a kapacit řízení veřejných investic musí být jasnou prioritou pro všechny země procesu rozšíření, zejména v souvislosti s hospodářským a investičním plánem pro západní Balkán. V uplynulém roce však bylo dosaženo jen malého pokroku. Černá Hora provedla posouzení řízení veřejných investic. Vytvoření větších kapacit je nyní zásadní. V Severní Makedonii je provádění akčního plánu pro správu veřejných investic zpožděno a útvar pro řízení veřejných investic dosud nebyl zřízen. Srbsko musí na všechny kapitálové investice uplatňovat úplnou metodiku vyhlášky o řízení kapitálových projektů. Ve všech zemích je třeba zavést jednotný, komplexní, účinný a transparentní systém plánování a řízení kapitálových investic.

Pokrok v oblasti veřejných vnitřních kontrol a manažerské odpovědnosti byl obecně pomalý, tři země však určitého pokroku dosáhly: Albánie přijala pokyny pro audit nedoplatků a schválila revidovanou metodiku pro audit výkonnosti. V Bosně a Hercegovině byly sekundární předpisy a metodiky aktualizovány na všech úrovních a začleněny do IT aplikace pro veřejnou vnitřní finanční kontrolu, což vedlo k vytvoření konsolidovaných výročních zpráv na všech úrovních. Srbsko provedlo dvě pilotní vzájemná hodnocení mechanismů interního auditu a nedávno zlepšilo pokyny týkající se manažerské odpovědnosti.

Všechny země procesu rozšíření musí posílit svou schopnost vytvářet kvalitní statistiky v souladu se zásadami stanovenými v právních předpisech EU a dále rozpracovanými v Kodexu evropské statistiky, a to na základě profesionální nezávislosti, nestrannosti, spolehlivosti, jakož i transparentnosti a důvěrnosti. Je rovněž nezbytné zvýšit poskytování údajů Eurostatu. Severní Makedonie a Turecko provedly v roce 2021 sčítání lidu, domů a bytů. Zbytek západního Balkánu by měl rovněž provést sčítání lidu a přidělit dostatečné zdroje svým statistickým úřadům. Jedním konkrétním odvětvím, v němž je třeba dosáhnout pokroku, je makroekonomická statistika, včetně vládní finanční statistiky. Je nezbytné posílit koordinaci statistického systému v každé zemi.

Regionální a místní orgány hrají klíčovou úlohu v procesu sbližování právních předpisů EU a v budoucím uplatňování pravidel EU. Regionální a místní orgány jsou občanům nejblíže a hrají klíčovou úlohu při poskytování veřejných služeb, jakož i při budování důvěry občanů v jejich státní instituce. Vlády musí zajistit rovnováhu mezi ústřední, regionální a místní správou a soudržné uplatňování pravidel, postupů, norem a řízení lidských zdrojů na všech úrovních veřejné správy. To má přímý dopad na kvalitu odvětvových politik, veřejných služeb a v konečném důsledku i na konkurenceschopnost a růst, a proto by této problematice měla být v zemích procesu rozšíření věnována větší pozornost.

Občanská společnost

Na západním Balkáně i nadále existuje do značné míry aktivní a dynamická občanská společnost, která monitoruje vládní opatření a přispívá k tvorbě politik. Přijetí právních opatření vedlo v některých zemích západního Balkánu ke zlepšení; právní rámec je však třeba dále zlepšovat a důsledně provádět, aby se zajistilo prostředí příznivé pro občanskou společnost, a to i pokud jde o postupy registrace, zlepšení dostupnosti a transparentnosti veřejného financování (Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko) a podmínky pro dobrovolnictví (Albánie, Kosovo). Je nezbytné, aby bezpečnostní opatření nebyla zneužívána, např. prostřednictvím protiteroristických právních předpisů nebo právních předpisů, jimiž se má předcházet financování šíření zbraní hromadného ničení (Turecko), předcházení praní peněz a financování terorismu (Kosovo) nebo omezení volného přístupu k informacím (Černá Hora) nebo svobody shromažďování (Bosna a Hercegovina).

Přetrvávají nedostatky v institucionalizovaných mechanismech spolupráce mezi občanskou společností a vládou. Je nezbytné, aby vlády zajistily podmínky pro smysluplnou a inkluzivní účast organizací občanské společnosti na procesech tvorby politik.

Občanská společnost je v Srbsku a Republice srbské v Bosně a Hercegovině pod tlakem. V Srbsku pokračovaly slovní útoky a očerňující kampaně proti organizacím občanské společnosti a jejich financování, přičemž výkon svobody shromažďování je i nadále omezen v Republice srbské v Bosně a Hercegovině. V Turecku se situace nadále výrazně zhoršovala. Občanská společnost čelila neustálému tlaku a její prostor pro svobodné fungování se i nadále zmenšoval vzhledem k omezování činnosti obránců lidských práv a občanské společnosti. Organizace občanské společnosti v regionu procesu rozšíření rovněž nadále poskytují služby znevýhodněným skupinám a doplňují nebo nahrazují činnost veřejných orgánů.

Ekonomika

Po silném negativním dopadu pandemie COVID-19 v roce 2020 se ekonomiky západního Balkánu a Turecka v roce 2021 rychle zotavily. Síla vzestupu se v jednotlivých ekonomikách značně lišila, přičemž růst reálného HDP v Černé Hoře (12,4 %), v Turecku (11 %) a v Kosovu (10,5 %) byl dvojciferný, o něco pomalejší, ale stále silný byl v Albánii (8,3 %), Srbsku (7,4 %) a Bosně a Hercegovině (7,1 %), mírný růst zaznamenala Severní Makedonie (4 %). Postupné rušení opatření proti šíření nákazy COVID-19 a vliv srovnávací základny v důsledku silného útlumu v roce 2020 (zejména kvůli odvětvovému podílu cestovního ruchu) hrály významnou úlohu při oživení v některých zemích, a to zejména s ohledem na velmi silnou expanzi v Černé Hoře. Hlavními hnacími silami silného oživení byly: rostoucí soukromá spotřeba poháněná zadrženou poptávkou a pokračujícími podpůrnými opatřeními ke zmírnění krize v některých zemích; zvýšení investic, zejména veřejných kapitálových výdajů v Srbsku a Severní Makedonii, a silný růst vývozu, zejména v případě Turecka.

Hospodářský výhled je obestřen velkou nejistotou způsobenou především hospodářským dopadem ruské invaze na Ukrajině, která bude mít dle očekávání negativní dopad na ekonomiky, i když v různé míře, což odráží rozdíly v(e): přímých a nepřímých obchodních vztazích každé země; energetické náročnosti každé země; významu inflace cen potravin a úloze cestovního ruchu.

Ve všech zemích by fiskální opatření, která byla přijata ke zmírnění dopadu rostoucích cen energií a potravin spolu s utlumujícím hospodářským výsledkem ruské války proti Ukrajině, mohla případně zmařit nebo zpomalit fiskální konsolidaci. Inflace se na západním Balkáně výrazně zrychlila, zatímco v Turecku byl dopad globálních cenových tlaků ještě zhoršen neortodoxními rozhodnutími měnové politiky, což vedlo k velké devalvaci liry a k nárůstu inflace na nejvyšší míru za posledních dvacet let (v červenci 2022 přes 80 %).

Potřeba urychlit strukturální reformy se stala ještě důležitější pro podporu udržitelného oživení ve střednědobém horizontu a pro dosažení dalšího pokroku směrem ke splnění dvou ekonomických kritérií pro členství v EU: zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU.

Většina zemí západního Balkánu dosáhla určitého nebo dobrého pokroku při podpoře fungujících tržních ekonomik, kromě Bosny a Hercegoviny, kde došlo k určitému zhoršení situace. Turecko v tomto ohledu nedosáhlo žádného pokroku. V současné době nelze žádného ze západobalkánských partnerů považovat za plně fungující tržní hospodářství a úroveň dodržování předpisů se liší. Zatímco Bosna a Hercegovina a Kosovo jsou stále v rané fázi, Severní Makedonie již dosáhla dobré úrovně připravenosti. Má se za to, že Albánie a Černá Hora jsou na mírně pokročilé úrovni připravenosti, zatímco připravenost Srbska je na mírné až dobré úrovni. Tržní hospodářství Turecka značně pokročilo, ale vzrostly vážné obavy ohledně jeho fungování, neboť došlo ke zhoršení důležitých prvků, jako je provádění měnové politiky, institucionální a regulační prostředí, zásahy do stanovování cen a netransparentní státní podpora. Pokud jde o schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami, je pouze Turecko v pokročilé fázi, Srbsko, Černá Hora a Severní Makedonie jsou na mírně pokročilé úrovni a Albánie má určitou úroveň připravenosti, zatímco Bosna a Hercegovina a Kosovo jsou stále v rané fázi.

Hospodářský a finanční dialog mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem se v průběhu let stal důležitou platformou pro diskusi a schvalování střednědobých fiskálních plánů a strategií a priorit hospodářské politiky na základě programů hospodářských reforem, které partneři každoročně předkládají. Tento proces vyvrcholil společně dohodnutými ministerskými závěry obsahujícími politické pokyny pro jednotlivé země, jejichž cílem je řídit fiskální a strukturální politiky na západním Balkáně a v Turecku.

Úroveň provádění společně dohodnutých politických pokynů se na západním Balkáně a v Turecku zhoršila a klesla z 50,8 % v roce 2020 na 42,9 % v roce 2021. Toto zhoršení je částečně spojeno s tím, že v roce 2021 došlo k návratu k politickým pokynům týkajícím se náročnějších reforem, poté, co se v roce 2020 pozornost věnovala krátkodobým opatřením souvisejícím s krizí COVID-19. Mělo by pokračovat úsilí s cílem posílit fiskální stabilitu a přesunout rozpočty směrem ke skladbě více zaměřené na růst, mimo jiné podporou digitální a ekologické transformace a rozvoje lidského kapitálu. Zásadní význam má snížení zranitelnosti vůči vnějším otřesům a zvýšení potravinové a energetické bezpečnosti. Atraktivitu regionu západního Balkánu jako investiční destinace by rovněž výrazně zvýšilo a dále by přispělo k jeho hospodářskému růstu zlepšení podnikatelského prostředí a prohloubení regionální hospodářské integrace na základě pravidel a norem EU. V Turecku je klíčovou výzvou obnovení funkční nezávislosti hospodářských a finančních regulačních orgánů.

Trhy práce v zemích západního Balkánu a v Turecku se i nadále vyznačují celkově nízkou aktivitou (zejména u žen a mladých lidí) a nízkou zaměstnaností a také vysokou neformálností a nezaměstnaností. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů se v roce 2020 v zemích procesu rozšíření pohyboval od přibližně 13–15 p.b. v Černé Hoře, Srbsku a Albánii po přibližně 33 p.b. v Kosovu a 38 p.b. v Turecku, což je výrazně nad průměrem EU-27, který činí 11 p.b. Je zřejmé, že je třeba zlepšit nedostatečně cílené aktivní politiky trhu práce s cílem pomoci lidem najít si práci nebo odbornou přípravu. V této souvislosti se partneři ze západního Balkánu v červenci 2021 zavázali k postupnému zavádění, provádění a posilování systémů záruk pro mladé lidi podle modelu EU a většina z nich zřídila mezirezortní skupiny odborníků za účelem vypracování prováděcích plánů ohledně těchto záruk.

Strukturální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi přetrvává kvůli slabým vzdělávacím systémům a nedostatečným investicím do lidského kapitálu. Ke zlepšení situace na trhu práce a řešení nově se objevujících nedostatků kvalifikovaných pracovních sil jsou klíčové reformy vzdělávacích systémů a investice do nich, prohlubování dovedností a rekvalifikace. Digitalizace hospodářství a rozvoj digitálních dovedností ve všech segmentech společnosti mají rovněž zásadní význam pro podporu zaměstnatelnosti a rozvoj digitální ekonomiky. Vysoká míra chudoby, zhoršená pandemií COVID-19 a vysokými soukromými výdaji na zdravotní péči, zůstává problémem ve všech partnerských ekonomikách a očekává se, že míra chudoby se v důsledku nedávného nárůstu cen potravin a energií ještě zhorší. Zlepšení účinnosti systémů sociální ochrany a zaměření sociálních výdajů na nejchudší skupiny obyvatelstva je proto ještě kritičtější.

III. SCHOPNOST PŘEVZÍT ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ČLENSTVÍ        

Dosažení souladu v oblasti vnitřního trhu 19 umožní zemím plně využít dohod o stabilizaci a přidružení a další růst jejich obchodní integrace s EU, jež zůstává zdaleka největším obchodním partnerem regionu. Rovněž zvýší atraktivitu investic EU a usnadní synergie dodavatelského řetězce, vznik pracovních míst a přístup ke kapitálu.

V řadě oblastí vnitřního trhu je připravenost západního Balkánu obecně na mírně pokročilé úrovni. V oblasti volného pohybu zboží dosáhly Kosovo, Černá Hora a Srbsko určitého pokroku, Albánie dosáhla omezeného pokroku a Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie nedosáhly žádného pokroku. Albánie a Kosovo dosáhly určitého pokroku v oblasti volného pohybu služeb, zatímco Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko dosáhly pouze omezeného pokroku. Severní Makedonie dosáhla značného pokroku v oblasti volného pohybu kapitálu, zatímco Albánie, Kosovo a Černá Hora dosáhly určitého pokroku. V oblasti politiky hospodářské soutěže dosáhly Kosovo a Černá Hora určitého pokroku, Albánie a Srbsko dosáhly omezeného pokroku a Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie nedosáhly žádného pokroku. Albánie dosáhla značného pokroku v oblasti práva duševního vlastnictví, přičemž Kosovo, Černá Hora a Srbsko dosáhly určitého pokroku. Albánie dále dosáhla značného pokroku v oblasti finančních služeb, v níž dosáhlo pokroku rovněž Kosovo, Severní Makedonie a Černá Hora. Regionální spolupráce a inkluzivní rámce regionální spolupráce, jako je strategie EU pro jadransko-jónský region nebo strategie EU pro Podunají i nadále usnadňovaly přípravy na případnou účast na vnitřním trhu EU. Tyto rámce podporují správní kapacitu různých politik EU, včetně politiky soudržnosti, a nabízejí platformu pro spolupráci na různých úrovních správy. Společný regionální trh západního Balkánu, který staví na pravidlech a normách EU, je základním kamenem integrace tohoto regionu do jednotného trhu EU před přistoupením. Turecko dosáhlo určitého pokroku v oblasti finančních služeb a omezeného pokroku v oblasti volného pohybu zboží, práva duševního vlastnictví a ochrany spotřebitele a zdraví. Dosáhlo pokročilé fáze v oblasti práva obchodních společností a má dobrou úroveň připravenosti v oblasti volného pohybu zboží, finančních služeb, ochrany spotřebitele a zdraví a práva duševního vlastnictví. Obavy však nadále vyvolává množství padělků a je zapotřebí lepší vymáhání. Na nízké úrovni zůstává připravenost v oblastech volného pohybu služeb a volného pohybu pracovníků, kde nebylo dosaženo žádného pokroku.

Reformy v oblasti konkurenceschopnost a růst podporující začlenění 20 jsou mimořádně důležité pro programy hospodářských reforem zemí západního Balkánu a dostává se jim podpory prostřednictvím hospodářského a investičního plánu, neboť přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu a jeho atraktivitě pro podniky a pomohou snížit stávající rozdíly oproti hospodářství EU. Na podporu konkurenceschopnosti soukromého sektoru byla v únoru 2022 zveřejněna první výzva ke kombinování zdrojů financování ze soukromého sektoru v rámci investičního rámce pro západní Balkán (WBIF). Na zasedání provozní rady v Římě v červnu 2022 obdržela rada kladné stanovisko k prvním dvěma operacím kombinování zdrojů a dvěma projektům technické pomoci ve výši 47 milionů EUR pro soukromý sektor. V dubnu 2022 během první provozní rady EFSD+ Komise rovněž předložila tři návrhy záruk v hodnotě 125 milionů EUR. Systémy záruk na podporu mikropodniků, malých a středních podniků, podnikatelů v zemědělství a opatření pro energetickou účinnost a digitální transformaci budou zahájeny počátkem roku 2023.

Většina partnerů ze západního Balkánu má v oblastech souvisejících s tímto tematickým okruhem mírnou úroveň připravenosti. Bosna a Hercegovina však zůstává i nadále v počáteční fázi v několika oblastech. V oblasti daní dosáhly Černá Hora a Severní Makedonie určitého pokroku, zatímco Albánie, Kosovo a Srbsko dosáhly omezeného pokroku a v Bosně a Hercegovině nebyl zaznamenán žádný pokrok. V oblasti celní unie dosáhly Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie určitého pokroku, Albánie, Kosovo, Černá Hora a Srbsko dosáhly omezeného pokroku. V oblasti vzdělávání a kultury dosáhly určitého pokroku Albánie, Kosovo, Černá Hora a Srbsko. V oblasti vědy a výzkumu dosáhly určitého pokroku Černá Hora a Srbsko. Kosovo dosáhlo určitého pokroku v oblasti digitální transformace a médií. Určitého pokroku bylo dosaženo rovněž v oblasti hospodářské a měnové politiky v Kosovu a Severní Makedonii a v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti v Albánii, Kosovu, Severní Makedonii a Černé Hoře. V oblasti podnikání a průmyslu dosáhly určitého pokroku Albánie, Kosovo, Severní Makedonie a Černá Hora. Region musí obecně provést socioekonomické reformy s cílem řešit strukturální nedostatky, nízkou konkurenceschopnost, vysokou nezaměstnanost a dopad pandemie COVID-19. Pokrok ve sbližování s pravidly EU v oblastech DPH, spotřebních daní a přímých daní by pomohl podpořit vnitroregionální a mezinárodní obchod. Region musí rovněž výrazně posílit svůj výzkumný a inovační ekosystém, aby ekonomikám umožnil dohánět vývoj, včetně digitálních a ekologických technologií. Turecko pokračovalo ve sbližování s acquis EU pouze v omezené míře a došlo ke zhoršení situace v oblastech digitální transformace a médií, hospodářské a měnové politiky, sociální politiky a zaměstnanosti a průmyslové politiky. Dosáhlo pokroku ve vědě a výzkumu a určitého pokroku ve vzdělávání a kultuře. V této oblasti však musí Turecko nadále pracovat na tom, aby bylo vzdělávání inkluzivnější, zejména pro dívky. Připravenost Turecka ve vědě a výzkumu rovněž značně pokročila. Obchodní integrace Turecka s EU je vysoká a Turecko si udržuje dobrou úroveň připravenosti na celní unii, avšak dosáhlo omezeného pokroku, a to i v oblasti provádění. Odchylky Turecka od jeho závazků vyplývajících z celní unie mezi EU a Tureckem pokračují i nadále a přispívají k vysokému počtu prvků narušujících obchod.

Zelená agenda a udržitelná konektivita 21 jsou klíčem k udržitelnému oživení, které obstojí i v budoucnu, stejně jako hospodářská integrace v rámci regionu a s EU, z níž budou mít prospěch jak podniky, tak širší veřejnost. Tyto cíle jsou rovněž zakotveny v hospodářském a investičním plánu.

Albánie, Severní Makedonie a Srbsko jsou v oblasti energetiky mírně připraveny, úroveň připravenosti Černé Hory je dobrá. V oblasti transevropských sítí mají Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo určitou úroveň připravenosti, Srbsko je mírně připraveno, Černá Hora je mírně/dobře připravena a Severní Makedonie je připravena dobře. Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko mají určitou úroveň připravenosti, pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu. Bosna a Hercegovina výrazně zlepšila svůj systém civilní ochrany a prokázala jasné odhodlání v oblasti zvládání katastrof; v září 2022 se tato země stala plnoprávným členem mechanismu civilní ochrany Unie. Albánie rovněž podnikla kroky nezbytné k tomu, aby se mohla k mechanismu připojit. Kosovo a Černá Hora dosáhly určitého pokroku v dopravní politice, zatímco Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Srbsko zaznamenaly omezený pokrok. V energetice dosáhlo Kosovo a Černá Hora určitého pokroku a ostatní partneři ze západního Balkánu dosáhli omezeného pokroku. Pokud jde o transevropské sítě, Albánie, Kosovo a Srbsko dosáhly určitého pokroku, avšak v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Černé Hoře bylo dosaženo jen omezeného pokroku. Pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu, dosáhly všechny země západního Balkánu již druhým rokem pokroku pouze v omezené míře. Proto je zapotřebí přijmout naléhavá opatření v celém regionu s cílem urychlit sbližování s acquis EU a posílit provádění, prosazování právních předpisů a investice. Musí se výrazně posílit správní kapacity v tomto odvětví a provést strukturální reformy.

Energetická krize postihla země západního Balkánu a Turecko různě v závislosti na míře jejich závislosti na ruských fosilních palivech. Země, které nedováží ropu nebo plyn z Ruska, byly energetickou krizí a ruskou agresí zasaženy nepřímo. Země čelí energetické krizi tím, že zvyšují energetickou účinnost, vyrábějí více energie z místních zdrojů, usilují o diverzifikaci svých zdrojů dodávek, zvyšují skladování nebo urychlují zavádění obnovitelných zdrojů energie. Například v lednu 2022 byly zahájeny stavební práce na plynovodu mezi Bulharskem a Srbskem. Tento projekt financovaný převážně EU umožní Srbsku do příštího roku diverzifikovat své dodávky plynu. Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán přinesl silnou podporu stěžejním iniciativám v celém regionu, jako je transjadranský plynovod, rozvoj plovoucí fotovoltaické výroby na vodních nádržích nebo energeticky účinná obnova mateřských škol, škol a dalších budov. Turecko zrychlilo dovoz plynu z Ázerbájdžánu a dalších zemí, ačkoli zůstává závislé na ruském plynu. Při výstavbě a následném provozu své první jaderné elektrárny se rovněž nadále spoléhá na Rusko. Obecně bude zapotřebí většího úsilí k další diverzifikaci dodávek energie, zejména zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, a ke zvýšení energetické bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím větší energetické účinnosti. K řešení energetické krize bude zapotřebí užší koordinace opatření a spolupráce mezi zeměmi a s EU.

Zelená agenda pro západní Balkán byla schválena vedoucími představiteli zemí západního Balkánu na summitu v Sofii v listopadu 2020, přičemž konkrétnější akční plán byl schválen ve slovinském Brdu v říjnu 2021. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu 22 je agenda hnací silou k přechodu na moderní, uhlíkově neutrální ekonomiky odolné vůči změně klimatu a účinně využívající zdroje a k uvolnění potenciálu oběhového hospodářství, udržitelných potravinových systémů, boje proti znečištění a lepšího nakládání s odpady směrem k čistší, bezpečnější a zdravější budoucnosti.

Turecko je na mírně pokročilé úrovni připraveno v oblasti dopravní a energetické politiky. Musí dále pracovat na liberalizaci trhu s plynem a rozvíjet spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. Dosáhlo určitého pokroku v oblasti energetických a dopravních sítí, a to díky stále probíhající výstavbě železniční tratě Halkali-Kapikule spojující bulharskou hranici s Istanbulem. Turecko má určitou úroveň připravenosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, čelí však zásadním environmentálním a klimatickým problémům, jak pokud jde o zmírňování, tak přizpůsobování se této změně. Ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu (dosud neproběhlo předání jeho ratifikační listiny Organizaci spojených národů). Turecko rovněž vyjádřilo ochotu spolupracovat s EU na cílech Zelené dohody pro Evropu. To je příznivý vývoj. Bylo však přijato jen velmi málo konkrétních opatření s cílem převést tyto cíle do vnitrostátních právních předpisů a začleňování opatření v oblasti klimatu do jiných politik je stále omezené.

Přípravy stagnují v oblasti zdrojů, zemědělství a soudržnosti 23 . Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko jsou ve většině kapitol tohoto tematického okruhu mírně připraveny. V Albánii a Kosovu bylo převážně dosaženo určitého stupně připravenosti, Bosna a Hercegovina je však teprve v rané fázi ve všech kapitolách. V oblasti zemědělství a rozvoje venkova dosáhly Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko určitého pokroku, Kosovo dosáhlo omezeného pokroku. V oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky dosáhly Kosovo a Severní Makedonie určitého pokroku a Albánie a Srbsko zaznamenaly omezený pokrok. V oblasti rybolovu dosáhla značného pokroku Albánie. Ohledně regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů nepokročily Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Srbsko vůbec a ostatní země západního Balkánu jen mírně.

Turecká politika zemědělské podpory se odklonila od zásad společné zemědělské politiky EU. Země dosáhla značného pokroku v oblasti rybolovu a určitého pokroku v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. Země dosáhla omezeného pokroku v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, kde panují obavy ohledně úrovně reziduí pesticidů v potravinářských výrobcích vyvážených do EU.

Tematický okruh vnější vztahy zahrnuje vnější vztahy (kapitola 30) a zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku (kapitola 31). Všichni partneři ze západního Balkánu mají buď dobrou, nebo mírně pokročilou úroveň připravenosti v oblasti vnějších vztahů, kromě Bosny a Hercegoviny, jež dosáhla určité připravenosti. V oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky mají Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie dobrou úroveň připravenosti, Srbsko je mírně připraveno a Bosna a Hercegovina je na určité úrovni připravenosti. V oblasti vnějších vztahů dosáhla Černá Hora značného pokroku, Albánie dosáhla určitého pokroku, Kosovo a Severní Makedonie dosáhly omezeného pokroku, Srbsko a Bosna a Hercegovina nedosáhly žádného pokroku. V oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky dosáhla Severní Makedonie velmi dobrého pokroku, Albánie a Černá Hora dosáhly značného pokroku, Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku a Srbsko vykázalo zhoršení situace. Pokračovala úzká spolupráce mezi EU a západním Balkánem v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky / společné bezpečnostní a obranné politiky (SZBP/SBOP), především prostřednictvím svých významných příspěvků k misím a operacím EU v rámci SBOP. Po nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině se dále zvýšil význam sladění se SZBP EU jako součásti integračního procesu EU. Albánie a Černá Hora si zachovaly svou plnou harmonizaci a připojila se k nim Severní Makedonie, která zpětně plně sladila svá opatření se všemi prohlášeními vysokého představitele jménem EU a s omezujícími opatřeními EU, a po ruské agresi nadále zachovává stoprocentní soulad. Bosna a Hercegovina zlepšila svou míru souladu tím, že se formálně připojila k prohlášením vysokého představitele a omezujícím opatřením v návaznosti na ruskou agresi, ačkoli přetrvávají značné problémy s prováděním. Kosovo se s těmito opatřeními rovněž jednostranně sladilo. Srbsko dosud odmítlo soulad se všemi omezujícími opatřeními EU týkajícími se Ruska a s většinou prohlášení vysokého představitele jménem EU o Ruské federaci. Srbsko navíc s Ruskem nadále udržuje úzké vztahy. Partneři ze západního Balkánu a Turecka se připojili k převážné většině mezinárodního společenství, včetně EU, a hlasovali pro dvě rezoluce Valného shromáždění OSN v návaznosti na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a pro pozastavení členství Ruska v Radě pro lidská práva.

Turecko je v oblasti vnějších vztahů na mírně pokročilé úrovni připraveno a má určitou úroveň připravenosti v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Turecko dosáhlo omezeného pokroku v oblasti vnějších vztahů. Míra přizpůsobení SZBP Turecka se od srpna 2022 dále zhoršila na 7 % (11 % v roce 2021 a 2020 a 21 % v roce 2019). Celkově je stále asertivnější zahraniční politika Turecka i nadále v rozporu s prioritami EU v oblasti SZBP. Turecko sice vstoupilo do dialogu s EU o zahraniční a bezpečnostní politice a o regionálních otázkách, mělo by však ještě učinit rozhodné kroky k výraznému zlepšení harmonizace s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady.

IV. REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE A DOBRÉ SOUSEDSKÉ VZTAHY

Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou v zemích západního Balkánu základními prvky procesu stabilizace a přidružení i procesu rozšíření.

Po úspěšném zavedení roamingu za domácích podmínek v šesti ekonomikách západního Balkánu od 1. července 2021 byly učiněny další přípravné kroky ke snížení poplatků za roaming mezi západním Balkánem a EU. Na základě kombinace dobrovolných obchodních dohod a dalších reforem v digitální oblasti na západním Balkáně byl vypracován plán pro snížení nákladů na roaming mezi EU a západním Balkánem. Konečným cílem tohoto procesu je snížit do roku 2027 ceny za roaming v EU na úroveň blížící se domácím cenám. V tomto procesu existují dvě paralelní iniciativy: provádění souboru politických reforem vládami zemí západního Balkánu zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí v regionu a přípravné činnosti se zeměmi západního Balkánu a mobilními operátory z EU s cílem usnadnit provádění navrhovaného postupného snižování emisí od ledna 2023.

V říjnu 2021 se těchto šest zemí dohodlo na „regionálním rámci pro volný tok údajů v regionu západního Balkánu“ a bude spolupracovat na harmonizaci právních předpisů, zejména pokud jde o sladění s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), rozhodnutí o odpovídající ochraně podle GDPR mezi těmito zeměmi, volný tok neosobních a veřejně přístupných údajů a opakované použití informací veřejného sektoru. Západní Balkán musí zajistit sladění vnitrostátních právních předpisů s nařízením EU o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. V tomto ohledu podepsalo všech šest zemí dne 13. října 2021 společné prohlášení o interoperabilních zemích západního Balkánu.

V celé řadě oblastí, na něž se vztahuje iniciativa společného regionálního trhu, byla vykonána značná technická práce. Cílem této práce pod záštitou Rady pro regionální spolupráci, CEFTA a Investičního fóra šesti komor zemí západního Balkánu je umožnit volný pohyb osob, odborníků a poskytování elektronických služeb, usnadnit obchod a zjednodušit celní režimy v regionu. Například byly zřízeny zelené pruhy na silničních i železničních hraničních přechodech v regionu, které usnadňují tranzit prioritního zboží, zatímco v červenci tohoto roku byl zahájen pilotní projekt mezi Řeckem a Severní Makedonií s cílem rozšířit iniciativu zelených pruhů mezi západním Balkánem a EU. Neshody v otázkách statusu mezi Bělehradem a Prištinou však nadále bránily formálnímu přijetí dohod 24 . Tento region musí prokázat politické odhodlání tento úkol dokončit a přijmout právně závazné dohody či rozhodnutí všemi partnery ze západního Balkánu ve prospěch svých občanů a podniků. Je nutné společně se zaměřit na vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU a zabránění jednostranným krokům, které tuto práci ohrožují. Nedostatečný pokrok při provádění společného regionálního trhu vedl k iniciativě „Otevřený Balkán“, která učinila první kroky k provádění čtyř svobod mezi Albánií, Severní Makedonií a Srbskem. Pokud je iniciativa „Otevřený Balkán“ v souladu s rámcem společného regionálního trhu, splňuje normy EU a je plně otevřená a inkluzivní, představuje užitečný krok k rozvoji společného trhu šesti ekonomik tohoto regionu.

Provádění agendy pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu nadále podporovalo udržitelný socioekonomický rozvoj regionu a vytvářelo nové příležitosti pro studenty, výzkumné pracovníky, inovátory a podnikatele s cílem posílit jejich dovednosti a získat přístup na nové trhy. Bylo dokončeno přidružení partnerů ze západního Balkánu k programu Horizont Evropa a k programům Kreativní Evropa a pokračovala práce na rozvoji strategií pro inteligentní specializaci. Srbsko a Severní Makedonie jsou přidruženy k programu Erasmus+ a Severní Makedonie je rovněž přidružena k Evropskému sboru solidarity. Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Černá Hora dosud nejsou přidruženy, ale využívají mezinárodního rozměru programu Erasmus+ financovaného z nástroje předvstupní pomoci III (NPP III) s vyčleněnou částkou 374 milionů EUR na období 2021–2027.

Kromě toho bylo vytvořeno nové posílené partnerství se vzdělávacími organizacemi a institucemi na západním Balkáně, které nejsou přidruženy k programu Erasmus+. Toto partnerství jim dává příležitost účastnit se důležitých strategických opatření, počínaje iniciativou „Evropské univerzity“. Rozšíření těchto stěžejních akcí a přístup k nim pro všechny partnery ze západního Balkánu dále posiluje spolupráci s tímto regionem.

Regionální úřad pro spolupráci mládeže hrál i nadále důležitou úlohu v dalším rozvoji regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů tím, že pro mladé lidi ze západního Balkánu poskytoval příležitosti ke spolupráci a výměnám.

Zasedání vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu konané dne 23. června bylo příležitostí znovu potvrdit perspektivu EU pro partnery v regionu a zintenzivnit agendu spolupráce a integrace. Zvláštní důraz byl kladen na připojení se západního Balkánu k opatřením EU ke snížení negativního dopadu ruské agrese proti Ukrajině, pokud jde o dodávky potravin a energie a nezávislost, jakož i podporu budování kapacit pro kybernetickou bezpečnost a sociální agendu, zejména zapojení mladých lidí do hospodářství. Zasedání bylo rovněž příležitostí k diskusi o užší politické spolupráci, sladění západního Balkánu s postoji a opatřeními EU a o možné koncepci a fungování evropského geopolitického společenství.

Komplexní normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem prostřednictvím dialogu zprostředkovaného EU má i nadále ústřední význam pro jejich evropskou budoucnost a pro stabilitu celého regionu. Proces pokračoval po celé vykazované období pravidelnými měsíčními zasedáními na úrovni hlavních vyjednavačů a zasedáním na vysoké úrovni dne 18. srpna 2022. I když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti energetiky, integrované správy hranic a svobody pohybu, vztahy mezi Kosovem a Srbskem zůstávají napjaté. Obě strany musí konstruktivněji usilovat o dosažení cíle uzavřít právně závaznou komplexní normalizační dohodu, jež bude řešit všechny klíčové dosud nevyřešené problémy mezi nimi, a plně provést všechny předchozí dohody o dialogu.

Všechny strany musí v dobré víře provádět stávající dvoustranné dohody včetně Prespanské dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem, jakož i Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem.

Klíčovou záležitostí je i nadále překonání dědictví minulosti a řešení sporů vyplývajících z konfliktů v 90. letech 20. století. Stále je třeba vyřešit důležité a dosud otevřené dvoustranné otázky na regionální úrovni, včetně sporných otázek týkajících se hranic, zajištění spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, identifikace zbývajících pohřešovaných osob a vytvoření přesných záznamů o krutostech páchaných v minulosti. V EU není místo pro štvavou rétoriku ani pro glorifikaci válečných zločinců, a to z žádné strany.

Územní spolupráce umožňuje zemím západního Balkánu spolupracovat mezi sebou a se sousedními členskými státy v klíčových sociálních a hospodářských odvětvích. Konkrétně programy přeshraniční spolupráce vytvářejí příležitosti pro dialog a spolupráci na úrovni místní správy se zapojením komunit, soukromého sektoru a organizací občanské společnosti. Jako takové představují klíčové nástroje pro dobré sousedské vztahy a usmíření v příhraničních oblastech. Vzhledem ke svému zaměření na místní rozvoj přinášejí programy přeshraniční spolupráce také hospodářský a investiční plán a zelenou agendu na místní úroveň a pomáhají při hospodářské obnově odlehlých oblastí.

Situace ve východním Středomoří se opět vyhrocuje. Ve sledovaném období neprovádělo Turecko žádné nepovolené vrtné činnosti. Byly však hlášeny incidenty, pokud jde o průzkumné činnosti v kyperské výlučné ekonomické zóně a narušení vnitrostátního vzdušného prostoru Kyperské republiky. Pokračovala vojenská cvičení Turecka v pobřežních zónách Kypru. Vztahy s Řeckem se v dubnu 2022 zhoršily v návaznosti na opakované narušení řeckého vzdušného prostoru tureckými bojovými letouny a bezpilotními vzdušnými prostředky v Egejském moři, včetně vysokého počtu letů nad neobydlenými oblastmi, jakož i po výhružných tureckých prohlášeních ohledně svrchovanosti řeckých ostrovů. Je třeba podpořit zmírnění napětí ve východním Středomoří. EU, naposledy na Evropské radě v červnu 2022, Turecko opakovaně vyzvala, aby se zdrželo jakýchkoli hrozeb, vytváření zdrojů napětí či činů, jež nepříznivě ovlivňují dobré sousedské vztahy a mírové urovnání sporů.

EU je i nadále odhodlána bránit své zájmy a zájmy svých členských států a podporovat stabilitu v regionu. V listopadu 2021 Rada v návaznosti na druhý přezkum rámce pro omezující opatření prodloužila režim o další rok. V současné době se sankce vztahují na dvě osoby.

Ke svrchovaným právům členských států EU patří mimo jiné právo uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum svých přírodních zdrojů a tyto zdroje využívat v souladu s acquis EU a mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu. Musí být respektována svrchovanost a svrchovaná práva všech sousedních pobřežních států na vzdušný prostor a námořní zóny, a to včetně těch, na které mají nárok jejich ostrovy, a vymezování hranic výlučných hospodářských zón a kontinentálního šelfu by mělo být prováděno v souladu s mezinárodním právem, na základě dialogu vedeného v dobré víře a s péčí o udržení dobrých sousedských vztahů. Bezpodmínečným požadavkem v zájmu zajištění stabilního a bezpečného prostředí ve východním Středomoří a pro rozvoj kooperativního a vzájemně prospěšného vztahu mezi EU a Tureckem je vést v dobré víře dialog a zdržet se jednostranných akcí, které jsou v rozporu se zájmy EU a které porušují mezinárodní právo a svrchovaná práva členských států EU. Turecko se musí jednoznačně zavázat k dobrým sousedským vztahům, dodržování mezinárodních dohod a mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou OSN a v případě potřeby se obrátit na Mezinárodní soudní dvůr.

Trvalé odhodlání Turecka a jeho konkrétní příspěvek k jednáním o dosažení spravedlivého, komplexního a životaschopného urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i v souladu s acquis EU a zásadami, na nichž je EU založena, mají zásadní význam. Důležité je, že Turecko znovu potvrdilo své odhodlání a konstruktivní zapojení do jednání o urovnání kyperské otázky vedených Organizací spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně jejich vnějších aspektů. Neměla by být podniknuta žádná jednostranná opatření, jež by mohla zvýšit napětí na ostrově a ohrozit návrat k jednání. Pokud jde o město Varoša, musí Turecko neprodleně upustit od veškerých opatření přijatých v souvislosti s tímto městem od října 2020, jež jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Turecko musí urychleně splnit svůj závazek plně provést dodatkový protokol k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a pokročit v narovnávání vztahů s Kyperskou republikou.

Dobré sousedské vztahy a usmíření jsou neoddělitelně svázány s právním státem, správou ekonomických záležitostí a regionální spoluprací. Konkrétním cílem NPP III v této oblasti je přispět k sociální soudržnosti a odolnosti tím, že se vyřeší dědictví konfliktů z minulosti a zajistí spravedlnost všem obětem konfliktů. Podobně zlepšení dobrých sousedských vztahů posiluje důvěru občanů a pomáhá odstranění překážek politické, hospodářské a sociální výměny a spolupráce. Komise již přijala první rozhodnutí o financování NPP III s cílem a) podpořit stíhání válečných zločinů na vnitrostátní úrovni poskytováním odborných znalostí soudním orgánům a b) zvýšit povědomí veřejnosti o trestných činech, k nimž došlo v minulosti, mimo jiné prostřednictvím dialogu a výměn mezi širokou škálou zúčastněných stran.

V. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Na základě výše uvedené analýzy a shrnutí hodnocení jednotlivých zemí, jež jsou uvedeny v příloze, předkládá Komise tyto závěry a doporučení:

I

1.Ruská brutální invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zásadně změnila geopolitické prostředí a je zkouškou pro řád založený na pravidlech. V této souvislosti je politika rozšíření EU více než kdy jindy geostrategickou investicí do dlouhodobého míru, stability a bezpečnosti celého našeho kontinentu, a v důsledku toho zaujímá přední místo v politické agendě EU. Je založena na přísných, ale spravedlivých podmínkách a na zásadě vlastních zásluh a představuje motor transformace a modernizace v partnerských zemích a přibližuje je EU. Západní Balkán je součástí evropské rodiny. Je ve strategickém zájmu EU a je zásadní pro její vlastní stabilitu a prosperitu, aby všichni partneři ze západního Balkánu pokračovali na cestě k plnohodnotnému členství v EU tím, že budou plně uplatňovat a bránit demokracii, právní stát a základní práva, které jsou jádrem hodnot EU. Budoucnost těchto zemí a jejich občanů je v Evropské unii.

2.V minulém roce došlo v programu rozšíření EU k významným změnám. Dne 19. července 2022 se konala první mezivládní konference s Albánií a politická mezivládní konference se Severní Makedonií, jejichž cílem bylo představit další kroky procesu rozšíření po přijetí rámce pro jednání. Tím se otevřela nová kapitola politiky rozšíření EU.

Evropská rada potvrdila evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie. Vedoucí představitelé EU rozhodli o udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavské republice a o udělení statusu kandidátské země Gruzii, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství.

3.Turecko je nadále klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech společného zájmu, jako je migrace, boj proti terorismu, ekonomika, obchod, energetika, potravinové zabezpečení a doprava. V těchto oblastech pokračovaly dialogy na vysoké úrovni a intenzivnější angažovanost. V červnu 2019 Rada zopakovala, že Turecko se Evropské unii nadále vzdaluje a že přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Skutečnosti vedoucí k tomuto posouzení jsou stále platné. Vzájemné napětí s některými členskými státy se zvýšilo. Turecko zprostředkovalo dialog mezi Ruskem a Ukrajinou a hrálo klíčovou úlohu v dohodě o vývozu obilovin. Rozhodlo se však rovněž posílit obchodní a finanční vztahy s Ruskem a nepřipojilo se k omezujícím opatřením EU. To je příčinou rostoucích obav, které vyžadují důkladné monitorování ze strany EU.

4.Válka Ruska proti Ukrajině dále zdůraznila význam sladění SZBP jako klíčového aspektu procesu integrace do EU. Stoprocentní sladění Albánie, Černé Hory a Severní Makedonie se SZBP EU je dalším jasným signálem jejich odhodlání a strategické volby ohledně integrace do EU a výrazné zlepšení harmonizace opatření Bosny a Hercegoviny se SZBP a jednostranné sladění Kosova jsou hodné následování a musí být oceněna. Srbsko a Turecko pokračovaly ve své politice nepřipojit se k omezujícím opatřením vůči Rusku. Obě země musí rovněž podniknout rozhodné kroky ke zlepšení souladu se SZBP EU, včetně omezujících opatření EU, a vyhnout se krokům, které jsou v rozporu s deklarovaným cílem vstoupit do EU.

5.Současná energetická krize, které Evropa čelí, představuje výzvu pro západní Balkán a Turecko i pro EU. EU vyzvala západní Balkán, aby se připojil ke společné platformě EU pro nákup energie. Srbsko a Severní Makedonie se připojily k první schůzi regionální pracovní skupiny pro jihovýchodní Evropu. Regionální pracovní skupina se již dohodla na akčním plánu, mimo jiné pro lepší přeshraniční toky energie. EU podporuje západní Balkán při zacílení finanční podpory na investice do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu energie a náklady na ni. EU zároveň očekává, že všichni partneři v regionu budou plně v souladu s právními předpisy a politickými prioritami EU v oblasti energetiky, včetně priorit uvedených v plánu REPowerEU, a že co nejdříve sníží svou závislost na ruských fosilních palivech. Prostřednictvím Energetického společenství otevírá EU svůj trh s elektřinou také západnímu Balkánu, a to v závislosti na reformách právních předpisů.

6.Dekarbonizace je jedním z hlavních pilířů zelené agendy pro západní Balkán, která je zakotvena v hospodářském a investičním plánu. Po přijetí akčního plánu z Brda pro provádění zelené agendy v říjnu 2021 se očekává další pokrok. EU tento region při provádění zelené agendy podporuje, například prosazováním rozvoje regionálních přístupů; regionální spolupráce je klíčovým předpokladem pro řešení změny klimatu a environmentálních výzev a příležitostí.

7.Rok 2021 byl prvním úplným rokem provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán (EIP), jehož cílem je užší integrace a překlenutí sociálně-ekonomické propasti mezi tímto regionem a EU, pomoc při jeho oživení po pandemii COVID-19 a přiblížení západního Balkánu jednotnému trhu EU. Podporou je balíček grantů EU ve výši 9 miliard EUR a záruční nástroj pro západní Balkán s cílem přilákat investice ve výši až 20 miliard EUR. Od jeho zahájení bylo z investičního rámce pro západní Balkán schváleno celkem 1,3 miliardy EUR v podobě investičních grantů na financování 24 stěžejních projektů v celkové investiční hodnotě 3,3 miliardy EUR. Hospodářský a investiční plán pomáhá regionu reagovat na dopad ruské války na Ukrajině, zejména urychlením transformace energetiky na obnovitelné zdroje, diverzifikací dodávek a zlepšením energetické účinnosti veřejných a soukromých budov. S částkou 500 milionů EUR přijatou v roce 2021 na provádění opatření v odvětví zemědělství v rámci nástroje předvstupní pomoci pro rozvoj venkova (IPARD) jsou partneři v regionu lépe připraveni řešit možný dopad krizí v oblasti potravinového zabezpečení a dodávek.

8.Po přijetí právního rámce NPP III v roce 2021 se programování pomoci z NPP řídilo solidním přístupem založeným na politikách se zvláštním zaměřením na základní požadavky na členství.

9.Vedoucí představitelé zemí západního Balkánu nadále znovu potvrzují svůj závazek vůči berlínskému procesu. Nadcházející listopadový summit berlínského procesu by měl být příležitostí k odstranění přetrvávajících překážek inkluzivní regionální hospodářské integrace a k zajištění toho, aby cíle stanovené na předchozích summitech byly plně realizovány.

10.Překážkou pro potenciální přínosy trhu je v současné době neschopnost stran společného regionálního trhu dohodnout a provést technicky finalizovaná rozhodnutí a dohody, které budou mít hmatatelný dopad na výrobce a spotřebitele v celém regionu. Pro všechny bude důležité konstruktivně pracovat na odblokování rozhodovacího procesu a umožnit, aby opatření vstoupila v platnost. Iniciativa „Otevřený Balkán“, zahájená Albánií, Severní Makedonií a Srbskem, může v tomto procesu hrát pozitivní úlohu za předpokladu, že bude v souladu s rámcem společného regionálního trhu a založena na pravidlech EU a bude inkluzivní vůči všem partnerům ze západního Balkánu.

11.Současné geopolitické výzvy vyžadují posílení naší spolupráce s tímto regionem, jehož bezpečnost je v konečném důsledku vázána na bezpečnost samotné EU. EU je již dlouho nejdůležitějším hospodářským partnerem západního Balkánu. Přijetím Strategického kompasu EU jsou položeny základy pro to, aby EU a její členské státy dále upevnily svou úlohu nejdůležitějších partnerů regionu v oblasti bezpečnosti a obrany, a to i v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími mezinárodními aktéry v oblasti bezpečnosti. Klíčovými prioritami jsou posilování kapacit proti hybridním hrozbám, jako je kybernetická bezpečnost, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury a boj proti dezinformacím.

II.

12.V Černé Hoře je politický závazek orgánů k procesu přistoupení k EU pravidelně a soustavně uváděn jako klíčová priorita země a obecně se odráží v příslušných politických rozhodnutích. Je zde také trvalá stoprocentní míra souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Politická nestabilita, nestabilita vlády a napětí však zastavily rozhodovací procesy a provádění reforem, což vedlo ke zpomalení jednání.

Posouzení Komise je takové, že v souladu s rámcem pro jednání je v současné době zajištěna celková vyváženost mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé.

Prioritou pro další celkový pokrok v přístupových jednáních a před tím, než dojde k předběžnému uzavření dalších kapitol či tematických okruhů, zůstává splnění prozatímních kritérií pro dodržování zásad právního státu stanovených v rámci kapitol 23 a 24. K dosažení tohoto milníku musí Černá Hora zintenzivnit své úsilí o řešení zbývajících otázek, mimo jiné v kritických oblastech svobody projevu, svobody médií, boje proti korupci a organizované trestné činnosti a zajištění fungování a důvěryhodnosti soudnictví.

To vyžaduje politickou stabilitu a konstruktivní zapojení všech zúčastněných stran vedoucí ke zřízení stabilní vlády, pevně odhodlané prosazovat strategické směřování k EU, a široký politický konsensus v parlamentu o klíčových reformách, zachování funkčnosti institucí a posílení zaměření na klíčové výstupy s cílem pokročit v programu integrace do EU v praxi.

13.I když srbské orgány nadále prohlašují, že evropská integrace je jejich strategickým cílem, udržují rovněž úzké vztahy s Ruskem.

Srbsko dosáhlo významného pokroku na cestě k přistoupení k EU tím, že v prosinci 2021 zahájilo jednání v rámci tematického okruhu 4 (zelená agenda a udržitelná konektivita), a to v návaznosti na pokrok v reformách, včetně ústavní reformy v oblasti soudnictví. Srbsko učinilo důležitý krok v oblasti nezávislosti a odpovědnosti soudnictví schválením příslušných změn ústavy. Rozpuštění Parlamentu v únoru 2022 a konání předčasných parlamentních voleb vedly k pluralističtějšímu zákonodárnému procesu. Volební výsledky se však výrazně zpozdily, vytváření nové vlády ještě nebylo dokončeno a tempo reforem souvisejících s přistoupením k EU se zpomalilo, včetně nulového pokroku ve svobodě projevu. Prioritou Srbska by měla být vláda, která se pevně zasadí o strategické směřování k EU a reformní cestu.

Sbližování Srbska se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU výrazně zpomalilo. Srbsko zatím odmítlo připojit se k omezujícím opatřením EU vůči Ruské federaci. Některá prohlášení a opatření vysoce postavených srbských úředníků byla přímo namířena proti postojům EU v zahraniční politice, mimo jiné v září 2022, kdy Srbsko a Rusko podepsaly společné priority zahraniční politiky na období 2023–2024. EU očekává, že Srbsko bude prosazovat společné zásady, hodnoty a bezpečnost a zintenzivní své úsilí o postupné sbližování s postoji EU v zahraniční politice, včetně prohlášení a omezujících opatření, v souladu s rámcem pro jednání.

Pokud jde o normalizaci vztahů s Kosovem, zůstalo Srbsko celkově zapojeno do dialogu. Srbská vláda však musí dostát svým předchozím závazkům a zavázat se k plnému provádění všech předchozích dohod o dialogu. Srbsko musí rovněž vyvinout další značné úsilí, aby se vyhnulo opatřením narušujícím stabilitu a rétorice, která není pro dialog příznivá. Srbsko by mělo přispět k vytvoření příznivého prostředí pro uzavření právně závazné normalizační dohody s Kosovem, a to i v rámci jeho mezinárodních vztahů. Očekává se, že Srbsko se v nadcházejícím období konstruktivně zapojí do jednání o právně závazné dohodě o normalizaci a prokáže připravenost ke kompromisu s cílem dosáhnout rychlého a konkrétního pokroku.

Pokud jde o právní stát, je zapotřebí další práce a politického odhodlání k tomu, aby se pokračovalo v hlubších reformách a řešily se nedostatky, zejména v klíčových oblastech soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, svobody sdělovacích prostředků, svobody shromažďování a vnitrostátního řešení válečných zločinů. Srbsko by mělo zejména přijmout právní předpisy potřebné k uplatňování ústavních změn v praxi ve stanovených lhůtách, k účinnému posílení nezávislosti soudnictví a autonomie státního zastupitelství a k řešení nepatřičného vlivu.

Kromě reforem musí srbské orgány převzít zodpovědnost za aktivní a objektivní komunikaci ohledně EU, která je hlavním politickým a ekonomickým partnerem této země, v souladu s deklarovaným strategickým cílem této země, jímž je evropská integrace. Srbsko se musí také důrazně zabývat všemi formami dezinformací a zahraniční manipulací s informacemi.

Pokrok Srbska, pokud jde o právní stát a normalizaci vztahů s Kosovem, bude nadále určovat celkové tempo přístupových jednání. Posouzení Komise je takové, že v souladu s rámcem pro jednání je v současné době zajištěna celková vyváženost mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a normalizace vztahů s Kosovem na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé.

Hodnocení Komise, že Srbsko technicky splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (konkurenceschopnost a růst podporující začlenění), zůstává v platnosti. Je nezbytné, aby Srbsko jednoznačně prokázalo odhodlání plnit svůj strategický cíl evropské integrace, jak je stanoven v rámci pro jednání.

14.Letošní zahájení procesu jednání o přistoupení k EU se Severní Makedonií bylo významným průlomem a znamenalo začátek nové fáze vztahů mezi EU a touto zemí. První politická mezivládní konference se Severní Makedonií se konala dne 19. července poté, co Rada schválila rámec pro jednání. Jednalo se o jasné uznání pokroku, jehož Severní Makedonie dosáhla při prosazování reformního programu EU a při dosahování hmatatelných a trvalých výsledků, a to i v rámci tematického okruhu týkajícího se základních zásad. Po ruské invazi na Ukrajinu potvrdila Severní Makedonie svou silnou a jasnou strategickou orientaci na EU tím, že byla plně v souladu se všemi rozhodnutími a prohlášeními v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a od té doby zachovala stoprocentní míru souladu. Tím Severní Makedonie prokázala své odhodlání pokročit na své cestě do EU jako spolehlivý partner.

Aby Komise urychlila proces přístupových jednání se Severní Makedonií v souladu s rámcem pro jednání, zahájila okamžitě prověřování, které je prvním krokem v procesu jednání. Severní Makedonie prokázala vysokou míru odhodlání a proces prověřování probíhá hladce. V průběhu celého procesu je důležité zajistit koordinaci mezi všemi institucemi, jakož i inkluzivní přístup prostřednictvím spolupráce se všemi zúčastněnými stranami a občanskou společností a pravidelné komunikace s širší veřejností.

Severní Makedonie má jako vyjednávající země nové povinnosti i nové příležitosti. Tato nová a náročná fáze vyžaduje konstruktivní zapojení vlády i opozice i dalších částí společnosti a široký konsensus o reformách souvisejících s EU. Země musí pokračovat v plnění svých reformních priorit, a to i v klíčových oblastech právního státu, boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Země je dobrým příkladem multietnické společnosti. Změna ústavy v souladu se závazkem Severní Makedonie dále posílí základní práva.

15.Letošní zahájení procesu jednání o přistoupení k EU s Albánií bylo významným průlomem a znamenalo začátek nové fáze vztahů mezi EU a Albánií. První mezivládní konference o přístupových jednáních s Albánií, která se konala dne 19. července, jasně uznala pokrok, jehož Albánie dosáhla při prosazování programu reforem EU a při dosahování hmatatelných a trvalých výsledků.

Albánie nadále dosahovala pokroku v reformách v rámci tematického okruhu týkajícího se základních zásad. Pokračovalo provádění komplexní reformy soudnictví. Závazek země posílit právní stát a bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti je chvályhodný. Albánie se jako nestálý člen aktivně angažuje v Radě bezpečnosti OSN, a to i jako spoluautor rezolucí odsuzujících ruskou agresi na Ukrajině. Plný soulad Albánie se společnou a zahraniční bezpečnostní politikou EU je jasným signálem strategické volby přistoupení k EU a její úlohy spolehlivého partnera.

Aby Komise urychlila proces přístupových jednání s Albánií v souladu s rámcem pro jednání, zahájila okamžitě prověřování, které je prvním krokem v procesu jednání. Albánie prokázala vysokou míru odhodlání a proces prověřování probíhá hladce.

Albánie má jako vyjednávající země nové povinnosti i nové příležitosti. Ačkoli již byly provedeny rozsáhlé přípravné práce, tato nová a náročná fáze vyžaduje trvalé odhodlání Albánie a účinnou koordinaci mezi všemi jejími institucemi a také trvalé zapojení vlády i opozice, jakož i dalších částí společnosti. Země se musí vyvarovat kroků, které jsou v rozporu se zásadami právního státu. Albánie by měla dále zintenzívnit své úsilí v klíčových oblastech, jako je reforma soudnictví, boj proti korupci a boj proti organizované trestné činnosti, jakož i v oblasti svobody projevu, vlastnických práv a otázek menšin.

16.V červnu 2022 Evropská rada uvedla, že je připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země, a vyzvala proto Komisi, aby ji neprodleně vyrozuměla o provádění 14 klíčových priorit, které ve svém stanovisku vymezila, se zvláštním zřetelem k těm prioritám, jež představují zásadní soubor reforem; Evropská rada se pak bude moci k této záležitosti vrátit a rozhodnout o ní.

Navzdory politickým nepokojům a nadcházejícím všeobecným volbám se vedoucí představitelé politických stran zastoupených v Parlamentním shromáždění Bosny a Hercegoviny v červnu 2022 zavázali k dodržování zásad pro zajištění funkční Bosny a Hercegoviny, která směřuje ke vstupu do Unie. Strany se dohodly, že po volbách, které se konaly dne 2. října, budou tyto závazky urychleně a nejpozději do šesti měsíců od vytvoření všech orgánů plnit.

V souladu se 14 klíčovými prioritami následně Bosna a Hercegovina v srpnu přijala změny zákona o zadávání veřejných zakázek a v červnu až červenci změny komplexní strategie řízení veřejných financí na všech úrovních správy. Politický dialog s EU v rámci dohody o stabilizaci a přidružení byl rovněž obnoven po mnoha měsících pozastavení, k němuž došlo kvůli zablokování zákonodárných a výkonných orgánů na celostátní úrovni politickými stranami z Republiky srbské. Předsednictví ratifikovalo několik mezinárodních dohod, včetně programů Horizont a Kreativní Evropa a mechanismu civilní ochrany Unie. Byly podniknuty významné kroky k lepšímu řízení migrace. Bosna a Hercegovina učinila důležitý krok směrem ke zlepšení svého souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, a to na 81 % na konci srpna 2022. Provedení však dosud není úplné.

V souvislosti s bojem proti korupci a organizované trestné činnosti dosáhla Bosna a Hercegovina významných úspěchů. Téměř dokončeno je zprovoznění kontaktního místa Europolu a kromě toho pokročily přípravy na formalizaci spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a Eurojustem.

Vláda na úrovni federace zůstala ve funkci po celé funkční období 2018–2022 jako úřednická vláda. Politické strany se nedokázaly dohodnout na ústavních a volebních reformách a vysoký zástupce využil z vlastního podnětu čtyřikrát bonnské pravomoci, mimo jiné ohledně volebních standardů, financování voleb a změn federální ústavy. Přijetí reforem v oblasti právního státu se pozdrželo a má zpoždění. Evropská rada na svém zasedání v červnu 2022 vyzvala vedoucí představitele Bosny a Hercegoviny, aby urychleně dokončili probíhající ústavní a volební reformy. Tyto reformy by měly být uspíšeny jako nejvyšší priorita.

Komise proto doporučuje, aby Rada udělila Bosně a Hercegovině status kandidátské země za předpokladu, že budou přijata tato opatření:

-přednostně budou přijaty změny stávajícího zákona týkající se bezúhonnosti Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství;

-bude přijat nový zákon o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství a zákon o soudech Bosny a Hercegoviny;

-bude přijat zákon o předcházení střetu zájmů;

-budou podniknuty rozhodné kroky k posílení prevence a boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

-rozhodně se pokročí v zajištění účinné koordinace kapacit pro správu hranic a řízení migrace na všech úrovních, jakož i fungování azylového systému;

-bude zajištěn zákaz mučení, zejména zavedením vnitrostátního preventivního mechanismu proti mučení a špatnému zacházení;

-bude zaručena svoboda projevu a sdělovacích prostředků a ochrana novinářů, zejména zajištěním vhodných následných soudních opatření v případech vyhrožování novinářům a pracovníkům sdělovacích prostředků a násilí vůči nim;

-budou zajištěny výsledky fungování mechanismu pro koordinaci záležitostí EU na všech úrovních, a to i prostřednictvím vypracování a přijetí národního programu pro přijetí acquis EU.

Komise je připravena nadále podporovat úsilí Bosny a Hercegoviny na její evropské cestě dalším zapojením do politického dialogu a zřízením politického fóra na vysoké úrovni, jehož úkolem bude sledovat provádění výše uvedených kroků a podávat zprávy o dalším pokroku na místě. Splnění 14 klíčových priorit umožní Komisi doporučit zahájení jednání s Bosnou a Hercegovinou o přistoupení k EU.

17.Kosovo se těší politické stabilitě a orgány i nadále viditelně prokazovaly své odhodlání k evropské cestě. Toto politické prostředí přispělo k tomu, že Kosovo zintenzivnilo svou práci na provádění reforem souvisejících s EU a dohody o stabilizaci a přidružení. Komunální volby konané v říjnu a listopadu 2021 byly celkově dobře organizované, transparentní a konkurenční. Kosovo musí zvýšit své úsilí o posílení demokracie, veřejné správy, právního státu a potírání korupce. Kosovo by mělo rovněž pokročit v provádění své nové energetické strategie s cílem vybudovat energetickou odolnost.

Pokud jde o normalizaci vztahů se Srbskem, zůstalo Kosovo celkově zapojeno do dialogu. Kosovská vláda však musí dostát svým předchozím závazkům a zavázat se k plnému provádění všech předchozích dohod o dialogu. Kosovo musí rovněž vyvinout další značné úsilí, aby se vyvarovalo opatření narušujících stabilitu a rétoriky, která není pro dialog příznivá. Kosovo by mělo přispět k vytvoření příznivého prostředí pro uzavření právně závazné normalizační dohody se Srbskem, a to i v rámci jeho mezinárodních vztahů. Očekává se, že Kosovo se v nadcházejícím období konstruktivně zapojí do jednání o právně závazné dohodě o normalizaci a prokáže připravenost ke kompromisu s cílem dosáhnout rychlého a konkrétního pokroku.

Návrh Komise na uvolnění vízového režimu ještě čeká na posouzení Radou a mělo by k němu být přistupováno jako k naléhavé záležitosti. Komise trvá na svém posouzení z července 2018, podle něhož Kosovo plní všechna kritéria pro uvolnění vízového režimu, a vítá, že budou opět zahájena jednání v Radě.

18.Evropská rada opětovně potvrdila, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Evropská rada v červnu 2022 vyjádřila nad nedávnými opakovanými opatřeními a prohlášeními Turecka hluboké znepokojení. Turecko musí respektovat svrchovanost a územní celistvost všech členských států EU. Evropská rada připomněla své předchozí závěry a prohlášení ze dne 25. března 2021 a zdůraznila, že od Turecka očekává plné dodržování mezinárodního práva, zmírnění napětí v zájmu regionální stability ve východním Středomoří a podporu dobrých sousedských vztahů udržitelným způsobem. Pokračovala intenzivnější angažovanost v klíčových oblastech společného zájmu.

Pokud jde o ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, cílem Turecka bylo usnadnit přímé rozhovory, pracovat na zmírnění napětí a příměří. Podniklo rovněž důležitou diplomatickou iniciativu s cílem usnadnit spolu s Organizací spojených národů vývoz ukrajinských obilovin. Dohoda dosažená v červenci 2022 v Istanbulu otevřela cestu pro komerční vývoz potravin z klíčových ukrajinských přístavů a měla by pomoci zabránit nedostatku potravin pro miliony lidí po celém světě.

Skutečnost, že se Turecko nepřipojilo k omezujícím opatřením vůči Rusku, je znepokojující kvůli volnému oběhu výrobků, včetně zboží dvojího užití, v rámci celní unie EU-Turecko. To je příčinou rostoucích obav, které vyžadují důkladné monitorování ze strany EU. Kromě toho Turecko podepsalo memorandum o porozumění s cílem své hospodářské a obchodní vztahy s Ruskem dále rozvíjet. EU je odhodlána zachovat účinnost omezujících opatření přijatých v reakci na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině.

Očekává se, že Turecko aktivně podpoří jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je EU založena. Pokud jde o město Varoša, musí Turecko neprodleně upustit od oznámených jednostranných opatření a veškerých opatření přijatých od října 2020, jež jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Turecko musí kromě toho urychleně splnit svůj závazek zajistit úplné a nediskriminační provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a odstranit všechny překážky volného pohybu zboží, včetně omezení přímého dopravního spojení s Kyprem.

Existují závažné nedostatky ve fungování tureckých demokratických institucí. Závažné obavy EU ohledně pokračujícího zhoršování situace v oblastech demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví nebyly touto zemí řešeny. Turecko musí tento negativní trend prioritně zvrátit, a to řešením oslabování účinných brzd a protivah v rámci politického systému. Nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech.

Prohlášení EU a Turecka z března 2016 nadále přinášelo výsledky a Turecko nadále hrálo klíčovou úlohu při řešení migrace na trase přes východní Středomoří. Navracení z řeckých ostrovů však dosud nebylo obnoveno a nelegální migrace na Kypr a do Itálie se výrazně zvýšila. Turecko pokračovalo ve svém obrovském úsilí o přijetí velmi vysokého počtu uprchlíků a EU i nadále projevovala solidaritu, zejména prostřednictvím dodatečného finančního příspěvku pro uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku (od roku 2016 téměř 10 miliard EUR).

Pokud jde o hospodářství, dále se zvýšily obavy ohledně vytváření makroekonomické nerovnováhy, řádného fungování tureckého tržního hospodářství a nedostatečné nezávislosti regulačních orgánů. Celní unie EU a Turecka je i nadále přínosná pro obě strany. Navzdory jen omezenému pozitivnímu vývoji by Turecko mělo i nadále intenzivněji spolupracovat s Komisí s cílem řešit své překážky narušující obchod, které brání hladkému fungování celní unie.

VI. PŘÍLOHY

1.Shrnutí zjištění zpráv

2.Provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán

3.Statistické údaje

4.Ukazatele třetích stran týkající se stavu demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích

(1)

  COM(2022) 405 final , COM(2022) 406 final , COM(2022) 407 final .

(2)

  https://www.consilium.europa.eu/media/57442/2022-06-2324-euco-conclusions-en.pdf  

(3)

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(4)

V souladu s žádostí Turecké republiky o používání nového anglického oficiálního názvu země používá tento dokument v angličtině název „Türkiye“ namísto „Turkey“. Tato administrativní změna se uplatní pouze na nomenklaturu používanou v dokumentech EU, nemá zpětný účinek a nemá žádné právní důsledky. Tímto přístupem není dotčena nomenklatura používaná členskými státy.

(5)

  COM(2020) 641 final .

(6)

COM(2022) 230 final . 

(7)

JOIN/2022/23 final.

(8)

  SWD(2020) 223 final .

(9)

  Společné závěry z hospodářského a finančního dialogu mezi EU a západním Balkánem a Tureckem . 

(10)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) .

(11)

  COM(2020) 57 final .

(12)

COM(2019) 261 final .

(13)

JOIN(2021) 8 final/2.

(14)

V této souvislosti viz rozhodnutí Rady (EU) 2022/366 ze dne 3. března 2022 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 105).

(15)

  https://www.consilium.europa.eu/media/57229/st10179-en22.pdf  

(16)

V rámci opatření 18 společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám byly zahájeny průzkumy hybridních rizik se sedmi partnery, včetně čtyř partnerů na západním Balkáně (Albánie, Kosovo, Severní Makedonie a Černá Hora).

(17)

  COM/2021/602 final .

(18)

  Evropská komise, Zpráva o strategickém výhledu 2021. Schopnost EU a svoboda jednání .

(19)

Tematický okruh vnitřní trh zahrnuje: volný pohyb zboží (kapitola 1); volný pohyb pracovníků (kapitola 2); právo usazování a volný pohyb služeb (kapitola 3); volný pohyb kapitálu (kapitola 4); právo obchodních společností (kapitola 6); právo duševního vlastnictví (kapitola 7); politiku hospodářské soutěže (kapitola 8); finanční služby (kapitola 9) a ochranu spotřebitele a zdraví (kapitola 28).

(20)

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění zahrnuje: digitální transformaci a média (kapitola 10); daně (kapitola 16); hospodářskou a měnovou politiku (kapitola 17); sociální politiku a zaměstnanost (kapitola 19); průmyslovou politiku (kapitola 20); vědu a výzkum (kapitola 25); vzdělávání a kulturu (kapitola 26) a cla (kapitola 29).

(21)

Tematický okruh zelená agenda a udržitelná konektivita zahrnuje: dopravní politiku (kapitola 14); energetiku (kapitola 15); transevropské sítě (kapitola 21) a životní prostředí a změnu klimatu (kapitola 27).

(22)

  COM(2019) 640 final .

(23)

Tematický okruh zdroje, zemědělství a soudržnost zahrnuje: zemědělství a rozvoj venkova (kapitola 11); bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařskou politiku (kapitola 12); rybolov (kapitola 13); regionální politiku a koordinaci strukturálních nástrojů (kapitola 22) a finanční a rozpočtová ustanovení (kapitola 33).

(24)

Čtyři stěžejní dohody, které je třeba přijmout, jsou 1) dohoda o volném pohybu a pobytu na západním Balkáně (cestování na základě průkazu totožnosti); 2) dohoda o volném pohybu státních příslušníků třetích zemí na západním Balkáně; 3) dohoda o uznávání akademických kvalifikací na západním Balkáně; 4) dohoda o uznávání řady profesních kvalifikací na západním Balkáně.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.10.2022

COM(2022) 528 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2022

{SWD(2022) 332 final} - {SWD(2022) 333 final} - {SWD(2022) 334 final} - {SWD(2022) 335 final} - {SWD(2022) 336 final} - {SWD(2022) 337 final} - {SWD(2022) 338 final}

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2022

Příloha 1 – Shrnutí zjištění zpráv

Černá Hora

Pokud jde o politická kritéria, pokračovalo politické napětí, polarizace, neexistence konstruktivní spolupráce mezi politickými stranami a neschopnost dosáhnout konsensu v klíčových záležitostech národního zájmu, což způsobilo pád dvou menšinových vlád při hlasování o vyslovení nedůvěry. Řádné fungování černohorských institucí bylo narušeno politickou nestabilitou, nestabilitou vlády a napětím v rámci vládnoucí většiny, které zastavily rozhodovací procesy a provádění reforem. Hlavní soudní orgány, včetně Ústavního soudu, fungují v neúplném složení kvůli neschopnosti parlamentu zvolit nové členy, což narušuje řádné fungování těchto soudů. Od poloviny září nemohl Ústavní soud plnit svou úlohu z důvodu neusnášeníschopnosti, což dále umocnilo politickou nejistotu.

Uzavření základní dohody se Srbskou pravoslavnou církví mělo dopad na politickou atmosféru a vyvolalo další napětí. Celkově se vládě a parlamentu nepodařilo v praxi prokázat svou angažovanost, pokud jde o program reforem související s EU.

V návaznosti na pozorovatelskou misi v parlamentních volbách v roce 2020 nedošlo k žádnému pokroku, pokud jde o ucelenou reformu volebního právního a institucionálního rámce, včetně doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Od června do listopadu 2021 nevykonával parlamentní výbor pro ucelenou volební reformu žádnou činnost a v roce 2022 se sešel pouze dvakrát, a to před koncem svého mandátu v červenci 2022. Místní volby se konaly v pěti obcích. V květnu 2022 přijal parlament změny zákona o místní samosprávě, které v roce 2022 možní uspořádat ve stejný den všechny zbývající místní volby. V červenci shledal Ústavní soud tyto změny jako protiústavní. Dosud nebyla zajištěna důvěryhodná, nezávislá a účinná institucionální reakce na takzvanou „obálkovou aféru“.

Činnost parlamentu byla poznamenána bojkotem vládnoucí většiny a opozice, změnami vlád a během toho změnou dvou předsedů parlamentu po sobě. Tím byl významně ovlivněn proces tvorby právních předpisů. V zájmu posílení parlamentní odpovědnosti a vládního dohledu neproběhl mezi politickými stranami žádný věrohodný politický dialog, ani mezi nimi nebyla zaznamenána konstruktivní spolupráce. Spolupráce mezi vládou a parlamentem by měla být dále regulována s cílem posílit účast parlamentu v procesu přistoupení a jeho dohled nad tímto procesem.

Parlament nadále posiloval svou transparentnost tím, že zřídil několik služeb zaměřených na občany. Je třeba posílit schopnost Parlamentu integrovat otázky rovnosti žen a mužů a dohlížet na ně.

Úloha občanské společnosti je uznávána a podporována, ačkoliv je třeba dále zlepšit stávající právní a institucionální rámec s cílem posílit mechanismy konzultací a spolupráce mezi státními institucemi a občanskou společností v souvislosti s procesem přistoupení k EU.

Pokud jde o reformu veřejné správy, je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni. Celkově bylo dosaženo omezeného pokroku a byla přijata nová strategie pro reformu veřejné správy na období 2022–2026. Naopak dopady reorganizace veřejné správy a změn zákona o státních úřednících a státních zaměstnancích přijatých v roce 2021 byly i nadále pociťovány ve formě personálních změn, ztráty know-how v záležitostech souvisejících s procesem přistoupení k EU a celkového zpomalení tempa reforem. Snížené požadavky způsobené těmito změnami jsou zdrojem přetrvávajících obav, pokud jde o nábor státních zaměstnanců na základě zásluh, o jejich odbornost a nezávislost. Návrhy změn zákona o místní samosprávě by navíc tyto požadavky podobným způsobem snížily i na místní úrovni. Parlament ještě musí přijmout změny zákona o přístupu k informacím. Stále ještě nebylo určeno rozdělení odpovědnosti v rámci správy. Je zapotřebí silná politická vůle k účinnému řešení otázek souvisejících s náborem na základě zásluh, optimalizací státní správy a prováděním manažerské odpovědnosti.

Pokud jde o soudní systém, připravenost Černé Hory zůstává na mírně pokročilé úrovni. Během sledovaného období bylo celkově dosaženo omezeného pokroku. Provádění klíčových reforem soudnictví je i nadále pozastaveno. Byla provedena některá dlouho očekávaná jmenování soudců na vysoké úrovni, zatímco k několika dalším jmenováním, včetně soudců Ústavního soudu (pro něž je vyžadována kvalifikovaná většina v parlamentu), dosud nedošlo. Přetrvávají obavy ohledně institucionální výkonnosti a konsolidace nezávislých rad soudců a státních zástupců. Výsledky v oblasti odpovědnosti soudů jsou i nadále omezené. Je třeba ještě více posílit účinnou nezávislost, integritu, odpovědnost a profesionalitu soudnictví, mimo jiné prováděním příslušného ústavního a právního rámce a přijetím legislativních změn v souladu s evropskými normami. Rovněž je třeba posílit účinnost soudnictví. Dosud nebyla přijata nová strategie pro racionalizaci soudní sítě, stejně jako dosud nebyla provedena strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií pro soudnictví. Černá Hora i nadále dosahuje pokroku, pokud jde o vnitrostátní řešení válečných zločinů.

V oblasti boje proti korupci dosáhla Černá Hora určité úrovně připravenosti. Během sledovaného období bylo dosaženo omezeného pokroku, přičemž doporučení z minulého roku byla splněna pouze částečně. Výsledky v oblasti prevence korupce se dále zlepšily, zejména v důsledku pozitivních výsledků činnosti protikorupční agentury. Je však třeba učinit více pro zajištění integrity, nestrannosti a odpovědnosti agentury a pro zlepšení jejích hmatatelných výsledků a důvěry veřejnosti, a to v souladu s doporučeními formulovanými na základě pracovní cesty za účelem vzájemného hodnocení uskutečněné v roce 2021. Aby Černá Hora prokázala věrohodnou reakci trestního soudnictví, musí ještě zlepšit své výsledky v oblasti vyšetřování, trestních stíhání a pravomocných odsouzení v boji proti korupci, včetně korupce na vysoké úrovni. Kromě toho je třeba zlepšit právní a institucionální rámec v souladu s acquis EU a evropskými normami a mimo jiné účinně využívat finanční vyšetřování a zajišťovat a konfiskovat majetek v těchto případech. V odvětvích, která jsou vůči korupci nejzranitelnější, je nutné cíleně posuzovat rizika a přijímat zvláštní opatření.

V boji proti organizované trestné činnosti je připravenost Černé Hory na určité úrovni / mírně pokročilé úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo při plnění doporučení z loňského roku, zejména pokud jde o účinnost vyšetřování trestných činů. Bylo obnoveno plné využívání zvláštních vyšetřovacích opatření. Legislativní změny zavedly záruky proti politickému vlivu na jmenování nebo odvolání policejního prezidenta. Byl vytvořen registr skutečných majitelů. Došlo ke zlepšení správního rámce pro palné zbraně a byla přijata nová strategie pro prevenci terorismu, praní peněz a financování terorismu. Některé klíčové osoby v organizovaných zločineckých skupinách byly zatčeny a bylo dosaženo dalších výsledků při záchytech drog. Byl vytvořen první společný vyšetřovací tým se třetí zemí. Počet pravomocných odsouzení v případech organizované trestné činnosti stoupá. Je však třeba posílit výsledky soudních rozhodnutí týkajících se pašování tabáku a praní peněz, využívání finančních vyšetřování a možnosti konfiskovat výnosy z trestné činnosti. Černá Hora musí ještě vyřešit některé systémové nedostatky, které v jejím systému trestního soudnictví existují ve všech oblastech, včetně způsobu, jakým jsou případy organizované trestné činnosti řešeny u soudů. K tomu bude zapotřebí politika ukládání trestů, které mají více odrazující účinek, a revize využívání dohod o vině a trestu v případech organizované a závažné trestné činnosti.

V oblasti základních práv je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni. Legislativní a institucionální rámec je z velké části zaveden a Černá Hora nadále plní své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv. K úplnému provedení je však třeba vyvinout další úsilí. Pokud jde o svobodu projevu, Černá Hora těží z pluralitního mediálního prostředí a dosáhla určité úrovně připravenosti. V případě doporučení z loňského roku bylo dosaženo omezeného pokroku. Právní rámec pro ochranu novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků se zlepšil díky přijetí změn trestního zákoníku, které stanoví přísnější postihy za útoky na novináře a vyhrožování novinářům a za maření či znemožňování výkonu jejich práce. Vážné znepokojení však nadále vyvolává nedostatek účinných soudních opatření navazujících na důležité staré případy. Revize právního rámce a vypracování nové mediální strategie stále probíhá s cílem zajistit jejich vzájemné sladění a plný soulad s acquis EU a příslušnými evropskými normami. Je třeba vyvíjet trvalé úsilí v boji proti dezinformacím a omezit dopady obtěžování a nenávistných verbálních projevů na internetu, aniž by byla nepřiměřeně omezena svoboda projevu. Veřejnoprávní vysílací společnost RTCG nadále vytvářela politicky vyvážený a různorodý obsah. Pokračovala hluboká politická polarizace mediální scény, přičemž rostoucí konkurence velkých regionálních sdělovacích prostředků vystavila místní mediální trh ještě většímu tlaku.

V oblasti hospodářských kritérií dosáhla Černá Hora dobrého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Po prudké recesi v roce 2020 zaznamenalo hospodářství v roce 2021 silné oživení a v první polovině roku 2022 stabilně rostlo, neboť odstranění omezení souvisejících s pandemií COVID-19 posílilo domácí i vnější poptávku. Oživení vedlo k nárůstu příjmů a k výraznému zlepšení rozpočtového salda. Důsledky války Ruska proti Ukrajině byly dosud omezené, a to i přes velmi významný příspěvek těchto dvou zemí k cestovnímu ruchu Černé Hory v minulosti. V důsledku prudkého nárůstu světových cen komodit se výrazně zvýšila inflace. Vláda přijala ambiciózní program fiskálních reforem (tzv. „Europe Now“) na podporu oživení po pandemii a poskytla podpůrná fiskální opatření, která zmírňují zátěž domácností v důsledku rostoucích cen energií a potravin. Vnější nerovnováha se výrazně snížila díky oživení cestovního ruchu, přičemž stav trhu práce se začal zlepšovat, i když strukturální problémy přetrvávají. Bankovní systém zůstal stabilní a úvěry se selháním se v roce 2022 výrazně nezvýšily poté, co v roce 2021 vypršelo úvěrové moratorium přijaté v souvislosti s krizí COVID-19.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU, dosáhla Černá Hora určitého pokroku a její připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Poslední dvě vlády usilovaly o zlepšení inovačních kapacit a položily základ pro zelenou a digitální transformaci ve snaze diverzifikovat úzkou výrobní základnu Černé Hory. Konkrétně dochází ke spouštění projektů v oblasti moderních telekomunikací a ambiciózních projektů v oblasti zelené energie. Přetrvávají však nedostatky v infrastruktuře, neboť správní a finanční kapacity země k provádění velkých veřejných investic jsou i nadále omezené. Vzdělávací systém se stále potýká s četnými problémy v souvislosti s chronickým nedostatkem absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM). Kromě toho nízká přidaná hodnota domácích výrobků, malý rozsah místních společností a nízká míra účasti na vývozu představují překážky pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti místních podniků.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Černá Hora obecně udržuje dobré dvoustranné vztahy s dalšími zeměmi procesu rozšíření v regionu a se sousedními členskými státy EU, které se vyznačují pokračující spoluprací a několika návštěvami na vysoké úrovni. Vztahy se Srbskem jsou i nadále problematické, ale obě strany signalizují větší ochotu své vztahy obnovit a pracovat na řešení otevřených otázek. Černá Hora se celkově aktivně podílí na regionální spolupráci.

Pokud jde o schopnost Černé Hory převzít závazky vyplývající z členství v EU, země pokračovala v práci na sbližování s acquis EU v mnoha oblastech, avšak celkově byl dosažený pokrok jen omezený.

Tematický okruh vnitřní trh má klíčový význam pro přípravy Černé Hory na požadavky EU v této oblasti a je velmi důležitý pro včasnou integraci a pro rozvoj společného regionálního trhu. Otevřených je všech devět kapitol, přičemž kritéria pro uzavření musí být splněna v každé z nich. V rámci tematického okruhu bylo dosaženo pokroku v několika oblastech, zejména pokud jde o: i) dozor nad trhem, akreditaci a normalizaci; ii) posílení kapacity úřadu práce v Evropské síti služeb zaměstnanosti; iii) pokračující soulad se směrnicí o službách; iv) právní předpisy o účetnictví; v) soulad s acquis v oblasti práv duševního vlastnictví a vi) transparentnost státní podpory a příkazy k navrácení protiprávně získané státní podpory. Zlepšila se také stabilita bankovního sektoru Černé Hory, stejně jako sbližování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele a přijetí prováděcích právních předpisů o ochraně zdraví.

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění a související reformy mají významné vazby na program hospodářských reforem Černé Hory. Všech osm kapitol je otevřených, přičemž kritéria pro uzavření jsou stanovena ve všech s výjimkou dvou, konkrétně kapitol 25 (věda a výzkum) a 26 (vzdělávání a kultura), které jsou obě prozatímně uzavřeny. Kritéria pro uzavření musí být splněna v každé z ostatních šesti kapitol. Určitého pokroku bylo dosaženo v různých oblastech, zejména ve sbližování se směrnicí o snížení nákladů na širokopásmové připojení, v daňových právních předpisech a v oblasti správní spolupráce a vzájemné pomoci. Bylo rovněž dosaženo pokroku v dalším provádění revidované průmyslové politiky. Naproti tomu byl pokrok pomalý v přípravách na přistoupení k Úmluvě o společném tranzitním režimu, v provádění opatření plánovaných ve strategii pro usnadnění obchodu na období 2018–2022 a v provádění akčního plánu pro dosažení souladu s acquis EU v oblasti hospodářské a měnové politiky.

Tematický okruh zelená agenda a udržitelná konektivita tvoří jádro zelené agendy pro západní Balkán a úzce souvisí s programem hospodářských reforem Černé Hory a s hospodářským a investičním plánem Komise. Otevřeny jsou všechny čtyři kapitoly, přičemž kritéria pro uzavření musí být splněna v každé z nich. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti vytváření fungujícího denního trhu s energií a při přípravě na členství v Pařížském memorandu o porozumění o státní přístavní inspekci. Omezeného pokroku bylo dosaženo při přezkumu a provádění strategie rozvoje dopravy, hospodaření s vodou a lepším podávání zpráv týkajících se změny klimatu.

Tematický okruh zdroje, zemědělství a soudržnost zahrnuje politiky spojené se strukturálními fondy EU a s rozvojem kapacity umožňující převzetí odpovědnosti budoucího členského státu. Zahrnuje také některé z klíčových oblastí politiky, které mají zásadní význam pro zajištění udržitelných potravinových systémů a pomoc venkovským komunitám v oblasti hospodářského rozvoje a diverzifikace. Otevřeno je všech pět kapitol, přičemž kritéria pro uzavření musí být splněna v každé z nich. Pokroku bylo dosaženo v různých oblastech, zejména v zemědělství, potravinářství a rybolovu, kde byla dále podporována zemědělská zařízení a venkovské potravinářské podniky s cílem dosáhnout souladu s normami EU, a při provádění programu IPARD. Pokud jde o finanční a rozpočtová ustanovení, bylo dosaženo pokroku prostřednictvím lepší koordinace a řízení vlastních zdrojů.

Pokud jde o tematický okruh vnější vztahy, Černá Hora předběžně uzavřela kapitolu 30 a musí splnit jediné kritérium pro uzavření kapitoly 31. Černá Hora pokračuje v dodržování plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření EU v návaznosti na nevyprovokovanou agresi Ruska vůči Ukrajině. Rovněž koordinuje své postoje s postoji EU, a to i v rámci WTO, a udržuje dobrou spolupráci s mezinárodními organizacemi. Bylo dosaženo pokroku, pokud jde o přijetí zákona o kontrole vývozu zboží dvojího užití v souladu s acquis EU a ratifikaci dodatkového protokolu č. 6 ke Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA). Způsob hlasování Černé Hory o kybernetické kriminalitě v Organizaci spojených národů je plně v souladu s postojem, který zaujala EU a její členské státy. V oblasti migrace podepsala Černá Hora plán spolupráce s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (nyní Agentura EU pro otázky azylu) a jako pozorovatel se připojila k Evropské migrační síti sdružující odborníky v oblasti migrace a azylu. Doba vyřizování žádostí o azyl byla zkrácena. Vízová politika Černé Hory není plně v souladu s politikou EU a Černá Hora dosud neukončila svůj program občanství pro investory, a to navzdory předchozím doporučením a závazkům. Černá Hora je partnerem ze západního Balkánu, který hostí proporcionálně nejvyšší počet ukrajinských státních příslušníků, kteří uprchli před válkou. Přijala rozhodnutí o poskytnutí dočasné jednoleté ochrany osobám prchajícím z Ukrajiny, na jehož základě se dosud zaregistrovalo více než 5 552 Ukrajinců, většinou žen a dětí.

Srbsko

Pokud jde o politická kritéria, všichni příslušní političtí aktéři se zúčastnili předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 3. dubna 2022 a vedly k větší pluralitě v parlamentu. Politické a mediální prostředí však zůstalo polarizováno a nadále mu dominovala Srbská pokroková strana (SNS) a úřadující prezident. Proti politickým oponentům byl i nadále používán urážlivý jazyk, a to jak v parlamentu, tak během volební kampaně. Před volbami se do dialogu mezi stranami zapojila široká škála politických aktérů za podpory Evropského parlamentu.

Prezidentské a předčasné parlamentní volby v dubnu 2022 se konaly v obecně klidné a pokojné atmosféře a základní svobody byly do značné míry respektovány. Mezinárodní pozorovatelé však zaznamenali řadu nedostatků. Podle závěrečné zprávy mezinárodní volební pozorovatelské mise vedly tyto nedostatky k nerovným podmínkám ve prospěch zavedených subjektů. Je zásadní, aby zbývající a nová doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a orgánů Rady Evropy byla v rámci transparentního procesu plně provedena, a to v dostatečném předstihu před novými volbami, se zapojením organizací občanské společnosti a po konzultaci s nimi.

Dne 1. srpna 2022 byl ustaven nový, více pluralistický parlament. Vzhledem ke značným zpožděním při konečném stanovení volebních výsledků neprobíhala po dobu více než pěti měsíců žádná parlamentní činnost kromě inaugurace prezidenta. Předchozí parlament se konstruktivně zapojil do dialogu mezi stranami a do provádění opatření určených v tomto dialogu. Použití naléhavých postupů zůstalo na úrovni přibližně 9 %. Při předcházení používání urážlivého a nevhodného jazyka v parlamentu a při ukládání sankcí za jeho používání je ještě třeba účinněji využívat kodex chování.

Je třeba i nadále vyvíjet další úsilí k zajištění systematické spolupráce mezi vládou a občanskou společností. V praxi dosud nebylo vytvořeno příznivé prostředí pro rozvoj a financování organizací občanské společnosti vzhledem k tomu, že pokračovaly verbální útoky a očerňující kampaně proti těmto organizacím.

Pokud jde o reformu veřejné správy, je připravenost Srbska na mírně pokročilé úrovni. Celkově bylo v této oblasti během sledovaného období, kdy začalo provádění nového strategického rámce, dosaženo omezeného pokroku. Pokud jde o řízení lidských zdrojů, přibližně polovina pozic vyšších vedoucích pracovníků je stále obsazena dočasně. Pokud jde o rozvoj a koordinaci politik, dosud neexistuje žádný mechanismus, který by ověřil, že připomínky sekretariátu pro veřejnou politiku byly začleněny do konečného návrhu právních předpisů a politických dokumentů předložených ke schválení vládou. Pokud jde o řízení veřejných financí, je stále zapotřebí přijmout opatření k plnému provedení doporučení týkajícího se jednotného mechanismu pro upřednostňování všech investic bez ohledu na druh a zdroj financování.

Pokud jde o soudní systém, má Srbsko určitou úroveň připravenosti. Celkově bylo ve sledovaném období dosaženo určitého pokroku. Srbsko učinilo důležitý krok k posílení nezávislosti a odpovědnosti soudnictví tím, že v únoru 2022 schválilo příslušné změny ústavy spolu s ústavním zákonem, který stanoví kroky a lhůty pro provedení těchto změn. Během přípravy návrhu byla dvakrát konzultována Benátská komise. Dospěla k závěru, že proces veřejných konzultací je dostatečně inkluzivní a transparentní. Většina konkrétních doporučení Benátské komise byla zohledněna. Ústavní změny stanoví, že všechna jmenování soudců (s výjimkou budoucího nejvyššího státního zástupce) budou spadat do pravomoci buď budoucí Vysoké rady pro soudnictví, nebo Vysoké rady státních zástupců, což zvýší záruky proti možnému politickému ovlivňování. V zájmu praktického provedení ústavních změn je třeba jako další krok přijmout příslušné prováděcí právní předpisy. Podle ústavního zákona by tyto právní předpisy měly být přijaty do jednoho roku v případě soudních zákonů a do dvou let v případě, kdy se mají sladit všechny ostatní příslušné právní předpisy. V dubnu 2022 byly zřízeny dvě odborné pracovní skupiny (jedna pro státní zástupce, jedna pro soudy), jejichž úkolem bylo vypracovat prováděcí právní předpisy. První soubor návrhů soudních zákonů byl dokončen v září 2022 a byl předán Benátské komisi k vyjádření stanoviska. Nová strategie v oblasti lidských zdrojů a prováděcí akční plán byly přijaty v prosinci 2021. K jejich provedení dosud nedošlo.

Pokud jde o boj proti korupci, je připravenost Srbska na určité úrovni. Celkově bylo ve sledovaném období dosaženo určitého pokroku, včetně doporučení z minulého roku. Doporučení o předcházení korupci bylo dále prováděno a Skupina států proti korupci (GRECO) Rady Evropy dospěla v březnu 2022 k závěru, že přijetí změn zákona o předcházení korupci vyřešilo dříve zjištěné nedostatky a bylo dostatečné k posílení rámce zaměřeného na předcházení střetům zájmů členů parlamentu, soudců a státních zástupců a boj proti těmto střetům zájmů. Srbsko musí ještě připravit novou protikorupční strategii a akční plán a vytvořit účinný mechanismus koordinace pro účely praktického uplatňování cílů politiky prevence a represe a důkladného řešení korupce. Počet obvinění a rozsudků v prvním stupni v případech korupce na vysoké úrovni mírně vzrostl. Srbsko by mělo ještě více zintenzivnit prevenci a potírání korupce. Zejména by mělo zvýšit pravomocnou konfiskaci majetku souvisejícího s těmito případy. V těch odvětvích, která jsou vůči korupci nejzranitelnější, je nutné cílené posouzení rizik a zvláštní opatření.

V boji proti organizované trestné činnosti je Srbsko na určité úrovni připravenosti. Ve sledovaném období bylo dosaženo omezeného pokroku. Počet nových vyšetřování a pravomocných odsouzení v roce 2021 se oproti roku 2020 zvýšil, počet obžalob a odsouzení prvního stupně se však snížil. Počet případů zahrnujících zabavení a pravomocnou konfiskaci majetku je stále omezený. Není systematicky uplatňována rozšířená konfiskace. Zlepšila se však úroveň porozumění a přístup k vyšetřování, což by mělo v budoucnu vést k lepším výsledkům. Srbsko by mělo přejít od přístupu případ od případu ke strategii namířené proti zločinným spolčením, a namísto případů nízkého nebo středního významu se zaměřovat na případy na vysoké úrovni, přičemž cílem je rozbití velkých mezinárodně rozšířených organizací a zabavení jejich majetku.

Legislativní a institucionální rámec pro prosazování základních práv je v Srbsku z velké části zaveden. Srbsko přijalo nové strategie boje proti diskriminaci a pro začleňování Romů, jakož i akční plány pro rovnost žen a mužů a začleňování Romů. Akční plány a související financování v jiných oblastech měly být předloženy v červenci 2021 (násilí páchané na ženách) a v dubnu 2022 (boj proti diskriminaci, deinstitucionalizace) a mají nyní zpoždění. Je třeba vynaložit větší úsilí k dosažení souladu se zákonem o systému plánování, který vyžaduje, aby byly akční plány přijaty do tří měsíců od přijetí souvisejících strategií. Srbsko musí posílit instituce pro lidská práva přidělením nezbytných finančních a lidských zdrojů a zavedením postupů za účelem zajištění souladu s opatřeními Evropského soudu pro lidská práva, včetně prozatímních opatření. V září 2022 hostil západní Balkán poprvé pochod Europride, a to v Bělehradě. Trasa pochodu Europride byla zakázána a jeho konání bylo až do posledního okamžiku nejisté. Orgány uvedly, že důvodem pro jejich rozhodnutí byly obavy o bezpečnost související s hrozbami ze strany krajně pravicových skupin. Rovněž byla zakázána demonstrace proti pochodu Europride a proti západu. Nakonec se dne 17. září 2022 uskutečnil pochod po kratší trase, aniž by došlo k závažným incidentům. Pochod chránil vysoký počet příslušníků donucovacích orgánů, nicméně byly hlášeny některé případy násilí vůči účastníkům. Období před pochodem se vyznačovalo právní a politickou nejistotou. Informace od orgánů byly v rozporu s oznámeními na vysoké úrovni, že pochod bude zcela zakázán, a s následným zákazem vydaným ministerstvem vnitra pro trasu pochodu. Na konferenci o lidských právech Europride vystoupili další politici na vysoké úrovni a před pochodem uspořádali recepci. Ačkoli orgány udržovaly kontakt s organizátory s cílem najít řešení, nevydaly závazné stanovisko ohledně toho, zda k pochodu dojde s oficiálním povolením.

Pokud jde o svobodu projevu, ve sledovaném období nebylo dosaženo žádného pokroku. I nadále se setkávaly dvě pracovní skupiny pro bezpečnost novinářů. V několika případech útoků a hrozeb došlo k rychlé reakci policie a státního zastupitelství, a to i díky koordinaci zprostředkované těmito skupinami. Případy vyhrožování novinářům a násilí vůči nim však nadále vzbuzují obavy, přičemž celkové prostředí pro uplatňování svobody projevu bez omezení je třeba v praxi nadále posilovat. Při provádění mediální strategie došlo k narůstajícímu zpoždění, což postihlo i ta nejdůležitější opatření, například změnu zákona o veřejných informacích a sdělovacích prostředcích a zákona o elektronických sdělovacích prostředcích. V červenci 2022 přidělil Regulační orgán pro elektronická média na dobu osmi let všechny čtyři národní frekvence stejným televizním kanálům jako v předchozím období, během něhož všechny obdržely od Regulačního orgánu pro elektronická média varování z důvodu porušování jejich právních povinností. V srpnu 2022 byla zveřejněna výzva k vydání páté licence; tento postup by měl být řešen transparentním způsobem, přičemž by měla být dodržována zásada plurality sdělovacích prostředků uvedená ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Ve své závěrečné zprávě ze dne 19. srpna 2022 o dubnových volbách úřad ODIHR uvedl, že „vnitrostátní provozovatelé veřejnoprávního vysílání se stejnou měrou zabývali kampaní všech soutěžících, ale veřejným činitelům, kteří byli rovněž kandidáty, věnovali rozsáhlé nekritické zpravodajství. Soukromé sdělovací prostředky s celostátním pokrytím prezentovaly volební kampaň bez smysluplného redakčního přispění a zaměřily své zpravodajství na státní úředníky.“ Úřad pro demokratické instituce a lidská práva rovněž zjistil, že „i přes svůj mandát dohlížet na vysílací média zůstal Regulační orgán pro elektronická média v období kampaně celkově pasivní“.

Pokud jde o hospodářská kritéria, Srbsko se nachází mezi dobrou až mírně pokročilou úrovní připravenosti a při rozvoji fungujícího tržního hospodářství dosáhlo určitého pokroku. Po relativně mírném poklesu v roce 2020 se srbské hospodářství v roce 2021 výrazně zotavilo, přičemž v první polovině roku 2022 následovalo určité zpomalení. Po poklesu v roce 2020 se ve druhé polovině roku 2021 začala prohlubovat vnější nerovnováha, zejména v důsledku vysokého dovozu energií. Inflace spotřebitelských cen ve druhé polovině roku 2021 prudce vzrostla, zejména v důsledku cen energií a potravin, což centrální banku vedlo k tomu, že začala zpřísňovat svou politiku. Stabilita bankovního sektoru zůstala i nadále zachována a silný zůstal i růst úvěrů, a to navzdory postupnému rušení opatření na zvyšování likvidity. Hospodářské oživení a snížení opatření fiskální podpory pomohly v roce 2021 výrazně zlepšit rozpočtové saldo, a to navzdory dalšímu zvýšení kapitálových výdajů. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti v roce 2021 odrážel zejména rostoucí účast na trhu práce v rámci oživení po krizi COVID-19.

Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti reforem daňové správy a privatizace státních podniků. Pokrok v oblasti dalších významných strukturálních reforem veřejné správy a správy státních podniků však postupoval pomalu, čímž se prodlužovala dlouhodobá neefektivnost a zvyšoval fiskální tlak. Při posilování fiskálních pravidel pro ukotvení fiskální politiky nedošlo k žádnému pokroku. Stát si udržuje silný vliv na hospodářství; soukromý sektor není dostatečně rozvinutý a jeho rozvoj brzdí nedostatky v oblasti právního státu, zejména v oblasti korupce a neúčinnosti soudního systému a v oblasti prosazování spravedlivé hospodářské soutěže. Doporučení z loňského roku byla částečně provedena.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhlo Srbsko určitého pokroku a jeho připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Struktura hospodářství se dále zlepšila a hospodářská integrace s EU zůstala vysoká. Navzdory určitému pokroku však kvalita a relevance vzdělávání a odborné přípravy neodpovídají plně potřebám trhu práce. Veřejné investice i nadále vzrůstaly s cílem řešit závažné nedostatky v infrastruktuře po letech nedostatku investic. Malé a střední podniky stále čelí řadě problémů, včetně nerovných podmínek ve srovnání s velkými společnostmi a zahraničními investory. Doporučení z loňského roku byla částečně provedena.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Srbsko je celkově i nadále odhodláno zlepšovat dvoustranné vztahy s dalšími kandidátskými zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a sousedními členskými státy EU. Vztahy s Chorvatskem jsou však čím dál napjatější a dochází k příležitostným politickým sporům. Vztahy s Černou Horou jsou i nadále problematické, avšak obě strany signalizovaly větší ochotu své vztahy obnovit a pracovat na řešení otevřených otázek. Srbsko se celkově aktivně podílí na regionální spolupráci.

Dialog o normalizaci vztahů s Kosovem zprostředkovaný EU pokračoval po celé sledované období pravidelnými měsíčními zasedáními na úrovni hlavních vyjednavačů a zasedáním na vysoké úrovni, které se konalo dne 18. srpna 2022 v Bruselu. V jednáních o komplexní a právně závazné dohodě o normalizaci nebylo dosud dosaženo žádného dalšího konkrétního pokroku, zatímco na zasedání na vysoké úrovni se prezident Vučić a premiér Kurti dohodli na pravidelných setkáních na úrovni vedoucích představitelů s cílem v jednáních pokročit. Kosovo a Srbsko se nyní naléhavě vyzývají, aby se bez dalšího odkladu konstruktivně zapojily do jednání o komplexní právně závazné dohodě o normalizaci a v těchto jednáních pokročily. Dosažení této dohody je nezbytně nutné a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit ve svém evropském směřování.

Pokud jde o schopnost Srbska převzít závazky vyplývající z členství v EU, země pokračovala v práci na sbližování s acquis EU v mnoha oblastech, zejména v oblasti práva obchodních společností, práv duševního vlastnictví, výzkumu a inovací a finanční kontroly.

Tematický okruh vnitřního trhu má klíčový význam pro přípravy Srbska na požadavky vnitřního trhu EU a je velmi důležitý pro včasnou integraci a pro rozvoj společného regionálního trhu. V rámci tematického okruhu bylo dosaženo pokroku v několika oblastech, zejména pokud jde o sbližování právních předpisů v oblasti práva obchodních společností, volný pohyb pracovníků prostřednictvím koordinace systémů sociálního zabezpečení a sbližování právních předpisů týkajících se volného pohybu zboží.

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění má významné vazby na srbský program hospodářských reforem. V rámci tematického okruhu bylo dosaženo pokroku v některých oblastech, zejména pokud jde o: sociální politiku a zaměstnanost prostřednictvím kroků směřujících k zavedení systému záruk pro mladé lidi, hospodářskou a měnovou politiku prostřednictvím zlepšení rozpočtového procesu, podnikovou průmyslovou politiku prostřednictvím akčního plánu pro strategii v oblasti státního vlastnictví a řízení obchodních subjektů ve vlastnictví Srbské republiky a vytvoření portálu pro elektronické konzultace, vědecký a technologický rozvoj prostřednictvím nové strategie pro rozvoj ekosystému začínajících podniků a vzdělávání prostřednictvím kroků vedoucích k následnému souladu systému zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání s doporučeními Evropského sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání.

Tematický okruh zelená agenda a udržitelná konektivita tvoří jádro zelené agendy pro západní Balkán 1 a úzce souvisí s programem hospodářských reforem Srbska a s hospodářským a investičním plánem Komise 2 . Tematický okruh a všechny související kapitoly byly otevřeny v prosinci 2021 poté, co Srbsko splnilo zbývající požadavky, konkrétně přijetí akčních plánů týkajících se zásob ropy a oddělení dodávek zemního plynu. Celkově bylo dosaženo omezeného pokroku, s výjimkou transevropských sítí, kde Srbsko pokročilo v modernizaci své infrastruktury, přičemž byly zahájeny práce na srbsko-bulharském plynovodu, což je strategicky velmi důležitý projekt pro Srbsko i Evropu. 

Tematický okruh zdroje, zemědělství a soudržnost zahrnuje politiky spojené se strukturálními fondy EU a s rozvojem kapacity umožňující převzetí odpovědnosti budoucího členského státu. Zahrnuje také některé z klíčových oblastí politiky, které mají zásadní význam pro zajištění udržitelných potravinových systémů a pomoc venkovským komunitám v oblasti hospodářského rozvoje a diverzifikace. Dvě z pěti kapitol jsou otevřené (kapitoly 13 a 33), přičemž kritéria pro uzavření musí být v každé z nich splněna. Komise dospěla k závěru, že kritéria pro zahájení vyjednávání o kapitolách 11 a 22 byla splněna, přičemž Srbsko ještě musí splnit všechna tři kritéria pro zahájení vyjednávání o kapitole 12. V některých oblastech bylo dosaženo omezeného pokroku, např. předložení programu IPARD III na období 2021–2027, přijetí a provádění zákona o přípravcích na ochranu rostlin, klasifikace potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, finanční a rozpočtová ustanovení týkající se základních oblastí politiky, které ovlivňují správné fungování systému vlastních zdrojů, a v oblasti regionální politiky, pokud jde o finanční řízení.

Pokud jde o tematický okruh vnějších vztahů, Srbsko dosud nedokončilo své přistoupení ke Světové obchodní organizaci, což je jedno z kritérií pro zahájení vyjednávání o kapitole 30. Srbsko by se rovněž mělo zdržet zavádění jednostranných opatření omezujících obchod bez předchozí konzultace s Komisí, v souladu se svými závazky vyplývajícími z dohody o stabilizaci a přidružení. V návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou agresi Ruska vůči Ukrajině se Srbsko nepřipojilo k omezujícím opatřením EU vůči Rusku a k většině prohlášení vysokého představitele v této věci jménem EU. Míra souladu Srbska s příslušnými prohlášeními vysokého představitele ohledně rozhodnutí EU a Rady se proto snížila z 64 % v roce 2021 na 45 % v srpnu 2022. Řada opatření a prohlášení Srbska byla v rozporu s postoji EU v oblasti zahraniční politiky. Očekává se, že Srbsko prioritně splní svůj závazek a postupně dosáhne souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření EU, a to v souladu s rámcem pro jednání mezi EU a Srbskem.

Srbsko i nadále přispívalo k řízení smíšených migračních toků do EU tím, že účinně spolupracovalo se svými sousedy a členskými státy EU. S podporou EU pokračovalo úsilí o přijetí a ubytování značného počtu státních příslušníků třetích zemí. Dne 17. března 2022 se Srbsko rozhodlo poskytnout ukrajinským státním příslušníkům, kteří uprchli před válkou Ruska proti Ukrajině, dočasnou ochranu na dobu jednoho roku. Pokračovalo rovněž v provádění strategie integrované správy hranic a svého akčního plánu. Srbsko nepřijalo žádné kroky, aby se řídilo seznamem třetích zemí s vízovou povinností vypracovaným EU, zejména v případě třetích zemí, které pro EU představují riziko nelegální migrace nebo bezpečnostní rizika, jak doporučuje zpráva Komise o mechanismu pozastavení zrušení vízové povinnosti ze srpna 2021.

Severní Makedonie

Sledované období se vyznačovalo intenzivním úsilím, které vedlo k zahájení procesu přístupových jednání. Konání první mezivládní konference v červenci 2022 bylo historickým okamžikem a znamenalo novou fázi procesu přistoupení Severní Makedonie k EU. Jednalo se o jasné uznání odhodlání Severní Makedonie provádět reformy související s EU.

Pokud jde o politická kritéria, Severní Makedonie navzdory určitým problémům pokračovala ve svém úsilí o posílení demokracie a právního státu. Země prokázala své odhodlání i nadále dosahovat výsledků v klíčových oblastech základních zásad. Místní volby se konaly říjnu 2021. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) dospěl k závěru, že byly konkurenční a byly obecně respektovány základní svobody. Během sledovaného období však bylo dosaženo jen omezeného pokroku při řešení zbývajících doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise. Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, volební právní předpisy by měly být komplexně přezkoumány s cílem vyřešit stávající nesrovnalosti, a příslušné právní předpisy musí být přijímány včas, inkluzivním a transparentním způsobem, s dostatečným předstihem před příštími volbami. V tomto ohledu musí orgány zvýšit své úsilí a projevit politickou vůli k dalšímu zlepšení volebního procesu.

Činnost parlamentu byla poznamenána politickou polarizací, která zdržela přijetí mnoha právních předpisů. Po intenzivních rozpravách přijal parlament závěry o návrhu, které připravily půdu pro zahájení přístupových jednání. Parlament musí hrát v procesu jednání o přistoupení k EU aktivní a pozitivní úlohu. Je třeba, aby bylo pro všechny strany prioritou společně a rychle usilovat o posílení úlohy parlamentu jako fóra pro konstruktivní politický dialog, zejména pokud jde o program reforem EU. Parlament a vláda se zavázaly, že přednostně zahájí a dosáhnou příslušné ústavní změny s cílem začlenit do ústavy občany žijící v rámci státních hranic. Aby se omezilo používání zrychlených postupů s cílem umožnit účinnou kontrolu právních předpisů a konzultace o nich, je nezbytné řádné plánování a poradenství. Dohled nad výkonnou mocí prostřednictvím interpelace ministrů v parlamentu by měl být vykonáván pravidelněji. Návrhy na vnitřní reformu parlamentu, které byly schváleny během třetího kola „Dialogu Jeana Monneta“ na počátku roku 2020, by měly být neprodleně provedeny. I nadále pokračovalo stanovování trestní odpovědnosti osob, které při útoku na parlament dne 27. dubna 2017 organizovaly nebo spáchaly násilí, a to i prostřednictvím rozsudků druhého stupně. Vláda pokračovala v práci na programu reforem EU a na řešení důsledků pandemie COVID-19 a války na Ukrajině. Je třeba vyvinout rozhodné úsilí s cílem vytvořit impuls pro reformy a pokročit v procesu jednání o přistoupení k EU. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění účinného provádění stávajících právních předpisů spíše než zahajovat iniciativy ad hoc. Vztahy mezi etniky zůstávaly i nadále stabilní a pokračovalo provádění ochridské rámcové dohody.

Organizace občanské společnosti nadále působí v příznivém prostředí, mimo jiné díky přijetí strategie spolupráce s občanskou společností a jejího rozvoje na období 2022–2024. Občanská společnost nadále hrála důležitou úlohu v rozhodovacích procesech a při monitorování činnosti státu. Je však třeba usilovat o zlepšení transparentnosti při tvorbě politik a inkluzivnosti konzultačních procesů. Právní a finanční rámce je ještě třeba zlepšit a provést v praxi.

Severní Makedonie provedla komplexní reformu svých zpravodajských služeb. Je však nezbytné, aby země posílila svou kapacitu parlamentního dohledu nad zpravodajskými službami.

V oblasti reformy veřejné správy zůstává připravenost Severní Makedonie na mírně pokročilé úrovni. Země dosáhla omezeného pokroku při provádění doporučení z minulého roku. Přijala nový program reformy řízení veřejných financí na období 2022–2025. Přijetí právních předpisů o organizaci a fungování orgánů státní správy a nového právního rámce pro řízení lidských zdrojů (revize zákona o státní službě a zákona o zaměstnancích veřejné služby a nový zákon o službě ve vrcholných řídících funkcích) se však zpozdilo. Cílem tohoto nového rámce je zlepšit řízení lidských zdrojů v rámci celé správy a poskytnout větší jistotu při náboru nových zaměstnanců, povyšování a propouštění na základě zásluh, a to i na úrovni vyššího vedení. Nový zákon o rozpočtových pravidlech byl přijat v září 2022. Státní komise pro předcházení korupci proaktivně řeší případy nepotismu, „bratříčkování“ a politického vlivu při náboru zaměstnanců veřejného sektoru a při jmenování členů dozorčích a správních rad.

Soudní systém Severní Makedonie dosáhl připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti soudnictví prostřednictvím soustavného provádění strategie reformy soudnictví, což znamenalo zohlednění doporučení Benátské komise a skupiny vedoucích odborníků pro systémové otázky právního státu. Příprava nové strategie reformy soudnictví byla zahájena inkluzivním způsobem na základě zkušeností získaných z předchozí strategie. Provádění aktualizovaného akčního plánu týkajícího se strategie reformy soudnictví pokračovalo, ale musí být systematičtější. Soudnictví prokázalo, že je odhodláno chránit svou integritu a nezávislost. Je třeba urychlit provádění strategií v oblasti lidských zdrojů pro soudnictví a státní zastupitelství. Justiční orgány důsledně provádějí nová pravidla pro jmenování, povýšení, kárná opatření a odvolávání soudců a státních zástupců. Povyšování u vyšších soudů se potýkalo se zpožděním, přičemž v důsledku plánovaných odchodů do důchodu se počet soudců a státních zástupců dále snižoval. Soudní rada a Rada státních zástupců pokračovaly v provádění strategických plánů. Každý nový návrh zákona o Akademii soudců a státních zástupců by měl zachovat tuto akademii jako jediný vstupní bod do oblasti soudnictví a státního zastupitelství a měl by zajistit, aby byl přístup k těmto povoláním spravedlivý a transparentní. Byly provedeny práce na modernizaci softwarového systému s cílem uvést do praxe ustanovení zákona o řízení toku případů za účelem automatického a náhodného rozdělování případů u soudů, a to prostřednictvím automatizovaného informačního systému pro řízení soudních případů.

V oblasti předcházení korupci a boje proti korupci dosáhla země připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Bylo dosaženo určitého pokroku, neboť země nadále konsolidovala své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a soudního řízení v několika případech korupce, a to i na vysoké úrovni. Nadále pokračovala práce na případech zahájených bývalým zvláštním státním zastupitelstvím se stanovením odpovědnosti za nezákonné odposlechy. Řada případů byla předmětem rozhodnutí v prvním stupni. Státní komise pro předcházení korupci byla v souladu s doporučeními z předchozích let proaktivní při poskytování politických pokynů veřejným institucím v oblasti předcházení korupci a otevřela několik případů, včetně případů proti vysoce postaveným úředníkům. Závěry jejích pravidelných zpráv by měly být zohledněny v plném rozsahu. Úsilí o zlepšení fungování Státní komise pro předcházení korupci by mělo pokračovat dalším přidělováním finančních a lidských zdrojů. Státní zastupitelství, vyšetřovací střediska a útvary donucovacích orgánů pověřené vyšetřováním korupce by měly mít k dispozici další lidské a finanční zdroje. V odvětvích, která jsou vůči korupci nejzranitelnější, jsou nutná cílená posouzení rizik a zvláštní opatření.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti vykazuje Severní Makedonie určitou úroveň připravenosti. Dosáhla určitého pokroku, zejména pokud jde o operativní spolupráci s mezinárodními partnery, jakož i o zlepšení koordinace aktivit v oblasti boje proti organizované trestné činnosti. Pro zlepšení účinnosti vymáhání práva v boji proti určitým formám trestné činnosti, jako je praní peněz a finanční trestné činy, je třeba učinit více. Je třeba posílit vyšetřovací střediska při základním státním zastupitelství, aby bylo dosaženo jejich cílů spočívajících ve zvýšení účinnosti vyšetřování a zlepšení koordinace mezi státními zástupci, policií a dalšími příslušnými orgány.

Určitého pokroku bylo dosaženo v boji proti terorismu a v předcházení násilnému extremismu a v boji proti němu v souladu s cíli stanovenými ve společném akčním plánu boje proti terorismu pro západní Balkán a ve dvoustranném prováděcím ujednání. V roce 2021 byla přijata národní strategie pro předcházení praní peněz a financování terorismu (2021–2023). Měly by pokračovat práce na opětovném začlenění a opětovné socializaci osob navracejících se z vězení, jakož i na deradikalizaci ve věznicích.

Právní rámec na ochranu základních práv je z velké části v souladu s evropskými normami. Díky přesídlování osob se zdravotním postižením do komunitní péče pokračuje proces deinstitucionalizace. Ministerstvo práce a sociální politiky nadále investuje do komunitních služeb, včetně podpory obětí genderově podmíněného násilí. Je obzvláště důležité provést všechna ustanovení zákona o prevenci násilí na ženách a domácího násilí a o ochraně před nimi. V oblasti začleňování genderového hlediska a dodržování práv žen lze zaznamenat trvalé zlepšování. Doporučení Evropského výboru pro prevenci mučení týkající se zacházení se zadrženými a odsouzenými nebyla dostatečně zohledněna. Je třeba zlepšit provádění právních předpisů týkajících se nenávistných verbálních projevů a národního akčního plánu pro provádění ustanovení Istanbulské úmluvy. Mechanismus civilního vnějšího dohledu nad policií stále není plně funkční a chybí v něm zástupci organizací občanské společnosti.

Severní Makedonie dosáhla připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti svobody projevu. Celkově dosáhla během sledovaného období omezeného pokroku, pokud jde o řešení předchozích doporučení. Celková situace je příznivá pro svobodu sdělovacích prostředků a umožňuje kritické zpravodajství sdělovacích prostředků, přestože během místních voleb v roce 2021 došlo k určitému napětí. Opatření v oblasti samoregulace sdělovacích prostředků by měla být obnovena a přinášet praktické výsledky při prosazování profesních standardů žurnalistiky. Je zapotřebí větší transparentnosti v oblasti mediálních kampaní státních institucí a politických stran. Orgány musí zintenzívnit úsilí o reformu veřejnoprávního vysílání a zajistit jeho nezávislost, profesní normy a finanční udržitelnost. Reformní proces veřejnoprávního vysílání, který probíhá v souladu s jeho pětiletou rozvojovou strategií, je zdržován zpožděními při jmenování členů jeho programové rady. Je ještě třeba jmenovat radu Agentury pro audiovizuální mediální služby. Nadále je třeba zabývat se pracovními právy novinářů.

Pokud jde o regionální spolupráci, země udržovala dobré vztahy s ostatními zeměmi procesu rozšíření a pokračovala ve svém zapojení do regionálních iniciativ. Všechny strany musí v dobré víře provádět stávající dvoustranné dohody včetně Prespanské dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem, jakož i Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem.

Pokud jde o hospodářská kritéria, učinila Severní Makedonie určitý pokrok a dosáhla dobré úrovně připravenosti v budování fungujícího tržního hospodářství. V roce 2021 došlo z velké části k oživení hospodářství po pandemii COVID-19. Vláda pokračovala v provádění opatření fiskální podpory na podporu tohoto oživení. Díky oživení daňových příjmů se fiskální schodek v roce 2021 snížil na 5,4 % HDP, zatímco úroveň zadlužení se po výrazném nárůstu v roce 2020 stabilizovala. Vzhledem k tomu, že se růst cen potravin a energií na začátku roku 2022 zrychlil, přijala vláda nový soubor fiskálních opatření s cílem omezit negativní dopad na hospodářství, ačkoli tato fiskální opatření mohla být lépe zacílena. Centrální banka zpřísnila svou politiku s ohledem na rostoucí inflační tlaky. Důležité politické reformy zaměřené na zlepšení fiskálního řízení a udržitelnost veřejných financí se zastavily. Po dlouhých průtazích přijal parlament v polovině září nový zákon o rozpočtových pravidlech, který stanoví fiskální pravidla a fiskální radu. Řízení veřejných investic je třeba dále zlepšit. Bankovní sektor je i nadále zdravý. Regulační opatření ke zmírnění požadavků na půjčky byla v roce 2021 postupně zrušena. Podnikatelské prostředí je i nadále brzděno velkým rozsahem neformální ekonomiky a pomalým pokrokem při racionalizaci parafiskálních poplatků.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU, dosáhla Severní Makedonie určitého pokroku a její připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Integrace s EU v oblasti obchodu a investic zůstala v roce 2021 na vysoké úrovni, a to navzdory omezením volného pohybu osob a narušení dodavatelských řetězců na domácím trhu i v partnerských obchodních zemích. Podíl výrobků vysoké hodnoty na vývozu se dále zvýšil. Došlo k dalšímu pokroku směrem ke zlepšení odborného vzdělávání, ale stále přetrvává velký nedostatek kvalifikace potřebné k uspokojení potřeb trhu práce, což znamená dlouhý přechod ze školy do zaměstnání. Tyto problémy, jakož i velké nedostatky v dopravní a energetické infrastruktuře, nízké investice a výdaje na inovace brzdí růstový potenciál země. Digitalizace hospodářství postupuje, konkurenceschopnost domácích podniků by se však mohla zlepšit širší nabídkou veřejných elektronických služeb.

Pokud jde o schopnost Severní Makedonie převzít závazky vyplývající z členství, dosáhla země připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí, na něž se vztahuje tematický okruh 2 týkající se vnitřního trhu, konkrétně v oblasti volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, duševního vlastnictví, politiky hospodářské soutěže, finančních služeb a ochrany spotřebitele a zdraví. Připravenosti na dobré úrovni země dosáhla v oblasti práva obchodních společností, přestože v otázce volného pohybu pracovníků se dosud nachází v počáteční fázi. Ve sledovaném období dosáhla Severní Makedonie dobrého pokroku v oblasti volného pohybu kapitálu a určitého pokroku v oblasti práva obchodních společností a finančních služeb. V oblasti politiky hospodářské soutěže nebylo dosaženo žádného pokroku. Celkově je v nadcházejícím roce v oblastech, na něž se vztahuje tento tematický okruh, zapotřebí dosáhnout většího pokroku, neboť se stane součástí příprav Severní Makedonie na splnění požadavků vnitřního trhu EU. Práce na tomto tematickém okruhu má velký význam pro rozvoj společného regionálního trhu.

Celkově dosáhla Severní Makedonie připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí, na něž se vztahuje tematický okruh 3 zaměřený na konkurenceschopnost a růst podporující začlenění, včetně oblasti digitální transformace a médií, daní, politiky v oblasti podnikání a průmyslu, vzdělávání a kultury, jakož i hospodářské a měnové politiky. Dosáhla dobré úrovně připravenosti v oblasti vědy a výzkumu a v oblasti celní unie. Ve většině oblastí spadajících do tohoto tematického okruhu bylo dosaženo určitého pokroku. Po přijetí zákona o rozpočtových pravidlech v září 2022 bylo dosaženo dobrého pokroku v oblasti hospodářské a měnové politiky. Je však třeba vyvinout větší úsilí zejména v oblastech, kde bylo dosaženo omezeného pokroku, jako je oblast digitální transformace a médií, jakož i vzdělávání a kultury.

Pokud jde o tematický okruh 4 týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity, dosáhla Severní Makedonie připravenosti na dobré úrovni v oblasti transevropských sítí. Země je na mírně pokročilé úrovni připravena v oblasti dopravní politiky a energetiky a dosáhla určité míry připravenosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Je třeba vyvinout značné úsilí v oblastech, v nichž bylo dosaženo jen omezeného pokroku, například v oblasti energetiky, dopravní politiky a transevropských sítí. Země musí v nadcházejícím období urychlit provádění hospodářského a investičního plánu a zelené agendy pro západní Balkán.

Severní Makedonie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí tematického okruhu 5 týkajícího se zdrojů, zemědělství a soudržnosti. Její připravenost dosáhla dobré úrovně v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky a nachází se v počáteční fázi přípravy finančních a rozpočtových ustanovení. Ve sledovaném období bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky. Je však třeba vyvinout další úsilí, zejména v oblastech, kde bylo dosaženo omezeného nebo nulového pokroku, jako je rybolov, finanční a rozpočtová ustanovení, regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů.

Pokud jde o tematický okruh 6 týkající se vnějších vztahů, je Severní Makedonie v oblasti vnějších vztahů připravena na mírně pokročilé úrovni a dosáhla dobré úrovně připravenosti, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Země dosáhla ve sledovaném období omezeného pokroku v oblasti společné obchodní politiky. Severní Makedonie dosáhla v návaznosti na agresi Ruska vůči Ukrajině velmi dobrého pokroku tím, že dosáhla plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Severní Makedonie tím prokázala, že se může stát spolehlivým partnerem.

Severní Makedonie je i nadále jednou z hlavních tranzitních tras migračních toků. Země hraje nadále konstruktivní úlohu při řízení smíšených migračních toků. Účinně v praxi spolupracuje se sousedními zeměmi i s členskými státy EU, jakož i s vyslanými příslušníky z členských států EU. I nadále bylo vynakládáno úsilí na zajištění základních životních podmínek a služeb pro všechny migranty, kteří v zemi pobývají. Registrace migrantů a odpovídající profilování zohledňující ochranu zranitelných osob je i nadále prioritou a je nutno je provádět systematičtějším způsobem. V srpnu 2022 vyjednala Komise se Severní Makedonií dohodu o postavení jednotek, která by Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) umožnila vyslat do země stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Očekává se, že dohoda bude podepsána do konce roku. Země by měla zaujmout systematičtější přístup k boji proti převaděčství migrantů.

Albánie

Pokud jde o politická kritéria, v novém volebním období po volbách v roce 2021, které se konaly po dohodě napříč politickými stranami ze dne 5. června 2020, se volení členové z největších opozičních stran ujali křesel v parlamentu. Parlament zvolil nového prezidenta republiky. Parlamentní život ovlivnil vnitřní konflikt v rámci největší opoziční strany (DP). Pokud jde o reformy zaměřené na EU, parlament schválil časově omezené ústavní prodloužení mandátu prověřovacích orgánů a devět právních předpisů zaměřených na harmonizaci s acquis EU. Vláda se i nadále zaměřovala na reformy související se směřováním země do EU a posílila její koordinační strukturu pro integraci do EU, musí však více pokročit v reformním programu EU, a to spolu s opozicí a všemi segmenty společnosti. Zřízení několika vládních agentur při úřadu předsedy vlády bez uceleného rámce řízení a bez systematické pozornosti věnované dohledu a hierarchii vyvolává otázky týkající se standardů veřejné správy. Je třeba přijmout novou strategii decentralizace po roce 2022, přičemž zásadní význam budou mít předchozí konzultace na místní úrovni. Navzdory lepšímu financování bylo při provádění plánu na vznik prostředí příznivého pro občanskou společnost dosaženo jen omezeného pokroku.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Albánie na mírně pokročilé úrovni. Dosáhla omezeného pokroku při posilování kapacity příslušných ministerstev provádět posouzení dopadů právních předpisů a pořádat veřejné konzultace. Zahájila přípravy na reformu platů a rozšířila automatizovaný mzdový systém. Pokračovalo provádění reformy veřejné správy na období 2015–2022 a reformních strategií správy veřejných financí na období 2014–2022. Informační systémy pro integrované plánování dosud nejsou plně funkční. Orgány podřízené ministerstvům (agenturám) však byly i nadále vytvářeny bez uceleného řídicího rámce, systematického zaměření na dohled nebo jasné hierarchie. Dále prohloubily otázku úkolů svěřovaných zaměstnancům přijatým podle zákoníku práce namísto státních zaměstnanců. Ustanovení o přijímání zaměstnanců na základě zásluh v zákoně o státní službě musí být ještě plně provedena, zejména pokud jde o vedoucí pozice. Počet poskytovaných on-line služeb nadále rostl, což však rovněž vyvolává otázky ohledně spravedlivého přístupu pro občany s omezenými digitálními dovednostmi.

Albánský soudní systém dosáhl připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Pokračovala komplexní reforma soudnictví, která celkově dosáhla dobrého pokroku. V březnu a září 2022 byli jmenováni dva noví soudci Ústavního soudu, což dále zlepšilo schopnost tohoto soudu vykonávat svůj mandát. Pokroku bylo dosaženo také v případě nejvyššího soudu, který má nyní patnáct soudců, což mu poprvé za šest let umožňuje snížit počet nevyřízených případů, začít sjednocovat judikaturu a jmenovat soudce Ústavního soudu. Očekává se další jmenování soudců Vrchního soudu. Účinnost soudního systému však nadále negativně ovlivňují dlouhá řízení, nízký podíl vyřešených případů a velký počet nevyřízených případů. Za účelem řešení těchto problémů byl po konzultacích přijat nový plán pro soudnictví. K jeho realizaci, jakož i ke zlepšení systému správy případů a systému odborné přípravy soudců a státních zástupců je třeba vyvinout další úsilí.

Dočasné nové hodnocení (proces prověřování) všech soudců a státních zástupců neustále pokračuje. Nezávislý dohled nad celým procesem i nadále zajišťovala mezinárodní monitorovací operace pod záštitou Evropské komise. Do 12. září dokončily prověřovací orgány 554 případů v prvním stupni. Přibližně 64 % dosud zpracovaných prověřovaných spisů vedlo k odvolání, odstoupení nebo ukončení mandátu prověřených soudců a státních zástupců. Orgány provádějící prověřování musí nadále předávat státním zastupitelstvím ty případy, u nichž existují náznaky možné trestné činnosti.

Zvláštní útvar pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti, jehož součástí je zvláštní státní zastupitelství a Státní úřad pro vyšetřování, pokračoval ve své činnosti. Po navýšení rozpočtu v roce 2021 má nyní zvláštní státní zastupitelství sedmnáct státních zástupců, probíhá nábor osmi finančních vyšetřovatelů a Státní úřad pro vyšetřování dosáhl po druhém kole náboru své plné provozní kapacity 60 vyšetřovatelů.

V oblasti boje proti korupci dosáhla Albánie určité úrovně připravenosti. Pokračovala ve svém úsilí navázat na své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a odsouzení v rámci boje proti korupci a dosáhla určitých výsledků. V tomto úsilí je třeba pokračovat. Je však i nadále nezbytná větší politická vůle, další strukturované úsilí a odpovídající zdroje a dovednosti. Soud Zvláštního útvaru pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti vydal několik důležitých pravomocných rozhodnutí týkajících se vysoce postavených státních úředníků, včetně bývalého ministra vnitra a bývalého nejvyššího státního zástupce. Ačkoli je prověřování členů soudního systému správním procesem, i nadále přináší výsledky v boji proti korupci v soudnictví. Na ministerstvu spravedlnosti bylo vytvořeno nové generální ředitelství pro boj proti korupci. Celkově lze říci, že navzdory určitému pokroku zůstává korupce i nadále oblastí, která vzbuzuje vážné obavy. Zvýšení počtu pravomocných odsouzení vysoce postavených úředníků je i nadále důležitou prioritou pro další boj proti kultuře beztrestnosti. Odvětví, která jsou vůči korupci nejzranitelnější, vyžadují cílené posouzení rizik a zvláštní opatření.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Albánie na určité úrovni. Země dosáhla určitého pokroku při plnění doporučení z minulého roku. Silná a plodná spolupráce s členskými státy EU, Europolem a Eurojustem přinesla hmatatelné výsledky. Albánie i nadále projevovala odhodlání bojovat proti produkci konopí a obchodování s ním. Dobrého pokroku bylo dosaženo v oblasti zajišťování a konfiskace majetku souvisejícího s organizovanou trestnou činností. Toto úsilí musí pokračovat i v budoucnu. Je rovněž třeba pokračovat v úsilí o zajištění zvýšeného počtu trestních stíhání a pravomocných odsouzení, zejména na vysoké úrovni. Boj proti kybernetické kriminalitě, obchodování s lidmi a praní peněz zůstávají oblastmi, v nichž jsou zapotřebí další výsledky. Problémem zůstává fenomén pohlavního zneužívání dětí on-line. Země soustavně pokročila v provádění akčního plánu Finančního akčního výboru (FATF) s cílem zlepšit účinnost v oblasti boje proti praní peněz, Albánie však zůstala na seznamu jurisdikcí, které jsou předmětem zvýšeného monitorování. Systematickou součástí trestního řízení musí být finanční vyšetřování. Albánie přijala v prosinci 2020 novou národní meziodvětvovou strategii a akční plán pro boj proti terorismu.

Pokud jde o základní práva, Albánie celkově dodržuje mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv a ratifikovala většinu mezinárodních úmluv o ochraně základních práv. Určitého pokroku bylo dosaženo při používání alternativ k zadržení, zejména při rozvoji probační služby, která zůstává plně funkční, a to i pro mladistvé pachatele. Albánie přijala nový akční plán pro lesby, gaye, bisexuální, transgender, intersexuální a queer osoby (LGBTIQ), který zahrnuje opatření pro boj proti diskriminaci, zlepšení přístupu ke službám a schválení zákona o uznávání pohlaví a národního akčního plánu pro rovnost, začlenění a účast Romů a Egypťanů. Je třeba vyvinout větší úsilí o konsolidaci vlastnických práv prostřednictvím registrace a digitalizace katastrálních údajů, přičemž toto odvětví je i nadále náchylné ke korupci, zatímco proces kompenzací se zastavil. Pokud jde o ochranu národnostních menšin, Albánie přijala nový prováděcí právní předpis, který vytváří fond pro projekty občanské společnosti na podporu práv menšin. Dosud však nebyly přijaty zbývající prováděcí právní předpisy, včetně právních předpisů, které se týkají svobody sebeurčení jako člena národnostní menšiny a používání menšinových jazyků. Pokračovaly přípravy na dlouho očekávané sčítání lidu, domů a bytů, včetně pilotních sčítání v menšinových oblastech, avšak sčítání bylo odloženo na rok 2023. Je třeba přijmout další opatření k posílení ochrany údajů a sladění vnitrostátních právních předpisů s obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů (GDPR).

Albánie dosáhla připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti svobody projevu. Ve sledovaném období nebylo dosaženo pokroku. Prolínání obchodních a politických zájmů nadále omezovalo nezávislost sdělovacích prostředků a kvalitu žurnalistiky. Neustále se objevují dezinformace, včetně očerňujících kampaní, zejména v on-line sdělovacích prostředcích, jejichž samoregulaci je třeba zajistit. Atmosféra verbálních útoků, očerňujících kampaní a zastrašování novinářů se nezlepšila. Veškeré změny zákona o sdělovacích prostředcích musí být v souladu se stanoviskem Benátské komise a musí být předloženy ke konzultaci s mediálními organizacemi. Je i nadále důležité zajistit, aby sdělovací prostředky měly přímý a transparentní přístup k vládním institucím a jejich činnostem. Je třeba zlepšit regulační výkonnost regulačního orgánu pro audiovizuální záležitosti a posílit nezávislost a zdroje veřejnoprávního vysílání.

Albánie přijala novou a lépe rozpočtovanou národní strategii pro rovnost žen a mužů a pokračuje ve svém úsilí o zajištění odpovídajícího státního financování pro její provádění na ústřední a místní úrovni. Je třeba usilovat o to, aby bylo do všech vnitrostátních strategií na ústřední a místní úrovni začleněno hledisko rovnosti žen a mužů a rozpočet se vynakládal způsobem zohledňujícím rovnost žen a mužů. Pokud jde o občanství, Albánie by se měla zdržet rozvoje režimu občanství pro investory (zlaté pasy), neboť představuje rizika, pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky, financování terorismu, korupci a pronikání organizované trestné činnosti, a je neslučitelný s acquis EU.

Pokud jde o migraci, právní rámec pro migraci je z velké části v souladu s acquis EU, je však třeba jej aktualizovat a musí poskytovat jasný rámec pro řízení a koordinaci migrace. Počet nelegálních migrantů zadržených v Albánii v roce 2021 se v porovnání s rokem 2020 snížil přibližně o 15 %. Nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o postupování případů k azylovému řízení a provádění řízení o navrácení v souladu s právním rámcem. Albánská vízová politika by měla být sladěna s politikou EU.

Počet albánských občanů, kteří podávají žádosti o azyl v členských státech EU, zůstává nižší, než byl nejvyšší počet v roce 2015, ale v létě 2021 se výrazně zvýšil, a proto je stále zapotřebí nepřetržité a trvalé úsilí. Kromě důkladných hraničních kontrol a zvyšování povědomí o právech a povinnostech v rámci bezvízového režimu pokračoval dialog a spolupráce s nejvíce postiženými zeměmi. Albánie by měla i nadále řešit fenomén nezletilých osob bez doprovodu. Komise tento trend velmi pozorně monitoruje v rámci mechanismu monitorování v období po uvolnění vízového režimu.

V oblasti hospodářských kritérií dosáhla Albánie dobrého pokroku a její připravenost pro budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Dopad pandemie COVID-19 na hospodářství, rozpočtový schodek a míra zadlužení byly nižší, než se očekávalo, avšak válka Ruska proti Ukrajině způsobila zvýšení cen a nižší objem obchodu. Fiskální prostor zůstává omezený. Reformy související s příjmy pokročily, ale investiční výdaje jsou i nadále slabé. Časté revize rozpočtu oslabují fiskální důvěryhodnost. Inflace vzrostla nad cílovou hodnotu. Větší digitalizace veřejných služeb, finanční začlenění a inspekce práce prospěly podnikatelskému prostředí a formalizaci ekonomiky, ale neformální ekonomika je i nadále významná. Veřejné konzultace jsou i nadále slabé. Pokud jde o vypořádání se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhla Albánie určitého pokroku a její připravenost je na určité úrovni. Energetická a dopravní infrastruktura, digitalizace a vzdělávání se zlepšily, avšak podnikatelské a technologické know-how zůstává na nízké úrovni, s neuspokojenou potřebou investic do lidského a fyzického kapitálu, s nedostatky v kvalifikaci a vzdělávání a s nízkými výdaji na výzkum a vývoj. Nízká diverzifikace vývozu zvyšuje zranitelnost vůči vnějším otřesům. Došlo ke zvýšení regionální integrace a vývozu, které však stále nedosahovaly možného potenciálu.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, připravenost Albánie je na mírně pokročilé úrovni; země dosáhla dobrého pokroku, zejména přijetím dalších prováděcích právních předpisů a zavedením elektronického systému pro podávání odvolání a stížností. Pokud jde o statistiku, připravenost Albánie je rovněž na mírně pokročilé úrovni, země dosáhla omezeného pokroku v oblasti slaďování s normami ESA 2010, rychlejšího zveřejňování a předávání údajů Eurostatu, avšak zákon o sčítání lidu byl znovu odložen. Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí finanční kontroly, kde země dosáhla určitého pokroku, zejména pokud jde o vnitřní finanční kontrolu ve veřejné správě a interní audit.

Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí vnitřního trhu, konkrétně v oblasti volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, práva obchodních společností a politiky hospodářské soutěže. Totéž platí pro finanční služby a pro právo duševního vlastnictví, přičemž v obou kapitolách země dosáhla dobrého pokroku, a to díky snížení úvěrů v selhání a přijetí právních předpisů o autorském právu a právech průmyslového vlastnictví. Albánie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o přijetí nového zákona o cizincích a splnění některých doporučení obsažených ve zprávě výboru Moneyval. V oblasti politiky hospodářské soutěže však musí být orgán pro státní podporu nezávislý a musí mít dostatečné zdroje. Přípravy v oblasti ochrany spotřebitelů a zdraví se nacházejí v počáteční fázi, kdy země učinila omezený pokrok.

Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni v celé řadě oblastí souvisejících s konkurenceschopností a růstem podporujícím začlenění, zejména v oblasti digitální transformace a médií, daní, hospodářské a měnové politiky, politiky v oblasti podnikání a průmyslu, vzdělávání a kultury. Totéž platí pro celní unii, kde se uplatňují celoevropsko-středomořská pravidla původu a orgány zapojené do boje proti pašování a padělanému zboží jsou posíleny a lépe spolupracují. Přijetí daňové a trestní amnestie v rozporu s doporučením EU a výboru Moneyval by mohlo ohrozit pokrok v této oblasti, jakož i v boji proti praní peněz. Albánie má určitou úroveň připravenosti v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti a v oblasti výzkumu a inovací. Albánie dosáhla určitého pokroku v oblasti vzdělávání, zejména přijetím nové národní strategie pro vzdělávání a akčního plánu na období 2021–2026, avšak v oblasti hospodářské a měnové politiky byl pokrok omezený.

Pokud jde o zelenou agendu a udržitelnou konektivitu, připravenost Albánie je na mírně pokročilé úrovni v oblasti energetiky, životního prostředí a změny klimatu. Má určitou úroveň připravenosti v oblasti dopravní politiky a transevropských sítí a při rozvoji dopravních a energetických sítí bylo dosaženo určitého pokroku. Dosáhla pokroku v oblasti civilní ochrany a je připravena připojit se k mechanismu civilní ochrany Unie. V ostatních oblastech spadajících do tohoto tematického okruhu dosáhla země omezeného pokroku a je třeba pokračovat v trvalém úsilí o řešení problémů s kontrolou státu vlajky plavidel a sladění právních předpisů. Omezeného pokroku bylo dosaženo při dalším sbližování s acquis EU v oblasti vodního hospodářství, chemických látek a trestné činnosti proti životnímu prostředí. Pozornost vyžaduje dopad strategických investic na biologickou rozmanitost a ochranu přírody. Tento tematický okruh a příslušné reformy mají významné vazby na albánský program hospodářských reforem, hospodářský a investiční plán Komise a zelenou agendu pro západní Balkán, kterou Albánie schválila v prosinci 2020.

Albánie dosáhla připravenosti na určité úrovni ve většině oblastí souvisejících se zdroji, zemědělstvím a soudržností, zejména v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu a finančních a rozpočtových ustanovení. Pokud jde o regionální politiku a koordinaci strukturálních nástrojů, dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Albánie dosáhla určitého pokroku v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, zejména vytvořením registru zemědělských podniků a zlepšením správní kapacity pro rozvoj venkova. V oblasti rybolovu byl zaznamenán dobrý pokrok, neboť nadále fungoval systém satelitního sledování plavidel a byly přiděleny lidské zdroje za účelem sledování a podávání zpráv o činnosti rybářských plavidel. Albánie jako smluvní strana Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) plně provádí doporučení týkající se intenzity rybolovu. V oblasti finančních a rozpočtových ustanovení bylo dosaženo určitého pokroku. Pokrok byl však jen omezený v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. V tomto ohledu je třeba zlepšit koordinaci mezi jednotlivými orgány ohledně předvstupní pomoci a řešit problémy v oblasti strategického plánování, provádění a kapacity monitorování projektů infrastruktury v rámci hospodářského a investičního plánu.

Albánie dosáhla připravenosti na dobré úrovni v oblasti vnějších vztahů, zahraniční bezpečnosti a obrany. Pokud jde o kapitolu vyjednávání věnovanou vnějším vztahům, Albánie dosáhla určitého pokroku, neboť pokračovala ve sbližování právních předpisů v oblasti zboží dvojího užití a v provádění dodatkových protokolů dohody CEFTA. Pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, Albánie nadále udržovala plný soulad se všemi příslušnými rozhodnutími a prohlášeními EU, včetně omezujících opatření EU v návaznosti na nevyprovokovanou agresi Ruska vůči Ukrajině. Albánie se od ledna 2022 aktivně podílí jako nestálý člen na činnosti Rady bezpečnosti OSN při prosazování a obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

Bosna a Hercegovina

Pokud jde o politická kritéria, strany se sídlem v subjektu Republika srbská (Republika Srpska) blokovaly do jara 2022 státní zákonodárné a výkonné instituce, což vedlo k téměř úplnému zastavení reforem během tohoto období. Vláda na úrovni federace zůstala ve funkci po celé funkční období 2018–2022 jako prozatímní. Během významné části sledovaného období se Republika srbská snažila jednostranně převzít státní pravomoci (včetně pravomocí v oblasti daní, soudnictví, obrany a bezpečnosti) a rozbít státní instituce, což ohrozilo perspektivu přistoupení země k EU, jak je uvedeno ve stanovisku Komise. Byly podniknuty některé legislativní kroky s cílem vyřadit subjekt Republika srbská z klíčových státních orgánů a zřídit paralelní orgány na úrovni tohoto subjektu; tyto zákony jsou pozastaveny a jsou předmětem ústavního přezkumu.

Parlamentní strany se nedokázaly dohodnout na řešení ústavních a volebních reforem s cílem uvést ústavu do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, a to v souladu s rozhodnutím ve věci Sejdić-Finci a souvisejícími rozhodnutími, a to navzdory intenzivnímu zprostředkování rozhovorů ze strany EU a USA. Pozměňovací návrhy ke zlepšení volebních standardů byly v Parlamentu zamítnuty. Řada rozhodnutí Ústavního soudu nebyla dosud plně vykonána. Rada ministrů nepodnikla žádné kroky k vypracování národního programu pro přijetí acquis EU. Kvůli politickým překážkám bránilo ministerstvo financí bezproblémové organizaci voleb v říjnu 2022 tím, že zadržovalo požadované finanční prostředky. Všeobecné volby se konaly dne 2. října; podle předběžných zjištění OBSE/ODIHR byly celkově konkurenční a dobře organizované, ale vyznačovaly se nedůvěrou ve veřejné instituce a rétorikou rozdělující etnika. Téhož dne provedl vysoký představitel významné změny ústavy na úrovni federace a volebního zákona Bosny a Hercegoviny, jejichž cílem bylo řešit řadu problémů s funkčností a včasné vytvoření orgánů. Ve vytváření příznivého prostředí pro občanskou společnost nebylo dosaženo pokroku. Orgány a strany subjektu Republika srbská se zasazovaly o neutrální postoj k ruské agresi vůči Ukrajině, zpochybňovaly soulad země s prohlášeními EU a bránily plnému provádění omezujících opatření vůči Rusku. Předsednictvo ratifikovalo několik mezinárodních dohod, včetně dohod o nástroji NPP III, programu Horizont a programu Kreativní Evropa a mechanismu civilní ochrany Unie.

Bosna a Hercegovina se nachází v počáteční fázi přípravy reformy veřejné správy a dosáhla v ní omezeného pokroku. Pozitivní kroky byly učiněny zejména v oblasti řízení veřejných financí: i) byla přijata komplexní a celostátní strategie správy veřejných financí, která nyní musí být provedena; ii) každá úroveň správy zahájila provádění strategií správy veřejných financí; iii) státní instituce zlepšily některé odborné vzdělávání a iv) federace změnila své správní postupy. Neexistence politického rozhodovacího orgánu, který by řídil reformu veřejné správy, a nedostatečné provádění akčního plánu a kapacity na podporu programu reformy veřejné správy však podkopávají řádné fungování veřejné správy na všech vládních úrovních. Právní předpisy týkající se veřejné služby nejsou harmonizovány mezi sebou a se zásadami v oblasti zásluh, přičemž monitorování řízení lidských zdrojů neumožňuje kontrolovat případné nesrovnalosti. V souladu s klíčovou prioritou č. 14 stanoviska musí země dokončit zásadní kroky v oblasti reformy veřejné správy tím, že zajistí profesionální a odpolitizovanou veřejnou službu a koordinovaný celostátní přístup k tvorbě politik a zároveň zřídí politický rozhodovací orgán, který bude reformu veřejné správy řídit.

V oblasti soudnictví se Bosna a Hercegovina nachází v počáteční fázi připravenosti. Ve sledovaném období nebylo v této oblasti dosaženo žádného pokroku. Nezávislost a nestrannost soudnictví se nezlepšila. Výkonné a zákonodárné orgány nepřijaly další záruky. Při uplatňování pravidel jmenování, disciplinární odpovědnosti, kariérního postupu a střetu zájmů soudců a státních zástupců přetrvává nejednotnost a příliš široká posuzovací pravomoc. Nejvyšší státní zástupce Bosny a Hercegoviny a hlavní státní zástupce Republiky srbské byli během sledovaného období odvoláni z důvodu disciplinárních provinění. Parlament zamítl změny týkající se integrity zákona o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství, které by vytvořily důvěryhodný a důsledný systém ověřování účetní závěrky nositelů soudních funkcí. Subjekt Republika srbská zahájil legislativní iniciativu na zřízení samostatné rady pro soudnictví a státní zastupitelství na úrovni tohoto subjektu; pokud by byla přijata, byla by v rozporu s právním a ústavním pořádkem. Jsou zapotřebí naléhavá opatření k obnovení důvěry veřejnosti v soudnictví a k posílení jeho integrity. Nedostatečná politická angažovanost při reformě soudnictví a nevyhovující fungování soudního systému i nadále podrývaly výkon práv občanů a boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

V oblasti předcházení korupci a organizované trestné činnosti a boje proti nim se Bosna a Hercegovina nachází v počáteční fázi / dosáhla určité úrovně připravenosti. Ve sledovaném období nebylo v této oblasti dosaženo žádného pokroku. Parlament zamítl zákon o střetu zájmů. Političtí představitelé a soudní orgány selhali v boji proti rozsáhlé korupci a aktivně blokovali pokrok, což vedlo k dlouhodobé stagnaci a rostoucím známkám politického ovlivňování. Přetrvávající nedostatečný pokrok na všech úrovních zvyšuje riziko zhoršení situace. Je třeba, aby vedoucí političtí představitelé a soudní orgány tuto situaci urychleně napravili. Ačkoli ve sledovaném období došlo k některým obviněním týkajícím se rozsudků v oblasti korupce na vysoké úrovni, celkové výsledky v oblasti prevence a potlačování korupce (a to i na vysoké úrovni) jsou i nadále zanedbatelné, a to z důvodu operativní neúčinnosti a politického vměšování. Operativní spolupráce mezi donucovacími orgány v boji proti organizované trestné činnosti vykazuje systémové nedostatky v důsledku neharmonizovaných trestněprávních předpisů, slabé institucionální koordinace a velmi omezené výměny zpravodajských informací. Zločinná spolčení působící v zemi využívají právních a správních mezer. Policie je zranitelná vůči politickému vměšování. Finanční šetření a zabavování majetku jsou rovněž do značné míry neúčinné. Proaktivní přístup má i nadále zásadní význam pro boj proti pronikání trestné činnosti do politického, právního a hospodářského systému. Kontaktní místo pro spolupráci s Europolem není dosud funkční; probíhají přípravné kroky. Neprobíhá žádná systematická spolupráce s Eurojustem. Bosna a Hercegovina musí pokračovat ve svém úsilí v boji proti terorismu a obchodu s drogami a zvýšit svou kapacitu v tomto směru. Je naléhavě třeba přijmout nový zákon o boji proti praní peněz a financování terorismu v souladu s acquis EU.

Ačkoli je legislativní a institucionální rámec pro základní práva z velké části zaveden, neexistuje žádný komplexní strategický rámec. Pozitivními kroky v tomto ohledu jsou akční plány pro sociální začlenění Romů z dubna 2022 a akční plány týkající se práv LGBTIQ osob z července 2022. Stále jsou zapotřebí významné reformy s cílem zajistit, aby všichni občané mohli uplatňovat svá politická práva, a zajistit rovněž nediskriminační, inkluzivní a kvalitní vzdělávání pro všechny, mimo jiné překonáním praxe „dvou škol pod jednou střechou“. Nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti zaručení svobody projevu a sdělovacích prostředků prostřednictvím ochrany novinářů před hrozbami a útoky a zajištění finanční udržitelnosti systému veřejnoprávního vysílání. Přetrvávají problémy, pokud jde o svobodu shromažďování, zejména v subjektu Republika srbská.

Bosna a Hercegovina podnikla významné kroky ke zlepšení řízení migrace. Ministerstvo bezpečnosti pokračovalo v úsilí o zlepšení koordinace s místními orgány a posílilo mezinárodní spolupráci. Poskytování nezbytné pomoci však stále ohrožují zásadní nedostatky. Bosna a Hercegovina musí urychleně přijmout strategii a akční plán v oblasti migrace, zvýšit úsilí o zajištění přístupu k azylu a posílit správu hranic.

Pokud jde o hospodářská kritéria, Bosna a Hercegovina je v počáteční fázi zavádění fungujícího tržního hospodářství. Dále se zhoršila spolupráce a koordinace tvorby hospodářských politik na státní úrovni i mezi jednotlivými subjekty. V důsledku toho v zemi přetrvává roztříštěnost vnitřního trhu. Program hospodářských reforem země neobsahuje dostatečná věrohodná celostátní opatření k řešení hlavních strukturálních hospodářských problémů. Ty se týkají podnikatelského prostředí, neformální ekonomiky, veřejných podniků, zelené a digitální transformace a nezaměstnanosti. Celkově zůstává hospodářská výkonnost země pod svým potenciálem, neboť tvorbě politik brání patová politická situace, příliš krátkodobá orientace a neexistence zaměření na politická opatření k podpoře růstu.

Bosna a Hercegovina je stále v počáteční fázi, pokud jde o schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v EU, a v této oblasti nedosáhla významného pokroku. Kvalita vzdělávání zůstává nízká, přičemž nebyla přijata dostatečná opatření ke zlepšení dopravní a energetické infrastruktury. Odvětví obchodu a dopravy rostla z hlediska svého relativního hospodářského významu (z hlediska přidané hodnoty) v reakci na silnou vnější poptávku, zatímco velikost veřejného sektoru v ekonomice byla ve stejném měřítku mírně nižší.

Bosna a Hercegovina je v počáteční fázi / má určitou úroveň připravenosti, pokud jde o její schopnost převzít závazky vyplývající z členství v EU. Země musí výrazně posílit sbližování s acquis EU a provádět a prosazovat nezbytné právní předpisy. U jednotlivých kapitol acquis EU bylo v průběhu sledovaného období dosaženo omezeného pokroku, případně nebylo dosaženo žádného pokroku.

Bosna a Hercegovina dosáhla určité úrovně připravenosti a určitého pokroku v zadávání veřejných zakázek, neboť změny přijaté v srpnu dále sladily právní předpisy s acquis EU. Jedná se o první důležitý krok ke splnění závazků přijatých dne 12. června a přispívá k řešení klíčové priority č. 7. V oblasti statistiky bylo dosaženo omezeného pokroku; přípravy na příští sčítání téměř nepokročily a tvorba makroekonomických statistik se nadále odchyluje od acquis EU. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly, kde oba subjekty přijaly určité strategie.

Je zapotřebí provést významné kroky ke sladění právního rámce v celé zemi s acquis EU v oblasti vnitřního trhu (volný pohyb zboží, pracovníků, služeb a kapitálu, právo obchodních společností, duševní vlastnictví, politika hospodářské soutěže, finanční služby, ochrana spotřebitele a zdraví). Bosna a Hercegovina dosáhla v tomto tematickém okruhu omezeného nebo žádného pokroku. Postupy a právní předpisy, které se mezi jednotlivými subjekty liší, vytvářejí překážky konkurenceschopnosti a růstu. Bosna a Hercegovina by měla posílit finanční stabilitu tím, že zlepší koordinaci mezi příslušnými orgány a zřídí fond pro finanční stabilitu jako součást rámce pro řešení krize bank. Tento tematický okruh má klíčový význam pro přípravu Bosny a Hercegoviny na splnění požadavků jednotného trhu EU a je velmi důležitý pro včasnou integraci se společným regionálním trhem a pro jeho rozvoj.

Bosna a Hercegovina dosáhla omezeného nebo nulového pokroku ve většině oblastí konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění (daně, digitální transformace a média, sociální politika a zaměstnanost, politika v oblasti podnikání a průmyslu, věda a výzkum, vzdělávání a kultura) a určitého pokroku v oblasti celní unie. V dalších oblastech (hospodářská a měnová politika), kde se země nachází v počáteční fázi nebo na určité úrovni připravenosti, zaznamenala zhoršení. Tyto oblasti mají významné vazby na program hospodářských reforem země. Bosna a Hercegovina musí zavést socioekonomické reformy s cílem řešit strukturální nedostatky (včetně nízké konkurenceschopnosti a vysoké nezaměstnanosti) a dopad pandemie COVID-19.

Bosna a Hercegovina dosáhla určitého nebo omezeného pokroku v tematické oblasti zelené agendy a udržitelné konektivity, přičemž země se nachází v počáteční fázi v oblasti energetiky, životního prostředí a změny klimatu. Země má určitou úroveň připravenosti v oblasti dopravy a transevropských sítí. Jsou zapotřebí další kroky týkající se reformních opatření v oblasti konektivity a sladění s nařízením o transevropské dopravní síti (TEN-T) a nařízením o transevropských energetických sítích (TEN-E). Zelená transformace a udržitelná konektivita jsou klíčem k hospodářské integraci v rámci regionu a s EU. Je třeba urychlit provádění hospodářského a investičního plánu 3 a zelené agendy pro západní Balkán 4 . Bosna a Hercegovina výrazně zlepšila svůj systém civilní ochrany a prokázala jasný závazek v oblasti zvládání katastrof; v září 2022 se země připojila k mechanismu civilní ochrany Unie jako řádný člen.

Bosna a Hercegovina nedosáhla žádného pokroku v oblastech zdrojů, zemědělství a soudržnosti (zemědělství a rozvoj venkova, bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika, rybolov a finanční a rozpočtová ustanovení), kde se příprava nachází většinou v počáteční fázi. Země musí zvýšit své úsilí k přípravě a přijetí celostátní strategie pro rozvoj venkova na období po roce 2021, sladit své právní předpisy týkající se bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky a posílit své správní kapacity. Je rovněž třeba vyvinout větší úsilí k přípravě a přijetí celostátní strategie v oblasti rybolovu a akvakultury a k harmonizaci shromažďování údajů. Kromě toho by Bosna a Hercegovina měla začít připravovat celostátní strategii regionálního rozvoje.

Bosna a Hercegovina má určitou úroveň připravenosti a učinila určitý pokrok v rámci tematické oblasti týkající se vnějších vztahů, zejména díky tomu, že zlepšila soulad s prohlášeními EU v oblasti zahraniční politiky a omezujícími opatřeními, který se do konce srpna 2022 zvýšil na 81 %. Země musí provést dodatkové protokoly ke Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA) o usnadnění obchodu a o obchodu a službách a urychleně přijmout dodatkový protokol o řešení sporů. Bosna a Hercegovina se i nadále aktivně účastnila regionální spolupráce a udržovala dobré sousedské vztahy.

V roce 2021 obdržela Bosna a Hercegovina 73 milionů EUR v rámci nástroje předvstupní pomoci na období 2021–2027 (NPP III) na podporu programů v oblasti migrace a správy hranic, volebního procesu, energetiky, dopravy, zaměstnanosti a sociální ochrany, jakož i soukromého sektoru a regionálního rozvoje. Tento první soubor programů doplněný balíčkem programů pro více zemí významně přispívá k nastartování provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán a zelené agendy. Přijetí celostátních odvětvových strategií je pro Bosnu a Hercegovinu i nadále klíčovým požadavkem, aby v budoucnu plně využila finanční prostředky z nástroje NPP.

Kosovo

Sledované období se překrývalo s prvním celým rokem, kdy byla ve funkci vláda vedená stranou Vetëvendosje. Kosovo se těšilo politické stabilitě, přičemž vláda měla v parlamentním shromáždění pevnou většinu.

Činnost parlamentního shromáždění byla i nadále negativně ovlivněna polarizovanou politickou atmosférou a obtížemi při dosahování usnášeníschopnosti, přestože se vláda spoléhá na silnou většinu. Je to částečně způsobeno špatným řízením legislativní agendy na straně většiny, ale také proto, že opoziční členové parlamentního shromáždění se zdrželi hlasování, aby přijetí legislativy zabránili.

Komunální volby v roce 2021 byly celkově dobře organizované, transparentní a konkurenční. Kosovský volební proces je stále třeba komplexně posílit s cílem řešit dlouhodobé nedostatky v průběhu celého volebního cyklu, které byly zjištěny při volebních pozorovatelských misích EU, jdoucích po sobě od roku 2014.

Situace na severu Kosova je i nadále problematická, zejména pokud jde o korupci, 
organizovanou trestnou činnost a podmínky svobody projevu.

V oblasti reformy veřejné správy existuje určitá úroveň připravenosti, bylo však zde dosaženo jen omezeného pokroku. Některé klíčové pozitivní kroky byly podniknuty zejména vypracováním zastřešujících strategií reformy veřejné správy a správy veřejných financí na období 2022–2026, přijetím právních předpisů s cílem pokročit v první vlně racionalizace veřejných agentur a zahájením přípravy nového zákona o platech. Při provádění stávajícího legislativního rámce pro reformu veřejné správy bylo dosaženo malého pokroku. 

Kosovo se stále nachází v počáteční fázi vývoje dobře fungujícího soudního systému. I když bylo dosaženo určitého pokroku, celkový výkon spravedlnosti je i nadále pomalý, neefektivní a podléhá nepatřičnému ovlivňování. Byly podniknuty kroky k zahájení provádění strategie a akčního plánu v oblasti právního státu a k reformě legislativního rámce upravujícího systém státních zastupitelství, a to změnou zákona o kosovské radě pro státní zastupitelství. Reforma soudnictví by měla být řešena především tím, že se zlepší provádění stávajících nástrojů na ochranu integrity, nezávislosti a účinnosti soudního systému. Vítáme závazek vlády plně provést stanovisko Benátské komise ke koncepčnímu dokumentu o prověřování soudců a státních zástupců v úzké spolupráci s EU.

V oblasti boje proti korupci je Kosovo v počáteční fázi / určité fázi připravenosti. 
Během sledovaného období bylo dosaženo určitého pokroku tím, že byly přijaty důležité protikorupční právní předpisy. Je třeba zlepšit provádění celkového právního rámce. Je třeba vyvinout trvalé úsilí k dosažení aktivnějšího vyšetřování, pravomocných soudních rozhodnutí a pravomocných konfiskací majetku. Navzdory již vynaloženému úsilí je zapotřebí silné politické vůle pokračovat v účinném řešení systémových rizik korupce a rozhodné reakce trestního soudnictví na korupci na vysoké úrovni.

Připravenost Kosova v oblasti boje proti organizované trestné činnosti je v počáteční fázi a bylo dosaženo omezeného pokroku 
při vyšetřování a stíhání případů organizované trestné činnosti. Výkonné nástroje zakotvené v trestním zákoníku a zákoně o rozšířených konfiskačních pravomocích nejsou dosud plně využívány. Uskutečnila se řada úspěšných operací zaměřených na organizovanou trestnou činnost, které zahrnovaly mezinárodní a přeshraniční spolupráci. Boj proti organizované trestné činnosti na severu Kosova je i nadále problematický.

Určitého pokroku bylo dosaženo v boji proti terorismu a v boji proti násilnému extremismu a jeho předcházení v souladu s cíli stanovenými v prováděcím ujednání mezi EU a Kosovem o společném akčním plánu pro boj proti terorismu pro západní Balkán. Kosovské orgány musí účinněji bojovat proti praní peněz a příslušné právní předpisy by měly být uvedeny do souladu s acquis EU a mezinárodními normami. Právní rámec na ochranu lidských a základních práv je z velké části v souladu s evropskými normami. Kosovo prokázalo odhodlání řešit nerovnost žen a mužů. Je třeba vynaložit více úsilí na účinné zaručení práv příslušníků menšin, včetně Romů 5 , Aškalů a vysídlených osob, na zajištění rovnosti žen a mužů v praxi a na lepší ochranu kulturního dědictví. Další pokrok v této oblasti brzdí nedostatek správních pokynů k provádění zákona o ochraně dětí. Pokud jde o svobodu projevu, dosáhlo Kosovo určité úrovně připravenosti a těží z pluralitního a živého mediálního prostředí. I nadále však přetrvávají obavy týkající se veřejných očerňujících kampaní, hrozeb a fyzických útoků proti novinářům. Vzhledem k nedostatečné finanční soběstačnosti jsou sdělovací prostředky, včetně veřejnoprávního vysílání, zranitelné vůči politickým a obchodním zájmům.

Kosovské orgány nadále dosahovaly pokroku při řízení migrace. Řízení migrace a azyl by měly být dále posíleny.

Kosovo dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o hospodářská kritéria, přičemž se nachází v počáteční fázi 
rozvoje fungujícího tržního hospodářství. Hospodářství prokázalo během pandemie odolnost. Soukromý sektor však nadále brzdí dlouhodobé strukturální problémy, například rozšířená neformální ekonomika, vysoký výskyt korupce a celkově slabý právní stát.

Ačkoli bylo fiskální pravidlo od roku 2020 pozastaveno, hospodářské oživení, jakož i zisky z formalizace vedly v roce 2021 k výraznému zvýšení daňových příjmů a nízkému schodku veřejných financí. V důsledku prudkého nárůstu cen komodit se podstatně zvýšila inflace. Finanční sektor byl nadále stabilní a poskytování úvěrů nadále rostlo. Navzdory silné politické opozici zaujala vláda fiskálně obezřetný postoj, pokud jde o důchody válečných veteránů a kosovský penzijní fond.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU, dosáhlo Kosovo omezeného pokroku a nachází se v počáteční fázi připravenosti. Při zvyšování kvality vzdělávání a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků na trhu práce došlo jen k malému pokroku. Určitého pokroku dosáhlo Kosovo v oblasti zlepšování silniční infrastruktury a zvyšování investic do obnovitelných zdrojů energie, problém však nadále představují zastaralé a nespolehlivé dodávky energie založené na uhlí. Kosovo stále postrádá dlouhodobou energetickou strategii. Kosovo dosáhlo určitého pokroku v digitalizaci hospodářství.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Kosovo se i nadále účastnilo většiny regionálních fór. Kosovo udržovalo celkově dobré vztahy s Albánií, Černou Horou a Severní Makedonií. Nedošlo k žádné změně ve formálních vztazích Kosova s Bosnou a Hercegovinou, která neuznává nezávislost Kosova, a obě země i nadále uplatňují přísný vízový režim.

Dialog o normalizaci vztahů se Srbskem zprostředkovaný EU pokračoval pravidelnými měsíčními zasedáními na úrovni hlavních vyjednavačů a zasedáním na vysoké úrovni, které se konalo dne 18. srpna 2022. Strany přijaly v červnu 2022 plán provádění energetických dohod a v srpnu 2022 se dohodly na cestování mezi Kosovem a Srbskem pouze s průkazy totožnosti. Kosovo se musí konstruktivněji zapojit a vyvinout další podstatné úsilí při provádění všech minulých dohod a přispět k dosažení komplexní, právně závazné dohody o normalizaci vztahů se Srbskem. Tato dohoda je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit ve svém evropském směřování.

Během sledovaného období bylo dosaženo určitého pokroku ve sbližování s evropskými standardy v oblasti statistiky a finanční kontroly, zatímco ve sbližování s evropskými standardy v oblasti zadávání veřejných zakázek bylo dosaženo jen omezeného pokroku. Ve většině oblastí souvisejících s vnitřním trhem je připravenost Kosova na určité úrovni, a to i pokud jde o hospodářskou soutěž. Během sledovaného období dosáhlo Kosovo určitého pokroku ve všech oblastech s výjimkou spotřebitelské politiky a ochrany zdraví, kde dosáhlo pouze omezeného pokroku.

Kosovo dosáhlo určitého pokroku v oblasti konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění (celní, daňová, hospodářská a měnová politika, digitální transformace a média, politika podnikání a průmyslová politika, sociální politika a zaměstnanost, vzdělávání a kultura) a omezeného pokroku ve výzkumu.

Pokud jde o zelenou agendu pro západní Balkán a udržitelnou konektivitu, Kosovo dosáhlo určitého pokroku v dopravě a omezeného pokroku v energetice, životním prostředí a změně klimatu. Pokud jde o zdroje a zemědělství, dosáhlo Kosovo určitého pokroku v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, ale pouze omezeného pokroku v oblasti zemědělství.

Pokud jde o vnější vztahy a obchodní politiku, Kosovo dosáhlo během sledovaného období omezeného pokroku a nachází se v počáteční fázi připravenosti. Kosovo dosud neratifikovalo dodatkové protokoly Středoevropské dohody o volném obchodu týkající se usnadnění obchodu a obchodu se službami. Kosovo zavedlo omezení vývozu řady zemědělských potravinářských produktů bez odůvodnění nebo bez předchozí konzultace s Komisí.

Celkově musí Kosovo zlepšit svou správní kapacitu a koordinaci napříč všemi odvětvími, aby bylo dosaženo účinného provádění acquis EU.

Turecko

Existují závažné nedostatky ve fungování tureckých demokratických institucí. Během sledovaného období pokračovalo zhoršování stavu demokracie. I nadále přetrvávaly strukturální nedostatky v prezidentském systému. Dosud nebyla zohledněna klíčová doporučení Rady Evropy a jejích orgánů. Parlamentu nadále chyběly potřebné prostředky k tomu, aby povolal vládu k odpovědnosti. Ústavní architektura i nadále soustřeďovala pravomoci na úrovni prezidenta, aniž by zajišťovala řádné a účinné rozdělení pravomocí mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní moc. Vzhledem k neexistenci účinného mechanismu brzd a protivah je demokratická odpovědnost výkonné složky i nadále omezena na volby.

Navzdory zrušení výjimečného stavu v červenci 2018 zůstala v platnosti některá právní ustanovení, která přiznávají vládním úředníkům mimořádné pravomoci a zachovávají některé omezující prvky výjimečného stavu. Vyšetřovací komise pro výjimečný stav dosud nedokončila přezkum svých případů týkajících se státních zaměstnanců, kteří byli v době výjimečného stavu propuštěni na základě legislativních nařízení. V červenci 2021 přijal turecký parlament návrh zákona, který prodlužuje dobu trvání některých omezujících prvků výjimečného stavu o další rok.

Soudnictví se i nadále systematicky zaměřovalo na členy opozičních stran v parlamentu v souvislosti s údajnými trestnými činy souvisejícími s terorismem. Právní rámec pro volby a politické strany je i nadále problematický. Volební práh byl snížen z 10 % na 7 %. Turecko se dosud nezabývalo zbývajícími doporučeními Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva a Benátské komise.

Místní demokracii ještě více oslabil tlak vládnoucí koaliční vlády na starosty z opozičních stran. Starostové z opozičních stran čelili správnímu a soudnímu vyšetřování. Místní demokracie na jihovýchodě byla i nadále vážně narušena. Na jihovýchodě byli násilně odvolaní starostové i nadále nahrazováni správci jmenovanými vládou.

Situace na jihovýchodě země zůstávala i nadále velmi znepokojivá. V říjnu 2021 prodloužil turecký parlament vojenský mandát k zahájení přeshraničních protiteroristických operací v Sýrii a Iráku o další dva roky. Turecká vláda pokračovala ve svých domácích a přeshraničních bezpečnostních a vojenských operacích v Iráku a Sýrii. Bezpečnostní situace v příhraničních oblastech byla i nadále nejistá kvůli opakujícím se teroristickým aktům spáchaným Kurdskou stranou pracujících (PKK), která zůstává na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů. EU jednoznačně odsoudila útoky PKK a vyjádřila solidaritu s rodinami obětí. Vláda má legitimní právo a odpovědnost bojovat proti terorismu, avšak je rovněž velmi důležité, aby tak činila v souladu se zásadami právního státu, lidskými právy a základními svobodami. Protiteroristická opatření musí být přiměřená. Nedošlo k žádnému vývoji ohledně obnovení důvěryhodného politického mírového postupu k dosažení trvalého řešení.

Situace v otázkách občanské společnosti se i nadále výrazně zhoršovala. Organizace občanské společnosti čelily zvýšenému tlaku a jejich prostor pro svobodné fungování se i nadále zmenšoval vzhledem k omezování svobody projevu, sdružování a shromažďování. Provádění zákona o prevenci financování šíření zbraní hromadného ničení přineslo pro organizace občanské společnosti další omezení.

Civilní dohled nad bezpečnostními silami nebyl konsolidován. Odpovědnost vojenských, policejních a zpravodajských služeb byla nadále velmi omezená. Je třeba posílit parlamentní dohled nad bezpečnostními institucemi. V červenci parlament prodloužil věkovou hranici pro odchod do důchodu náčelníka generálního štábu z 67 na 72 let, což stávajícímu náčelníkovi generálního štábu umožnilo vykonávat službu o rok déle, zatímco velitelé letectva a námořnictva odešli do důchodu.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Turecka na určité / mírně pokročilé úrovni. V průběhu sledovaného období nebylo dosaženo žádného pokroku. Země nadále nemá komplexní reformní program pro veřejnou správu a správu veřejných financí a vláda nezahájila žádnou komplexní reformu veřejné správy. Odpovědnost správy je nedostatečná a je třeba zlepšit řízení jejích lidských zdrojů. Tvorba politik postrádá fakticky podložené metody a participativní mechanismy. I nadále pokračovala politizace veřejné správy. Zastoupení žen na vedoucích pozicích ve veřejné službě je nadále nízké.

Připravenost soudního systému Turecka je v počáteční fázi. V průběhu sledovaného období pokračovalo zhoršování pozorované od roku 2016. I nadále přetrvávaly obavy, zejména pokud jde o systémový nedostatek nezávislosti soudnictví a nadměrný tlak na soudce a státní zástupce. Zvýšily se konkrétní obavy týkající se dodržování mezinárodních a evropských norem ze strany soudnictví, zejména v souvislosti s odmítnutím provádět rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Pokračovalo provádění akčního plánu pro lidská práva z roku 2021 a strategie reformy soudnictví z roku 2019. Oba dokumenty však nevyřešily hlavní nedostatky v tureckém soudnictví, přičemž chybí plán na významné zlepšení celkového fungování soudního systému země. Pouze 515 soudců nebo státních zástupců, kteří byli v důsledku pokusu o státní převrat odvoláni, bylo navráceno do svých funkcí, přestože několik z nich bylo zproštěno obžaloby. Problémem i nadále zůstává nedostatek objektivních, normalizovaných a předem stanovených kritérií na základě zásluh pro nábor a povyšování soudců a státních zástupců.

Pokud jde o boj proti korupci, zůstalo Turecko v počáteční fázi příprav a ve sledovaném období nevykázalo žádný pokrok. Země nezřídila protikorupční orgány v souladu se svými mezinárodními závazky. Je třeba zlepšit právní rámec a institucionální architekturu, aby se omezilo politické a nepatřičné ovlivňování stíhání a rozhodování v případech korupce. Je třeba zlepšit odpovědnost a transparentnost veřejných institucí. Neexistence protikorupční strategie a akčního plánu signalizovala chybějící vůli k rozhodnému boji proti korupci. Většina doporučení Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO) nebyla provedena. Korupce je obecně rozšířená a nadále představuje problém.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Turecka na určité úrovni, celkově však bylo dosaženo jen omezeného pokroku. Dosud nebyla dokončena mezinárodní dohoda o výměně osobních údajů mezi Europolem a tureckými orgány odpovědnými za boj proti závažné trestné činnosti a terorismu, neboť turecké právní předpisy o ochraně údajů dosud nejsou v souladu s acquis EU. Právní rámec upravující boj proti praní peněz a financování terorismu je třeba zlepšit v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF) a doporučeními Benátské komise, která se týkají zákona o prevenci financování šíření zbraní hromadného ničení.

I nadále pokračovalo zhoršování situace v oblasti lidských a základních práv. Mnoho opatření zavedených během výjimečného stavu zůstává v platnosti i nadále. Právní rámec obsahuje obecné záruky dodržování lidských a základních práv, právní předpisy a jejich provádění však dosud nebyly uvedeny do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP) a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Parlamentní shromáždění Rady Evropy nadále monitorovalo, jak Turecko dodržuje lidská práva, demokracii a právní stát. Skutečnost, že Turecko nadále odmítá provádět některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, zejména ve věcech Selahattin Demirtaş a Osman Kavala, je zdrojem vážných obav ohledně dodržování mezinárodních a evropských norem ze strany soudnictví a závazku Turecka podporovat právní stát a dodržování základních práv. Řízení o nesplnění povinnosti zahájené Radou Evropy proti Turecku v únoru 2022 z důvodu neprovedení rozsudku ve věci Kavala představuje další známku toho, že se Turecko odchýlilo od norem v oblasti lidských práv a základních svobod, k nimž se zavázalo jako člen Rady Evropy. V červenci se Soudní dvůr usnesl, že Turecko neprovedlo rozsudek ESLP z roku 2019 ve věci Kavala.

Akční plán pro lidská práva přijatý v roce 2021 byl i nadále prováděn, ale neřeší kritické otázky a nevedl ke zlepšení celkové situace v oblasti lidských práv.

Pokud jde o svobodu projevu, pokračovalo závažné zhoršování zaznamenané v posledních letech. Provádění trestněprávních předpisů týkajících se národní bezpečnosti a boje proti terorismu bylo i nadále v rozporu s úmluvou EÚLP a dalšími mezinárodními normami a odchylovalo se od judikatury ESLP. Omezující opatření prováděná státními orgány a rostoucí nátlak pomocí soudních a správních prostředků nadále oslaboval výkon svobody projevu. Pokračovala trestní řízení proti novinářům, obráncům lidských práv, právníkům, spisovatelům, opozičním politikům, studentům, umělcům a uživatelům sociálních médií a jejich odsuzování.

Došlo k dalšímu zhoršení situace v oblasti svobody shromažďování a sdružování. Opakovaně docházelo k zákazům, nepřiměřenému použití síly a zásahům při pokojných demonstracích; k vyšetřování, soudním řízením a správním pokutám vůči demonstrantům na základě obvinění z činností souvisejících s terorismem nebo za porušení zákona o demonstracích a pochodech.

Práva nejvíce znevýhodněných skupin a lidí patřících k menšinám je třeba lépe chránit. Romům byla i nadále ve velké míře odpírána formální práce a jejich životní podmínky se výrazně zhoršily. Genderově podmíněné násilí, diskriminace a nenávistné verbální projevy proti menšinám (zejména proti lesbám, gayům, bisexuálním, transgender, intersexuálním a queer osobám (LGBTIQ)) budí i nadále vážné obavy.

Pokud jde o migrační a azylovou politiku, dosáhlo Turecko určitého pokroku. Hlavním rámcem pro spolupráci mezi EU a Tureckem bylo i nadále prohlášení EU a Turecka, přičemž spolupráce EU s Tureckem v oblasti migrace se zintenzivnila. Určitého pokroku bylo dosaženo v dalším posilování kapacity pro sledování a ochranu pozemních hranic s Íránem. Navracení nelegálních migrantů z řeckých ostrovů v rámci prohlášení EU a Turecka bylo i nadále pozastaveno, jak tomu je od března 2020. V roce 2021 se počty příchozích nelegálních migrantů ve srovnání s rokem 2020 na většině tras zvýšily. Zvýšení by mohlo být částečně způsobeno zrušením opatření, která země v regionu přijaly v roce 2020, aby zabránily šíření pandemie COVID-19. Ačkoli se počet nelegálních vstupů do Řecka ve srovnání s údaji z období před pandemií COVID-19 snížil, počet nelegálních vstupů do Itálie a na územích Kypru kontrolovaných vládou se v uplynulém roce podstatně zvýšil a byly vytvořeny nové převaděčské trasy. Turecko neprovedlo ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem týkající se státních příslušníků třetích zemí, která vstoupila v platnost v říjnu 2017. Celkově byl počet nedovolených překročení hranic mezi Tureckem a Řeckem nadále výrazně nižší než před přijetím prohlášení EU a Turecka.

Turecko i nadále vynakládalo značné úsilí při poskytování útočiště jedné z největších uprchlických komunit na světě a uspokojování jejích potřeb. Z celkového provozního rozpočtu ve výši 6 miliard EUR v rámci nástroje pro uprchlíky bylo do června 2022 vyplaceno více než 4,7 miliardy EUR. Jsou zapotřebí účinná integrační opatření pro řešení rozšířené přítomnosti uprchlíků v zemi. Je třeba zlepšit přístup migrantů a uprchlíků k veřejnému zdravotnictví. Nebyla splněna žádná dosud nesplněná kritéria pro uvolnění vízového režimu. Je nezbytné, aby Turecko i nadále usilovalo o další sbližování svých právních předpisů s acquis EU v oblasti vízové politiky.

Jednostranná zahraniční politika Turecka byla i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), zejména z důvodu jeho vojenské akce v Sýrii a Iráku a nedostatečného souladu s omezujícími opatřeními EU vůči Rusku. Turecko mělo velmi nízkou míru souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, a to 7 % (k srpnu 2022). Vojenská podpora Turecka Libyi včetně nasazení zahraničních bojovníků na místě, jakož i jeho vytrvalá kritika operace IRINI a nedostatečná spolupráce v rámci této operace poškozují účinný příspěvek EU k uplatňování zbrojního embarga OSN a vedou k protichůdným přístupům k Libyi. Turecko je i nadále v syrské krizi aktérem zásadní důležitosti a sdílí s EU cíl stabilní a prosperující Sýrie. Jeho vojska si však udržela významnou přítomnost v regionu a v dalších částech severní Sýrie. Bezpečnostní obavy Turecka mající původ v severní Sýrii by měly být řešeny politickými a diplomatickými prostředky, nikoli vojenskou akcí, a při plném dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Ruská útočná válka proti Ukrajině byla Tureckem uznána za válečný stav a Turecko ruskou agresi odsoudilo. Turecko prosadilo Úmluvu z Montreux, podle níž bylo proplutí válečných lodí omezeno na ty, které se vracely na svou základnu. Turecké společnosti pokračovaly v prodeji vojenského zboží Ukrajině. Cílem Turecka je zprostředkovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a usilovat o zmírnění napětí a dosažení příměří. Podniklo rovněž diplomatickou iniciativu s cílem zprostředkovat vývoz ukrajinského obilí; dohoda uzavřená mezi Ukrajinou a Ruskem dne 22. července v Istanbulu, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko, by nebyla možná bez konstruktivní úlohy Turecka, které je rovněž zapojeno do zprostředkování provádění této dohody. Nicméně Turecko nedodržuje sankce EU vůči Rusku. Podepsalo s Ruskem memorandum o porozumění za účelem rozvoje hospodářských a obchodních vztahů.

Po deeskalaci ve východním Středomoří a po několikaměsíčním opětovném napětí v Egejském moři v dubnu 2022 převládla zvýšená dynamika vztahů mezi EU a Tureckem, která je pozorována od prosince 2020. V listopadu 2021 Rada v návaznosti na druhý přezkum rámce pro omezující opatření prodloužila tento režim o další rok do 12. listopadu 2022. V současné době se sankce vztahují na dvě osoby. Ačkoli ve sledovaném období Turecko neprovádělo ve východním Středomoří žádné nepovolené vrtné činnosti, napětí roste. Turecké válečné lodě nelegálně bránily průzkumné činnosti v kyperské výlučné ekonomické zóně. Pokračovala vojenská cvičení Turecka v mořských zónách Kypru. Navzdory mezinárodnímu společenství, a zejména EU, která odsoudila jednostranné kroky ze strany Turecka, pokračovalo Turecko ve svém úsilí o další znovuotevření uzavřeného města Varoša na Kypru.

Turecko se musí jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů, dodržování mezinárodních dohod a k mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou Organizace spojených národů a v případě potřeby se obrátit na Mezinárodní soudní dvůr.

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2022 vyjádřila hluboké znepokojení nad nedávnými opakovanými akcemi a prohlášeními Turecka. Připomněla své předchozí závěry a prohlášení z března 2021 a zopakovala, že Turecko musí respektovat svrchovanost a územní celistvost všech členských států EU. Zdůraznila, že Evropská rada očekává, že Turecko bude plně dodržovat mezinárodní právo, snižovat napětí v zájmu regionální stability ve východním Středomoří, udržitelným způsobem podporovat dobré sousedské vztahy a plně dodržovat mezinárodní právo. Evropská rada opakovaně připomněla, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Evropská rada rovněž znovu potvrdila, že je připravena jednat s Tureckem postupným, přiměřeným a reverzibilním způsobem v řadě oblastí společného zájmu, pokud Turecko splní stanovené podmínky uvedené v předchozích závěrech Evropské rady a za předpokladu, že bude zachována deeskalace ve východním Středomoří.

Pokud jde o hospodářská kritéria, turecká ekonomika je v pokročilé fázi, ale během sledovaného období nevykázala žádný pokrok. Přetrvávají vážné obavy ohledně pokračování řádného fungování tureckého tržního hospodářství, neboť došlo ke zhoršení důležitých prvků, například provádění měnové politiky a institucionálního a regulačního prostředí. Hospodářství se po krizi COVID-19 výrazně oživilo a navzdory důsledkům ruské invaze na Ukrajinu vzrostlo v roce 2021 o 11,4 % a v první polovině roku 2022 o více než 7 %. Příliš uvolněná měnová politika země a nedostatečná důvěryhodnost této politiky oslabily liru a vedly k tomu, že oficiální inflace dosáhla výše přes 80 %, což je nejvyšší hodnota za dvě desetiletí. Vyšší ceny dovážených komodit prohloubily vnější nerovnováhu, která zůstává hlavním slabým místem v situaci zvýšené nejistoty a nízké úrovně mezinárodních rezerv. Plnění rozpočtu překonalo plány, avšak veřejný dluh se zvýšil a fiskální politika se stále více ocitá pod tlakem, zatížena neúspěšnými pokusy omezit rostoucí inflaci a podpořit domácí měnu.

Institucionální a regulační prostředí zůstává křehké, zejména pokud jde o předvídatelnost, transparentnost a provádění předpisů. Byly podniknuty některé důležité kroky ke zlepšení řešení obchodních sporů. I přes postupný pokles má neformální sektor stále významný podíl na hospodářské činnosti. I nadále přetrvávají státní zásahy do mechanismů stanovování cen. Poskytování státní podpory postrádá řádná prováděcí pravidla, vymáhání a transparentnost. Bankovní sektor zůstal z velké části stabilní a kapitálová přiměřenost je vyšší než regulatorní požadavky. Úvěry se selháním se snížily a ziskovost se zlepšila, zvýšila se však dolarizace a rizika pro finanční stabilitu. Trh práce se po pandemii oživil, avšak přetrvávají hluboce zakořeněné strukturální problémy, například velmi významné genderové rozdíly, vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí a velké regionální rozdíly.

Turecko má dobrou úroveň připravenosti a během sledovaného období dosáhlo omezeného pokroku při rozvoji své schopnosti vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v EU. Navzdory určitému pokroku ve zlepšování odborné přípravy i nadále přetrvává nesoulad mezi vzdělávacím systémem a potřebami trhu práce. Výdaje na výzkum a vývoj nadále rostly velmi pomalu a zůstaly výrazně nižší, než stanovil cíl vlády. Investiční aktivita se ve druhé polovině roku 2021 zpomalila. Pokračoval pokrok, pokud jde o diverzifikaci dodávek energie a zvýšení podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Zdrojem obav je rozšíření praktik v oblasti požadavků na místní obsah. Turecko odstranilo některá dodatečná cla, která zavedlo v rozporu se závazky v rámci celní unie mezi EU a Tureckem; dvoustrannému obchodu však brání rozsáhlé odchylky od jeho závazků v rámci celní unie mezi EU a Tureckem.

Připravenost Turecka v oblasti zadávání veřejných zakázek je na mírně pokročilé úrovni, avšak ve sledovaném období Turecko nedosáhlo žádného pokroku a ve sbližování s acquis EU přetrvávají velké nedostatky. Turecko pokračovalo ve své diskriminační výhodě cen na domácím trhu a kompenzačních praktikách upřednostňujících místní obsah. Turecko je připraveno na mírně pokročilé úrovni v oblasti statistiky a během sledovaného období dosáhlo omezeného pokroku. Časté změny vedení v rámci tureckého statistického úřadu v posledních několika letech, a to i během sledovaného období, významně oslabily důvěryhodnost tohoto orgánu. Spolehlivost klíčových hospodářských údajů byla opakovaně zpochybněna. Turecko má dobrou úroveň připravenosti, pokud jde o finanční kontrolu, ve sledovaném období však nedošlo k žádnému pokroku. Politický dokument o veřejné vnitřní finanční kontrole dosud nebyl aktualizován a síť koordinační služby pro boj proti podvodům dosud nebyla obnovena.

Pokud jde o schopnost Turecka převzít závazky vyplývající z členství, jeho sbližování s acquis EU bylo i nadále velmi omezené a probíhalo spíše na bázi ad hoc.

Tematický okruh vnitřního trhu je klíčem k dobrému fungování celní unie mezi EU a Tureckem a k začlenění Turecka do jednotného trhu EU. Přípravy v oblasti volného pohybu pracovníků, práva usazování a volného pohybu služeb se nacházejí v počáteční fázi, neboť celá řada profesí je pro občany EU uzavřena. Pokud jde o volný pohyb zboží, dosáhlo Turecko připravenosti na dobré úrovni. Technické překážky obchodu zůstaly zachovány. V oblasti volného pohybu kapitálu dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni, neboť přetrvávají omezení zahraničního vlastnictví a pohybu kapitálu. Turecko musí pokračovat v řešení nevyřešených otázek ve svém rámci upravujícím boj proti praní peněz a financování terorismu.

Turecko je v pokročilé fázi v oblasti práva obchodních společností a musí dosáhnout dalšího pokroku ve sbližování s acquis EU. Turecko má dobrou úroveň připravenosti v oblasti práva duševního vlastnictví, ale musí zlepšit jeho prosazování. V oblasti politiky hospodářské soutěže dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni. Přetrvávají vážné obavy, pokud jde o legislativní rámec, kapacitu pro prosazování a transparentnost v oblasti státní podpory. Turecko má dobrou úroveň připravenosti v oblasti finančních služeb a dosáhlo určitého pokroku, včetně vývoje nových alternativních nástrojů financování. Existuje dobrá úroveň připravenosti, pokud jde o sbližování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele a zdraví, přičemž bylo dosaženo určitého pokroku, zejména při sbližování s acquis EU a při posilování meziodvětvové spolupráce.

V rámci tematického okruhu konkurenceschopnost a růst podporující začlenění má Turecko určitou úroveň připravenosti v oblasti digitální transformace a médií, i když se nadále zhoršuje. Přípravy Turecka v oblasti vědy a výzkumu značně pokročily a Turecko dosáhlo během sledovaného období dobrého pokroku, zejména díky tomu, že uzavřelo dohodu o přidružení k programu Horizont Evropa na období 2021–2027. V oblasti vzdělávání a kultury je Turecko připraveno na mírně pokročilé úrovni a dosáhlo určitého pokroku, zejména pokud jde o odborné vzdělávání, vnitrostátní systémy kvalifikace a účast Turecka na programech EU.

Pokud jde o kapitoly týkající se hospodářství, pokračovalo zhoršování hospodářské a měnové politiky, jež byla odrazem neúčinné politiky zajišťování cenové stability a ukotvení inflačních očekávání. Centrální banka je i nadále pod značným politickým tlakem a je třeba obnovit její funkční nezávislost. Turecko dosáhlo omezeného pokroku v oblasti politiky podnikání a průmyslové politiky, přičemž hlavní problémy související s opatřeními neslučitelnými se zásadami průmyslové politiky EU zůstávají nevyřešeny. Během sledovaného období nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, přičemž přetrvávají obavy ohledně práv odborů, neexistence skutečného sociálního dialogu a přetrvávající úrovně neformální hospodářské činnosti.

Ačkoli je připravenost Turecka v oblasti daní na mírně pokročilé úrovni, ve sledovaném období nedošlo k žádnému pokroku a stále je zapotřebí jasná strategie, která by zabránila častým změnám daňových sazeb a umožnila výměnu daňových informací se všemi členskými státy EU. Turecko si zachovává dobrou úroveň připravenosti na celní unii, ale dosáhlo jen omezeného pokroku, zejména odstraněním některých dodatečných cel uplatňovaných na dovoz výrobků pocházejících ze třetích zemí. Odchylky Turecka od jeho závazků vyplývajících z celní unie mezi EU a Tureckem však pokračují i nadále a přispívají k vysokému počtu prvků narušujících obchod.

Pokud jde o tematický okruh zaměřený na zelenou agendu a udržitelnou konektivitu, dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti dopravní politiky. Ve sledovaném období bylo dosaženo omezeného pokroku, zejména v souvislosti s přijetím plánu na výrazné zvýšení využívání železniční dopravy. Turecko je připraveno na mírně pokročilé úrovni, pokud jde o energetiku, a během vykazovaného období celkově dosáhlo omezeného pokroku. Turecko nadále dosahovalo pokroku v zavádění energií z obnovitelných zdrojů, v reformách v odvětví zemního plynu a v harmonizaci právních předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti. Turecko je v pokročilé fázi v oblasti transevropských sítích a díky bezproblémovému provozu transanatolského plynovodu dosáhlo určitého pokroku, zejména pokud jde o energetické sítě. Pokračovala výstavba železniční trati Halkali-Kapikule spojující bulharskou hranici s Istanbulem. Turecko již dosáhlo určité úrovně připravenosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, ale ve sledovaném období celkově nedosáhlo žádného pokroku. Turecko čelí zásadním výzvám v oblasti životního prostředí a klimatu, a to jak v souvislosti se zmírňováním změny klimatu, tak s ohledem na přizpůsobení se této změně. V oblasti životního prostředí a klimatu je třeba vypracovat a provádět ambicióznější a lépe koordinované politiky. Turecko musí ještě zvýšit a provést svůj příspěvek k Pařížské dohodě o změně klimatu a dokončit sbližování s acquis v oblasti klimatu.

Pokud jde o tematický okruh zahrnující zdroje, zemědělství a soudržnost, dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Během sledovaného období pokračovalo zhoršování, neboť zemědělská politika Turecka se nadále odchyluje od hlavních zásad společné zemědělské politiky EU, přičemž Turecko pokračovalo v omezování dovozu zemědělských produktů z EU. Turecko je významným vývozcem potravinářských výrobků do EU a během sledovaného období dosáhlo omezeného pokroku v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky. Plné provádění acquis EU v této oblasti vyžaduje další významnou práci. Turecko je připraveno na mírně pokročilé úrovni v oblasti rybolovu a nadále dosahuje dobrého pokroku, zejména pokud jde o provádění nového zákona o rybolovu, řízení zdrojů a loďstva a inspekci a kontrolu. Připravenost Turecka v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů je na mírně pokročilé úrovni a země nadále dosahuje určitého pokroku při urychlování čerpání prostředků z nástroje NPP II. Turecko již dosáhlo určité úrovně připravenosti v oblasti finančních a rozpočtových ustanovení, ale ve sledovaném období nedosáhlo žádného pokroku.

V tematickém okruhu vnější vztahy je připravenost Turecka v oblasti vnějších vztahů na mírně pokročilé úrovni, přičemž ve sledovaném období dosáhlo jen omezeného pokroku, zejména kvůli pokračující odchylce od společného celního sazebníku. Přetrvávala odchylka od všeobecného systému preferencí EU, což je v rozporu s celní unií mezi EU a Tureckem. Oficiální rozvojová pomoc Turecka byla z velké části zaměřena na humanitární podporu činností souvisejících se Sýrií na tureckém území. V oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni. Celkově je zahraniční politika Turecka i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Nesoulad Turecka s omezujícími opatřeními EU vůči Rusku je obzvláště znepokojující kvůli volnému oběhu výrobků v rámci celní unie mezi EU a Tureckem, včetně zboží dvojího užití. Tím vzniká riziko oslabení omezujících opatření EU. Aby mohla celní unie nadále fungovat, musí strany plně dodržovat stávající pravidla a zabránit narušení vzájemné důvěry.

Celkově je v mnoha oblastech zapotřebí další významné práce na sbližování právních předpisů s acquis EU. Ve všech oblastech je třeba výrazně zlepšit provádění a prosazování. Klíčovou podmínkou dalšího pokroku Turecka je zajištění nezávislosti regulačních orgánů a rozvoj správní kapacity.

Příloha 2 Provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán

Rok 2021 byl prvním úplným rokem provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán přijatého dne 6. října 2020. Cílem plánu je užší integrace a překlenutí sociálně-ekonomické propasti mezi tímto regionem a EU, podpora jeho zeleného a digitálního oživení po pandemii COVID-19 a přiblížení západního Balkánu společnému trhu EU. Jedná se rovněž o vhodný rámec pro podporu západního Balkánu při řešení energetické krize a důsledků války Ruska na Ukrajině. Zaměřuje se na stěžejní investice a politické iniciativy, které odpovídají politickým prioritám a reakcím EU. Podporuje konektivitu v rámci regionu a vůči EU v oblasti energetiky, dopravy a digitální ekonomiky. Podporuje rozvoj soukromého sektoru a lidského kapitálu, včetně inovací. Vychází z balíčku grantů EU ve výši 9 miliard EUR a ze záručního nástroje pro západní Balkán s cílem přilákat až 20 miliard EUR v investicích.

Očekává se, že dopad těchto investic na hospodářství regionu bude posílen hmatatelným pokrokem při provádění projektu společného regionálního trhu a programů hospodářských reforem, jakož i pokračujícím pokrokem v oblasti právního státu, řízení veřejných financí a reformy veřejné správy.

Priority hospodářského a investičního plánu se provádějí prostřednictvím posílené politické angažovanosti a politického dialogu v těchto oblastech, jakož i prostřednictvím cílenější finanční pomoci EU poskytované prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP III). V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině poskytuje hospodářský a investiční plán rovněž vhodné nástroje na pomoc regionu při řešení hospodářského dopadu této agrese, zejména pokrokem v transformaci energetiky a usnadněním větší diverzifikace zdrojů energie.

Praktické provádění plánu bylo zahájeno v únoru 2022 přijetím investičních grantů v celkové výši 1,3 miliardy EUR na základě investičního rámce pro západní Balkán k financování 24 stěžejních investičních projektů v celkové investiční hodnotě 3,3 miliardy EUR 6 . Tyto prostředky doplní v nadcházejících letech regionální program energetické účinnosti o 100 milionů EUR s cílem rozšířit „renovační vlnu EU“ na západní Balkán. Komise rovněž schválila příspěvek EU ve výši 560 milionů EUR na sedmileté období na programy IPARD pro Albánii, Severní Makedonii, Černou Horu a Srbsko. Tyto programy podporují zemědělské podniky a hospodářství při jejich zelené a digitální transformaci a zavádění udržitelnějších modelů produkce potravin v rámci hospodářského a investičního plánu. Nástroj NPP III přispívá k provádění hospodářského a investičního plánu prostřednictvím dvoustranných a regionálních programů se všemi ekonomikami západního Balkánu.

Konektivita v dopravě se zaměřuje jak na rozvoj nezbytné infrastruktury pro silniční, železniční a vodní dopravu v souladu s prioritami transevropských sítí, tak i na modernizaci a ekologizaci stávající infrastruktury s cílem přispět k řešením inteligentní mobility v souladu se zelenou agendou. Tato priorita je prováděna prostřednictvím stěžejních iniciativ č. 1, 2 a 3 hospodářského a investičního plánu se zaměřením na propojení severu a jihu, východu a západu a propojení pobřežních regionů.

Ve sledovaném období pokračovala práce na všech investičních projektech v oblasti konektivity přijatých v rámci programu konektivity v předchozích letech, přičemž několik projektů bylo dokončeno, zejména podél středomořského silničního koridoru, východního/východostředomořského železničního koridoru a dvou přeshraničních mostů (Svilaj a Gradiska). Provozní rada investičního rámce pro západní Balkán rovněž schválila financování třinácti nových investičních projektů v oblasti dopravní infrastruktury s finančními prostředky EU přesahujícími 1 miliardu EUR.

Důležitým milníkem pro tento region bylo přijetí pěti odvětvových akčních plánů (železnice, silnice, bezpečnost silničního provozu, usnadnění dopravy, vodní doprava a multimodalita) a strategie udržitelné a inteligentní mobility pro západní Balkán, které byly vypracovány v koordinaci se stálým sekretariátem Smlouvy o Dopravním společenství. Pětiletý průběžný pracovní plán schválený šesti partnery slouží jako dodatečný nástroj plánování reformních opatření a investic do infrastruktury, které musí region v nadcházejících letech upřednostnit.

Komise společně s bankami EIB a EBRD vyvíjí program bezpečné a udržitelné dopravy ve výši 80 milionů EUR na podporu inteligentních a udržitelných řešení v oblasti mobility prostřednictvím dekarbonizace a digitalizace. Podpora bude poskytována na projekty týkající se např. zlepšení bezpečnosti na úrovňových přejezdech, modernizace vybraných hraničních přechodů, zlepšení situace na vysoce rizikových silničních úsecích, zavádění inteligentních dopravních systémů a infrastruktury pro alternativní paliva a opatření souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu, ochranou biologické rozmanitosti a snižováním znečištění.

Po úspěšném zavedení tzv. zelených pruhů v regionu v době pandemie COVID-19 probíhají nyní v rámci opatření pro usnadnění dopravy práce na pilotním využívání tzv. zelených pruhů také mezi západním Balkánem a EU. V praxi vedou tzv. zelené pruhy ke kratším čekacím dobám na hraničních přechodech, ke zjednodušení kontrol a k omezení formalit a nákladů. Dne 7. července 2022 bylo podepsáno memorandum o porozumění o zřízení funkčního zeleného koridoru mezi Severní Makedonií a Řeckem.

Na západním Balkáně rovněž probíhají práce na reformě sítě TEN-T, která bude pravděpodobně dokončena na konci roku 2022, s cílem aktualizovat seznam hlavních a globálních dopravních sítí.

Pokud jde o finanční závazky v rámci dvoustranných programů nástroje NPP 2021 a programů pro více zemí, na dopravu a inteligentní mobilitu bylo vyčleněno celkem 350 milionů EUR.

Energetickou konektivitu a transformaci podporují tři stěžejní iniciativy týkající se investic do obnovitelných zdrojů energie, „renovační vlny“ energetické účinnosti a usnadnění přechodu od uhlí. V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině je rovněž podporována energetická bezpečnost a diverzifikace dodávek.

Ve sledovaném období bylo pro financování na základě investičního rámce pro západní Balkán schváleno šest projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně rekonstrukce vodní elektrárny Fierza v Albánii, tří projektů solárních elektráren v Severní Makedonii a Albánii a projektu inteligentního měření v elektrizační soustavě v Srbsku. Byly rovněž přiděleny finanční prostředky na výstavbu úseku transbalkánského elektrického koridoru.

Na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a na podporu pokroku při renovaci veřejných a soukromých budov doplnila Komise do regionálního programu energetické účinnosti 100 milionů EUR, přičemž do konce roku 2022 má být podepsána prováděcí dohoda s bankami EBRD a KfW. Financování specializovaného záručního nástroje pro projekty související zejména s energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie ve výši 45 milionů EUR obdrželo v dubnu 2022 kladné stanovisko od provozní rady investičního rámce pro západní Balkán.

Podle Smlouvy o Energetickém společenství se budou muset země západního Balkánu do konce roku 2022 zavázat k plnění cílů v oblasti dekarbonizace do roku 2030. Na tomto základě pak vypracují strategie k jejich dosažení prostřednictvím individuálních integrovaných plánů v oblasti energetiky a klimatu. Zásadní sociálně-ekonomickou výzvou bude přechod od uhlí v regionu, v němž je většina oblastí silně závislá na fosilních palivech. Komise proto podporuje zřízení a provoz platformy pro spolupráci pro uhelné regiony procházející transformací na západním Balkáně a na Ukrajině, která zrcadlí podobnou iniciativu EU. Již proběhla celá řada dvoustranných výměn s regiony EU, přičemž další se plánují. Plenární konference platformy je naplánována na konec roku 2022.

Pokud jde o finanční závazky v rámci plánování nástroje NPP na rok 2021, vyčlenila Komise 114 milionů EUR na projekty v oblasti čisté energie na regionální i dvoustranné úrovni.

Digitální transformace podporuje region v jeho digitalizaci – prostřednictvím technické pomoci a investic. Zaměřuje se na regulační reformy přispívající k rozvoji trhu digitálních služeb a na podporu investic do inovativních digitálních řešení a digitální infrastruktury. V posledně uvedené oblasti digitální infrastruktury je její priorita podporována stěžejní iniciativou č. 8 hospodářského a investičního plánu.

Pokud jde o reformy právního rámce, Komise s tímto regionem každoročně vede dialog o regulaci digitální politiky a podporuje každoroční digitální summity na vysoké úrovni v zemích západního Balkánu. Šest ekonomik podepsalo prohlášení o budoucnosti internetu ze dne 28. dubna 2022 7 . Prohlášení, které dosud podepsalo více než 60 mezinárodních partnerů, stanoví vizi a zásady důvěryhodného internetu. Region je rovněž plně zapojen do činnosti Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Komise spolu s Radou pro regionální spolupráci přispěla k zajištění regionální dohody o roamingu, která od 1. července 2021 v regionu zavedla systém roamingu za domácích podmínek. V návaznosti na zavedení plánu postupného snižování poplatků za roaming mezi regionem a EU v roce 2021 v současné době probíhají jednání se zeměmi západního Balkánu a telekomunikačními operátory EU o dobrovolném snížení těchto poplatků, přičemž první snížení by mohlo být zahájeno v roce 2023.

EU zároveň podporuje rozvoj nových digitálních řešení v různých aspektech hospodářství západního Balkánu, včetně dopravy, energetiky, logistiky, státní správy, obchodu atd. Důležitou iniciativou na podporu těchto řešení je každoroční Balkathon, který uděluje ocenění inovativním projektům v oblasti digitální transformace. EU rovněž podporuje rozvoj digitálních dovedností ve společnostech v regionu. V současné době se dokončuje posouzení nedostatků v digitálních dovednostech u všech šesti ekonomik.

Investiční rámec pro západní Balkán podporuje řadu studií proveditelnosti a investic v digitální oblasti. V únoru 2022 byla v Černé Hoře dokončena studie proveditelnosti rozvoje širokopásmového připojení a byly zahájeny dva nové projekty: investiční grant pro Srbsko na zavádění širokopásmového připojení na venkově a grant na technickou pomoc Albánii na studii proveditelnosti týkající se zavedení vysoce výkonné výpočetní techniky pro data vládních institucí.

Důležitým prvkem hospodářského a investičního plánu zůstává kybernetická bezpečnost. Bylo dokončeno posouzení potřeb regionu v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž prostřednictvím nástroje TAIEX je pořádána řada akcí v oblasti technické pomoci, které zajišťují připravenost na kybernetické bezpečnostní incidenty. Pro tento účel jsou zvažovány další příděly prostředků v rámci různých nástrojů Komise.

V rámci dvoustranných programů a programů pro více zemí v rámci nástroje NPP 2021 vyčlenila Komise na projekty digitální transformace celkem více než 50 milionů EUR, což by mělo mobilizovat významné investice z mezinárodních finančních institucí i soukromých zdrojů.

Zelená agenda pro západní Balkán rovněž podporuje priority hospodářského a investičního plánu v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií 8 . Tato agenda byla přijata společně s hospodářským a investičním plánem a schválena vedoucími představiteli zemí západního Balkánu v listopadu 2020 prostřednictvím prohlášení ze Sofie o zelené agendě. Pětipilířová agenda je založena na regulačních reformách v regionu s cílem sladit je s ambicemi Zelené dohody pro Evropu, jakož i na investicích souvisejících s nakládáním s odpady a odpadními vodami, s transformací energetiky a s udržitelnou dopravou. Provádění agendy napomáhá prvních sedm z deseti stěžejních iniciativ hospodářského a investičního plánu, které se týkají dopravy, transformace energetiky, nakládání s odpady a nakládání s odpadními vodami.

Ve sledovaném období vypracoval region za pomoci Rady pro regionální spolupráci podrobný akční plán pro provádění agendy, který potvrdili vedoucí představitelé zemí západního Balkánu v říjnu 2021 na summitu v Brdu. Zatímco Rada pro regionální spolupráci si ponechává při koordinaci regionálních iniciativ v rámci zelené agendy klíčovou úlohu, Komise zároveň uzavřela s rakouskou agenturou pro životní prostředí dohodu o regionálním programu EU4Green ve výši 11 milionů EUR, který má pomoci každému partnerovi v regionu pracovat na vlastních strategiích a reformách. Program byl spuštěn počátkem roku 2022.

V balíčku investic investičního rámce pro západní Balkán z února 2022 schválila Komise financování dvou projektů přímo souvisejících s agendou týkajících se čistíren odpadních vod v Podgorici a ve Skopji (kromě pěti projektů transformace energetiky, které jsou popsány níže). Tyto projekty nastartují provádění stěžejní iniciativy č. 7 hospodářského a investičního plánu: nakládání s odpady a odpadními vodami.

V současné době probíhá práce na zmapování všech plánovaných a probíhajících zásahů týkajících se zelené agendy v regionu a na vývoji monitorovacího nástroje pro její provádění. Chystá se rovněž příprava regionálních nástrojů týkajících se zelené infrastruktury a předcházení znečištění plasty a znečištění moří odpadky. Ke konci roku 2022 budou partneři vyzváni, aby oznámili své cíle v oblasti dekarbonizace v rámci Energetického společenství a následně je zohlednili ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

Pokud jde o finanční závazky v rámci plánování nástroje NPP III na rok 2021, bylo na podporu provádění zelené agendy v rámci dvoustranných projektů a projektů zahrnujících více zemí vyčleněno celkem 165 milionů EUR.

Podpora soukromého sektoru je prováděna prostřednictvím stěžejní iniciativy č. 9 hospodářského a investičního plánu a zaměřuje se na cílené financování pomocí specializovaného záručního nástroje pro malé a střední podniky s cílem zahájit činnost, inovovat a stát se konkurenceschopnými. Obdobná podpora je poskytována také zemědělským podnikům na venkově prostřednictvím nástroje IPARD.

Vytváření vhodných podmínek pro rozvoj a růst soukromého sektoru, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, je ústředním bodem dialogu o hospodářské politice, který se každoročně koná s partnery ze západního Balkánu, a to prostřednictvím programů hospodářských reforem a výsledných doporučení v oblasti hospodářské politiky. Tento proces byl ve sledovaném období aktualizován, aby lépe odrážel priority hospodářského a investičního plánu a také výzvy vyplývající z krize COVID-19 a dopadu nedávných geopolitických událostí. Politický dialog je rovněž podložen zveřejněním indexu politiky OECD týkajícího se malých a středních podniků, který v roce 2022 financovala EU.

Podpora soukromého sektoru, zaměřená zejména na podporu inovací a posílení jak zelené, tak digitální transformace, je poskytována prostřednictvím zvláštních systémů záruk připravených v letech 2021/2022 v návaznosti na hospodářský útlum způsobený dopadem pandemie COVID-19. Dvěma příklady takových záruk jsou Growth4All a nástroj pro sdílení rizik v zemědělství. Komise dále schválila balíček ve výši 40 milionů EUR pro sloučení finančních prostředků na inovativní projekty soukromého sektoru v oblastech, jako je zelená transformace a sociální začleňování.

Komise rovněž podporuje fungování Investičního fóra komor šesti zemí západního Balkánu (WB6) s cílem prosazovat hospodářské zájmy regionu v rámci západního Balkánu i mimo něj. Financuje zejména nový regionální program rozvoje dodavatelů, jehož cílem je usnadnit vytváření vazeb/příležitostí pro domácí dodavatele.

V neposlední řadě se Komise připravuje na zavedení záruky pro západní Balkán jako součásti širšího Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD+). Záruka podpoří instituce poskytující úvěry soukromému sektoru v tomto regionu v oblasti socioekonomického rozvoje a změny klimatu. Očekává se, že tento nástroj přivede do regionu západního Balkánu investice ve výši až 20 miliard EUR s cílem podpořit jeho hospodářský rozvoj.

Pokud jde o plánování nástroje NPP na rok 2021, Komise vyčlenila téměř 148 milionů EUR na podporu rozvoje soukromého sektoru, včetně zemědělského podnikání na západním Balkáně.

Hospodářský a investiční plán rovněž podporuje rozvoj lidského kapitálu a inovací v regionu, včetně mládeže, vzdělávání a osvojení inovací. Na ministerském zasedání v Brdu dne 8. července 2021 potvrdili ministři a zástupci regionu pro zaměstnanost a sociální věci prohlášení zavazující jejich ekonomiky k dodržování zásad evropského pilíře sociálních práv a k provádění stěžejní iniciativy hospodářského a investičního plánu, a to záruk pro mladé lidi. Na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal v říjnu 2021, byl zahájen komplexní program pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu, zatímco zasedání vedoucích představitelů v červnu 2022 bylo příležitostí ke zhodnocení různých akcí zaměřených na mládež.

Záruky pro mladé lidi jsou v EU prováděny od roku 2014 a od roku 2020 byly posíleny. Jako stěžejní iniciativa hospodářského a investičního plánu jsou záruky pro mladé lidi na západním Balkáně aktivačním programem s cílem zajistit, aby mladí lidé v tomto regionu dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského vzdělávání nebo odborné přípravy do určité doby poté, co se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání. Tento program zahrnuje širokou škálu zúčastněných stran, včetně organizací mladých lidí a sociálních partnerů. Komise ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce a Evropskou nadací odborného vzdělávání zřídila nástroj technické pomoci, který má partnery ze západního Balkánu při tomto úsilí podporovat. Záruky pro mladé lidi mají potenciál podpořit reformu veřejných služeb zaměstnanosti v ekonomikách západního Balkánu a omezit odliv mozků, který tento region zažívá. Vyžaduje reformy a budování kapacit v řadě oblastí, od vzdělávání a odborné přípravy až po zaměstnanost, pracovní služby a sociální ochranu. Všichni partneři ze západního Balkánu s výjimkou Bosny a Hercegoviny (kde práce probíhají) zavedli koordinační mechanismy pro záruky pro mladé lidi, připravují podrobné prováděcí plány a někteří je již začali realizovat.

V oblasti vzdělávání a kultury se provádí podrobná diagnostika jednotlivých odvětví vzdělávání, přičemž dvě země (Srbsko a Severní Makedonie) jsou přidruženy k programu Erasmus+ a probíhá proces přidružení zbývajících partnerů. Region je nyní rovněž plně zapojen do programu Kreativní Evropa, ačkoli je třeba usilovat o dosažení souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Vzhledem k tomu, že rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže, je západní Balkán zapojen do různých akcí a iniciativ EU, přičemž do centra pozornosti se dostává Tirana jako evropské hlavní město mládeže pro rok 2022.

Pokud jde o sociální program, byla dokončena důkladná situační analýza sociální ochrany v regionu a učiněny závěry, které jsou podkladem pro politické pokyny pro hospodářské a reformní programy. Souběžnou iniciativou je přizpůsobení akčního plánu EU pro sociální ekonomiku z roku 2021, přičemž tato iniciativa má být spuštěna i na západním Balkáně. Pět partnerů v regionu (všichni kromě Kosova) rovněž přijalo nové strategie a akční plány týkající se Romů s cílem dosáhnout souladu s rámcem EU na období 2020–2030. Od roku 2022 bude pro západní Balkán k dispozici nástroj technické pomoci SOCIEUX+ zaměřený na zaměstnanost a sociální ochranu. Podpoří veřejné instituce na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a posílí institucionální a individuální kapacity prostřednictvím výměn s partnery z členských států EU.

Pomoc EU v této oblasti rovněž zahrnuje úzkou spolupráci se západním Balkánem v oblasti zdraví, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19 a darováním očkovacích látek (přibližně 6,5 milionu dávek darovaných nebo dále prodaných tomuto regionu členskými státy EU), a zvýšenou podporu ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Region je i nadále úzce spjat s činností Výboru EU pro zdravotní bezpečnost a střediska ECDC a má přístup ke společnému zadávání veřejných zakázek na zdravotnické potřeby. EU financuje na západním Balkáně projekt odolnosti vůči zdravotním krizím prováděný s pomocí Světové zdravotnické organizace, přičemž v rámci investičního rámce pro západní Balkán byl přijat nový investiční projekt na rozšíření Dětské fakultní nemocnice v Bělehradě.

Klíčovým prováděcím nástrojem programu pro inovace je program Horizont Evropa, do jehož rámce je nyní zapojeno všech šest partnerů ze západního Balkánu. Region má rovněž přístup k nástroji politiky výzkumu a technologického rozvoje a je aktivně podporován v účasti na výzkumných iniciativách EU, například COST a EUREKA. Srbsko a Černá Hora nyní přijaly strategie pro inteligentní specializaci, zatímco ostatní partneři dostávají technickou pomoc EU na jejich dokončení (Severní Makedonie) nebo jejich rozvoj (Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina). Fond pro hospodářský rozvoj a inovace v zemích západního Balkánu dosud poskytl technickou pomoc až 50 projektům v rámci režimu ověřování koncepcí a v současné době se vyhodnocuje nová výzva k vyjádření zájmu.

A konečně, EU má v úmyslu plně zapojit západní Balkán do iniciativy Nový evropský Bauhaus a podporovat inovace, udržitelnost, začlenění a estetiku v oblasti infrastruktury a dalších projektů, zejména v souvislosti s prováděním zelené agendy. Záměrem je rozšířit od roku 2023 na západní Balkán výroční cenu Bauhausu naplánovanou v rámci této iniciativy.

Závazky nástroje NPP na rok 2021 v rámci dvoustranných programů a programů pro více zemí v oblasti rozvoje lidského kapitálu a inovací činí 62 milionů EUR.

Těchto šest priorit je podpořeno – a jejich dopad prohlubován – závazkem regionu (a podporou EU) vytvořit na západním Balkáně společný regionální trh 9 založený na čtyřech svobodách pohybu. Při prosazování iniciativy regionálního trhu musí všechny strany hrát konstruktivní úlohu. Úspěch hospodářského a investičního plánu je rovněž podmíněn pokrokem všech partnerů při zavádění osvědčených postupů v oblasti právního státu, veřejných financí a řízení investic a při podpoře profesionální a účinné veřejné správy. Pokrok v obou těchto aspektech je řešen v příslušných oddílech tohoto sdělení.

   

Příloha 3 STATISTICKÉ ÚDAJE (k 1. 9. 2022)
Demografie		Poznámka	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a  Hercegovina		Kosovo*				EU-27
			2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019		2020		2019		2020
Populace celkem (v tisících)			622 s	622 s	2 077 s	2 076 s	2 862 s	2 846 s	6 964 s	6 927 s	82 004 bs	83 155 s	3 492 ps	:	1 796 s		1 782 s		446 559 bs		447 485 s
Podíl skupiny 15–64 let v celkové populaci (v %)			66,9 s	66,5 s	69,6 s	69,3 s	68,7 s	68,4 s	65,3 s	64,8 s	67,8 s	67,8 s	:	:	67,1 s		67,1 s		64,6 beps		64,3 eps
Hrubá míra přirozeného pohybu populace (na 1 000 obyvatel)			1,0	–0,3	–0,3	–3,2	2,3	0,2	–5,3	–8,0	9,1 be	:	:	:	6,9		:		–1,1 bep		–2,5 ep
Naděje dožití při narození, muži (v letech)			74,0	73,2	74,7	72,2	77,6	75,2	73,4	71,6	76,4	:	:	:	:		:		78,5 bep		77,5 ep
Naděje dožití při narození, ženy (v letech)			79,5	78,8	78,6	76,7	80,7	79,6	78,6	77,5	81,8	:	:	:	:		:		84,0 bep		83,2 ep
Trh práce		Poznámka	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019		2020		2019		2020
Míra ekonomické aktivity osob ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivní populace ve věku 20–64 let (v %)
Celkem		1)	71,8	67,2	71,5	70,5	75,9 ew	75,3 ew	72,9	72,5	62,2	58,7	59,0 w	62,3 bw	45,2 w		42,9 w		78,2		77,6
Muži		1)	79,2	74,6	83,4	82,5	84,4 ew	83,9 ew	80,1	79,9	83,3	79,8	71,3 w	75,4 bw	67,3 w		63,0 w		84,2		83,6
Ženy		1)	64,4	59,9	59,3	58,2	67,6 ew	66,9 ew	65,6	65,2	41,1	37,5	46,9 w	49,1 bw	23,2 w		23,1 w		72,2		71,7
Míra zaměstnanosti, skupina 20–64 let (v % populace)
Celkem		1)	60,8	55,2	59,2	59,1	67,1 ew	66,3 ew	65,2	65,9	53,8	51,0	49,7 w	52,5 bw	34,2 w		32,3 w		73,1		72,2
Muži		1)	67,5	61,7	69,7	68,9	74,7 ew	74,0 ew	72,1	72,9	73,2	70,1	61,6 w	64,9 bw	53,0 w		48,8 w		78,9		78,0
Ženy		1)	54,2	48,8	48,4	49,0	59,7 ew	58,8 ew	58,2	58,9	34,4	32,0	38,0 w	40,0 bw	15,6 w		16,0 w		67,2		66,5
Osoby ve věku 15–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině		1)	17,3	21,1	18,1	19,6	25,5 w	26,6 w	15,3	15,9	26,0	28,3	21,0 w	21,6 w	32,7 w		33,6 w		10,1		11,1

Trh práce (pokr.)

Poznámka

Černá Hora

Severní Makedonie

Albánie

Srbsko

Turecko

Bosna a  Hercegovina

Kosovo*

EU-27

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

Osoby ve věku 15–29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

1)

21,3

26,6

24,5

26,2

26,6 w

27,9 w

19,0

20,0

29,5

32,0

25,0 w

25,9 w

39,9 w

40,4 w

12,6

13,8

Zaměstnanost podle hlavních odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)

1)

7,1 s

7,5 s

13,9 s

12,0 s

36,4 ew

36,1 ew

15,6 s

14,6 s

18,1 s

17,6 s

18,0 w

12,0 bw

5,2 w

4,8 w

4,3 s

4,3 s

Průmysl (v %)

1)

9,5 s

10,1 s

24,1 s

23,9 s

13,1 ew

13,4 ew

22,6 s

22,6 s

19,8 s

20,5 s

23,8 w

33,4 bw

15,1 w

16,3 w

18,1 s

18,2 s

Stavebnictví (v %)

1)

9,9 s

8,3 s

7,0 s

6,9 s

7,0 ew

7,0 ew

4,8 s

5,4 s

5,5 s

5,7 s

7,9 w

9,4 bw

12,6 w

11,1 w

6,7 s

6,6 s

Služby (v %)

1)

73,1 s

73,5 s

55,0 s

57,1 s

43,5 ew

43,5 ew

56,9 s

57,5 s

56,6 s

56,2 s

50,3 w

45,3 bw

67,1 w

67,9 w

70,1 s

70,1 s

Podíl osob zaměstnaných ve veřejném sektoru na celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

2) 3) 4) 1)

29,3 w

30,5 w

23,2 w

24,4 w

15,3 ew

15,5 ew

26,6 w

26,4 w

16,8 w

17,7 w

17,2 w

19,1 bw

27,6 w

28,7 w

:

:

Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

5) 4) 1)

66,5 w

65,6 w

76,8 w

75,6 w

84,7 ew

84,5 ew

73,4 w

73,6 w

83,2 w

82,3 w

82,8 w

80,9 bw

72,4 w

71,3 w

:

:

Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly)

Celkem

1)

15,2

17,9

17,3

16,4

11,5 ew

11,8 ew

10,5

9,1

13,7

13,2

15,9 w

15,9 bw

25,5 w

25,8 w

6,7

7,1

Muži

1)

14,7

17,5

16,5

16,7

11,6 ew

11,6 ew

10,0

8,8

12,4

12,4

13,8 w

14,2 bw

22,4 w

23,4 w

6,4

6,8

Ženy

1)

15,7

18,4

18,4

15,9

11,4 ew

12,0 ew

11,2

9,5

16,5

14,9

19,0 w

18,6 bw

34,4 w

32,2 w

7,1

7,4

Mladí lidé ve věku 15–24 let

1)

25,2

36,0

35,6

35,7

27,2 ew

26,5 ew

27,5

26,6

25,2

25,1

33,8 w

36,6 bw

49,4 w

49,1 w

15,1

16,8

Dlouhodobá (>12 měsíců)

1)

12,0

13,4

12,4

12,4

7,3 ew

7,0 ew

5,5

4,5

3,2

3,3

12,1 w

11,9 bw

16,2 w

18,4 w

2,7

2,5

Průměrná nominální měsíční mzda a výplata (v EUR)

6) 7) 8) 9)

515 sw

524 sw

410 sw

441 sw

430 sew

434 sew

645 sw

706 sw

427 sw

384 sw

471 sw

489 sw

477 sw

466 sw

:

:

Vzdělávání	Poznámka	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a  Hercegovina		Kosovo*		EU-27
		2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém: procento populace ve věku 18–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, které se neúčastní dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy (v %)	1)	5,0	3,6	7,1	5,7	16,3 w	15,6 w	6,6	5,6	28,7	26,7	3,8 w	4,7 w	8,2 w	7,8 w	10,2	9,9
Veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP (v %)		:	:	:	:	3,3 psw	3,3 sw	3,6 sw	3,5 sw	4,4	4,0 sw	4,0 sw	:	4,6 sw	4,6 sw	4,7 d	:
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, celkem	1)	4,8	:	8,1	6,1	:	:	7,5	6,4	38,0	34,4	:	5,8 bw	8,6 w	10,2 w	16,5	15,7
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, muži	1)	:	:	6,4	5,9	:	:	7,3	6,0	39,5	36,7	:	5,8 bw	7,7 w	9,1 w	19,0	18,5
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, ženy	1)	:	:	9,9	6,2	:	:	7,6	6,8	36,6	32,2	:	5,9 bw	9,6 w	11,5 w	13,8	12,9
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, celkem	1)	82,4	83,3	83,7	85,2	:	:	85,9	85,4	39,8	43,1	87,3 w	84,2 bw	78,9 w	78,8 w	66,6	66,8
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, muži	1)	85,3	85,7	87,6	89,0	:	:	88,1	87,5	41,7	45,3	89,9 w	86,1 bw	83,3 w	83,1 w	67,3	67,5
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, ženy	1)	79,3	80,6	79,4	81,1	:	:	83,7	83,2	37,9	40,8	84,1 w	82,3 bw	73,9 w	73,8 w	65,8	66,0
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, celkem	1)	36,8	38,4	35,7	39,7	31,3 ew	33,2 ew	33,5	33,0	31,4	33,1	22,5 w	28,4 bw	24,5 w	29,1 w	40,3	41,1
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, muži	1)	35,4	35,1	32,1	34,3	27,1 ew	26,7 ew	26,9	27,1	32,7	33,9	17,3 w	23,2 bw	22,5 w	28,1 w	35,1	36,0
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, ženy	1)	38,1	41,7	39,4	45,3	36,6 ew	40,0 ew	40,4	39,1	30,0	32,2	28,6 w	34,0 bw	26,8 w	30,3 w	45,6	46,2

Národní účty	Poznámka	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a  Hercegovina		Kosovo*		EU-27
		2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Hrubý domácí produkt
V běžných cenách (v milionech EUR)		4 951	4 186	11 262	10 635 p	13 754	13 283 p	46 005	46 796	679 132	626 576	18 046	17 514	7 056	6 772	14 016 454	13 411 849
Na hlavu (v EUR)		7 960	6 740	5 422 sw	5 122 psw	4 820	4 680 p	6 620	6 780	8 220	7 510	5 168 ps	:	3 930 s	3 800 s	31 300	29 920
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu		15 696	13 356	:	:	9 524	9 109 p	12 805	12 758	18 466	18 406	10 400	10 100	:	:	31 302	29 921
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu v poměru k průměru EU (EU-27 = 100)		50,1	44,6	38,1	:	30,4	30,4	40,9	42,6	59,0	61,5	32,5 s	33,0 s	:	:	100	100
Reálná míra změny (objem) ve srovnání s předchozím rokem (v %)		4,1	–15,3	3,9	–6,1 p	2,1	–3,5 p	4,3	–0,9	0,9	1,8	2,8	–3,1	4,8	–5,3	1,8	–5,9
Hrubá přidaná hodnota podle hlavních odvětví
Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)		7,9	9,1	9,4	9,8 p	21,0	22,0 p	7,2	7,6	7,1	7,5	6,6	7,0	9,0	8,9	1,8	1,8
Průmysl (v %)		11,9	13,5	20,8	19,7 p	13,8	12,6 p	24,0	23,4	24,2	25,6	23,1	23,0	23,4	24,1	19,9	19,5
Stavebnictví (v %)		7,9	7,3	6,5	6,2 p	9,8	10,3 p	6,9	6,5	6,0	5,9	5,0	5,4	10,1	9,3	5,4	5,6
Služby (v %)		72,2 s	70,0 s	63,4 s	64,1 ps	55,4 s	55,2 ps	61,9 s	62,4 s	62,8 s	60,9 s	65,3 s	64,5 s	57,5 s	57,7 s	72,9 s	73,0 s
Platební bilance	Poznámka	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v milionech EUR)	27)	345,0 s	467,5 w	363,3 w	154,7 w	1 037,1 s	893,6 w	3 551,1 w	2 938,5 w	5 639,8 s	4 009,8 s	277,8 w	296,8 w	188,4 w	286,6 w	–51 947,3 s	77 731,3 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v % HDP)	27)	6,97 s	11,17 sw	3,23 s	1,44 sw	7,54 s	6,84 sw	7,72 s	6,28 sw	0,83 s	0,64 s	1,54 sw	1,70 sw	2,67 s	4,23 sw	–0,37 s	0,58 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v milionech EUR)	15) 28) 29)	40,0 s	92,9 w	193,0 s	11,0 w	610,3 s	507,0 w	2 186,0 s	1 932,4 w	–289,2 s	–12,3 w	135,4 w	207,7 w	152,5 s	135,6 w	22 301,9 s	–117 798,9 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v % HDP)	30) 29)	0,81 s	2,22 sw	1,71 s	0,10 sw	4,44 s	3,88 sw	4,75 s	4,13 sw	–0,04 s	0,00 sw	0,75 sw	1,19 sw	2,16 s	2,00 sw	0,16 s	–0,88 s
Remitence jako % HDP		4,83 s	6,26 s	1,74 s	2,66 ps	5,11 s	5,07 ps	5,83 s	4,81 s	0,02 s	0,02 s	8,54 s	7,36 s	12,07 s	14,47 s	0,15 s	0,14 s

Zahraniční obchod se zbožím

Poznámka

Černá Hora

Severní Makedonie

Albánie

Srbsko

Turecko

Bosna a  Hercegovina

Kosovo*

EU-27

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

Podíl vývozu do zemí EU-27 na hodnotě celkového vývozu (v %)

37,0 s

37,7 s

78,5 s

77,5 s

76,4 s

74,7 s

66,3 s

66,2 s

42,2 s

41,1 s

72,3 s

72,4 s

33,2 s

34,5 s

:

:

Podíl dovozu ze zemí EU-27 na hodnotě celkového dovozu (v %)

47,0 s

44,2 s

50,8 s

46,3 s

57,7 s

57,9 s

54,7 s

55,7 s

31,6 s

33,1 s

61,1 s

60,8 s

49,1 s

45,8 s

:

:

Obchodní bilance (v milionech EUR)

–2 185

–1 739

–2 040

–1 818

–2 843

–2 670

–5 356

–4 981

–27 836

–42 293

–4 093

–3 254

–3 114

–2 822

191,129

215,751

Mezinárodní obchod se zbožím a službami v poměru k HDP

Dovoz (v % HDP)

65,0

61,0

76,2

71,9 p

45,0

37,2 p

60,9

56,5

30,0

32,5

55,2

48,5

56,4

53,9

45,9

42,9

Vývoz (v % HDP)

43,8

26,0

62,4

58,9 p

31,3

22,7 p

51,0

48,2

32,6

28,7

40,6

34,5

29,3

21,7

49,3

46,6

Veřejné finance

Poznámka

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

Přebytek (+) / deficit (–) veřejných financí (v %)

–2,0 w

–10,7 ew

–2,0 w

–8,1 w

–1,9 w

–6,8 w

–0,2 ew

–8,0 w

–4,4 w

–4,7 w

1,9 w

–5,3 w

–0,5 w

–5,2 w

–0,6

–6,8

Veřejné zadlužení (v %)

10)

76,5 w

103,1 w

40,7 w

51,2 w

63,3 w

72,7 w

52,9 ew

57,7 w

32,7 w

39,8 w

32,7 w

36,6 w

17,5 w

21,8 w

77,5

90,0

Finanční ukazatele

Poznámka

Černá Hora

Severní Makedonie

Albánie

Srbsko

Turecko

Bosna a  Hercegovina

Kosovo*

EU-27

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

2019

2020

Roční změna spotřebitelských cen (v %)

11)

0,5 w

–0,8 w

0,7 d

1,2 d

1,7 w

2,2 w

1,9 d

1,8 d

15,2 d

12,3 d

0,6 w

–1,1 w

2,7 w

0,2 w

1,4

0,7

Soukromý dluh, konsolidovaný, v poměru k HDP (v %)

12) 13)

:

:

:

:

:

:

:

:

3,3 w

10,3 w

3,8 w

–1,2 w

:

:

:

:

Celkové vnější zadlužení v poměru k HDP (v %)

14) 15) 16)

169,0 sw

224,1 sw

72,4 s

80,3 ps

59,9 s

64,3 ps

61,4 sw

65,8 sw

54,8 sw

60,5 sw

63,6 sw

64,9 sw

31,2 sw

37,2 sw

:

:

Celkové zadlužení v cizí měně v poměru k HDP (v %)

17)

15 w

17 w

:

:

60 w

66 w

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

Úroková sazba úvěrů (ročních) per annum (v %)

18) 19) 20) 21) 22)

6,01 w

5,84 w

2,75 w

2,00 w

6,27 w

6,10 w

3,50 w

1,90 w

15,84 w

16,46 w

3,29 w

3,05 w

6,51 w

6,21 w

:

:

Úroková sazba z vkladů (ročních) per annum (v %)

18) 19) 23) 24) 25) 26)

0,40 w

0,40 w

0,15 w

0,15 w

0,49 w

0,40 w

1,00 w

0,10 w

14,56 w

13,51 w

0,06 w

0,07 w

1,46 w

1,49 w

:

:

Hodnota rezervních aktiv (včetně zlata) (v milionech EUR)

19) 15) 16)

1 366,8 w

1 738,5 w

3 262,6 w

3 359,9 w

3 359,6 w

3 942,4 w

13 378,5 w

13 491,7 w

94 413,6 w

81 664,3 w

6 441,1 w

7 091,0 w

863,7 w

900,8 w

:

:

Mezinárodní rezervy – vyjádřeno v měsících dovozu

19) 15) 16)

5,1 sw

8,2 sw

4,6 sw

5,3 sw

6,5 sw

9,6 sw

5,7 sw

6,1 sw

5,6 sw

4,9 sw

7,8 sw

10,0 sw

2,6 sw

3,0 sw

:

:

Podnikání	Poznámka	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a  Hercegovina		Kosovo*		EU-27
		2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Index průmyslové výroby (2015 = 100)	31)	106,7	105,6	113,2	102,4	95,5 w	89,5 w	111,3	111,0	113,6	115,4	103,5	96,7	:	:	106,2	98,5
Infrastruktura	Poznámka	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Hustota železniční sítě (tratě v provozu na tisíc km²)	32) 33)	18,0 s	:	26,9 s	26,9 s	5,9 sw	7,8 sw	48,5 sw	43,2 sw	13,3 s	13,3 s	19,9 sw	19,9 sw	30,5 sw	30,5 sw	:	:
Délka dálnic (v kilometrech)		z	z	335	335	z	22	928 w	928	3 060	3 523	208	218	137 w	137 w	:	:
Energetika	Poznámka	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020	2019	2020
Čistý dovoz energie v poměru k HDP		4 s	3 s	7 s	5 ps	2 s	2 ps	5 s	3 s	1 s	1 s	5 s	3 s	6 s	4 s	2,6 s	1,6 s