EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2020

COM(2020) 796 final

2020/0349(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací

{SEC(2020) 545 final} - {SWD(2020) 543 final} - {SWD(2020) 544 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropa čelí bezpečnostnímu prostředí, které se dynamicky mění, a vyvíjejícím se a stále složitějším bezpečnostním hrozbám. Pachatelé trestné činnosti využívají výhody, které přináší digitální transformace, nové technologie 1 , globalizace a mobilita, včetně vzájemného propojení a rozostření hranic mezi fyzickým a digitálním světem 2 . Nedávné události 3 znovu ukázaly, že terorismus zůstává významnou hrozbou pro svobodu a způsob života Evropské unie a jejích občanů. Krize COVID-19 to ještě komplikuje, neboť pachatelé trestné činnosti se rychle chopili příležitosti využít krizi a přizpůsobili své způsoby fungování nebo vyvinuli novou trestnou činnost 4 . Ačkoli dosud není úplný dopad krize COVID-19 na bezpečnost jasný, očekává se, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu změní prostředí závažné a organizované trestné činnosti v EU 5 .

Tyto vyvíjející se bezpečnostní hrozby vyžadují účinnou podporu na úrovni EU pro práci vnitrostátních donucovacích orgánů. Tyto hrozby se šíří přes hranice, prolínají se s nejrůznějšími trestnými činy, jež usnadňují, a projevují se v organizovaných zločineckých skupinách 6 , které páchají různé druhy a širokou škálu trestné činnosti. Jelikož opatření na vnitrostátní úrovni sama o sobě nestačí k řešení těchto nadnárodních bezpečnostních výzev, donucovací orgány členských států v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu stále více využívají podporu a odborné znalosti, které nabízí Agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). Europol je ústředním bodem podpory členských států na úrovni EU v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu. Agentura nabízí vnitrostátním donucovacím orgánům podporu a odborné znalosti při předcházení závažné trestné činnosti zasahující dva nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, a při boji proti této trestné činnosti. Od nabytí účinnosti nařízení o Europolu 7 z roku 2016 se operativní význam úkolů agentury podstatně změnil. Například operativní podpora poskytovaná Evropským centrem pro boj proti terorismu při Europolu se za poslední roky zvýšila pětkrát (ze 127 operativních případů podporovaných v roce 2016 na 632 případů v roce 2019). Centrum se nyní účastní téměř každého významného protiteroristického vyšetřování v EU.

Hrozba terorismu v Evropě zůstává vysoká 8 . Ve společném prohlášení ministrů vnitra EU ze dne 13. listopadu 2020 k nedávným teroristickým útokům v Evropě ministři vyzývají „Komisi, aby předložila návrh revize mandátu Europolu se silným právním základem pro nakládání s rozsáhlými soubory údajů. Z hlediska účinné podpory členských států při předcházení teroristickým trestným činům a při jejich stíhání plní Europol, zejména pak jeho Evropské centrum pro boj proti terorismu, klíčovou úlohu, kterou je třeba posílit 9 .“

Prostředí hrozeb rovněž mění druh podpory, jakou členské státy od Europolu potřebují a očekávají při udržování bezpečnosti občanů, a to způsobem, který nebylo možno předvídat, když spolunormotvůrci sjednávali stávající mandát Europolu. Závěry Rady z prosince 2019 potvrzují „naléhavou operativní nutnost, aby Europol vyžadoval a přijímal údaje přímo od soukromých subjektů“, a vyzývají Komisi, aby zvážila úpravu harmonogramu přezkumu nařízení o Europolu „s ohledem na nutnost evropských donucovacích orgánů řešit probíhající technologický vývoj“ 10 . Existuje naléhavá sociální potřeba čelit závažným trestným činům připravovaným nebo páchaným s využitím přeshraničních služeb nabízených soukromými stranami 11 , zejména v oblasti kyberkriminality. Přestože tuto výzvu částečně řeší balíček týkající se elektronických důkazů 12 , existují situace, kdy je k účinnému potírání hrozeb, které představuje kyberkriminalita a trestná činnost prováděná kybernetickými prostředky, nezbytná podpora Europolu, zejména když o hlášení těchto trestných činů usilují soukromé subjekty.

Také v usnesení Evropského parlamentu z července 2020 se vyzývá k posílení Europolu a uvádí se v něm, že „posílení kapacity Europolu tak, aby mohl žádat o zahájení přeshraničních vyšetřování, zejména v případech závažných útoků proti oznamovatelům a investigativním novinářům, kteří hrají zásadní úlohu při odhalování korupce, podvodů, špatného řízení nebo jiného protiprávního jednání ve veřejném i soukromém sektoru, by mělo představovat prioritu“. 13

Vzhledem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí potřebuje Europol kapacity a nástroje na účinnou podporu členských států při boji proti závažným trestným činům a terorismu. V reakci na naléhavé operativní potřeby a výzvy spolunormotvůrců k silnější podpoře od Europolu byl v pracovním programu Komise na rok 2020 oznámen legislativní podnět „posílit mandát Europolu s cílem posílit operativní policejní spolupráci“. Jde také o klíčové opatření ze strategie bezpečnostní unie EU z července 2020 14 . V souladu s výzvou uvedenou v politických směrech, že 15  „k ochraně našich občanů musíme použít všech možných prostředků“, řeší tento legislativní podnět ty oblasti, v nichž zúčastněné strany žádají o silnější podporu od Europolu, aby mohl pomáhat členským státům při udržování bezpečnosti občanů.

Za tímto účelem se tento návrh snaží posílit mandát Europolu v rámci poslání a úkolů agentury stanovených ve Smlouvě 16 , zejména:

·umožnit Europolu účinně spolupracovat se soukromými subjekty, řešit nedostatečně účinnou spolupráci mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány v boji proti využívání přeshraničních služeb, jako jsou komunikační, bankovní nebo dopravní služby, pachateli trestné činnosti;

·umožnit Europolu účinně podporovat členské státy a jejich vyšetřování analýzou velkých a složitých souborů údajů a řešit problém dat velkého objemu pro donucovací orgány;

·posílit úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací a řešit nedostatky důležité pro prosazování práva;

·posílit spolupráci Europolu s třetími zeměmi v konkrétních situacích a v jednotlivých případech při předcházení trestným činům a při jejich potírání spadající do působnosti cílů Europolu;

·vyjasnit, že Europol může ve zvláštních případech, kdy má Europol za to, že by mělo být zahájeno vyšetřování trestné činnosti, požádat příslušné orgány členského státu o zahájení, vedení nebo koordinaci vyšetřování trestné činnosti, která se dotýká společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, i bez požadavku na přeshraniční rozměr daného trestného činu 17 ;

·posílit spolupráci Europolu s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO);

·dále posílit rámec ochrany údajů platný pro Europol;

·dále posílit parlamentní dohled a odpovědnost Europolu.

Tento legislativní podnět souvisí s legislativním návrhem, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, aby Europol mohl zadávat údaje do SIS. Umožnilo by to Europolu vkládat po konzultaci s členskými státy do SIS údaje o podezření na účast státního příslušníka třetí země na trestném činu, ohledně něhož je příslušný Europol.

Tento legislativní podnět je součástí balíčku opatření předložených Komisí dne 9. prosince 2020 s cílem posílit reakci Unie na hrozbu, kterou představuje terorismus.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento legislativní podnět zohledňuje širokou škálu politik EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, které byly přijaty nebo začaly být uplatňovány od vstupu nařízení o Europolu z roku 2016 v platnost.

Pokud jde o spolupráci se soukromými subjekty, tento legislativní podnět zohledňuje související iniciativy zaměřené na odstraňování teroristického obsahu online 18 a na zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům 19 . Na základě návrhů Komise poskytne balíček týkající se elektronických důkazů, jakmile bude přijat, vnitrostátním donucovacím a justičním orgánům evropské předávací příkazy a evropské uchovávací příkazy pro účely získání digitálních důkazů od poskytovatelů služeb pro vyšetřování trestné činnosti bez ohledu na členský stát, ve kterém je poskytovatel usazen nebo ve kterém jsou informace uloženy.

Pokud jde o omezení sdílení informací o podezřelých osobách a pachatelích trestné činnosti ze třetích zemí, posouzení možností, jak toto sdílení informací posílit, zohledňuje probíhající práci na interoperabilitě 20 informačních systémů EU pro bezpečnost, ochranu hranic a řízení migrace a na právním rámci EU pro rozsáhlé informační systémy. Patří sem i stávající a plánované informační systémy EU, zejména Schengenský informační systém, 21 Systém vstupu/výstupu EU, 22 Evropský systém pro cestovní informace a povolení 23 a navrhovaná modernizace Vízového informačního systému 24 a systému Eurodac 25 .

Tento legislativní podnět rovněž zohledňuje spolupráci Europolu s dalšími institucemi nebo agenturami Unie, zejména s Úřadem evropského veřejného žalobce 26 , agenturou Eurojust 27 (Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech), agenturou ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost 28 ), Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 29 a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) 30 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento legislativní podnět rovněž zohledňuje další příslušné politiky EU, které byly přijaty nebo začaly být uplatňovány od vstupu nařízení o Europolu v platnost.

Tento legislativní podnět plně zohledňuje příslušné právní předpisy EU o ochraně údajů (viz oddíl 3 níže o základních právech).

Pokud jde o inovace, zohledňuje tento legislativní podnět financování EU v oblasti bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020, 31 Fondu pro vnitřní bezpečnost, 32  navrhovaného programu Horizont Evropa 33 a navrhovaného programu Digitální Evropa 34 . Rovněž zohledňuje evropskou strategii pro data 35 a Bílou knihu o umělé inteligenci 36 jako první pilíře nové digitální strategie Komise, jakož i probíhající práci na přípravě správy a řízení společného evropského datového prostoru.

Pokud jde o spolupráci Europolu se třetími zeměmi, zohledňuje tento legislativní podnět vnější politiky Unie, zejména práci delegací EU a odborníků na boj proti terorismu / bezpečnost ve třetích zemích a mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita

V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 SFEU by mělo být opatření na úrovni EU přijato pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření jich lze lépe dosáhnout na úrovni EU.

Za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti odpovídají členské státy 37 . Unie skutečně respektuje základní státní funkce členských států, včetně udržování veřejného pořádku a ochrany národní bezpečnosti 38 . Vzhledem k tomu, že závažná trestná činnost a terorismus mají často nadnárodní povahu, nelze proti nim účinně čelit pouze opatřením na vnitrostátní úrovni. Proto se členské státy rozhodly spolupracovat v rámci EU, aby se vypořádaly s hrozbami, které představuje závažná trestná činnost a terorismus. Usilují o koordinaci svých kroků v oblasti prosazování práva a spolupracují při řešení sdílených bezpečnostních výzev. Rozhodly se spojit zdroje na úrovni EU a sdílet odborné znalosti. Europol jako agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva je výrazným vyjádřením této snahy členských států udržet bezpečnost svých občanů prostřednictvím spolupráce. Europol poskytuje členským státům rámec pro koordinaci jejich donucovacích opatření. Členské státy používají své styčné úředníky v Europolu a kanál pro výměnu informací, který agentura poskytuje, k výměně informací a spolupráci při vyšetřování trestné činnosti. Pověřením Europolu, aby zpracovával informace členských států ve svých databázích a prováděl společné analýzy, členské státy sdružují zdroje. Využívají rostoucí odborné znalosti, které Europol získává o různých aspektech policejní práce. Díky tomu se Europol stal nejviditelnějším a nejúčinnějším prvkem podpory na úrovni EU pro donucovací orgány členských států.

Vývoj bezpečnostních hrozeb způsobený tím, jak pachatelé trestné činnosti využívají výhod, které přinášejí digitální transformace a nové technologie, si rovněž vyžaduje účinnou podporu na úrovni EU pro práci vnitrostátních donucovacích orgánů. Existují samozřejmě rozdíly v tom, jak jednotlivé členské státy, jejich regiony a místní komunity čelí konkrétním druhům trestných činů. Proto si jejich donucovací orgány mohou vybrat, kde budou hledat podporu od Europolu na úrovni EU a na kterých společných iniciativách se budou podílet. V každém případě čelí donucovací orgány ve všech členských státech, regionech i na místní úrovni stejným vyvíjejícím se bezpečnostním hrozbám. Je tedy nutné opatření EU k posílení podpory členských států, aby boj proti závažným trestným činům a terorismu s těmito hrozbami držel krok.

Samotné členské státy by se totiž skutečně nemohly účinně vypořádat se všemi výzvami, které řeší tento návrh:

·Pokud jde o nedostatečně účinnou spolupráci mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány v boji proti zneužívání přeshraničních služeb pachateli trestné činnosti, nemohou vnitrostátní orgány samy účinně analyzovat soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí či jsou nepřiřaditelné, protože procházení velkých souborů dat za účelem identifikace údajů, které jsou podstatné pro příslušnou jurisdikci nebo jurisdikce, je velmi náročné na zdroje, zejména v případě, kdy ještě nebyly určeny dotčené členské státy. Na druhé straně, pokud vnitrostátní donucovací orgány obdrží menší soubory dat zaměřené na jejich příslušnou jurisdikci, nezískají celkový zpravodajský obraz. Členské státy kromě toho nemohou účinně řešit tyto problémy prostřednictvím mezivládní spolupráce, při níž má členský stát usazení údaje obdržet, analyzovat je a poté je distribuovat dotčeným členským státům. Znamenalo by to nejen nepřiměřené důsledky z hlediska zdrojů pro členské státy usazení, ale také právní obtíže v situacích, kdy trestná činnost nemá žádnou nebo má jen omezenou souvislost s jurisdikcí daného členského státu.

·Pokud jde o problém dat velkého objemu pro prosazování práva, členské státy nemohou tyto přeshraniční souvislosti odhalit pomocí vlastní analýzy velkých souborů údajů na vnitrostátní úrovni, protože jim chybí odpovídající údaje o jiných trestných činech a pachatelích trestné činnosti v jiných členských státech. Některé členské státy navíc nemusí vždy mít potřebné nástroje informačních technologií, odborné znalosti a zdroje k analýze velkých a složitých souborů údajů.

·Pokud jde o nedostatky ve výzkumu a inovacích důležitých pro prosazování práva, ne všechny členské státy mají možnost plně využít příležitosti, jež poskytují nové technologie pro boj proti trestným činům a terorismu, a překonat výzvy, které představuje používání těchto technologií pachateli trestné činnosti a teroristy, vzhledem k investicím, zdrojům a dovednostem, jež to vyžaduje.

·Pokud jde o omezení spolupráce v oblasti prosazování práva se třetími zeměmi, může hrát Europol klíčovou roli při rozšiřování své spolupráce se třetími zeměmi v boji proti trestným činům a terorismu při zajištění soudržnosti s dalšími vnějšími politikami a nástroji EU.

·Pokud jde o trestné činy, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, může členský stát vyžadovat podporu pro účinné vyšetřování těchto trestných činů.

•Proporcionalita

Podle zásady proporcionality stanovené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Všechny problémy, které tento legislativní podnět řeší, tak či onak vyžadují podporu na úrovni EU, aby se členské státy mohly těmito problémy účinně zabývat:

·Pokud jde o nedostatečně účinnou spolupráci mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány při překonávání výzev plynoucích z faktu, že pachatelé trestné činnosti používají přeshraniční služby, jako jsou komunikační, bankovní nebo dopravní služby, lze tyto problémy řešit účinněji a účelněji na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni, a to analýzou souborů údajů, jež spadají pod více jurisdikcí nebo jsou nepřiřaditelné, na úrovni EU, a identifikovat tak údaje důležité pro příslušné dotčené členské státy a vytvořit kanál na úrovni EU pro žádosti soukromým subjektům obsahující osobní údaje.

·Pokud jde o problém dat velkého objemu pro prosazování práva, lze tyto problémy řešit účinněji a účelněji na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni, a to formou pomoci členským státům se zpracováním rozsáhlých a složitých souborů údajů na podporu jejich vyšetřování trestné činnosti s přeshraničními stopami. Patřily by sem techniky digitální forenzní vědy k určení nezbytných informací a odhalení souvislostí s trestnými činy a pachateli trestné činnosti v jiných členských státech.

·Pokud jde o nedostatky ve výzkumu a inovacích důležitých pro prosazování práva a vzhledem k požadovaným významným technickým a finančním investicím, lze tyto problémy řešit účinněji a účelněji na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni, a to vytvořením synergií a dosažením úspor z rozsahu. Aby to přineslo největší přidanou hodnotu z hlediska financování výzkumu bezpečnosti z prostředků EU, je třeba odstranit nedostatky v koordinaci potřeb výzkumu a inovací na straně prosazování práva. Inovace a vývoj nových technologií kromě toho často závisí na dostupnosti velkého množství údajů, což lze lépe realizovat na úrovni EU. Podporou rozvoje nástrojů EU pro boj proti závažným trestným činům a terorismu zohledňuje přístup EU k inovacím přeshraniční rozměr mnoha dnešních bezpečnostních hrozeb, jakož i potřebu přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány při řešení těchto hrozeb.

·Pokud jde o nejistotu ohledně mechanismů, které Europol používá k výměně osobních údajů se třetími zeměmi, lze omezení uvedená v nařízení (EU) 2016/794, která by mohla bránit účinné spolupráci se třetími zeměmi, účinně řešit na úrovni EU.

·Pokud jde o trestné činy, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, může být pro účinné vyšetřování těchto trestných činů potřebná podpora z úrovně EU.

Europol jako agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva by měl dobrou pozici k poskytování této podpory na úrovni EU. Europol se totiž skutečně ukázal jako velmi účinný při podpoře vnitrostátních donucovacích orgánů v boji proti závažným trestným činům a terorismu. Konzultace zúčastněných stran provedená při přípravě posouzení dopadů ukázala velmi vysokou úroveň spokojenosti s Europolem. Členské státy využívají jednoznačné synergie a úspory z rozsahu vyplývající například ze společného zpracování informací v Europolu nebo z odborných znalostí, které specializovaná centra 39 shromažďují a nabízejí členským státům. Členské státy očekávají a z operativního hlediska potřebují stejnou úroveň podpory ze strany Europolu i v oblasti vyvíjejících se bezpečnostních hrozeb.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·konzultace týkající se počátečního posouzení dopadů, při němž byly zjišťovány názory všech zúčastněných stran;

·cílené konzultace se zúčastněnými stranami formou dotazníku;

·rozhovory s odborníky a

·cílená tematická pracovní setkání se zúčastněnými stranami se zaměřením na odborníky na daný předmět, včetně odborníků z praxe na vnitrostátní úrovni. S ohledem na odborné a specifické stránky tohoto předmětu se útvary Komise zaměřily na cílené konzultace, při nichž oslovily nejrůznější zúčastněné strany na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Byla zvážena řada legislativních i nelegislativních možností politiky. Po předběžném výběru, během něhož musely být některé možnosti vyřazeny, byly podrobně posouzeny tyto možnosti politiky:

1)Možnosti politiky zaměřené na cíl I: účinná spolupráce mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány

·možnost politiky č. 1: umožnit Europolu zpracovávat údaje přijaté přímo od soukromých subjektů

·možnost politiky č. 2: umožnit Europolu vyměňovat si osobní údaje se soukromými subjekty za účelem stanovení pravomoci

·možnost politiky č. 3: umožnit Europolu přímo vyhledávat v databázích spravovaných soukromými subjekty

2)Možnosti politiky zaměřené na cíl II: analyzovat velké a složité soubory údajů za účelem odhalení přeshraničních propojení

·možnost politiky č. 4: umožnit Europolu analyzovat velké a složité soubory údajů

·možnost politiky č. 5: zavést novou kategorii subjektů údajů (osob nesouvisejících s trestným činem), jejichž údaje může Europol zpracovávat

3)Možnosti politiky zaměřené na cíl III: využívat nové technologie k prosazování práva

·možnost politiky č. 6: upravit podporu Europolu pro výzkumný program EU v oblasti bezpečnosti, inovační laboratoř v Europolu a podporu Europolu inovačnímu centru EU

·možnost politiky č. 7: umožnit Europolu zpracovávat osobní údaje za účelem inovací v oblastech souvisejících s jeho podporou při prosazování práva

Dále byly s ohledem na jejich význam a z důvodu úplnosti v samostatných přílohách posouzení dopadů analyzovány následující možnosti, které reagují na výzvy spolunormotvůrců k posílení úlohy Europolu a nedávají velký výběr možností, zejména kvůli právním omezením:

·možnost politiky č. 8: umožnit Europolu vkládat do Schengenského informačního systému záznamy pro účely „skryté kontroly“

·možnost politiky č. 9: zavést v Schengenském informačním systému novou kategorii záznamů, které má používat výhradně Europol

·možnost politiky č. 10: cílená revize ustanovení o sebehodnocení přiměřené úrovně záruk

·možnost politiky č. 11: cílená revize, která sladí ustanovení o předávání osobních údajů v konkrétních situacích s ustanovením směrnice o ochraně údajů při prosazování práva pro policii

·možnost politiky č. 12: hledání osvědčených postupů a pokynů k uplatňování ustanovení nařízení o Europolu

·možnost politiky č. 13: posílení mechanismu pro podávání žádostí o zahájení vyšetřování

·možnost politiky č. 14: umožnit Europolu požádat o zahájení vyšetřování trestné činnosti v případech ovlivňujících pouze jeden členský stát, které souvisí s formami trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, i bez požadavku na přeshraniční rozměr daného trestného činu

Balíček upřednostňovaných možností politiky (možnosti č. 2, 4 a 7 a možnosti č. 9, 11, 12 a 14) účinně reaguje na zjištěné problémy a poskytl by Europolu účinné nástroje a výrazné schopnosti posílit jeho podporu členským státům v boji proti novým hrozbám, a to v plném souladu se základními právy.

•Základní práva

Vzhledem k důležitosti zpracování osobních údajů pro práci při prosazování práva obecně a pro podpůrné činnosti poskytované Europolem konkrétně klade tento legislativní podnět zvláštní důraz na potřebu zajistit plný soulad se základními právy zakotvenými v Listině základních práv, zejména s právem na ochranu osobních údajů 43 a na respektování soukromého života 44 .

Vzhledem k tomu, že téměř všechny problémy, cíle a možnosti politiky řešené v doprovodném posouzení dopadů zahrnují zpracování osobních údajů, musí jakékoli výsledné omezení výkonu základního práva na ochranu osobních údajů spočívat pouze v tom, co je nezbytně nutné a přiměřené. Mohou být ovlivněna i další základní práva, například základní právo na nediskriminaci v kontextu s výzkumem a inovacemi. Důkladné zvážení základních práv v doprovodném posouzení dopadů, zejména práva na ochranu osobních údajů a na respektování soukromého života, vychází z podrobného posouzení možností politiky z hlediska jejich omezení výkonu základních práv uvedeného v příloze 5 doprovodného posouzení dopadů.

Posouzení základních práv v příloze 5 doprovodného posouzení dopadů je provedeno podle operačních pokynů Komise pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí, 45  příručky Agentury pro základní práva o uplatňování Listiny základních práv 46  a pokynů 47 vydaných evropským inspektorem ochrany údajů k posuzování nezbytnosti a přiměřenosti. Na základě těchto pokynů příloha 5 doprovodného posouzení dopadů na základní práva:

·popisuje možnosti politiky vyřazené již v rané fázi z důvodu jejich závažných negativních dopadů na základní práva;

·stanoví posouzení nezbytnosti a přiměřenosti krok za krokem;

·nastiňuje vyřazené možnosti politiky, pokud je k dispozici možnost, která do soukromí zasahuje méně, ale je stejně účinná, a

·stanoví úplný seznam podrobných záruk pro ty možnosti politiky, u nichž je nutné omezení výkonu základních práv, a to také z důvodu neexistence možnosti, která do soukromí zasahuje méně, ale je stejně účinná.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní podnět bude mít dopad na rozpočet a personální potřeby Europolu. Podle odhadů bude na celkové období víceletého finančního rámce zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 180 milionů EUR a přibližně 160 dalších pracovních míst, aby bylo zajištěno, že Europol bude mít zdroje nezbytné k výkonu svého revidovaného mandátu. Nové úkoly pro Europol navržené v tomto legislativním podnětu budou proto vyžadovat dodatečné posílení finančních a lidských zdrojů ve srovnání se zdroji vyčleněnými v návrhu Komise z května 2020 na víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který počítá s 2% ročním navyšováním příspěvku EU pro Europol. Tyto odhady, jakož i celkový rozpočet a počet pracovních míst závisí na výsledku jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Tento příspěvek by měl také stabilizovat potřebné zdroje pro Europol po dobu legislativního finančního výkazu. Legislativní podnět rovněž otevírá členským státům možnost přímo přispívat do rozpočtu Europolu, pokud je to nezbytné a pokud to vyžadují stávající nebo nové úkoly.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento legislativní podnět navrhuje pro Europol tyto nové úkoly:

·Umožnit Europolu účinně spolupracovat se soukromými subjekty: legislativní podnět stanoví pro Europol pravidla výměny osobních údajů se soukromými subjekty a analýzy těchto údajů s cílem určit všechny dotčené členské státy a poskytnout jim informace nezbytné pro určení jejich pravomoci, a to rovněž u teroristického obsahu online. Za tímto účelem by Europol měl mít možnost přijímat osobní údaje od soukromých subjektů, informovat tyto soukromé subjekty o chybějících informacích a žádat členské státy, aby požádaly jiné soukromé subjekty o sdílení dalších doplňujících informací. Tato pravidla rovněž zavádějí možnost, aby Europol fungoval jako technický kanál pro výměny informací mezi členskými státy a soukromými subjekty. Tyto nové právní důvody reagují na problémy, kterým soukromé subjekty a donucovací orgány čelí při spolupráci v případě trestných činů, kdy pachatel, oběti a příslušná infrastruktura IT spadají pod více jurisdikcí v EU i mimo ni, a rovněž by umožnily Europolu podporovat donucovací orgány při jednání se soukromými subjekty za účelem odstraňování teroristického obsahu online a o dalších příslušných otázkách. [Článek 26]

·Umožnit Europolu vyměňovat si osobní údaje se soukromými subjekty při reakci na krizi: Legislativní podnět stanoví pravidla, aby mohl Europol podporovat členské státy při předcházení rozsáhlému šíření teroristického obsahu prostřednictvím on-line platforem v souvislosti s probíhajícími nebo nedávnými událostmi v reálném světě, který zobrazuje ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývá k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity. Za tímto účelem bude Europolu umožněna výměna osobních údajů se soukromými subjekty, včetně klíčových slov, IP adres nebo URL souvisejících s tímto obsahem. [Článek 26a]

·Umožnit Europolu zpracovávat velké a složité soubory údajů: Legislativní podnět stanoví pravidla, aby mohl Europol ověřovat, zda osobní údaje přijaté v kontextu předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu a boje proti nim vyhovují kategoriím subjektů údajů, jejichž údaje může agentura zpracovávat 48 . Za tímto účelem zavádí legislativní podnět možnost provést předběžnou analýzu obdržených osobních údajů pouze za účelem určení, zda tyto údaje spadají do příslušných kategorií subjektů údajů. Komise navrhuje tyto nové právní důvody na základě své analýzy rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů k „problému dat velkého objemu pro Europol“ 49 . [Čl. 18 odst. 5a]

·Umožnit Europolu účinně podporovat vyšetřování trestné činnosti v členských státech nebo Úřadem evropského veřejného žalobce prostřednictvím analýzy rozsáhlých a složitých souborů údajů: Legislativní podnět stanoví nová pravidla, aby Europol mohl v odůvodněných případech, kdy je nezbytné účinně podporovat vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě nebo Úřadem evropského veřejného žalobce, zpracovávat údaje, které vnitrostátní orgány nebo Úřad evropského veřejného žalobce získaly v kontextu vyšetřování této trestné činnosti v souladu s procedurálními náležitostmi a zárukami platnými podle vnitrostátního trestního práva. Za tímto účelem, a pokud členský stát nebo Úřad evropského veřejného žalobce požaduje analytickou podporu Europolu pro vyšetřování konkrétní trestné činnosti, zavádí legislativní podnět možnost, aby mohl Europol zpracovávat všechny údaje obsažené ve vyšetřovacím spisu poskytnutém členským státem nebo Úřadem evropského veřejného žalobce pro toto vyšetřování, dokud bude Europol při tomto konkrétním vyšetřování poskytovat podporu. Mohou sem patřit informace poskytnuté důvěryhodnou třetí zemí 50 v kontextu vyšetřování konkrétní trestné činnosti, pokud jsou tyto informace nezbytné, aby mohl Europol poskytnout podporu při vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě. Legislativní podnět navíc umožňuje, aby členský stát nebo Úřad evropského veřejného žalobce požádal Europol o uložení vyšetřovacího spisu a výsledku jeho operativní analýzy pouze za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti a pouze po dobu, po kterou v členském státě probíhá soudní řízení související s vyšetřováním této trestné činnosti. Komise navrhuje tyto nové právní důvody na základě své analýzy rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů k „problému dat velkého objemu pro Europol“ 51 . [Článek 18a]

·Posílit úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací: a) Pomáhat Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcových programů Unie v oblasti výzkumu a inovací, které jsou důležité pro cíle Europolu. [Čl. 4 odst. 4a)] b) Podporovat členské státy při využívání nových technologií při předcházení trestným činům a potírání činů spadajících do působnosti Europolu a provádět inovační činnosti, včetně zpracování osobních údajů, je-li nezbytné. [Článek 33a] c) Podporovat prověřování konkrétních případů přímých zahraničních investic do Unie, které se týkají podniků poskytujících technologie používané nebo vyvíjené Europolem nebo členskými státy pro předcházení trestným činům a vyšetřování činů spadajících do působnosti Europolu. [Čl. 4 odst. 4b]

·Umožnit Europolu vkládat po konzultaci s členskými státy do Schengenského informačního systému údaje o podezření na zapojení státního příslušníka třetí země do trestného činu, u něhož je příslušný Europol. [Čl. 4 odst. 1 písm. r)]

·Posílit spolupráci Europolu se třetími zeměmi při předcházení trestným činům a potírání činů spadajících do působnosti Europolu: Legislativní podnět umožňuje výkonnému řediteli Europolu, aby ve zvláštních situacích a případ od případu povolil kategorie předání osobních údajů do třetích zemí, pokud jsou tyto kategorie předání požadovány. [Čl. 25 odst. 5]

·Posílit spolupráci Europolu s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) v souladu s pravidly předávání osobních údajů institucím Unie, která se vztahují na Europol. [Článek 20a]

·Posílit spolupráci Europolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) při odhalování podvodů, korupce a jiných protiprávních jednání poškozujících finanční zájmy Unie v souladu s pravidly předávání osobních údajů institucím Unie, která se vztahují na Europol. [Čl. 21 odst. 8]

·Umožnit společnou operační analýzu mezi Europolem a členskými státy při konkrétních vyšetřováních. [Čl. 20 odst. 2a]

·Dále posilovat parlamentní dohled nad Europolem a jeho odpovědnost zavedením nových povinností Europolu předkládat zprávy skupině pro společnou parlamentní kontrolu. [Článek 51]

Aby tento legislativní podnět dále posílil rámec ochrany údajů platný pro Europol:

·navrhuje, aby se na Europol vztahoval článek 3 o definicích a kapitola IX nařízení (EU) 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním operativních osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a další kapitoly nařízení 2018/1725, pokud jde o administrativní osobní údaje. [Článek 27a].

·slaďuje znění týkající se zpracování zvláštních kategorií osobních údajů (citlivé údaje) doplněním biometrických údajů ke zvláštním kategoriím údajů. [Článek 30]

·zavádí nové ustanovení o zpracování osobních údajů pro výzkum a inovace, aby se náležitě zohlednila výraznější role, kterou bude Europol v těchto oblastech hrát, a dopad na zpracování osobních údajů, a stanoví dodatečné záruky. [Článek 33a]

·zavádí nové ustanovení o vedení záznamů o kategoriích činností zpracování údajů, které zohledňuje současnou praxi. [Článek 39a]

·podrobněji popisuje jmenování, postavení a úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů Europolu s cílem zdůraznit význam této funkce v souladu s přístupem přijatým během modernizace acquis EU v oblasti ochrany údajů, při níž byla zavedena funkce pověřence pro ochranu osobních údajů jako klíčová součást architektury ochrany údajů v EU. [Články 41a až c]

Tento legislativní podnět rovněž přináší tato právní vysvětlení a kodifikaci stávajících úkolů Europolu:

·Podporovat zvláštní zásahové jednotky členských států prostřednictvím sítě ATLAS jako platformy pro spolupráci 38 zvláštních zásahových jednotek členských států a přidružených zemí. [Čl. 4 odst. 1 písm. h)]

·Podporovat členské státy prostřednictvím koordinace reakce donucovacích orgánů na kybernetické útoky. [Čl. 4 odst. 1 písm. m)]

·Podporovat členské státy při vyšetřování vysoce rizikových pachatelů trestné činnosti. [Čl. 4 odst. 1 písm. q)]

·Podporovat mechanismus hodnocení a monitorování odbornými znalostmi, analýzou, zprávami a dalšími příslušnými informacemi k ověření uplatňování schengenského acquis stanoveného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013. [Čl. 4 odst. 1 písm. s)]

·Usnadňovat a podporovat koordinovanou, soudržnou, multidisciplinární a meziresortní reakci na hrozby závažných trestných činů prostřednictvím evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti. [Čl. 4 odst. 2]

·Podporovat Komisi a členské státy při provádění účinného posouzení rizik prostřednictvím provádění analýz posouzení hrozeb na základě informací, které má Europol o jevech a trendech v trestné činnosti. [Čl. 4 odst. 3]

·Vyjasnit, že zaměstnanci Europolu mohou poskytovat v praxi operativní podporu donucovacím orgánům v členských státech při operacích a vyšetřováních. [Čl. 4 odst. 5]

·Vyjasnit, že Europol může ve zvláštních případech, kdy má Europol za to, že by mělo být zahájeno vyšetřování trestné činnosti, také požádat příslušné orgány členského státu o zahájení, vedení nebo koordinaci vyšetřování trestného činu, který se dotýká společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, i bez požadavku na přeshraniční rozměr daného trestného činu. [Čl. 6 odst. 1]

·Podporovat členské státy při informování veřejnosti o osobách hledaných podle vnitrostátního práva v souvislosti s trestným činem, k němuž je Europol příslušný, a to prostřednictvím webových stránek Europolu o nejhledanějších uprchlých osobách v Evropě. [Čl. 18 písm. f)]

·Vyjasnit, že členské státy mohou zpřístupnit výsledek operativní a forenzní analýzy poskytnutý Europolem svým příslušným orgánům, včetně žalobců a trestních soudů, během celého životního cyklu trestního řízení v souladu s platnými omezeními pro použití a v souladu s vnitrostátním trestním právem procesním. [Čl. 20 odst. 3]

·Vyjasnit, že zaměstnanci Europolu mohou vypovídat o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při plnění svých povinností nebo výkonu svých činností, v trestním řízení v členských státech. [Čl. 20 odst. 5]

2020/0349 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 52 na podporu a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

(2)Evropa čelí bezpečnostnímu prostředí, které se dynamicky mění, a vyvíjejícím se a stále složitějším bezpečnostním hrozbám. Pachatelé trestné činnosti a teroristé využívají výhod, které přináší digitální transformace a nové technologie, včetně vzájemného propojení a rozostření hranic mezi fyzickým a digitálním světem. Krize COVID-19 to dále komplikuje, neboť pachatelé se rychle chopili příležitosti využít krizi a přizpůsobili své způsoby fungování nebo vyvinuli novou trestnou činnost. Terorismus zůstává významnou hrozbou pro svobodu a způsob života Evropské unie a jejích občanů.

(3)Tyto hrozby se šíří přes hranice, prolínají se s nejrůznějšími trestnými činy, jež usnadňují, a projevují se v organizovaných zločineckých skupinách, které páchají různé druhy a širokou škálu trestné činnosti. Jelikož opatření na vnitrostátní úrovni sama o sobě nestačí k řešení těchto nadnárodních bezpečnostních výzev, donucovací orgány členských států stále více využívají podporu a odborné znalosti, které nabízí Europol v boji proti závažné kriminalitě a terorismu. Od nabytí účinnosti nařízení (EU) 2016/794 se operativní význam úkolů Europolu podstatně změnil. Prostředí nových hrozeb rovněž mění podporu, jakou členské státy od Europolu potřebují a očekávají, při udržování bezpečnosti občanů.

(4)Jelikož Evropa čelí rostoucím hrozbám ze strany organizovaných zločineckých skupin a teroristickým útokům, musí účinná reakce donucovacích orgánů zahrnovat dostupnost dobře vyškolených interoperabilních zvláštních zásahových jednotek specializovaných na zvládání krizových situací. V Unii spolupracují jednotky donucovacích orgánů členského státu na základě rozhodnutí Rady 2008/617 53 . Europol by měl být schopen těmto zvláštním zásahovým jednotkám poskytovat podporu, a to včetně operativní, technické a finanční podpory.

(5)V posledních letech v mnoha jurisdikcích v Unii i mimo ni cílily na veřejné i soukromé subjekty rozsáhlé kybernetické útoky, které postihly různá odvětví, včetně dopravy, zdravotnictví a finančních služeb. Kyberkriminalitu a kybernetickou bezpečnost nelze ve vzájemně propojeném prostředí oddělit. Předcházení těmto činnostem, jejich vyšetřování a stíhání je podporováno koordinací a spoluprací mezi příslušnými aktéry, včetně Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), příslušných orgánů pro bezpečnost sítí a informačních systémů (dále jen „orgány NIS“) vymezených směrnicí (EU) 2016/1148 54 , donucovacích orgánů a soukromých subjektů. Aby byla zajištěna účinná spolupráce mezi všemi příslušnými aktéry na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni v případě kybernetických útoků a bezpečnostních hrozeb, měl by Europol spolupracovat s agenturou ENISA prostřednictvím výměny informací a poskytování analytické podpory.

(6)Vysoce rizikoví pachatelé trestné činnosti hrají vedoucí roli ve zločineckých sítích a představují vysoké riziko závažných trestných činů pro vnitřní bezpečnost Unie. V boji proti vysoce rizikovým organizovaným zločineckým skupinám a jejich vedoucím členům by Europol měl mít možnost podporovat členské státy a zaměřit jejich vyšetřování na určení těchto osob, jejich trestné činnosti a členů jejich zločineckých sítí.

(7)Hrozby, které představují závažné trestné činy, vyžadují koordinovanou, soudržnou, multidisciplinární a meziresortní reakci. Europol by měl mít možnost usnadňovat a podporovat tyto bezpečnostní iniciativy členských států, jako je evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti, které vycházejí ze zpravodajských informací, za účelem určení, stanovení priorit a řešení hrozeb závažných trestných činů. Europol by měl mít možnost těmto činnostem poskytovat administrativní, logistickou, finanční a operativní podporu, podporovat určování průřezových priorit a plnění horizontálních strategických cílů v boji proti závažným trestným činům.

(8)Schengenský informační systém (SIS), zřízený v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 55 56 , je základním nástrojem pro udržení vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Europol jako středisko pro výměnu informací v Unii přijímá a uchovává cenné informace od třetích zemí a mezinárodních organizací o osobách podezřelých ze zapojení do trestných činů spadajících do působnosti Europolu. Po konzultaci s členskými státy by Europol měl mít možnost vkládat údaje o těchto osobách do SIS, aby je mohl přímo a v reálném čase zpřístupnit koncovým uživatelům SIS.

(9)Europol hraje důležitou roli při podpoře mechanismu hodnocení a monitorování k ověření uplatňování schengenského acquis, stanoveného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013. Vzhledem k potřebě posílit vnitřní bezpečnost Unie by měl Europol svými odbornými znalostmi, analýzou, zprávami a dalšími příslušnými informacemi přispívat k celému postupu hodnocení a monitorování, od programování přes návštěvy na místě až po následná opatření. Europol by měl rovněž pomáhat s vývojem a aktualizací nástrojů hodnocení a monitorování.

(10)Posouzení rizik je zásadním prvkem prognóz pro předvídání nových trendů a řešení nových hrozeb závažných trestných činů a terorismu. Aby mohl Europol podporovat Komisi a členské státy při provádění účinného posouzení rizik, měl by provádět analýzu posouzení hrozeb na základě informací, které má o jevech a trendech v trestné činnosti, aniž by byla dotčena ustanovení práva Unie o řízení rizik v oblasti cel.

(11)Aby financování výzkumu v oblasti bezpečnosti ze strany EU pomohlo rozvinout jeho plný potenciál a řešit potřeby prosazování práva, měl by Europol napomáhat Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcových programů Unie v oblasti výzkumu a inovací, které jsou důležité pro cíle Europolu. Pokud Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcového programu Unie, neměl by z tohoto programu dostávat finanční prostředky v souladu se zásadou střetu zájmů.

(12)Unie a členské státy mohou přijmout omezující opatření týkající se přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Za tímto účelem stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 57 rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie, který poskytuje členským státům a Komisi prostředky ke komplexnímu řešení rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. V rámci posouzení očekávaných dopadů na bezpečnost nebo veřejný pořádek by měl Europol podporovat prověřování konkrétních případů přímých zahraničních investic do Unie, které se týkají podniků poskytujících technologie používané nebo vyvíjené Europolem nebo členskými státy pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování.

(13)Europol poskytuje specializované odborné znalosti v oblasti boje proti závažným trestným činům a terorismu. Na žádost členského státu by zaměstnanci Europolu měli mít možnost poskytnout v praxi operativní podporu donucovacím orgánům tohoto členského státu při operacích a vyšetřováních, zejména usnadňováním přeshraniční výměny informací a poskytováním forenzní a technické podpory při operacích a vyšetřováních, a to i v rámci společných vyšetřovacích týmů. Na žádost členského státu by zaměstnanci Europolu měli mít právo být přítomni při vyšetřovacích úkonech v daném členském státě a napomáhat při provádění těchto vyšetřovacích úkonů. Zaměstnanci Europolu by neměli mít pravomoc provádět vyšetřovací úkony.

(14)Jedním z cílů Europolu je podpora a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení a potírání forem trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie. Za účelem posílení této podpory by Europol měl mít možnost požádat příslušné orgány členského státu o zahájení, vedení nebo koordinaci vyšetřování trestné činnosti, která se dotýká společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, i když daný trestný čin není přeshraniční povahy. Europol by o těchto žádostech měl informovat Eurojust.

(15)Zveřejnění totožnosti a některých osobních údajů podezřelých nebo odsouzených osob, které jsou hledány na základě soudního rozhodnutí členského státu, zvyšuje šance na lokalizaci a zatčení těchto osob. Na podporu členských států při plnění tohoto úkolu by Europol měl mít možnost zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o nejhledanějších uprchlých osobách v Evropě u trestných činů spadajících do působnosti Europolu a usnadnit poskytování informací o těchto osobách ze strany veřejnosti.

(16)Aby bylo zajištěno, že zpracování osobních údajů v Europolu bude omezeno na kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být zpracovávány podle tohoto nařízení, měl by mít Europol možnost ověřit si, zda osobní údaje přijaté v kontextu předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu a boje proti nim odpovídají jedné z uvedených kategorií subjektů údajů. Za tímto účelem by měl mít Europol možnost provést předběžnou analýzu obdržených osobních údajů pouze za účelem určení, zda tyto údaje spadají do uvedených kategorií subjektů údajů. Za tímto účelem by měl mít Europol možnost filtrovat údaje tak, že je porovná s údaji, které již má. Tato předběžná analýza by měla proběhnout předtím, než Europol zahájí zpracování údajů pro účely křížové kontroly, strategické analýzy, operativní analýzy nebo výměny informací. Pokud předběžná analýza ukáže, že osobní údaje nespadají do kategorií subjektů údajů, jejichž údaje lze podle tohoto nařízení zpracovávat, měl by Europol tyto údaje vymazat.

(17)Údajů shromážděných při vyšetřování trestné činnosti je stále více a jsou stále složitější. Členské státy předkládají Europolu rozsáhlé a složité soubory údajů a požadují, aby Europol provedl jejich operativní analýzu za účelem zjištění souvislostí s jinými trestnými činy a pachateli trestné činnosti v jiných členských státech i mimo Unii. Členské státy nemohou tyto přeshraniční souvislosti zjistit pomocí vlastní analýzy údajů. Europol by měl mít možnost podporovat členské státy při vyšetřování trestné činnosti zpracováním rozsáhlých a složitých souborů údajů za účelem odhalení těchto přeshraničních souvislostí, pokud jsou splněny přísné požadavky stanovené v tomto nařízení. Je-li to nezbytné k účinné podpoře vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě, měl by mít Europol možnost zpracovávat ty soubory údajů, které vnitrostátní orgány získají v kontextu vyšetřování této trestné činnosti v souladu s procedurálními náležitostmi a zárukami platnými podle jejich vnitrostátního trestního práva a následně předaly Europolu. Pokud členský stát poskytne Europolu vyšetřovací spis a požádá Europol o podporu při vyšetřování konkrétní trestné činnosti, měl by mít Europol možnost zpracovávat všechny údaje obsažené v tomto spisu tak dlouho, dokud bude podporovat vyšetřování této konkrétní trestné činnosti. Europol by rovněž měl mít možnost zpracovávat osobní údaje, které jsou nezbytné pro jeho podporu vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě, jestliže tyto údaje pocházejí ze třetí země, a to za předpokladu, že se na tuto třetí zemi vztahuje rozhodnutí Komise, které stanoví, že země zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“), nebo v případě neexistence rozhodnutí o odpovídající ochraně mezinárodní dohoda uzavřená Unií podle článku 218 SFEU nebo dohoda o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřená mezi Europolem a třetí zemí před vstupem nařízení (EU) 2016/794 v platnost a za předpokladu, že třetí země získala údaje v kontextu vyšetřování trestné činnosti v souladu s procedurálními náležitostmi a zárukami platnými podle jejího vnitrostátního trestního práva.

(18)Aby bylo zajištěno, že je každé zpracování údajů nezbytné a přiměřené, měly by členské státy při předávání vyšetřovacího spisu Europolu zajistit soulad s vnitrostátním právem a právem Unie. Europol by měl ověřit, zda je za účelem podpory vyšetřování konkrétní trestné činnosti nezbytné a přiměřené zpracovávat osobní údaje, které nemusí spadat do kategorií subjektů údajů, jejichž údaje lze obecně zpracovávat podle přílohy II nařízení (EU) 2016/794. Europol by měl toto posouzení zadokumentovat. Europol by měl tyto údaje uchovávat a funkčně je oddělit od ostatních údajů a měl by je zpracovávat, pouze pokud je to nezbytné, aby mohl poskytnout podporu při vyšetřování konkrétní trestné činnosti, například v případě nové stopy.

(19)Aby bylo zajištěno, že členský stát bude moci po vyšetření trestné činnosti použít analytické zprávy Europolu při soudním řízení, měl by mít Europol na žádost daného členského státu možnost uchovávat související vyšetřovací spis za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti. Europol by měl tyto údaje uchovávat odděleně a pouze po dobu, po kterou v členském státě probíhá soudní řízení související s vyšetřováním této trestné činnosti. Je třeba zajistit přístup příslušných justičních orgánů, jakož i právo na obhajobu, zejména právo podezřelých nebo obviněných osob nebo jejich právníků na přístup k materiálům k případu.

(20)Přeshraniční případy závažných trestných činů nebo terorismu vyžadují úzkou spolupráci mezi donucovacími orgány dotčených členských států. Europol poskytuje nástroje na podporu této spolupráce při vyšetřování, a to zejména prostřednictvím výměny informací. Za účelem dalšího posílení této spolupráce při konkrétním vyšetřování prostřednictvím společné operativní analýzy by členské státy měly mít možnost umožnit ostatním členským státům přímý přístup k informacím, které poskytly Europolu, aniž by tím byla dotčena jakákoli omezení, jež stanovily pro přístup k těmto informacím. Každé zpracování osobních údajů členskými státy ve společné operativní analýze by mělo probíhat v souladu s pravidly a zárukami stanovenými v tomto nařízení.

(21)Europol poskytuje operativní podporu příslušným orgánům členských států při vyšetřování trestné činnosti, zejména prováděním operativní a forenzní analýzy. Členské státy by měly mít možnost zpřístupnit výsledky těchto činností svým dalším příslušným orgánům, včetně žalobců a trestních soudů, během celého životního cyklu trestního řízení]. Za tímto účelem by zaměstnanci Europolu měli mít možnost vypovídat o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při plnění svých povinností nebo výkonu svých činností, v trestním řízení, aniž by byla dotčena platná omezení použití a vnitrostátního trestního práva procesního.

(22)Europol a Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 58 , by měly zavést nezbytná opatření k optimalizaci své operativní spolupráce s náležitým zohledněním svých příslušných úkolů a mandátů. Europol by měl úzce spolupracovat s úřadem EPPO a na jeho žádost aktivně podporovat vyšetřování a stíhání, které úřad EPPO provádí, mimo jiné poskytováním analytické podpory a výměnou příslušných informací, jakož i spoluprací s ním, a to od okamžiku, kdy je úřadu EPPO nahlášeno podezření na spáchání trestného činu, až do okamžiku, kdy úřad EPPO rozhodne, zda bude případ stíhán, nebo bude vyřízen jinak. Europol by měl bez zbytečného odkladu hlásit úřadu EPPO jakoukoli trestnou činnost, u níž by úřad EPPO mohl vykonávat svou pravomoc. Za účelem posílení operativní spolupráce mezi Europolem a úřadem EPPO by měl Europol umožnit úřadu EPPO přístup k údajům, které má Europol k dispozici, na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody, a to v souladu se zárukami ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení. Na spolupráci Europolu s úřadem EPPO by se měla vztahovat pravidla pro předávání údajů institucím Unie stanovená v tomto nařízení. Europol by rovněž měl mít možnost podporovat vyšetřování trestné činnosti vedená úřadem EPPO prostřednictvím analýzy rozsáhlých a složitých souborů údajů.

(23)Europol by měl úzce spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) při odhalování podvodů, korupce a jiných protiprávních jednání poškozujících finanční zájmy Unie. Za tímto účelem by měl Europol neprodleně předávat úřadu OLAF informace, v souvislosti s nimiž by úřad OLAF mohl vykonávat svou pravomoc. Na spolupráci Europolu s úřadem OLAF by se měla vztahovat pravidla pro předávání údajů institucím Unie stanovená v tomto nařízení.

(24)Souvislosti se závažnými trestnými činy a terorismem často sahají nad rámec území Unie. Europol si může vyměňovat osobní údaje se třetími zeměmi při zachování ochrany soukromí a základních práv a svobod subjektů údajů. Za účelem posílení spolupráce se třetími zeměmi při předcházení trestným činům a potírání činů spadajících do působnosti Europolu by měl mít výkonný ředitel Europolu možnost povolit v konkrétních situacích a v jednotlivých případech kategorie předávaných osobních údajů do třetích zemí, pokud je tato skupina převodů souvisejících s konkrétní situací nezbytná a splňuje všechny požadavky tohoto nařízení.

(25)Na podporu členských států při spolupráci se soukromými subjekty poskytujícími přeshraniční služby, pokud tyto soukromé subjekty mají informace důležité pro předcházení trestným činům a boj proti nim, by měl mít Europol možnost přijímat a za zvláštních okolností si vyměňovat osobní údaje se soukromými subjekty.

(26)Pachatelé trestné činnosti stále více využívají přeshraniční služby soukromých subjektů ke komunikaci a provádění nezákonných činností. Pachatelé sexuálně motivovaných trestných činů zneužívají děti a sdílejí fotografie a videa po celém světě pomocí on-line platforem na internetu. Teroristé zneužívají přeshraniční služby poskytovatelů on-line služeb k náboru dobrovolníků, plánování a koordinaci útoků a šíření propagandy. Pachatelé kybernetické kriminality těží z digitalizace našich společností pomocí phishingu a sociálního inženýrství k páchání dalších druhů kybernetické kriminality, jako jsou on-line podvody, útoky ransomware nebo platební podvody. V důsledku zvýšeného využívání on-line služeb pachateli trestné činnosti mají soukromé subjekty stále větší množství osobních údajů, které mohou být důležité pro vyšetřování trestné činnosti.

(27)Vzhledem k bezhraniční povaze internetu lze tyto služby často poskytovat z jakéhokoli místa na světě. Výsledkem je, že oběti, pachatelé a digitální infrastruktura, ve které jsou osobní údaje uloženy, a poskytovatel služby poskytující službu, mohou podléhat různým vnitrostátním pravomocem v Unii i mimo ni. Soukromé subjekty proto mohou uchovávat soubory údajů, jež jsou důležité pro prosazování práva, které obsahují osobní údaje s propojeními na více jurisdikcí, jakož i osobní údaje, které nelze snadno přiřadit žádné konkrétní jurisdikci. Pro vnitrostátní orgány je obtížné účinně analyzovat pomocí vnitrostátních řešení tyto soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí či jsou nepřiřaditelné. Pokud se soukromé subjekty rozhodnou v souladu se zákonem a dobrovolně sdílet údaje s donucovacími orgány, nemají v současné době jednotné kontaktní místo, s nímž by mohly tyto soubory údajů sdílet na úrovni Unie. Pro soukromé subjekty je kromě toho obtížné přijímat více žádostí od donucovacích orgánů z různých zemí.

(28)Aby bylo zajištěno, že soukromé subjekty budou mít kontaktní místo na úrovni Unie, kde mohou v souladu se zákonem sdílet soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí, nebo soubory údajů, které dosud nebylo možné snadno přiřadit do jedné nebo několika konkrétních jurisdikcí, měl by mít Europol možnost přijímat osobní údaje od soukromých osob přímo.

(29)Aby bylo zajištěno, že členské státy rychle obdrží příslušné informace nezbytné k zahájení vyšetřování za účelem prevence a boje proti závažné trestné činnosti a terorismu, měl by mít Europol možnost tyto soubory údajů zpracovat a analyzovat, aby mohl určit příslušné členské státy a předat příslušným vnitrostátním donucovacím orgánům informace a analýzu potřebné k vyšetření těchto trestných činů v rámci jejich pravomocí.

(30)Aby bylo zajištěno, že Europol bude moci určit všechny příslušné vnitrostátní donucovací orgány, měl by mít možnost informovat soukromé subjekty, pokud informace, které od nich obdrží, nestačí k tomu, aby mohl Europol určit dotčené donucovací orgány. Toto by umožnilo soukromým subjektům, které Europolu předaly informace, rozhodnout se, zda je v jejich zájmu předat Europolu doplňující informace a zda tak mohou učinit v souladu se zákonem. Za tímto účelem může Europol informovat soukromé subjekty o chybějících informacích, pokud je to nezbytně nutné pro určení příslušných donucovacích orgánů. Na toto předání by se měly vztahovat zvláštní záruky, zejména pokud dotčený soukromý subjekt není usazen v Unii nebo ve třetí zemi, s níž má Europol dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů nebo s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU, která stanoví vhodné záruky, nebo která je předmětem rozhodnutí o odpovídající ochraně ze strany Komise, v němž se konstatuje, že dotčená třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů.

(31)Členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, včetně Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol), nebo soukromé subjekty mohou s Europolem sdílet soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí, nebo soubory údajů, které nelze přiřadit jedné nebo několika konkrétním jurisdikcím, pokud tyto soubory údajů obsahují souvislosti s osobními údaji uchovávanými soukromými subjekty. Pokud je od těchto soukromých subjektů nutné získat doplňující informace k určení všech příslušných dotčených členských států, měl by mít Europol možnost požádat členské státy, aby prostřednictvím svých národních jednotek požádaly soukromé subjekty, které jsou usazeny na jejich území nebo tam mají právního zástupce, aby Europolu předaly osobní údaje v souladu s platnými právními předpisy těchto členských států. V mnoha případech nemusí mít tyto členské státy možnost stanovit jiné propojení s jejich jurisdikcí, než je skutečnost, že soukromý subjekt, který má příslušné údaje, je usazen v jejich jurisdikci. Pokud jde proto o konkrétní trestnou činnost, které se žádost týká, členské státy by měly bez ohledu na svou pravomoc zajistit, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány mohly získávat osobní údaje od soukromých subjektů a mohly předat Europolu informace, které potřebuje k plnění svých cílů, a to při plném dodržení procesních záruk podle jejich vnitrostátního práva.

(32)Aby se zajistilo, že Europol neuchovává údaje déle, než je nutné k určení dotčených členských států, měly by platit lhůty pro uchovávání osobních údajů Europolem. Jakmile Europol vyčerpá veškeré prostředky, které má k dispozici, aby určil všechny dotčené členské státy, a nemůže odůvodněně očekávat, že určí další dotčené členské státy, není uchovávání těchto osobních údajů pro určení dotčených členských států již nutné a přiměřené. Europol by měl vymazat osobní údaje do čtyř měsíců od posledního předání, pokud národní jednotka, kontaktní místo nebo příslušný orgán během této lhůty znovu nepředá Europolu osobní údaje jako své údaje. Pokud byly znovu předané osobní údaje součástí většího souboru osobních údajů, měl by Europol uchovávat osobní údaje pouze tehdy, pokud byly znovu předány příslušnou národní jednotkou, kontaktním místem nebo orgánem.

(33)Žádná spolupráce Europolu se soukromými subjekty by neměla duplikovat činnost finančních zpravodajských jednotek ani do ní zasahovat a měla by se týkat pouze informací, které nejsou poskytovány finančním zpravodajským jednotkám již podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849 59 . Europol by měl i nadále spolupracovat s finančními zpravodajskými jednotkami, zejména prostřednictvím národních jednotek.

(34)Europol by měl mít možnost poskytnout vnitrostátním donucovacím orgánům nezbytnou podporu při interakci se soukromými subjekty, zejména poskytnutím infrastruktury nezbytné pro tuto interakci, například když vnitrostátní orgány předávají teroristický obsah online k vyřešení poskytovatelům on-line služeb nebo si vyměňují informace se soukromými subjekty v kontextu kybernetických útoků. Pokud členské státy využívají infrastrukturu Europolu k výměně osobních údajů o trestných činech, které nespadají do působnosti Europolu, neměl by Europol mít k těmto údajům přístup.

(35)Teroristické útoky spouštějí rozsáhlé šíření teroristického obsahu prostřednictvím on-line platforem, kdy zobrazují ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývají k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity. Aby bylo zajištěno, že členské státy budou moci účinně bránit šíření tohoto obsahu v kontextu krizových situací vyplývajících z probíhajících nebo nedávných skutečných událostí, měl by mít Europol možnost vyměňovat si osobní údaje se soukromými subjekty, včetně klíčových slov, IP adres nebo URL souvisejících s tímto obsahem, které jsou nezbytné k podpoře členských států při prevenci šíření tohoto obsahu, zejména pokud je cílem nebo následkem tohoto obsahu vážné zastrašování obyvatelstva a pokud existuje očekávaný potenciál pro exponenciální množení a viralitu u mnoha poskytovatelů on-line služeb.

(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 60   61 stanoví pravidla na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, ale nevztahuje se na Europol. Aby byla zajištěna jednotná a důsledná ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, mělo by být nařízení (EU) 2018/1725 platné i pro Europol v souladu s čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení a mělo by být doplněno zvláštními ustanoveními o zvláštních operacích zpracování, které by měl Europol provádět při plnění svých úkolů.

(37)Vzhledem k výzvám, které používání nových technologií pachateli trestné činnosti představuje pro bezpečnost Unie, je třeba, aby donucovací orgány posílily své technologické možnosti. Za tímto účelem by měl Europol podporovat členské státy při využívání nových technologií pro prevenci proti trestným činům a potírání činů spadajících do působnosti Europolu. Aby mohl Europol hledat nové přístupy a vyvíjet společná technologická řešení pro členské státy k prevenci a boji proti trestným činům spadajícím do působnosti Europolu, měl by mít možnost provádět výzkumné a inovační činnosti týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně zpracování osobních údajů, pokud je to nezbytné, a při zajištění úplného dodržování základních práv. Ustanovení o nových nástrojích vyvinutých Europolem by neměla představovat právní základ pro jejich zavedení na úrovni Unie ani na vnitrostátní úrovni.

(38)Europol by měl hrát klíčovou roli při pomoci členským státům s vývojem nových technologických řešení založených na umělé inteligenci, z nichž budou mít prospěch vnitrostátní donucovací orgány v celé Unii. Europol by měl hrát klíčovou roli při podpoře etické, důvěryhodné a na člověka zaměřené umělé inteligence, která bude podléhat spolehlivým zárukám, pokud jde o zabezpečení, bezpečnost a základní práva.

(39)Europol by měl před zahájením svých výzkumných a inovačních projektů, které zahrnují zpracování osobních údajů, informovat evropského inspektora ochrany údajů. U každého projektu by měl Europol před zpracováním provést posouzení dopadu předpokládaných operací zpracování na ochranu osobních údajů a na všechna další základní práva, včetně případné předpojatosti výsledku. Mělo by sem patřit posouzení vhodnosti osobních údajů, jež mají být zpracovány, pro konkrétní účel projektu. Toto posouzení by usnadnilo dohledovou roli evropského inspektora ochrany údajů, včetně výkonu jeho opravných pravomocí podle tohoto nařízení, což může také vést k zákazu zpracování. Novými nástroji vyvinutými Europolem by neměl být dotčen právní základ ani důvody pro zpracování dotčených osobních údajů, jež by byly následně vyžadovány, aby tyto nástroje mohly být zavedeny na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

(40)Poskytnutí dodatečných nástrojů a možností Europolu vyžaduje posílení demokratického dohledu nad Europolem a jeho odpovědnosti. Společná parlamentní kontrola představuje důležitý prvek politického monitorování činností Europolu. Aby bylo možné účinně politicky monitorovat způsob, jak Europol využívá další nástroje a možnosti, měl by Europol každoročně předkládat skupině pro společnou parlamentní kontrolu informace o využívání těchto nástrojů a možností a o jeho výsledcích.

(41)Služby Europolu poskytují členským státům a třetím zemím přidanou hodnotu. Zahrnuje to i členské státy, které se neúčastní opatření podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie. Členské státy a třetí země mohou do rozpočtu Europolu přispívat na základě samostatných dohod. Europol by proto měl mít možnost přijímat v rámci svých cílů a úkolů příspěvky od členských států a třetích zemí na základě finančních dohod.

(42)Jelikož cíle tohoto nařízení, a to především podporovat a posilovat opatření donucovacích orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při prevenci a boji proti závažným trestným činům dotýkajícím se dvou nebo více členských států, terorismu a formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše ho může být vzhledem k přeshraniční povaze závažných trestných činů a terorismu a nutnosti koordinované reakce na související bezpečnostní hrozby lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(43)[V souladu s článkem 3 protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.] NEBO [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

(44)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(45)V souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne […]…

(46)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, především právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněné články 8 a 7 Listiny, jakož i článkem 16 SFEU. Vzhledem k důležitosti zpracování osobních údajů pro práci donucovacích orgánů obecně a pro podporu poskytovanou Europolem zvláště zahrnuje toto nařízení účinné záruky zajišťující plný soulad se základními právy zakotvenými v Listině základních práv. Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se omezuje na to, co je nezbytně nutné a přiměřené, a podléhá jednoznačným podmínkám, přísným požadavkům a účinnému dohledu ze strany evropského inspektora ochrany údajů.

(47)Nařízení (EU) 2016/794 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2016/794 se mění takto:

1)    Článek 2 se mění takto:

a) písmena h) až k) a písmena m), n) a o) se zrušují;

b) písmeno p) se nahrazuje tímto:

„p)    „administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě operativních údajů;“;

c) doplňuje se nové písmeno q), které zní:

„q)    „vyšetřovacím spisem“ soubor údajů nebo více souborů údajů, které členský stát, Úřad evropského veřejného žalobce nebo třetí země získaly v kontextu probíhajícího vyšetřování trestné činnosti v souladu s procedurálními náležitostmi a zárukami podle platného vnitrostátního trestního práva a předaly Europolu na podporu vyšetřování této trestné činnosti.“

2)    Článek 4 se mění takto:

a) odstavec 1 se mění takto:

i) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)    podporovat členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy a zvláštní zásahové jednotky, mimo jiné poskytováním operativní, technické a finanční podpory;“;

ii) písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j)    spolupracovat s institucemi Unie zřízenými na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU a s úřadem OLAF a agenturou ENISA, zejména prostřednictvím výměny informací a tím, že jim poskytuje analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;“;

iii) písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)    podporovat opatření členských států týkající se prevence a potírání forem trestné činnosti uvedených v příloze I, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu, včetně – ve spolupráci s členskými státy – koordinování reakce donucovacích orgánů na kybernetické útoky, odstraňování teroristického obsahu online a oznamování internetového obsahu, prostřednictvím něhož jsou tyto formy trestné činnosti usnadňovány, propagovány nebo páchány, příslušným poskytovatelům online služeb, aby dobrovolně zvážili slučitelnost oznamovaného internetového obsahu s jejich vlastními podmínkami;“;

iv) doplňují se nová písmena q) až r), která znějí:

„q)    podporovat členské státy při určování osob, jejichž účast na trestných činech spadajících do působnosti Europolu, které jsou uvedeny v příloze I, představuje vysoké bezpečnostní riziko, a usnadnit společné, koordinované a prioritní vyšetřování;

r)    vkládat údaje do Schengenského informačního systému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862* po konzultaci s členskými státy v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a se souhlasem výkonného ředitele Europolu o podezření na zapojení státního příslušníka třetí země do trestného činu spadajícího do působnosti Europolu, o němž se dozvěděl na základě informací získaných od třetích zemí nebo mezinárodních organizací ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. b);

s)    podporovat zavedení mechanismu hodnocení a monitorování podle nařízení (EU) č. 1053/2013 v rámci cílů Europolu stanovených v článku 3;

t)    aktivně sledovat a přispívat k výzkumným a inovačním činnostem důležitým pro dosažení cílů stanovených v článku 3, podporovat související činnosti členských států a provádět své výzkumné a inovační činnosti týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení, včetně vývoje, školení, testování a validace algoritmů pro vývoj nástrojů.

u)    podporovat opatření členských států při předcházení šíření online obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem v krizových situacích, který vychází z probíhající nebo nedávné skutečné události, zobrazuje ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývá k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity, a pokud je cílem nebo následkem tohoto obsahu vážné zastrašování obyvatelstva a pokud existuje očekávaný potenciál pro exponenciální množení a viralitu u mnoha poskytovatelů on-line služeb.

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Rady a Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).“;

b) v odstavci 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Europol rovněž napomáhá při operativním provádění těchto priorit, zejména v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti, mimo jiné usnadňováním a poskytováním administrativní, logistické, finanční a operativní podpory operativním a strategickým činnostem vedeným členskými státy.“;

c) v odstavci 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Europol rovněž provádí analýzu posouzení hrozeb, čímž podporuje Komisi a členské státy při provádění posouzení rizik.“;

d) vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí:

„4a.    Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcových programů Unie v oblasti výzkumných a inovačních činností, které jsou důležité pro dosažení cílů Europolu stanovených v článku 3. Pokud Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcového programu Unie, agentura z tohoto programu nedostává prostředky.

4b.    Europol podporuje prověřování konkrétních případů přímých zahraničních investic do Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452*, které se týkají podniků poskytujících technologie používané nebo vyvíjené Europolem nebo členskými státy pro předcházení a vyšetřování trestných činů podle článku 3 o očekávaných dopadech na bezpečnost.

____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79I, 21.3.2019, s. 1).“

e) v odstavci 5 se doplňuje nová věta, která zní:

„Zaměstnanci Europolu mohou napomáhat příslušným orgánům členských států na jejich žádost a v souladu s jejich vnitrostátním právem při provádění vyšetřovacích úkonů.“

3)    V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.      Pokud se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestné činnosti spadající do jeho působnosti, požádá prostřednictvím národních jednotek příslušné orgány dotčeného členského státu nebo členských států, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.“

4)    V článku 7 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.    Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849* mohly spolupracovat s Europolem v souladu s článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153**, zejména prostřednictvím národních jednotek, pokud jde o finanční informace a analýzy, a to v rámci svého mandátu a pravomocí.

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122).“

5)    Článek 18 se mění takto:

a) odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)    usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty;“;

ii) doplňují se nová písmena e) a f), která znějí:

„e)    výzkum a inovace týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení, za účelem vyvíjení, školení, testování a validace algoritmů pro vývoj nástrojů;

f)    podpora členských států při informování veřejnosti o podezřelých nebo odsouzených osobách, které jsou hledány na základě vnitrostátního soudního rozhodnutí týkajícího se trestného činu spadajícího do působnosti Europolu, a usnadnění poskytování informací o těchto osobách ze strany veřejnosti.“;

   b) vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.    Zpracování osobních údajů pro účely výzkumu a inovací podle odst. 2 písm. e) se provádí prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů Europolu s jasně stanovenými cíli, dobou trvání a rozsahem daného zpracování osobních údajů s ohledem na dodatečné zvláštní záruky stanovené v článku 33a.“;

c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Aniž je dotčen čl. 8 odst. 4 a článek 18a, jsou kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pro každý účel uvedený v odstavci 2, uvedeny v příloze II.“;

d) vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a.    Před zpracováním údajů podle odstavce 2 tohoto článku může Europol dočasně zpracovávat osobní údaje získané podle čl. 17 odst. 1 a 2 za účelem zjištění, zda tyto údaje splňují požadavky odstavce 5 tohoto článku, včetně kontroly údajů oproti všem údajům, které Europol již zpracovává v souladu s odstavcem 5.

Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů dále upřesní podmínky týkající se zpracování těchto údajů.

Europol může zpracovávat osobní údaje podle tohoto odstavce pouze po dobu nejvýše jednoho roku nebo v odůvodněných případech po delší dobu s předchozím souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, je-li to pro účely tohoto článku nezbytné. Pokud výsledek zpracování ukáže, že osobní údaje nesplňují požadavky odstavce 5 tohoto článku, Europol tyto údaje vymaže a informuje o tom poskytovatele údajů.“

6)    Vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Zpracování informací na podporu vyšetřování trestné činnosti

1.    Je-li to nezbytné pro podporu vyšetřování konkrétní trestné činnosti, může Europol zpracovávat osobní údaje i mimo kategorie subjektů údajů uvedené v příloze II, pokud:

a) členský stát nebo Úřad evropského veřejného žalobce poskytne Europolu spis vyšetřovacího případu podle čl. 17 odst. 1 písm. a) pro účely operativní analýzy na podporu tohoto vyšetřování konkrétní trestné činnosti v rámci mandátu Europolu podle čl. 18 odst. 2 písm. c) a

b) Europol usoudí, že není možné provést operativní analýzu vyšetřovacího spisu bez zpracování osobních údajů, které nesplňují požadavky čl. 18 odst. 5. Toto posouzení se zaznamená.

2.    Europol může zpracovávat osobní údaje obsažené ve vyšetřovacím spise, pokud podporuje probíhající vyšetřování konkrétní trestné činnosti, pro které členský stát nebo Úřad evropského veřejného žalobce předal vyšetřovací spis v souladu s odstavcem 1, a to pouze za účelem podpory tohoto vyšetřování.

Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů dále upřesní podmínky týkající se zpracování těchto údajů.

Aniž je dotčeno zpracování osobních údajů podle čl. 18 odst. 5a, se osobní údaje mimo kategorie subjektů údajů uvedené v příloze II funkčně oddělí od ostatních údajů a lze k nim přistupovat pouze v případě potřeby na podporu vyšetřování konkrétní trestné činnosti, pro něž byly poskytnuty.

3.    Na žádost členského státu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, který předal vyšetřovací spis případu Europolu podle odstavce 1, může Europol tento vyšetřovací spis případu a výsledek své operativní analýzy uchovávat i nad rámec doby uchovávání stanovené v odstavci 2, a to pouze za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti a pouze po dobu, po kterou v daném členském státě probíhá soudní řízení související s vyšetřováním této trestné činnosti.

Uvedený členský stát může rovněž požádat Europol o uchování vyšetřovacího spisu a výsledku jeho operativní analýzy po dobu delší, než je doba uchovávání stanovená v odstavci 2, za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti, a pouze po dobu, po kterou probíhá soudní řízení následující po souvisejícím vyšetřování této trestné činnosti v jiném členském státě.

Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů dále upřesní podmínky týkající se zpracování těchto údajů. Tyto osobní údaje se funkčně oddělí od ostatních údajů a lze k nim přistupovat pouze v případě potřeby za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti.

4.    Odstavce 1 až 3 se rovněž použijí, pokud Europol obdrží osobní údaje ze třetí země, s níž je uzavřena dohoda buď na základě článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, nebo na základě článku 218 SFEU v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, nebo na kterou se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, a tato třetí země předá Europolu vyšetřovací spis pro operativní analýzu na podporu vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě nebo v členských státech, které Europol podporuje. Pokud třetí země předá vyšetřovací spis Europolu, je o tom informován evropský inspektor ochrany údajů. Europol ověří, zda množství osobních údajů není zjevně nepřiměřené ve vztahu ke konkrétnímu vyšetřování v členském státě, které Europol podporuje, a že neexistují žádné objektivní prvky nasvědčující tomu, že třetí země získala spis při zjevném porušení základních práv. Dojde-li Europol nebo evropský inspektor ochrany údajů k závěru, že existují předběžné náznaky, že tyto údaje jsou nepřiměřené nebo byly shromážděny v rozporu se základními právy, Europol je nezpracuje. K údajům zpracovávaným podle tohoto odstavce může Europol přistupovat pouze tehdy, je-li to nezbytné pro podporu vyšetřování konkrétní trestné činnosti v členském státě nebo v členských státech. Sdílejí se pouze v rámci Unie.“

7)    Článek 20 se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.    V rámci provádění specializovaných projektů operativní analýzy uvedených v čl. 18 odst. 3 mohou členské státy určit informace, které má Europol přímo zpřístupnit dalším vybraným členským státům za účelem posílení spolupráce při konkrétním vyšetřování, aniž jsou dotčena jakákoli omezení podle čl. 19 odst. 2.“;

b) v odstavci 3 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„3.    V souladu s vnitrostátním právem jsou informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 2a členským státům přístupné a dále jimi zpracovávané pouze pro účely soudního řízení týkajícího se následujících forem trestné činnosti a pro účely předcházení a boje proti:“;

c) doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5.    Pokud vnitrostátní právo umožňuje zaměstnancům Europolu vypovídat o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při plnění svých povinností nebo výkonu svých činností, mohou v soudním řízení v členských státech vypovídat pouze zaměstnanci Europolu zmocnění výkonným ředitelem.“

8)    Vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

Vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce

1.    Europol naváže a udržuje úzké vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). V rámci tohoto vztahu jednají Europol a Úřad evropského veřejného žalobce v rámci svého příslušného mandátu a pravomocí. Za tímto účelem uzavřou obě strany pracovní ujednání stanovující způsoby jejich spolupráce.

2.    Europol aktivně podporuje vyšetřování a stíhání vedené Úřadem evropského veřejného žalobce a spolupracuje s ním, zejména prostřednictvím výměny informací a poskytováním analytické podpory.

3.    Europol přijme veškerá vhodná opatření, aby umožnil Úřadu evropského veřejného žalobce mít nepřímý přístup k informacím předávaným pro účely čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody. Článek 21 se použije obdobně s výjimkou jeho odstavce 2.

4.    Europol bez zbytečného odkladu hlásí Úřadu evropského veřejného žalobce jakoukoli trestnou činnost, u níž by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonávat svou pravomoc.“

9)    V článku 21 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:

„8.    Pokud během doby zpracovávání informací v souvislosti s určitým vyšetřováním nebo konkrétním projektem zjistí Europol informace týkající se možné protiprávní činnosti poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, předá Europol z vlastního podnětu a bez zbytečného odkladu tyto informace úřadu OLAF.“

10)    Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Předávání operativních osobních údajů orgánům, institucím a jiným subjektům Unie

1. S výhradou případných dalších omezení podle tohoto nařízení, zejména podle čl. 19 odst. 2 a 3, a aniž je dotčen článek 67, předá Europol operativní osobní údaje jinému orgánu, instituci, úřadu nebo subjektu Unie, pouze pokud jsou tyto údaje nezbytné pro legitimní plnění úkolů jiného orgánu, instituce, úřadu nebo subjektu Unie.

2. Pokud se operativní osobní údaje předávají na žádost jiného orgánu, instituce či subjektu Unie, odpovídají za zákonnost tohoto předání správce i příjemce.

Europol si ověří působnost jiného orgánu, instituce, úřadu nebo agentury Unie. Vzniknou-li pochybnosti, zda je předání osobních údajů nezbytné, požádá Europol příjemce o další informace.

Přijímající orgán, instituce, úřad či subjekt Unie zajistí, aby nezbytnost předání operativních osobních údajů mohla být následně ověřena.

3. Přijímající orgán, instituce, úřad či subjekt Unie zpracuje operativní osobní údaje výlučně pro účely, pro které byly předány.“

11)    Článek 25 se mění takto:

a) V odstavci 5 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel v jednotlivých případech povolit předání nebo kategorie předání osobních údajů třetím zemím či mezinárodním organizacím, jestliže předání je nebo související předání jsou:“;

   b) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„Je-li předání osobních údajů založeno na odstavci 5, musí být zdokumentováno a příslušná dokumentace na požádání zpřístupněna evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tato dokumentace musí obsahovat záznam o dni a čase předání a informace o přijímajícím příslušném orgánu, o důvodech předání a o předaných operativních osobních údajích.“

12)    Článek 26 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Europol může přijímat osobní údaje přímo od soukromých subjektů a zpracovávat tyto osobní údaje v souladu s článkem 18 za účelem určení všech dotčených národních jednotek, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a). Europol neprodleně předá osobní údaje a všechny příslušné výsledky zpracování těchto údajů nezbytné pro účely stanovení pravomoci příslušným národním jednotkám. Europol může předat osobní údaje a příslušné výsledky zpracování těchto údajů nezbytné pro účely stanovení pravomoci v souladu s článkem 25 kontaktním místům a dotčeným orgánům uvedeným v odst. 1 písm. b) a c). Poté, co Europol určí a předá příslušné osobní údaje všem dotčeným příslušným národním jednotkám, nebo není-li možné určit další dotčené národní jednotky, údaje vymaže, pokud do čtyř měsíců po předání národní jednotka, kontaktní místo nebo dotčený orgán tyto osobní údaje znovu nepředají Europolu v souladu s čl. 19 odst. 1.“;

b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud Europol obdrží osobní údaje od soukromého subjektu ve třetí zemi, může tyto údaje předat pouze členskému státu nebo dotčené třetí zemi, se kterou byla uzavřena dohoda podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV nebo podle článku 218 SFEU nebo na kterou se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6, může Europol předat výsledek své analýzy a ověření těchto údajů dotčené třetí zemi.“;

c) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5.   Europol může v jednotlivých případech předat nebo přenést osobní údaje soukromým subjektům, je-li to nezbytně nutné a s výhradou možných omezení stanovených podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, a to v následujících případech:

a) předání nebo přenos je nade vši pochybnost v zájmu subjektu údajů a souhlas subjektu údajů byl udělen nebo

b) předání nebo přenos je naprosto nezbytný v zájmu zabránění bezprostřednímu spáchání trestného činu, včetně terorismu, spadajícího do působnosti Europolu nebo

c) předání nebo přenos veřejně dostupných osobních údajů je nezbytně nutný ke splnění úkolu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) a jsou splněny tyto podmínky:

i)    předání nebo přenos se týká jednotlivého konkrétního případu;

ii)    v daném případě nepřevažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání nebo přenos žádná základní práva a svobody dotčených subjektů údajů nebo

d) předání nebo přenos osobních údajů je nezbytně nutný, aby mohl Europol informovat tento soukromý subjekt, že obdržené informace nestačí k tomu, aby umožnily Europolu určit dotčené národní jednotky, a jsou splněny tyto podmínky:

6. Pokud jde o odst. 5 písm. a), b) a d) tohoto článku), není-li dotčený soukromý subjekt usazen v Unii nebo v zemi, s níž má Europol dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU nebo na niž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, výkonný ředitel předání povolí pouze tehdy, je-li to:

a) nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

b) nezbytné pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů nebo

c) nutné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi nebo

d) v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů spadajících do pravomoci Europolu nebo

e) v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu spadajícího do pravomoci Europolu.

Osobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel určí, že základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem na předání uvedeným v písmenech d) a e).

Předávání nesmí být systematické, hromadné nebo strukturální.“

d) vkládají se nové odstavce 6a a 6b, které znějí:

„6a.   Europol může požádat členské státy prostřednictvím jejich národních jednotek, aby získaly podle svých platných zákonů osobní údaje od soukromých subjektů, které jsou usazeny nebo mají na jejich území právního zástupce, za účelem jejich sdílení s Europolem, a to za podmínky, že požadované osobní údaje jsou přísně omezeny na to, co je pro Europol nezbytné k určení dotčených národních jednotek.

Bez ohledu na pravomoc u konkrétního trestného činu, v souvislosti s nímž Europol usiluje o určení dotčené národní jednotky, členské státy zajistí, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány mohly v souladu se zákonem zpracovat tyto žádosti v souladu s jejich vnitrostátním právem, aby mohly Europolu poskytnout informace nezbytné pro splnění jeho cílů.

 6b.   Infrastrukturu Europolu lze využívat k výměnám mezi příslušnými orgány členských států a soukromými subjekty v souladu s vnitrostátním právem příslušných členských států. Pokud členské státy využívají tuto infrastrukturu k výměně osobních údajů o trestných činech, které nespadají do působnosti Europolu, nemá Europol k těmto údajům přístup.“;

e) odstavce 9 a 10 se zrušují.

13) Vkládá se nový článek 26a, který zní:

„Článek 26a

Výměny osobních údajů se soukromými subjekty v krizových situacích

1. Europol může přijímat osobní údaje přímo od soukromých subjektů a zpracovávat tyto osobní údaje v souladu s článkem 18, aby zabránil šíření online obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem v krizových situacích, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. u).

2. Pokud Europol obdrží osobní údaje od soukromého subjektu ve třetí zemi, může tyto údaje předat pouze členskému státu nebo dotčené třetí zemi, se kterou byla uzavřena dohoda podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV nebo podle článku 218 SFEU nebo na kterou se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6, může Europol předat výsledek své analýzy a ověření těchto údajů dotčené třetí zemi.

3. Europol může v jednotlivých případech předávat nebo přenášet osobní údaje soukromým subjektům, s výhradou případných omezení stanovených podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, pokud je předání nebo přenos těchto údajů nezbytně nutný k zabránění šíření online obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. u), a v daném případě nepřevažují nad veřejným zájmem vyžadujícím přenos nebo převod žádná základní práva a svobody dotčených subjektů údajů.

4. Není-li dotčený soukromý subjekt usazen v Unii nebo v zemi, s níž má Europol dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU nebo na niž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, předání povoluje výkonný ředitel.

5. Europol může požádat členské státy, aby prostřednictvím svých národních jednotek získaly podle svých platných právních předpisů osobní údaje od soukromých subjektů, které jsou usazeny nebo mají právního zástupce na jejich území, za účelem jejich sdílení s Europolem, a to za podmínky, že požadované osobní údaje jsou přísně omezeny na to, co je pro Europol nezbytné k zabránění šíření online obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. u). Bez ohledu na pravomoc, pokud jde o šíření obsahu, v souvislosti s nímž Europol požaduje osobní údaje, členské státy zajistí, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány mohly v souladu se zákonem zpracovat tyto žádosti v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, aby mohly Europolu poskytnout informace nezbytné pro splnění jeho cílů.

6. Europol zajistí dokumentaci podrobných záznamů o veškerých předáních osobních údajů a o důvodech těchto předání v souladu s tímto nařízením a tyto podrobné záznamy na vyžádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů podle článku 40.

7. Pokud jsou obdrženými osobními údaji nebo těmi, které mají být předány, dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku dotčeného členského státu.“

14)    Vkládá se nový článek 27a, který zní:

 „Článek 27a

Zpracování osobních údajů Europolem

1. Na zpracování osobních údajů Europolem se vztahuje toto nařízení a článek 3 a kapitola IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725*.

Na zpracování administrativních osobních údajů Europolem se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725 s výjimkou jeho kapitoly IX.

2. Odkazy na „použitelná pravidla pro ochranu údajů“ v tomto nařízení se považují za odkazy na ustanovení o ochraně údajů obsažená v tomto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725.

3. Odkazy na „osobní údaje“ v tomto nařízení se považují za odkazy na „operativní osobní údaje“, není-li uvedeno jinak.

4. Europol určí maximální doby uložení administrativních osobních údajů ve svém jednacím řádu.

____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“

15)    Článek 28 se zrušuje.

16)    Článek 30 se mění takto:

a) v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2. Automatizované či jiné zpracovávání osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracovávání genetických údajů a biometrických údajů za účelem jedinečného určení fyzické osoby nebo údajů o zdravotním stavu nebo údajů o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby je povoleno pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které Europol zpracovává.“;

b) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„K osobním údajům uvedeným v odstavcích 1 a 2 má s výjimkou případů uvedených v čl. 20 odst. 2a přímý přístup pouze Europol.“;

c) odstavec 4 se zrušuje;

d) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům, institucím Unie ani nepřenášejí třetím zemím a mezinárodním organizacím, pokud toto předání nebo přenos není v jednotlivých případech týkajících se trestných činů, které spadají do působnosti Europolu, a v souladu s kapitolou V naprosto nezbytné a přiměřené.“

17)    Článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32

Zabezpečení zpracování

Europol a členské státy zavedou mechanismy k zajištění toho, aby se bezpečnostní opatření uvedená v článku 91 nařízení (EU) 2018/1725 uplatňovala ve všech informačních systémech.“

18)    Článek 33 se zrušuje.

19)    Vkládá se nový článek 33a, který zní:

„Článek 33a

Zpracování osobních údajů pro výzkum a inovace

1.        Na zpracování osobních údajů prováděné prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů Europolu uvedených v čl. 18 odst. 2 písm. e) se vztahují tyto dodatečné záruky:

a)každý projekt podléhá předchozímu schválení výkonným ředitelem na základě popisu předpokládané činnosti zpracování, v němž je uvedena nutnost zpracování osobních údajů, například průzkum a testování inovativních řešení a zajištění přesnosti výsledků projektu, popis osobních údajů, které mají být zpracovány, popis doby uchovávání a podmínek pro přístup k osobním údajům, posouzení dopadů rizik z hlediska ochrany údajů na všechna práva a svobody subjektů údajů, včetně případné předpojatosti výsledku, a opatření předpokládaná k řešení těchto rizik;

b)b) před zahájením projektu jsou informováni správní rada a evropský inspektor ochrany údajů; c) veškeré osobní údaje, které mají být zpracovány v kontextu projektu, se dočasně zkopírují do samostatného, izolovaného a chráněného prostředí pro zpracování údajů v rámci Europolu pouze za účelem provedení tohoto projektu a přístup k těmto údajům mají pouze oprávnění zaměstnanci;

c)d) žádné osobní údaje zpracovávané v kontextu projektu nesmí být předávány, přenášeny ani jinak zpřístupněny jiným stranám;

d)e) žádné zpracování osobních údajů v kontextu projektu nesmí vést k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů;

e)f) veškeré osobní údaje zpracovávané v kontextu projektu se vymažou po dokončení projektu nebo po uplynutí doby uchovávání těchto osobních údajů v souladu s článkem 31;

f)g) záznamy o zpracování osobních údajů v kontextu projektu se uchovávají po dobu trvání projektu a jeden rok po jeho ukončení, a to pouze pro účely ověření přesnosti výsledku zpracování údajů a pouze po dobu nezbytnou.

3.    Europol uchovává úplný a podrobný popis procesu a odůvodnění školení, testování a validace algoritmů, aby byla zajištěna transparentnost a ověření přesnosti výsledků.“

20) Článek 34 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případě porušení zabezpečení osobních údajů oznámí Europol toto porušení bez zbytečného prodlení v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 příslušným orgánům dotčených členských států, jakož i poskytovateli dotyčných údajů, ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení osobních údajů mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob.“;

b) odstavec 3 se zrušuje.

21)    Článek 35 se mění takto:

a) odstavce 1 a 2 se zrušují;

b) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 93 nařízení 2018/1725, požádá Europol, nemá-li kontaktní údaje dotčeného subjektu údajů, poskytovatele údajů, aby sdělil dotčenému subjektu údajů porušení ochrany osobních údajů a informoval Europol o přijatém rozhodnutí.“;

b)odstavce 4 a 5 se zrušují.“

22) Článek 36 se mění takto:

a) odstavce 1 a 2 se zrušují;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup podle článku 80 nařízení (EU) 2018/1725 k osobním údajům, které se ho týkají, může bez vynaložení nepřiměřených nákladů podat žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován, nebo u Europolu. Pokud je žádost podána orgánu členského státu, uvedený orgán předá bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce od doručení, tuto žádost Europolu;“

c) odstavce 6 a 7 se zrušují.

23) Článek 37 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na opravu nebo výmaz osobních údajů nebo právo na omezení zpracování osobních údajů, které se ho týkají, podle článku 82 nařízení (EU) 2018/1725 může podat žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován, nebo u Europolu. Pokud je žádost podána orgánu členského státu, uvedený orgán předá bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce od doručení, tuto žádost Europolu.“;

b) odstavec 2 se zrušuje;

c) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 82 odst. 3 nařízení 2018/1725, Europol namísto výmazu omezí osobní údaje uvedené v odstavci 2 zmíněného nařízení, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů.“;

d) odstavce 8 a 9 se zrušují.

24) Vkládá se nový článek 37a, který zní:

„Článek 37a

Právo na omezení zpracování

Pokud bylo zpracování osobních údajů omezeno podle čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725, tyto osobní údaje se zpracovávají pouze za účelem ochrany práv subjektu údajů nebo jiné fyzické či právnické osoby nebo pro účely stanovené v čl. 82 odst. 3 uvedeného nařízení.“

25)    Článek 38 se mění takto:

a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Za dodržování nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k administrativním osobním údajům a za dodržování tohoto nařízení a článku 3 a kapitoly IX nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k operativním osobním údajům odpovídá Europol.“;

b) v odstavci 7 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Zabezpečení těchto výměn musí být zajištěno v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2018/1725.“

26) Článek 39 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž je dotčen článek 90 nařízení (EU) 2018/1725, podléhá každý nový druh operací zpracování, který má být proveden, předchozí konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, pokud mají být zpracovávány zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení.“;

b) odstavce 2 a 3 se zrušují.

27) Vkládá se nový článek 39a, který zní:

„Článek 39a

Záznamy týkající se kategorií činností zpracování

1. Europol vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování, za které odpovídá. Tyto záznamy obsahují následující informace:

a) kontaktní údaje Europolu a jméno a kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů;

b) účely zpracování;

c) popis kategorií subjektů údajů a kategorií operativních osobních údajů;

d) kategorie příjemců, kterým byly nebo budou operativní osobní údaje zpřístupněny, včetně příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;

e) informace o případném předání operativních osobních údajů třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu, včetně určení této třetí země, mezinárodní organizace či soukromého subjektu;

f) je-li to možné, plánované lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;

g) je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v článku 91 nařízení (EU) 2018/1725.

2. Záznamy podle odstavce 1 se vyhotovují písemně, a to i v elektronické formě.

3. Europol na požádání zpřístupní záznamy uvedené v odstavci 1 evropskému inspektorovi ochrany údajů.“

28)    Článek 40 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto:

„Vedení záznamů“;

b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V souladu s článkem 88 nařízení (EU) 2018/1725 vede Europol záznamy o svých operacích zpracování. Záznamy není možno měnit.“;

c) v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 88 nařízení (EU) 2018/1725, záznamy vypracované podle odstavce 1 se sdělí dotčené národní jednotce, vyžaduje-li to konkrétní vyšetřování související s dodržováním pravidel ochrany údajů.“

29)    Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41

Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů

1.    Správní rada jmenuje z řad zaměstnanců pověřence pro ochranu údajů konkrétně jmenovaného pro tento účel. Při výkonu svých povinností jedná nezávisle a nesmí přijímat žádné pokyny.

2.    Pověřenec pro ochranu osobních údajů se vybere na základě svých osobních a profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí v oblasti ochrany údajů a praxe a své schopnosti plnit úkoly podle tohoto nařízení.

3. Výběr pověřence pro ochranu osobních údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi jeho povinnostmi pověřence pro ochranu osobních údajů a jeho případnými dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení.

4.    Pověřenec pro ochranu údajů je jmenován na funkční období čtyř let a může být jmenován opětovně. Přestane-li pověřenec pro ochranu osobních údajů splňovat podmínky požadované pro výkon funkce, může jej správní rada odvolat, a to pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů.

5.    Po jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů ho správní rada zaregistruje u evropského inspektora ochrany údajů.

6. Europol zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je evropskému inspektorovi ochrany údajů.“

30) Vkládají se nové články 41a a 41b, které znějí:

„Článek 41a

Postavení pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Europol zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.

2. Europol podporuje pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 41b tím, že mu poskytuje zdroje a pracovníky nezbytné k plnění těchto úkolů a přístup k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí. Příslušní pracovníci mohou být doplněni asistentem pověřence pro ochranu osobních údajů pro oblast operativního a administrativního zpracování osobních údajů.

3. Europol zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se výkonu těchto úkolů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen správní radě. Správní rada nesmí pověřence pro ochranu osobních údajů propustit ani sankcionovat v souvislosti s plněním jeho úkolů.

4. Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů a výkonem jejich práv podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) 2018/1725. Nikdo nesmí mít újmu z toho, že upozornil pověřence pro ochranu osobních údajů na skutečnost, při níž podle něj došlo k porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725.

5. Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující činnost pověřence pro ochranu osobních údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo pověřence pro ochranu osobních údajů, odvolání, úkolů, povinností a pravomocí pověřence pro ochranu osobních údajů, jakož i záruk jeho nezávislosti.

6. Pověřenec pro ochranu údajů a jeho zaměstnanci jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti podle čl. 67 odst. 1.

Článek 41b

Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů

1.    Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává zejména tyto úkoly týkající se zpracování osobních údajů:

a)    nezávisle zajišťuje, aby Europol dodržoval ustanovení o ochraně údajů uvedená v tomto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 a příslušná ustanovení o ochraně údajů uvedená v jednacím řádu Europolu; patří sem sledování souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1725, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s politikami Europolu v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy zaměstnanců zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;

b) poskytuje informace a poradenství Europolu a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování osobních údajů, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení, nařízení (EU) 2018/1725 a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;

c) na požádání poskytuje poradenství, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a sleduje jeho uplatňování podle článku 89 nařízení (EU) 2018/1725;

d) vede seznam případů porušení zabezpečení osobních údajů a na žádost poskytuje poradenství, pokud jde o nezbytnost ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 92 a 93 nařízení (EU) 2018/1725;

e) zajišťuje, aby byly v souladu s tímto nařízením vedeny záznamy o předávání a přijímání osobních údajů;

f) zajišťuje informovanost subjektů údajů o jejich právech podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 na jejich žádost;

g) spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti zpracování údajů;

h) spolupracuje s evropským inspektorem ochrany osobních údajů;

i) spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména se jmenovanými pověřenci pro ochranu osobních údajů příslušných orgánů členských států a vnitrostátními dozorovými úřady, pokud jde o záležitosti ochrany údajů v oblasti prosazování práva;

j) působí jako kontaktní místo pro evropského inspektora ochrany osobních údajů v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článků 39 a 90 nařízení (EU) 2018/1725, a případně vede konzultace ve všech dalších záležitostech;

k) vypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektorovi ochrany osobních údajů.

2.    Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává funkce stanovené nařízením (EU) 2018/1725 ve vztahu k administrativním osobním údajům.

3.    Při plnění svých úkolů mají pověřenec pro ochranu osobních údajů a zaměstnanci Europolu, kteří pověřenci pro ochranu osobních údajů napomáhají při výkonu jeho povinností, přístup ke všem údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu.

4.    Dojde-li pověřenec pro ochranu osobních údajů k závěru, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení, nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování administrativních osobních údajů nebo ustanovení tohoto nařízení nebo článku 3 a kapitoly IX nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování operativních osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá ho, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu.

Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje pověřenec pro ochranu údajů správní radu. Správní rada odpoví ve stanovené lhůtě dohodnuté s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, pověřenec pro ochranu údajů předá záležitost evropskému inspektorovi ochrany údajů.“

31)    V článku 42 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Za účelem výkonu dohledu má vnitrostátní dozorový úřad v prostorách národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům poskytnutým jeho členským státem Europolu v souladu s příslušnými národními postupy a k záznamům uvedeným v článku 40.

 2.   Vnitrostátní dozorové úřady mají přístup do kanceláří a k dokumentům svých příslušných styčných důstojníků u Europolu.“

32)    Článek 43 se mění takto:

a) v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za sledování a zajištění uplatňování ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem a za poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů.“;

b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok zprávu o své činnosti dohledu nad Europolem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 60 nařízení (EU) 2018/1725. Vnitrostátní dozorové úřady se vyzvou, aby k této zprávě, než se stane součástí výroční zprávy, předložily připomínky. Evropský inspektor ochrany údajů v co největší míře zohlední připomínky vnitrostátních dozorových úřadů a v každém případě je uvede ve výroční zprávě.

Zpráva obsahuje statistické informace týkající se stížností, dotazů a šetření, jakož i předání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím, případů předběžné konzultace a využití pravomocí stanovených v odstavci 3.“

33)    V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dohled v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725. Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých povinností stanovených v čl. 43 odst. 2 využívá odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních dozorových úřadů. Při provádění společných kontrol ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních dozorových úřadů, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, rovnocenné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v čl. 43 odst. 4, a jsou vázáni obdobnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v čl. 43 odst. 6.“

34)    Články 45 a 46 se zrušují.

35)    Článek 47 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

“ 1.   Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů Europolem, které se ho týkají, nebylo dodrženo toto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725.“;

b) v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Týká-li se stížnost rozhodnutí, jak je uvedeno v článcích 36, 37 nebo 37a tohoto nařízení nebo článcích 80, 81 nebo 82 nařízení (EU) 2018/1725, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s vnitrostátními dozorovými úřady členského státu, jenž byl zdrojem údajů, nebo přímo dotčeného členského státu.“;

c) doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Evropský inspektor ochrany údajů informuje subjekt údajů o průběhu řešení a výsledku stížnosti, jakož i o možnosti žádat o soudní ochranu podle článku 48.“

36)    Článek 50 se mění takto:

a) nadpis se nahrazuje tímto:

„Právo na náhradu škody“;

b) odstavec 1 se zrušuje.

c) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Spor mezi Europolem a členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody vyplacenou osobě, která utrpěla majetkovou nebo nemajetkovou újmu podle článku 65 nařízení (EU) 2018/1725 a vnitrostátního práva provádějícího článek 56 směrnice (EU) 2016/680, se předloží správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 SFEU.“

37)    Článek 51 se mění takto:

   a) v odstavci 3 se doplňují nová písmena f) až i), která znějí:

„f)    výroční informaci o počtu případů, kdy Europol následně požádal soukromé subjekty nebo z vlastního podnětu požádal členské státy usazení o předání osobních údajů v souladu s článkem 26, včetně konkrétních příkladů případů prokazujících, proč byly tyto žádosti nezbytné pro splnění jeho cílů a úkolů;

g)    výroční informaci o počtu případů, kdy bylo nutné, aby Europol zpracovával osobní údaje mimo kategorie subjektů údajů uvedené v příloze II, aby mohl podpořit členské státy při vyšetřování konkrétní trestné činnosti v souladu s článkem 18a, včetně příkladů těchto případů prokazujících, proč bylo toto zpracování údajů nezbytné;

h)    výroční informaci o počtu případů, kdy Europol vložil záznamy do Schengenského informačního systému podle čl. 4 odst. 1 písm. r), a počtu „shod“, které tyto záznamy vygenerovaly, včetně konkrétních příkladů případů prokazujících, proč byly tyto záznamy nezbytné pro splnění cílů a úkolů Europolu;

i)    výroční informaci o počtu pilotních projektů, v nichž Europol zpracovával osobní údaje za účelem školení, testování a ověřování algoritmů pro vývoj nástrojů pro prosazování práva, včetně nástrojů založených na umělé inteligenci, v souladu s článkem 33a, včetně informace o účelech těchto projektů a potřebách donucovacích orgánů, o jejichž řešení tyto orgány usilují.“

38)    V článku 57 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě smluv o poskytnutí příspěvku nebo grantových dohod v souladu se svými finančními pravidly uvedenými v článku 61 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky Unie. Příspěvky mohou být přijaty od zemí, s nimiž má Europol nebo Unie dohodu stanovující finanční příspěvky Europolu v rozsahu působnosti cílů a úkolů Europolu. Výše příspěvku je stanovena v příslušné dohodě.“

39)    Článek 61 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Finanční pravidla platná pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se nesmí odchýlit od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, ledaže je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s předchozím souhlasem Komise.“;

b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Europol může udělovat granty na plnění svých cílů a úkolů uvedených v článcích 3 a 4.

3.   Europol může členským státům udělit granty bez výzvy k předkládání návrhů na provádění činností obsažených v cílech a úkolech Europolu.“;

c) vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud je to z provozních důvodů řádně odůvodněno, může finanční podpora pokrýt veškeré investiční náklady na zařízení, infrastrukturu nebo jiné prostředky.“

40)    Článek 67 se nahrazuje tímto:

„Článek 67

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1. Europol přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, a to mimo jiné ustanoveních o výměně těchto informací se třetími zeměmi a o jejich zpracovávání a uchovávání, která jsou obsažena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (44) a (EU, Euratom) 2015/444 (45). Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetí země nebo jakékoli výjimečné poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům ad hoc, pokud toto správní ujednání neexistuje, musí předem schválit Komise.

2. Správní rada přijme bezpečnostní předpisy Europolu po schválení Komisí. Při posuzování navržených bezpečnostních předpisů Komise zajistí jejich slučitelnost s rozhodnutími (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.“

41)    V článku 68 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.    Komise předloží do [tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost] zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž posoudí provozní přínosy provádění pravomocí stanovených v čl. 18 odst. 2 písm. e) a odst. 5a), článku 18a, článku 26 a článku 26a, pokud jde o cíle Europolu. Zpráva se bude zabývat dopadem těchto pravomocí na základní práva a svobody zakotvené v Listině základních práv.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.Článek RÁMEC LEGISLATIVNÍHO PODNĚTU

1.1.Název legislativního podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká:

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 62  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by legislativní podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění legislativního podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění legislativního podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad legislativního podnětu

◻ časově omezená doba trvání

◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2027,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 75  

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky:

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD LEGISLATIVNÍHO PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Vzhledem k tomu, že ještě nedošlo k hlasování o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a o rozpočtu na rok 2021, zahrnuje odhadovaný finanční dopad legislativního podnětu pouze zdroje potřebné nad rámec základní výše příspěvku EU pro Europol (dodatečné zdroje v porovnání se základní výší – dokument č. 68).

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky Europolu

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Vzhledem k tomu, že ještě nedošlo k hlasování o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a o rozpočtu na rok 2021, zahrnuje odhadovaný finanční dopad legislativního podnětu pouze zdroje potřebné nad rámec základní výše příspěvku EU pro Europol (dodatečné zdroje v porovnání se základní výší – dokument č. 68).

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje Europolu

3.2.3.1.Shrnutí

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Nábor je plánován na polovinu roku. Částky byly odpovídajícím způsobem upraveny: náklady na nově přijaté zaměstnance byly v roce jejich náboru odhadnuty na 50 % průměrných nákladů.

Lidské zdroje potřebné k provedení cílů nového mandátu byly odhadnuty ve spolupráci s Europolem. Odhady zohledňují očekávané zvýšení pracovní zátěže s tím, jak budou zúčastněné strany v průběhu času více využívat služeb Europolu, jakož i čas potřebný k tomu, aby Europol absorboval zdroje, aby nedošlo k situaci, kdy by agentura nemohla plně provést svůj příspěvek z EU a včas prostředky alokovat.

V legislativním finančním výkazu se nepředpokládá nárůst smluvních zaměstnanců. Komise má v úmyslu navrhnout zvýšení svého doporučení na počet smluvních zaměstnanců poskytujících IT a administrativní podporu operativních činností ze 191 na 235. Maximální počty smluvních zaměstnanců budou stanoveny na 235 v roce 2021 a na této úrovni budou stabilizovány po celý VFR na období 2021–2027.

Podrobnosti o zvýšení počtu zaměstnanců

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 92 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

 ◻    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Jsou to například mobilní sítě 5G, umělá inteligence, internet věcí, drony, anonymizace a šifrování, 3D tisk a biotechnologie. Například v červenci 2020 představila francouzská a nizozemská policie a soudy spolu s Europolem a Eurojustem výsledky společného vyšetřování, díky němuž se podařilo rozbít síť EncroChat, šifrovanou telefonní síť používanou zločineckými sítěmi zapojenými do násilných útoků, korupce, pokusů o vraždy a rozsáhlého pašování drog ( https://www.europol.europa.eu/newsroom/news/dismantling-of-encrypted-network-sends-shockwaves-through-organised-crime-groups-across-europe ).

(2)    Integrace digitálních systémů do mnoha případů trestné činnosti a rozšíření online obchodu s nedovoleným zbožím a službami závažnou a organizovanou trestnou činnost mění. Viz Serious and Organised Threat Assessments (Posouzení hrozeb závažné organizované činnosti), Europol, 2017.

(3)    Útok v Paříži dne 25. září 2020, útok v Conflans-Sainte-Honorine dne 16. října 2020, útok v Nice dne 29. října 2020 a útok ve Vídni dne 2. listopadu 2020.

(4)     www.europol.europa.eu/publications-documents/pandemic-profiteering-how-criminals-exploit-covid-19-crisis . Jedná se zejména o kyberkriminalitu, podvody, padělání a organizovanou majetkovou trestnou činnost.

(5)     https://www.europol.europa.eu/publications-documents/beyond-pandemic-how-covid-19-will-shape-serious-and-organised-crime-landscape-in-eu .

(6)    V roce 2017 bylo v Evropě vyšetřováno více než 5 000 organizovaných zločineckých skupin, což ve srovnání s rokem 2013 představuje 50% nárůst. Téměř polovina (45 %) organizovaných zločineckých skupin byla zapojena do více než jedné trestné činnosti. Podíl těchto zločineckých skupin páchajících více druhů trestné činnosti prudce vzrostl. Organizované zločinecké skupiny se často účastní více než jedné trestné činnosti. Jsou vysoce flexibilní a dokážou přecházet z jedné trestné činnosti na druhou. Serious and Organised Threat Assessments (Posouzení hrozeb závažné organizované činnosti), Europol, 2017.

(7)    Nařízení (EU) 2016/794 (11. května 2016).

(8)    Třináct členských států EU nahlásilo celkem 119 dokonaných, neúspěšných a zmařených teroristických útoků, při nichž zahynulo deset osob a 27 bylo zraněno (European Union Terrorism Situation and Trend Report (zpráva Europolu o stavu a vývoji terorismu v Evropské unii), 2020).

(9)     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/11/13/joint-statement-by-the-eu-home-affairs-ministers-on-the-recent-terrorist-attacks-in-europe/ .

(10)     https://www.consilium.europa.eu/media/41586/st14755-en19.pdf . Nařízení (EU) 2016/794 předpokládá hodnocení posuzující dopad, účinnost a účelnost Europolu do května 2022.

(11)    Pojem „soukromé subjekty“ označuje organizace s jinou právní subjektivitou, než jsou veřejné orgány. Patří mezi ně zejména podniky založené podle občanského práva, i když jsou ve vlastnictví nebo pod kontrolou orgánu veřejné moci.

(12)    Komise přijala dne 17. dubna 2018 takzvaný „balíček týkající se elektronických důkazů“ sestávající z nařízení (COM(2018) 225 final) a směrnice (COM(2018) 226 final). O balíčku nyní jednají spolunormotvůrci.

(13)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (2020/2686(RSP)).

(14)    COM(2020) 605 final (24. července 2020).

(15)     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf .

(16)    Viz článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(17)    Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794 je jedním z cílů Europolu podpora a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, a při boji proti takové činnosti. Odpovídá to poslání Europolu, jež je stanoveno v článku 88 SFEU. V čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794 se stanoví, že „pokud se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestné činnosti spadající do jeho působnosti, požádá prostřednictvím národních jednotek příslušné orgány dotčených členských států, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.“ 

(18)    COM(2018) 640 final (12. září 2018).

(19)    COM(2018) 225 final a COM(2018) 226 final (17. dubna 2018) („balíček týkající se elektronických důkazů“).

(20)    Nařízení (EU) 2019/818 (20. května 2020).

(21)    Nařízení (EU) 2018/1862 (28. listopadu 2018).

(22)    Nařízení (EU) 2017/2226 (30. listopadu 2017).

(23)    Nařízení (EU) 2018/1240 (12. září 2018).

(24)    COM(2018) 302 final (16. května 2018).

(25)    COM(2020) 614 final (23. září 2020).

(26)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 (12. října 2017).

(27)    Nařízení (EU) 2018/1727 (14. listopadu 2018).

(28)    Nařízení (EU) 2019/881 (17. dubna 2019).

(29)    Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (11. září 2013).

(30)    Nařízení (EU) 2019/1896 (13. listopadu 2019).

(31)    Nařízení (EU) č. 1291/2013 (11. prosince 2013).

(32)    Nařízení (EU) č. 513/2014 (16. dubna 2014). Viz také návrh Komise, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, pro příští víceletý finanční rámec (COM (2018) 472 final (13. června 2018)).

(33)    COM(2018) 435 final (7. června 2018).

(34)    COM(2018) 434 final (6. června 2018).

(35)    COM(2020) 66 final (19. února 2020).

(36)    COM(2020) 65 final (19. února 2020).

(37)    Článek 72 SFEU.

(38)    Čl. 4 odst. 2 SFEU.

(39)    Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, Evropské středisko pro boj proti převaděčství, Evropské centrum pro boj proti terorismu a Evropské centrum pro finanční a hospodářskou trestnou činnost.

(40)    Ustanovení čl. 67 odst. 1 SFEU.

(41)     https://ec.europa.eu/home-affairs/news/commission-publishes-study-practice-direct-exchanges-personal-data-between-europol-and-private_en .

(42)    [doplnit odkazy na souhrnný přehled a na stanovisko Výboru pro kontrolu regulace].

(43)    Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(44)    Článek 7 Listiny.

(45)    SEK(2011) 567 v konečném znění ze dne 6. května 2011.

(46)    Agentura Evropské unie pro základní práva: Uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni (2018).

(47)    Evropský inspektor ochrany údajů: Assessing the necessity of measures that limit the fundamental right to the protection of personal data: A toolkit (Posouzení nezbytnosti opatření, která omezují základní právo na ochranu osobních údajů: nástroje) (11. dubna 2017); Evropský inspektor ochrany údajů: EDPS Guidelines on assessing the proportionality of measures that limit the fundamental rights to privacy and to the protection of personal data (Pokyny evropského inspektora ochrany údajů k posuzování přiměřenosti opatření omezujících základní právo na soukromí a na ochranu osobních údajů) (19. prosince 2019).

(48)    Ustanovení čl. 18 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 omezuje zpracování osobních údajů Europolem na kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II uvedeného nařízení. Jde o tyto kategorie subjektů údajů: (1) podezřelé osoby; (2) odsouzené osoby; (3) osoby, u nichž se má na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy; (4) osoby, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo navazujícími trestními řízeními; (5) oběti; (6) kontaktní osoby a společníci pachatele a (7) osoby, které mohou poskytnout informace o trestném činu.

(49)    Viz rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů k šetření z vlastního podnětu týkajícímu se problému dat velkého objemu pro Europol: https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/20-09-18_edps_decision_on_the_own_initiative_inquiry_on_europols_big_data_challenge_en.pdf .

(50)    Třetí země, s níž existuje dohoda uzavřená buď podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/794, nebo podle článku 218 SFEU v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/794, nebo na níž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/794.

(51)    Viz rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů k šetření z vlastního podnětu týkajícímu se problému dat velkého objemu pro Europol: https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/20-09-18_edps_decision_on_the_own_initiative_inquiry_on_europols_big_data_challenge_en.pdf .

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(53)    Rozhodnutí Rady 2008/617/SVV ze dne 23. června 2008 o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích (Úř. věst. L 210, 6.8.2008).

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(55)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).

(58)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(62)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(63)    Článek 88 SFEU.

(64)    Článek 67 SFEU

(65)    Společný vyšetřovací tým (SVT) je nástroj mezinárodní spolupráce založený na dohodě mezi příslušnými orgány – jak justičními (soudci, žalobci, vyšetřující soudci), tak donucovacími – dvou nebo více států, zřízený na omezenou dobu a pro konkrétní účel provedení vyšetřování trestné činnosti v jednom nebo více zúčastněných státech. SVT představují účinný nástroj spolupráce, který usnadňuje koordinaci vyšetřování a stíhání vedeného souběžně v několika státech nebo v případech s přeshraničním rozměrem.

(66)    Zvláštní operační skupina je dočasná skupina zástupců členských států, třetích stran a Europolu a zvláštní nadnárodní/meziresortní projekt zahrnující zpravodajské a vyšetřovací činnosti proti vybraným cílům s vysokou hodnotou. Cíl s vysokou hodnotou je osoba, jejíž trestná činnost splňuje stanovená kritéria rizika, a proto představuje vysoké riziko závažné a organizované trestné činnosti pro dva nebo více členských států.

(67)    COM(2020) 456 (27. května 2020)

(68)    COM(2020) 440 final – přílohy 1 až 2 (27. května 2020)

(69)    COM(2020) 605 final (24. července 2020).

(70)     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf .

(71)    COM(2018) 640 final (12. září 2018).

(72)    COM(2020) 66 final (19. února 2020).

(73)    COM(2020) 65 final (19. února 2020).

(74)    Provozní ukazatele Europolu z roku 2019 ukazují, že: se počet operací od roku 2014 ztrojnásobil; zavedení mobilní kanceláře na místě se více než zdvojnásobilo; počet zpráv vyměňovaných prostřednictvím aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací se zvýšil o 300 %; počet objektů vložených do informačního systému Europolu se zvýšil o více než 500 %.

(75)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(76)    Pracovní dokument útvarů Komise – Decentralizované agentury a EPPO.

(77)    Nařízení (EU) 2016/794.

(78)     https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/decision_of_the_europol_management_board_on_the_adoption_of_the_financial_regulation_applicable_to_europol_.pdf .

(79)     https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf .

(80)    Článek 30 finančního nařízení o Europolu.

(81)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(82)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(83)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(84)    Vzhledem ke zvláštní operativní povaze není možné určit přesný jednotkový náklad na výstup ani přesný očekávaný objem výstupů, zejména proto, že některé výstupy souvisejí s úkony prosazování práva reagujícími na nepředvídatelnou trestnou činnost.

(85)    Počty zaměstnanců uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2021 vypočtené na základě průměrných jednotkových nákladů na zaměstnance, které se mají použít v legislativním finančním výkazu, indexované podle korekčního koeficientu pro Nizozemsko (111,5 %).

(86)    V této fázi není možné uvést podrobné rozdělení mezi dočasnými zaměstnanci (AD) a dočasnými zaměstnanci (AST). Odhady nákladů na zaměstnance byly provedeny na základě průměrných nákladů na dočasného zaměstnance indexovaných podle korekčního koeficientu pro Nizozemsko (111,5 %).

(87)    Schválené počty smluvních zaměstnanců budou v příspěvku EU pro Europol na rok 2021 navýšeny a budou na této úrovni stabilizovány po celý VFR na období 2021–2027. V legislativním finančním výkazu se nepředpokládá nárůst smluvních zaměstnanců.

(88)    Počty zaměstnanců uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2021 vypočtené na základě průměrných jednotkových nákladů na zaměstnance, které se mají použít v legislativním finančním výkazu, indexované podle korekčního koeficientu pro Nizozemsko (111,5 %).

(89)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(90)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(91)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

(92)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(93)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.