Choose the experimental features you want to try

52021PC0784

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění návrhu

Kriminalita v Evropě ohrožuje bezpečnost a kvalitu života občanů EU. K účinnému boji proti trestné činnosti potřebují donucovací orgány robustní a výkonné nástroje. Pro boj proti trestné činnosti a pro výkon spravedlnosti jsou nejúčinnějšími prostředky spolupráce a sdílení informací. 1 Na základě zjištění působilo v roce 2021 více než 70 % organizovaných zločineckých skupin ve více než třech členských státech. 2 Dokonce i trestný čin, jenž se zdá být naprosto lokální povahy, může mít vazby na jiná místa v Evropě, kde trestnou činnost páchal stejný pachatel. Podobně i vazby předpokládané místní trestné činnosti na organizované zločinecké struktury a operace nejsou často zjevné. Aby mohly donucovací orgány účinně bojovat proti trestné činnosti, musí mít možnost včas si vyměňovat údaje. EU již poskytla pro vymáhání práva řadu nástrojů usnadňujících výměnu informací, které se ukázaly jako klíčové při odhalování trestné činnosti a sítí, 3 ale stále existují informační mezery, které je třeba řešit. Navíc vzhledem k tomu, že jsou údaje uchovávané odděleně v různých vnitrostátních informačních systémech, jakož i v rozsáhlých informačních systémech na úrovni EU, je třeba zajistit, aby tyto systémy mohly navzájem komunikovat.

V prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích („schengenský prostor“) stále existují hranice a překážky, pokud jde o výměnu údajů mezi donucovacími orgány, 4 což vede ke slepým místům a mezerám, jichž může využít mnoho zločinců a teroristů, kteří působí ve více než jednom členském státě. Cílem této iniciativy a souběžně přijatého návrhu směrnice o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států 5 je posílit výměnu informací mezi členskými státy, a poskytnout tak donucovacím orgánům EU lepší nástroje pro boj proti trestné činnosti a terorismu. 6

Již více než deset let si donucovací orgány v celé EU mohou vyměňovat informace díky prümskému rámci. Prümská rozhodnutí, 7 přijatá v roce 2008 s cílem podpořit přeshraniční policejní a justiční spolupráci v trestních věcech, umožňují automatizovanou výměnu specifických údajů (profilů DNA, otisků prstů a údajů o registraci vozidel) mezi orgány odpovědnými za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů. Prümský rámec úspěšně přispívá k boji proti trestné činnosti a terorismu v EU, ale v oblasti výměny informací stále existují mezery, a proto je zde prostor pro další zlepšení.

V závěrech Rady o provádění „prümských rozhodnutí“ deset let po jejich přijetí byla zdůrazněna důležitost automatizovaného vyhledávání a porovnávání profilů DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel, jež mají napomoci v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Rada rovněž vyzvala Komisi, aby zvážila revizi prümských rozhodnutí za účelem rozšíření jejich oblasti působnosti a za účelem aktualizace nezbytných technických a právních požadavků. 8

Rámec Prüm II navazuje na stávající prümský rámec, posiluje a modernizuje jej a umožňuje interoperabilitu s dalšími informační systémy EU. Tento rámec zajistí, aby všechny relevantní údaje, které mají k dispozici donucovací orgány v jednom členském státě, mohly využívat i donucovací orgány v jiných členských státech. Zajistí také, aby mohl Europol poskytovat v souvislosti s prümským rámcem podporu členským státům. Tato iniciativa předpokládá vytvoření nové architektury, která umožní snadnější a rychlejší výměnu údajů mezi členskými státy a zajistí vysokou úroveň ochrany základních práv.

•Cíle návrhu

Obecný cíl tohoto návrhu vyplývá z cíle uvedeného ve Smlouvě v oblasti posilování vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Mezi opatřeními, která k tomu slouží, je uvedeno shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna příslušných informací. 9 Obecným cílem tohoto nástroje je tedy zlepšit, zefektivnit a usnadnit výměnu informací za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů a teroristických činů mezi donucovacími orgány členských států, ale také s Europolem jako centrálou EU pro informace o trestné činnosti.

Návrh má v této oblasti politiky tyto specifické cíle:

a)poskytnout technické řešení pro efektivní automatizovanou výměnu údajů mezi donucovacími orgány, aby se dozvěděly o příslušných údajích, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu;

b)zajistit, aby všechny příslušné donucovací orgány měly k dispozici více relevantních údajů (z hlediska kategorií údajů) z vnitrostátních databází v jiných členských státech;

c)zajistit, aby donucovací orgány měly k dispozici relevantní údaje (pokud jde o zdroje údajů) z databází Europolu;

d)poskytnout donucovacím orgánům účinný přístup ke skutečným údajům odpovídajícím „nalezené shodě“, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nedávná schengenská strategie 10 oznámila několik opatření k posílení policejní spolupráce a výměny informací mezi donucovacími orgány s cílem posílit bezpečnost v prostoru bez vnitřních hranic, který je ze své podstaty vzájemně propojený. Spolu s návrhem směrnice o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států přispívá tento návrh k cílům uvedené strategie tím, že zajišťuje, aby donucovací orgány v jednom členském státě měly přístup ke stejným informacím, které mají k dispozici jejich kolegové v jiném členském státě.

Návrh je součástí širšího rámce rozsáhlých informačních systémů EU, který se od přijetí prümského rámce značně rozvinul. Zahrnuje tři centrální informační systémy EU, které jsou v provozu: Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS) a systém Eurodac. 11 Mimo to se v současné době nacházejí tři nové systémy ve fázi vývoje: Systém vstupu/výstupu (EES), Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (systém ECRIS-TCN). 12 Všechny tyto současné i budoucí systémy jsou propojeny prostřednictvím rámce interoperability informačních systémů EU 13 pro řízení bezpečnosti, správu hranic a řízení migrace, který byl přijat v roce 2019 a který se v současné době zavádí. Cílem revizí obsažených v tomto návrhu je sladit prümský rámec s rámcem interoperability, zejména pokud jde o výměnu údajů a celkovou architekturu zajišťovanou interoperabilitou informačních systémů EU. Umožnilo by to rychlý a kontrolovaný přístup k informacím, které příslušníci donucovacích orgánů potřebují k plnění svých úkolů a ke kterým mají přístupová práva.

SIS již obsahuje záznamy o pohřešovaných osobách a umožňuje vyhledávání na základě otisků prstů. SIS je centralizovaný informační systém fungující na principu nalezení shody / nenalezení shody, který je přístupný přímo velkému počtu koncových uživatelů v první linii, obsahuje záznamy, poskytuje okamžitou reakci na místě a přijetí opatření v souvislosti se subjektem záznamu. SIS se většinou používá při policejních, hraničních a celních kontrolách a při běžných postupech a kontrolách vízových a imigračních orgánů.

Naproti tomu prümský rámec nemá na úrovni EU žádnou centrální složku/databázi a používá se pouze při vyšetřování trestných činů. Umožňuje ostatním členským státům přístup k depersonalizovaným dílčím souborům vnitrostátních databází všech připojených členských států, v nichž jsou v kontextu trestné činnosti zaevidovány údaje o DNA, jakož i o otiscích prstů. Tento přístup je umožněn pouze národním kontaktním místům. Zatímco odpověď týkající se nalezené shody / nenalezené shody je poskytnuta během několika vteřin nebo minut, může trvat týdny, nebo dokonce měsíce, než tazatel odpovídající osobní údaje související s nalezenou shodou obdrží.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu jsou následující ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU): čl. 16 odst. 2, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2.

Podle čl. 16 odst. 2 má Unie pravomoc přijímat opatření související s ochranou fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Podle čl. 87 odst. 2 písm. a) má Unie pravomoc přijímat opatření týkající se shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací s cílem zajistit policejní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších specializovaných donucovacích orgánů, v souvislosti s prevencí, odhalováním a vyšetřováním trestných činů. Podle čl. 88 odst. 2 mohou Evropský parlament a Rada vymezit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu.

•Subsidiarita

Zlepšení výměny informací mezi policejními a donucovacími orgány v rámci EU nemohou členské státy v dostatečné míře dosáhnout izolovaně, a to vzhledem k přeshraniční povaze boje proti trestné činnosti a bezpečnostních otázek. Členské státy jsou na sebe v těchto věcech nutně vzájemně odkázány.

Prostřednictvím několika prováděcích projektů na úrovni EU 14 se členské státy pokusily přijmout opatření k odstranění nedostatků stávajícího prümského rámce. 15 I přes všechna tato opatření zůstalo mnoho nedostatků stejných jako ve zprávě z roku 2012 o provádění prümského rozhodnutí. 16 To poukazuje na potřebu opatření na úrovni EU, neboť se prokázalo, že opatření prováděná samotnými členskými státy nejsou pro řešení omezení stávajícího prümského rámce dostatečná.

Společná pravidla, standardy a požadavky na úrovni EU navíc usnadňují výměnu informací a zajišťují kompatibilitu mezi různými vnitrostátními systémy. To zase umožňuje určitou míru automatizace pracovních postupů výměny informací, která zbavuje pracovníky donucovacích orgánů pracných manuálních činností.

•Proporcionalita

Jak je podrobně uvedeno v posouzení dopadů, které je přiloženo k tomuto návrhu nařízení, politická rozhodnutí přijatá v tomto návrhu se považují za přiměřená. Je tomu tak proto, že nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení určených cílů.

Návrh předpokládá vytvoření centrálních směrovačů (směrovač Prüm II a EPRIS), které by fungovaly jako spojovací body mezi členskými státy. Jedná se o hybridní přístup mezi decentralizovaným a centralizovaným řešením bez ukládání dat na centrální úrovni. Bude to znamenat, že se všechny vnitrostátní databáze v každém členském státě budou připojovat k centrálnímu směrovači, místo aby se připojovaly jedna k druhé. Tyto směrovače by sloužily jako zprostředkovatelé zpráv, kteří předávají vyhledávací transakce a odpovědi národním systémům, aniž by vytvářely nové datové procesy, rozšiřovaly přístupová práva nebo nahrazovaly vnitrostátní databáze. Tento přístup by zajistil, aby donucovací orgány měly rychlý a kontrolovaný přístup k informacím, které potřebují k plnění svých úkolů, v souladu se svými přístupovými právy. Směrovač by členským státům usnadnil provádění stávajících i budoucích výměn údajů v souvislosti s prümským rámcem.

Automatizovaná výměna dalších kategorií údajů, jako jsou zobrazení obličeje a policejní záznamy, je zásadní pro efektivní vyšetřování trestných činů a identifikaci pachatelů. Zavedení těchto dalších kategorií údajů by nevedlo k ukládání nových kategorií údajů, protože členské státy je již shromažďují podle vnitrostátního práva a ukládají je ve vnitrostátních databázích. Výměna těchto nových kategorií údajů by představovala nové zpracování údajů. Byla by však omezena na rozsah nezbytný k dosažení jejího účelu a umožňovala by pouze porovnání údajů v závislosti na jednotlivých případech. V návrhu se rovněž předpokládá soubor několika záruk (např. sdílení úplných údajů pouze v případě, že po dotazu dojde k „nalezení shody“).

Tímto návrhem se Europol stane nedílnou součástí prümského rámce, neboť za prvé členským státům umožní automaticky kontrolovat biometrické údaje z třetích zemí, které má k dispozici Europol, a za druhé by Europol mohl také kontrolovat údaje získané z třetích zemí podle údajů ve vnitrostátních databázích členských států. Tyto dva aspekty zapojení Europolu do nového prümského rámce by v souladu s úkoly Europolu stanovenými v nařízení (EU) 2016/794 zaručily, že se v souvislosti s údaji o závažné trestné činnosti a terorismu získanými z třetích zemí neobjeví žádné nedostatky. V otevřené společnosti v globalizovaném světě mají údaje o zločincích a teroristech poskytované třetími zeměmi zásadní význam. Umožnilo by to potenciální zjištění totožnosti pachatelů trestné činnosti, o nichž mají informace země mimo EU, a zároveň by se využily silné záruky ochrany soukromí a základních práv a svobod jednotlivců stanovené v dohodách o spolupráci Europolu s třetími zeměmi.

Revidovaný proces výměny v návaznosti na nalezenou shodu by přispěl k vnitřní bezpečnosti Evropské unie, neboť by zjednodušil a zefektivnil výměnu informací v oblasti vymáhání práva. V porovnání se současnou situací, kdy se výměna informací po zjištění shody řídí vnitrostátním právem, a podléhá tak různým pravidlům a postupům, by společná pravidla harmonizující tento druhý krok prümského procesu poskytla všem uživatelům předvídatelnost, neboť by všichni věděli, jaké údaje v tomto kroku získají. Výměna údajů by byla usnadněna částečnou automatizací, což znamená, že by byl stále nutný lidský zásah, než by mohlo dojít k jakékoli obsáhlejší následné výměně údajů. Členské státy by si zachovaly nad svými údaji vlastnictví/kontrolu.

•Volba nástroje

Navrhuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady. Navrhovaný právní předpis vychází ze stávajícího rámce rozhodnutí Rady, která přispívají k přeshraniční spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. 17

S ohledem na potřebu přímé použitelnosti a jednotného uplatňování navrhovaných opatření ve všech členských státech a potřebu posílení výměny informací je proto vhodným právním nástrojem nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post stávajících právních předpisů

Celkově hodnocení prümského rámce 18 ukázalo, že vyhledávání a porovnávání údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel v databázích jiných členských států za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování má zásadní význam pro zajištění vnitřní bezpečnosti EU a bezpečnosti jejích občanů. Hodnocení dále ukázalo, že prümská rozhodnutí pomohla stanovit společná pravidla, normy a požadavky na úrovni EU, usnadnit výměnu informací a zajistit kompatibilitu mezi různými vnitrostátními systémy.

Od uplynutí lhůty pro provedení prümského rámce před deseti lety však EU přijala několik dalších opatření k usnadnění výměny informací mezi donucovacími orgány, 19 včetně rámce interoperability. 20 Kromě toho nebyla od přijetí prümských rozhodnutí v roce 2008 aktualizována ustanovení o technických specifikacích vyhledávání, bezpečnostních opatřeních a komunikaci. 21 Některá z těchto pravidel jsou zastaralá, protože forenzní věda a technologie se v posledním desetiletí výrazně rozvinuly.

Hodnocení rovněž zjistilo, že provádění prümských rozhodnutí v posledních deseti letech probíhalo pomalu a že ne všechny členské státy přijaly nezbytné kroky k jejich provedení. 22 V důsledku toho nebyla navázána řada dvoustranných spojení a v databázích některých členských států nelze spustit vyhledávání. Zjištění, k nimž se při hodnocení dospělo, rovněž ukázala, že opatření přijatá v návaznosti na nalezenou shodu se provádějí na základě vnitrostátního práva, a nespadají tedy do oblasti působnosti prümských rozhodnutí. Rozdíly ve vnitrostátních pravidlech a postupech mohou v některých případech způsobit, že příslušné orgány obdrží po nalezení shody informace se značným zpožděním. Tento stav ovlivňuje fungování prümského systému i účinnou výměnu informací mezi členskými státy, neboť snižuje možnost zjištění totožnosti pachatelů trestné činnosti a odhalování přeshraničních vazeb mezi trestnými činy.

Výsledků hodnocení bylo využito při přípravě posouzení dopadů a tohoto návrhu.

• Konzultace se zúčastněnými stranami

Příprava tohoto návrhu zahrnovala cílené konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, včetně koncových uživatelů systému, konkrétně s orgány členských států, které využívají automatizovanou výměnu údajů v prümském systému, od donucovacích a justičních orgánů přes vnitrostátní orgány pro registraci vozidel až po správce vnitrostátních databází a forenzní laboratoře. Vzhledem k jejich odborným znalostem a potenciální úloze v novém prümském rámci byly konzultovány také Europol a agentura eu-LISA.

S ohledem na své odborné znalosti přispěla také agentura FRA a nevládní organizace jako například EDRi (European Digital Rights – Evropská digitální práva) a dále mezivládní organizace (Eucaris – Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění).

V rámci konzultačních činností v kontextu přípravy posouzení dopadů, z něhož tento návrh vychází, se shromáždila zpětná vazba od zúčastněných stran na různých fórech. Tyto činnosti zahrnovaly zejména počáteční posouzení dopadů, veřejnou konzultaci a řadu technických seminářů. Studie proveditelnosti byla vedena na základě analýzy podkladů, rozhovorů s odborníky v dané oblasti, dotazníků a tří odborných seminářů a zkoumala proveditelnost zlepšení výměny informací v rámci prümských rozhodnutí.

K přípravě tohoto návrhu přispěly také pravidelné diskuse o výměně informací v oblasti vymáhání práva a konkrétně o prümských rozhodnutích, které se vedly v pracovní skupině Rady DAPIX/IXIM 23 .

Počáteční posouzení dopadů bylo zveřejněno pro účely zpětné vazby od srpna do října 2020, přičemž bylo podáno celkem šest příspěvků. 24

Veřejná konzultace zveřejněná na internetových stránkách Evropské komise byla zaměřena na širokou veřejnost. Odpovědi potvrdily, že stávající prümský rámec je důležitý pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování a že zlepšil výměnu údajů mezi donucovacími orgány členských států. Automatizovaná výměna údajů podle prümského rámce, díky níž není nutné provádět dvoustranné vyhledávání v každém členském státě, přinesla také zvýšení efektivity. Odpovědi dále potvrdily, že rámec je v souladu s opatřeními EU a mezinárodními opatřeními v této oblasti a že má přidanou hodnotu ve srovnání s tím, čeho by členské státy mohly dosáhnout v oblasti výměny informací o vymáhání práva, kdyby prümský rámec neexistoval. Pokud jde o posílení stávajícího rámce, většina respondentů se shodla na tom, že nedostatkem je skutečnost, že některé kategorie údajů nejsou do rámce zahrnuty, a proto se vyměňují zasíláním manuálních požadavků na vyhledávání.

Útvary Komise rovněž uspořádaly řadu cílených neformálních technických seminářů s odborníky z členských států a zemí přidružených k Schengenu. Cílem seminářů bylo shromáždit koncové uživatele a vyměnit si názory na možnosti, které byly zvažovány a posuzovány za účelem posílení prümského rámce z technického hlediska.

Podrobnější popis konzultace se zúčastněnými stranami obsahuje průvodní posouzení dopadů (příloha 2).

•Posouzení dopadů

Návrh je podložen posouzením dopadů, které je uvedeno v průvodním pracovním dokumentu útvarů [odkaz na posouzení dopadů prümského rámce]. Výbor pro kontrolu regulace na svém zasedání dne 14. července 2021 návrh posouzení dopadů přezkoumal a dne 16. července 2021 vydal kladné stanovisko.

Z posouzení dopadů vyplynulo následující:

1)Ke splnění cíle poskytnout technické řešení pro efektivní automatizovanou výměnu údajů by mělo být použito hybridní řešení mezi decentralizovaným a centralizovaným přístupem bez ukládání údajů na centrální úrovni.

2)Aby byl splněn cíl zajistit, že donucovací orgány budou mít k dispozici více relevantních údajů (z hlediska kategorií údajů), měla by být zavedena výměna zobrazení obličeje a policejních záznamů.

3)Aby byl splněn cíl zajistit, že donucovací orgány budou mít k dispozici příslušné údaje z databází Europolu, měly by mít členské státy možnost biometrické údaje získané z třetích zemí v Europolu automaticky kontrolovat jako součást prümského rámce. Europol by měl mít také možnost kontrolovat údaje získané z třetích zemí podle údajů ve vnitrostátních databázích členských států.

4)Aby byl splněn cíl zajistit efektivní přístup ke skutečným údajům odpovídajícím „nalezené shodě“, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu nebo v Europolu, měl by být následný proces upraven na úrovni EU poloautomatizovanou výměnou skutečných údajů odpovídajících „nalezené shodě“.

Hlavním pozitivním dopadem tohoto návrhu bude účinná reakce na zjištěné problémy a posílení stávajícího prümského rámce o další cílené a silné kapacity, které zvýší jeho podporu členským státům při posilování výměny informací s konečným cílem předcházet trestným činům a teroristickým činům a vyšetřovat je, a to v plném souladu se základními právy.

Bezprostřední finanční a hospodářské dopady návrhu si vyžádají investice na úrovni EU i členských států. Očekává se, že předpokládané investiční náklady budou vyváženy přínosy a úsporami, zejména na úrovni členských států. I přes počáteční investice ušetří vytvoření centrálního prümského směrovače členským státům náklady, protože směrovač nebude vyžadovat, aby každý členský stát vytvořil (a udržoval) tolik spojení, kolik je členských států a kategorií údajů.

•Základní práva

V souladu s Listinou základních práv EU, kterou jsou orgány EU a členské státy při provádění práva EU vázány (čl. 51 odst. 1 Listiny), jakož i v souladu se zásadou nediskriminace musejí být příležitosti, které uvedené možnosti nabízejí, v rovnováze s povinností zajistit, aby zásahy do základních práv, k nimž v souvislosti s nimi může dojít, byly omezeny na to, co je nezbytně nutné, aby se skutečně podařilo splnit sledované cíle obecného zájmu, a to v souladu se zásadou proporcionality (čl. 52 odst. 1 Listiny).

Navrhovaná řešení nabízejí příležitost přijímat cílená preventivní opatření na posílení bezpečnosti. Jako takové mohou přispět k dosažení legitimního cíle, kterým je usnadnění boje proti trestné činnosti, z čehož rovněž vyplývá pozitivní povinnost orgánů přijmout preventivní operativní opatření na ochranu jednotlivce, jehož život je ohrožen, pokud vědí nebo by měly vědět o existenci bezprostředního rizika. 25

•Ochrana osobních údajů

Výměna informací má dopad na právo na ochranu osobních údajů. Toto právo zaručuje článek 8 Listiny a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a dále pak článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Jak zdůraznil Soudní dvůr EU, 26 právo na ochranu osobních údajů se neprojevuje jako absolutní výsada, ale musí k němu být přihlédnuto ve vztahu k jeho funkci ve společnosti. Ochrana údajů je úzce spjata s respektováním soukromého a rodinného života, které je zakotveno v článku 7 Listiny.

Co se týká prümského rámce, platným právním předpisem o ochraně údajů je směrnice (EU) 2016/680. Prümský rámec totiž umožňuje zpracování osobních údajů prováděné v rámci výměny informací mezi donucovacími orgány odpovědnými za předcházení trestným činům a jejich vyšetřování.

Volný pohyb údajů v rámci EU nemá být z důvodů ochrany osobních údajů omezován. Musí však být dodržena řada zásad. Má-li být jakékoli omezení výkonu základních práv chráněných Listinou zákonné, musí splňovat následující kritéria, stanovená v jejím čl. 52 odst. 1:

1)musí být stanoveno zákonem;

2)musí respektovat podstatu práv;

3)musí skutečně odpovídat cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého;

4)musí být nezbytné a

5)musí dodržovat zásadu proporcionality.

V tomto návrhu jsou zakotvena všechna tato pravidla na ochranu údajů, jak je podrobně uvedeno v posouzení dopadů, které je přiloženo k tomuto navrhovanému nařízení. Návrh vychází ze zásad záměrné a standardní ochrany údajů. Zahrnuje veškerá příslušná ustanovení týkající se omezení zpracování údajů na míru nezbytně nutnou pro specifický účel a poskytování přístupu k údajům pouze takovým subjektům, které je „potřebují znát“. Přístup k údajům je vyhrazen výlučně řádně zmocněným pracovníkům orgánů členských států nebo subjektů EU, které jsou příslušné pro konkrétní účely revidovaného prümského rámce, a omezen rozsahem, v jakém jsou tyto údaje nezbytné k plnění úkolů v souladu s těmito účely.

Komise v okamžiku zveřejnění zprávy, která je zmíněna v bodě 9 písm. d) [doporučení Rady o operativní policejní spolupráci] a v níž je uvedeno posouzení toho, jak členské státy uvedené doporučení provádějí, rozhodne, zda je třeba předložit právní předpis EU o přeshraniční operativní policejní spolupráci. Pokud bude takový právní předpis nutný, Komise předloží legislativní návrh o přeshraniční operativní policejní spolupráci, který zajistí rovněž harmonizaci ustanovení rozhodnutí 2008/615/SVV a rozhodnutí 2008/616/SVV, na které se tento návrh nevztahoval, se směrnicí 2016/680, v souladu s výsledky posouzení podle čl. 62 odst. 6 směrnice 2016/680. Pokud nebude právní předpis EU o přeshraniční operativní policejní spolupráci nutný, Komise předloží legislativní návrh, aby zajistila tutéž harmonizaci, v souladu s výsledky posouzení podle čl. 62 odst. 6 směrnice 2016/680.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní podnět bude mít dopad na rozpočet a personální potřeby Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).

Pro agenturu eu-LISA bude podle odhadů na celkové období víceletého finančního rámce zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 16 milionů EUR a přibližně deset dalších pracovních míst, aby bylo zajištěno, že eu-LISA bude mít zdroje nezbytné k výkonu úkolů, které jí toto navrhované nařízení svěřuje. Rozpočet přidělený agentuře eu-LISA se vyrovná v rámci nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz (BMVI).

Pro Europol bude podle odhadů na celkové období víceletého finančního rámce zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 7 milionů EUR a přibližně 5 dalších pracovních míst, aby bylo zajištěno, že Europol bude mít zdroje nezbytné k výkonu úkolů, které jí toto navrhované nařízení svěřuje. Rozpočet přidělený Europolu se vyrovná v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise zajistí, aby byly zavedeny nezbytné mechanismy sloužící k monitorování fungování navrhovaných opatření, a vyhodnotí je ve vztahu k hlavním politickým cílům. Dva roky po zavedení a zprovoznění nových funkčních prvků a poté každé dva roky by měly agentury Unie předložit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování nových navrhovaných opatření. Kromě toho tři roky po zavedení a zprovoznění nových funkčních prvků a poté každé čtyři roky by měla Komise vypracovat celkové hodnocení opatření, které zahrne jakýkoli přímý nebo nepřímý dopad na základní práva. Měla by prozkoumat dosažené výsledky s ohledem na cíle a zhodnotit trvající platnost výchozího principu a případné důsledky pro budoucí možnosti. Komise by měla předkládat hodnotící zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola 1 obsahuje obecná ustanovení tohoto nařízení, jeho předmět, účel a oblast působnosti. Uvádí seznam definic a připomíná, že zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení musí respektovat zásadu nediskriminace a další základní práva.

Kapitola 2 obsahuje ustanovení o výměně kategorií údajů podle tohoto nařízení, konkrétně o výměně profilů DNA, daktyloskopických údajů, údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů. V samostatném oddíle jsou pro každou kategorii údajů podrobně popsány zásady pro výměnu, automatizované vyhledávání údajů a pravidla pro žádosti a odpovědi. Kapitola 2 rovněž obsahuje společná ustanovení o výměně údajů, zřízení národních kontaktních míst a prováděcí opatření.

V kapitole 3 jsou uvedeny podrobnosti nové (technické) architektury pro výměnu dat. První část této kapitoly obsahuje ustanovení popisující centrální směrovač, jeho použití a spuštění vyhledávání. K upřesnění technických postupů u těchto vyhledávání bude zapotřebí prováděcích aktů. Tento oddíl rovněž obsahuje ustanovení o interoperabilitě mezi směrovačem a společným úložištěm údajů o totožnosti pro účely přístupu donucovacích orgánů, vedení protokolů o všech operacích zpracování údajů ve směrovači, kontrole kvality a postupech oznamování v případě technické nemožnosti směrovač používat. Druhý oddíl obsahuje podrobnosti o používání evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) pro výměnu policejních záznamů. Tento oddíl rovněž obsahuje ustanovení o vedení protokolů o všech operacích zpracování údajů v systému EPRIS a o postupech oznamování v případě technické nemožnosti EPRIS používat.

Kapitola 4 stanoví postupy pro výměnu údajů po zjištění shody. Zahrnuje ustanovení o automatizované výměně základních údajů, přičemž údaje jsou omezeny na to, co je nezbytné pro zjištění totožnosti dotyčné osoby, jakož i ustanovení o výměně údajů v kterékoli fázi procesu podle tohoto nařízení, která v tomto nařízení není výslovně popsána.

Kapitola 5 obsahuje ustanovení o přístupu členských států k biometrickým údajům z třetích zemí uloženým Europolem a o přístupu Europolu k údajům uloženým v databázích členských států.

Kapitola 6 o ochraně údajů obsahuje ustanovení, která zajišťují, aby údaje podle tohoto nařízení byly zpracovávány zákonně a správně v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. 27 Vysvětluje, kdo bude zpracovatelem údajů při zpracování údajů podle tohoto nařízení. Stanoví opatření, která musí agentura eu-LISA a orgány členských států přijmout, aby zajistily bezpečnost zpracování údajů, vhodné řešení bezpečnostních incidentů a monitorování souladu s opatřeními tohoto nařízení. Tato kapitola obsahuje také ustanovení týkající se dohledu a auditů v souvislosti s ochranou údajů. Zdůrazňuje zásadu, že údaje zpracovávané podle tohoto nařízení se automatizovaným způsobem nepředávají ani nezpřístupňují žádné třetí zemi ani mezinárodní organizaci.

V kapitole 7 jsou podrobně popsány povinnosti členských států, Europolu a agentury eu-LISA při provádění opatření tohoto nařízení.

Kapitola 8 se týká změn dalších stávajících nástrojů, konkrétně rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV, nařízení (EU) 2018/1726, nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.

Kapitola 9 o závěrečných ustanoveních uvádí podrobnosti týkající se podávání zpráv a statistik, nákladů, oznámení, přechodných ustanovení a odchylek. Stanoví také požadavky pro zavedení opatření navrhovaných v tomto nařízení. Tato kapitola rovněž stanoví zřízení výboru a přijetí praktické příručky na podporu provádění a řízení tohoto nařízení. Dále obsahuje ustanovení o monitorování a hodnocení a ustanovení o vstupu tohoto nařízení v platnost a jeho použitelnosti. Toto nařízení zejména nahrazuje články 2 až 6 a oddíly 2 a 3 kapitoly 2 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a kapitoly 2 až 5 a články 18, 20 a 21 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV, které budou následně z uvedených rozhodnutí Rady vypuštěny ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Důsledkem těchto změn bude, že nahrazená a zrušená ustanovení již nebudou platit pro žádný členský stát.

2021/0410 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“), kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726, 2019/817 a 2019/818

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 28 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 29 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie si stanovila za cíl poskytovat svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mimo jiné vhodnými opatřeními pro předcházení trestné činnosti, včetně organizované trestné činnosti a terorismu, a pro její potírání.

(2)Tento cíl vyžaduje, aby si donucovací orgány efektivně a včas vyměňovaly údaje za účelem účinného boje proti trestné činnosti.

(3)Cílem tohoto nařízení je proto zlepšit, zefektivnit a usnadnit výměnu informací o trestné činnosti mezi donucovacími orgány členských států, ale také s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 30 (Europol) jako centrálou Unie pro informace o trestné činnosti.

(4)Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV 31 a 2008/616/SVV 32 , kterými se stanoví pravidla pro výměnu informací mezi orgány odpovědnými za předcházení trestným činům a jejich vyšetřování tím, že se umožňuje automatizovaný přenos profilů DNA, daktyloskopických údajů a některých údajů o registraci vozidel, se ukázala jako důležitá pro boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

(5)Toto nařízení by mělo stanovit podmínky a postupy pro automatizované předávání profilů DNA, daktyloskopických údajů, údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů. Tím by nemělo být dotčeno zpracování žádného z těchto údajů v Schengenském informačním systému (SIS) ani výměna doplňujících informací, které se jich týkají, prostřednictvím centrál SIRENE, ani práva osob, jejichž údaje jsou v něm zpracovávány.

(6)Zpracování osobních údajů a výměna osobních údajů pro účely tohoto nařízení by neměly vést k diskriminaci osob z jakéhokoli důvodu. Mělo by plně respektovat lidskou důstojnost a integritu a další základní práva, včetně práva na respektování soukromého života a práva na ochranu osobních údajů v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

(7)Tím, že toto nařízení stanoví automatizované vyhledávání nebo porovnávání profilů DNA, daktyloskopických údajů, údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů, je jeho účelem rovněž umožnit pátrání po pohřešovaných osobách a neidentifikovaných lidských ostatcích. Nemělo by tím být dotčeno vkládání záznamů do SIS o pohřešovaných osobách a výměna doplňujících informací o těchto záznamech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862. 33

(8)Směrnice (EU) .../... [o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států] poskytuje ucelený právní rámec Unie, který zajistí, aby donucovací orgány měly rovnocenný přístup k informacím v držení jiných členských států v případech, kdy je budou potřebovat k boji proti trestné činnosti a terorismu. V zájmu posílení výměny informací uvedená směrnice formalizuje a upřesňuje postupy pro sdílení informací mezi členskými státy, zejména pro účely vyšetřování, včetně úlohy „jednotného kontaktního místa“ pro takové výměny, a pro plné využití kanálu Europolu pro výměnu informací SIENA. Jakákoli výměna informací nad rámec toho, co je stanoveno v tomto nařízení, by měla být upravena směrnicí (EU) .../... [o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států].

(9)Pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel by členské státy měly využívat Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris) zřízený Smlouvou o Evropském informačním systému vozidel a řidičských oprávnění (EUCARIS), který je k tomuto účelu určen. Eucaris by měl propojit všechny zúčastněné členské státy prostřednictvím jedné sítě. K navázání komunikace není zapotřebí žádný centrální prvek, protože každý členský stát komunikuje přímo s ostatními připojenými členskými státy.

(10)Pro úspěšné vyšetřování trestné činnosti a stíhání je zásadní zjištění totožnosti pachatele. Automatizované vyhledávání zobrazení obličejů podezřelých osob a odsouzených zločinců by mělo poskytnout dodatečné informace pro úspěšné zjištění totožnosti pachatelů a boj proti trestné činnosti.

(11)Automatizované vyhledávání nebo porovnávání biometrických údajů (profilů DNA, daktyloskopických údajů a zobrazení obličeje) mezi orgány odpovědnými za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů podle tohoto nařízení by se mělo týkat pouze údajů obsažených v databázích zřízených pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

(12)Účast na výměně policejních záznamů by měla zůstat dobrovolná. Pokud se členské státy rozhodnou pro účast, nemělo by jim být v duchu reciprocity umožněno vyhledávat v databázích jiných členských států, pokud nezpřístupní jiným členským státům své vlastní údaje pro vyhledávání v databázích.

(13)V posledních letech obdržel Europol velké množství biometrických údajů podezřelých a odsouzených teroristů a zločinců z několika třetích zemí. Pro lepší prevenci a vyšetřování trestných činů je nezbytné zahrnout údaje z třetích zemí uložené v Europolu do prümského rámce, a tak je zpřístupnit donucovacím orgánům. Přispívá to také k vytváření synergií mezi různými nástroji pro vymáhání práva.

(14)Europol by měl mít možnost vyhledávat v databázích členských států podle prümského rámce s údaji získanými z třetích zemí, aby bylo možné zjistit přeshraniční souvislosti mezi trestními případy. To, že lze využívat údaje z prümského rámce vedle jiných databází, které má Europol k dispozici, by mělo umožnit vypracování úplnější a informovanější analýzy vyšetřování trestných činů a Europol by měl být schopen poskytovat lepší podporu donucovacím orgánům členských států. V případě shody mezi údaji použitými pro vyhledávání a údaji v databázích členských států mohou členské státy poskytnout Europolu informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.

(15)Rozhodnutím 2008/615/SVV a rozhodnutím 2008/616/SVV se vytváří síť dvoustranných spojení mezi vnitrostátními databázemi členských států. V důsledku této technické architektury by měl každý členský stát zřídit nejméně 26 spojení, tj. spojení s každým členským státem pro každou kategorii údajů. Směrovač a evropský indexový systém policejních záznamů (EPRIS) zřízené tímto nařízením by měly zjednodušit technickou architekturu prümského rámce a sloužit jako spojovací body mezi všemi členskými státy. V případě směrovače by mělo být nutné jediné připojení za členský stát, pokud jde o biometrické údaje, a v případě systému EPRIS by mělo být nutné jediné připojení za členský stát, pokud jde o policejní záznamy.

(16)Směrovač by měl být připojen k Evropskému vyhledávacímu portálu zřízenému podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 34 a článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 35 , aby orgány členských států a Europol mohly pro účely vymáhání práva spouštět vyhledávání ve vnitrostátních databázích podle tohoto nařízení současně s vyhledáváním ve společném úložišti údajů o totožnosti zřízeném podle článku 17 nařízení (EU) 2019/817 a článku 17 nařízení (EU) 2019/818.

(17)V případě shody mezi údaji použitými pro vyhledávání nebo porovnávání a údaji ve vnitrostátní databázi dožádaného členského státu nebo členských států a po potvrzení této shody žádajícím členským státem by měl dožádaný členský stát do 24 hodin vrátit prostřednictvím směrovače omezený soubor základních údajů. Tato lhůta by zajistila rychlou výměnu informací mezi orgány členských států. Nad poskytováním tohoto omezeného souboru základních údajů by si členské státy měly ponechat kontrolu. V klíčových bodech procesu, včetně rozhodnutí o poskytnutí osobních údajů žádajícímu členskému státu, by měl být zachován určitý stupeň lidského zásahu, aby se zajistilo, že nedojde k automatizované výměně základních údajů.

(18)Jakákoli výměna mezi orgány členských států nebo s Europolem v kterékoli fázi některého z procesů popsaných v tomto nařízení, která není v tomto nařízení výslovně popsána, by měla probíhat prostřednictvím aplikace SIENA, aby se zajistilo, že všechny členské státy budou používat společný, bezpečný a spolehlivý komunikační kanál.

(19)Při vývoji směrovače a systému EPRIS by se měl používat standard univerzálního formátu pro zprávy (UMF). Jakákoli automatizovaná výměna údajů v souladu s tímto nařízením by měla používat standard UMF. Orgány členských států a Europol se vyzývají, aby standard UMF používaly i v souvislosti s veškerou další vzájemnou výměnou údajů v souvislosti s rámcem Prüm II. Standard UMF by měl sloužit jako norma strukturované přeshraniční výměny informací mezi informačními systémy, orgány nebo organizacemi v oblasti justice a vnitřních věcí.

(20)Prostřednictvím rámce Prüm II by se měly vyměňovat pouze neutajované informace.

(21)Z důvodu jejich technické podstaty, velmi podrobného charakteru a potřeby časté aktualizace nelze některé aspekty rámce Prüm II upravit tímto nařízením vyčerpávajícím způsobem. Mezi tyto aspekty patří například technická opatření a specifikace pro postupy automatizovaného vyhledávání, standardy pro výměnu dat a vyměňované datové prvky. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. 36

(22)Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví nový prümský rámec, měla by být příslušná ustanovení rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV zrušena. Uvedená rozhodnutí by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(23)Vzhledem k tomu, že směrovač by měla vyvíjet a spravovat Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 37 (eu-LISA), je tudíž nezbytné změnit nařízení (EU) 2018/1726 tak, že se do úkolů agentury eu-LISA doplní i tento úkol. Aby bylo možné připojit směrovač k Evropskému vyhledávacímu portálu a provádět souběžné vyhledávání ve směrovači a ve společném úložišti údajů o totožnosti, je proto nutné změnit nařízení (EU) 2019/817. Aby bylo možné připojit směrovač k Evropskému vyhledávacímu portálu a provádět souběžné vyhledávání ve směrovači a ve společném úložišti údajů o totožnosti a aby bylo možné ukládat zprávy a statistiky směrovače do společného úložiště pro podávání zpráv a statistiky, je tudíž nutné změnit nařízení (EU) 2019/818. Uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(25)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.] NEBO [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

(26)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 38 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [XX] 39 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro výměnu informací mezi orgány odpovědnými za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů (Prüm II).

Toto nařízení stanoví podmínky a postupy pro automatizované vyhledávání profilů DNA, daktyloskopických údajů, zobrazení obličeje, policejních záznamů a některých údajů o registraci vozidel a pravidla pro výměnu základních údajů po výskytu shody.

Článek 2

Účel

Účelem rámce Prüm II je posílit přeshraniční spolupráci v záležitostech, na které se vztahuje část III hlava V kapitola 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména výměnu informací mezi orgány odpovědnými za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

Účelem rámce Prüm II je rovněž umožnit pátrání po pohřešovaných osobách a neidentifikovaných lidských ostatcích orgánům odpovědným za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

Článek 3

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na vnitrostátní databáze používané pro automatizovaný přenos kategorií profilů DNA, daktyloskopických údajů, zobrazení obličeje, policejních záznamů a některých údajů o registraci vozidel.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„loci“ konkrétní molekulární struktura na různých místech DNA;

2)„profilem DNA“ písmenný nebo číselný kód, který představuje soubor identifikačních znaků nekódující části analyzovaného vzorku lidské DNA, konkrétní molekulární struktury na různých místech DNA;

3)„nekódující částí DNA“ oblasti chromozomu, které nejsou geneticky vyjádřeny, tj. není známo, že by určovaly jakékoliv funkční vlastnosti organismu;

4)„referenčními údaji o DNA“ profil DNA a referenční číslo podle článku 9;

5)„referenčním profilem DNA“ profil DNA identifikované osoby;

6)„neidentifikovaným profilem DNA“ profil DNA získaný ze stop získaných při vyšetřování trestných činů a patřících dosud neidentifikované osobě;

7)„daktyloskopickými údaji“ zobrazení otisků prstů, zobrazení latentních otisků prstů, otisků dlaní, latentních otisků dlaní, jakož i vzory těchto zobrazení (kódované markanty), pokud jsou uloženy a zpracovávány v automatizované databázi;

8)„daktyloskopickými referenčními údaji“ se rozumí daktyloskopické údaje a referenční číslo podle článku 14;

9)„jednotlivým případem“ jeden vyšetřovací spis;

10)„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;

11)„biometrickými údaji“ profily DNA, daktyloskopické údaje nebo zobrazení obličeje;

12)„shodou“ existence odpovídajícího údaje zjištěná automatizovaným porovnáním osobních údajů, které jsou zaznamenány v informačním systému či databázi nebo jejichž záznam právě probíhá;

13)„kandidátem“ údaje, u nichž byla zjištěna shoda;

14)„žádajícím členským státem“ členský stát, který provádí vyhledávání prostřednictvím rámce Prüm II;

15)„dožádaným členským státem“ členský stát, v jehož databázích provádí vyhledávání prostřednictvím rámce Prüm II žádající členský stát;

16)„policejními záznamy“ veškeré informace dostupné v národním registru nebo registrech, které zaznamenávají údaje příslušných orgánů pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů;

17)„pseudonymizací“ zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě;

18)„údaji Europolu“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem v souladu s nařízením (EU) 2016/794;

19)„dozorovým úřadem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený členským státem podle článku 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 40 ;

20)„aplikací SIENA“ síťová aplikace pro bezpečnou výměnu informací spravovaná Europolem, jejímž cílem je usnadnit výměnu informací mezi členskými státy a Europolem;

21)„významným incidentem“ jakýkoli incident, pokud nemá omezený dopad a není pravděpodobné, že je již dobře znám z hlediska metody nebo technologie;

22)„významnou kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba s úmyslem, příležitostí a schopností způsobit významný incident;

23)„významnou zranitelností“ zranitelnost, která v případě zneužití pravděpodobně povede k významnému incidentu;

24)„incidentem“ incident ve smyslu čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... 41 [návrh NIS 2].

KAPITOLA 2

VÝMĚNA ÚDAJŮ

ODDÍL 1

Profily DNA

Článek 5

Založení národních souborů analýzy DNA

1. Členské státy vytvářejí a uchovávají národní soubory analýzy DNA pro účely vyšetřování trestných činů.

Údaje uchovávané v uvedených souborech podle tohoto nařízení se zpracovávají podle tohoto nařízení a v souladu s vnitrostátním právem členského státu, které se na jejich zpracování vztahuje.

2. Členské státy zajistí dostupnost referenčních údajů o DNA ze svých národních souborů analýzy DNA uvedených v odstavci 1.

Referenční údaje o DNA nesmějí obsahovat žádné údaje, podle nichž lze jednotlivce přímo identifikovat.

Referenční údaje o DNA, které nejsou přiřazeny žádnému jednotlivci („neidentifikované profily DNA“), musí být rozpoznatelné jako takové.

Článek 6

Automatizované vyhledávání profilů DNA

1. Členské státy umožní národním kontaktním místům uvedeným v článku 29 a Europolu přístup k referenčním údajům o DNA ve svých souborech analýzy DNA, aby mohly provádět automatizované vyhledávání porovnáváním profilů DNA za účelem vyšetřování trestných činů.

Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

2. Pokud automatizované vyhledávání ukáže, že se poskytnutý profil DNA shoduje s profilem DNA uloženým v prohledávaném souboru dožádaného členského státu, obdrží národní kontaktní místo žádajícího členského státu automatizovaným způsobem referenční údaje o DNA, s nimiž byla zjištěna shoda.

Pokud není shoda nalezena, je o tom žádající členský stát informován automatizovaným způsobem.

3. Národní kontaktní místo žádajícího členského státu potvrdí shodu údajů o profilech DNA s referenčními údaji o DNA v držení dožádaného členského státu po automatizovaném poskytnutí referenčních údajů o DNA potřebných k potvrzení shody.

Článek 7

Automatizované porovnávání neidentifikovaných profilů DNA

1. Při vyšetřování trestných činů mohou členské státy prostřednictvím svých národních kontaktních míst porovnávat profily DNA ze svých neidentifikovaných profilů DNA se všemi profily DNA z jiných národních souborů analýzy DNA. Profily se poskytují a porovnávají automatizovaným způsobem.

2. Pokud dožádaný členský stát na základě porovnání podle odstavce 1 zjistí, že se některé poskytnuté profily DNA shodují s některými profily v jeho souborech analýzy DNA, poskytne neprodleně národnímu kontaktnímu místu žádajícího členského státu referenční údaje o DNA, s nimiž byla zjištěna shoda.

3. Potvrzení shody profilů DNA s referenčními údaji, které má k dispozici dožádaný členský stát, provede národní kontaktní místo žádajícího členského státu po automatizovaném předání referenčních údajů o DNA potřebných pro potvrzení shody.

Článek 8

Podávání zpráv o souborech analýzy DNA

Každý členský stát informuje Komisi a agenturu eu-LISA o národních souborech analýzy DNA, na něž se vztahují články 5 až 7, v souladu s článkem 73.

Článek 9

Referenční čísla pro profily DNA

Referenční čísla pro profily DNA jsou kombinací:

a)referenčního čísla umožňujícího členským státům v případě shody vyhledat další údaje a další informace ve svých databázích uvedených v článku 5 za účelem jejich poskytnutí jednomu, několika nebo všem členským státům v souladu s články 47 a 48;

b)kódu označujícího členský stát, který má profil DNA ve svém držení;

c)kódu označujícího typ profilu DNA (referenční profily DNA nebo neidentifikované profily DNA).

Článek 10

Zásady výměny referenčních údajů o DNA

1. Přijmou se vhodná opatření na zajištění důvěrnosti a integrity referenčních údajů o DNA zasílaných do jiných členských států, včetně jejich šifrování.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění integrity profilů DNA zpřístupňovaných nebo zasílaných k porovnání ostatním členským státům a k zajištění toho, aby tato opatření byla v souladu s příslušnými mezinárodními normami o výměně údajů o DNA.

3. Komise přijme prováděcí akty s cílem upřesnit příslušné mezinárodní normy, které mají členské státy používat pro výměnu referenčních údajů o DNA. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 11

Pravidla pro žádosti a odpovědi týkající se profilů DNA

1. Žádost o automatizované vyhledávání nebo porovnávání obsahuje pouze tyto informace:

a)kód žádajícího členského státu;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)profily DNA a jejich referenční čísla podle článku 9;

d)typy předávaných profilů DNA (neidentifikované profily DNA nebo referenční profily DNA).

2. Odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 obsahuje pouze tyto informace:

a)údaj, zda byla nalezena jedna nebo více shod či žádná shoda;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)datum, čas a číselné označení odpovědi;

d)kódy žádajícího a dožádaného členského státu;

e)referenční čísla profilů DNA od žádajícího a dožádaného členského státu;

f)typ předávaných profilů DNA (neidentifikované profily DNA nebo referenční profily DNA);

g)shodující se profily DNA.

3. Automatizované oznámení o shodě je vydáno pouze v případě, kdy automatizované vyhledávání nebo porovnávání nalezlo shodu minimálního počtu loci. Komise přijme prováděcí akty za účelem upřesnění tohoto minimálního počtu loci, v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

4. Pokud je výsledkem vyhledávání nebo porovnávání s neidentifikovanými profily DNA shoda, může každý dožádaný členský stát se shodnými údaji vložit do své vnitrostátní databáze označení, že u daného profilu DNA došlo ke shodě na základě vyhledávání nebo porovnávání provedeného jiným členským státem.

5. Členské státy zajistí, aby žádosti byly v souladu s prohlášeními zaslanými podle článku 8. Tato prohlášení se znovu uvedou v praktické příručce uvedené v článku 78.

ODDÍL 2

Daktyloskopické údaje

Článek 12

Daktyloskopické referenční údaje

1. Členské státy zajistí dostupnost daktyloskopických referenčních údajů ze souboru pro národní systémy automatizované identifikace otisků prstů zřízené pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

2. Daktyloskopické referenční údaje nesmějí obsahovat žádné údaje, podle nichž lze jednotlivce přímo identifikovat.

3. Daktyloskopické referenční údaje, které nejsou přiřazeny žádnému jednotlivci („neidentifikované daktyloskopické údaje“), musí být rozpoznatelné jako takové.

Článek 13

Automatizované vyhledávání daktyloskopických údajů

1. Pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k daktyloskopickým referenčním údajům ve svých systémech automatizované identifikace otisků prstů, které k tomuto účelu zřídily, aby mohly provádět automatizované vyhledávání porovnáváním daktyloskopických referenčních údajů.

Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

2. Národní kontaktní místo žádajícího členského státu potvrdí shodu daktyloskopických údajů s daktyloskopickými referenčními údaji v držení dožádaného členského státu po automatizovaném poskytnutí daktyloskopických referenčních údajů potřebných k potvrzení shody.

Článek 14

Referenční čísla pro daktyloskopické údaje

Referenční čísla pro daktyloskopické údaje jsou kombinací:

a)referenčního čísla umožňujícího členským státům v případě shody vyhledat další údaje a další informace ve svých databázích podle článku 12 za účelem jejich poskytnutí jednomu, několika nebo všem členským státům v souladu s články 47 a 48;

b)kódu označujícího členský stát, který má daktyloskopické údaje ve svém držení.

Článek 15

Zásady pro výměnu daktyloskopických údajů

1. Digitalizace daktyloskopických údajů a jejich předávání ostatním členským státům se provádí podle jednotného datového formátu. Komise přijme prováděcí akty za účelem upřesnění tohoto jednotného datového formátu v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

2. Každý členský stát zajistí, aby daktyloskopické údaje, které předává, měly dostatečnou kvalitu pro porovnávání prostřednictvím systému automatizované identifikace otisků prstů.

3. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity daktyloskopických údajů zasílaných do jiných členských států, včetně jejich šifrování.

4. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní příslušné stávající normy pro výměnu daktyloskopických údajů, které mají členské státy používat. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 16

Kapacity pro vyhledávání daktyloskopických údajů

1. Každý členský stát zajistí, že jeho žádosti o vyhledávání nepřekročí kapacity pro vyhledávání vymezené dožádaným členským státem.

Členské státy informují Komisi a agenturu eu-LISA v souladu s čl. 79 odst. 8 a 10 o svých maximálních denních kapacitách pro vyhledávání daktyloskopických údajů identifikovaných osob a daktyloskopických údajů dosud neidentifikovaných osob.

2. Komise přijme prováděcí akty za účelem upřesnění maximálního množství kandidátů přijatých k porovnání na jeden přenos v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 17

Pravidla pro žádosti a odpovědi týkající se daktyloskopických údajů

1. Žádost o automatizované vyhledávání obsahuje pouze tyto informace:

a)kód žádajícího členského státu;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)daktyloskopické údaje a jejich referenční čísla podle článku 14.

2. Odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 obsahuje pouze tyto informace:

a)údaj, zda byla nalezena jedna nebo více shod či žádná shoda;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)datum, čas a číselné označení odpovědi;

d)kódy žádajícího a dožádaného členského státu;

e)referenční čísla daktyloskopických údajů od žádajícího a dožádaného členského státu;

f)shodující se daktyloskopické údaje.

ODDÍL 3

Údaje o registraci vozidla

Článek 18

Automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidla

1. Pro účely předcházení trestným činům a jejich odhalování a vyšetřování umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel, aby mohly v jednotlivých případech provádět automatizované vyhledávání:

a)údaje o vlastnících nebo provozovatelích;

b)údaje o vozidlech.

2. Vyhledávání může být prováděno pouze s úplným číslem podvozku nebo úplným registračním číslem.

3. Vyhledávání může být prováděno pouze v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

Článek 19

Zásady automatizovaného vyhledávání údajů o registraci vozidel

1. Pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel používají členské státy Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris).

2. Informace vyměňované prostřednictvím systému EUCARIS se předávají v zašifrované formě.

3. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní datové prvky údajů o registraci vozidel, které mají být vyměňovány. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 20

Vedení a uchovávání protokolů

1. Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí pracovníci jeho orgánů řádně zmocnění k výměně údajů o registraci vozidel, jakož i protokoly o vyhledáváních vyžádaných jinými členskými státy. Europol vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

Každý členský stát a Europol vedou a uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů, které se týkají údajů o registraci vozidel. V těchto protokolech se uvádí:

a)členský stát nebo agentura Unie, která podala žádost o vyhledávání;

b)datum a čas žádosti;

c)datum a čas odpovědi;

d)vnitrostátní databáze, kterým byla žádost o vyhledávání zaslána;

e)vnitrostátní databáze, které poskytly kladnou odpověď.

2. Protokoly uvedené v odstavci 1 mohou být použity pouze pro sběr statistických údajů a monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity.

Uvedené protokoly jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již pro monitorovací postupy nejsou zapotřebí.

3. Pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům za účelem vlastní kontroly podle článku 56.

ODDÍL 4

Zobrazení obličeje

Článek 21

Zobrazení obličeje

1. Členské státy zajistí dostupnost zobrazení obličeje ze svých vnitrostátních databází zřízených pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů. Tyto údaje zahrnují pouze zobrazení obličeje a referenční číslo podle článku 23 a uvádějí, zda jsou zobrazení obličeje přiřazena fyzické osobě, či nikoli.

Členské státy v této souvislosti nezpřístupňují žádné údaje, z nichž lze přímo identifikovat jednotlivce.

2. Zobrazení obličeje, které nejsou přiřazeny žádnému jednotlivci („neidentifikované zobrazení obličeje“), musí být rozpoznatelné jako takové.

Článek 22

Automatizované vyhledávání zobrazení obličeje

1. Za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k zobrazením obličeje uloženým v jejich vnitrostátních databázích, aby mohly provádět automatizované vyhledávání.

Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

2. Žádající členský stát obdrží seznam, který obsahuje shody týkající se pravděpodobných kandidátů. Uvedený členský stát seznam přezkoumá, aby zjistil, zda existuje potvrzená shoda.

3. Stanoví se minimální standard kvality, který umožní vyhledávání a porovnávání zobrazení obličeje. Komise přijme prováděcí akty za účelem upřesnění tohoto minimálního standardu kvality. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 23

Referenční čísla pro zobrazení obličeje

Referenční čísla pro zobrazení obličeje jsou kombinací:

a)referenčního čísla umožňujícího členským státům v případě shody vyhledat další údaje a další informace ve svých databázích uvedených v článku 21 za účelem jejich poskytnutí jednomu, několika nebo všem členským státům v souladu s články 47 a 48;

b)kódu označujícího členský stát, který má zobrazení obličeje ve svém držení.

Článek 24

Pravidla pro žádosti a odpovědi týkající se zobrazení obličeje

1. Žádost o automatizované vyhledávání obsahuje pouze tyto informace:

a)kód žádajícího členského státu;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)zobrazení obličeje a jejich referenční čísla podle článku 23.

2. Odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 obsahuje pouze tyto informace:

a)údaj, zda byla nalezena jedna nebo více shod či žádná shoda;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)datum, čas a číselné označení odpovědi;

d)kódy žádajícího a dožádaného členského státu;

e)referenční čísla zobrazení obličeje od žádajícího a dožádaného členského státu;

f)shodující se zobrazení obličeje.

ODDÍL 5

Policejní záznamy

Článek 25

Policejní záznamy

1. Členské státy se mohou rozhodnout, že se budou podílet na automatizované výměně policejních záznamů. Členské státy, které se účastní automatizované výměny policejních záznamů, zajistí dostupnost osobních údajů podezřelých osob a pachatelů trestných činů ze svých vnitrostátních indexových systémů policejních záznamů zřízených pro vyšetřování trestných činů. Tento soubor údajů, je-li k dispozici, obsahuje tyto údaje:

a)křestní jméno (jména);

b)příjmení;

c)přezdívka (přezdívky);

d)datum narození;

e)státní příslušnost nebo příslušnosti;

f)místo a země narození;

g)pohlaví.

2. Údaje uvedené v odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) se pseudonymizují.

Článek 26

Automatizované vyhledávání v policejních záznamech

1. Za účelem vyšetřování trestných činů umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k údajům ze svých vnitrostátních indexových systémů policejních záznamů, aby mohly provádět automatizované vyhledávání.

Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

2. Žádající členský stát obdrží seznam shod s uvedením jejich kvality.

Žádající členský stát je rovněž informován o členském státě, jehož databáze obsahuje údaje, které vedly ke shodě.

Článek 27

Referenční čísla pro policejní záznamy

Referenční čísla pro policejní záznamy jsou kombinací:

a)referenčního čísla umožňujícího členským státům v případě shody vyhledat osobní údaje a další informace ve svých indexových systémech uvedených v článku 25 za účelem jejich poskytnutí jednomu, několika nebo všem členským státům v souladu s články 47 a 48;

b)kódu označujícího členský stát, který má policejní záznamy ve svém držení.

Článek 28

Pravidla pro žádosti a odpovědi týkající se policejních záznamů

1. Žádost o automatizované vyhledávání obsahuje pouze tyto informace:

a)kód žádajícího členského státu;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)policejní záznamy a jejich referenční čísla podle článku 27.

2. Odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 obsahuje pouze tyto informace:

a)údaj, zda byla nalezena jedna nebo více shod či žádná shoda;

b)datum, čas a číselné označení žádosti;

c)datum, čas a číselné označení odpovědi;

d)kódy žádajícího a dožádaného členského státu;

e)referenční čísla policejních záznamů od dožádaných členských států.

ODDÍL 6

Společná ustanovení

Článek 29

Národní kontaktní místa

Každý členský stát určí národní kontaktní místo.

Národní kontaktní místa odpovídají za poskytování údajů uvedených v článcích 6, 7, 13, 18, 22 a 26.

Článek 30

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní technická opatření pro postupy stanovené v článcích 6, 7, 13, 18, 22 a 26. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 31

Technické specifikace

Členské státy a Europol dodržují společné technické specifikace v souvislosti se všemi dotazy a odpověďmi spojenými s vyhledáváním a porovnáváním profilů DNA, daktyloskopických údajů, údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní tyto technické specifikace v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 32

Dostupnost automatizované výměny údajů na vnitrostátní úrovni

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby automatizované vyhledávání nebo porovnávání profilů DNA, daktyloskopických údajů, údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů bylo možné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

2. Národní kontaktní místa neprodleně informují sebe navzájem, Komisi, Europol a agenturu eu-LISA o technické závadě, která způsobila nedostupnost automatizované výměny údajů.

Národní kontaktní místa se dohodnou na dočasných alternativních opatřeních pro výměnu informací v souladu s platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

3. Národní kontaktní místa automatizovanou výměnu údajů neprodleně obnoví.

Článek 33

Odůvodnění zpracování údajů

1. Každý členský stát vede evidenci odůvodnění vyhledávání, které jeho příslušné orgány provádějí.

Europol vede evidenci odůvodnění vyhledávání, které provádí.

2. Odůvodnění podle odstavce 1 obsahuje:

a)účel vyhledávání, včetně odkazu na konkrétní případ nebo vyšetřování;

b)údaj o tom, zda se vyhledávání týká podezřelého, nebo pachatele trestného činu;

c)údaj o tom, zda je cílem vyhledávání zjištění totožnosti neznámé osoby, nebo získání dalších údajů o známé osobě.

3. Odůvodnění zmíněná v odstavci 2 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity.

Uvedená odůvodnění jsou chráněna vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazána po uplynutí jednoho roku od jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytná pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již monitorovací postupy odůvodnění nepotřebují.

4. Pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k těmto odůvodněním za účelem vlastní kontroly podle článku 56.

Článek 34

Použití univerzálního formátu pro zprávy

1. Při vývoji směrovače podle článku 35 a systému EPRIS se používá standard univerzálního formátu pro zprávy (UMF).

2. Při jakékoli automatizované výměně údajů v souladu s tímto nařízením se používá standard UMF.

KAPITOLA 3

ARCHITEKTURA

ODDÍL 1

Směrovač

Článek 35

Směrovač

1. Zřízení směrovače má za cíl usnadnit navázání propojení mezi členskými státy a s Europolem pro účely vyhledávání, získávání a bodového hodnocení biometrických údajů v souladu s tímto nařízením.

2. Směrovač se skládá:

a)z centrální infrastruktury, včetně vyhledávacího nástroje, který umožňuje současné vyhledávání v databázích členských států podle článků 5, 12 a 21 a v údajích Europolu;

b)ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi centrální infrastrukturou, členskými státy a agenturami Unie, které jsou oprávněny směrovač využívat;

c)ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi centrální infrastrukturou a Evropským vyhledávacím portálem pro účely článku 39.

Článek 36

Používání směrovače

Používání směrovače je vyhrazeno orgánům členských států, které mají přístup k výměně profilů DNA, daktyloskopických údajů a zobrazení obličeje, a Europolu v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2016/794.

Článek 37

Vyhledávání

1. Uživatelé směrovače uvedení v článku 36 požádají o vyhledávání tak, že do směrovače zašlou biometrické údaje. Směrovač odešle žádost o vyhledávání do databází členských států a údajů Europolu současně s údaji, které uživatel předložil, a v souladu s jejich přístupovými právy.

2. Po obdržení žádosti o vyhledávání ze směrovače každý dožádaný členský stát a Europol neprodleně spustí automatizované vyhledávání ve svých databázích.

3. Veškeré shody vyplývající z vyhledávání v databázích každého členského státu a v údajích Europolu se automatizovaným způsobem zasílají zpět do směrovače.

4. Směrovač seřadí odpovědi podle bodového hodnocení souladu mezi biometrickými údaji použitými pro vyhledávání a biometrickými údaji uloženými v databázích členských států a v údajích Europolu.

5. Prostřednictvím směrovače se uživateli směrovače zašle nazpět seznam shodujících se biometrických údajů a jejich bodové hodnocení.

6. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní technický postup pro směrovač při vyhledávání v databázích členských států a údajích Europolu, formát odpovědí směrovače a technická pravidla pro bodové hodnocení souladu mezi biometrickými údaji. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 38

Ověření kvality

Dožádaný členský stát kontroluje kvalitu předávaných údajů s využitím plně automatizovaného postupu.

Pokud by údaje byly pro automatizované porovnávání nevhodné, dožádaný členský stát o tom neprodleně informuje žádající členský stát prostřednictvím směrovače.

Článek 39

Interoperabilita mezi směrovačem a společným úložištěm údajů o totožnosti pro účely přístupu donucovacích orgánů

1. Pokud jsou splněny příslušné podmínky podle právních předpisů Unie a v souladu se svými přístupovými právy mohou uživatelé směrovače uvedení v článku 36 spustit vyhledávání v databázích členských států a údajích Europolu současně s vyhledáváním ve společném úložišti údajů o totožnosti. Za tímto účelem směrovač vyhledává ve společném úložišti údajů o totožnosti prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu.

2. Vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti pro účely vymáhání práva se provádí v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817 a článkem 22 nařízení (EU) 2019/818. Veškeré výsledky vyhledávání se předávají prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu.

Tato souběžná vyhledávání mohou být spuštěna pouze určenými orgány vymezenými v čl. 4 bodě 20 nařízení (EU) 2019/817 a v čl. 4 bodě 20 nařízení (EU) 2019/818.

Souběžná vyhledávání v databázích členských států a v údajích Europolu a ve společném úložišti údajů o totožnosti lze spustit pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že jsou ve společném úložišti údajů o totožnosti uloženy údaje o podezřelé osobě, pachateli nebo oběti teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu, jak jsou definovány v čl. 4 bodech 21 a 22 nařízení (EU) 2019/817 a v čl. 4 bodech 21 a 22 nařízení (EU) 2019/818.

Článek 40

Vedení a uchovávání protokolů

1. Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů ve směrovači. V těchto protokolech se uvádí:

a)členský stát nebo agentura Unie, která podala žádost o vyhledávání;

b)datum a čas žádosti;

c)datum a čas odpovědi;

d)vnitrostátní databáze nebo údaje Europolu, kterým byla žádost o vyhledávání zaslána;

e)vnitrostátní databáze nebo údaje Europolu, které poskytly odpověď;

f)případně skutečnost, že bylo souběžně provedeno vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti.

2. Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, jež provádějí jeho příslušné orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání směrovače, jakož i protokoly o vyhledáváních vyžádaných jinými členskými státy.

Europol vede a uchovává protokoly o vyhledávání, které provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

3. Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro sběr statistických údajů a monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity.

4. Pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům za účelem vlastní kontroly podle článku 56.

Článek 41

Postupy oznamování v případě technické nemožnosti použít směrovač

1. Pokud je technicky nemožné použít směrovač k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích či v údajích Europolu z důvodu poruchy směrovače, agentura eu-LISA o tom uživatele směrovače automatizovaným způsobem informuje. Agentura eu-LISA neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

2. Pokud je technicky nemožné použít směrovač k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích nebo v údajích Europolu z důvodu selhání vnitrostátní infrastruktury v členském státě, uvedený členský stát o tom automatizovaným způsobem informuje ostatní členské státy, agenturu eu-LISA a Komisi. Členské státy neprodleně přijmou opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

3. Pokud je technicky nemožné použít směrovač k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích nebo v údajích Europolu z důvodu selhání infrastruktury Europolu, Europol o tom automatizovaným způsobem informuje členské státy, agenturu eu-LISA a Komisi. Europol neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

ODDÍL 2

EPRIS

Článek 42

EPRIS

1. Pro automatizované vyhledávání v policejních záznamech podle článku 26 používají členské státy a Europol evropský indexový systém policejních záznamů (EPRIS).

2. EPRIS sestává:

a)z centrální infrastruktury, včetně vyhledávacího nástroje umožňujícího současné vyhledávání v databázích členských států;

b)z bezpečného komunikačního kanálu mezi centrální infrastrukturou systému EPRIS, členskými státy a Europolem.

Článek 43

Používání systému EPRIS

1. Pro účely vyhledávání v policejních záznamech prostřednictvím systému EPRIS se používají tyto soubory údajů:

a)křestní jméno (jména);

b)příjmení;

c)datum narození.

2. Použít lze také následující soubory údajů, jsou-li k dispozici:

a)přezdívka (přezdívky);

b)státní příslušnost nebo příslušnosti;

c)místo a země narození;

d)pohlaví.

3. Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) a v odst. 2 písm. a), b) a c) použité pro vyhledávání se pseudonymizují.

Článek 44

Vyhledávání

1. Členské státy a Europol požádají o vyhledávání zadáním údajů uvedených v článku 43.

EPRIS odešle žádost o vyhledávání do databází členských států s údaji zadanými žádajícím členským státem a v souladu s tímto nařízením.

2. Každý dožádaný členský stát po obdržení žádosti o vyhledávání ze systému EPRIS neprodleně spustí automatizované vyhledávání ve svých vnitrostátních policejních záznamech.

3. Veškeré shody vyplývající z vyhledávání v databázi každého členského státu se automatizovaným způsobem zasílají zpět do systému EPRIS.

4. EPRIS vrátí žádajícímu členskému státu seznam shod. V seznamu shod se uvede kvalita shody a členský stát, jehož databáze obsahuje údaje, které vedly ke shodě.

5. Po obdržení seznamu shod se žádající členský stát rozhodne, u kterých shod je nutné přijmout následná opatření, a zašle dožádanému členskému státu nebo státům prostřednictvím aplikace SIENA odůvodněnou žádost o následná opatření, která obsahuje jakékoli dodatečné důležité informace.

6. Dožádaný členský stát nebo státy tyto žádosti neprodleně zpracují a rozhodnou, zda budou sdílet údaje uložené ve své databázi.

Po potvrzení sdílí dožádaný členský stát (státy) údaje uvedené v článku 43, pokud jsou k dispozici. Tato výměna informací probíhá prostřednictvím aplikace SIENA.

7. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technický postup pro EPRIS při vyhledávání v databázích členských států a formát odpovědí. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 45

Vedení a uchovávání protokolů

1. Europol vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů v systému EPRIS. V těchto protokolech se uvádí:

a)členský stát nebo agentura Unie, která podala žádost o vyhledávání;

b)datum a čas žádosti;

c)datum a čas odpovědi;

d)vnitrostátní databáze, kterým byla žádost o vyhledávání zaslána;

e)vnitrostátní databáze, které poskytly odpověď.

2. Každý členský stát vede a uchovává protokoly o žádostech o vyhledávání, jež provádějí jeho příslušné orgány a jejich pracovníci řádně zmocnění k používání systému EPRIS. Europol vede a uchovává protokoly žádostí o vyhledávání, které provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

3. Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro účely monitorování ochrany údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity.

Uvedené protokoly jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí jednoho roku od jejich vytvoření.

Pokud jsou však nezbytné pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již pro monitorovací postupy nejsou zapotřebí.

Článek 46

Postupy oznamování v případě technické nemožnosti použít EPRIS

1. Pokud je technicky nemožné použít EPRIS k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích z důvodu selhání infrastruktury Europolu, Europol o tom automatizovaným způsobem informuje členské státy. Europol neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít EPRIS.

2. Pokud je technicky nemožné použít EPRIS k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích z důvodu selhání vnitrostátní infrastruktury v členském státě, uvedený členský stát o tom automatizovaným způsobem informuje Europol a Komisi. Členské státy neprodleně přijmou opatření k řešení technické nemožnosti použít EPRIS.

KAPITOLA 4

VÝMĚNA ÚDAJŮ PO ZJIŠTĚNÍ SHODY

Článek 47

Výměna základních údajů

V případě, že postupy uvedené v článcích 6, 7, 13 nebo 22 prokážou shodu mezi údaji použitými pro vyhledávání nebo porovnávání a údaji v databázi dožádaného členského státu nebo států, a po potvrzení této shody žádajícím členským státem vrátí dožádaný členský stát prostřednictvím směrovače do 24 hodin soubor základních údajů. Tento soubor základních údajů, je-li k dispozici, obsahuje následující údaje:

a)křestní jméno (jména);

b)příjmení;

c)datum narození;

d)státní příslušnost nebo příslušnosti;

e)místo a země narození;

f)pohlaví.

Článek 48

Používání aplikace SIENA

Každá výměna mezi příslušnými orgány členských států nebo s Europolem, která není v tomto nařízení výslovně stanovena, se v kterékoli fázi jednoho z postupů podle tohoto nařízení, uskutečňuje prostřednictvím aplikace SIENA.

KAPITOLA 5

EUROPOL

Článek 49

Přístup členských států k biometrickým údajům z třetích zemí uchovávaným Europolem

1. Členské státy mají v souladu s nařízením (EU) 2016/794 přístup k biometrickým údajům, které Europolu poskytly třetí země pro účely čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/794, a mohou je vyhledávat prostřednictvím směrovače.

2. Pokud je výsledkem tohoto postupu shoda mezi údaji použitými pro vyhledávání a údaji Europolu, přijmou se následná opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/794.

Článek 50

Přístup Europolu k údajům uloženým v databázích členských států

1. Europol má v souladu s nařízením (EU) 2016/794 přístup k údajům, které členské státy ukládají do svých vnitrostátních databází v souladu s tímto nařízením.

2. Vyhledávání Europolu prováděná s biometrickými údaji jako vyhledávacím kritériem se provádějí pomocí směrovače.

3. Vyhledávání Europolu prováděná s údaji o registraci vozidel jako vyhledávacím kritériem se provádějí pomocí systému Eucaris.

4. Vyhledávání Europolu prováděná s policejními záznamy jako vyhledávacím kritériem se provádějí pomocí systému EPRIS.

5. Europol provádí vyhledávání podle odstavce 1 pouze při plnění svých úkolů uvedených v nařízení (EU) 2016/794.

6. V případě, že postupy uvedené v článcích 6, 7, 13 nebo 22 prokážou shodu mezi údaji použitými pro vyhledávání nebo porovnávání a údaji ve vnitrostátní databázi dožádaného členského státu nebo států, a po potvrzení této shody Europolem rozhodne dožádaný členský stát, zda vrátí prostřednictvím směrovače do 24 hodin soubor základních údajů. Tento soubor základních údajů, je-li k dispozici, obsahuje následující údaje:

a)křestní jméno (jména);

b)příjmení;

c)datum narození;

d)státní příslušnost nebo příslušnosti;

e)místo a země narození;

f)pohlaví.

7. Použití informací Europolem, které byly získány z vyhledávání podle odstavce 1 a z výměny základních údajů podle odstavce 6, podléhá souhlasu členského státu, v jehož databázi byla zjištěna shoda. Pokud členský stát povolí použití takové informace, nakládá s ní Europol v souladu s nařízením (EU) 2016/794.

KAPITOLA 6

OCHRANA ÚDAJŮ

Článek 51

Účel údajů

1. Zpracování osobních údajů žádajícím členským státem nebo Europolem je přípustné pouze pro účely, pro které byly v souladu s tímto nařízením údaje poskytnuty dožádaným členským státem. Zpracování pro jiné účely je povoleno pouze s předchozím povolením dožádaného členského státu.

2. Zpracování údajů poskytnutých podle článků 6, 7, 13, 18 nebo 22 členským státem, který provádí vyhledávání nebo porovnávání, je přípustné pouze za účelem:

a)zjištění, zda se porovnávané profily DNA, daktyloskopické údaje, údaje o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejní záznamy shodují;

b)přípravy a podání policejní žádosti o právní pomoc, pokud se údaje shodují;

c)zaprotokolování ve smyslu článků 40 a 45.

3. Žádající členský stát může údaje, které mu byly poskytnuty v souladu s články 6, 7, 13 nebo 22, zpracovávat pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely tohoto nařízení. Poskytnuté údaje musí být vymazány ihned po porovnání údajů nebo poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování žádajícím členským státem nezbytné pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů.

4. Údaje poskytnuté v souladu s článkem 18 může žádající členský stát použít pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely tohoto nařízení. Poskytnuté údaje musí být vymazány ihned po poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování nezbytné pro vedení záznamů podle článku 20. Žádající členský stát použije údaje obdržené v odpovědi pouze pro řízení, pro které bylo vyhledávání prováděno.

Článek 52

Přesnost, relevantnost a uchovávání údajů

1. Členské státy zajišťují přesnost a současnou relevantnost osobních údajů. Pokud se dožádaný členský stát dozví, že byly poskytnuty nesprávné údaje nebo údaje, které poskytnuty být neměly, neprodleně se to oznámí žádajícímu členskému státu. Všechny dotčené žádající členské státy jsou povinny údaje odpovídajícím způsobem opravit nebo vymazat. Poskytnuté osobní údaje se dále opraví, zjistí-li se, že jsou nesprávné. Pokud má žádající členský stát důvod se domnívat, že poskytnuté údaje jsou nesprávné nebo by měly být vymazány, uvědomí dožádaný členský stát.

2. Pokud subjekt údajů zpochybnil přesnost údajů, které má členský stát v držení, pokud přesnost nemůže být dotčeným členským státem spolehlivě zjištěna a pokud o to subjekt údajů požádá, označí se dotčené údaje značkou. Pokud tato značka existuje, mohou ji členské státy zrušit pouze s povolením subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu nebo nezávislého orgánu pro ochranu údajů.

3. Poskytnuté údaje, které neměly být poskytnuty nebo přijaty, musí být vymazány. Údaje, jež jsou zákonně poskytnuty a přijaty, se vymažou:

a)pokud nejsou nebo již nejsou potřebné k účelu, pro který byly poskytnuty;

b)po uplynutí maximální doby uchovávání údajů stanovené vnitrostátním právem dožádaného členského státu, pokud dožádaný členský stát o této maximální době informoval žádající členský stát v okamžiku poskytnutí údajů.

Pokud existuje důvod k domněnce, že by výmaz údajů poškodil zájmy subjektu údajů, údaje se namísto vymazání blokují. Blokované údaje lze poskytovat nebo využívat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu.

Článek 53

Zpracovatel údajů

1. Agentura eu-LISA je zpracovatelem ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování osobních údajů prostřednictvím směrovače.

2. Europol je zpracovatelem osobních údajů prostřednictvím systému EPRIS.

Článek 54

Bezpečnost zpracování

1. Europol, eu-LISA a orgány členských států zajistí bezpečnost zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souladu s tímto nařízením. Europol, eu-LISA a orgány členských států spolupracují na úkolech souvisejících s bezpečností.

2. Aniž je dotčen článek 33 nařízení (EU) 2018/1725 a článek 32 nařízení (EU) 2016/794, přijme agentura eu-LISA nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti směrovače, jakož i jeho komunikační infrastruktury, a Europol přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti systému EPRIS, jakož i jeho komunikační infrastruktury.

3. Agentura eu-LISA přijme zejména nezbytná opatření týkající se směrovače a Europol přijme nezbytná opatření týkající se systému EPRIS, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, aby:

a)údaje fyzicky chránily, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;

b)zabránily neoprávněným osobám v přístupu k zařízení a instalacím pro zpracování údajů;

c)zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, změnám či odstranění nosičů dat;

d)zabránily neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání zaznamenaných osobních údajů;

e)zabránily neoprávněnému zpracovávání údajů a jakémukoli neoprávněnému kopírování, změnám nebo vymazávání údajů;

f)zabránily neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití systémů pro automatizované zpracovávání údajů;

g)zajistily, aby osoby oprávněné k přístupu ke směrovači a systému EPRIS měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze na základě jedinečných totožností uživatelů a chráněných režimů přístupu k informacím;

h)zajistily, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů;

i)zajistily, aby bylo možné ověřit a zjistit, které údaje byly zpracovány ve směrovači a systému EPRIS, kdy, kým a pro jaký účel;

j)zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, změnám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu do směrovače a systému EPRIS a z nich nebo během přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování;

k)zajistily, aby v případě přerušení bylo možné obnovit běžný provoz nainstalovaných systémů;

l)zajistily spolehlivost tím, že zaručí, aby veškeré závady fungování směrovače a systému EPRIS byly řádně nahlášeny;

m)sledovaly účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijaly nezbytná organizační opatření související s interním monitorováním, aby byl zajištěn soulad s tímto nařízením a posouzena bezpečnostní opatření s ohledem na nový technický vývoj.

Článek 55

Bezpečnostní incidenty

1. Každá událost, která má nebo může mít dopad na zabezpečení směrovače nebo systému EPRIS a může poškodit údaje v nich uchovávané nebo způsobit jejich ztrátu, je považována za bezpečnostní incident, zejména v případě, kdy mohlo dojít k neoprávněnému přístupu k údajům nebo pokud byla či mohla být ohrožena dostupnost, integrita a důvěrnost údajů.

2. Bezpečnostní incidenty musí být řešeny tak, aby byla zajištěna rychlá, účinná a náležitá odezva.

3. Členské státy bez zbytečného odkladu informují své příslušné dozorové úřady o všech bezpečnostních incidentech.

Aniž je dotčen článek 34 nařízení (EU) 2016/794, Europol oznámí skupině CERT-EU významné kybernetické hrozby, případy významné zranitelnosti a významné incidenty bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do 24 hodin poté, co se o nich dozví. Skupině CERT-EU se bez zbytečného odkladu sdělí využitelné a vhodné technické podrobnosti o kybernetických hrozbách, případech zranitelnosti a incidentech, které umožní aktivní odhalování, reakci na incidenty nebo zmírňující opatření.

V případě bezpečnostního incidentu v souvislosti s centrální infrastrukturou směrovače oznámí agentura eu-LISA skupině CERT-EU významné kybernetické hrozby, případy významné zranitelnosti a významné incidenty bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do 24 hodin poté, co se o nich dozví. Skupině CERT-EU se bez zbytečného odkladu sdělí využitelné a vhodné technické podrobnosti o kybernetických hrozbách, případech zranitelnosti a incidentech, které umožní aktivní odhalování, reakci na incidenty nebo zmírňující opatření.

4. Dotčené členské státy a agentury Unie neprodleně poskytnou informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz směrovače nebo na dostupnost, integritu a důvěrnost údajů, členským státům a Europolu a nahlásí je v souladu s plánem pro řešení incidentů poskytnutým agenturou eu-LISA.

5. Dotčené členské státy a agentury Unie neprodleně poskytnou informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz systému EPRIS nebo na dostupnost, integritu a důvěrnost údajů, členským státům a nahlásí je v souladu s plánem pro řešení incidentů poskytnutým agenturou Europolem.

Článek 56

Vlastní kontrola

1. Členské státy a příslušné agentury Unie zajistí, aby každý orgán, který má právo používat rámec Prüm II, přijal opatření nezbytná pro monitorování jeho souladu s tímto nařízením a v případě potřeby spolupracoval s dozorovým úřadem.

2. Správci údajů přijmou nezbytná opatření pro monitorování souladu zpracování údajů podle tohoto nařízení, a to mimo jiné prostřednictvím častého ověřování protokolů uvedených v článcích 40 a 45, a v případě potřeby spolupracují s dozorovými úřady a s evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 57

Sankce

Členské státy zajistí, aby jakékoli zneužití údajů či jakékoli zpracování údajů nebo jejich výměna v rozporu s tímto nařízením byly trestné podle vnitrostátního práva. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 58

Důkazní břemeno

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby osoby, které se domnívají, že byly v důsledku zpracování nebo výměny svých osobních údajů diskriminovány, nenesly důkazní břemeno. V případech, kdy se osoba domnívá, že byla v souvislosti s automatizovaným porovnáváním v kontextu tohoto nařízení údajně diskriminována před soudem nebo jiným příslušným justičním orgánem, prokážou orgány členského státu, které údaje zpracovávaly, proč k diskriminaci nedošlo.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na trestní řízení.

3. Členské státy nepřijmou zvláštní opatření ve smyslu odstavce 1 u řízení, kdy je na soudu nebo příslušném justičním orgánu, aby skutkové okolnosti případu prošetřil.

Článek 59

Odpovědnost

Způsobí-li jakékoli nesplnění povinností členského státu podle tohoto nařízení směrovači nebo systému EPRIS újmu, odpovídá za ni tento členský stát, pokud a nakolik agentura eu-LISA, Europol nebo jiný členský stát vázaný tímto nařízením neopomněly přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku újmy nebo zmírnění jejích následků.

Článek 60

Audity prováděné evropským inspektorem ochrany údajů

1. Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za čtyři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit operací zpracování osobních údajů agenturou eu-LISA a Europolem pro účely tohoto nařízení. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, členským státům a dotčené agentuře Unie. Europolu a agentuře eu-LISA je dána možnost vyjádřit se ke zprávám před jejich přijetím.

2. Agentura eu-LISA a Europol poskytují evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, udělují mu přístup ke všem dokumentům, o které požádá, a ke svým protokolům podle článků 40 a 45 a umožňují mu nepřetržitý přístup do všech svých prostor.

Článek 61

Spolupráce dozorových úřadů s evropským inspektorem ochrany údajů

1. Dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dohled nad uplatňováním tohoto nařízení, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů nebo dozorový úřad zjistí značné nesrovnalosti mezi postupy členských států nebo zjistí potenciálně nezákonné předávání údajů komunikačními kanály rámce Prüm II.

2. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725.

3. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zašle Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Europolu a agentuře eu-LISA do [2 roky po uvedení směrovače a systému EPRIS do provozu] a poté každé dva roky společnou zprávu o svých činnostech podle tohoto článku. V uvedené zprávě je každému členskému státu věnována jedna kapitola, kterou vypracuje dozorový úřad dotčeného členského státu.

Článek 62

Sdělování osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím

Údaje zpracované v souladu s tímto nařízením se automatizovaným způsobem nepředávají ani nezpřístupňují třetím zemím ani mezinárodním organizacím.

KAPITOLA 7

POVINNOSTI

Článek 63

Povinnosti členských států

1. Každý členský stát odpovídá za:

a)připojení k infrastruktuře směrovače;

b)začlenění stávajících vnitrostátních systémů a infrastruktur do směrovače;

c)organizaci, správu, provoz a údržbu své stávající vnitrostátní infrastruktury a jejího propojení se směrovačem;

d)připojení k infrastruktuře systému EPRIS;

e)začlenění stávajících vnitrostátních systémů a infrastruktur do systému EPRIS;

f)organizaci, správu, provoz a údržbu své stávající vnitrostátní infrastruktury a jejího propojení se systémem EPRIS;

g)správu a úpravu přístupu pro řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do směrovače v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů;

h)správu a úpravu přístupu pro řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do systému EPRIS v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů;

i)správu a úpravu přístupu pro řádně zmocněné pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů do systému Eucaris v souladu s tímto nařízením a vypracování a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto pracovníků a jejich profilů;

j)manuální potvrzení shody podle čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 13 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a čl. 26 odst. 2;

k)zajištění dostupnosti údajů nezbytných pro výměnu údajů v souladu s články 6, 7, 13, 18, 22 a 26;

l)výměnu informací v souladu s články 6, 7, 13, 18, 22 a 26;

m)vymazání všech údajů obdržených od dožádaného členského státu do 48 hodin od oznámení dožádaného členského státu, že poskytnuté osobní údaje jsou nesprávné, již nejsou aktuální nebo byly předány protiprávně;

n)soulad s požadavky na kvalitu údajů stanovenými v tomto nařízení.

2. Každý členský stát odpovídá za připojení svých příslušných vnitrostátních orgánů ke směrovači, systému EPRIS a systému Eucaris.

Článek 64

Povinnosti Europolu

1. Europol odpovídá za správu a úpravu přístupu pro své řádně zmocněné pracovníky do směrovače, systému EPRIS a systému Eucaris v souladu s tímto nařízením.

2. Europol rovněž odpovídá za zpracování vyhledávání údajů Europolu směrovačem. Europol odpovídajícím způsobem upravuje své informační systémy.

3. Europol odpovídá za veškeré technické úpravy v infrastruktuře Europolu, které jsou nutné pro navázání spojení se směrovačem a se systémem Eucaris.

4. Europol ve spolupráci s členskými státy odpovídá za vývoj systému EPRIS. EPRIS zajišťuje funkce stanovené v článcích 42 až 46.

Europol zajišťuje technickou správu systému EPRIS. Technická správa systému EPRIS sestává ze všech úkolů a technických řešení nezbytných pro zachování funkčnosti centrální infrastruktury systému EPRIS a poskytování nepřetržitých služeb členským státům 24 hodin denně, sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením. To zahrnuje údržbu a technický rozvoj nezbytný k tomu, aby EPRIS fungoval na uspokojivé úrovni technické kvality, zejména co se týče doby odezvy při dotazování ve vnitrostátních databázích v souladu s technickými specifikacemi.

5. Europol zajišťuje odbornou přípravu zaměřenou na technické aspekty používání systému EPRIS.

6. Europol odpovídá za postupy uvedené v článcích 49 a 50.

Článek 65

Povinnosti agentury eu-LISA během fáze návrhu a vývoje směrovače

1. Agentura eu-LISA zajistí, aby centrální infrastruktura směrovače byla provozována v souladu s tímto nařízením.

2. Směrovač je provozován v technických prostorách agentury eu-LISA a zajišťuje funkce stanovené v tomto nařízení v souladu s podmínkami bezpečnosti, dostupnosti, kvality a výkonu uvedenými v čl. 66 odst. 1.

3. Agentura eu-LISA odpovídá za vývoj směrovače a za veškeré technické úpravy nezbytné pro jeho provoz.

Agentura eu-LISA nemá přístup k žádným osobním údajům zpracovávaným prostřednictvím směrovače.

Agentura eu-LISA vymezí návrh fyzické architektury směrovače včetně jeho komunikačních infrastruktur a technických specifikací a jeho vývoj, pokud jde o centrální infrastrukturu a bezpečnou komunikační infrastrukturu. Tento návrh přijme správní rada s výhradou kladného stanoviska Komise. Agentura eu-LISA rovněž provede veškeré nezbytné úpravy složek interoperability vyplývající ze zřízení směrovače podle tohoto nařízení.

Agentura eu-LISA vyvine a zavede směrovač co nejdříve poté, co Komise přijme opatření uvedená v čl. 37 odst. 6.

Vývoj sestává z vypracování a realizace technických specifikací, testování a celkové projektové správy a koordinace.

4. Během fáze návrhu a vývoje se pravidelně schází Rada pro řízení programu interoperability uvedená v článku 54 nařízení (EU) 2019/817 a v článku 54 nařízení (EU) 2019/818. Zajistí řádnou správu fáze návrhu a vývoje směrovače.

Rada pro řízení programu interoperability předkládá správní radě agentury eu-LISA každý měsíc písemné zprávy o pokroku projektu. Rada pro řízení programu interoperability nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněna zastupovat členy správní rady agentury eu-LISA.

Poradní skupina uvedená v článku 77 se schází pravidelně až do zahájení provozu směrovače. Po každé schůzi podává zprávu Radě pro řízení programu interoperability. Poskytuje odborné znalosti na podporu úkolů Rady pro řízení programu interoperability a podniká kroky v návaznosti na stav připravenosti členských států.

Článek 66

Povinnosti agentury eu-LISA po zahájení provozu směrovače

1. Po zahájení provozu směrovače odpovídá agentura eu-LISA za technickou správu centrální infrastruktury směrovače, včetně její údržby a technického vývoje. Ve spolupráci s členskými státy zajišťuje, aby byla používána nejlepší dostupná technologie určená na základě analýzy nákladů a přínosů. Agentura eu-LISA rovněž odpovídá za technickou správu nezbytné komunikační infrastruktury.

Technická správa směrovače sestává ze všech úkolů a technických řešení nezbytných pro zachování funkčnosti směrovače a poskytování nepřetržitých služeb členským státům a Europolu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením. To zahrnuje údržbu a technický rozvoj nezbytný k tomu, aby směrovač fungoval na uspokojivé úrovni technické kvality, zejména co se týče dostupnosti a doby odezvy při podávání žádostí do centrálních databází a údajů Europolu v souladu s technickými specifikacemi.

Směrovač musí být vyvinut a spravován tak, aby byl zajištěn rychlý, účinný a kontrolovaný přístup, plná a nepřetržitá dostupnost směrovače a doba odezvy v souladu s operačními potřebami příslušných orgánů členských států a Europolu.

2. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropské unie, který je stanoven nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 42 , uplatní agentura eu-LISA na své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji uloženými ve složkách interoperability, vhodná pravidla týkající se zachování služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost platí i poté, co dotyčný pracovník opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Agentura eu-LISA nemá přístup k žádným osobním údajům zpracovávaným prostřednictvím směrovače.

3. Agentura eu-LISA plní rovněž úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání směrovače.

KAPITOLA 8

ZMĚNY DALŠÍCH STÁVAJÍCÍCH NÁSTROJŮ UNIE

Článek 67

Změny rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV

1.V rozhodnutí 2008/615/SVV se nahrazují články 2 až 6 a oddíly 2 a 3 kapitoly 2 s ohledem na členské státy vázané tímto nařízením ode dne použitelnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se směrovače, jak je uvedeno v článku 74.

Články 2 až 6 a oddíly 2 a 3 kapitoly 2 rozhodnutí 2008/615/SVV se proto zrušují ode dne použitelnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se směrovače, jak je uvedeno v článku 74.

2.V rozhodnutí 2008/616/SVV se nahrazují kapitoly 2 až 5 a články 18, 20 a 21 s ohledem na členské státy vázané tímto nařízením ode dne použitelnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se směrovače, jak je uvedeno v článku 74.

Kapitoly 2 až 5 a články 18, 20 a 21 rozhodnutí 2008/616/SVV se proto zrušují ode dne použitelnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se směrovače, jak je uvedeno v článku 74.

Článek 68

Změny nařízení (EU) 2018/1726

Nařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:

1)vkládá se nový článek 13a, který zní:

„Článek 13a

Úkoly související se směrovačem

V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...*[toto nařízení] plní agentura úkoly související se směrovačem, které jí byly svěřeny uvedeným nařízením.

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L ...).“

v článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Sídlo agentury je v Tallinu v Estonsku.

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 4 a 5 a článků 3 až 8 a článků 9, 11 a 13a se provádějí na technickém místě ve Štrasburku ve Francii.

Zálohové místo schopné zajistit provoz rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání je umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku.“

Článek 69

Změny nařízení (EU) 2019/817

V čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ESP a směrovačem zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...* [toto nařízení].

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L ...).“

Článek 70

Změny nařízení (EU) 2019/818

Nařízení (EU) 2019/818 se mění takto:

1)v čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ESP a směrovačem zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...* [toto nařízení].

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L ...).“

2)v článku 39 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Zřizuje se centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) na podporu cílů SIS, Eurodacu, ECRIS-TCN, v souladu s příslušnými právními nástroji upravujícími tyto systémy, a poskytování mezisystémových statistických údajů a analytických zpráv pro politické a provozní účely a pro účely kvality údajů. CRRS rovněž podporuje cíle rámce Prüm II.“

„2. Agentura eu-LISA zřídí, provede a provozuje ve svých technických prostorách CRRS obsahující údaje a statistiky uvedené v článku 74 nařízení (EU) 2018/1862 a článku 32 nařízení (EU) 2019/816, které jsou logicky odděleny podle informačního systému EU. Agentura eu-LISA rovněž shromažďuje údaje a statistiky ze směrovače uvedeného v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) .../...* [toto nařízení]. Přístup k CRRS je poskytován pomocí kontrolovaného, zabezpečeného přístupu a specifických uživatelských profilů, a to výlučně pro podávání zpráv a statistiky orgánům uvedeným v článku 74 nařízení (EU) 2018/1862, článku 32 nařízení (EU) 2019/816 a čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) .../...* [toto nařízení].“

KAPITOLA 9

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Podávání zpráv a statistiky

1. Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise, Europolu a agentury eu-LISA přístup umožňující nahlédnutí do těchto, se směrovačem souvisejících údajů:

a)počet vyhledávání podle členských států a provedených Europolem;

b)počet vyhledávání podle kategorii údajů;

c)počet vyhledávání v každé z připojených databází;

d)počet shod s databází každého členského státu podle kategorie údajů;

e)počet shod s údaji Europolu podle kategorie údajů;

f)počet potvrzených shod, u nichž došlo k výměně základních údajů, a

g)počet vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti prostřednictvím směrovače.

Z těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.

2. Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Europolu a Komise přístup umožňující nahlédnutí do těchto, se systémem Eucaris souvisejících údajů:

a)počet vyhledávání podle členských států a provedených Europolem;

b)počet vyhledávání v každé z připojených databází a

c)počet shod s databází každého členského státu.

Z těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.

3. Výhradně pro účely podávání zpráv a statistiky mají řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise a Europolu přístup umožňující nahlédnutí do těchto, se systémem EPRIS souvisejících údajů:

a)počet vyhledávání podle členských států a provedených Europolem;

b)počet vyhledávání v každém z připojených indexových systémů a

c)počet shod s databází každého členského státu.

Z těchto údajů nesmí být možné identifikovat jednotlivce.

4. Agentura eu-LISA uchovává údaje uvedené v těchto odstavcích.

Údaje umožní orgánům uvedeným v odstavci 1 získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky pro zvýšení účinnosti spolupráce při vymáhání práva.

Článek 72

Náklady

1. Náklady vzniklé ve spojení se zřízením a provozem směrovače a systému EPRIS jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

2. Náklady, které vznikly ve spojení s integrací stávajících vnitrostátních infrastruktur a jejich připojením na směrovač a EPRIS, jakož i náklady, které vznikly ve spojení se zřízením vnitrostátních databází zobrazení obličeje a vnitrostátních indexových systémů policejních záznamů pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů, se hradí ze souhrnného rozpočtu Unie.

Vyloučeny jsou tyto náklady:

a)projektové řízení v členských státech (zasedání, služební cesty, kanceláře);

b)provozování vnitrostátních informačních systémů (prostory, instalace, elektřina, chlazení);

c)provoz vnitrostátních informačních systémů (smlouvy s operátory a technickou podporou);

d)návrh, vývoj, realizace, provoz a údržba vnitrostátních komunikačních sítí.

3. Každý členský stát nese společně náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarové aplikace Eucaris uvedené v čl. 19 odst. 1.

4. Členské státy nesou společně náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby jejich připojení na směrovač a EPRIS.

Článek 73

Oznámení

1. Členské státy oznámí agentuře eu-LISA orgány uvedené v článcích 36, které mohou využívat směrovač nebo k němu mít přístup.

2. Agentura eu-LISA oznámí Komisi úspěšné dokončení testů uvedených v čl. 74 odst. 1 písm. b).

3. Členské státy oznámí Komisi, Europolu a agentuře eu-LISA národní kontaktní místa.

Článek 74

Zahájení provozu

1. Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu datum, od kterého mohou členské státy a agentury Unie začít používat směrovač, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)byla přijata opatření uvedená v čl. 37 odst. 6;

b)agentura eu-LISA oznámila úspěšné dokončení souhrnného testu směrovače, který provedla ve spolupráci s orgány členských států a Europolem;

Komise v uvedeném prováděcím aktu rovněž stanoví datum, od kterého musí členské státy a agentury Unie začít směrovač používat. Tímto datem bude jeden rok po datu stanoveném v souladu s prvním pododstavcem.

Komise může odložit datum, od kterého musí členské státy a agentury Unie začít používat směrovač, nejvýše o jeden rok, pokud se na základě posouzení zavedení směrovače ukáže, že je takový odklad nezbytný. Uvedený prováděcí akt se přijímá v souladu s postupem podle čl. 76 odst. 2.

2. Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu datum, od kterého mají členské státy a agentury Unie začít používat EPRIS, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)byla přijata opatření uvedená v čl. 44 odst. 7;

b)Europol oznámil úspěšné dokončení souhrnného testu systému EPRIS, který provedl ve spolupráci s orgány členských států.

3. Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu datum, od kterého má Europol zpřístupnit biometrické údaje z třetích zemí členským státům v souladu s článkem 49, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)směrovač je v provozu;

b)Europol oznámil úspěšné dokončení souhrnného testu připojení, který provedl ve spolupráci s orgány členských států a agenturou eu-LISA.

4. Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu datum, od kterého má mít Europol přístup k údajům uloženým v databázích členských států v souladu s článkem 50, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)směrovač je v provozu;

b)Europol oznámil úspěšné dokončení souhrnného testu připojení, který provedl ve spolupráci s orgány členských států a agenturou eu-LISA.

Článek 75

Přechodná ustanovení a odchylky

1. Členské státy a agentury Unie začnou uplatňovat články 21 až 24, článek 47 a čl. 50 odst. 6 ode dne stanoveného v souladu s čl. 74 odst. 1 prvním pododstavcem s výjimkou členských států, které nezačaly používat směrovač.

2. Členské státy a agentury Unie začnou uplatňovat články 25 až 28 a čl. 50 odst. 4 ode dne stanoveného v souladu s čl. 74 odst. 2.

3. Členské státy a agentury Unie začnou uplatňovat článek 49 ode dne stanoveného v souladu s čl. 74 odst. 3.

4. Členské státy a agentury Unie začnou uplatňovat čl. 50 odst. 1, 2, 3, 5 a 7 ode dne stanoveného v souladu s čl. 74 odst. 4.

Článek 76

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 77

Poradní skupina

Povinnosti poradní skupiny pro interoperabilitu agentury eu-LISA se rozšiřují na směrovač. Uvedená poradní skupina pro interoperabilitu poskytuje agentuře eu-LISA odborné poznatky související se směrovačem, zejména v souvislosti s přípravou ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti.

Článek 78

Praktická příručka

Komise v úzké spolupráci s členskými státy, Europolem a agenturou eu-LISA zpřístupní praktickou příručku pro provádění a řízení tohoto nařízení. Praktická příručka poskytne technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Komise ji přijme formou doporučení.

Článek 79

Sledování a hodnocení

1. Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů pro monitorování vývoje směrovače vzhledem k cílům týkajícím se plánování a nákladů, jakož i pro monitorování fungování směrovače vzhledem k cílům týkajícím se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb a Europol zajistí zavedení postupů pro monitorování vývoje systému EPRIS vzhledem k cílům týkajícím se plánování a nákladů, jakož i pro monitorování fungování systému EPRIS vzhledem k cílům týkajícím se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb.

2. Do [jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok během fáze vývoje směrovače předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, a Radě zprávu o stavu vývoje směrovače. Uvedená zpráva musí obsahovat podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o případných rizicích, která mohou mít dopad na celkové náklady hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 72.

Po ukončení vývoje směrovače předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které podrobně vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné rozdílnosti.

3. Do [jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok během fáze vývoje systému EPRIS předloží Europol Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu příprav na provádění tohoto nařízení a o aktuálním stavu vývoje systému EPRIS, včetně podrobných informací o vzniklých nákladech a informací o případných rizicích, která mohou ovlivnit celkové náklady, jež mají být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 72.

Po ukončení vývoje systému EPRIS předloží Europol Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které podrobně vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné rozdílnosti.

4. Pro účely technické údržby má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracovávání údajů prováděných ve směrovači, a Europol má přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracovávání údajů prováděných v systému EPRIS.

5. Dva roky po zprovoznění směrovače a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování směrovače, včetně jeho zabezpečení.

6. Dva roky po zprovoznění systému EPRIS a poté každé dva roky předloží Europol Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému EPRIS, včetně jeho zabezpečení.

7. Tři roky po zprovoznění směrovače a systému EPRIS podle článku 74 a poté každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení rámce Prüm II včetně:

a)posouzení uplatňování tohoto nařízení;

b)posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům tohoto nařízení a jeho dopadu na základní práva;

c)dopadu, účinnosti a efektivnosti fungování rámce Prüm II a jeho pracovních postupů ve vztahu k jeho cílům, mandátu a úkolům;

d)posouzení zabezpečení rámce Prüm II.

Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

8. Členské státy a Europol poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v odstavcích 2 a 5. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

9. Členské státy poskytují Europolu a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavců 3 a 6. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

10. Členské státy, agentura eu-LISA a Europol poskytují Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení uvedených v odstavci 7. Členské státy rovněž poskytují Komisi počet potvrzených shod s databází každého členského státu podle kategorie údajů.

Článek 80

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC LEGISLATIVNÍHO PODNĚTU

1.1 Název legislativního podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“), kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818

1.2 Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: Vnitřní záležitosti

Činnost: Bezpečnost

1.3 Návrh se týká:

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 43

⌧ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci

1.4 Cíle

1.4.1 Obecné cíle

V reakci na naléhavé operativní potřeby a výzvy Rady zvážit revizi prümských rozhodnutí 44 s cílem rozšířit jejich oblast působnosti a aktualizovat nezbytné technické a právní požadavky, se očekává, že tento podnět posílí automatizovanou výměnu údajů podle prümského rámce, což pomůže donucovacím orgánům členských států v boji proti trestné činnosti.

1.4.2 Specifické cíle

Podnět se snaží dosáhnout následujících cílů:

1) Specifický cíl I: poskytnout technické řešení pro efektivní automatizovanou výměnu údajů mezi donucovacími orgány EU, aby se dozvěděly o příslušných údajích, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu;

2) Specifický cíl II: zajistit, aby všechny příslušné donucovací orgány EU měly k dispozici více relevantních údajů (zejména zobrazení obličeje a policejní záznamy) z vnitrostátních databází v jiných členských státech;

3) Specifický cíl III: zajistit, aby vnitrostátní donucovací orgány měly k dispozici relevantní údaje (pokud jde o zdroje údajů) z databází Europolu a aby Europol plně využíval potenciál svých údajů;

4) Specifický cíl IV: poskytnout donucovacím orgánům účinný přístup ke skutečným údajům odpovídajícím „nalezené shodě“, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu nebo Europolu.

1.4.3 Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by legislativní podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Podnět bude účinně řešit zjištěné problémy a posílí stávající prümský rámec o další cílené a silné kapacity, které zvýší jeho podporu členským státům při posilování výměny informací s konečným cílem předcházet trestným činům a teroristickým činům a vyšetřovat je, a to v plném souladu se základními právy.

Konečnými příjemci všech upřednostňovaných možností jsou občané, kteří budou mít přímý i nepřímý prospěch z lepšího boje proti trestné činnosti a nižší míry kriminality. Pokud jde o účelnost, jsou hlavními příjemci vnitrostátní donucovací orgány. Podnět umožňuje efektivní řešení problémů, které by jinak musely být řešeny s vyššími náklady nebo jejichž řešení by bylo méně efektivní.

1.4.4 Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Vývoj směrovače a systému EPRIS bude zahájen, jakmile budou splněny předpoklady, tj. jakmile spolunormotvůrci přijmou legislativní návrh a budou splněny technické předpoklady. Zatímco práce na směrovači začíná jako nový projekt, práce na systému EPRIS by měla navazovat na stávající projekt ADEP.EPRIS.

Specifický cíl: připravenost k provozu do cílového data

Do roku 2023 se návrh pošle spolunormotvůrcům k přijetí. Předpokládá se, že proces přijímání bude dokončen během roku 2024, analogicky k době nutné pro jiné návrhy.

Podle tohoto předpokladu je začátek období vývoje stanoven na počátek roku 2025 (= T0) tak, aby existoval referenční bod, od kterého se počítají lhůty, nikoli absolutní data. Pokud k přijetí ze strany spolunormotvůrců dojde později, celý harmonogram se odpovídajícím způsobem posune.

Předpokládá se, že vývoj směrovače a systému EPRIS proběhne v letech 2025 a 2026, přičemž zahájení provozu je plánováno na rok 2027.

Sledování provádění a plnění specifických cílů umožní tyto hlavní ukazatele:

Specifický cíl I: poskytnout technické řešení pro efektivní automatizovanou výměnu údajů.

– Počet realizovaných případů využití (= počet žádostí o vyhledávání, který může směrovač zpracovat) za časové období.

– Počet realizovaných případů využití (= počet žádostí o vyhledávání, který může EPRIS zpracovat) za časové období.

Specifický cíl II: zajistit větší množství relevantních údajů

– Počet žádostí o vyhledávání se zobrazením obličeje

– Počet žádostí o vyhledávání s policejními záznamy

– Počet shod po vyhledávání se zobrazením obličeje

– Počet shod po vyhledávání s policejními záznamy

Specifický cíl III: zajistit, aby vnitrostátní donucovací orgány měly k dispozici relevantní údaje (pokud jde o zdroje údajů) z databází Europolu a aby Europol plně využíval potenciál svých údajů.

– Počet žádostí o vyhledání biometrických údajů Europolu získaných z třetích zemí

– Počet shod s biometrickými údaji Europolu získanými z třetích zemí

– Počet žádostí o vyhledávání podaných Europolem

– Počet shod vyplývajících z žádostí o vyhledávání podaných Europolem

Specifický cíl IV: poskytnout donucovacím orgánům účinný přístup ke skutečným údajům odpovídajícím „nalezené shodě“, které jsou k dispozici ve vnitrostátní databázi jiného členského státu nebo Europolu.

– Počet shod po žádostech o vyhledávání v porovnání s počtem žádostí o výměnu základních údajů

1.5 Odůvodnění legislativního podnětu

1.5.1 Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění legislativního podnětu

Zahájení provádění tohoto legislativního podnětu vyžaduje technická a procedurální opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, jež by měla zahájit provádění, jakmile revidovaný právní předpis vstoupí v platnost. Je třeba postupně navyšovat příslušné zdroje, zejména lidské zdroje, v souladu s opatřeními.

Hlavní požadavky po vstupu návrhu v platnost jsou:

Vytvořit prümský směrovač

Splnit cíl poskytnout uživatelům rámce Prüm II jediné připojení k databázím všech členských států a k údajům Europolu, aby bylo možno zasílat žádosti o vyhledávání na základě biometrických údajů.

Zajistit nový následný proces na úrovni EU s poloautomatizovanou výměnou aktuálních údajů odpovídajících „nalezené shodě“.

Vytvořit/rozšířit systém EPRIS

Splnit cíl poskytnout uživatelům rámce Prüm II jednotné připojení k databázím obsahujícím policejní záznamy všech účastnících se členských států, aby bylo možno zasílat žádosti o vyhledávání na základě policejních záznamů.

Umožnit členským státům vyměňovat si nové kategorie údajů

Umožnit výměnu zobrazení obličeje a policejních záznamů prostřednictvím rámce Prüm II.

Umožnit členským státům automatickou kontrolu údajů z třetích zemí v Europolu jako součást prümského rámce

Umožnit členským státům kontrolovat biometrické údaje z třetích zemí prostřednictvím rámce Prüm II.

Umožnit Europolu kontrolovat údaje získané z třetích zemí podle údajů z vnitrostátních databází členských států

Umožnit Europolu využívat údaje z třetích zemí k vyhledávání v databázích členských států prostřednictvím rámce Prüm II.

Protože je třeba splnit všechny cíle, je kompletní řešení kombinací výše uvedeného.

1.5.2 Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Závažná trestná činnost a terorismus mají nadnárodní povahu. Nelze s nimi tedy účinně bojovat pouze na vnitrostátní úrovni. Proto se členské státy rozhodly spolupracovat v rámci EU, aby se vypořádaly s hrozbami, které představuje závažná trestná činnost a terorismus.

Vyvíjející se bezpečnostní hrozby – způsobené tím, jak pachatelé trestné činnosti využívají různými způsoby výhody, které přinášejí digitální transformace, globalizace a mobilita – navíc rovněž vyžadují účinnou podporu na úrovni EU pro práci vnitrostátních donucovacích orgánů. Opatření EU představuje účinný a účelný způsob jak posílit podporu členských států v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu, aby si s těmito vyvíjejícími se hrozbami poradily.

Návrh vytvoří značné úspory z rozsahu, neboť přesune úkoly a služby, které lze účelněji vykonávat na úrovni EU, z vnitrostátní úrovně na Europol. Návrh tedy přináší účelné řešení výzev, na které by jinak bylo třeba reagovat za použití vyšších nákladů prostřednictvím 27 jednotlivých národních řešení, nebo výzev, na něž vzhledem k jejich nadnárodní povaze nelze reagovat na vnitrostátní úrovni vůbec.

1.5.3 Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení prümských rozhodnutí ukázalo, že:

• Prümský rámec je relevantní s ohledem na současné i budoucí potřeby a výzvy související s bezpečností, přesněji s vyšetřováním trestných činů. Spolupráce a výměna informací mezi donucovacími orgány členských států a možnost vyhledávat a porovnávat údaje o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel v databázích jiných členských států za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování jsou považovány za mimořádně důležité pro zajištění vnitřní bezpečnosti EU a bezpečnosti jejích občanů.

• Koncepce prümských rozhodnutí odpovídá potřebám vyšetřovatelů trestných činů, obětí trestných činů, forenzních specialistů, správců databází a právníků, pokud jde o kategorie údajů, které jsou v tomto rámci k dispozici.

• Automatizovaná výměna údajů podle prümského rámce, která zabraňuje nutnosti dvoustranně vyhledávat u každého členského státu, přináší zvýšení účinnosti výměny informací v oblasti vymáhání práva v tom smyslu, že zvyšuje rychlost výměny a do určité míry snižuje administrativní zátěž. Bylo zjištěno, že tyto přínosy převažují nad investicemi potřebnými k zavedení prümského rámce. Automatizovaný prümský systém navíc přináší výraznou úsporu pracovního času. Stále však existuje administrativní zátěž spojená s ověřováním nalezených shod a hlášením a také s přijímáním/předáváním informací v rámci druhé fáze.

• Od přijetí prümských rozhodnutí v roce 2008 došlo také k významnému vývoji a změnám, pokud jde o právní rámec EU, operační potřeby a technické a forenzní možnosti. Bylo vypracováno několik podnětů a systémů na úrovni EU i na mezinárodní úrovni, jejichž cílem je usnadnit výměnu informací mezi donucovacími orgány. Prümská rozhodnutí se většinou doplňují s dalšími příslušnými právními předpisy EU / mezinárodními právními předpisy, včetně rámce interoperability. Doplňují se také některými centrálními informačními systémy EU, které mají různé účely. V souvislosti s Europolem a rámcem interoperability lze nalézt potenciální synergie.

• Prümská rozhodnutí se však provádějí pomalu. Ani za téměř deset let od lhůty pro provedení, která uplynula 26. srpna 2011, totiž všechny členské státy nedokončily postup hodnocení a nebyla navázána řada dvoustranných spojení z důvodu technické složitosti a souvisejících významných finančních a lidských zdrojů. Pokud tedy nebylo vytvořeno příslušné dvoustranné spojení, nelze vyhledávané údaje kontrolovat podle údajů v některých členských státech. To omezuje schopnost identifikovat pachatele trestné činnosti a odhalovat přeshraniční vazby mezi trestnými činy, což ztěžuje výměnu informací a fungování prümského systému.

• Jako problém, který brání fungování prümského systému, byla rovněž uvedena skutečnost, že opatření přijatá v návaznosti na nalezené shody podle prümského rámce se provádějí podle vnitrostátního práva, a tudíž mimo oblast působnosti prümských rozhodnutí. Vzhledem k rozdílům ve vnitrostátních pravidlech a postupech je výměna údajů v návaznosti na nalezenou shodu roztříštěná do té míry, že někdy trvá týdny, nebo dokonce měsíce, než se příslušné informace týkající se nalezené shody obdrží.

1.5.4 Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Investice potřebné na úrovni EU jsou v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, přičemž finanční prostředky jsou poskytovány v okruhu Bezpečnost a obrana a v okruhu Migrace a hranice.

1.5.5 Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Prostředky potřebné na financování vývoje rámce Prüm II nebyly plánovány v rámci přídělů z víceletého finančního rámce pro Europol a agenturu eu-LISA, neboť se jedná o nový návrh, u něhož nebyla v době předložení návrhu známa výše prostředků. Navrhuje se zvýšit příděly pro Europol a agenturu eu-LISA v letech 2024, 2025, 2026 a 2027 odpovídajícím snížením prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a v nástroji pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI).

1.6 Doba trvání a finanční dopad legislativního podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2026,

poté plné fungování.

1.7 Předpokládaný způsob řízení 45

⌧ Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur

⌧ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Bloky	Fáze vývoje	Provozní fáze	Způsob řízení	Aktér
Vývoj a údržba (směrovače a systému EPRIS)	X	X	Nepřímé	eu-LISA Europol
Přizpůsobení databází Europolu	X	X	Nepřímé	Europol
Vývoj nebo vylepšení stávajících vnitrostátních databází, integrace vnitrostátních systémů	X	X	Sdílené (nebo přímé)	KOM + členské státy

Období vývoje začíná od roku 2024 a trvá do dodání každé části podnětu, s průběhem od roku 2024 do roku 2027.

1. Přímé řízení ze strany GŘ HOME: během období vývoje mohou být podle potřeby některé kroky realizovány přímo Komisí. Sem by mohla patřit zejména finanční podpora Unie pro činnosti v podobě grantů (včetně grantů vnitrostátním orgánům členských států), smlouvy na veřejné zakázky a/nebo úhrada nákladů externích odborníků.

2. Sdílené řízení: během fáze vývoje budou muset členské státy přizpůsobit své vnitrostátní systémy tak, aby se mohly připojit ke směrovači a k systému EPRIS, a také stanovit nezbytná opatření k zajištění výměny zobrazení obličeje a policejních záznamů.

3. Nepřímé řízení: agentura eu-LISA a Europol obstarají vývojovou část složek projektu týkajících se informačních technologií, tj. směrovače v případě agentury eu-LISA a systému EPRIS v případě Europolu. Zahrnovalo by to veškeré nezbytné změny jejich stávající architektury, aby byly zajištěny funkce popsané v návrhu.

Během provozního období bude agentura eu-LISA vykonávat všechny technické činnosti související s údržbou směrovače a Europol bude vykonávat všechny technické činnosti související s údržbou systému EPRIS.

Europol obstará vývoj a údržbu svých systémů, aby zajistil dostupnost svých údajů v kontextu prümského rámce.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1 Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů pro monitorování vývoje směrovače vzhledem k cílům týkajícím se plánování a nákladů, jakož i pro monitorování fungování směrovače vzhledem k cílům týkajícím se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb a Europol zajistí zavedení postupů pro monitorování vývoje systému EPRIS vzhledem k cílům týkajícím se plánování a nákladů, jakož i pro monitorování fungování systému EPRIS vzhledem k cílům týkajícím se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb.

Nejpozději do jednoho roku od přijetí navrhovaného nařízení a poté každý rok během fáze vývoje směrovače předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu vývoje směrovače. Zpráva obsahuje podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o případných rizicích, která mohou mít dopad na celkové náklady hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie.

Nejpozději do jednoho roku od přijetí navrhovaného nařízení a poté každý rok během fáze vývoje systému EPRIS předloží Europol Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu příprav na provádění tohoto nařízení a o aktuálním stavu vývoje systému EPRIS, včetně podrobných informací o vzniklých nákladech a informací o případných rizicích, která mohou ovlivnit celkové náklady, jež mají být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

Pro účely technické údržby má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracovávání údajů prováděných ve směrovači, a Europol má přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracovávání údajů prováděných v systému EPRIS.

Dva roky po zprovoznění směrovače a poté každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování směrovače, včetně jeho zabezpečení.

Dva roky po zprovoznění systému EPRIS a poté každé dva roky předloží Europol Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování směrovače, včetně jeho zabezpečení.

Tři roky po zprovoznění všech prvků podle navrhovaného nařízení a poté každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení rámce Prüm II včetně:

a) posouzení uplatňování tohoto nařízení;

b) posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům tohoto nařízení a jeho dopadu na základní práva;

c) dopadu, účinnosti a efektivnosti fungování rámce Prüm II a jeho pracovních postupů ve vztahu k jeho cílům, mandátu a úkolům;

d) posouzení zabezpečení rámce Prüm II.

Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

Členské státy a Europol poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi informace nezbytné k vypracování výše uvedených zpráv. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

Členské státy poskytují Europolu a Komisi informace nezbytné k vypracování výše uvedených zpráv. Tyto informace nesmějí ohrozit pracovní metody ani obsahovat informace, které prozrazují zdroje, pracovníky nebo informace o vyšetřování určených orgánů.

Agentura eu-LISA a Europol poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování jejích hodnocení.

2.2 Systémy řízení a kontroly

2.2.1 Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Byla zjištěna tato rizika:

– napjaté provozní zdroje v důsledku narůstajících toků dat a neustále se vyvíjejícího prostředí trestné činnosti,

– nárůst počtu úkolů a žádostí pro agenturu eu-LISA i Europol,

– nedostatečná úroveň finančních a lidských zdrojů pro provozní potřeby,

– nedostatečné zdroje IKT, což může mít za následek zpoždění v nezbytném vývoji a aktualizacích základního systému,

– rizika související se zpracováním osobních údajů v Europolu a nutnost pravidelně hodnotit a přizpůsobovat procedurální a technické záruky, aby byla zajištěna ochrana osobních údajů a základních práv,

– vzájemná závislost mezi přípravou, kterou má provést agentura eu-LISA, pokud jde o směrovač, a přípravou, kterou mají zajistit členské státy a Europol, pokud jde o nastavení technického rozhraní pro přenos údajů prostřednictvím směrovače.

Tato rizika lze zmírnit použitím technik projektového řízení, včetně plánování pro případ mimořádných událostí v projektech vývoje a zajištění dostatečného počtu pracovníků s cílem zvládat i vysoké pracovní zatížení. Odhad zátěže se obvykle provádí na základě předpokladu rovnoměrně rozloženého pracovního zatížení v čase, zatímco ve skutečnosti projekty vykazují nerovnoměrné zatížení, které se řeší vyšší alokací zdrojů.

Existuje několik rizik spojených s využíváním externího dodavatele pro tyto vývojové práce, zejména:

1. riziko, že dodavatel na projekt nevyčlení dostatečné zdroje nebo že navrhne a vyvine systém, který nebude technicky aktuální;

2. riziko, že dodavatel nebude plně dodržovat administrativní techniky a metody pro projekty IT za účelem snížení nákladů;

3. riziko, že dodavatel bude čelit finančním obtížím z důvodů, jež nesouvisejí s tímto projektem.

Tato rizika jsou zmírňována udělováním zakázek na základě přísných kritérií kvality, ověřováním referencí dodavatelů a udržováním pevných vztahů s nimi. Jako poslední možnost lze pak podle potřeby použít přísné doložky o pokutách a výpovědní doložky.

Europol provádí zvláštní rámec vnitřní kontroly založený na rámci vnitřní kontroly Evropské komise a na původním integrovaném rámci vnitřní kontroly Výboru sponzorských organizací. V jednotném programovém dokumentu musí být uvedeny informace o systémech vnitřní kontroly, přičemž v konsolidované výroční zprávě o činnosti musí být uvedeny informace o účelnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, a to i s ohledem na posouzení rizik. Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti z roku 2019 uvádí, že na základě analýzy složek a zásad vnitřní kontroly, které byly sledovány v průběhu roku 2019 s využitím kvantitativních i kvalitativních prvků, je systém vnitřní kontroly Europolu posuzován jako systém zavedený a fungující integrovaně v celé agentuře.

Pro rozpočet plněný agenturou eu-LISA se vyžaduje zvláštní rámec vnitřní kontroly založený na rámci vnitřní kontroly Evropské komise. V jednotném programovém dokumentu musí být uvedeny informace o systémech vnitřní kontroly, zatímco v konsolidované výroční zprávě o činnosti musí být uvedeny informace o účelnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, včetně účelnosti a účinnosti posouzení rizik. V konsolidované výroční zprávě o činnosti za rok 2019 se uvádí, že vedení agentury se dostatečně ujistilo, že jsou zavedeny vhodné interní kontroly a že fungují tak, jak bylo zamýšleno. V průběhu roku byla hlavní rizika řádně zjišťována a řízena. Toto ujištění je dále potvrzeno výsledky provedených vnitřních a vnějších auditů.

Pro Europol i agenturu eu-LISA zajišťuje další úroveň vnitřního dohledu také útvar interního auditu Europolu, a to podle ročního plánu auditů zohledňujícího zejména posouzení rizik v Europolu. Útvar interního auditu pomáhá Europolu při plnění jeho cílů prostřednictvím systematického a disciplinovaného přístupu k hodnocení účinnosti řízení rizik, kontroly a procesů správy a řízení a vydáváním doporučení k jejich zlepšení.

Na zpracování osobních údajů v obou agenturách navíc dohlíží evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) a inspektor ochrany údajů (nezávislá funkce přímo spojená se sekretariátem správní rady).

A konečně, GŘ pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME) jako partnerské GŘ Europolu a agentury eu-LISA provádí každoročně prověrku řízení rizik za účelem nalezení a posouzení možných vysokých rizik spojených s operacemi agentur. Rizika posouzená jako kritická jsou každý rok zapracována do plánu řízení GŘ HOME a je k nim přiložen akční plán s uvedením zmírňujících opatření.

2.2.2 Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Poměr „nákladů na kontroly / hodnoty souvisejících spravovaných finančních prostředků“ oznamuje Komise. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2020 uvádí 0,21 % pro tento poměr ve vztahu k subjektům pověřeným nepřímým řízením a decentralizovaným agenturám, včetně Europolu a agentury eu-LISA.

Evropský účetní dvůr potvrdil zákonnost a správnost roční účetní závěrky Europolu i agentury eu-LISA za rok 2019, což znamená, že chybovost byla pod 2 %. Nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech došlo ke zhoršení předpokládané chybovosti.

Pokud jde o Europol a agenturu eu-LISA, je v článku 80 jejich příslušného finančního nařízení navíc stanovena možnost, aby agentura sdílela útvar interního auditu s jinými subjekty Unie působícími ve stejné oblasti politiky, pokud by útvar interního auditu některého subjektu Unie nebyl nákladově efektivní.

2.3 Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Zamýšlená opatření pro boj proti podvodům jsou stanovena v článku 35 nařízení (EU) č. 1077/2011.

Opatření související s bojem proti podvodům, korupci a dalším nezákonným aktivitám jsou popsána mimo jiné v článku 66 nařízení o Europolu a v hlavě X finančního nařízení o Europolu.

Europol se účastní zejména činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti zamezení podvodům a neprodleně informuje Komisi o případech možného podvodu a dalších finančních nesrovnalostech – v souladu se svou interní strategií boje proti podvodům.

V roce 2020 přijala správní rada aktualizaci strategie Europolu pro boj proti podvodům.

Opatření související s bojem proti podvodům, korupci a dalším nezákonným aktivitám jsou popsána mimo jiné v článku 50 nařízení o agentuře eu-LISA a v hlavě X finančního nařízení o agentuře eu-LISA.

Agentura eu-LISA se účastní zejména činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti zamezení podvodů a neprodleně informuje Komisi o případech možného podvodu a dalších finančních nesrovnalostech – v souladu se svou interní strategií boje proti podvodům.

Dále GŘ HOME jako partnerské GŘ vypracovalo a provádí svou vlastní strategii boje proti podvodům na základě metodiky poskytnuté úřadem OLAF. Do oblasti působnosti této strategie spadají decentralizované agentury, včetně Europolu a agentury eu-LISA. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2020 dospěla k závěru, že procesy prevence a odhalování podvodů fungují uspokojivě, a přispívají tak ke spolehlivému plnění cílů vnitřní kontroly.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD LEGISLATIVNÍHO PODNĚTU

3.1 Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 46	zemí ESVO 47	kandidátských zemí 48	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
5	12.02.01 – Fond pro vnitřní bezpečnost	Rozl.	NE	NE	NE	NE
5	12.01.01 – Podpůrné výdaje pro Fond pro vnitřní bezpečnost	NRP	NE	NE	NE	NE
5	12.10.01 – Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)	NRP	NE	NE	NE	NE
4	11.10.02 – Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu‑LISA)	NRP	NE	NE	NE	NE

3.2 Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1 Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Bezpečnost a obrana

Europol			Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	1)		0,551	1,102	0,847	0,847	3,347
	Platby	2)		0,551	1,102	0,847	0,847	3,347
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)		1,49	1,052	0,516	0,516	3,574
	Platby	(2a)		1,49	1,052	0,516	0,516	3,574
Hlava 3: Provozní náklady	Závazky	(3a)
	Platby	(3b)
Prostředky pro Europol CELKEM	Závazky	=1+1a +3a		2,041	2,154	1,363	1,363	6,921
	Platby	=2+2a +3b		2,041	2,154	1,363	1,363	6,921

Poznámky: Dodatečné prostředky požadované v souvislosti s tímto návrhem pro Europol budou hrazeny z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) v rámci okruhu 5.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

– Migrace a hranice

eu-LISA			Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	1)		0,456	0,988	1,52	1,45	4,414
	Platby	2)		0,456	0,988	1,52	1,45	4,414
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)		4,15	3,55	1,4	0	9,1
	Platby	(2a)		4,15	3,55	1,4	0	9,1
Hlava 3: Provozní náklady	Závazky	(3a)		0	0	1	1,2	2,2
	Platby	(3b)		0	0	1	1,2	2,2
Prostředky pro eu-LISA CELKEM	Závazky	=1+1a +3a		4,606	4,538	3,92	2,65	15,714
	Platby	=2+2a +3b		4,606	4,538	3,92	2,65	15,714

Poznámky: Dodatečné prostředky požadované v souvislosti s tímto návrhem pro agenturu eu-LISA budou hrazeny z nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMV)I v rámci okruhu 4.

Okruh víceletého finančního
rámce

Odolnost, bezpečnost a obrana

GŘ HOME			Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Fond pro vnitřní bezpečnost	Závazky	1)		13,64	40	40		93,64
	Platby	2)		4,68	6,55	9,39		34,65
Prostředky pro GŘ HOME CELKEM	Závazky			13,64	40	40		93,64
	Platby			4,68	6,55	9,39		34,65

Poznámky: Prostředky požadované v souvislosti s tímto návrhem budou hrazeny z prostředků, které jsou již stanoveny v legislativním finančním výkazu, z něhož vychází nařízení o fondu pro vnitřní bezpečnost. V souvislosti s tímto legislativním návrhem nejsou požadovány žádné další finanční ani lidské zdroje.

Náklady na jeden členský stát zahrnují:

·modernizaci jeho infrastruktury pro podporu výměny webových služeb a vytvoření spojení s centrálním směrovačem, což znamená práci na analyzování a definování nového architektonického prostředí,

·modernizaci infrastruktury pro podporu výměny webových služeb a nastavení spojení s centrálním směrovačem,

·konfiguraci systému výměny webových služeb a nastavení spojení s centrálním směrovačem,

·návrh nové vnitrostátní architektury a specifikace pro zajištění přístupu k vnitrostátním údajům prostřednictvím vyvinutých řešení (směrovač a EPRIS),

·vytvoření nového indexového systému nebo zpřístupnění již existujícího indexového systému pro výměnu policejních záznamů;

·vytvoření nové databáze zobrazení obličeje nebo zpřístupnění již existující databáze zobrazení obličeje pro účely výměny,

·integraci vnitrostátního řešení,

·obecné náklady spojené s řízením projektu.

V následující tabulce jsou uvedeny náklady na jednotlivé kategorie:

Uveďte cíle a výstupy GŘ HOME ⇩		Rok 2023		Rok 2024		Rok 2025		Rok 2026		Rok 2027		CELKEM

	Druh	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem

Směrovač	Připojení stávajících databází ke směrovači			26	2,314	26	6,787	26	6,787			26	15,89
Zobrazení obličeje	Vytvoření nové databáze			13*	2,84	13	8,329	13	8,329			13	19,5
	Připojení databáze ke směrovači			26	2,72	26	7,996	26	7,996			26	18,72
Policejní záznamy	Vytvoření databáze policejních záznamů a připojení k systému EPRIS			26	5,763	26	16,959	26	16,959			26	39,7
Celkem					13,64		40		40				93,64

*Odhad na ČS bez databáze zobrazení obličeje

Okruh víceletého finančního
rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
GŘ: HOME
• Lidské zdroje			0,608	0,684	0,608	0,608	2,508
• Ostatní správní výdaje			0,225	0,225	0,186	0,186	0,822
GŘ HOME CELKEM	Prostředky

Prostředky z
z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,833

0,794

3,330

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky		20,287	46,692	45,283	4,013	116,275
	Platby		11,329	13,247	14,647	18,059	57,282

3.2.2 Odhadovaný dopad na prostředky Europolu

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy			Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM
			2023		2024		2025		2026		2027
	Druh	Průměrné náklady 49	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady

Náklady Europolu (nesouvisející s lidskými zdroji)
– Výstup	Infrastruktury a údržba					0,764		0,326		0,226		0,226		1,542
– Výstup	Dodavatelé					0,726		0,726		0,290		0,290		2,032

NÁKLADY CELKEM						1,490		1,052		0,516		0,516		3,574

3.2.3 Odhadovaný dopad na prostředky agentury eu-LISA

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy			Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM
			2023		2024		2025		2026		2027
	Druh	Průměrné náklady 50	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady

Náklady agentury Eu-LISA (nesouvisející s lidskými zdroji)
– Výstup	Infrastruktura 51					1,85		2,15		0,7		0		4,7
– Výstup	Dodavatelé 52					1,4		0,7		0,7		0		2,8
– Výstup	Mechanismus mikropárování					0,9		0,7		0		0
– Výstup	Údržba					0		0		1		1,2		2,2
NÁKLADY CELKEM						4,15		3,55		2,4		1,2		11,3

3.2.4 Odhadovaný dopad na lidské zdroje Europolu

3.2.4.1 Shrnutí

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

CELKEM pouze dodatečné náklady	0	0,551	1,101	0,847	0,847	3,347
CELKEM – včetně výchozích i dodatečných nákladů

Požadavky na zaměstnance (FTE):

	Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Dočasní zaměstnanci – výchozí stav	0	9,5	9,5	21,5	19,5
Dočasní zaměstnanci – další v porovnání s výchozím stavem (kumulativní počet)	0	6,5	6,5	5	5
Dočasní zaměstnanci – CELKEM		16	16	26,5	24,5
Smluvní zaměstnanci
Vyslaní národní odborníci
CELKEM	0	16,5	16,5	26,5	24,5

Lidské zdroje potřebné k provedení cílů tohoto návrhu byly odhadnuty ve spolupráci s Europolem. Odhady zohledňují očekávané zvýšení pracovní zátěže s tím, jak budou zúčastněné strany v průběhu času více využívat služeb Europolu, jakož i čas potřebný k tomu, aby Europol absorboval zdroje, aby nedošlo k situaci, kdy by agentura nemohla plně provést svůj příspěvek z EU a včas prostředky alokovat.

Lidské zdroje potřebné k provedení cílů tohoto návrhu budou částečně pokryty stávajícími zaměstnanci Europolu (výchozí stav) a částečně dalšími zdroji (další zaměstnanci oproti výchozímu stavu).

V legislativním finančním výkazu se nepředpokládá nárůst smluvních zaměstnanců.

Zdroje, které Europol potřebuje pro provádění rámce Prüm II, lze rozdělit do tří kategorií:

1) náklady na IKT pro připojení k biometrickému směrovači v agentuře eu-LISA, nezbytné vývojové práce v informačních systémech Europolu, aby se zpřístupnily údaje získané od třetích stran pro vyhledávání prováděná členskými státy a aby byla vyhledávání začleněna do prümského rámce s údaji třetích stran v jednotném vyhledávacím rozhraní Europolu USE-UI;

2) náklady na zaměstnance ředitelství pro operace při Europolu, vynaložené na vyhledávání pomocí údajů získaných od třetích stran, jakož i na odborníky na biometriku, kteří provádějí ověřování nalezených shod;

3) provozování centrálního směrovače pro policejní záznamy. Bude to zahrnovat jednorázové náklady na hardware (včetně různých prostředí pro produkci a testování pro členské státy), zaměstnance IKT, kteří zajistí vývoj a řízení změn softwaru ADEP.EPRIS, testování s členskými státy, nepřetržitou podporu pro členské státy v případě problémů. Aby byla zajištěna plná podpora členským státům, je třeba mít k dispozici pracovníky IKT různých profilů, např. pro účely obecné koordinace, analytiky požadavků, vývojáře, testovací pracovníky, správce systémů. Předpokládá se, že v prvním roce po zahájení provozu bude stále potřeba o něco více zaměstnanců IKT.

Vzhledem k bezpečnostním omezením a dohodnutému stropu počtu smluvních zaměstnanců musí většinu úkolů souvisejících s prümským rámcem vykonávat zaměstnanci Europolu. Předpokládá se, že některé méně citlivé činnosti budou zadány dodavatelům (testování, některé vývojové úkoly).

Dočasní zaměstnanci na plný pracovní úvazek (výchozí stav + další zaměstnanci)	2023	2024	2025	2026	2027
Řízení projektu		1,0	1,0	0,5	0,5
Odborníci (celkem)		14,5	14,5	18,0	16,0
·biometrické prvky		1,0	1,0	4,0	4,0
·provozní zaměstnanci		0,5	0,5	4,0	4,0
·IKT		13,0	13,0	10,0	8,0
Podpora (helpdesk)/monitorování		0,0	0,0	7,0	7,0
Obecná koordinace		1,0	1,0	1,0	1,0

Celkem		16,5	16,5	26,5	24,5

3.2.5 Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury eu-LISA

3.2.5.1 Shrnutí

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci – výchozí stav
Dočasní zaměstnanci – další v porovnání s výchozím stavem (kumulativní počet)	0,456	0,988	1,52	1,368	4,332
Dočasní zaměstnanci – CELKEM
Smluvní zaměstnanci – výchozí stav
Smluvní zaměstnanci – další				0,082	0,082
Vyslaní národní odborníci – výchozí stav (návrh rozpočtu na rok 2021) 53

CELKEM pouze dodatečné náklady		0,456	0,988	1,52	1,45	4,414
CELKEM – včetně výchozích i dodatečných nákladů

Požadavky na zaměstnance (FTE):

	Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Dočasní zaměstnanci – výchozí stav
Dočasní zaměstnanci – další v porovnání s výchozím stavem (kumulativní počet)		6	7	10	9
Dočasní zaměstnanci – CELKEM
Smluvní zaměstnanci – výchozí stav
Smluvní zaměstnanci – další					2
Vyslaní národní odborníci
CELKEM		6	7	10	11

Lidské zdroje potřebné k provedení cílů nového mandátu byly odhadnuty ve spolupráci s agenturou eu-LISA. Odhady zohledňují očekávané zvýšení pracovní zátěže s tím, jak budou zúčastněné strany v průběhu času více využívat služeb agentury eu-LISA, jakož i čas potřebný k tomu, aby agentura eu-LISA absorbovala zdroje, aby nedošlo k situaci, kdy by agentura nemohla plně využít svůj příspěvek z EU a včas prostředky alokovat.

Tyto odhady vycházejí z následujících počtů zaměstnanců:

	Fáze
	Analýza a návrh			Stavba a vývoj				Provoz
Druh smlouvy	DZ	SZ	Celkem	DZ	SZ		Celkem	DZ	SZ	Celkem
Profil	Počet	Počet		Počet	Počet			Počet	Počet
architekt IT	1		1	1			1	1		1
řízení testů	1		1	1			1	0,5		0,5
řízení zahájení provozu a změn			0	1			1	1		1
správce sítě	1		1	1			1	1		1
řízení bezpečnosti	2		2	2			2	2		2
operátor podpory 1. úrovně (24x7)			0				0		1	1
operátor podpory 2. úrovně (24x7)			0				0		1	1
řízení programů a projektů	1		1	1			1	0,5		0,5
vlastník produktu			0	1			1	1		1
odborník na biometriku	1		1	1			1	1		1
správce systému / Infra	1		1	1			1	1		1
Celkem (SZ+DZ)	8		8	10			10	9	2	11
Profily		Rok –1 (příprava a návrh)	Rok 1	Rok 2	Rok 3	Rok 4	Rok 5
architekt IT (DZ)		1	1	1	1	1	1
řízení testů (DZ)			1	1	0,5	0,5	0,5
řízení zahájení provozu a změn (DZ)				1	1	1	1
správce sítě (DZ)		1	1	1	1	1	1
řízení bezpečnosti (DZ)		1	1	2	2	2	2
operátor podpory 1. úrovně (24x7) – (SZ)					1	1	1
operátor podpory 2. úrovně (24x7) – (SZ)					1	1	1
řízení programů a projektů (DZ)		1	1	1	0,5	0,5	0,5
vlastník produktu (DZ)				1	1	1	1
odborník na biometriku (DZ)		1	1	1	1	1	1
správce systému / infrastruktura (DZ)		1	1	1	1	1	1
CELKEM		6	7	10	11	11	11

3.2.5.2 Odhadované potřeby lidských zdrojů pro partnerské GŘ

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)			5	5	4	4
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 54
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 55	– v ústředí 56
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM			5	5	4	4

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou částečně (3 plné pracovní úvazky) pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně budou doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování zdrojů a s ohledem na rozpočtová omezení. Také generální ředitelství bude potřebovat další zaměstnance (2 plné pracovní úvazky).

Popis úkolů:

Pět úředníků pro následná opatření. Zaměstnanci převezmou povinnosti Komise při provádění programu: kontrola souladu s právním návrhem, řešení problémů s dodržováním právních předpisů, příprava zpráv pro Evropský parlament a Radu, hodnocení pokroku členských států, aktualizace sekundárních právních předpisů, včetně veškerého vývoje týkajícího se standardů. Jelikož je program další činností v porovnání se stávajícím pracovním vytížením, je nezbytné najmout další zaměstnance (2 plné pracovní úvazky). Jedno navýšení počtu zaměstnanců je časově omezené a pokrývá pouze období vývoje, druhé představuje převzetí úkolů sekretariátu Rady; vzhledem k tomu, že z uvedených rozhodnutí Rady se stává nařízení, Komise musí převzít úkoly sekretariátu Rady, jehož pracovní zátěž činí 1 plný pracovní úvazek.

3.2.6 Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 57 .

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.7 Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3 Odhadovaný dopad na příjmy

⌧ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻ na vlastní zdroje

◻ na jiné příjmy

◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 58
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

PŘÍLOHA 5

ROZHODNUTÍ KOMISE

o vnitřních pravidlech pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Evropská komise), určeného útvarům Komise

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu:

Návrh o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“), kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818 a zrušují rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV

1.POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2.VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY

3.CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY

4.METODY VÝPOČTU POUŽITÉ k ODHADU NÁKLADŮ

4.1.Lidské zdroje

4.2.Ostatní správní výdaje

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

1)Náklady na potřebné lidské zdroje

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

X◻ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7

víceletého finančního rámce

2024

2025

2026

2027

CELKEM

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 – Ústředí a zastoupení

0,608

0,684

0,608

2,508

AST

20 01 02 03 – Delegace Unie

AST

• Externí zaměstnanci 59

20 02 01 a 20 02 02 – Externí pracovníci – Ústředí a zastoupení

VNO

ZAP

20 02 03 – Externí pracovníci – Delegace Unie

VNO

ZAP

MOD

Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte)

Mezisoučet HR – OKRUH 7

0,608

0,684

0,608

2,508

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2)Výše jiných výdajů správní povahy

Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2024	2025	2026	2027	Celkem
V ústředí nebo na území EU:
20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci	0,035	0,035	0,035	0,035	0,140
20 02 06 02 – Náklady na konference a zasedání	0,125	0,125	0,125	0,125	0,500
20 02 06 03 – Výbory (výbor Prüm II) 60	0,065	0,065	0,026	0,026	0,182
20 02 06 04 – Studie a konzultace
20 04 – Výdaje na informační technologie (podnikové) 61
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Při delegacích Unie:
20 02 07 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci
20 02 07 02 – Další vzdělávání zaměstnanců
20 03 05 – Infrastruktura a logistika
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – OKRUH 7 víceletého finančního rámce	0,225	0,225	0,186	0,186	0,822

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2024	2025	2026	2027	Celkem
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“):
– v ústředích
– při delegacích Unie
Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy 62
Výdaje podniků na informační technologie pro účely operačních programů 63
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Ostatní správní výdaje celkem (všechny okruhy VFR)	0,225	0,225	0,186	0,186	0,822

3)Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Shrnutí	2024	2025	2026		2027		Celkem
Okruh 7 – Lidské zdroje	0,608	0,684	0,608		0,608		2,508
Okruh 7 – Ostatní správní výdaje	0,225	0,225	0,186		0,186		0,822
Mezisoučet za okruh 7
Mimo okruh 7 – Lidské zdroje
Mimo okruh 7 – Ostatní správní výdaje
Mezisoučet – ostatní okruhy
CELKEM za OKRUH 7 a mimo OKRUH 7	0,833	0,833		0,794		0,794	3,330

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

4.Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

4.1. Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Poznámka: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:

https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx

Úředníci a dočasní zaměstnanci:

V souladu s oběžníkem GŘ BUDGET k RUF/2020/23 ze dne 30.11.2020 (viz příloha 1, Ares(2020)7207955 ze dne 30. 11. 2020) představuje 1 AD náklady ve výši 152 000 EUR ročně. Na rok, během něhož jsou zaměstnanci přijímáni a během něhož postupně svá pracovní místa opouštějí, se počítá polovina odpovídajících ročních prostředků.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou částečně (3 plné pracovní úvazky) pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Také generální ředitelství bude potřebovat další zaměstnance (2 plné pracovní úvazky).

Popis úkolů:

• Externí zaměstnanci

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

• Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum

• Externí zaměstnanci

4.2.Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Odhaduje se, že se ročně uskuteční v průměru 35 služebních cest, včetně služebních cest na statutární zasedání (poradní skupina, pracovní skupiny agentury eu-LISA a Europolu a zasedání týkající se systémů EPRIS a Eucaris), na zasedání a konference související s prümským rámcem. Jednotkové náklady na jednu služební cestu jsou vypočteny na základě cesty jednoho úředníka v průměru na dva dny na každou služební cestu a jsou stanoveny na 500 EUR na služební cestu a den.

Jednotkové náklady na jedno zasedání/konferenci odborníků jsou stanoveny na 25 000 EUR pro 50 účastníků. Odhaduje se, že ročně bude uspořádáno 5 zasedání.

Jednotkové náklady na výbor jsou stanoveny na 13 000 EUR pro 26 účastníků, přičemž se předpokládá úhrada nákladů na jednodenní služební cestu jednoho účastníka za každý členský stát. Odhaduje se, že v letech 2024 a 2025 se bude konat 10 zasedání ročně (5 ve fyzické podobě a 5 v podobě videokonferencí) a od roku 2026 se budou konat 4 zasedání ročně (2 ve fyzické podobě a 2 v podobě videokonferencí).

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

(1) Viz Strategie bezpečnostní unie EU 2020 – COM(2020) 605 final, (24.7.2020).

(2) Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU z roku 2021.

(3) Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, COM(2021) 170 final (14.4.2021).

(4) Například způsob výměny určitých kategorií údajů, kanál používaný pro tyto výměny, platné lhůty atd.

(5) [Odkaz].

(6) Sdělení s názvem Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru, COM(2021) 277 final (2.6.2021).

(7) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV. Rozhodnutí Rady vycházejí z Prümské smlouvy z roku 2005.

(8) Závěry Rady o provádění „PRÜMSKÝCH ROZHODNUTÍ“ deset let po jejich přijetí (dokument 11227/18), https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11227-2018-INIT/cs/pdf .

(9) Ustanovení čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

(10) Sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě „Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru“, COM(2021) 277 final (2.6.2021).

(11) SIS pomáhá příslušným orgánům v EU zachovat vnitřní bezpečnost v situaci, kdy neexistují kontroly na vnitřních hranicích, a VIS umožňuje státům schengenského prostoru vyměňovat si údaje o vízech. V rámci systému Eurodac se zřizuje databáze otisků prstů žadatelů o azyl v EU, která členským státům umožňuje otisky prstů žadatelů o azyl porovnat, a tak zjistit, zda již dříve požádali o azyl nebo zda vstoupili do EU nelegálně přes jiný členský stát.

(12) Systém EES a ETIAS posílí bezpečnostní kontroly osob, na něž se nevztahuje vízová povinnost, tím, že umožní předběžnou kontrolu nelegální migrace a bezpečnostní šetření. Systém ECRIS-TCN bude řešit zjištěné nedostatky ve výměně informací mezi členskými státy o odsouzených státních příslušnících třetích zemí.

(13) Nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.

(14) Například projekt mobilního odborného týmu (Mobile Competence Team – MCT) (2011–2014) byl iniciován Německem a financován z programu Komise „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ (ISEC). Cílem projektu MCT bylo poskytovat odborné znalosti a podporu členským státům EU, které dosud nemohly zajistit výměnu údajů o DNA a otiscích prstů.

(15) Prostřednictvím projektu vedeného Finskem analyzovaly členské státy vnitrostátní postupy uplatňované po nalezení shody. Výsledkem tohoto projektu bylo doporučení řady osvědčených a nepovinných postupů pro zefektivnění výměny informací po nalezení shody v celé EU (viz dokument 14310/2/16 REV2, neveřejný). Kromě toho Europol v letech 2012–2013 podporoval vývoj standardizovaných formulářů, které se mají používat pro následnou výměnu informací nezávisle na použitém komunikačním kanálu (více informací viz dokument 9383/13). Není však známo, do jaké míry národní kontaktní místa tyto formuláře používají.

(16) COM(2012) 732 final.

(17) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV.

(18) Příloha 4 doprovodného pracovního dokumentu útvarů [odkaz na posouzení dopadů prümského rámce].

(19) Například informační systém Europolu (EIS), informační systémy Interpolu a Schengenský informační systém (SIS).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.

(21) Obsaženo v rozhodnutí Rady 2008/616/SVV.

(22) Komise zahájila v roce 2016 řízení o nesplnění povinnosti proti pěti členským státům. K říjnu 2021 jsou dva z těchto případů porušení stále otevřeny.

(23) Pracovní skupina Rady pro výměnu informací a ochranu údajů (DAPIX) a od 1. ledna 2020 Pracovní skupina pro výměnu informací v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (IXIM).

(24) Počáteční posouzení dopadů a příspěvky jsou k dispozici zde .

(25) Evropský soud pro lidská práva, Osman proti Spojenému království, stížnost č. 87/1997/871/1083, 28. října 1998, bod 116.

(26) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 9. listopadu 2010, spojené věci C-92/09 a C-93/09, Volker a Markus Schecke a Eifert, Sb. rozh. 2010, s. I 0000.

(27) V návaznosti na závěry Komise uvedené ve sdělení ze dne 24. června 2020 o dalším postupu při uvádění acquis dřívějšího třetího pilíře do souladu s pravidly pro ochranu údajů (COM(2020) 262 final).

(28) Úř. věst. , , s. .

(29) Úř. věst. , , s. .

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(31) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(32) Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(39) [Úř. věst. C …].

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst..).

(42) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(43) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(44) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV

(45) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(46) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(47) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(48) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(49) Vzhledem k jejich zvláštní operativní povaze není možné určit přesné jednotkové náklady na výstup ani přesný očekávaný objem výstupů, zejména proto, že některé výstupy souvisejí s úkony vymáhání práva reagujícími na nepředvídatelnou trestnou činnost.

(50) Vzhledem k jejich zvláštní operativní povaze není možné určit přesné jednotkové náklady na výstup ani přesný očekávaný objem výstupů, zejména proto, že některé výstupy souvisejí s úkony vymáhání práva reagujícími na nepředvídatelnou trestnou činnost.

(51) Zahrnuje hardware, software, poskytování sítě a zabezpečení.

(52) Zahrnuje náklady na odborné služby, návrh a testování.

(53) Počty zaměstnanců uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2021 vypočtené na základě průměrných jednotkových nákladů na zaměstnance, které se mají použít v legislativním finančním výkazu. Na rok, během něhož jsou zaměstnanci přijímáni, se počítá polovina odpovídajících ročních prostředků.

(54) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(55) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(56) Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

(57) Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(58) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(59) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(60) Výbor Prüm II, přibližně 10 zasedání ročně v letech 2024 a 2025 a 4 zasedání ročně poté, přičemž v nákladech je zahrnuta pouze polovina (druhá polovina je ve formě videokonferencí).

(61) Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7).

(62) Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7).

(63) Tato položka zahrnuje místní správní systémy a příspěvky na spolufinancování podnikových IT systémů (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020).

Dočasní zaměstnanci – výchozí stav

Dočasní zaměstnanci – další v porovnání s výchozím stavem (kumulativní počet)

Dočasní zaměstnanci – CELKEM

Smluvní zaměstnanci – výchozí stav

Vyslaní národní odborníci – výchozí stav (návrh rozpočtu na rok 2021)