EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.6.2019

COM(2019) 305 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Dlouhodobá prognóza přítoku a odtoku prostředků rozpočtu EU (2020–2024)

1.Úvod

Tato zpráva přináší dlouhodobou prognózu přítoku a odtoku prostředků v následujících pěti letech (2020–2024), jak požaduje čl. 247 odst. 1 písm. c) finančního nařízení 1 . Analýza zohledňuje zásady a podmínky uvedené v návrhu Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 2 .

Prognóza pokrývá prvky současného a příštího finančního rámce. Vychází z výše prostředků na rok 2020 uvedených v návrhu rozpočtu na rok 2020. Pro roky 2021–2024 se přihlíží k závazkům uvedeným v návrhu příštího víceletého finančního rámce 3 , který předložila Komise.

V porovnání s prognózou z loňského roku 4 , která se týkala období 2019–2023, zahrnuje tato nová prognóza rok 2024. Odhady plateb na závazky stávajícího finančního rámce jsou aktualizovány s ohledem na skutečné výsledky plnění za rok 2018, rozpočet na rok 2019 a jeho navrhované změny (návrh opravného rozpočtu č. 1 5 , č. 2 6 a č. 3 7 ) a návrh rozpočtu na rok 2020 8 .

Pokud jde o platby v souvislosti se závazky po roce 2021, zůstávají jejich odhady vzhledem k probíhajícím jednáním o příštím víceletém finančním rámci konzistentní s parametry návrhu Komise na budoucí finanční období, které reflektuje zpráva z minulého roku.

2.Výsledky prognózy

2.1. Platby

2.1.1.Platby do konce současného víceletého finančního rámce (2020)

Tato zpráva zahrnuje odhady z návrhu rozpočtu na rok 2020, který je posledním rokem současného finančního rámce. Prognóza plateb na rok 2020 je o celkem 7 miliard EUR nižší než dlouhodobá prognóza z loňské zprávy. To souvisí zejména s okruhy 1b, 2 a 4. Pokud jde o prostředky ve sdíleném řízení, vychází návrh rozpočtu z nejnovějších výhledů plnění, které členské státy poskytly v lednu 2019 a které jsou o něco nižší než jejich výhledy z července 2018, z nichž vycházela loňská prognóza. V oblasti vnější činnosti je návrh rozpočtu na rok 2020 nižší než v předchozím roce, zejména v důsledku nižších plateb na nástroj pro uprchlíky v Turecku.

Téměř všechny platby v roce 2020 souvisejí se závazky učiněnými v rámci programů na období 2014–2020. Méně než 1 % plateb bude pokrývat nevyřízené závazky z finančního rámce před rokem 2014 v rámci okruhů 1a a 4. Většina programů na období 2007–2013 v rámci politiky soudržnosti by měla být uzavřena do konce roku 2019, přičemž se nepočítá s dalšími platbami v roce 2020.

2.1.2.Platby v příštím víceletém finančním rámci (2021–2024)

Celkově se očekává, že v prvních čtyřech letech příštího finančního rámce budou platby činit úhrnem přibližně 687 miliard EUR. Tato částka není v průběhu let rozložena rovnoměrně, nýbrž v závislosti na očekávaném souběžném vývoji: 1) postupného zavádění plateb na nové výdajové programy (přibližně 62 % všech plateb za celé čtyřleté období) a 2) plateb na nevyřízené závazky z období 2014–2020 (zbývajících 38 % plateb).

Platby v souvislosti s novými závazky

V porovnání s loňskou zprávou nenastala v prognóze v souvislosti s novými závazky žádná změna. Stejně jako v loňském roce tyto platby odpovídají návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027, který Komise předložila dne 2. května 2018, a předpokladům, z nichž tento návrh vychází (podrobnosti viz část 3 Předpoklady prognózy). Aktualizace těchto odhadů by byla možná pouze tehdy, pokud by jednání o příštím finančním rámci a doprovodných odvětvových právních předpisech byla uzavřena.

To platí zejména pro jednání týkající se nařízení o společných ustanoveních, které určuje rychlost provádění politiky soudržnosti – největší výdajové oblasti financované z rozlišených prostředků. Změny ve způsobech provádění fondů politiky soudržnosti oproti návrhům Komise by významně ovlivnily odhady plateb pro celý rozpočet EU.

Například jakékoli snížení roční sazby zadržených prostředků v porovnání s návrhem Komise nebo zúčtování předběžného financování v době uzavření programů namísto ročního zúčtování by znamenalo nutnost dalších plateb v období, na něž se prognóza vztahuje. Na platební profily mohou mít rovněž významný dopad pravidla pro automatické zrušení přidělení prostředků na závazek. Jakékoli prodloužení lhůty pro předložení žádostí o platbu nad rámec návrhu Komise by zbrzdilo provádění politiky soudržnosti a znamenalo by odložení plateb na následující finanční rámec.

Sazby předběžného financování pro fondy politiky soudržnosti (jak na období 2014–2020, tak na období 2021–2027) budou mít dopad zvláště na první roky příštího finančního rámce. Návrhy Komise na příští nařízení o společných ustanoveních a na změnu stávajícího nařízení o společných ustanoveních zohledňují požadavky na financování na začátku nového období, jakož i omezení stropu vlastních zdrojů odpovídající 1,20 % hrubého národního důchodu EU. Komise sice navrhla zvýšení stropu vlastních zdrojů tak, aby odrážel základ hrubého národního důchodu ve 27 členských státech, je však možné, že vzhledem ke zdlouhavému procesu ratifikace nového rozhodnutí o vlastních zdrojích bude v prvních letech příštího finančního rámce nadále platit stávající úroveň.

Platby v souvislosti se závazky učiněnými před rokem 2021

Navrhovaná výše plateb v návrhu rozpočtu na rok 2020 má rovněž dopad na potřeby plateb v následujících letech. Očekává se, že nižší úroveň plateb v roce 2020 v porovnání s dřívějšími prognózami povede v následujících letech k potřebám dalších plateb. V důsledku toho převyšují celkové odhady plateb na období 2021 až 2024 strop navrhovaný Komisí na příští období přibližně o 5 miliard EUR, z čehož 4 miliardy EUR připadají na rok 2024.

Tyto potřeby dalších plateb budou muset být spolu s dopadem budoucích prováděcích pravidel pro fondy politiky soudržnosti zohledněny při stanovování stropů pro platby v příštím finančním rámci nebo automaticky povedou k potřebě mobilizace zvláštních nástrojů, zejména rozpětí pro nepředvídané události, což by – podle návrhu Komise – umožnilo uvolnit platby až do výše 0,03 % hrubého národního důchodu EU v daném roce (jež by byly započteny oproti stropům v pozdějších letech).

2.1.3.Zrušení přidělení prostředků na závazky

Celkový objem prostředků na závazky, jejichž přidělení bude podle prognózy v období 2020–2024 zrušeno, činí 8 miliard EUR. Přibližně 77 % prostředků na závazky, jejichž přidělení má být zrušeno, se vztahuje k programům z období 2014–2020 (6 miliard EUR), zatímco rušení přidělení prostředků na závazky v souvislosti s programy z období před rokem 2014 postupně dobíhá a stejně tak i související platby. U závazků navržených pro finanční rámec 2021–2027 se rušení přidělení prostředků nepředpokládá.

Výše zrušení přidělení prostředků na závazky se v jednotlivých okruzích liší, neboť prognóza zohledňuje již provedená zrušení přidělení prostředků na závazky a zrušení přidělení prostředků na závazky zjištěná v době přípravy návrhu rozpočtu na rok 2020. V zásadě se zrušení přidělení prostředků na závazky odhaduje za celou dobu trvání programového období. Vzhledem k tomu, že u většiny programů a činností neexistují pravidla pro automatické zrušení přidělení prostředků na závazky, by byl roční rozpis zrušení přidělení prostředků na závazky velmi nepřesný. Pro účely odhadu objemu zrušení přidělení prostředků na závazky do roku 2024 je zrušení přidělení prostředků na závazky rozčleněno proporcionálně podle souvisejících ročních plateb.

Pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI) na období 2014–2020 byla vypracována zvláštní prognóza, která zohledňuje zkušenosti s uzavíráním programů z období 2007–2013. Vzhledem k tomu, že konkrétní rok zrušení přidělení prostředků na závazek závisí na jednotlivých datech uzavření programů v každém členském státě a že v současné době platí pro zrušení přidělení prostředků na závazky pravidlo „n+3“, bude rušení přidělení prostředků na závazky pravděpodobně rozloženo do období 2024–2026. Jelikož do působnosti této zprávy spadá pouze rok 2024, je prozatímní předpoklad ten, že pokud jde o fondy ESI na období 2014–2020, mohla by na tento rok připadat zhruba jedna třetina celkových zrušení přidělení prostředků na závazky.

V porovnání s loňskou zprávou se pětiletý odhad zrušení přidělení prostředků na závazky zvýšil přibližně o 1,6 miliardy EUR. To je důsledek kombinovaného účinku navýšení prognózy zrušení přidělení prostředků na závazky u okruhů 1b a 2 a jejího snížení u ostatních okruhů. Uvedené navýšení u okruhů 1b a 2 je mechanickým účinkem zařazení dalšího roku navíc (2024), který nebyl v loňské zprávě zahrnut. Snížení u ostatních okruhů je rovněž způsobeno převážně posunem vykazovaného období o jeden rok. Například v roce 2018 bylo v rámci okruhu 1a EUR zrušeno přidělení prostředků na závazky ve výši 0,7 miliardy EUR v souvislosti s programy z období před rokem 2014, a tato částka již proto není zahrnuta v budoucích odhadech. U okruhu 3 byla předpokládaná výše zrušení přidělení prostředků na závazky snížena s ohledem na změny příslušných právních předpisů 9 . U okruhu 4 je snížení důsledkem kombinovaného účinku posunu o jeden rok a aktualizace předpokladů pro budoucí roky v souladu s návrhem rozpočtu na rok 2020.

2.1.4.Vývoj výše nevyřízených závazků

Nevyřízené závazky jsou přirozeným důsledkem provádění rozpočtu EU s rozlišenými prostředky a nominálně se zvyšujícího objemu rozpočtu EU v průběhu let. Očekává se, že nevyřízené závazky budou na začátku vykazovaného období činit přibližně 291 miliard EUR a na konci stávajícího finančního rámce dosáhnou 303 miliard EUR. Pro srovnání prognóza v loňské zprávě počítala pro konec roku 2020 s nevyřízenými závazky ve výši 295 miliard EUR. Nárůst prognózy nevyřízených závazků je zapříčiněn zejména aktualizací roku 2020 o skutečné výhledy návrhu rozpočtu.

Do konce roku 2024 by nevyřízené závazky měly dosáhnout výše přibližně 313 miliard EUR, což znamená nárůst jejich nominální hodnoty za analyzovaných pět let o 8 %. Roční vývoj objemu nevyřízených závazků však není rovnoměrný, neboť nevyřízené závazky se vyvíjejí v závislosti na poměru ročních plateb k ročním závazkům. V období 2023–2024 se platby blíží závazkům, a to především v důsledku kombinace prvního cíle pro automatické rušení přidělení prostředků na závazky u nových programů podle nařízení o společných ustanoveních a cíle „n+3“ pro rušení přidělení prostředků na závazky u poslední tranše ESI fondů na období 2014–2020 a v důsledku uzavření těchto programů. V důsledku toho se očekává, že platby v roce 2023 budou téměř na úrovni závazků a v roce 2024 závazky dokonce překročí. Nevyřízené závazky by tak zůstaly na konci roku 2023 na stabilní úrovni a v roce 2024 by se dokonce mírně snížily.

2.2. Příjmy

Rozpočet EU je financován z vlastních zdrojů a z ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů potřebná pro financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Prognóza příjmů rozpočtu EU na období 2020–2024 proto vychází ze zásady, že výdaje musí být vyrovnány s příjmy; celkové příjmy proto musí odpovídat celkovým výdajům.

3.Předpoklady prognózy

3.1. Specifické předpoklady podle hlavních výdajových položek 

3.1.1.ESI fondy 2014–2020 a fondy politiky soudržnosti 2021–2027

Prognóza plateb pro ESI fondy na období 2014–2020 vychází z minulých zkušeností s předloženými žádostmi o průběžné platby v poměru k celkovému objemu prostředků. V roce 2019 probíhá přezkum výkonnosti a související závazky odložené od roku 2014 by mohly vést k prvním platbám v roce 2020. Pro každý z fondů se používají specifické platební profily.

V případě fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 se příslušná ustanovení obsažená v návrhu příštího finančního rámce, který Komise předložila dne 2. května 2018, použijí také pro tuto zprávu (0,5 % jako roční předběžné financování pro každý rok v období 2021–2026, 10% sazba zadržených prostředků, žádná výkonnostní rezerva). Profily žádostí o průběžné platby byly odhadnuty na základě statistických údajů o částkách požadovaných každý rok v rámci programů na období 2007–2013 za použití pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazky „n+2“ a po úpravě umožňující určité odchylky u prvních tranší závazků. Jakékoli změny těchto předpokladů by měly dopad na platby v souvislosti s fondy politiky soudržnosti na období 2021–2027.

3.1.2.Přímé platby a tržní opatření v rámci společné zemědělské politiky

Pokud jde o prostředky pro Evropský zemědělský záruční fond, jsou většinou nerozlišené a převážná část související s přímými platbami zemědělcům je obvykle uhrazena členským státům v prvních měsících následujícího rozpočtového roku.

3.1.3.Jiné programy a fondy

U všech ostatních výdajových položek (např. výzkum a inovace, rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury, vnitřní a vnější politiky) vycházejí prognózy plateb na závazky schválené ve stávajícím finančním rámci z návrhu rozpočtu na rok 2020 a z doprovodných harmonogramů plateb pro jednotlivé rozpočtové položky.

U nové generace výdajových programů byly roční potřeby plateb vypočteny s použitím statistických údajů o skutečném provádění příslušných stávajících programů za deset let (2007–2017) a provádění souvisejících starších programů z období 2007–2013. V případě programů, které nemají „předchůdce“, se odhad plateb stanoví na základě zkušeností s prováděním podobného druhu činnosti a provede se úprava zohledňující zvláštní prvky nových programů.

3.1.4.Správa

Správní výdaje (2014–2020 okruh 5, 2021–2027 okruh 7) jsou založeny na nerozlišených prostředcích; částky prostředků na závazky uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2020 a navrhovaných výdajových stropech pro okruh 7 pro období 2021–2024 jsou zcela transformovány na platby.

Stejně je tomu i u dotací pro decentralizované agentury, které jsou financovány mimo okruh správních výdajů.

3.2.Předpoklady pro prognózy příjmů

3.2.1.Tradiční vlastní zdroje a příspěvky členských států

Od roku 2018 zahrnují tradiční vlastní zdroje pouze cla, neboť v roce 2017 skončil výběr dávek z výroby cukru. Očekává se, že v porovnání s úrovní uvedenou v návrhu rozpočtu na rok 2020 cla v období 2021–2024 porostou stejným tempem jako nominální hrubý národní důchod každého členského státu.

Rozdíl mezi příjmy a předpokládanými výdaji vyplní příspěvky členských států (ve formě vlastních zdrojů založených na hrubém národním důchodu, vlastních zdrojů z DPH a nových vlastních zdrojů uvedených v návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027).

3.2.2.Ostatní příjmy

U většiny položek „ostatních příjmů“, např. příspěvků zaměstnanců, příjmů ze správní činnosti orgánů, příspěvků a náhrad v souvislosti s dohodami a programy Unie, úroků z prodlení a pokut, příjmů z výpůjčních a úvěrových operací EU a tzv. různých příjmů, jakož i u přebytků z předchozích let je vzhledem k jejich inherentní volatilitě obtížné stanovit prognózu vývoje. Proto se předpokládá, že částka uvedená v návrhu finančního rámce na období 2021–2027, který předložila Komise (tj. 1,9 miliardy EUR v souladu s návrhem rozpočtu na rok 2019), zůstane v období, na něž se zpráva vztahuje (2020–2024), nominálně konstantní.

4.Závěry

Prognóza z letošního roku zahrnuje první čtyři roky příštího víceletého finančního rámce, který je stále předmětem jednání. Prognóza plateb proto vychází z návrhů Komise z května 2018. Pro platby v příštím finančním rámci bude obzvláště důležitý vývoj ve dvou oblastech.

Zaprvé, probíhající jednání o návrzích pro příští finanční rámec ukazují, že existují rozdílné názory na klíčové prvky ovlivňující budoucí potřeby plateb. Zejména se to týká fondů politiky soudržnosti, na které připadá přibližně jedna třetina rozpočtu, a parametrů jejich provádění, jako jsou sazby předběžného financování a pravidla pro rušení přidělení prostředků na závazky. Jelikož momentálně ohledně těchto prvků nepanuje shoda, vychází současná prognóza stále z návrhu Komise z roku 2018,

Zadruhé, prognóza plateb závisí na provádění stávajícího finančního rámce a na výši nevyřízených závazků na začátku roku 2021. Většina výdajových okruhů je v návrhu rozpočtu na rok 2020 nižší než v loňské prognóze. To automaticky přesouvá platby na období po roce 2020, jež je třeba připočíst k platbám očekávaným v době předložení návrhu stropů plateb na roky 2021–2027.

Tento vývoj bude nutné zohlednit při jednáních o příštím víceletém finančním rámci. Je možné, že stropy plateb, které jsou předmětem jednání, bude nutné upravit tak, aby zohledňovaly dodatečné potřeby vyplývající z vyšší výše nevyřízených závazků na konci roku 2020 a ze změn způsobů provádění budoucích programů.

Příloha 1

Tabulka 1 – Dlouhodobá prognóza přítoku a odtoku prostředků rozpočtu EU v období 2020–2024

* Do celkové částky za každý okruh byly započteny platby za případné využití rozpětí (též prostřednictvím celkového rozpětí pro závazky – rezervy EU) a byly předběžně rozděleny v poměru k rozpětím jednotlivých okruhů.

** Tyto částky odpovídají platbám uvedeným v návrhu rozpočtu na rok 2020 pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie a rezervu na pomoc při mimořádných událostech. Vzhledem k jejich zvláštní povaze nelze použití těchto nástrojů po roce 2020 odhadnout. Pro účely výpočtu příslušných rozpětí nejsou prostředky pro tyto nástroje zohledněny ve stropech víceletého finančního rámce. Totéž platí i pro prostředky na nástroj pružnosti.

*** Vypočtený na základě nejnovější ekonomické prognózy hrubého národního důchodu států EU-28 na rok 2020 a EU-27 na období 2021–2024.

**** Příspěvky členských států zahrnují vlastní zdroje založené na hrubém národním důchodu, vlastní zdroje z DPH a nové vlastní zdroje uvedené v návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Případný příspěvek Spojeného království na nevyřízené závazky ke konci roku 2020 by představoval ostatní příjmy, a tudíž by příspěvky členských států byly sníženy.

Tabulka 2 – Prognóza zrušení přidělení prostředků na závazky za období 2020–2024

* U závazků navržených pro finanční rámec na období 2021–2027 se rušení nepředpokládá.

Tabulka 3 – Změna celkových nevyřízených závazků v období 2020–2024

* Výkonnostní rezerva vytvořená v letech 2014–2019 je zahrnuta v nevyřízených závazcích, avšak před rokem 2020 se nepředpokládají žádné platby na tyto závazky. Nevyřízené závazky nezahrnují nevyřízené závazky z příjmů z příspěvků třetích zemí.                

(1)

Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Unie a jeho prováděcí pravidla, nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 30.7.2018.

(2)

Úř. věst. C66 I, 19.2.2019, s. 1.

(3)

COM(2018) 321 až 328 ze dne 2.5.2018.

(4)

COM(2018) 687 final ze dne 10.10.2018.

(5)

COM(2019) 300 final ze dne 15.4.2019.

(6)

COM(2019) 320 final ze dne 15.5.2019.

(7)

COM(2019) 205 final ze dne 22.5.2019.

(8)

SEC(2019) 250 ze dne 5.6.2019.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2000 ze dne 12. prosince 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, pokud jde o změnu přidělení zbývajících finančních prostředků přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018).