EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2022

COM(2022) 360 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

„Bezpečná zima díky úsporám plynu“

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

„Bezpečná zima díky úsporám plynu“

Nevyprovokovaná a neodůvodněná válečná agrese Ruska proti Ukrajině dramaticky ovlivnila trhy s energií, vyvolala kolísání cen a nejistotu v oblasti energetiky po celém světě, což mělo obzvláštní dopad na EU a její bezprostřední sousedství.

Dne 18. května 2022 předložila Komise plán REPowerEU, jehož cílem je co nejdříve ukončit naši závislost na ruském plynu. Evropa musí v těchto opatřeních pokračovat a nadále plně ctít závazky k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, zároveň se však musí urychleně připravit na bezprostřední dopady, které by mohlo mít případné další narušení dodávek ruského plynu, včetně jejich úplného zastavení. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 31. května a 23. června 2022 požádala, aby byly tyto přípravy, které by umožnily užší koordinaci s členskými státy a mezi nimi, neprodleně provedeny. 

V případě dalšího narušení dodávek nebo jejich úplného zastavení musí být Evropa připravena. V duchu evropské solidarity a spolupráce musí EU zajistit, aby plyn proudil tam, kde je ho nejvíce zapotřebí, a chránit tak naše domácí zákazníky i pracovní místa a hospodářství jako celek. 

Proto se EU v uplynulých měsících na takové narušení připravovala. Zejména pak Komise v rámci platformy EU pro nákup energie a členské státy spolupracovaly s alternativními dodavateli plynu na zajištění dodávek. Cílem plánu REPowerEU, který vychází z návrhů Zelené dohody, je urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie v celé EU a investic do energetické účinnosti. Komise a členské státy provedly hloubkový přezkum připravenosti. Spolunormotvůrci EU přijali nařízení EU o uskladňování zemního plynu, které stanoví právní požadavek na naplnění zásobníků před zimou.

Komise usilovně pracovala a nadále pracuje na zajištění dalších alternativních dodávek. Toto sdělení doplňuje tento přístup tím, že se zaměřuje na stranu poptávky. Přináší přehled současné situace a kroků, které již byly podniknuty, a popisuje nástroje, které má EU k dispozici, aby mohla reagovat. Dále pak navrhuje další opatření pro koordinované snižování poptávky a zvyšování společného úsilí EU v oblasti dodávek. To je klíčové pro to, aby se minimalizovala možnost narušení dodávek v pozdějším období roku a náklady s tím spojené a aby se do budoucna díky využití váhy Unie zajistil nezbytný přístup k plynu pro evropské spotřebitele a odvětví.

Za tímto účelem sdělení navrhuje nový evropský plán na snížení poptávky po plynu, který vychází z osvědčených postupů z celé Unie a který doprovází nařízení Rady, jež předpokládá okamžité doporučení pro dobrovolné snížení poptávky po plynu o 15 % ve všech členských státech v průběhu nejméně osmi následujících měsíců a zavádí postup pro vyhlášení závazného cíle snížení poptávky, pokud to bude nutné, a to kdykoli v příštích týdnech nebo měsících.

Plyn nahrazený jinými palivy a energie ušetřená všemi uživateli během letošního léta je energií, která nám pomůže v zimě. Okamžité společné jednání vyvolá menší narušení a nižší náklady, usnadní solidaritu a zabrání nutnosti neplánovaných a nekoordinovaných opatření přijatých později v případné krizové situaci, kdy budou zásoby plynu docházet. Budeme také urychleně směřovat ke koordinovanému a nakonec společnému nákupu plynu a v budoucnu i vodíku z obnovitelných zdrojů, abychom zajistili budoucí energetické potřeby alternativními dodávkami. Provádění tohoto plánu na snížení poptávky po plynu v konečném důsledku vytvoří podmínky pro rychlejší a úplné ukončení dovozu ruského plynu v souladu s cíli plánu REPowerEU a zvýší energetickou bezpečnost a autonomii EU.

1.    Příprava na zimu

Jaká je současná situace? 

Poptávka po plynu představuje 24 % celkové hrubé domácí spotřeby energie v Evropě. Rusko bylo po mnoho let hlavním dodavatelem plynu do EU. V loňském roce se EU v případě dodávek plynu spoléhala na Rusko z více než 40 %, což tedy činilo asi 10 % jejích celkových potřeb energie. 

Od loňského roku se dodávky ruského plynu do EU výrazně snižují, což představuje záměrný pokus využít energetiku jako zbraň. Celkově v červnu 2022 činily toky plynu z Ruska do EU méně než 30 % průměru let 2016–2021. EU čelila řadě náhlých, neopodstatněných a jednostranných opatření ze strany Ruska, které omezilo nebo zastavilo dodávky evropským zákazníkům, což narušilo hospodářskou činnost a zvýšilo ceny. Toky plynu plynovody z Ruska přes Bělorusko se zastavily a přes Ukrajinu se neustále snižují. Zastavily se také dodávky do pobaltských států, Polska, Bulharska a Finska. Dodávky do několika zemí, včetně Polska, Německa, Rakouska, Dánska, Slovenska, Nizozemska a Itálie, byly omezeny. Od poloviny června 2022 byly toky přes plynovod Nord Stream 1, jednu z největších dovozních tras do EU, pokráceny o 60 %.

(Graf: Toky ruského plynu v roce 2022 ve srovnání s předchozími roky.) 

Tento sled snižování dodávek vedl k historicky vysokým a kolísavým cenám energie, což přispělo k inflaci, zvýšilo riziko hospodářského poklesu v Evropě a přineslo i významné negativní důsledky pro zaměstnanost a distribuční dopady. To pravděpodobně povede k nárůstu energetické chudoby a hrozí také prohloubení nerovností mezi členskými státy a regiony.

Není důvod domnívat se, že se tento vzorec chování, který způsobuje nejistotu ohledně dodávek a doprovodný prudký růst cen, změní. Řada signálů spíše ukazuje na pravděpodobné zhoršení vyhlídek, pokud jde o dodávky plynu.

EU se již v předtuše takového rizika začala připravovat na to, že kdykoli může dojít k dlouhodobému a případně úplnému přerušení dodávek plynu z Ruska. Zajištění alternativních dodávek zemního plynu a jeho nahrazení čistou energií, kdykoli je to možné, a jinými zdroji energie, pokud je to nutné, jsou základními prvky plánu REPowerEU, které přijaly za své členské státy, a zejména platforma EU pro nákup energie.

Připravenost EU se musí opírat o solidaritu jakožto základní zásadu naší Unie. Kromě toho jsou všechny členské státy propojeny prostřednictvím jednotného trhu, který je hnací silou hospodářského růstu, inovací, tvorby pracovních míst a investic. Aby taková solidarita fungovala, měli by všichni aktéři usilovat o přijetí veškerých opatření, která mají k dispozici, aby zabránili dopadům možného úplného přerušení dodávek plynu z Ruska.

Vzhledem k této vzájemné závislosti by rozvinutá krize měla v každém členském státě značné negativní dopady, ať už přímé, či nepřímé. Některé členské státy jsou sice vůči přímému dopadu významného nebo úplného přerušení ruských dodávek zranitelnější, ale pokud by tyto země čelily tomuto dopadu samy, mělo by to vážné dopady na ostatní ekonomiky. Výrazný hospodářský pokles v kterémkoli členském státě bude mít přímý negativní hospodářský dopad na jeho sousedy a další exportní partnery. To vyžaduje okamžité kroky k předvídání dalších rušivých opatření a k posílení odolnosti EU.

Toto sdělení, včetně evropského plánu na snížení poptávky po plynu v příloze, se zaměřuje na nezbytná opatření na straně poptávky, přičemž vychází z plánu REPowerEU a plánu úspor energie v EU. Tato opatření ke snížení poptávky doplňují probíhající práce na zajištění alternativních dodávek, jak je uvedeno ve vnější energetické strategii EU, a urychlení přechodu na čistou energii. Členské státy by k nim měly přistoupit neprodleně a ve vzájemné úzké koordinaci, aby výrazně snížily riziko nadměrné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v průběhu příští zimy i dalšího období. Tento postup může významně snížit rizika spojená s nedostatkem plynu, a to i pro odvětví, která jsou pro dodavatelské řetězce v EU, pracovní místa a růst, celkovou konkurenceschopnost a evropské hospodářství kriticky důležitá.

Průvodní návrh nařízení, který má stanovit rámec pro toto snížení poptávky, je podrobněji popsán v oddíle 3 tohoto sdělení.

Silné a důvěryhodné koordinované opatření EU poskytne větší jistotu v nestabilní situaci na trhu, zvýší odolnost EU a omezí dopady na ceny způsobené nabídkou. Pomůže to před zimou naplnit další zásobníky tam, kde jsou kapacity k dispozici. Jednostranná opatření ze strany členských států by nebyla pro EU jako celek, a tedy ani pro jednotlivé členské státy optimální. Koordinovaná opatření EU mohou pomoci zachovat fungující průmyslové dodavatelské řetězce a integritu jednotného trhu v případě velkých otřesů v dodávkách.

Jaké nástroje má EU již k dispozici a jaká opatření byla přijata před současnou krizí? 

Zaprvé, EU má pevný rámec pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí nejméně o 55 % do roku 2030. Přechod na čistou energii a bezpečnost dodávek jdou ruku v ruce. Postupným odstraňováním naší závislosti na zdrojích fosilních paliv a snižováním celkové spotřeby energie v EU prostřednictvím vyšší energetické účinnosti posilují Zelená dohoda pro Evropu a balíček „Fit for 55“ bezpečnost dodávek v EU.

Zadruhé, EU vypracovala regulační rámec pro řešení některých situací v oblasti bezpečnosti dodávek, který vychází ze zkušeností získaných z předchozích energetických krizí a z našich opatření přijatých po připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci v roce 2014. 

Podle nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek plynu 1 musí mít členské státy národní plány preventivních opatření a plány pro stav nouze založené na společném posouzení rizik, které provádějí regionální skupiny organizované podél tras pro dodávky. Jsou definovány tři vnitrostátní krizové úrovně: včasné varování, výstraha a stav nouze. Opatření, která mohou členské státy přijmout na každé z těchto úrovní, jsou definována v národních plánech pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Hlavní zásadou je, že omezení toku plynu, příděly a omezování dodávek plynu se provádějí jako poslední možnost, když všechny ostatní možnosti, jako je například přechod na alternativní paliva, byly vyčerpány.

Komise může na žádost jednoho nebo více členských států vyhlásit stav nouze na úrovni Unie nebo stav nouze na regionální úrovni pro konkrétně postižený zeměpisný region. V takových případech Komise koordinuje opatření dotčených členských států a může působit jako moderátor, pokud jsou zavedena opatření, která mohou nepřiměřeně omezit tok plynu do jiných členských států a třetích zemí, jako jsou členové Energetického společenství. To pomáhá zajistit, aby plyn proudil do zemí nejvíce postižených stavem nouze a k nejvíce postiženým zákazníkům.

Nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek plynu zahrnuje také mechanismus solidarity, který zaručuje dodávky pro „chráněné zákazníky“ definované jako domácnosti, dálkové vytápění, které nemůže přejít na jiná paliva, a některé klíčové sociální služby, jako je zdravotní péče. V případě vážného stavu nouze, kdy již nelze v členském státě dodávky chráněným zákazníkům zajistit, mají přímo propojené členské státy povinnost jednat solidárně a dodávat plyn tam, kde je ho nejvíce zapotřebí, i když to zahrnuje omezení dodávek jejich nechráněným zákazníkům. To je podmíněno bezodkladnou a spravedlivou kompenzací, která je vymezena dvoustrannými technickými, právními a finančními ujednáními, na nichž se členské státy musí předem dohodnout.

Evropská koordinační skupina pro otázky plynu, skupina odborníků, které předsedá Komise a kterou tvoří odborníci z členských států, příslušných evropských sdružení a sekretariátu Energetického společenství, pečlivě sleduje bezpečnost dodávek v EU a v případě potřeby koordinuje opatření. Skupina má od začátku války proti Ukrajině klíčovou úlohu při řízení situace v oblasti bezpečnosti dodávek, zejména tím, že si vyměňuje informace a pomáhá koordinovat činnost členských států v souvislosti s vyhlášením včasného varování a výstrahy 2 . 

Výše popsaný rámec však není zcela vhodný pro současnou krizi, protože je určen spíše pro řešení krátkodobých narušení v souvislosti s určitými částmi infrastruktury nebo krátkodobými extrémními povětrnostními podmínkami než pro řešení dlouhodobého narušení dodávek od hlavního dodavatele, které se týká několika tras současně. Proto je třeba tento rámec řízení upravit a stejně tak v něm hraje významnou úlohu pohled evropských a vnitrostátních ministerstev průmyslu.

Zatřetí, EU stále více rozvíjí síť energetických propojovacích vedení a vnitřní trh s energií, díky čemuž lze dodávat plyn a elektřinu tam, kde je to potřeba. Tato aktivní politika napomohla diverzifikaci dodávek plynu, a co je stejně důležité, i tras přepravy plynu, a to díky investicím do přeshraniční plynárenské infrastruktury, projektům zpětného toku, jako je schopnost zpětného toku plynovodu Jamal mezi Německem a Polskem, a terminálům LNG v Pobaltí, střední a východní Evropě a v jihovýchodní Evropě. Mnoho projektů společného zájmu v rámci transevropské energetické sítě získalo finanční podporu EU prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy a politiky soudržnosti.

Výše uvedený vývoj výrazně zlepšil nebo zlepší situaci v oblasti bezpečnosti dodávek v EU, což umožní účinnou diverzifikaci dodavatelů a tras. Všechny jednotlivé členské státy, včetně historicky nejohroženějších zemí, jako jsou Bulharsko a Finsko, ukončily závislost na dovozu plynu z Ruska coby jediného zdroje.

Co udělala EU pro zajištění bezpečnosti dodávek po ruské invazi na Ukrajinu?

Po ruské invazi na Ukrajinu vypracovala EU plán REPowerEU, jehož cílem je co nejdříve ukončit závislost EU na ruských fosilních palivech. Za tímto účelem plán REPowerEU stanoví opatření týkající se diverzifikace dodavatelů energie, úspor energie a energetické účinnosti a navrhuje urychlené zavádění čisté energie, která by nahradila fosilní paliva v domácnostech, průmyslu a při výrobě energie, zejména prostřednictvím elektřiny a vodíku z obnovitelných zdrojů. Kromě toho mají členské státy a místní orgány 4 dobré předpoklady k tomu, aby podporovaly opatření na úsporu energie přizpůsobená místním podmínkám.

V rámci plánu REPowerEU přijala EU opatření na posílení bezpečnosti dodávek a odolnosti, která se týkají jak strany nabídky, tak strany poptávky. Zejména pak: 

·V březnu 2022 byly navrženy nové právní předpisy EU, které mají zajistit naplnění podzemních zásobníků v EU na nadcházející zimu, v květnu je přijal Evropský parlament a Rada a dne 1. července vstoupily v platnost 5 . Během minulé zimy byly zásoby plynu na znepokojivě nízké úrovni – o 10 procentních bodů nižší než v letech 2016–2018 –, ale navzdory snížené úrovni dovozu z Ruska a vysokým cenám, které snižují motivaci k uskladnění, nyní opět odpovídají historickému průměru – v současné době přesahují 64 %, což odpovídá 46 dnům zimní spotřeby.

·V prvním pololetí roku 2022 provedla Komise hloubkový přezkum všech národních plánů pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, což členským státům umožnilo posílit svou připravenost na případná rozsáhlá narušení dodávek. Komise rovněž důkladně sledovala situaci v oblasti bezpečnosti dodávek a provedla posouzení rizik, a to jak v případě plynu, tak v případě elektřiny, přičemž úzce spolupracovala s členskými státy, Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (síť ENTSOG) a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (síť ENTSO pro elektřinu) – evropským sdružením provozovatelů přenosových soustav plynu a elektřiny.

·Komise zřídila platformu EU pro nákup energie, která má agregovat poptávku po energii na regionální úrovni a usnadňovat dobrovolné společné nákupy, zajišťovat co nejlepší využití infrastruktury, aby plyn proudil tam, kde je ho nejvíce potřeba, a spolupracovat s mezinárodními partnery pro dodávky, jako jsou Spojené státy 6 , Norsko, Ázerbájdžán, Katar, Egypt, Izrael, Alžírsko a mnoho dalších. Tato spolupráce probíhá v souladu s vnější energetickou strategií EU 7 . Zejména díky těmto opatřením získala EU k nahrazení ztrát ruského plynu od začátku roku nebývalé množství LNG a plynu z dalších plynovodů – viz rámeček níže.

·Komise v rámci platformy EU pro nákup energie zřídila pět regionálních skupin členských států, které mají nahradit dodávky ruského plynu a zlepšit bezpečnost dodávek v jednotlivých regionech, například vypracováním akčních plánů pro rychlé provedení – jak bylo velmi úspěšně realizováno v regionální skupině pro jihovýchodní Evropu. Tyto skupiny doplňují práci stávajících regionálních skupin na vysoké úrovni, které se zaměřují na urychlení klíčových projektů energetických propojení a projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a na důležité reformy energetického trhu; jedná se např. o skupinu na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy.

·Komise spolupracovala s odborníky z průmyslu, aby zjistila potenciál pro přechod na jiná paliva a dobrovolné snížení poptávky a posoudila možné důsledky nekoordinovaných opatření na snížení poptávky po plynu ze strany průmyslových uživatelů.

Řada opatření přijatých od února, včetně opatření zaměřených na posílení rámce EU pro bezpečnost dodávek, je zaměřena na co nejrychlejší postupné úplné ukončení dodávek ruského plynu.

Nejnovější narušení dodávek plynu z Ruska však naznačují značné riziko, že k úplnému jednostrannému zastavení dodávek ruského plynu může náhle dojít již v tomto roce. EU musí být na tento scénář připravena a přijmout dodatečná opatření, která budou odpovídat výzvě, kterou s sebou tento scénář přináší. Pokud se nyní spotřeba plynu sníží řádným způsobem, zmírní se budoucí náklady pro společnost. Přechod na společné nákupy v rámci platformy pro nákup energie je nezbytným doplňkem pro posílení koordinace na straně poptávky i nabídky a Komise urychlí svou práci na zprovoznění platformy do konce roku. Současně by společný nákup plynu mohl například posílit roli menších plynárenských společností a umožnit EU, která je největším dovozcem zemního plynu na světě, dosáhnout silnějšího postavení při nákupu, a to i na regionální úrovni, což by zlepšilo naši energetickou odolnost a dlouhodobější energetickou bezpečnost.

Co očekávat?

Bez ohledu na dosavadní dobrý pokrok v naplňování zásobníků simulace provedené Komisí a sítí ENTSOG ukazují, že v případě úplného přerušení dodávek od července do zimy 2023 by naplnění zásobníků nedosáhlo 80% cíle pro listopad stanoveného v novém nařízení EU o uskladňování zemního plynu. Simulace naznačují, že do začátku otopného období by naplnění zásobníků mohlo činit pouze 65 % až 71 %.

Nyní je nutné jednat rychle a rozhodně. Bez smysluplného úsilí o nahrazení plynu jinými palivy a snížení poptávky v nadcházejících týdnech by vážné narušení dodávek plynu v zimě 2022/2023 mělo významné dopady na evropské hospodářství a trhy práce a přímo či nepřímo by se dotklo všech členských států 8 . 

Okamžité jednání by snížilo náklady související s náhlým narušením dodávek.

Bylo by podstatně méně nákladné maximalizovat potenciál nahrazení jinými palivy a začít snižovat poptávku po zemním plynu již nyní, a to o mírné množství díky delšímu časovému předstihu, než náhle a bez řádné přípravy drasticky omezit poptávku v období špičky spotřeby (tj. v zimě). Uspíšením snížení poptávky by provozovatelé soustavy mohli optimalizovat kapacitu soustavy, včas přepravit více plynu ze západu na východ a naplnit více zásobníků, kde jsou kapacity k dispozici, s ohledem na příští zimu a zimu 2023/2024. Takovéto uspíšené a rozložené snížení poptávky by úplně předešlo případnému nedostatku v zimním období nebo jej omezilo o více než polovinu. Uspíšení snížení poptávky již nyní by umožnilo cílenou pobídku těm odvětvím, která mají potenciál snížit svou spotřebu například přechodem na paliva z obnovitelných zdrojů, nebo v každém případě na paliva s co nejnižšími emisemi, pokud je to možné, a to za podmínky úsilí o energetickou účinnost a zamezení dlouhodobým účinkům závislosti na uhlíku.

Pokud jde o celkový makroekonomický dopad případného rozsáhlého narušení dodávek, koordinovaná reakce EU založená na solidaritě před zimou by omezila negativní dopad na HDP a zaměstnanost.

Na základě potřeb identifikovaných ve scénářích sítě ENTSOG a při včasných opatřeních ke snížení poptávky by narušení dodávek z Ruska v případě průměrné zimy mohlo snížit HDP v průměru nejméně o 0,4 % pro EU jako celek a až o 0,6 % v případě scénáře chladné zimy.

Vyčkávání s opatřením až do úplného narušení dodávek by však zvýšilo náklady nejméně o třetinu, částečně kvůli ztrátě příležitosti ke koordinaci a snazšímu přizpůsobení, což tento nárůst dále zvyšuje. V případě průměrné zimy by vyčkávání s opatřením mělo dopad v rozmezí 0,6 až 1 % HDP.

V případě chladné zimy by se tyto náklady ještě zvýšily. Náklady spojené s odloženým opatřením v chladném zimním prostředí by výrazně znásobily náklady pro EU s dopadem na HDP v průměru mezi 0,9–1,5 %, a to zejména pro nejvíce dotčené členské státy.

Aby se předešlo nedostatku plynu v nadcházejících měsících, činí celkové doporučené snížení poptávky po plynu ode dne 1. srpna do 31. března 2023 15 % 9 . 

2.    Plán na snížení poptávky po plynu s upřednostněním kriticky důležitých zákazníků

Evropský plán na snížení poptávky po plynu

Výše popsaného snížení poptávky o 15 % lze dosáhnout okamžitým jednáním, a to prováděním plánu úspor energie 10 a přijetím dalších opatření na úsporu plynu v nechráněných odvětvích s využitím osvědčených postupů a inteligentních kritérií pro stanovení priorit uvedených v připojeném evropském plánu na snížení poptávky po plynu. Plán stanoví zásady a kritéria pro koordinované snižování poptávky zaměřené nejen na ochranu dodávek plynu domácnostem a klíčovým uživatelům, jako jsou nemocnice, ale také na poskytování základních produktů a služeb pro hospodářství, odvětví rozhodující pro dodavatelské řetězce EU a pro konkurenceschopnost. Vychází ze stávajících národních plánů pro stav nouze, stávajících osvědčených postupů a cílených konzultací s průmyslem. 

Řízení poptávky by se mělo přednostně zaměřit na odvětví s lepšími možnostmi náhrady a lépe rozložit zátěž v rámci celého hospodářství, přičemž by se měly chránit HDP a zaměstnanost. Tím by se snížilo riziko překážek v navazujících odvětvích a inflačních tlaků a došlo by k účinnějšímu zajištění proti jiným rizikům (např. kruté zimě).

Hlavní zásady plánu: náhrada, solidarita a úspory

Náhrada: koordinované úspory poptávky po plynu podporou možností náhrady

Veškeré úsilí členských států v oblasti výroby energie, odvětví a domácností by se mělo nejprve zaměřit na možnosti náhrady, které by umožnily odklon od používání zemního plynu, přičemž je třeba mít vždy na paměti kompromisy, které taková volba může znamenat, třeba při (opětovném) zavedení například uhlí do skladby zdrojů energie, byť jen na dočasném základě. Přednost má včasný a nákladově efektivní přechod na čisté zdroje energie, pokud je to technicky možné. Úsilí o diverzifikaci by mělo pokračovat také urychlením dokončení nezbytně nutných terminálů LNG nebo jiných plynárenských infrastruktur, zejména propojení, v kombinaci s úsilím EU o diverzifikaci dodávek LNG v rámci platformy EU pro nákup energie.

Tam, kde není možné použít jiná, čistší řešení, bude třeba dočasně využít i možnosti nahrazení zemního plynu uhlíkově náročnějšími zdroji, jako je nafta nebo uhlí, a to s nezbytnými opatřeními na ochranu životního prostředí. Za tímto účelem lze na úrovni EU a členských států podporovat časově omezené možnosti přechodu na jiná paliva.

Solidarita: předvídat a zmírňovat rizika úplného přerušení dodávek ruského plynu 

Otřesy v dodávkách plynu mají na členské státy a regiony různý dopad. K řešení těchto důsledků musí EU jednat napříč členskými státy a různými uživateli zemního plynu zcela solidárně. Přestože budou členské státy dotčeny různě, společné úsilí sníží závažnost dopadu na nejvíce zasažené členské státy, a naopak všechny členské státy budou mít ze společného postupu prospěch. Komise proto bude i nadále bedlivě chránit jednotný trh, zejména aby zabránila případnému omezení obchodu mezi členskými státy, a bude usilovat o to, aby nedošlo k narušení obzvláště klíčových hospodářských činností a kritických sociálních služeb. Pokud situace povede k tomu, že bude nutné plánovat omezující opatření, mělo by se tak dít soudržně a v koordinaci mezi členskými státy a s náležitým ohledem na zmírnění dopadu na zaměstnanost a příjmy.

Aby taková solidarita fungovala v praxi, musí všechny členské státy a všichni sociální a hospodářští účastníci udělat vše, co je v jejich silách, aby se připravili a již nyní nahradili plyn jiným palivem nebo snížili poptávku po plynu, pokud je to možné. Tato koordinace vyžaduje zavedení vhodného systému řízení, který může využívat zdroje ministerstev energetiky a průmyslu ve všech členských státech, mít široký dosah a zapojit všechny skupiny spotřebitelů.

 
Úspory: přispět může každý 

S dalším snížením poptávky by se mělo počítat v oblasti vytápění a chlazení budov nebo ohřevu vody. Ve stavu nouze, kdy by mohla být ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny, umožňují pravidla EU a vnitrostátní pravidla pro bezpečnost dodávek upřednostnit dodávky plynu některým kriticky důležitým plynovým elektrárnám a některým kategoriím chráněných spotřebitelů. Skutečnost, že jsou zajištěny dodávky plynu pro domácnosti a některé kriticky důležité plynové elektrárny, by však neměla bránit orgánům veřejné správy v přijímání dalších opatření ke snížení spotřeby plynu u chráněných zákazníků a v odvětví energetiky, jakož i v podpoře dobrovolného snižování spotřeby. To je nezbytné, aby se předešlo omezení průmyslových odběratelů, kteří jsou pro společnost a hospodářství kriticky důležití 11 .

Obrázek níže představuje nejnovější hodnocení potenciálu různých typů opatření ke snížení poptávky po plynu a k překlenutí mezery.

Budovy: omezení vytápění a chlazení

Plán úspor energie ze dne 18. května v rámci plánu REPowerEU 12 již identifikoval řadu potenciálních opatření na úsporu energie v budovách, přičemž se odhaduje, že by se mohlo ušetřit 11 miliard m3. Jednoduché změny chování, jako je snížení teploty v domácnosti, pokud tam již nízká teplota není, zkrácení doby sprchování, vypínání spotřebičů namísto jejich uvádění do pohotovostního režimu, účinné vaření, chlazení a mražení, jsou v souvislosti s účty za energii opatřeními s čistým pozitivním dopadem. Čím významnější snížení dobrovolná opatření přinesou, tím méně bude potřeba, aby průmysl v budoucnu omezoval spotřebu povinně. Nižší spotřeba plynu samozřejmě znamená nižší účty.

Úspor plynu lze dosáhnout již v létě snížením špičkové spotřeby elektřiny (a tedy přímo spotřeby plynu) využívané k chlazení. Během „plynárenské zimy“ (říjen–březen) lze dosáhnout značných úspor zavedením alternativních zdrojů tepla pro dálkové vytápění, prostřednictvím tepelných čerpadel a inteligentních systémů řízení energie v domácnostech a kampaněmi na úsporu plynu, například snížením termostatu o 1° (s výjimkou těch, kdo nejsou schopni dostatečně vytápět své domovy již nyní) nebo používáním méně teplé vody. Dobře navržené systémy tarifů s bonusy a malusy mohou také podpořit změny chování a další úspory. Úspor lze dosáhnout také nařízením omezení vytápění veřejných budov, kanceláří, komerčních budov a otevřených prostor, jako jsou venkovní terasy, pokud je to technicky proveditelné a vymahatelné. V tomto ohledu je klíčová role orgánů veřejné správy, které jdou příkladem.

Výroba elektřiny a tepla: úspora plynu, který není kriticky důležitý

Existuje významný potenciál úspor plynu při výrobě elektřiny a tepla, a to snížením spotřeby elektřiny, změnou zdrojů energie a tepla a dovozem elektřiny. Komise požádala síť ENTSO pro elektřinu, aby odhadla dopad případného nedostatku plynu na výrobu elektřiny. Podle prvního odhadu je pouze polovina plynu spotřebovaného v odvětví elektroenergetiky považována za kriticky důležitou pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. V současné době probíhá další analýza připravenosti elektroenergetiky na zimu, která by měla zohlednit dostupnost rezerv jaderných a vodních elektráren, které by mohly být v letošním roce více dotčeny. Tento první odhad však ukazuje na možnost ušetřit značné množství plynu. Například od začátku roku instalovala EU nejméně 20 GW nové kapacity energie z obnovitelných zdrojů. Přechod na alternativní paliva pro výrobu energie by mohl v příštích osmi měsících ušetřit značné množství plynu (viz graf na straně 11), a to vedle flexibility na straně poptávky, která snižuje poptávku ve špičce.

Volba zdrojů energie pro výrobu elektřiny a tepla je v konečném důsledku na každém jednotlivém členském státě, přičemž je třeba zohlednit cíl EU v oblasti klimatu do roku 2030, jakož i dlouhodobý cíl klimatické neutrality, a také politiku EU v oblasti čistoty ovzduší a dopad jeho rozhodnutí na ostatní členské státy a kolektivní bezpečnost dodávek. Při probíhajících pracích na posílení připravenosti jednotlivých států a přezkumu plánování postupného zařazování elektráren do provozu a jejich vyřazování z provozu by měl být zohledněn dopad na Evropu s ohledem na nové aktuální okolnosti, včetně rizik v oblasti bezpečnosti dodávek a cen alternativních paliv na světových trzích s energií. Jedná se o klíčový aspekt vnitrostátních plánů rizikové připravenosti v elektroenergetice podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky 13 , které Komise přezkoumává. 

Přechod na jiná paliva, ať už jsou oproti zemnímu plynu méně nebo více uhlíkově náročná a znečišťující životní prostředí, by za normálních okolností probíhal kvůli vysokým cenám plynu automaticky. Přechod na biomasu nebo naftu však vyžaduje, aby bylo zajištěno dostatečné množství uvedených alternativních paliv pro závody, které je používají, a aby byla přijata vhodná opatření pro uskladňování a sledování bezpečnosti dodávek těchto alternativních paliv. Některé členské státy odložily vyřazování jaderných elektráren z provozu. Jiné umožnily, aby byly uhelné či hnědouhelné elektrárny znovu uvedeny do provozu nebo aby zvýšily produkci.

Členské státy by v souvislosti s přechodem na jiná paliva měly zohlednit zákaz dovozu uhlí a ropy z Ruska v rámci pátého a šestého balíčku sankcí EU, protože by to mohlo mít dopad na dostupnost dřívějších zdrojů dodávek. V případě ropy je zásadním prvkem optimální řízení stávajících nouzových zásob. Stávající nouzové zásoby ropy představují záchrannou síť, která se použije v souladu s pravidly EU a vnitrostátními pohotovostními plány.

Přechod na jiná paliva může mít také vliv na znečištění ovzduší, a tím na zdraví lidí a ekosystémů, a také na spotřebu vody. Směrnice o průmyslových emisích umožňuje za určitých podmínek udělit spalovacím zařízením spalujícím zemní plyn, která přecházejí na ropu, výjimky z mezních hodnot emisí v případě naléhavé potřeby zachování dodávek energie. Tato výjimka je možná po dobu trvání potřeby, pokud je Komise řádně informována. Jak upřesnil Soudní dvůr, pokud se nejedná o práce nebo zásahy měnící stávající zařízení, nejedná se o záměr vyžadující nové povolení ve smyslu směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí 14 . Analogicky by přechod na jiná paliva v elektrárně nebyl považován za záměr, pokud by se nejednalo o žádné práce nebo zásahy. V souladu s plánem REPowerEU se změna dočasného krizového rámce pro státní podporu týká možnosti poskytovat podporu na přechod na jiná paliva, a to přednostně na čisté zdroje energie. 

Opatření pro přechod na jiná paliva by měla být navržena tak, aby neohrozila střednědobé cíle dekarbonizace a potřebu urychlit přechod na čistou energii, minimalizovala nárůst znečištění a neohrozila celkové dlouhodobé závazky členských států týkající se postupného odklonu od uhlí. Proto je zajištění toho, aby v budoucnu nevedla k závislosti na uhlíku, zásadní.

Konečně pak EU spolupracuje s Ukrajinou a sítí ENTSO pro elektřinu na zvýšení obchodu s elektřinou mezi Ukrajinou a EU, aby podpořila Ukrajinu a zároveň poskytla sousedním členským státům uhlíkově méně náročnou alternativu.

Průmysl: přechod na jiná paliva, další tržní opatření a inteligentní kritéria pro stanovení priorit

Průmysl se již nyní potýká s vyššími cenami energií a některá odvětví již v důsledku toho čelí vysoké míře uzavírání provozů. Vysoké ceny plynu částečně zapříčinily, že se poptávka po plynu v EU v první polovině roku 2022 ve srovnání s předchozími roky snížila o 5 %. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat, dokud budou ceny vysoké. Podrobnější popis opatření na úsporu plynu a přechod na jiná paliva je uveden v příloze tohoto sdělení.

V odvětví průmyslu by se další reakce měla zaměřit na tržní opatření, která by motivovala ke snížení poptávky a omezila škody pro společnost a hospodářství. Plyn se používá jako surovina a zdroj energie v průmyslových odvětvích, jejichž technické možnosti a náklady na přechod na jiná paliva nebo snížení spotřeby se v jednotlivých sektorech výrazně liší. Tržní nástroje jsou účinným způsobem, jak nalézt nejvýhodnější možnosti snížení spotřeby.

Komise důrazně podporuje osvědčené postupy, jako jsou vnitrostátní, regionální nebo společné dražby nebo systémy nabídkových řízení, které mají motivovat průmyslové spotřebitele ke snížení spotřeby tím, že odvětvím umožní nabídnout snížení spotřeby plynu. To by vedlo ke snížení současné agregované spotřeby plynu, takže by bylo k dispozici více plynu např. pro naplňování zásobníků. Tyto dražby nebo nabídková řízení by mohly být organizovány na přeshraniční úrovni, aby se maximalizovaly možnosti snížení poptávky zejména ze strany velkých přeshraničních zákazníků, kteří působí ve více členských státech. V tomto ohledu, jak je rovněž uvedeno v dočasném krizovém rámci pro státní podporu, umožňují pravidla EU pro státní podporu členským státům, aby za určitých podmínek motivovaly k dobrovolnému snížení poptávky po plynu, například prostřednictvím pobídek k přechodu na čistší zdroje energie 15 .

Komise v úzké konzultaci s členskými státy urychleně prozkoumá myšlenku dražeb na úrovni EU.

Mezi další podobná tržní opatření, s nimiž se již v národních plánech pro stav nouze počítá, patří tzv. přerušitelné smlouvy, tj. opatření flexibility, kdy je poskytována předem stanovená finanční kompenzace za předem stanovenou úroveň snížení objemu plynu po dobu odpojení. 

Za stavu nouze může být po vyčerpání všech tržních a netržních opatření nutné, aby členské státy začaly částečně nebo úplně omezovat určité skupiny spotřebitelů, které ve svých plánech pro stav nouze určily v předem stanoveném pořadí. Přístupy k takovému stanovení priorit se v jednotlivých členských státech liší a mohou, ale nemusí brát v úvahu širší dopad na kriticky důležité segmenty hospodářství EU nebo světového hospodářství. V případě nekoordinovaných rozhodnutí hrozí velké riziko fragmentace jednotného trhu s nezamýšleným dopadem vnitrostátních rozhodnutí na ostatní země EU, jako jsme toho byli svědky během koronavirové krize. Koordinace je pro maximální zachování integrity jednotného trhu klíčová. Připojený evropský plán na snížení poptávky poskytuje členským státům pokyny k přezkumu a zlepšení jejich pořadí priorit za použití společných zásad a kritérií s cílem koordinovat a minimalizovat socioekonomický dopad v širším kontextu EU a zároveň zachovat evropskou solidaritu.

V případě cíleného omezení dodávek bude rozhodující zmírnit jeho socioekonomický dopad. Tyto pokyny by měly členské státy jasně zohlednit při aktualizaci svých národních plánů pro stav nouze. Ty v případě potřeby budoucí koordinaci usnadní. Jak je uvedeno ve sdělení o krátkodobých intervencích na trhu 16 , které doprovází plán REPowerEU, v případě regionálního mimořádného stavu nebo mimořádného stavu v Unii podle nařízení o bezpečnosti dodávek plynu by mohlo být rovněž nutné stanovit administrativní cenu plynu, která by pokryla období vyhlášeného mimořádného stavu v Unii.

Pro odvětví, která hrají strategickou úlohu pro fungování hospodářství a společnosti EU, by mohly být vyvinuty nové nástroje, které by je podpořily v jejich úsilí o náhradu, diverzifikaci a úspory, protože tržní cenové mechanismy dosahují svého potenciálu a tržní možnosti jsou vyčerpány.

Posílené řízení solidarity a mechanismy na podporu spolupráce

Situace vyžaduje mechanismus, který umožní Komisi a členským státům dále posílit spolupráci při řešení různých aspektů krize v jejím vývoji a při ochraně vnitřního trhu. Stávající Koordinační skupina pro otázky plynu může tento požadavek řešit tím, že se bude pravidelně a v případě potřeby scházet na úrovni generálních ředitelů a se zástupci ministerstev průmyslu. Bude hrát zásadní roli při sledování dopadu snižování poptávky na kriticky důležitá odvětví a hodnotové řetězce v celé EU a umožní nezbytnou výměnu informací, případně zapojí další příslušné zúčastněné strany, sociální partnery a politická fóra.

Za stavu nouze by účinnou a bezodkladnou solidaritu usnadnilo uzavření dvoustranných dohod o solidaritě, které předpokládá nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a které by vyjasnily technická, právní a finanční ujednání pro poskytování plynu právní úpravou chráněným zákazníkům sousedních zemí v případě krize. Je naléhavě nutné, aby všechny členské státy, které tak dosud neučinily, přípravu nezbytných dohod o solidaritě dokončily. Dvoustranné dohody o solidaritě však samy o sobě nemusí stačit. Koordinace na úrovni EU bude i nadále nezbytná. 

3.    Společný nástroj EU pro koordinaci snižování poptávky po plynu

Nezbytné snížení poptávky může snížit rizika pro příští zimu pouze tehdy, pokud bude založeno na pevném závazku všech členských států dosáhnout našeho společného cíle. Vzhledem k bezprecedentní povaze krize v oblasti dodávek plynu a jejím přeshraničním dopadům navíc žádný členský stát nemůže sám dostatečně nebo účinně řešit riziko vážných hospodářských potíží v důsledku zvýšení cen nebo významného narušení dodávek. Aby byla společná příprava EU na zimu plně účinná, musí se opírat o spolehlivý regulační rámec, který zajistí koordinovanou a rychlou akci. Současné okolnosti odůvodňují použití regulačních pravomocí pro stav nouze stanovených v článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Komise proto navrhuje nařízení Rady, které umožní účinně řešit riziko nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na evropském trhu s plynem, a to i prostřednictvím nezbytného rámce řízení. V prvním kroku mají členské státy možnost provést nezbytné snížení na dobrovolném základě. Pokud by se situace zhoršila a ukázalo se, že je nutné aktivovat výstrahu na úrovni EU, byl by podle rámce stanoveného v návrhu na řešení stavu nouze zaveden závazný cíl snížení poptávky po plynu. Každý členský stát by po konzultaci se sousedními zeměmi stanovil opatření ke snížení poptávky. Návrh nařízení proto:

·Žádá všechny členské státy, aby vyvinuly maximální úsilí a pokračovaly v investicích do alternativ k ruskému plynu a dosáhly nezávazného cíle snížit svou poptávku o 15 % alespoň v příštích osmi měsících ve srovnání s průměrnou poptávkou za posledních pět let (2016–2021). To by za uvedené období umožnilo dosáhnout celoevropské úspory 45 miliard m3 plynu. Odpovídající úsilí o snížení by mělo vycházet z pokynů evropského plánu na snížení poptávky.

·Žádá členské státy, aby do konce září aktualizovaly své stávající národní plány pro stav nouze a stanovily konkrétní opatření na snížení poptávky, která se rozhodnou přijmout. 

·Stanoví rámec řízení, který usnadňuje hodnocení úsilí všech členských států při investování do alternativ k ruskému plynu, snižování poptávky po plynu a zohledňování narušení dodavatelských řetězců EU v důsledku vnitrostátních opatření. 

·Zavádí proces, který umožní v kterémkoli okamžiku v nadcházejících týdnech nebo měsících vyhlásit výstrahu na úrovni EU, pokud se situace a výhled z hlediska rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou budou vyvíjet negativně s rizikem vážného nedostatku plynu a významného zhoršení bezpečnosti dodávek. V takovém případě může Komise aktivovat závazné snížení o 15 %, aby zajistila celkové snížení v EU nezbytné pro bezpečnější zimu pro všechny. 

4.    Závěr a další kroky

Nastal čas, aby EU předvídala rizika a aktivně zvýšila připravenost v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Je to signál všem veřejným orgánům, spotřebitelům, domácnostem, vlastníkům veřejných budov a dodavatelům energie, že nyní musí přijmout mimořádná a rychlá opatření k úsporám plynu, aby se snížily důsledky, které by pro hospodářství EU mělo možné narušení dodávek v příštích měsících.

Pro odolnost EU a důvěryhodnost její reakce na vývoj událostí na geopolitické scéně je zásadní příprava na možné závažné narušení před příští zimou nebo během ní. Ta bude úspěšná pouze v případě, že ji díky svému zapojení do rozhodovacího procesu budou podporovat občané a další spotřebitelé.

Nezávisle na krátkodobém úplném přerušení toků z Ruska sníží včasná společná opatření na úrovni EU v tomto kritickém okamžiku procesu naplňování zásobníků potřebu možného a bolestivějšího snížení poptávky později v zimě.

Urychlením diverzifikace a provedením důvěryhodného snížení poptávky koordinovaným způsobem ve všech členských státech může EU vyslat trhu silný signál, že Evropa je na další narušení připravena. Je odolnější, lépe se vyrovnává s nepředvídaným vývojem a může pomoci zmírnit jeho cenové a hospodářské dopady.

EU by si měla být jistá svou schopností vypořádat se s důsledky závažných narušení dodávek a výrazně zvýšit své úsilí o ukončení závislosti na ruském plynu. Připojený návrh nařízení Rady a evropský plán připravenosti na zimu poskytují společný regulační nástroj a pokyny pro členské státy, jak rychle a nákladově efektivně snížit poptávku na úroveň, která bude dostačující pro přečkání příští zimy a bezpečnou přípravu na další kroky. Cílem je umožnit koordinovaná opatření a kritéria na straně poptávky v celé EU v duchu solidarity a odpovědnosti, jak požadovali vedoucí představitelé EU. Měly by se urychleně zvážit osvědčené postupy, jako jsou společné dražby ke snížení spotřeby a omezení vytápění ve veřejných budovách.

Komise bude pravidelně podávat zprávy Radě. Neustálá politická angažovanost zajistí proaktivní a účinnou koordinaci EU odpovídající budoucím výzvám.

Současně je klíčové urychlit přijetí revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu navržené v rámci revize nařízení o trhu s plynem z prosince 2021, která zavede automatická a harmonizovaná ujednání týkající se solidarity mezi členskými státy s cílem zaručit dodávky chráněným zákazníkům i v případě extrémní krize.

Přijetí a okamžité provádění tohoto plánu sníží nejistotu, omezí rizikové přirážky na trzích s energií, pomůže naplnit více zásobníků a upřednostní spotřebu plynu tam, kde je ho nejvíce potřeba. V konečném důsledku to posílí EU a její členské státy v případě možných závažných narušení dodávek plynu do příští zimy a v jejím průběhu.

(1)

   Nařízení (EU) 2017/1938.

(2)

   Včasné varování vydalo jedenáct členských států, jeden členský stát, Německo, vyhlásil „výstrahu“.

(3)

   Propojení plynárenských soustav mezi Bulharskem, Rumunskem, Maďarskem a Rakouskem.

(4)

   Nařízení (EU) 2022/1032 o uskladňování zemního plynu.

(5)

   Na konci března 2022 se EU a Spojené státy ve společném prohlášení dohodly, že v roce 2022 počítají s navýšením dovozu LNG ze Spojených států do EU o 15 miliard m3. Dovoz LNG ze Spojených států v první polovině roku 2022 dosáhl 30 miliard m3, zatímco v roce 2021 to bylo celkem 22 miliard m3. Podíl Spojených států na dovozu LNG do EU činil v červnu přibližně 46 %.

(6)

   Vnější energetická angažovanost EU v měnícím se světě {SWD(2022) 152 final}.

(7)

   Dopad v jednotlivých členských státech by závisel na současné úrovni dovozu ruského plynu, na možnosti diverzifikace zdrojů v krátkém čase, na úloze plynu ve skladbě zdrojů energie a na průmyslové struktuře.

(8)

   V porovnání s průměrnou poptávkou po plynu v EU v letech 2017–2021 – rozmezí použité s ohledem na různou intenzitu zimních povětrnostních podmínek v posledních letech.

(9)

    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0240&from=cs

(10)

   Podle čl. 2 bodu 5 nařízení 2017/1938 se definice chráněného zákazníka vztahuje také na dálkové vytápění a některé klíčové sociální služby, jako je zdravotní péče, a za určitých omezení na malé a střední podniky.

(11)

    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0240&from=cs  

(12)

    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32019R0941

(13)

C-275/09, C-121/11, C-411/17, C-254/19.

(14)

   Kromě toho by se fiskální politika měla zaměřit na úspory energie, a to jak podporou energetické účinnosti, tak pobídkami ke snižování poptávky. Členské státy by měly upravit politiky cenové dostupnosti tak, aby se poptávka snížila významněji. Členské státy by měly využít právní rámec DPH a přejít na nulovou sazbu DPH u instalací solárních panelů, snížit sazby u instalací nízkoemisních systémů vytápění a využít dalších opatření v oblasti cen energie, podporovat přechod na tepelná čerpadla a nákup účinnějších spotřebičů. Daňové úlevy mohou být doplněny dotacemi na investice do energetické účinnosti zaměřenými na domácnosti s nízkými příjmy a zranitelné mikropodniky.

(15)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0236&from=cs

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2022

COM(2022) 360 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

„Bezpečná zima díky úsporám plynu“

Pokyny k evropskému plánu na snížení poptávky po plynu

Úvod    

1. Dobrovolná úsporná opatření a osvědčené postupy    

a)    Opatření pro přechod na jiná paliva    

b)    Tržní nástroje    

Dražby nebo systémy nabídkových řízení    

Smlouvy o výměně mezi velkými zákazníky    

Přerušitelné smlouvy    

c)    Úspory při vytápění a chlazení    

Osvětové kampaně    

Cílená povinnost omezit vytápění a chlazení    

2. Kritéria pro upřednostnění kriticky důležitých nechráněných zákazníků    

a)    Kritéria pro snížení poptávky před stavem nouze nebo za stavu nouze     

Kritický význam pro společnost    

Kritický význam přeshraničního hodnotového řetězce    

Potenciální škody na zařízeních    

Potenciál k náhradě a ke snížení spotřeby    

Hospodářské aspekty    

b)    Přeshraniční spolupráce při používání kritérií    

3 – Řízení a fáze reakce na krizi    

Pokyny k evropskému plánu na snížení poptávky po plynu

Úvod

Cílem tohoto plánu připravenosti EU na zimu je dále podpořit členské státy v nadcházejících týdnech a měsících a posílit odolnost vnitřního trhu v případě stavu nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Tento plán doplňuje předchozí úsilí o zvýšení připravenosti Unie, jako je spolupráce s mezinárodními partnery za účelem zvýšení dodávek a další opatření oznámená v rámci plánu REPowerEU. Snížení poptávky by se mělo co nejvíce uspíšit a úspory by se měly zaměřit na odvětví a činnosti, u nichž je snížení méně nákladné. Šetřit plynem může každý, dokonce i chránění zákazníci, jako jsou domácnosti, budovy provozované veřejnými a soukromými subjekty, odvětví, která mají potenciál pro přechod na jiná paliva, a v závislosti na vnitrostátním kontextu také odvětví elektroenergetiky.

Plán vychází z výsledků konzultací členských států a odvětví, která jsou na zemním plynu závislá.

V první kapitole jsou uvedeny osvědčené postupy pro tržní i netržní opatření na straně poptávky, která lze okamžitě přijmout za účelem uvolnění objemu plynu. Druhá kapitola obsahuje pokyny ke kritériím pro určení kriticky důležitých odvětví hospodářství a průmyslových zařízení. Třetí kapitola shrnuje tři postupné fáze reakce EU na hrozbu závažného narušení dodávek plynu na evropské úrovni v návaznosti na stávající ustanovení nařízení o bezpečnosti dodávek a také na nová opatření stanovená v navrhovaném nařízení.

1.    Dobrovolná úsporná opatření a osvědčené postupy

Členské státy mají k dispozici širokou škálu opatření ke snížení poptávky po plynu ve všech odvětvích. Před zavedením omezení u nechráněných zákazníků, jako je průmysl, by členské státy měly společně se zúčastněnými stranami vyčerpat všechny možnosti náhrady, nepovinné režimy úspor a využití stávajících alternativních zdrojů energie. Ty by měly být upřednostňovány, dokud jsou ekonomicky, sociálně a environmentálně výhodnější než povinné alternativy snižování poptávky. Tam, kde je to možné, by měl být upřednostněn rychlý a rozhodný přechod na obnovitelné zdroje nebo čistší, uhlíkově méně náročné možnosti. Aktivování tržních i netržních opatření k dalšímu snížení poptávky po plynu může být pro předvídání a zmírňování rizik spojených s možným nedostatkem plynu pro společnost a hospodářství klíčové.

a)Opatření pro přechod na jiná paliva

Členské státy mohou upřednostnit a urychlit opatření pro přechod na jiná paliva v průmyslu i při výrobě elektřiny, aby preventivně ušetřily plyn a zvýšily připravenost, a to spolu s opatřeními v oblasti energetické účinnosti. V členských státech existuje několik možností, pokud jde o opatření pro přechod na jiná paliva:

·Motivace průmyslových odvětví a odvětví výroby energie a tepla, aby byla schopna přejít na jiná paliva (tržní rozhodnutí), včetně přechodu na solární energii, biomasu z udržitelných zdrojů, biomethan z odpadu a zbytků, solární a další obnovitelné zdroje energie.

·Používání kyslíku namísto zemního plynu v některých průmyslových zařízeních a nahrazení paroplynových pohonů elektrickými pohony.

·Zvýšené využívání energeticky využitelného šrotu a odpadních surovin v průmyslu s cílem snížit spotřebu plynu.

·Uplatnění propracovanějších opatření pro přechod na jiná paliva např. u plynových elektráren, přechod na plynový olej v závislosti na vývoji dostupnosti objemů na trzích s plynem.

·Zavázání provozovatelů tepelných elektráren se záložními naftovými generátory, aby přijali nezbytná preventivní opatření k zajištění nepřerušeného provozu svých bloků, pokud budou muset přejít na naftu.

Přechod na jiná paliva je upřednostňovanou možností, i když náklady, technická proveditelnost a dostupnost cenově dostupných alternativních paliv mohou samozřejmě představovat určitá omezení a je třeba pečlivě posoudit možné dopady na zdraví a životní prostředí. Mělo by se zabránit dlouhodobé závislosti na uhlíku, přechod na jiná než obnovitelná paliva pak musí být s co nejnižším obsahem emisí a časově omezený, aby přispěl k dostupnosti plynu v příštím zimním období. Kromě toho musí členské státy sledovat nedostatek alternativních paliv v důsledku rozsáhlého přechodu na jiná paliva a dopady na ceny.

Kritéria pro identifikaci klíčových nechráněných zákazníků a dodavatelských řetězců v kapitole 2 jsou klíčová pro pomoc členským státům při rozhodování o podpůrných mechanismech, zejména proto, že tržní cenové mechanismy mohou být nedostatečné pro to, aby takový přechod na jiná paliva samy usměrnily. Režimy státní podpory umožňující nezbytnou, přiměřenou a vhodnou podporu zaměřenou na zvýšení hospodářské životaschopnosti takových provozů v odvětvích považovaných za kriticky důležitá bude proto Komise analyzovat případ od případu. Revidovaný dočasný krizový rámec pro státní podporu navíc umožňuje přednostně podporovat přechod na obnovitelné zdroje energie a v případě naprosté nezbytnosti také přechod na jiné zdroje energie. 

Přechod na jiná paliva může zvýšit emise, což by bylo v některých případech povoleno podle směrnice o průmyslových emisích (IED). Výjimečná a dočasná povaha takové odchylky vyžaduje průběžné sledování a oznamování Komisi.

V několika členských státech bylo prodlouženo využívání stávajících uhelných elektráren a byla dočasně pozastavena právní omezení jejich provozu. Tato opatření by však měla být vždy považována za krátkodobá, dočasná a vratná, aby v souladu s cílem spravedlivé transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu nedocházelo k dlouhodobé závislosti na uhlíku, a měla by být v souladu s regulačním rámcem EU. Členské státy by měly Komisi oznámit každé zmírnění pravidel pro emise znečišťujících látek, o němž v rámci plánů na přechod na jiná paliva uvažují. Takové zmírnění by mělo být poslední možností a mělo by se o něm uvažovat až po vyčerpání všech ostatních opatření k řízení poptávky a možností přechodu na čistší paliva. Mělo by minimalizovat rozsah a dobu trvání jakéhokoli zvýšení emisí znečišťujících látek. Komise bude na základě těchto kritérií jednat se všemi členskými státy, které taková oznámení podávají, a bude sledovat provádění vnitrostátních opatření, která zajistí návrat k plnému dodržování pravidel EU pro emise znečišťujících látek.

Některé členské státy odložily odstavení jaderných elektráren.

Rozhodnutí o případném odložení vyřazení jaderných elektráren z provozu tam, kde je to technicky proveditelné, je politickou volbou členských států. V každém případě se použijí a mají přednost bezpečnostní normy Smlouvy o Euratomu a platný regulační rámec EU.

A konečně, v odvětví energetiky by měla být opatření ke snížení spotřeby plynu řádně vyhodnocena ve vnitrostátních plánech rizikové připravenosti, které mají být vypracovány podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky.

b)Tržní nástroje

Dražby nebo systémy nabídkových řízení

Jedním z doporučených opatření jsou vnitrostátní nebo společné dražby nebo systémy nabídkových řízení, kterými členské státy motivují velké spotřebitele (většinou průmyslová odvětví) ke snížení spotřeby. Ta odvětví, která mají ke snížení poptávky nejlepší předpoklady, by se k němu nabídla dobrovolně. V závislosti na návrhu by mohla získat finanční kompenzaci výměnou za další úspory. Průmysloví spotřebitelé mohou sami určit, kdy je pro ně rozumné zastavit odběr nebo dočasně snížit poptávku, a to na základě svých individuálních charakteristik a s ohledem na dopad na zaměstnanost. Takový systém by také mohl podpořit úspory plynu u podniků, které plánují odstávku z důvodu údržby nebo modernizace.

Pokud takové opatření zahrnuje státní podporu, a jak je vysvětleno ve změně dočasného krizového rámce pro státní podporu, mohou členské státy v souvislosti se současnou krizí motivovat k dobrovolnému snížení poptávky po plynu, které pak Komise posoudí přímo podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU 1 .

Komise a členské státy by také mohly posoudit možnost dražeb nebo nabídkových řízení na úrovni EU. Velcí přeshraniční zákazníci s výrobními procesy ve více členských státech by takový postup využili. Poptávka se snižuje tam, kde je to celkově nejméně nákladné (nejen nejméně nákladné v rámci daného členského státu), a to i z hlediska možných nepříznivých hospodářských dopadů a ztráty pracovních míst.

Smlouvy o výměně mezi velkými zákazníky

Další možností pro průmyslové odběratele je dohodnout se předem na smluvních výměnách své výroby z regionu, který je vystaven narušení dodávek, do regionu méně vystaveného přerušení dodávek v případě velkého nedostatku. V případě krizové úrovně „výstrahy“ nebo „stavu nouze na úrovni EU“ by výrobce nacházející se v regionu méně postiženém nedostatkem plynu garantoval dodávky výroby pro výrobce, jehož provoz musel být zastaven z důvodu nedostatku plynu v dotčeném regionu. Taková výměna by zase ochránila dotčený závod a region před neplánovaným nuceným omezením.

Tato spolupráce mezi podniky by v zásadě nebyla podle pravidel hospodářské soutěže EU považována za problematickou, pokud by i) byla určena a objektivně nezbytná k řešení nedostatku plynu v souvislosti s vyhlášenou „výstrahou“ nebo „stavem nouze“ na jednom nebo více evropských trzích s plynem, ii) byla dočasná (tj. uplatňovala by se pouze po dobu trvání výstrahy nebo stavu nouze) a iii) nepřekračovala rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení cíle, kterým je řešení nedostatku plynu v souvislosti s vyhlášenou „výstrahou“ nebo stavem nouze na jednom nebo více evropských trzích s plynem 2 .

Přerušitelné smlouvy

 
Využívání přerušitelných smluv pro spotřebu plynu jako dobrovolného tržního opatření je podporováno všude, kde je to možné, protože představuje důležitý zdroj flexibility. Taková opatření jsou v několika členských státech zavedena na úrovni „včasného varování“ nebo „výstrahy“ (tj. na úrovních před stavem nouze). Aktivace přerušení je spojena s předem stanovenou finanční kompenzací, která odpovídá předem stanovené úrovni snížení objemu nebo době odpojení. Ačkoli kompenzace a objemy nejsou v zásadě přizpůsobeny dlouhodobému a úplnému přerušení dodávek ruského plynu, krátkodobé snížení poptávky po plynu v celé EU, aktivované přerušitelnými smlouvami, může mít významný kumulativní dopad na uvolnění plynu, např. pro doplnění zásobníků. Členské státy by měly co nejdříve podpořit větší využívání těchto typů smluv, aby se úspory zvýšily již tuto zimu.

Flexibilita na straně poptávky po elektřině

Obecněji řečeno, odezva na straně poptávky na trhu s elektřinou může pomoci snížit spotřebu plynu. To lze automatizovat pomocí inteligentních technologií a služeb flexibility na straně poptávky, které v době špičky snižují poptávku v závislosti na čase, kdy se elektřina vyrábí z plynu. Jedná se o dynamickou úsporu energie z fosilních paliv, která by měla doplnit statičtější úspory vyplývající z opatření na zvýšení energetické účinnosti nebo například z dlouhodobých dražeb, jak je popsáno výše. Taková odezva na straně poptávky by se mohla zaměřit na spotřebu elektřiny v průmyslových odvětvích, v obytných, kancelářských a obchodních budovách a v dopravě. Aby se potenciál odezvy na straně poptávky uvolnil již pro příští zimu, měly by členské státy otevřít všechny trhy zdrojům umožňujícím flexibilitu na straně poptávky a umožnit jejich zapojení. Na základě odhadů průmyslu 3 by flexibilní kapacita v elektroenergetické soustavě v případě plného využití a spuštění na všech trzích mohla snížit dovoz ruského plynu do EU o 5 %.

c)Úspory při vytápění a chlazení 

Osvětové kampaně

Plyn může ušetřit každý, dokonce i chránění zákazníci. Informační kampaně, jejichž cílem je upozornit spotřebitele, že by měli začít šetřit plynem, pokud je to možné, a elektřinou, která je na plynu často závislá, mohou vést k výraznému snížení spotřeby plynu. Toto opatření je uvedeno v plánech pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu mnoha členských států ve fázi včasného varování. Cílem je zlepšit informovanost u všech spotřebitelů, průmyslových odvětví, podniků, orgánů veřejné správy i domácností, ale také uvést konkrétní a funkční příklady, jak lze spotřebu plynu snížit např. změnou chování. Kromě toho se doporučuje realizovat kampaň, která by občany nabádala ke snížení spotřeby plynu, například snížením teploty termostatu nebo vody během topné sezóny, protože by to mohlo přinést významné úspory plynu. Komise naléhavě vyzývá všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby taková opatření s čistým pozitivním dopadem zavedly a zároveň podpořily nejzranitelnější domácnosti a domácnosti trpící energetickou chudobou, které v některých zemích již svou spotřebu energie omezily pod úroveň pohodlí.

V rámci plánu REPowerEU předložila Komise plán „Úspory energie v EU“ 4 , který rovněž stanoví širokou škálu krátkodobých opatření, jež mohou členské státy přijmout s cílem motivovat k opatřením, která rovněž přinesou okamžité úspory plynu (např. ztlumení vytápění, opravy a snížení teploty kotlů). Komise rovněž pokračuje ve spolupráci s místními aktéry při šíření těchto myšlenek, například v rámci kampaně „Energy Savings Sprint“ společně s Paktem starostů a primátorů. Tato opatření mohou provádět i města, mimo jiné prostřednictvím mise 100 klimaticky neutrálních měst.

Je nezbytné, aby všechny členské státy, a to i ty, které včasné varování dosud nevyhlásily, okamžitě zahájily provádění takovýchto opatření. Mnoho členských států uvedlo, že zavádějí osvětová opatření, ale také programy dotací pro domácnosti a podniky se zaměřením na renovaci budov, zavádění tepelných čerpadel a přechod na jiné druhy paliva, jakož i na výměnu stávajících spotřebičů a zařízení za účinnější.

Přednostně by členské státy v rostoucí míře přecházely od politik kompenzací k příjmovým opatřením v určité podobě peněžních kompenzací pro spotřebitele energie. Na základě průzkumu majetkových poměrů by měla být určena zranitelným skupinám.

Cílená povinnost omezit vytápění a chlazení

V případě úrovně „výstrahy“ by opatření přijatá v národních plánech mohla zahrnovat povinné snížení spotřeby v odvětví vytápění a chlazení na vnitrostátní úrovni. Taková cílená opatření by neohrozila zásadu, že domácnosti, dálkové vytápění a některé klíčové služby jsou chráněnými zákazníky a že jejich dodávky jsou zaručeny. Vyšší ceny již pravděpodobně spotřebitele ke snížení spotřeby plynu částečně přiměly, může však být zapotřebí zavést povinnosti, pokud ceny samotné k omezení vytápění a chlazení nestačí. Důležité bude zajistit spravedlivě rozdělené služby a přístup ke klíčovým službám pro všechny zákazníky, zejména pro zranitelné zákazníky připojené k sítím dodávek energie. Účinným a vymahatelným způsobem je nařídit cílené snižování teploty pro vytápění a chlazení, jakož i teploty vody v budovách, které vlastní nebo provozují orgány veřejné správy nebo jsou provozovány jejich jménem, v nákupních centrech, kancelářských budovách a na veřejných prostranstvích. Na podporu úspor by se rovněž mohly zvážit zkušenosti, jež byly v minulosti úspěšně učiněny se systémy tarifů s bonusy a malusy, a mohly by se přizpůsobit specifickým podmínkám členských států 5 .

2.    Kritéria pro upřednostnění kriticky důležitých nechráněných zákazníků

Základní zásadou nařízení o bezpečnosti dodávek plynu je ochrana specifických skupin spotřebitelů, kteří nemají prostředky na zajištění vlastních dodávek v případě výpadku dodávek a nemají žádné reálné alternativy, jak takovou situaci řešit (chránění zákazníci). Může se jednat o domácnosti, dálkové vytápění domácností (pouze těch, které nemají možnost přechodu na jiná paliva), případně a za určitých podmínek také o klíčové sociální služby a malé a střední podniky. Nařízení rovněž umožňuje členským státům upřednostnit některé kriticky důležité plynové elektrárny před některými skupinami chráněných zákazníků.

Tento plán poskytuje členským státům pokyny, jak koordinovaně a na základě společných kritérií a zásad účinně doplnit ustanovení nařízení o bezpečnosti dodávek plynu pro nechráněné skupiny spotřebitelů, aby byla zachována integrita vnitřního trhu a posílena jeho odolnost. Měl by členským státům pomoci identifikovat a upřednostnit v rámci jejich „nechráněných“ skupin spotřebitelů kriticky nejdůležitější zákazníky nebo zařízení, především v průmyslu, aby tyto skupiny byly omezeny jako poslední před chráněnými zákazníky. Toto stanovení priorit by mělo zohlednit jejich kritický význam pro EU jako celek, jakož i vazby kriticky důležitého dodavatelského řetězce s jeho mezinárodními obchodními partnery. Mělo by také zohlednit jejich hospodářský význam a přidanou hodnotu pro zaměstnanost. Pokud se předpokládají finanční kompenzace, přispívá kontrola státní podpory k zajištění slučitelnosti těchto opatření s vnitřním trhem.

Komise členským státům doporučuje, aby při aktualizaci svých pořadí priorit a souvisejících opatření v národních plánech pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu do konce září 2022 vycházely z následujících pokynů. 

a)Kritéria pro snížení poptávky před stavem nouze nebo za stavu nouze

Pro stanovení priorit mezi nechráněnými zákazníky v případě vážných narušení by se měla zvážit následující kritéria (v kombinaci):

Kromě těchto čtyř kritérií by členské státy měly při testování vyváženosti zohlednit také hospodářská hlediska.

Kritický význam pro společnost

Doporučuje se upřednostnit odvětví považovaná za kriticky důležitá nebo strategická pro společnost, pokud by narušení mělo negativní účinky na dodavatelské řetězce s dopadem na zdravotnictví, bezpečnost a životní prostředí, zabezpečení, obranu a další kriticky důležitá odvětví, jako jsou potravinářství a rafinerie. Lidské zdraví a životní prostředí může být například ovlivněno selháním při zpracování odpadů a úpravě vody, jakož i bezpečnostní ochraně např. chemických závodů. Je třeba pečlivě zvážit identifikaci konkrétních produktů, zařízení a prvků hodnotového řetězce, které mají dopad na kriticky důležité sociální služby.

Ačkoli každý členský stát může chtít definovat, co znamená kritický význam pro společnost v jeho vnitrostátním kontextu, Komise doporučuje, aby do svého vnitrostátního stanovení priorit zahrnul alespoň nevyčerpávající analýzu dopadu na zdravotnictví, potravinářství, bezpečnost a životní prostředí, zabezpečení a obranu.

Kritický význam přeshraničního hodnotového řetězce

Komise doporučuje členským státům, aby vždy zvážily dopad, který má omezení hospodářské činnosti v jednom odvětví na celounijní nebo globální hodnotový řetězec. O tom, jak lze takové úvahy koordinovat, pojednává poslední oddíl této kapitoly.

Členské státy se při vypracovávání svých plánů pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu zaměřují především na vnitrostátní dopady možného narušení dodávek plynu. Vzhledem k míře průmyslové integrace a propojení v rámci jednotného trhu však narušení určitých (předcházejících) odvětví, která nemusí být v jednom členském státě považována za kriticky důležitá, mohou mít silný dopad na (navazující) kriticky důležitá odvětví v jiných členských státech. Kromě toho hodnotové řetězce většiny odvětví obsahují části, které mají evropský rozměr nebo jsou internacionalizované a které jsou důležité pro zaměstnanost a poskytování pro společnost kriticky důležitých služeb a zboží.

Například odvětví zdravotnického vybavení a farmaceutický průmysl, části chemického průmyslu (např. vstupy pro potravinářský a zdravotnický systém) nebo části textilního průmyslu (vstupy pro zdravotnické a obranné produkty) jsou součástí hodnotových řetězců, které jsou pro klíčová nebo strategická odvětví kriticky důležité.

Jedním z přístupů, který lze pro zkoumání přeshraničních účinků použít, je zaměřit se spíše na úroveň produktu než na úroveň odvětví, a tím identifikovat základní produkty namísto odvětví. Příklady zahrnují většinu výroby skla, které se používá přímo v potravinářském a farmaceutickém průmyslu (nádoby na potraviny, lahvičky a injekční stříkačky) a také při výrobě energie z obnovitelných zdrojů a čistých technologií (fotovoltaika, větrná energie) a v rámci použití pro úsporu energie. To by vyžadovalo rozsáhlé mapování hodnotových řetězců souvisejících s těmito základními produkty. Například základní chemické látky se na první pohled nemusí zdát jako pro společnost kriticky důležité odvětví. Jeho produkty však mají široké využití v různých jiných odvětvích, což znamená, že dopady na (přeshraniční) hodnotový řetězec tohoto odvětví jsou pravděpodobně významné. Dalším příkladem je výroba hnojiv, odvětví extrémně závislé na plynu, které zásobuje zemědělský sektor kriticky důležitý pro společnost v celé EU, jehož výroba je však geograficky koncentrovaná. Z hlediska EU proto nestačí uspokojovat pouze místní potřeby.

Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je počet společností působících v kriticky důležitém hodnotovém řetězci v celé EU nebo celosvětově, a tedy možnosti pro další společnosti, které by mohly zasáhnout, nebo naopak neexistence takových společností. Pokud snížení poptávky určitého zařízení znamená, že základní produkt nelze vyrábět v celé EU nebo v širším měřítku, je třeba tuto skutečnost zohlednit. V následující podkapitole je navržen mechanismus, který má členským státům pomoci identifikovat přeshraniční dopad jejich odvětví.

Kromě toho by členské státy musely prozkoumat hodnotový řetězec a rozsah, v němž může při přerušení dodávek plynu v určitém odvětví dojít k významnějším dopadům na některé hodnotové řetězce ve srovnání s jinými.

Potenciální škody na zařízeních

Členské státy by měly zvážit trvalý dopad, který by odpojení mohlo mít, například z hlediska potenciálních škod na průmyslových nástrojích a času případně potřebného na opravu strojů i nákladů na takovou opravu. 

Zvláštní pozornost by se měla věnovat odvětvím, která musí být v provozu nepřetržitě a kde by náhlé přerušení dodávek plynu mohlo vést ke škodám na zařízeních (např. výroba plynu, biologické léčivé přípravky a další části odvětví zdravotnictví, některé části strojírenství, textilní průmysl a zejména jeho pododvětví dokončovacích prací, farmaceutický průmysl, většina chemických procesů, výroba hnojiv, sklářství, ocelářství, výroba hliníku, rafinerie, výroba vápna, odvětví keramiky, využití zbytkového plynu v energeticky náročných odvětvích, jako je výroba hliníku), což by mohlo mít dlouhodobé negativní dopady na výrobu a zaměstnanost. Některá průmyslová odvětví zahrnující energeticky náročná i energeticky nenáročná odvětví potřebují minimální množství plynu pro nepřetržitou výrobu, protože v případě zastavení výroby ji nelze snadno obnovit bez výrazných prodlev, schválení regulačními orgány a nákladů. Komise doporučuje, aby členské státy určily minimální úroveň spotřeby plynu jako kritickou a podle toho stanovily priority, a to i v závislosti na tom, jak si tato odvětví vedou ve vztahu k ostatním kritériím.

Potenciál k náhradě a ke snížení spotřeby

Některé členské státy přistupují ke stanovení priorit identifikací produktů, odvětví nebo společností kriticky důležitých pro společnost a zároveň posuzují technické a ekonomické možnosti těchto odvětví nebo společností odložit výrobu nebo změnit její harmonogram. Takové posouzení lze provést pro odvětví, která jsou označena jako kriticky důležitá pro společnost, ale také pro ta, která do uvedené kategorie nespadají, což umožní další stanovení priorit pro odvětví, která z uvedeného hlediska jako kriticky důležitá identifikována nejsou.

Podle tohoto kritéria lze rozlišovat mezi odvětvími, která mohou odložit výrobu nebo ji mohou zastavit např. v době špičky, a těmi, která pro svůj provoz potřebují nepřetržitý tok zemního plynu. Může také existovat možnost zaměřit se na určitá odvětví, v nichž lze výrobu v rámci EU přesunout do regionů, kde je plyn k dispozici (viz smlouvy o výměně v předchozí kapitole), přičemž je třeba zohlednit potřebu zajistit spravedlivou transformaci na regionální úrovni.

Integrace evropského průmyslu do globálních hodnotových řetězců může rovněž nabídnout možnosti náhrady a zmírnit tlak v případě narušení dodávek plynu. V některých případech však dočasný dovoz některých výrobků a služeb (namísto jejich výroby v Evropě, aby se zabránilo spotřebě plynu) řešením není, protože kroky s největšími nároky na plyn jako vstup mohou být zároveň těmi, které konečným produktům přidávají největší hodnotu. V některých odvětvích (např. farmaceutickém) je navíc nahrazení vstupů dovozem podmíněno schválením ze strany regulačních orgánů a v krátkodobém horizontu je obtížně dosažitelné. Mezinárodní vedlejší účinky celosvětových sankcí vůči Rusku na globální dodavatelské řetězce spolu se stávajícími překážkami v mezinárodních dodávkách by mohly dále omezit alternativní možnosti dovozu, zvýšit tlak na růst cen nebo vyvolat dlouhá zpoždění dodávek.

Hospodářské aspekty

Analýza údajů na úrovni členského státu zdůrazňuje rozdíly ve vnitrostátních průmyslových ekosystémech. Zejména podíl domácí spotřeby zemního plynu na konečném výstupu ukazuje různý význam některých vnitrostátních odvětví.

V návaznosti na testy kritického významu pro společnost, dopadů na přeshraniční hodnotové řetězce a technických omezení, rizika škod nebo možností náhrady by se mohl zohlednit hospodářský význam jednotlivých odvětví s ohledem na stanovení priorit zbývajících odvětví. Mezi možné ukazatele, které je třeba zohlednit, patří přidaná hodnota (absolutní i relativní ve vztahu k využití plynu) a zaměstnanost související s úrovní využití zemního plynu a významem konkrétního odvětví v hodnotovém řetězci. Některá odvětví s nízkou přidanou hodnotou ve vztahu k využití plynu však samozřejmě také mohou poskytovat klíčové vstupy pro jiná navazující odvětví.

Důležitým aspektem, který je třeba zvážit, je proto integrace daného odvětví v rámci klastrových závodů, protože ty jsou prostřednictvím tepla a meziproduktů významně propojeny s více výrobními procesy.

Odvětví mají při přechodu na jiná paliva různou míru flexibility. Například většina cementáren používá uhlí nebo odpad a jen malý počet používá plyn. To znamená, že když odvětví výroby cementu potlačí veškeré využití plynu, nebude to na většinu tohoto odvětví mít vliv. Kombinací úvah o náročnosti odvětví na plyn s úvahami o flexibilitě lze určit, která odvětví lze v každém členském státě omezit s nejnižšími náklady (před úvahami o účincích na předcházející a navazující odvětví hodnotového řetězce a o strategických odvětvích).

b)Přeshraniční spolupráce při používání kritérií 

Vzhledem ke značné míře přeshraniční integrace hodnotových řetězců na jednotném evropském trhu a potřebě chránit hospodářství a konkurenceschopnost zejména v případě rozsáhlého narušení dodávek plynu je pro členské státy zásadní přeshraniční spolupráce, aby mohly navrhnout optimální kritéria pro stanovení priorit, a omezit tak řetězové účinky přes hranice a na celém vnitřním trhu EU. Tato spolupráce může probíhat strukturovaným způsobem, kdy členské státy sestavují nebo aktualizují pořadí priorit ve svých plánech pro stav nouze v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Mechanismy řízení pro tyto konzultace a koordinaci by se kromě dvoustranných kontaktů a stávajících regionálních fór mohly soustředit na Koordinační skupinu pro otázky plynu, v případě potřeby rozšířenou o zástupce ministerstev průmyslu. Komise může rovněž konzultovat stávající fóra, jako je pracovní skupina Rady na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst nebo průmyslové fórum EU řízené Komisí.

Každý členský stát by měl nejprve provést nezávislou analýzu vnitrostátního průmyslového prostředí a jeho kritického významu – s přímým zapojením zúčastněných stran z průmyslu a sociálních partnerů – a poté na jejím základě pomocí výše uvedených struktur určit potenciální zásadní propojení s ostatními členskými státy, v nichž se nacházejí toky dodávek.

V této souvislosti by členské státy po určení prioritních odvětví na základě výše uvedeného kritéria kritického významu pro společnost a s cílem zachovat co nejplynulejší kontinuitu hospodářské činnosti mohly společně přistoupit k mapování přeshraničních hodnotových řetězců a ověřit riziko konkrétního narušení dodávek. Zjištění vnímavosti vůči přeshraničním aspektům je tedy základem pro další zpřesnění seznamu priorit členských států. To může představovat velké úsilí, zejména pro větší členské státy se složitými ekosystémy spotřeby plynu a významným zapojením do mezinárodních hodnotových řetězců. Komise je připravena tuto činnost podpořit.

3.    Řízení a fáze reakce na krizi 

Níže uvedené fáze ukazují, jak je koordinace odezvy na straně poptávky na úrovni EU realizována prostřednictvím stávajících ustanovení nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a nových opatření stanovených tímto plánem.

Fáze 1: Bezpečná zima díky úsporám plynu – období před výstrahou na úrovni EU

Fáze 2: Výstraha na úrovni EU

Fáze 3: Koordinace nouzových opatření EU během stavu nouze na úrovni Unie / na regionální úrovni

(1)

Následující prvky jsou relevantní pro posouzení ze strany Komise: 1) použití konkurenčního a transparentního procesu, 2) neexistence přeshraničních omezení, 3) omezení kompenzací za budoucí snížení poptávky a 4) snížení agregované spotřeby plynu, které povede ke zvýšení dostupnosti plynu v zásobnících a zamezení přesunu poptávky od účastníků k těm, kdo účastníky nejsou.

(2)

Útvary Komise jsou připraveny poskytnout neformální pokyny společnostem, které o takové spolupráci uvažují, pokud si nejsou jisté, zda jsou některé prvky jejich plánované spolupráce v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU.

(3)

   SmartEN.

(4)

    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0240&from=cs  

(5)

   Analysis of behaviour change due to electricity crisis: Japanese household electricity consumer behaviour since the earthquake (Analýza změny chování způsobené elektroenergetickou krizí: Chování japonských domácností v oblasti spotřeby elektřiny v době po zemětřesení); Murakoshi a kol., 2013. Can Rationing Affect Long Run Behavior? Evidence from Brazil (Může přídělový systém ovlivnit chování v dlouhodobém měřítku? Důkazy z Brazílie); Costa, 2012. Viz rovněž Policies for energy conservation and sufficiency: Review of existing policies and recommendations for new and effective policies in OECD countries (Politiky pro úsporu energie a dostatečné zásobování energií: Přezkum stávajících politik a doporučení pro nové a účinné politiky v zemích OECD); Bertoldi, 2022 (https://doi.org/10.1016/j.enbuild.2022.112075).