EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.4.2019

COM(2019) 196 final

SDĚLENÍ KOMISE

Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU

{SWD(2019) 170 final} - {SWD(2019) 171 final}

SDĚLENÍ KOMISE SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A ÚČETNÍMU DVORU

Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU

OBSAH

Klíčové zkratky2

1Shrnutí

2.Úvod

2.1.    Boj Evropské unie proti podvodům    

2.2.    Strategie Komise proti podvodům z roku 2011 (CAFS)    

2.3.    Provádění a hodnocení CAFS    

2.4.    Důvody vypracování nové CAFS    

2.5.    Oblast působnosti strategie CAFS z roku 2019    

3.Posouzení rizika podvodů

4.Zásady a priority

4.1.    Zásady CAFS z roku 2011 a CAFS z roku 2019    

4.2.    Priority nové CAFS    

4.2.1.    Cíl č. 1: sběr a analýza údajů    

4.2.2.    

5.Další cíle

6.Sledování a podávání zpráv

Klíčové zkratky

1    Shrnutí 

Občané a plátci daní v EU si zaslouží, aby orgány EU pracovaly nanejvýš bezúhonně. Své příspěvky do rozpočtu EU vydělali tvrdou prací, a proto by tyto příspěvky měly být vynaloženy řádně a účelně a měly by být chráněny před podvody. EU výrazně zvýšila ochranu před podvody tím, že v roce 2017 přijala směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Aby Komise umožnila pokračování tohoto pozitivního vývoje i po roce 2018 a připravila podmínky pro novou generaci výdajových programů víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027, přijímá toto sdělení, jímž aktualizuje strategii Komise proti podvodům (CAFS) z roku 2011. CAFS je dokument interní politiky, který je pro útvary Komise a výkonné agentury v boji proti podvodům a korupci poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy EU závazný.

Vyhodnocení CAFS z roku 2011 ukázalo, že jako politický rámec, který má Komise pro ochranu rozpočtu EU k dispozici, je tato strategie stále relevantní a efektivní, že je však třeba přijmout úpravy, které by zohlednily nejnovější vývoj (nové režimy financování, tendence v oblasti podvodů, rozvoj nástrojů informačních technologií atd.).

Útvary Komise navíc ve spolupráci s výkonnými agenturami provedly posouzení rizika podvodů. Zjistily, že dvěma nejslabšími místy jsou i) nedostatečná analýza údajů o podvodech, která Komisi neumožňuje utvořit si o podvodech plnou představu, a ii) určité nedostatky v dohledu Komise nad řízením rizika podvodů na úrovni odborů. Na tyto nedostatky upozornila ve svých doporučeních i nedávná zvláštní zpráva Evropského účetního dvora „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“.

Prioritními cíli CAFS z roku 2019 je proto vybavit Komisi větší analytickou kapacitou pro prevenci a odhalování podvodů a vytvořit centralizovanější systém dohledu nad jejími opatřeními pro boj proti podvodům. Doprovodný akční plán určený útvarům Komise a výkonným agenturám je zaměřen také na zlepšení všech stránek spolupráce a pracovních postupů v oblasti boje proti podvodům, například spolupráce Komise a ostatních subjektů EU s úřadem OLAF a se vznikajícím Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). V akčním plánu se počítá i s pokračováním činností zahájených CAFS z roku 2011, především pokud jde o zajišťování řádného průběhu zadávání veřejných zakázek a podporu mezinárodní spolupráce.

Komise hodlá pro účely CAFS z roku 2019 a doprovodného akčního plánu zpřísnit své interní monitorovací systémy a vypracovat ukazatele, které by ve vztahu k opatřením v oblasti boje proti podvodům zajistily lepší měřitelnost. To se promítne do výroční zprávy o ochraně finančních zájmů EU, v níž Komise pravidelně podává informace o provádění této strategie.

Cíle CAFS z roku 2019 jsou vyjmenovány v příloze tohoto sdělení. Sdělení je doprovázeno dvěma pracovními dokumenty útvarů Komise, z nichž první obsahuje výsledky posouzení rizika podvodů a druhý aktualizovaný akční plán. Zároveň je v samostatném pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněno hodnocení CAFS z roku 2011.

2.    Úvod

2.1.    Boj Evropské unie proti podvodům

Podvody, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU, mohou vést k odčerpání prostředků EU z oblastí, na které byly legitimně vyčleněny, a tak ohrozit účinnost opatření EU. Úspěchy podvodníků zpochybňují integritu opatření EU a oslabují důvěru veřejnosti v politiky EU.

Podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článku 36 finančního nařízení (FN) 5 Komise plní rozpočet EU v souladu se zásadami řádného finančního řízení a používá přitom účinné a efektivní vnitřní kontroly, které zahrnují předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu 6 a přijímání následných opatření, které na tyto podvody a nesrovnalosti reagují. Komise tak činí ve spolupráci s členskými státy, které vybírají a vynakládají až 80 % rozpočtu EU. V čl. 325 odst. 1 SFEU je proto stanoveno, že proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy EU bojuje Unie i členské státy.

Komise každý rok podává zprávu o ochraně finančních zájmů EU (zpráva PIF) 7 , která poskytuje přehled o narušení rozpočtu EU zjištěnými nesrovnalostmi, včetně podvodů. Přestože se částky a počty rok od roku liší, je jasné, že úroveň známých a ohlášených podvodů 8 je taková, že si vyžaduje další opatření na úrovni EU.

Nesrovnalosti nahlášené v období 2014–2017 jako podvody

Zdroj: Ochrana finančních zájmů EU – výroční zprávy o boji proti podvodům za roky 2014 až 2017 9 .

Evropský parlament zprávu PIF každý rok posuzuje a vyjadřuje se k ní usnesením, což zdůrazňuje význam boje proti podvodům 10 . Evropský účetní dvůr (EÚD) nedávno vypracoval zvláštní zprávu 11 o institucionálním rámci a pracovních metodách, které Komise používá v boji proti podvodům v oblasti výdajů EU. Zpráva zdůraznila význam tohoto tématu a doporučila další opatření.

V tomto kontextu vymezuje revidovaná strategie Komise komplexní přístup k boji proti podvodům, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU, a poskytuje Komisi, jejím útvarům a výkonným agenturám vodítko, které jim umožní plnit jejich právní, politické a manažerské povinnosti takovým způsobem, který zajistí ochranu rozpočtu EU. Strategie není přímo určena členským státům, Komise je nicméně vyzývá, aby v souladu s povinností, která jim plyne ze Smlouvy, také přijaly v oblasti prevence, odhalování a nápravy podvodů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy EU příslušná opatření. Odpovědné útvary Komise a úřad OLAF budou opatření členských států v boji proti podvodům i nadále podporovat a monitorovat.

2.2.    Strategie Komise proti podvodům z roku 2011 (CAFS)

Komise přijala svou současnou strategii proti podvodům dne 24. června 2011. Strategie sestávala ze: i) sdělení Komise ostatním orgánům 12 , v němž byly popsány strategické cíle a klíčové operativní kroky k jejich dosažení, a ii) podrobněji propracovaného interního akčního plánu Komise 13 .

CAFS z roku 2011 stanovila tři priority: i) začlenění ustanovení proti podvodům do návrhů Komise týkajících se výdajových programů ve VFR na období 2014–2020; ii) provádění strategií proti podvodům na úrovni útvarů a iii) revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek.

2.3.    Provádění a hodnocení CAFS

Od roku 2013 Komise informuje o provádění CAFS z roku 2011 ve zprávách PIF 14 . Prioritní kroky a všechna opatření stanovená v interním akčním plánu byla dokončena nebo (jedná-li se o opatření, která se opakují, například školení) dále probíhají.

Útvary Komise vyhodnotily relevantnost, účinnost, účelnost a soudržnost CAFS z roku 2011 a jejího provádění. Výsledky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je zveřejněn spolu s tímto sdělením.

2.4.    Důvody vypracování nové CAFS

Současný rámec Komise pro boj proti podvodům, který se opírá o CAFS z roku 2011, již poskytuje pro tuto oblast dobrý strategický základ. Příprava dalšího víceletého finančního rámce na období po roce 2020 však představuje vhodnou příležitost pro to, aby Komise přijala a posílila svou činnost v rámci boje proti podvodům tam, kde je to potřeba, například ve vztahu k novým způsobům financování. CAFS z roku 2019 navíc posiluje boj proti podvodům, který poškozuje rozpočet na straně příjmů (např. prevencí daňových podvodů a řešením problematiky pašování) 15 .

Aby byl přezkum politik boje proti podvodům podložený, provedly útvary Komise posouzení rizika podvodů, které je shrnuto v následující kapitole. V CAFS z roku 2019 se také přihlíží k hodnocení CAFS za období 2011–2017 a k výsledkům nedávného auditu výkonnosti EÚD „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“ 16 a k dalším zdrojům.

CAFS z roku 2019 rovněž zohledňuje dva významné dodatky k právním předpisům EU v oblasti boje proti podvodům, které byly přijaty v roce 2017. Jedná se o: i) směrnici PIF 17 , která stanoví přísnější společné normy pro trestněprávní předpisy členských států na ochranu finančních zájmů EU; a ii) nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) 18 prostřednictvím posílené spolupráce, do níž se zatím zapojilo 22 členských států. Jakmile bude úřad EPPO funkční (v roce 2021), bude efektivněji stíhat trestné činy, které poškozují finanční zájmy EU. Do rámce pro integrovanou politiku trestního a správního vyšetřování je zahrnut také návrh změn nařízení o úřadu OLAF 19 . Navrhované změny umožní úřadu OLAF úzce spolupracovat s úřadem EPPO a zefektivnit svá vlastní vyšetřování. Hladká a intenzivní spolupráce mezi úřadem EPPO, úřadem OLAF, Eurojustem, Europolem a členskými státy je nezbytná proto, aby byl zajištěn plošný rozsah vyšetřování a aby byla nová institucionální struktura pro boj proti podvodům plně účinná 20 . Důsledky zřízení úřadu EPPO pro útvary Komise jsou rovněž zohledněny v akčním plánu ke strategii CAFS z roku 2019 21 .

2.5.    Oblast působnosti strategie CAFS z roku 2019

Strategie CAFS z roku 2019 se zaměřuje na ochranu finančních zájmů EU před podvody, korupcí a jinými záměrnými nesrovnalostmi a před rizikem závažného protiprávního jednání v orgánech a institucích EU. Jedná se o oblasti, které jsou v boji proti podvodům klíčové i pro normotvůrce 22 . Nová CAFS proto zahrnuje:

opodvody – včetně podvodů v oblasti DPH –, korupci a zpronevěru, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU podle definice v článcích 3 a 4 směrnice PIF;

odalší trestné činy, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, např. činy související se zneužíváním postupů při zadávání veřejných zakázek, pokud poškozují nebo ohrožují rozpočet EU;

onesrovnalosti podle definice v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 23 (jsou-li úmyslné 24 , ale nespadají mezi trestné činy, které byly uvedeny výše);

ozávažná porušení povinností související s výkonem odborné činnosti zaměstnanci nebo členy orgánů a institucí Unie podle čl. 1 odst. 4 nařízení o úřadu OLAF a čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce rozhodnutí Komise (ES, ESUO, Euratom) č. 352/1999 25 .

Ve strategii CAFS z roku 2019 se pojem „podvod“ používá jako zastřešující výraz pro různé výše popsané druhy trestného i jiného než trestného protiprávního jednání. Podrobnější informace a souvislosti jsou popsány v dokumentu o posouzení rizika podvodů 26 .

V případech, kdy toto sdělení a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise odkazují na ochranu rozpočtu EU, zahrnuje tento výraz obdobně i finanční zájmy EU mimo právní rámec souhrnného rozpočtu, například Evropský rozvojový fond 27 .

3.    Posouzení rizika podvodů 28

Kvalitativní posouzení rizika podvodů bylo provedeno v úzké spolupráci se všemi útvary Komise a s výkonnými agenturami. Zaměřilo se na slabé stránky systémů vnitřní kontroly Komise při odhalování podvodů a vymezilo dvě oblasti, které je třeba zlepšit:

oaby Komise mohla lépe posuzovat rizika podvodů, a tedy je i lépe řešit, musí mít k dispozici ucelenější ústřední analytickou kapacitu, která by jí umožnila analyzovat údaje o vzorcích podvodů, profilech podvodníků a nedostatcích systémů EU pro vnitřní kontrolu. Výrazné navýšení analytické kapacity Komise by mělo poskytnout podporu a poradenství účastníkům finančních operací, auditorům a vyšetřovatelům v oblasti prevence a potírání podvodů a mělo by Komisi pomoci: i) vytvořit politiky boje proti podvodům založené na faktech a důkazech; ii) co nejúčinněji a nejúčelněji využívat kontrolní mechanismy a zdroje a iii) umožnit odhalování podvodů.

oV souladu s decentralizovaným modelem Komise pro finanční řízení provádějí posouzeni rizika podvodů a jeho řízení pověřené schvalující osoby 29 , jedná se tedy primárně o úkol útvarů Komise a výkonných agentur. Hlavní výhodou tohoto modelu je možnost přizpůsobit strategie proti podvodům politické oblasti nebo oblasti působnosti dotčených útvarů. Pro zajištění jednotnosti a pro optimalizaci účelnosti a účinnosti je však třeba decentralizované posuzování a řízení rizika podvodů koordinovat a monitorovat prostřednictvím silného systému ústřední kontroly.

Posouzení rizika podvodů se nezaměřilo jen na systémové slabiny, ale i na vzorce podvodů. Mezi nejčastější odhalené vzorce podvodů patří navýšení nákladů pomocí nepravdivých prohlášení a/nebo padělaných podkladů. Očekává se, že míra tohoto typu rizika podvodů se sníží, protože cílem nového finančního nařízení a odvětvových programů ve VFR 2021–2027 je zvýšit podíl financování z prostředků EU, které nesouvisí s náklady nebo které je založeno na zjednodušeném vykazování nákladů, neboť zkušenosti ukazují, že při takovém financování dochází k nižšímu počtu pokusů o podvod 30 . Potenciální nová rizika, která se s těmito typy financování objeví a která budou souviset s ověřováním výsledků opatření financování, budou podle potřeby monitorována a zmírňována. Nový akční plán CAFS z roku 2019 proto vyzývá k optimalizaci kontrolních strategií 31 .

V oblasti tradičních vlastních zdrojů (TVZ) rozpočet EU výrazně poškozují celní podvody spáchané prostřednictvím pašování, nepravdivých prohlášení nebo podhodnocení. V roce 2016 činila míra odhalení podvodů v oblasti TVZ 0,33 %, a byla tedy vyšší než míra odhalení podvodů na výdajové straně rozpočtu, která činila 0,21 % 32 . Přestože rozdíl v roce 2017 byl nižší 33 , tato tendence nadále pokračovala (0,30 % oproti 0,29 %). V oblasti DPH se odhaduje, že přeshraniční podvody typu „chybějící obchodník“ nebo tzv. „kolotočové podvody“ 34 vedou k rozpočtovým ztrátám ve výši přibližně 50 miliard EUR ročně 35 . Většinu ztrát však nesou členské státy.

V oblasti podvodů na straně příjmů působí velmi výrazné škody skupiny organizovaného zločinu 36 , a navíc se tyto skupiny dopouštějí i podvodů v oblasti veřejných zakázek a dotací 37 . EU zavedla politický cyklus pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti, který zahrnuje koordinaci mezi orgány a agenturami EU a členskými státy 38 . Několik politických priorit na období 2018–2021 v této oblasti trestné činnosti se týká boje proti podvodům 39 . Na potírání organizované trestné činnosti se také výrazně zaměřuje strategie EU pro boj proti pašování cigaret a dalším formám nezákonného obchodu s tabákovými výrobky 40 , jejíž akční plán byl nedávno aktualizován 41 .

4.    Zásady a priority

4.1.    Zásady CAFS z roku 2011 a CAFS z roku 2019

Celkový cíl CAFS z roku 2011 42 je stále plně relevantní. Nová strategie Komise proti podvodům ho opakuje a klade důraz na komplexní přístup, který je třeba v této oblasti uplatňovat. Tento komplexní přístup se týká celého cyklu boje proti podvodům a zahrnuje: i) zlepšení prevence, odhalování a podmínek vyšetřování podvodů a ii) zajištění dostatečné nápravy a odrazujícího účinku s přiměřenými a odrazujícími sankcemi. Hlavní zásady a cílové standardy pro útvary Komise a výkonné agentury v boji proti podvodům zůstávají proto jako takové platné 43 .

Jako dodatečnou zásadu pro CAFS z roku 2019 44 Komise doplnila závazek k efektivní interní a externí komunikaci o boji EU proti podvodům. Interní komunikace má zásadní význam pro řízení a podporu opatření orgánu v oblasti boje proti podvodům, zatímco externí komunikace slouží k ochraně dobré pověsti EU a k ujištění veřejnosti o bezúhonném a řádném finančním řízení operací EU. Komunikace o boji EU proti podvodům může rovněž odrazovat potenciální pachatele.

4.2.    Priority nové CAFS

Komise na základě posouzení rizika podvodů a s ohledem na doporučení výše uvedené zvláštní zprávy EÚD 45 stanovila dva prioritní cíle týkající se zlepšení i) sběru a analýzy údajů a ii) koordinace, spolupráce a postupů.

4.2.1.    Cíl č. 1: sběr a analýza údajů

Zlepšit chápání vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabin souvisejících s podvody, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU.

Sběr údajů a jejich analýza slouží účastníkům finančních operací, auditorům a vyšetřovatelům a přispívají k boji EU proti podvodům především tím, že díky nim lze:

opozorovat stav podvodů (a boje proti podvodům) v EU i mimo ni a získat přehled o vznikajících vzorcích podvodů a inovativních způsobech boje proti podvodům,

osbírat a analyzovat údaje o odhalených případech podvodů i podezření z podvodu, prohloubit znalost slabých stránek, vzorců podvodů a profilů podvodníků a pomoci zavést nebo upravit kontrolní mechanismy a vynakládat zdroje co nejúčinněji a nejúčelněji a

ozpracovat údaje o rizikových profilech a ukazatelích podvodů za účelem odhalování a předcházení podvodům v budoucnosti.

Komise již spravuje dvě databáze, které se týkají výdajové strany rozpočtu a mají pro boj proti podvodům zásadní význam:

odatabáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES), do níž se zaznamenávají správní sankce uložené nespolehlivým podnikům v rámci přímého a nepřímého řízení a v níž jsou označena potenciální rizika, která jednotlivé subjekty představují, a

osystém pro řízení nesrovnalostí (IMS), který spravuje úřad OLAF a jehož prostřednictvím členské státy oznamují nesrovnalosti včetně podvodů, které odhalily při sdíleném řízení prostředků EU.

Spolu s dalšími opatřeními podrobně popsanými v akčním plánu zvýší lepší monitorování úplnosti a kvality údajů a další rozvoj IMS jakožto analytického nástroje jeho přidanou hodnotu jak pro Komisi, tak pro členské státy. Komise hodlá zlepšit kvalitu a úplnost získaných údajů a analýzu povahy nebo metod odhalených podvodů jak:

oobecně (prostřednictvím dalšího vývoje analýzy údajů obsažených v IMS a využívání dalších dostupných údajů), tak

ove vztahu ke konkrétním odvětvím a/nebo členským státům (prostřednictvím podrobnějších analýz založených na širším, ovšem cíleném sběru dat a intenzivní spolupráci s relevantními zúčastněnými stranami).

Komise v této souvislosti hodlá získat specifické a srovnatelné poznatky o rámcích pro boj proti podvodům v různých členských státech, které představují kontext, v němž by se údaje o odhalování podvodů měly vykládat. Konečným cílem této důkladnější analýzy je zlepšit prevenci (např. získat lepší údaje o vzorcích podvodů a systémových slabinách, na něž bude možné reagovat), odhalování podvodů (např. stanovit ukazatele rizik pro konkrétní odvětví nebo regiony) a vyšetřování (např. rozšířit znalosti o podvodných činnostech).

Nová funkce analýzy zpravodajských informací se do celkového procesu promítne tím, že umožní aktivně vyhledávat v oblasti podvodů (a boje proti podvodům) vznikající průřezová nebo odvětvová rizika podvodů. Komise hodlá především komplexněji využívat nástroje pro hodnocení rizik 46 v rámci přímého řízení a dále zkoumat a propagovat možnost jejich využití v rámci nepřímého a sdíleného řízení.

Na straně příjmů Komise spravuje v oblasti TVZ databázi OWNRES, do které se zaznamenávají nesrovnalosti oznámené členskými státy. Informační systém Komise pro boj proti podvodům (AFIS) poskytuje platformu pro bezpečné kontakty s příslušnými orgány v členských státech a umožňuje efektivní nadnárodní spolupráci v boji proti celním podvodům. Komise navíc vyvinula několik nástrojů pro sledování a identifikaci podezřelých činností 47 . O tuto práci se dělí s členskými státy. Komise dále zvýší své analytické kapacity v této oblasti. Cílem je zkoumat, podporovat a usnadňovat sdílení znalostí, osvědčených postupů a zkušeností získaných v analýze údajů ve prospěch celních úředníků, kteří proti podvodům bojují. Konečným cílem je vytvořit komunitu odborníků v této oblasti, zlepšit spolupráci mezi všemi dotčenými subjekty a vytvořit skutečnou přidanou hodnotu EU.

Větší dostupnost údajů a další zdokonalení technik analýzy a nástrojů IT může rovněž zlepšit kvalitu a kvantitu vstupních informací, které mají význam pro vyšetřování úřadem OLAF. V konečném důsledku by to ve střednědobém až dlouhodobém horizontu mohlo vést k zahájení vyššího počtu vyšetřování a k jejich lepšímu zaměření.

Je samozřejmé, že při veškerém sběru a zpracování údajů budou dodrženy právní předpisy a další použitelná ustanovení na ochranu osobních údajů.     

Sběr a analýza údajů souvisejících s podvody

4.2.2.    Cíl č. 2: koordinace, spolupráce a postupy    

Optimalizovat koordinaci, spolupráci a pracovní postupy v boji proti podvodům, zejména v úvarech Komise a ve výkonných agenturách

Od administrativní reformy v roce 2000 48 Komise používá decentralizovaný model finančního řízení, v němž nesou odpovědnost vedoucí jednotlivých útvarů a který Komisi umožňuje přizpůsobit kontroly pro odhalování podvodů jednotlivým oblastem politiky a operacím v rámci těchto politik, což zvyšuje jejich účinnost a účelnost. Současný právní rámec 49 tedy svěřuje pověřeným schvalujícím osobám odpovědnost za vnitřní kontrolu, která zahrnuje prevenci, odhalování a nápravu podvodů a dalších nesrovnalostí a opatření přijímaná v návaznosti na ně a úřadu OLAF úkol pomáhat při vypracování metod prevence a potírání podvodů.

Útvary Komise a výkonné agentury přijaly podle CAFS z roku 2011 strategie proti podvodům ve svých příslušných oblastech odpovědnosti. Tyto strategie vycházejí z posouzení rizika podvodů v jednotlivých odvětvích a zaměřují se na nákladově efektivní kontroly pro odhalování podvodů v rizikových oblastech. Úřad OLAF poskytuje metodické pokyny a na požádání individuální poradenství ohledně strategií proti podvodům, které vypracovávají jednotlivé útvary a které jsou začleněny do systému vnitřní kontroly Komise a jejího ročního cyklu strategického plánování a programování. V této souvislosti úřad OLAF systematicky kontroluje ty aspekty plánů řízení a výročních zpráv o činnosti jednotlivých útvarů Komise, které se týkají podvodů. Kromě toho síť pro prevenci a odhalování podvodů (FPDnet), které předsedá úřad OLAF, vytváří fórum pro výměnu informací mezi korespondenty pro boj proti podvodům v Komisi a v jejích výkonných agenturách.

I přes tuto výraznou podporu na úrovni Komise se podpůrná úloha úřadu OLAF omezuje na poradenství, z čehož plyne, že se přístupy na úrovni útvarů mohou lišit rozsahem a úrovní ambicí. Aby se zajistilo, že politiky Komise v oblasti boje proti podvodům budou soudržné a budou se opírat o důkladnou analýzu, měl by být posílen institucionální dohled, čímž by se tyto politiky dostaly do popředí boje proti podvodům. Podpora úřadu OLAF by proto měla být rozšířena tak, aby poskytovala pružný institucionální dohled nad řízením rizika podvodů, který by respektoval odpovědnost pověřených schvalujících osob, ale který by umožňoval v případě potřeby zpochybnit posouzení, která provedly, a jejich manažerský přístup. V praxi to znamená následující:

oBude-li to možné, měly by být strategie proti podvodům, které přijímají útvary Komise a výkonné agentury s podobným profilem, spojeny do společné strategie proti podvodům. Jak ukazují případy útvarů odpovědných za evropské strukturální a investiční fondy, za financování výzkumu a za vnější pomoc, je takové spojení přínosné pro zjednodušení politik boje proti podvodům v daných oblastech. Další strategie proti podvodům uplatňované na úrovni útvarů by měly být aktualizovány tak, aby odrážely přístup stanovený v tomto sdělení.

oNa základě potřeb, které by měly být analyzovány, by měly být zřízeny podskupiny sítě FPDnet, které by spojovaly útvary s podobnými profily. Do těchto podskupin by měl být zapojen úřad OLAF a GŘ BUDG, aby stimulovaly výměnu osvědčených postupů a usnadnily vzájemné hodnocení strategií proti podvodům. První podskupina tohoto druhu byla vytvořena pro oblast TVZ v roce 2017.

oNávrhy strategií proti podvodům, které byly vypracovány na úrovni útvarů, i jejich aktualizace by měly být povinně předkládány k přezkumu úřadu OLAF 50 : úřad OLAF bude útvarům poskytovat systematické poradenství k podobě jejich strategií proti podvodům a v případě potřeby by měl vydávat doporučení.

oPověřená schvalující osoba, která se rozhodne, že se těmito doporučeními nebude řídit, musí své rozhodnutí odůvodnit písemně. Jakýkoli problém, který nebude možné vyřešit dvoustraně mezi úřadem OLAF a příslušným útvarem, bude možno projednat v příslušné podskupině sítě FPDNet a/nebo jinou vhodnou formou, aniž by byla dotčena konečná odpovědnost pověřené schvalující osoby.

oÚřad OLAF by měl na základě podrobných výročních zpráv útvarů Komise a výkonných agentur a na základě pravidelných výměn informací s nimi sledovat provádění strategií proti podvodům na úrovni útvarů a v případě potřeby vydávat doporučení. Na doporučení by se mělo reagovat postupem uvedeným v předchozím bodě. Úloha úřadu OLAF při přezkumu a sledování však nezahrnuje provádění auditů týkajících se boje proti podvodům. Audity v oblasti boje proti podvodům zůstávají výsadou Útvaru interního auditu Komise (IAS) a EÚD na základě právního rámce (např. finančního nařízení) a jejich příslušných metodik a přístupů k posuzování rizik.

Každý rok by se měla konat zvláštní schůze sítě FPD Komise na úrovni ředitelů, na níž by se projednala a vyhodnotila opatření přijatá v návaznosti na doporučení úřadu OLAF ke strategiím proti podvodům přijatým na úrovni útvarů Komise a na provádění akčního plánu CAFS z roku 2019.

Dalším důležitým aspektem činnosti Komise v oblasti boje proti podvodům jsou opatření, která Komise a její výkonné agentury přijímají v návaznosti na doporučení, jež úřad OLAF vydal na základě vyšetřování. Úřad OLAF ve spolupráci s příslušnými schvalujícími osobami zlepší monitorování opatření přijatých v návaznosti na jeho doporučení a bude ústředním útvarům pravidelně poskytovat přehled výsledků tohoto monitorování. Opatření přijatá v návaznosti na finanční a správní doporučení úřadu OLAF budou podpořena také pravidelnou systematickou diskusí na pracovní úrovni v souladu se správními ujednáními o spolupráci a včasné výměně informací, která byla dohodnuta mezi Komisí a úřadem OLAF 51 , a také následným systematickým projednáváním v síti FPDNet a v řídící radě.

Na strategické úrovni bude řídící rada (CMB) 52 každoročně projednávat a přezkoumávat politiky Komise v oblasti boje proti podvodům na základě podkladů vypracovaných úřadem OLAF, sítí FPDNet a ústředními útvary. V případě potřeby může rada CMB uspořádat i další jednání ad hoc. Tento strategický přístup k institucionálnímu řízení rizika podvodů, v němž klíčovou úlohu sehrávají rada CMB a úřad OLAF, se odráží i v balíčku týkajícím se správy věcí veřejných, který Komise přijala dne 21. listopadu 2018 a který ve věci institucionálních aspektů boje proti podvodům v Komisi svěřuje strategickou úlohu radě CMB 53 a jmenuje úřad OLAF vedoucím útvarem pro koncepci a rozvoj evropské politiky boje proti podvodům 54 .

5.    Další cíle

Další cíle, které jsou podrobněji vysvětleny v příloze a podpořeny opatřeními popsanými v akčním plánu, se týkají těchto oblastí:

Øintegrita a dodržování předpisů,

Øknow-how a vybavení,

Øtransparentnost,

Øprávní rámec a

Øboj proti podvodům s dopadem na příjmy.

Tyto cíle vyplývají z hlavních zásad uvedených v oddíle 4.1 výše a z posouzení rizika podvodů, které bylo provedeno útvary Komise a je popsáno v příslušném pracovním dokumentu útvarů Komise. Komise bude například dále podporovat a podle potřeby kontrolovat nejvyšší úrovně profesní bezúhonnosti svých zaměstnanců, což vždy uplatňovala jako zásadu, jejíž význam jde nad rámec boje proti podvodům. Pokud jde o cíl boje proti podvodům na straně příjmů, je mu v CAFS z roku 2019 kvůli zjištěným rizikům věnováno více prostoru než v CAFS z roku 2011.

6.    Sledování a podávání zpráv

Činnost Komise v oblasti boje proti podvodům je plně začleněna do jejího ročního cyklu strategického plánování a programování 55 . Kromě toho, jak již bylo uvedeno, se jednotlivé aspekty politiky Komise v oblasti boje proti podvodům budou jednou za rok projednávat a hodnotit na zvláštním zasedání sítě Komise FPDNet na úrovni ředitelů. Přinejmenším jednou za rok budou projednány také v řídící radě Komise. Tyto diskuse se budou týkat systémových aspektů opatření přijatých v návaznosti na doporučení, která úřad OLAF vydal ke strategiím proti podvodům vypracovaným útvary Komise, a na doporučení, která úřad OLAF vydal na základě vyšetřování, i celkového pokroku dosaženého při provádění akčního plánu CAFS z roku 2019. Tento postup dále zvýší odpovědnost Komise za její činnost při odhalování a prevenci podvodů.

Komise se ve své iniciativě „Rozpočet zaměřený na výsledky“ (BFOR) 56 pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020 zavázala k politikám orientovaným na výkonnost, které by měly zajistit maximální návratnost investic daňových poplatníků. Evropská přidaná hodnota a výkonnost patří také mezi zásady modernizace víceletého finančního rámce na období 2021–2027, kterou Komise navrhla. To platí i pro politiky boje proti podvodům. Účinnost a účelnost těchto politik by proto měla být sledována prostřednictvím vhodných ukazatelů, které by pokud možno odkazovaly na referenční hodnoty a popisovaly výstupy 57 nebo výsledky 58 a dopady 59 . Vzhledem k tomu, že za provádění opatření, která jsou stanovena v akčním plánu doprovázejícím toto sdělení, odpovídají útvary Komise a výkonné agentury, se Komise domnívá, že by ukazatele výstupů měly být stanoveny na úrovni útvarů pod dohledem úřadu OLAF. Pro prioritní cíle by předběžné ukazatele výstupů na úrovni Komise měly být vypracovány do roku 2020. Tyto ukazatele výsledků by pak měly být během provádění CAFS z roku 2019 zdokonalovány a doplňovány na základě skutečných zkušeností a výsledků dalších analýz.

Stejně jako v případě CAFS z roku 2011 bude Komise o provádění CAFS z roku 2019 pravidelně informovat ve svých výročních zprávách PIF, které jsou určeny Evropskému parlamentu a Radě a které jsou k dispozici široké veřejnosti; jakmile to bude možné, začne v těchto zprávách informovat také o vývoji příslušných ukazatelů.

Další aktualizace CAFS se předpokládá po přezkumu VFR 2021–2027 v polovině období. Akční plán bude do té doby přezkoumáván a podle potřeby pozměňován.

(1)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999, Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ve znění pozdějších předpisů.

(3)

     Francouzská zkratka „protection des intérêts financiers de l’Union européenne“.

(4)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.

(5)

     Odkaz v pozn. 1.

(6)

     Náprava podvodů je zastřešující pojem, který odkazuje zejména na zpětné získání neoprávněně vyplacených částek a na správní sankce.

(7)

   Poslední zpráva: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, 29. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům– 2017, COM(2018) 553 final.

(8)

   Vzhledem k tomu, že zpráva samozřejmě neobsahuje informace o nezjištěných podvodech, není možné stanovit skutečnou míru podvodů.

(9)

     Tyto údaje dosud plně neodrážejí rozsáhlé případy celního podhodnocení, které byly nedávno odhaleny ve Spojeném království (viz Zpráva úřadu OLAF za rok 2017 , s. 26) a jejichž rozpočtový dopad se odhaduje na přibližně 2,5 miliardy EUR.

(10)

     Viz např. bod odůvodnění B usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům, 2017/2216(INI), P8_TA(2018)0196: „vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se díky zajištění řádného a efektivního využívání peněz občanů zvýšila jejich důvěra“.
http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2018-0196&format=XML&language=CS

(11)

   „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“, Zvláštní zpráva EÚD č. 01/2019 .

(12)

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Účetnímu dvoru ze dne 24. září 2011 o strategii Komise proti podvodům, KOM(2011) 376 v konečném znění.

(13)

     Sdělení Komisi, Interní akční plán Komise pro provádění strategie Komise proti podvodům, SEK(2011) 787/3. Sdělení bylo dále doplněno akčním plánem pro boj proti pašování cigaret a alkoholu: Pracovní dokument útvarů Komise, Akční plán pro boj proti pašování cigaret a alkoholu na východní hranici EU, SEK(2011) 791 v konečném znění.

(14)

     Viz pozn. 7.

(15)

     Jak doporučil Útvar interního auditu Komise v roce 2016 v auditu výkonnosti a koordinace činností v rámci boje proti podvodům v oblasti tradičních vlastních zdrojů, jehož výsledky byly shrnuty do zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě; Výroční zpráva orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016, COM(2017) 497 final ze dne 15. září 2017, s. 11.

(16)

     Odkaz v oddíle 2.1 a pozn. 11.

(17)

     Odkaz v pozn. 4.

(18)

     Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(19)

   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který Komise předložila dne 23. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF, COM(2018) 338.

(20)

   Jak bylo zdůrazněno v bodě 11 usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům (odkaz v pozn. 10).

(21)

   Oddíl B.I doprovodného akčního plánu CAFS z roku 2019, SWD(2019) 170.

(22)

     Viz čl. 1 odst. 1 a 4 nařízení o úřadu OLAF (odkaz v pozn. 2).

(23)

   Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(24)

     Všechny nesrovnalosti jsou zahrnuty do oblasti působnosti nařízení o úřadu OLAF, nová strategie CAFS se však zaměřuje na úmyslné protiprávní jednání.

(25)

   Rozhodnutí Komise (ES, ESUO, Euratom) č. 352/1999 ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20, ve znění pozdějších předpisů.

(26)

     SWD(2019) 171, p. 6.

(27)

     Viz spolu s dalšími odkazy nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a zrušení nařízení (EU) 2015/323, Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1.

(28)

Podrobný popis je uveden v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2019) 171.

(29)

   Podle čl. 74 odst. 2 druhé věty FN.

(30)

   Evropský účetní dvůr, Výroční zpráva o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů, Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1, body 1.10/11.

(31)

   Opatření 27 doprovodného akčního plánu CAFS z roku 2019, SWD(2019) 170.

(32)

   Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2016, COM(2017) 383 final, s. 15. Míra odhalení podvodů vyjadřuje finanční dopad odhalených podvodů jako podíl celkových příjmů nebo výdajů a stanoví se pro rozpočet jako celek a pro jednotlivá odvětví.

(33)

     Bez zahrnutí případů podhodnocení ve Spojeném království, jak je vysvětleno ve zprávě úřadu OLAF za rok 2017, s. 26–27: https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/olaf_report_2017_en.pdf .

(34)

     Vysvětleno ve zprávě Europolu Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA) v Evropské unii v roce 2017, s. 44. https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-serious-and-organised-crime-threat-assessment-2017 .

(35)

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí, COM(2016) 148, s. 3.

(36)

   Zpráva úřadu OLAF za rok 2016, s. 19: https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/olaf_report_2016_en.pdf

(37)

   Zpráva úřadu OLAF za rok 2017, s. 22–23: https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/olaf_report_2017_en.pdf
Europol, SOCTA 2017 (odkaz v pozn. 34), s. 45.

(38)

   Publikace generálního sekretariátu Rady „Politický cyklus EU určený k boji proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti“: http://www.consilium.europa.eu/media/30232/qc0114638enn.pdf

(39)

   Závěry Rady ze dne 18. května 2017, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období let 2018 až 2021, dokument Rady 9450/17:    
http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9450-2017-INIT/cs/pdf
Priority v oblasti podvodů (přičemž se nejedná jen o podvody, které poškozují rozpočet EU) se týkají kybernetické kriminality, podvodů v oblasti spotřebních daní a DPH, praní peněz a vymáhání majetku z trestné činnosti a padělání dokladů.

(40)

   Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU ze dne 6. června 2013, COM(2013) 324 final.

(41)

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 7. prosince 2018 Druhý akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky 2018–2022, COM(2018) 846 final.

(42)

   Odkaz v pozn. 12, viz str. 3 CAFS z roku 2011.

(43)

   Viz str. 6 až 9 CAFS z roku 2011, odkaz v pozn. 12.

(44)

   Odvozeno ze zásad 14 a 15 revidovaného rámce vnitřní kontroly Komise, C(2017) 2373 final.

(45)

     Odkaz výše v oddíle 2.1 a pozn. 11.

(46)

     Nástroje pro hodnocení rizik zpracovávají a analyzují na základě souboru předem definovaných ukazatelů rizik údaje o příjemcích a dodavatelích s cílem určit nejrizikovější projekty. Úspěšnými příklady jsou nástroj „DAISY“ (ve starší verzi „PLUTO“), který byl vyvinut pro útvary v oblasti výzkumu, a „ARACHNE“, který členské státy ve stále větší míře využívají k řízení evropských strukturálních a investičních fondů.

(47)

   Nástroj pro automatizované monitorování monitoruje obchodní toky a identifikuje podezřelé změny objemů nebo průměrných cen produktů, čímž umožňuje odhalit případy podhodnocení a jiné druhy celních podvodů, například vyhýbání se antidumpingovým clům nebo nesprávná prohlášení o komoditě. Contraffic umožňuje odhalit případy nepravdivého prohlášení o původu křížovou kontrolou informací o fyzickém pohybu kontejnerů s informacemi v celních prohlášeních.

(48)

   Reforma Komise, Bílá kniha, část I, KOM(2000) 200 v konečném znění/2, oddíl V.

(49)

   Podle čl. 36 odst. 1 FN je rozpočet plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly. Jedním z cílů vnitřní kontroly, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 2 písm. d) FN, je předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a náprava a následná opatření reagující na tyto podvody a nesrovnalosti. V čl. 74 odst. 2 FN je odpovědnost za vnitřní kontrolu a posouzení rizik svěřena pověřeným schvalujícím osobám. Úřad OLAF podle čl. 1 odst. 2 druhé věty nařízení o úřadu OLAF přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům ohrožujícím finanční zájmy Unie.

(50)

   Patří sem i záměr útvaru neaktualizovat stávající strategii, která již nebyla tři roky pozměněna.

(51)

     Příloha sdělení Komisi ze dne 21. listopadu 2018 o revizi správních ujednání týkajících se spolupráce a včasné výměny informací mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro boj proti podvodům, C(2018) 7705 final.

(52)

     Řídící rada působí pod vedením předsedy Komise a přispívá ke správě věcí veřejných Komise zajišťováním koordinace, dohledu, poradenství a strategické orientace ohledně témat týkajících se otázek institucionálního řízení. Na jejích zasedáních, jimž předsedá generální tajemník, se pravidelně setkávají generální ředitel pro rozpočet, generální ředitel pro lidské zdroje a bezpečnost a generální ředitel Právní služby. Jako pozorovatelé jsou přítomni členové kabinetu předsedy, kteří mají na starosti rozpočet a správu, i vedoucí kabinetů členů Komise pověřených rozpočtem, lidskými zdroji a správou. Viz oddíl 1.3 sdělení Komisi ze dne 21. listopadu 2018, Správa věcí veřejných v Evropské komisi, C(2018) 7703 final a rozhodnutí Komise ze dne 21. listopadu 2018 o řídící radě, C(2018) 7706 final.

(53)

     Čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Komise C(2018) 7706 final.

(54)

     Oddíl 3.7.2. (s. 15) sdělení C(2018) 7703 final.

(55)

   Útvary Komise a výkonné agentury každý rok plánují svá opatření v oblasti boje proti podvodům ve svém plánu řízení na základě svých strategických plánů (přijatých na období mandátu Komise a s ohledem na strategické cíle stanovené předsedou Komise) a podle svých vlastních strategií proti podvodům po ročním posouzení rizik, která zahrnují rizika podvodů. Útvary Komise podávají přehled o své činnosti a dosažených výsledcích ve svých výročních zprávách o činnosti, které obsahují zvláštní oddíl věnovaný prevenci a odhalování podvodů. Na základě zpráv jednotlivých útvarů Komise přijímá svou souhrnnou výroční zprávu o řízení a výkonnosti, která obsahuje kapitoly o vnitřní kontrole, včetně strategií proti podvodům, a o ochraně finančních zájmů EU.

(56)

   Viz internetové stránky BFOR: http://ec.europa.eu/budget/budget4results/index_en.cfm ; sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. září 2016 – Přezkum/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky, COM(2016) 603 final.

(57)

   Ukazatele výstupů se vztahují ke konkrétním cílům příslušného opatření, například k nové databázi pro shromažďování výsledků monitorování nebo k nové evropské normě atd., viz kapitola V oddíl 2.2, s. 48 pokynů pro zlepšování právní úpravy, pracovní dokument útvarů Komise, SWD(2017) 350.

(58)

   Ukazatele výsledků spojují bezprostřední dopady opatření s konkrétními odkazy na přímé adresáty. Odkaz v předcházející pozn.

(59)

   Ukazatele dopadů se vztahují k zamýšlenému výsledku opatření z hlediska dopadu na širší ekonomiku/společnost nad rámec adresátů, jimž je opatření přímo určeno. Odkaz v pozn. 57.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.4.2019

COM(2019) 196 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A ÚČETNÍMU DVORU

Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU

{SWD(2019) 170 final} - {SWD(2019) 171 final}

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A ÚČETNÍMU DVORU

Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU

Cíle strategie Komise proti podvodům

Cíl č. 1:    Shromažďování a analýza údajů    
Zlepšit chápání vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabin souvisejících s podvody, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU

Cíl č. 2:    Koordinace, spolupráce a postupy    
Optimalizovat koordinaci, spolupráci a pracovní postupy v oblasti boje proti podvodům, zejména v úvarech Komise a ve výkonných agenturách

Cíl č. 3:    Integrita a dodržování předpisů    
Zajistit, aby tvůrci politik EU a zaměstnanci splňovali nejpřísnější normy profesní etiky 1 ,

Cíl č. 4:    Know-how a vybavení    
Zajistit dostatečnou úroveň znalostí zaměstnanců EU o boji proti podvodům, tyto znalosti zlepšovat a poskytnout vhodné technické vybavení na úrovni členských států

Cíl č. 5:    Transparentnost    
Uplatňovat a podporovat transparentnost jako protiváhu podvodů

Cíl č. 6:    Právní rámec    
Optimalizovat právní předpisy a jiné právní nástroje EU tak, aby neumožňovaly podvody

Cíl č. 7:    Boj proti podvodům s dopadem na příjmy    
Posílit opatření proti podvodům v oblasti tradičních vlastních zdrojů (TVZ) a daně z přidané hodnoty (DPH)

(1)

zejména ve vztahu k prevenci a odhalování podvodů.