|
Souhrnný přehled |
|
Posouzení dopadů návrhu nařízení Komise, kterým se stanoví požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 617/2013 |
|
A. Potřeba opatření |
|
Proč? Jaký problém se řeší? Maximálně 11 řádků |
|
O něco více než 50 % spotřeby elektřiny související s datovými centry je dnes způsobeno přímou spotřebou energie u IT zařízení, jako jsou servery a datová úložiště. Odběratelé serverů a datových úložišť obvykle v rámci nákupních preferencí neupřednostňují spotřebu energie a energetickou účinnost, ale zaměřují se spíše na takové faktory, jako je spolehlivost nebo cenová dostupnost. To je způsobeno nedostatkem informací o funkčních aspektech produktů (jako je výkonnost, energetická účinnost, spolehlivost při vysokých provozních teplotách), nedostatkem nástrojů ke zhodnocení celkových nákladů spojených s vlastnictvím, uživatelskými zvyklostmi, včetně např. tradice výběru konkrétních značek a konkrétních řešení, organizačními aspekty (oddělení rozpočtu na nákup, obvykle konkrétního rozpočtu na IT, a provozních nákladů, které jsou obvykle součástí administrativního rozpočtu). To vedlo k tomu, že nákladově efektivní a energeticky úsporná řešení pronikla na trh jen v omezené míře, a tato situace přetrvává, ačkoliv jsou dostupné energeticky účinné a spolehlivé technologie. Pokud jde o materiálovou účinnost, selhání trhu je způsobeno několika aspekty, které brání vysoké míře opakovaného používání a recyklace: potíže s demontáží a oddělením produktů, nedostatek informací o obsažených kritických surovinách, nedostatek standardizovaných postupů pro vymazání dat a nedostupné aktualizace firmwaru. |
|
Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? Maximálně 8 řádků |
|
Obecnými cíli této iniciativy je přispět ke klimatickým a energetickým cílům EU pro rok 2030 a k cílům oběhového hospodářství (ve světle akčního plánu pro oběhové hospodářství) a současně zajistit fungování vnitřního trhu. Konkrétněji má tato iniciativa za cíl zvýšit povědomí o energetické účinnosti a ekologické výkonnosti serverů a datových úložišť a usnadnit srovnání příslušných produktů ze strany uživatelů, doplnit/začlenit ustanovení programu EU Energy Star a postupně z trhu EU odstranit produkty s nejhorší výkonností. V důsledku toho se sníží spotřeba energie a emise skleníkových plynů a zvýší se oběhovost dotčených produktů. |
|
Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? Maximálně 7 řádků |
|
Servery a datová úložiště představují globální trh a na úrovni EU pokrývá více než tři čtvrtiny trhu EU jen velmi málo velkých globálních výrobců, proto by byla akce EU nákladově efektivnější. Technologie pro výrobu těchto produktů je ve skutečnosti velice složitá, proto by bylo pro členské státy velice obtížné vytvořit vnitrostátní plány a předpisy, zatímco akce EU by odstranila dodatečné náklady potřebné v každém členském státě na regulaci technologie, která se v jednotlivých zemích neliší. Výrobci vyjádřili názory, že vnitrostátní plány a předpisy by vytvořily více překážek a administrativní zátěže při vstupu na každý vnitrostátní trh, a raději by dodržovali právní předpisy platné pro celou EU. |
|
B. Řešení |
|
Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? Maximálně 14 řádků |
|
Politické možnosti samoregulace a energetického štítkování byly zavrženy, protože odvětví nepřišlo s návrhem žádného druhu samoregulace a také proto, že servery a datová úložiště jsou většinou produkty B2B. Kromě politiky zachování současného stavu (kdy EU nepodniká žádné kroky) byly zvažovány následující možnosti: Možnost 3.1 Nařízení o ekodesignu, 2stupňové méně přísné požadavky týkající se napájecích zdrojů (PSU), informace o spotřebě energie a účinnosti serveru. Možnost 3.2 Nařízení o ekodesignu, 3stupňové požadavky týkající se napájecích zdrojů (PSU), informace o třídě provozních podmínek, spotřebě energie a účinnosti serveru 1 , limit maximálního příkonu v klidovém stavu a požadavky na materiálovou účinnost. Možnost 3.3 Nařízení o ekodesignu, nejpřísnější požadavky týkající se napájecích zdrojů (PSU), povinné požadavky ke třídě provozních podmínek a účinnosti serveru, informace o spotřebě energie, požadavky na materiálovou účinnost. Možnost 5 Povinné požadavky ENERGY STAR, 1stupňové požadavky týkající se napájecích zdrojů (PSU), informace o spotřebě energie, účinnosti serveru a třídě provozních podmínek, maximální příkon v klidovém stavu. Preferovaná varianta je možnost 3.2, protože přináší vysoké environmentální úspory, aniž by na odvětví a koncové uživatele kladla významnou ekonomickou zátěž. Ačkoliv možnost 3.3 přináší z dlouhodobého hlediska nejvyšší úsporu energie (tj. od roku 2030 dále), představuje pro odvětví a koncové uživatele velkou zátěž v letech bezprostředně po vstupu nařízení v platnost, a proto je celková úspora nákladů pro všechny koncové uživatele v EU až do roku 2027 negativní. |
|
Kdo podporuje kterou možnost? Maximálně 7 řádků |
|
Ekologické a spotřebitelské nevládní organizace, jakož i organizace opravářů práci Komise na potenciálních požadavcích na ekodesign serverů a datových úložišť přivítaly. Členské státy EU práci Komise přivítaly obezřetně a měly konkrétní obavy týkající se vynutitelnosti. Normalizační organizace byly v průběhu celého procesu nápomocny. Větší aktéři v odvětví většinou podporují požadavky na energetickou účinnost v aktivním stavu, ale vyjádřili pochybnosti týkající se kvantitativních požadavků na klidový stav a požadavků na materiálovou účinnost. Malé a střední podniky upozornily na nutnost nezvyšování nákladů na produkty v důsledku regulačních řešení. |
|
C. Dopady upřednostňované možnosti |
|
Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Maximálně 12 řádků |
|
Z posouzení dopadů vyplývá, že potenciální nařízení týkající se serverů a datových úložišť podle možnosti 3.2 by mohlo vést k úsporám elektřiny v roce 2030 ve výši až 9 TWh/rok (přibližná roční spotřeba elektřiny v Estonsku za rok 2014) a ke snížení emisí skleníkových plynů až o 3 Mtuny ekvivalentu CO2 ročně. Při tomto scénáři povedou požadavky na materiálovou účinnost k další úspoře 7 % ekvivalentu CO2 ročně. Výstup je rovněž pozitivní, pokud jde o cenovou dostupnost: koncoví uživatelé serverů a datových úložišť budou mít rovněž prospěch z navrhovaného opatření, a to prostřednictvím ročních finančních úspor, které v roce 2030 dosáhnou 2 miliardy EUR. Mezi další pozitivní dopady patří lepší srovnatelnost produktů na trhu, pokud jde o jejích environmentální dopad (jako je energetická účinnost serverů) a vyšší tržby a zisky nezávislých společností (jako jsou malé a střední podniky) působících v oblasti oprav a renovací produktů. |
|
Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? Maximálně 12 řádků |
|
U upřednostňované možnosti 3.2 budou náklady na zlepšení související s dosažením vyšší účinnosti zdrojů napájení (PSU), které se očekávají ve výši 10 EUR na zdroj napájení (PSU) v případě zlepšení z třídy 80 PLUS stříbrné do zlaté, ve výši 17 EUR pro přechod ze zlaté třídy do platinové a 23 EUR pro dosažení třídy titanové. Očekává se, že náklady související se zlepšením provozní teploty budou činit 150 EUR na provozní jednotku, což je přibližně cena vysoce výkonného ventilátoru s příslušenstvím. Zlepšení příkonu v klidovém stavu bude stát navíc asi 0,2 % až 0,35 % ceny serveru pro zlepšení účinnosti procesoru (CPU). Očekává se, že požadavky na materiálovou účinnost povedou ke zvýšení nákladů asi o 8 EUR na každý server nebo datové úložiště. Celkový nárůst nákladů na nákup produktu v důsledku těchto vylepšení bude v roce 2030 asi 41 milionů EUR pro EU. Náklady na testování související s měřením účinnosti serverů budou pro společnosti s 15 modely serverů činit asi 21 000 EUR. U větších společností s 25 modely serverů se očekává, že náklady na testování shody budou pro tyto společnosti činit asi 30 000 EUR. Náklady na testování související s provozní jednotkou se odhadují asi na 1 000 EUR na jednotku. |
|
Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Maximálně 8 řádků |
|
Navrhované nařízení je plně použitelné na mikropodniky a malé a střední podniky, které vyrábějí servery a datová úložiště a provádějí jejich finální montáž (podle odhadů odborníků jde asi o 20 % všech malých a středních podniků působících v oboru). Na tyto malé a střední podniky bude mít dopad zvýšení nákladů na testování a vylepšení. Část těchto nákladů bude nicméně přenesena na koncové uživatele. Rovněž se odhaduje, že jedna třetina malých a středních podniků v tomto odvětví je zapojena do činností oprav a bude mít velký prospěch z požadavků na materiálovou účinnost. |
|
Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Maximálně 4 řádky |
|
Forma právního předpisu je nařízení přímo použitelné ve všech členských státech. Díky tomu nevzniknou vnitrostátním správním orgánům žádné náklady spojené s prováděním ve vnitrostátním právu. Aktivity tržního dozoru s sebou ponesou náklady na testování a personální náklady. |
|
Očekávají se jiné významné dopady? Maximálně 6 řádků |
|
Nejsou očekávány žádné negativní dopady na funkčnost, zdraví a bezpečnost. |
|
D. Návazná opatření |
|
Kdy bude tato politika přezkoumána? Maximálně 4 řádky |
|
Potenciální nařízení týkající se serverů a datových úložišť by mělo být přezkoumáno nejpozději 4 roky po vstupu prvního nařízení v platnost, a to z hlediska úspěchů, zkušeností získaných při provádění, mezinárodního vývoje a technologického pokroku. |