EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.3.2020

COM(2020) 94 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu

Úvod

Jednotný trh představuje jeden z největších úspěchů EU. Je v samotném středu evropského projektu, stojí za hospodářským růstem posledních desetiletí a usnadnil život evropským spotřebitelům i podnikům. EU představuje 18 % celosvětové hospodářské produkce, hned po Spojených státech amerických. Dobře fungující jednotný trh přináší občanům EU širší nabídku služeb a výrobků a lepší pracovní příležitosti. Díky jednotnému trhu mají hospodářské subjekty v EU k dispozici velký domácí trh, který stimuluje obchod a hospodářskou soutěž a rovněž zvyšuje efektivitu. To má zásadní význam pro realizaci ekologické a digitální transformace EU a funguje jako odrazový můstek k celosvětové konkurenceschopnosti.

Jednotný trh tvoří jádro dnes přijaté Nové průmyslové strategie pro Evropu 1 coby jeden ze základních prvků evropské průmyslové transformace. Aby jednotný trh fungoval pro všechny, zavádí právo Unie společná pravidla, která mají odstranit překážky, usnadnit pohyb zboží a služeb v celé EU a zároveň chránit spotřebitele.

Tato pravidla však mohou přinést zamýšlený účinek jen tehdy, pokud jsou řádně koncipována a prosazována. Pravidla jednotného trhu však nejsou dodržována dostatečně. Sdělení o překážkách pro jednotný trh ukazuje řadu překážek, které stále existují 2 – a v příliš mnoha případech jsou tyto překážky způsobeny nesprávným nebo neúplným uplatňováním již dohodnutých právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni. Práva účastníků trhu a investorů na volný pohyb jsou stále omezována řadou regulačních a administrativních překážek a Evropané se kvůli nedostatečnému praktickému dohledu, inspekcím, odhalování a postihování hospodářských subjektů, které porušují pravidla jednotného trhu, setkávají s nezákonnými nebo nebezpečnými výrobky a službami.

Během celého regulačního cyklu mají členské státy a Komise společnou odpovědnost zajistit, aby byla pravidla jednotného trhu dodržována a práva občanů vymáhána.

Členské státy mají povinnost správně uplatňovat to, na čem se dohodly coby evropští normotvůrci. Dále odpovídají za odhalování a nápravu porušování pravidel jednotného trhu na svém území. Komise, coby strážkyně Smlouvy, musí pozorně sledovat, zda všechny členské státy pravidla jednotného trhu provádí a dodržují je, a bez váhání rozhodně jednat prostřednictvím zahájení řízení o porušení Smlouvy, pokud tomu tak není.

V březnu 2019 vyzvala Evropská rada Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a vymáhání pravidel týkajících se jednotného trhu. Členské státy se od té doby opakovaně zavázaly k důslednějšímu prosazování těchto pravidel 3 . Komise vítá výzvu Evropské rady a sdílí názor členských států, že provádění pravidel jednotného trhu a jejich dodržování je třeba podstatně zlepšit.

Na základě obnoveného partnerství mezi členskými státy a Komisí a s přihlédnutím ke zjištěním uvedeným v dnešním sdělení o překážkách pro jednotný trh předkládá tento akční plán řadu opatření s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu dodržování a prosazování pravidel v celé EU.

Současné výzvy v oblasti prosazování pravidel

Obchod na jednotném trhu tvoří 56 milionů pracovních míst v Evropě 4 a jeho odhadovaný ekonomický přínos se pohybuje mezi 8 % a 9 % HDP EU 5 . Podle odhadů by mohla další zlepšení jednotného trhu s výrobky přinést 183 až 269 miliard eur ročně, zatímco další integrace trhů se službami by mohla zajistit přínos až 297 miliard eur ročně 6 . Samotný tento nárůst by mohl zvýšit hospodářské přínosy z 8–9 % na přibližně 12 % dodatečného HDP.

Zdá se, že členské státy někdy porušují dohodnutá pravidla jednotného trhu nebo vytvářejí a tolerují překážky ve vnitrostátním právu, aby zajistily dodatečnou ochranu pro svůj trh a výhody pro vnitrostátní podniky. Potenciální přínosy tohoto přístupu jsou ovšem často jen krátkodobé, zatímco dopad na evropské podniky může být mnohem škodlivější. Při deformaci rovných podmínek zevnitř může být výrazně těžší prosadit se za skutečně rovných podmínek a stát se světovými lídry. To má nepřiměřený dopad na malé a střední či začínající podniky. Větší společnosti mají prostředky k tomu, aby mohly dodržovat různé soubory pravidel. Administrativní zátěž a složitost pravidel tak dopadne jako první na malé a střední podniky, zejména když chtějí podnikat na jednotném trhu v zahraničí. Proto je jednotný trh a jeho řádné provádění a prosazování základem strategie zaměřené na malé a střední podniky 7 , která byla dnes rovněž přijata.

Nedostatečné nebo nesprávné provádění a prosazování pravidel má škodlivé důsledky jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Občané a podniky nemohou plně využívat svých práv na volný pohyb, podniky nemohou realizovat úspory z rozsahu, které může jednotný trh nabídnout, spotřebitelé jsou vystaveni rizikům spojeným s nevyhovujícími výrobky nebo mají menší možnost volby, zabezpečení dodávek energie je ohroženo a environmentální a klimatické cíle EU je obtížnější splnit. Podniky, které dodržují právní předpisy, ztrácejí podíl na trhu v důsledku nekalé soutěže ze strany podniků, které porušují pravidla, nabízejí výrobky, jež nejsou v souladu s normami, nebo které nerespektují pravidla sociální ochrany.

Společné úsilí členských států a Komise

Prosazování pravidel jednotného trhu především vyžaduje, aby pravidla byla v každém členském státě a každým evropským veřejným orgánem správně uplatňována a aby jejich porušení byla sankcionována, a to i pomocí řízení o porušení Smlouvy, je-li to třeba. Kromě toho je třeba zajistit dozor nad hospodářskými subjekty, jejich inspekce a příslušné sankce a dále odstranění jejich nelegálních výrobků z trhu, ať už proto, že jsou nebezpečné, padělané nebo nejsou v souladu s předpisy v oblasti životního prostředí, energetické účinnosti či jinými pravidly.

Jestli však chceme využít výhod jednotného trhu, musí být prosazování pravidel širší a zahrnovat celý cyklus příslušných pravidel, od jejich vzniku až po uplatňování. To vyžaduje spolupráci na všech úrovních správy v EU, počínaje místními a regionálními orgány a soudy až po evropskou úroveň. Na prosazování pravidel je rovněž třeba pohlížet jako na nepřetržitý proces, který začíná koncepcí pravidel, přes jejich případné provedení ve vnitrostátním právu členských států až po uplatňování a ukládání sankcí za jejich porušování. Členské státy a Komise se musí navzájem podporovat v plnění svých rolí, aby dostály sdílené odpovědnosti.

Důležitým prostředkem pro to, aby v pozdějších fázích nebyla nutná nápravná opatření, jsou preventivní opatření. Jestliže nebylo možné zajistit soulad s pravidly jednotného trhu hned zpočátku, mohou se občané a podniky potýkat s regulačními a administrativními překážkami a očekávat, že budou odstraněny následnou účinnou intervencí. Donucovací orgány musí dobře fungovat, postupy i monitorování musí být vhodné pro daný účel a aktéři v terénu, jako jsou veřejní činitelé nebo soudci, musí právo Unie chápat a být schopni je uplatňovat v každodenní praxi.

Mají-li být práva jednotlivců nebo podniků chráněna, musí členské státy zajistit soulad s právními předpisy v oblasti jednotného trhu. K tomu musí dojít již ve fázi navrhování vnitrostátních právních předpisů a musí to být prováděno jednotlivými soudními nebo správními rozhodnutími. Komise má za úkol podporovat členské státy při předcházení vzniku nových překážek na jednotném trhu, během provádění a uplatňování práva Unie a v nezbytných případech musí zahájit nápravná opatření.

K překonání stávajících překážek jednotného trhu bude mít zásadní význam skutečné partnerství různých aktérů na úrovni EU a členských států odpovědných za provádění a prosazování pravidel. Pomůže nasměrovat cílené donucovací opatření a zlepšit soulad s právními předpisy v oblasti jednotného trhu.

V zájmu posílení spolupráce při prosazování pravidel jednotného trhu bude zřízena pracovní skupina pro prosazování pravidel jednotného trhu složená z členských států a Komise. Plánuje se, že pracovní skupina bude pořádat pravidelná setkání za účelem posouzení souladu vnitrostátních právních předpisů s pravidly jednotného trhu, bude se přednostně zabývat nejnaléhavějšími překážkami, řešit neoprávněný „gold plating“, jednat o horizontálních otázkách prosazování pravidel a sledovat provádění tohoto akčního plánu. Pracovní skupina bude pravidelně informovat Radu pro konkurenceschopnost a Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Pracovní skupina doplní síť pro spolupráci mezi vnitrostátními koordinátory pro prosazování pravidel, která má být zřízena, s využitím stávajícího rámce poradního výboru pro vnitřní trh (IMAC). Tento formát umožní výměnu informací a osvědčených postupů mezi Komisí a členskými státy ohledně toho, jak vnitrostátní správní orgány analyzují a řeší významné případy na celostátní, regionální a místní úrovni. Budou prozkoumány další možnosti s cílem zlepšit koordinaci a komunikaci mezi orgány členských států odpovědnými za dozor nad jednotným trhem v konkrétních záležitostech týkajících se prosazovaní pravidel.

Pro zajištění úspěchu a dynamiky provádění poslouží členským státům i Komisi jako užitečný nástroj pro sledování výsledků při uplatňování pravidel jednotného trhu srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu. Komise tento srovnávací přehled zaktualizuje, aby lépe odrážel situaci koncových uživatelů na jednotném trhu a podporoval evropský semestr. Použití dalších ukazatelů pomůže posoudit, zda jednotný trh řádně funguje v oblastech, kde se očekává jeho největší přínos, jako jsou výrobky, služby, finanční nebo digitální trhy, síťová odvětví, jako je energetika, ale také ekonomika založená na datech a oběhové hospodářství. Za tímto účelem navrhne Komise po konzultaci s členskými státy použití dalších ambiciózních ukazatelů, včetně ukazatelů týkajících se výsledků členských států v těchto oblastech.

Akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu

I    Lepší znalosti a povědomí o pravidlech jednotného trhu

Vnitrostátní orgány a hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, si často nejsou vědomy příležitostí a výhod, které vyplývají z právních předpisů týkajících se jednotného trhu. Rovněž pro ně může být obtížné plně chápat povinnosti stanovené právem Unie, což vede k problémům v oblasti dodržování a prosazování předpisů. Cílem navrhovaných opatření je zlepšit znalosti a povědomí o pravidlech jednotného trhu mezi vnitrostátními orgány a soudy, které je denně uplatňují, jakož i mezi občany a podniky.

üOPATŘENÍ 1: Program na poskytnutí specifičtějších pokynů a nástrojů vnitrostátním orgánům:

S cílem zlepšit dodržování předpisů a zabránit segmentaci trhu vypracuje Komise podrobnější pokyny pro členské státy a podniky a poskytne nástroje pro lepší koordinaci v některých oblastech, včetně:

oidentifikace (ve fázi legislativních jednání) oblastí, v kterých se mohou vyskytnout rizika při provádění a uplatňování, a v případě potřeby Komise zváží vydání pokynů. Tak tomu již bylo v nedávno přijatých audiovizuálních pravidlech 8 a pravidlech v oblasti autorského práva 9 ,

ovydání pokynů k legislativním nástrojům v digitální oblasti (revidovaná pravidla v oblasti telekomunikací, kybernetické bezpečnosti, autorského práva, audiovizuální oblasti),

oaktualizace Příručky k provedení směrnice o službách 10 týkající se nedávné judikatury zabývající se základními prvky směrnice o službách a poskytování pokynů k právním otázkám vyvstávajícím například v souvislosti s novými obchodními modely a novými způsoby poskytování služeb,

ozřízení centrálního informačního místa o praktických otázkách, které si kladou úředníci v členských státech při každodenním uplatňování právních předpisů týkajících se jednotného trhu. To bude probíhat ve spolupráci s členskými státy, přičemž cílem je postupně a na dobrovolné bázi integrovat specifické vnitrostátní struktury, které byly zřízeny za účelem provádění práva Unie,

oaktualizace pokynů k uplatňování článků 34–36 SFEU 11 ,

ovydání pokynů ke strategickým (sociálním, inovačním, environmentálním) a dalším aspektům (tajné dohody) zadávání veřejných zakázek a návrhu doporučení k systémům přezkumu,

ovydání pokynů k zásadě vzájemného uznávání 12 ,

ovydání pokynů ke směrnici o odpovědnosti za výrobky 13 ,

ovydání pokynů k článku 4 nařízení o dozoru nad trhem 14 ,

oaktualizace „Modré příručky“ k provádění pravidel EU pro výrobky 15 ,

ozveřejnění aktualizovaných doporučení k reformám v oblasti regulace odborných služeb na základě sdělení Komise ze dne 17. ledna 2017 16 . Doporučení jsou založena na ukazateli restriktivnosti používaném k posuzování a srovnávání vnitrostátních požadavků v odborných službách s cílem zohlednit nové změny v regulačních rámcích členských států a prosadit další reformy. Tyto reformy mohou mít pozitivní dopady na mobilitu pracovníků a snížení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací,

opodpory členských států při provádění Evropského aktu přístupnosti 17 , od nějž se očekává, že zvýší dostupnost přístupných výrobků a služeb na trhu,

ozřízení platforem pro výměnu informací s členskými státy, jako je například platforma pro směrnice o zadávání veřejných zakázek, s cílem zajistit výměnu podrobných informací mezi Komisí a orgány členských států v konkrétních otázkách.

üOPATŘENÍ 2: Zlepšení přístupu k informacím o pravidlech a požadavcích pro uživatele

V zájmu zlepšení znalostí o platných pravidlech a povinnostech pro podniky a s cílem snížit počet případů neshody a nesouladu poskytne jednotná digitální brána 18 přístup ke komplexním informacím o pravidlech a správních postupech týkajících se jednotného trhu a rovněž nasměruje uživatele na nejvhodnější asistenční služby.

Kontaktní místa pro výrobky EU s podporou nedávného balíčku týkajícího se zboží 19 poskytnou podnikům lepší a rychlejší informace o pravidlech, která se vztahují na jejich výrobky.

üOPATŘENÍ 3: On-line platformy usnadňující soulad výrobků

Prodejci výrobků na platformách elektronického obchodování si musí být vědomi pravidel EU pro výrobky a zajistit, aby na trh EU nebyly uváděny žádné nezákonné a nebezpečné výrobky. Možná opatření ke zlepšení souladu výrobků prodávaných prostřednictvím on-line platforem budou analyzována coby součást aktu o digitálních službách. Revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků 20 se bude rovněž zabývat problémy s bezpečností výrobků při prodeji on-line a v globálním dodavatelském řetězci on-line.

üOPATŘENÍ 4: Odborná příprava a výměna osvědčených postupů mezi soudci a aplikujícími odborníky jednotlivých států

Občané a podniky EU se při ochraně svých práv na jednotném trhu spoléhají na vnitrostátní soudy. Proto je nezbytné, aby byli soudci jednotlivých států v právu Unie dobře proškoleni. Budou posíleny vzdělávací programy a semináře pro soudce a další právníky odpovědné za prosazování právních předpisů týkajících se jednotného trhu s cílem zlepšit chápání těchto předpisů a povědomí o nich. Odborná příprava a semináře budou součástí vnitrostátní nabídky školení a budou mít rovněž podobu odborné přípravy na úrovni EU, mimo jiné v souvislosti s nadcházející revizí evropské strategie justičního vzdělávání.

üOPATŘENÍ 5: Budování kapacit ve státních správách

Na žádost členských států budou specializované programy, jako například program pro jednotný trh navržený v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027, poskytovat finanční pobídky a technickou podporu pro optimalizaci kapacit státní správy pro provádění a prosazování.

Přístup k programu pro jednotný trh bude založen na srovnávacích ukazatelích umožňujících sledovat lepší prosazování pravidel v praxi, například kontrolovaná odvětví, počet inspektorů nebo počet výrobků odstraněných z trhu. Na základě výsledků členských států a zjištěných potřeb by pak byly přidělovány další kapacity, zajišťována odborná příprava, výměny apod. V této souvislosti budou prozkoumány rovněž další možnosti usnadnění a posílení využití vnitrostátních mechanismů nápravy ze strany podniků a občanů.

V rámci navrhovaného programu na podporu reforem mohou veřejné orgány požádat o technickou podporu související s potřebami reforem identifikovanými členskými státy v souladu s evropským semestrem, prioritami Unie a cyklem správy ekonomických záležitostí Unie.

Kromě toho zahrnuje 4. aktualizace akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek 2020 21 řadu nových iniciativ, které mají správcům a příjemcům finančních prostředků EU pomoci zlepšit své postupy zadávání veřejných zakázek, zajistit rovné podmínky a využívat zadávání veřejných zakázek jako strategického nástroje k provádění klíčových cílů politiky.

üOPATŘENÍ 6: Budování kapacit odborníků na zadávání veřejných zakázek a posílení spolupráce mezi vnitrostátními orgány

Komise v partnerství s členskými státy vytvoří praktické nástroje pro rozšiřování dovedností úředníků zabývajících se zadáváním veřejných zakázek, sdruží veřejné kupující na podporu sdílení odborných znalostí, usnadní odbornou přípravu a podpoří společné pořizování v souladu s požadavky občanů na ekologičtější, sociálně odpovědné a inovativní zadávání veřejných zakázek.

Komise bude rovněž podporovat spolupráci a výměnu osvědčených postupů v rámci sítě přezkumných orgánů první instance v oblasti zadávání veřejných zakázek.

II    Zlepšení provádění, uplatňování a používání pravidel EU

Nesprávné provádění, uplatňování a používání pravidel EU vytváří překážky a bariéry pro hladké fungování jednotného trhu.

üOPATŘENÍ 7: Strukturovaný dialog pro lepší provádění směrnic o jednotném trhu

Během lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu bude mezi členskými státy a Komisí navázán strukturovaný dialog s cílem zlepšit včasné a správné provedení směrnic. Tento strukturovaný dialog zjednoduší kontroly shody před tím, než členské státy přijmou své příslušné právní předpisy. Proces provádění může být podpořen použitím „dynamických virtuálních srovnávacích tabulek“ 22 , pomocí nichž lze sledovat vnitrostátní právní předpisy, včetně následných změn či zrušení. Po přijetí vnitrostátních právních předpisů by členské státy měly Komisi poskytnout jasné a přesné vysvětlení, která vnitrostátní ustanovení provádějí odpovídající povinnosti ve směrnicích 23 . V této souvislosti bude zvláštní pozornost věnována problematice neoprávněného „gold platingu“.

üOPATŘENÍ 8: Prováděcí partnerství pro nařízení o jednotném trhu

S cílem zlepšit provádění ustanovení nařízení o jednotném trhu, která vyžadují opatření členských států (např. zřízení struktur nebo vypracování postupů), budou před zahájením jejich uplatňování pořádána specializovaná jednání mezi Komisí a členskými státy, a to jakmile bude dosaženo politické dohody o daném nařízení. Budou se konat pracovní semináře s cílem pomoci členským státům s prováděním ustanovení požadovaných v nařízeních s dostatečným předstihem před vstupem příslušných ustanovení v platnost 24 .

III    Maximální využití preventivních mechanismů

Prevence rozporu vnitrostátních opatření s právními předpisy EU v členských státech pomůže zajistit rovné podmínky pro občany a podniky na jednotném trhu a zabrání zdlouhavým řízením o nesplnění povinnosti. Například maximální využití stávajících oznamovacích nástrojů pro tato opatření podpoří soulad s pravidly EU.

üOPATŘENÍ 9: Zlepšit posouzení ex ante omezující právní úpravy podle směrnice o testu přiměřenosti

S cílem předcházet vzniku nových omezení ve vnitrostátních předpisech poskytne Komise členským státům pomoc a pokyny a usnadní výměnu osvědčených postupů mezi nimi ohledně posouzení přiměřenosti ex ante na základě směrnice o testu přiměřenosti 25 , která ukládá členským státům povinnost důkladně posoudit přiměřenost nových vnitrostátních profesních předpisů před jejich přijetím.

üOPATŘENÍ 10: Zefektivnění fungování směrnice o transparentnosti jednotného trhu

V souladu se strategičtějším přístupem pro donucovací opatření Komise 26 bude budoucí provádění směrnice o transparentnosti jednotného trhu 27 postaveno na čtyřech osách: i) členské státy oznámí všechny návrhy technických předpisů týkajících zboží a služeb informační společnosti; ii) Komise se bude zabývat všemi oznámeními vzbuzujícími obavy ohledně jejich souladu s právem Unie; iii) při rozhodování o následných opatřeních se Komise zaměří zvláště na opatření, která mají největší dopad na jednotný trh; iv) Komise bude sledovat právní předpisy, které byly předmětem reakce Komise v rámci směrnice a které mohou v případě, že nedojde ke vhodné úpravě, vést k řízení o nesplnění povinnosti.

Komise rovněž vyzve vnitrostátní orgány, aby reagovaly na oznámení učiněná jinými členskými státy, stanovily rámec pro pravidelné kontakty mezi vnitrostátními regulačními orgány a orgány odpovědnými za provádění směrnice o transparentnosti jednotného trhu a aby podporovaly sbližování vnitrostátních právních předpisů. Pokud se ukáže, že stávající úroveň harmonizace není dostatečná, Komise pečlivě posoudí, zda by nebylo vhodné přistoupit k větší harmonizaci na evropské úrovni.

üOPATŘENÍ 11: Předcházení vzniku nových překážek poskytování služeb na jednotném trhu

S cílem předejít vzniku neopodstatněných překážek na jednotném trhu služeb vyzývá Komise Evropský parlament a Radu, aby urychleně přijaly legislativní návrh nové směrnice o postupu oznamování týkajícím se služeb 28 . Do doby, než bude návrh přijat, přijme Komise opatření k zajištění toho, aby členské státy dodržovaly stávající oznamovací povinnost podle směrnice o službách s cílem identifikovat a odstraňovat případné nové regulační překážky.

üOPATŘENÍ 12: Plné využití potenciálu mechanismu oznamování podle směrnice o elektronickém obchodu

Členské státy, které omezují svobodu poskytování přeshraničních služeb informační společnosti oprávněným a přiměřeným způsobem, sice musí oznamovat vnitrostátní opatření omezující tuto svobodu členskému státu, v němž je poskytovatel usazen, a Komisi, avšak potenciál tohoto mechanismu oznamování podle směrnice o elektronickém obchodu 29 není stále využit naplno. Možná opatření ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy jakož i nástroje v rámci mechanismu oznamování budou analyzovány v rámci přípravné činnosti na aktu o digitálních službách.

IV    Odhalování nesouladu na vnitřním trhu a na vnějších hranicích

Jakmile jsou vnitrostátní pravidla přijata a vstoupila v platnost, vyžaduje hladké fungování jednotného trhu, aby vnitrostátní orgány a Komise byly schopny odhalit nesoulad. Komise a orgány členských států musí mít za tímto účelem k dispozici nástroje ke zlepšení kapacity odhalování, vyšetřování a rychlého sdílení informací.

üOPATŘENÍ 13: Racionalizace informačních systémů v oblasti jednotného trhu a zřízení platformy pro elektronické prosazování pravidel (laboratoř elektronického prosazování)

Komise a členské státy používají ke sdílení informací o nezákonném a nevyhovujícím průmyslovém a spotřebním zboží několik informačních systémů. S cílem snížit roztříštěnost informačních systémů 30 používaných ke sdílení informací o nezákonném a nevyhovujícím průmyslovém a spotřebním zboží Komise:

ozřídí pro orgány jednotné evropské informační místo pro kontroly nepotravinářských výrobků, jehož prostřednictvím bude možno se připojit ke stávajícím systémům, jako je systém ICSMS a RAPEX a připravovaný jednotný celní portál, a mezi systémy bude docházet k cílené výměně údajů v souladu s platnými právními předpisy,

ospolu s členskými státy zajistí, aby se systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) stal výchozím nástrojem správní spolupráce na jednotném trhu s využitím dostupných údajů a informací a hodnocením toho, jak správní spolupráce funguje v některých oblastech jednotného trhu,

ovytvoří v rámci jednotné digitální brány a s využitím zkušeností získaných při snižování administrativní zátěže 31 nástroj pro řešení překážek na jednotném trhu, který umožní občanům a podnikům anonymně hlásit regulační překážky, s nimiž se setkali při výkonu svých práv na vnitřním trhu,

obude spolu s členskými státy plně využívat systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) pro lepší prosazování právních předpisů EU v oblasti zemědělství a potravinářství (včetně zdraví zvířat a rostlin). Systém IMSOC propojí a umožní výměnu informací mezi příslušnými stávajícími informačními systémy (iRASFF 32 , ADIS-exADNS 33 , EUROPHYT 34 , TRACES 35 ),

oprozkoumá, zda může být laboratoř financovaná v rámci programu pro jednotný trh nebo programu Digitální Evropa pro testování a uplatňování pokročilých řešení IT začleněna do stávajících struktur, jako je síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, síť EU pro soulad výrobků s předpisy nebo Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, nebo být s nimi propojena.

üOPATŘENÍ 14: Posílení boje proti padělaným a nelegálním výrobkům

Komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) spolupracují s vnitrostátními orgány v členských státech a třetích zemích v rámci vzájemné správní pomoci v případech nedovoleného dovozu/vývozu a přispívají k předcházení vstupu nezákonných výrobků na jednotný trh.

Nezákonné výrobky nejsou dnes do Unie pouze dováženy, ale jsou v ní také vyráběny nebo montovány z dovážených součástí a následně umístěny na jednotném trhu, kde se s nimi také obchoduje. OLAF však v těchto případech nemůže zasahovat, protože jeho stávající mandát se nevztahuje na případy v rámci EU.

V zájmu lepšího prosazování práv duševního vlastnictví a posílení zákazů nebo omezení uvádět nelegální nebo padělané zboží na jednotný trh by se Komise a členské státy mohly inspirovat pravidly pro vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech a rovněž zvážit rozšíření mandátu úřadu OLAF.

üOPATŘENÍ 15: Důraznější prosazování pravidel v zemědělsko-potravinovém řetězci

Bezpečné a udržitelné potraviny a jejich volný pohyb jsou zásadním aspektem vnitřního trhu. To významně přispívá ke zdraví a kvalitě života občanů a jejich sociálním a ekonomickým zájmům.

Zatímco členské státy odpovídají za kontrolu toho, zda provozovatelé dodržují právo Unie, provádí Komise každý rok přibližně 220 auditů na místě v členských státech a v zemích mimo EU s cílem ověřit, že kontrolní systémy jsou účinné a orgány plní své zákonné povinnosti. Komise zintenzivní prosazování práva Unie v zemědělsko-potravinovém řetězci, mimo jiné pomocí cílených auditů a jejich systematických následných opatření s cílem ověřit, že členské státy nedostatky řeší.

Komise bude i nadále podporovat členské státy prostřednictvím programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ pro zaměstnance veřejné správy s cílem zlepšit provádění pravidel EU.

Podvod v potravinářství může narušit důvěru spotřebitelů v potravinový systém EU a může mít dopad na fungování vnitřního trhu. Komise proto v rámci své strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ zintenzivní úsilí EU v boji proti podvodům v oblasti potravin a krmiv.

üOPATŘENÍ 16: Rozvoj systémů označování a sledovatelnosti

Sledovatelnost má pro prosazování pravidel zásadní význam. Systémy označování a sledovatelnosti mohou fungovat pouze tehdy, pokud informace přenášené v rámci dodavatelského řetězce výrobků umožní automatizované celní kontroly souladu. Komise ve spolupráci s členskými státy prozkoumá a podpoří používání digitálních nástrojů s cílem umožnit cílenější kontroly na vnějších hranicích a v rámci EU. To zahrnuje rozvoj systémů označování a sledovatelnosti (jako jsou kódy QR, radiofrekvenční identifikace, technologie blockchain atd.), které budou zabezpečené a budou přenášet specifické informace související se souladem v rámci dodavatelského řetězce se zohledněním stávajících nástrojů, jako je Evropský registr výrobků s energetickým označením (EPREL). S finanční podporou pro vybavení pro celní kontroly získanou z Fondu pro integrovanou správu hranic na období 2021–27 bude vytvořeno nové celní vybavení schopné číst a kontrolovat kódované informace. Záležitosti týkající se sledovatelnosti budou rovněž posouzeny během revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků.

Komise bude usilovat o digitální předkládání informací o souladu u průmyslových a spotřebitelských výrobků (tj. současného „EU prohlášení o shodě“) propuštěných do volného oběhu při proclení. Komise přitom rovněž posoudí dopad na malé a střední podniky a konkrétně na mikropodniky s cílem určit nezbytná zmírňující opatření.

Kromě toho budou v rámci nového programu pro spotřebitele hrát klíčovou úlohu při posilování postavení spotřebitelů v kontextu ekologické a digitální transformace štítky a sledovatelnost. Komise zjistí, jaké je nejlepší využití digitálních nástrojů s cílem spotřebitelům poskytnout nejspolehlivější informace, aby se při nakupování mohli rozhodovat na základě informací a důvěry, zejména u přeshraničních nákupů.

V    Důraznější prosazování pravidel v praxi

Navzdory veškerému úsilí o zavedení kultury souladu s pravidly jednotného trhu vyžadují regulační překážky vyplývající z jejich nedodržování účinné následné intervence. Rovněž v této fázi je spolupráce mezi orgány členských států a Komisí nanejvýš důležitá.

üOPATŘENÍ 17: Síť EU pro soulad výrobků s předpisy

Spotřebitelé mají stále k dispozici mnoho výrobků, které nejsou v souladu s předpisy, často prostřednictvím on-line kanálů, což ohrožuje je i odborné koncové uživatele a narušuje hospodářskou soutěž. S cílem posílit koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem v odvětví nepotravinářských výrobků, zmíněnou v nařízení 2019/1020 36 , zřídí Komise od ledna 2021 ve spolupráci s členskými státy síť EU pro soulad výrobků s předpisy. Tato síť bude sestávat z ústředních styčných úřadů nedávno vytvořených členskými státy, které mají zastupovat jejich orgány dozoru nad trhem. Komise bude kromě toho od července 2021 sledovat fungování mechanismu vzájemné pomoci zřízeného nařízením a určí oblasti, v nichž nebyla zamítnutí žádostí členskými státy o informace o souladu a žádostí o donucovací opatření v případě nesouladu oprávněná.

üOPATŘENÍ 18: Učinit SOLVIT výchozím nástrojem pro řešení sporů týkajících se jednotného trhu

Na právní oblasti, které by obvykle spadaly do mandátu sítě SOLVIT 37 , se vztahují různé nástroje k řešení problémů, a prosazování předpisů je tak roztříštěné. Komise a členské státy zajistí, aby byla síť SOLVIT posílena a stala se výchozím nástrojem alternativního řešení sporů ve všech oblastech politiky jednotného trhu, které zahrnují rozhodnutí správního orgánu. Síť SOLVIT bude fungovat ve své stávající podobě nebo bude-li třeba, s uzpůsobeným modelem, aby vyhovovala požadavkům nových iniciativ. Komise a členské státy posílí vztahy mezi sítí SOLVIT a různými subjekty a sítěmi na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

S touto koncepcí již pracuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) 38 , který zahájil svou činnost v říjnu 2019 a bude plně funkční nejpozději v roce 2024. Orgán ELA bude Komisi a členským státům nápomocen při zajišťování toho, aby byla pravidla EU v oblasti mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení prosazována spravedlivým, jednoduchým a účinným způsobem. Pro občany a podniky tak bude snazší využívat výhod jednotného trhu. Orgán poskytne řešení pro zlepšení přístupu občanů a zaměstnavatelů ke kvalitním informacím týkajícím se unijních a vnitrostátních právních předpisů v oblasti mobility pracovních sil.

VI    Účinnější řešení případů porušování předpisů

V případě zjevného porušení evropského práva bude Komise usilovat o dialog s členskými státy s cílem lépe porozumět daným problémům a nalézt řešení. Tam, kde dialog nepřinese výsledky, Komise bez váhání přijme důrazná a účinná donucovací opatření, kdykoli to bude nutné. Lepší organizace práce a využívání všech dostupných administrativních nástrojů, jakož i intenzivnější spolupráce celý proces řešení případů porušování předpisů urychlí a zefektivní.

üOPATŘENÍ 19: Lepší stanovení priorit v rámci donucovacích opatření

V zájmu lepšího stanovení priorit donucovacích opatření, jak již bylo uvedeno v roce 2016 39 , se Komise zaměřuje na případy, které mají významný dopad na jednotný trh, a to na základě posouzení jejich hospodářských, právních a politických dopadů. Na základě tohoto přístupu přijme Komise strategickou výroční zprávu o prosazování jednotného trhu, v níž určí konkrétní oblasti zájmu a priority pro prosazování pravidel a zohlední zjištění evropského semestru. Zároveň je velmi důležité, aby byla Komise zúčastněnými stranami upozorňována na případy porušení pravidel jednotného trhu a získala tak pro stanovování priorit celkový přehled. Za tímto účelem bude revidován systém pro předkládání stížností, aby byl lépe začleněn do systému SOLVIT. Komise bude monitorovat zprávy o síti SOLVIT s cílem identifikovat strukturální problémy potenciálního významu. Komise rovněž prozkoumá možnost rozšíření nástroje, který je v současnosti testován na platformě pro řešení sporů on-line, na další oblasti politiky v oblasti jednotného trhu, aby spotřebitelé mohli lépe posoudit své možnosti usilovat o nápravu.

üOPATŘENÍ 20: Srozumitelnost a konzistentnost při vyřizování případů

Důvěra v systém prosazování pravidel se odvíjí od toho, zda jsou stížnosti přezkoumávány včas a zda jsou případy porušení postihovány. Komise proto za tímto účelem dále zefektivní své postupy pro vyřizování případů. Předběžné posouzení stížností předloží do dvou měsíců, aby bylo možné stěžovateli odpovědět. Tam, kde je k dispozici dostatek informací, by odpověď již měla zahrnovat jasné rozhodnutí ohledně toho, 1) zda stížnost bude či nebude dále řešena; 2) zda bude předána příslušným subjektům, jako je SOLVIT, k řešení; 3) zda bude mezi Komisí a dotčeným členským státem zahájen dialog; nebo 4) zda bude okamžitě zahájeno řízení o nesplnění povinnosti.

üOPATŘENÍ 21: Lepší využívání systému EU Pilot

Systém EU Pilot je užitečným nástrojem pro získávání informací ve fázi dialogu s členskými státy před zahájením řízení o nesplnění povinnosti. Aby byl systém lépe zacílen a strukturován jako rychlý a účinný nástroj podporující dialog s členskými státy orientovaný na řešení, hodlá Komise systém EU Pilot používat za jasných podmínek a harmonogramů pro případy, kdy se zdá, že lze v krátké době dosáhnout rychlého řešení.

Komise:

ovypracuje jasná a objektivní kritéria pro určení toho, kdy by měl být systém EU Pilot použit,

obude spolupracovat s členskými státy s cílem nalézt pragmatická řešení k urychlení procesu a současně zachovat základní práva obou stran v rámci dialogu a náležitě využívat dostupné nejmodernější systémy,

obude hledat flexibilnější způsoby komunikace za účelem řešení komplexních otázek,

ozachová rovnováhu vztahu důvěry mezi Komisí a členskými státy, bude sdílet informace o otázkách vyřešených prostřednictvím systému EU Pilot (v souhrnné podobě) s cílem šířit osvědčené postupy 40 .

üOPATŘENÍ 22: Systematické pravidelné schůzky o balíčku případů nesplnění povinnosti

Písemná komunikace v řízeních o nesplnění povinnosti (tj. základ následného možného soudního řízení) se ne vždy dostatečně zabývá veškerými dostupnými řešeními. Aby Komise tyto výměny doplnila o přímý kontakt, plánuje pořádat schůzky o balíčku případů nesplnění povinnosti s jednotlivými členskými státy věnované konkrétním oblastem politiky. Ty mohou pomoci nalézt řešení v souladu s právem Unie, a měly by se proto konat pravidelně, kdykoli je to nutné. Budou-li se na ně strany důkladně připravovat, mohou tyto schůzky pomoci objasnit nedorozumění a využít odborných znalostí v EU a členských státech k hledání řešení. Schůzky o balíčku případů nesplnění povinnosti by mohly být kombinovány nebo organizovány společně s dalšími schůzkami s členskými státy (např. dialogy o dodržování předpisů).

***

ZÁVĚR

Podpora kultury dodržování předpisů vyžaduje pevný politický závazek k jednotnému trhu a účinnému uplatňování jeho pravidel. K tomu je zapotřebí politické odpovědnosti, transparentnosti a zavedení účinných systémů pro podporu a monitorování souladu.

Tento akční plán reaguje na výzvu členských států a iniciuje řešení stávajících výzev v oblasti provádění a prosazování, s nimiž se dnes potýkáme. Předkládaná opatření se zabývají řadou různých problémů týkajících se všech fází a oblastí možných problémů při provádění a činností v oblasti prosazování pravidel jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, a to na základě společného závazku na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni. Díky těmto opatřením Komise a členských států bude jednotný trh moci lépe stimulovat podniky a nabídnout spotřebitelům nejlepší možnost volby. Společně můžeme zajistit, aby jednotný trh fungoval pro všechny občany EU.

(1)      COM(2020) 102, 10.3.2020.

(2)      COM(2020) 93, 10.3.2020.

(3)    V závěrech Rady pro konkurenceschopnost ze dne 27. května 2019 byla tato žádost dále rozpracována, přičemž Komise byla požádána, aby zvýšila transparentnost a politickou odpovědnost za opatření týkající se provádění a prosazování. Členské státy následně opakovaně zdůraznily význam prosazování a rovněž potřebu pevnějšího partnerství a lepší spolupráce s Komisí. To bylo rovněž zdůrazněno v dopise podepsaném všemi členskými státy a předloženém na zasedání Coreper II dne 29. listopadu 2019.

(4)    Højbjerre Brauer Schultz (2018), 25 let evropského jednotného trhu (25 years of the European Single Market), studie financovaná dánským úřadem pro obchod.

(5)      Sdělení „Jednotný trh v měnícím se světě“, COM(2018) 772.

(6)      Studie EP Evropská dividenda ve výši dva biliony eur: Přehled nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, 2019–2024, s. 9–11 (Europe´s two trillion euro dividend: Mapping the Cost of Non-Europe 2019–2024) ( https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_STU(2019)631745)  

(7)      COM(2020) 103 10.3.2020.

(8)      Viz 5. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69), a čl. 13 odst. 7 a článek 33a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(9)      Viz čl. 17 odst. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(10)    Příručka k provedení směrnice o službách: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/a4987fe6-d74b-4f4f-8539-b80297d29715/language-cs

(11)      https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/a5396a42-cbc8-4cd9-8b12-b769140091cd/language-cs

(12)      Ustanovení 5. bodu odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1) uvádí, že Komise by měla vypracovat nezávazné pokyny týkající se judikatury Soudního dvora Evropské unie o pojmu naléhavých důvodů veřejného zájmu a o tom, jak uplatňovat zásadu vzájemného uznávání.

(13) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).

(14)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1). Nařízení o dozoru nad trhem bylo přijato v roce 2019 a jeho cílem je zlepšit dozor nad trhem s výrobky v EU.

(15)      Stávající „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky, 2016: oznámení Komise 2016/C 272/01.

(16)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb, COM(2016) 820 final.

(17)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(18)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(19)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(20)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(21) https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/action_plan_pp.pdf.

(22)      Na rozdíl od statických seznamů odrážejících shodu vnitrostátních právních předpisů s právními předpisy EU v době provedení ve vnitrostátním právu představují dynamické virtuální srovnávací tabulky digitální řešení umožňující trvalou aktualizaci stavu provádění, a to i po vstupu v platnost původních prováděcích právních předpisů. Zdrojem informací pro tyto tabulky by mohly být oznamovací postupy, které by též mohly usnadnit jejich průběžnou aktualizaci.

(23)      Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Belgie, C-543/17.

(24)    Jako příkladný projekt může sloužit probíhající provádění nařízení o jednotné digitální bráně.

(25)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25).

(26)      Sdělení Komise – Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování. C/2016/8600 (Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10).

(27)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(28)      Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, kterou se stanoví postup oznamování pro povolovací režimy a požadavky týkající se služeb a kterou se mění směrnice 2006/123/ES a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, COM(2016) 821 final.

(29)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(30)      Jako je Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (Safety Gate/RAPEX) nebo EPREL pro označování energetickými štítky.

(31)       https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/lighten-load_cs

(32) Online platforma pro systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva.

(33) Informační systém pro nákazy zvířat (ADIS) – dříve systém hlášení nákaz zvířat (ADNS).

(34) Systém oznamování a včasného varování týkající se záchytů zásilek rostlin a rostlinných produktů dovážených do EU nebo obchodovaných v EU z důvodu zdraví rostlin.

(35) Obchodní řídicí a expertní systém – on-line nástroj řízení pro všechny hygienické požadavky na obchod uvnitř EU a dovoz zvířat, spermatu a embryí, potravin, krmiv a rostlin.

(36)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(37)      Síť SOLVIT se zabývá přeshraničními problémy způsobenými porušováním práva Unie orgány veřejné správy.

(38)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).

(39)      Sdělení Komise – Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování, C(2016) 8600.

(40)      Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2016: Zajistila Komise účinné provádění směrnice o službách?, 14.3.2016.