(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Z  těchto práv a hodnot je v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv zejména lidská důstojnost primárním základem všech základních lidských práv. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

(1a)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích zdůraznil význam horizontálních zásad, které by měly být základem víceletého finančního rámce (VFR) a všech souvisejících politik Unie, včetně zařazení cílů udržitelného rozvoje OSN do všech politik a iniciativ Unie příštího VFR, a dále zdůraznil, že odstranění diskriminace je nezbytné nutné pro plnění závazků EU na cestě k Evropě podporující začlenění, a vyjádřil politování nad tím, že politiky EU představené v návrzích VFR postrádají závazky v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rovnosti pohlaví.

(1b)

Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 vyjádřil Evropský parlament podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené, zdůraznil, že silnější a ambicióznější Evropy lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a doporučil, aby vytvoření interního Evropského fondu pro demokracii s cílem posílit podporu občanské společnosti a nevládních organizací působících v oblasti demokracie a lidských práv bylo řízeno Komisí. Stávající politiky by měly být i nadále podporovány, měly by být navýšeny zdroje pro stěžejní programy Unie a na dodatečné úkoly by měly být poskytnuty také dodatečné finanční prostředky.

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (8) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (9) (dále jen „předchozí programy“).

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být konzistentně nadále aktivně kultivovány, chráněny a  prosazovány Unií a každým členským státem ve všech jejich politikách a musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU , protože úpadek těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek . Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a  neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost , nediskriminaci a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“) spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (8) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (9) (dále jen „předchozí programy“) a  bude uzpůsoben tak, aby řešil nové výzvy pro evropské hodnoty .

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost . To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a  podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, založené na naší společné historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii dále uvádí , že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, rovnost, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost prostřednictvím financování činností, které podporují dynamickou , dobře rozvinutou, soběstačnou a silnou občanskou společnost , včetně zastupování zájmů za účelem prosazování a ochrany našich společných hodnot, povzbuzují demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a  podporují mír a bohatou rozmanitost evropské společnosti, založené na našich společných hodnotách, historii, paměti a  dědictví . Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje , aby orgány vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(3a)

Komise by měla zajistit pravidelný, otevřená a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami zřízením skupiny pro občanský dialog. Skupina pro občanský dialog by měla přispívat k výměně zkušeností a osvědčených postupů a k diskusi o politickém vývoji v oblastech a cílech programu a v souvisejících oblastech. Skupina pro občanský dialog by měla sestávat z organizací, které byly vybrány tak, aby získaly grant na provozní náklady nebo grant na akce v rámci programu, a z jiných organizací a zúčastněných stran, které projevily zájem o program nebo práci v této oblasti politiky, ale nejsou nezbytně podporovány programem.

(4)

Program Práva a hodnoty (dále jen „program“) by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených přístupů.

(4)

Program by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot zakotvených ve Smlouvách a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů a  dále je rozvíjet . Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby a  možnosti účasti prostřednictvím uzpůsobených a cílených přístupů , včetně podpory všech druhů rovnosti a rovnosti žen a mužů .

(4a)

Plné dodržování a prosazování zásad právního státu a demokracie má pro budování důvěry občanů v Unii zásadní význam. Dodržování zásad právního státu v Unii je předpokladem ochrany základních práv, stejně jako zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách. Způsob uplatňování zásady právního státu v členských státech hraje zásadní úlohu při zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Program by měl proto podporovat a chránit základní práva, demokracii a právní stát na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni.

(4b)

Právní stát, zakotvený v článku 2 Smlouvy o EU jako jedna z hodnot Unie, zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů; právní jistoty; zákazu svévole výkonné moci; účinnou soudní ochranu nezávislými soudy, včetně základních práv; a oddělení pravomocí a rovnost před zákonem.

(5)

Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, rozmanitosti, dialogu a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti a evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.

(5)

Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí zaměřených na vyvážené zeměpisné rozložení , aby se Evropská unie přiblížila svým občanům a  aby se posílila demokratická účast a postavení občanů tak, aby využívali svých práv souvisejících s evropským občanstvím . Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie i  do utváření její politické agendy . Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu, kulturní a jazykové rozmanitosti, usmíření, sociálního začlenění a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti s  Unií a společného občanství v rámci  evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.

(5a)

Rostoucí pluralita a globální migrační trendy zvyšují význam mezikulturního a mezináboženského dialogu v našich společnostech. Program by měl plně podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog jako součást sociálního souladu v Evropě a klíčový prvek podpory sociálního začlenění a soudržnosti. Zatímco mezináboženský dialog by mohl pomoci zdůraznit pozitivní přínos náboženství k sociální soudržnosti, v důsledku náboženské negramotnosti hrozí, že se vytvoří podmínky pro zneužívání náboženského cítění mezi obyvatelstvem. Program by proto měl podporovat projekty a iniciativy, které rozvíjejí náboženskou gramotnost, podporují mezináboženský dialog a vzájemné porozumění.

(6)

Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané byli vědomi společné historie coby základu společné budoucnosti , morálního účelu a sdílených hodnot . Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti.

(6)

Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického a  tvůrčího pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané , zejména pak mladí lidé, byli vědomi své společné historie coby základu společné budoucnosti. S  cílem podpořit společný základ vycházející ze sdílených hodnot, solidarity, rozmanitosti a míru je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, sociálních, kulturních a mezikulturních aspektů, tolerance a dialogu, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti.

(7)

Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.

(7)

Občané Unie nemají dostatečné povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie , jako je právo volit v evropských a místních volbách nebo právo na konzulární ochranu ze strany velvyslanectví jiných členských států. Občané by měli mít větší povědomí o těchto právech a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba posilovat občanskou společnost na všech úrovních , a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.

(7a)

V usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě a v závěrech Rady ze zasedání ve dnech 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě se zdůrazňuje význam uchování vzpomínek na minulost v živé paměti jako prostředku k utváření společné budoucnosti a je vyzdvižena úloha Unie při zprostředkovávání, sdílení a podpoře kolektivní paměti týkající se těchto zločinů, a to i s cílem oživit společnou evropskou pluralitní a demokratickou identitu.

(8)

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Jsou-li ženy diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno , dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat.

(8)

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Podle článku 8 tohoto nařízení má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Přesto je celkový pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě velmi pomalý, jak vyplývá z indexu rovnosti žen a mužů z roku 2017, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů. Diskriminací žen a dívek, často tichou a skrytou průřezovou, a nerovným zacházením s nimi, stejně jako různými formami násilí na ženách , dochází k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence politických, strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie podporou cílů v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nediskriminace a aktivním bojem proti stereotypům a rovněž tiché diskriminaci je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat.

(9)

Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech a mladých lidech představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Oběťmi násilí se snadno stávají zejména děti, mladí lidé a ženy, a to především v rámci úzkých svazků . Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Boj proti všem formám násilí, podpora prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat.

(9)

Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech, mladých a  starších lidech , osobách se zdravotním postižením, uprchlících a migrantech a příslušnících různých menšinových skupin, jako jsou příslušníci etnických menšin nebo osoby LGBTQI, představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Boj proti násilí na základě pohlaví vyžaduje mnohorozměrný přístup zahrnující právní, vzdělávací, zdravotní (včetně sexuálních a reprodukčních práv), hospodářské a jiné společenské aspekty, jako je podpora organizací hájících práva žen, poskytování poradenství a pomoci a projekty usilující o dosažení cíle větší rovnosti žen a mužů ve společnosti. Je třeba aktivně bojovat proti škodlivým stereotypům a normám již od raného věku i proti všem formám nenávistných projevů a násilí na internetu . Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Úmluva Rada Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) definuje „násilí na ženách“ jako „veškeré činy gendrového násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí“. Boj proti všem formám násilí, podpora a prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat. Prevence a podpora práv obětí by měly být koncipovány ve spolupráci s cílovou skupinou a mělo by být zajištěno, aby splňovaly specifické potřeby osob, které jsou ohroženy z více důvodů.

(9a)

Ženy bez dokladů jsou obzvláště ohrožené násilím a sexuálním zneužíváním a nemají přístup k podpoře. Je zásadně důležité uplatňovat přístup zaměřený na oběť a nabízet odpovídající služby podpory všem ženám v celé Unii bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu. Potřeba zohlednit genderové aspekty při azylovém řízení je velmi důležitá pro meziodvětvovou práci a může přispět k větší rovnosti žen a mužů.

(10)

Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.

(10)

Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, nebezpečným pronásledováním (stalkingem) a tradičními škodlivými praktikami, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou a  kybernetickým obtěžováním . Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních s  nezávisle přidělenými rozpočtovými prostředky pro program Daphne a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.

(11)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, antisemitismu, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti a boj proti nim. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (10)“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (11).

(11)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace , včetně přímé, nepřímé a strukturální diskriminace, a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, afrofobii, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, nenávisti vůči muslimům , homofobii a jiným formám nesnášenlivosti vůči osobám patřícím k menšinám, jak na internetu, tak mimo něj, a  na boj proti nim , s přihlédnutím ke skutečnosti, že ženy čelí vícenásobné diskriminaci . Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (10)“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (11).

(12)

Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie.

(12)

Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením , včetně osob s dlouhodobým fyzickým, mentálním, duševním nebo smyslovým postižením, se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením , jejíž provedení je povinné, se stala nedílnou součástí právního řádu Unie. V tomto ohledu by měl program věnovat zvláštní pozornost a finanční prostředky kampaním na zvyšování povědomí o problémech, s nimiž se potýkají lidé se zdravotním postižením, pokud se chtějí plně zapojit do společnosti a využívat svá práva jako rovnocenní občané.

(13)

Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (12) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (13) zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, provádět studie a další příslušné činnosti.

(13)

Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (12) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (13) zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, podporovat organizace občanské společnosti při prosazování ochrany údajů v souladu s normami Unie a  provádět studie a další příslušné činnosti.

(13a)

Svoboda projevu a informací je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Svobodný přístup k informacím, hodnocení podmínek pro práci sdělovacích prostředků a odpovědné a bezpečné využívání informačních a komunikačních sítí jsou přímo spojeny se svobodným rozvojem veřejného mínění a jsou zásadní podmínkou pro zaručení funkční demokracie. Je třeba, aby veřejnost získala mediální gramotnost nezbytnou pro kritické myšlení a rozlišování a schopnost analyzovat složitou realitu, rozeznávat rozdíly mezi názory a fakty a odolávat veškerým formám podněcování k nenávisti. Za tímto účelem by Unie měla podporovat rozvoj mediální gramotnosti všech občanů bez ohledu na jejich věk, a to prostřednictvím odborné přípravy, zvyšování povědomí, studií a dalších příslušných činností.

(14)

Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011] (14). Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy.

(14)

Evropská občanská iniciativa je první nadnárodní nástroj participativní demokracie, který vytváří přímou vazbu mezi evropskými občany a orgány Unie. Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011] (14). Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří a  podnítí ostatní, aby podpořili evropské občanské iniciativy.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace a  měl by rovněž prosazovat používání genderového rozpočtování a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů v rámci celého rozpočtového procesu Unie . Řádné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů vyžaduje sestavování rozpočtu zohledňujícího genderové rozdíly ve všech rozpočtových položkách a přidělení odpovídajících zdrojů a transparentnost v rozpočtových položkách určených na prosazování rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci na základě pohlaví. Jednotlivé projekty a program jako takový by měly být na konci období financování přezkoumány, aby bylo možné určit, do jaké míry dodržely výše uvedené zásady.

(17)

V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES (15) a 2004/113/ES (16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (17) a 2010/41/EU (18). EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.

(17)

V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je jazyk, věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce všech těchto relevantních orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES (15) a 2004/113/ES (16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (17) a 2010/41/EU (18). Dne 22. června 2018 přijala Komise doporučení ohledně norem pro „orgány pro rovné zacházení“, které se zabývá jejich mandátem, nezávislostí, účelností, koordinací a spoluprací. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.

(17a)

Za účelem zvýšení dostupnosti a poskytnutí nestranných pokynů a praktických informací týkajících se všech aspektů programu by měla být v členských státech zřízena kontaktní místa, která by sloužila k poskytování pomoci příjemcům i žadatelům. Kontaktní místa programu by měla být schopna plnit své úkoly nezávisle a bez přímé podřízenosti nebo zasahování veřejných orgánů do jejich rozhodování. Je možné, aby kontaktní místa byla řízena členskými státy nebo organizacemi občanské společnosti či jejich konsorcii. Kontaktní místa programu nemají žádnou odpovědnost za výběr projektů.

(18)

Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv a organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 18 . dubna 2018, dostatečná finanční podpora je klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním lidských práv , jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na vnitrostátní úrovni.

(18)

Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv, organizace občanské společnosti a  obránci lidských práv hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19 . dubna 2018, navýšení finančních prostředků a  dostatečná finanční podpora jsou klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU , včetně dostatečného základního financování a zjednodušeného vykazování nákladů, pravidel financování a postupů, by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním hodnot Unie, jako jsou demokracie, právní stát a základní práva , jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na místní, regionální, vnitrostátní a  nadnárodní úrovni.

(19)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(19)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. Komise by měla aktivně vést účastníky tohoto programu, aby využívali zprávy a zdroje vytvořené těmito orgány, úřady a agenturami Unie, jako jsou nástroje pro zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů vytvořené Evropským institutem pro rovnost žen a mužů.

(19a)

Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků v oblasti hodnot Unie v členských státech.

(20)

Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.

(20)

Pokud jde o provádění specifických cílů prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, stejně jako boje proti násilí, měl by být program otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.

(21)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států , přičemž se usiluje o soulad , doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost , práva a  hodnoty – a tudíž s  programem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa, a  Erasmus+ s  cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění , vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v  oblasti zaměstnanosti, vnitřního trhu , podnikání, mládeže, zdraví , občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací , technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a rozvoje .

(21)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, a  to i na místní , vnitrostátní a mezinárodní úrovni , zaměřených na podporu a ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU. Komise by měla usilovat o soudržnost , součinnost a  doplňkovost s  činnostmi členských států a s  dalšími finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky , a  to zejména v  rámci Fondu pro spravedlnost , práva a hodnoty , včetně programu Kreativní Evropa a Erasmus+ , jakož i s relevantními politikami Unie .

(21a)

Podle článku 9 SFEU by měla být podporována vysoká úroveň zaměstnanosti, záruka přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení. Akce prováděné v rámci tohoto programu by tedy měly podporovat součinnost mezi bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vyloučení z trhu práce a podporou rovnosti a boje proti všem formám diskriminace. Proto by provádění programu Práva a hodnoty mělo probíhat tak, aby byla zajištěna maximální součinnost a doplňkovost jak mezi jeho různými stádii, tak s Evropským sociálním fondem plus. Dále by měly být zajištěny synergie mezi programem Erasmus a Evropským sociálním fondem plus, s cílem zajistit, aby se tyto fondy společně podílely na poskytování kvalitního vzdělávání a zajišťování rovných příležitostí pro všechny.

(22a)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a přitom rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

(22b)

Lepší uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.

(23)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(23)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a vyžaduje úplnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. Zejména by v rámci provádění tohoto programu měla být účinně využitelná a dále posílena pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, vnitrostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti, včetně místních základních organizací občanské společnosti, prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady i grantů přidělovaných na kaskádovém principu, dále ustanovení zajišťující rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako např. dvojstupňový postup podávání žádostí, uživatelsky vstřícné postupy podávání žádostí a vykazování.

(24)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a  jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(24)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži , velikosti a kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a grantů přidělovaných na kaskádovém principu , jakož i  kritéria spolufinancování, která zohledňují činnost dobrovolníků a  financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení . Požadavky na spolufinancování by měly být přijímány ve formě věcného plnění a v případech omezeného doplňkového financování mohou být zrušeny . V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(25)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(25)

Pokud jde o provádění specifických cílů podpory genderové rovnosti, práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni, jakož i boje proti násilí, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(26a)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny v právním státu naruší – nebo hrozí, že naruší – řádné finanční řízení nebo finanční zájmy Unie. Nařízení by mělo doplňovat program Práva a hodnoty, jehož účel je jiný, totiž financovat politiky v souladu se základními právy a evropskými hodnotami, jejichž středem jsou lidské životy a jejich zapojení.

(27)

Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(27)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu musí být zohledňována omezení vyplývající z odlehlosti zámořských zemí a území a jejich účinná účast v těchto programech musí být sledována a pravidelně vyhodnocována.

(28)

Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(28)

Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou v průběhu období VFR 2021–2027 a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(29)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(29)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. V  této souvislosti by mezi žadatele a příjemce, kteří nemají odpovídající zdroje a počet zaměstnanců, aby splnily požadavky na monitorování a podávání zpráv, mohly patřit organizace občanské společnosti, místní orgány veřejné správy, sociální partneři atd. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)

Za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem provést program a zajistit účinné hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy podle článku 13 a o  ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (26) .

-a)

a)

podpora rovnosti a  práv (složka Rovnost a  práva ),

a)

podpora rovnosti , včetně genderové rovnosti, práv, nediskriminace a  pokročilého začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (složka Rovnost , práva a  genderová rovnost ),

b)

podpora angažovanosti a  účasti občanů na demokratickém životě Unie (složka Angažovanost a účast občanů ),

b)

zvyšování povědomí občanů, zejména pak mladých lidí, o důležitosti Unie prostřednictvím činností na uchování připomínky historických událostí, které vedly k jejímu vytvoření, a  podpora demokracie, svobody projevu, plurality, angažovanosti občanů , jejich setkávání a aktivní účasti na demokratickém životě Unie (složka Aktivní občanství );

c)

boj proti násilí (složka Daphne).

c)

boj proti násilí na základě genderu (složka Daphne).

a)

ochranu a prosazování demokracie a právního státu, včetně podpory činností občanské společnosti zaměřených na zajištění nezávislosti soudnictví a účinné soudní ochrany nezávislými soudy, včetně základních práv; poskytování podpory nezávislým obhájcům lidských práv a organizacím občanské společnosti, které se zabývají sledováním dodržování zásad právního státu, a poskytování podpory ochraně oznamovatelů a iniciativám napomáhajícím sdílení kultury transparentnosti, řádné správy a boje proti korupci;

b)

podporu budování demokratičtější Unie a ochranu a posilování práv a hodnot obsažených ve Smlouvách a zvyšování povědomí o těchto hodnotách prostřednictvím poskytování finanční podpory nezávislým organizacím občanské společnosti, jež prosazují a pěstují tato práva a hodnoty na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a tak vytvářejí prostředí, které umožňuje demokratický dialog a posiluje svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování, svobodu sdělovacích prostředků a jejich pluralitu a akademickou svobodu.

a)

předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti žen a mužů a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti;

a)

podporu rovnosti a předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy , sociálního nebo etnického původu, barvy pleti, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace či z jakýchkoli jiných důvodů a  boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti online i offline ;

aa)

podpora souhrnných politik a programů na podporu práv žen, genderové rovnosti, posílení postavení žen a začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (gender maintreaming);

a)

zvýšení chápání Unie, její historie , kulturního dědictví a rozmanitosti ze strany občanů ; b)

a)

podporu projektů, které pocházejí od občanů, se zvláštním důrazem na mladé lidi, a které nabádají lidi, aby si nejen připomínali události, které předcházely vzniku Unie, který je základem historické paměti, ale aby více poznávali společnou historii, kulturu a hodnoty a aby si byli vědomi bohatství společného kulturního dědictví a kulturní a jazykové rozmanitosti, které jsou základem společné budoucnosti; podporu chápání Unie občany od jejího vzniku, důvodů její existence a jejích úspěchů a zvýšení informovanosti občanů o stávajících a budoucích výzvách a o významu společného porozumění a tolerance, které jsou samým jádrem evropského projektu;

aa)

umožňování a podporu výměn osvědčených postupů v oblasti výchovy k evropskému občanství, a to jak v rámci formálního, tak i neformálního vzdělávání;

b)

podporu výměn a spolupráce mezi občany různých zemí; podporu občanské a  demokratické účasti umožňující občanům a  zájmovým svazům sdělovat a  veřejně vyměňovat stanoviska ke všem oblastem činnosti Unie.

b)

podporu veřejného dialogu prostřednictvím partnerství měst, setkávání občanů, zejména mladých lidí, a  prostřednictvím spolupráce mezi obcemi, místními společenstvími a organizacemi občanské společnosti různých zemí, aby tak mohli občané konkrétně a  přímo ocenit bohatství kulturní rozmanitosti Unie a  jejího dědictví a aby se zvýšilo jejich zapojení do společnosti;

ba)

podporu a zvyšování účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, národní a nadnárodní úrovni; umožňování občanům a sdružením prosazovat mezikulturní dialog a vést skutečné veřejné rozpravy týkající se všech oblastí činnosti Unie, a přispět tak k utváření politické agendy Unie; podporu organizovaných projektů sdružování za účelem účinnějšího provádění výše uvedených cílů, jak ve formě družby měst, tak ve formě sítí vytvářených několika právními subjekty;

-a)

a)

předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách a boj proti nim ;

a)

předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách , jako jsou osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, menšiny, senioři, migranti a uprchlíci, a boj proti těmto formám násilí ;

b)

podporu a ochranu obětí tohoto násilí.

b)

podporu a ochranu obětí tohoto násilí, včetně podpory činností organizací občanské společnosti, jež usnadňují a zajištují přístup ke spravedlnosti, ke službám na podporu obětí a k podávání oznámení na policii pro všechny oběti násilí, a podporu a zajištění stejné úrovně ochrany v Unii pro oběti genderového násilí.

-a)

a)

EUR [408 705 000 ] pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c);

a)

[429 372 000 EUR v cenách roku 2018 ] [484 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 26,39  % celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c);

b)

EUR [ 233 000 000 ] pro specifický cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b).

b)

[ 443 566 000 EUR v cenách roku 2018 ] [500 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 27,26  % celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b).

1.

Opatření přispívající k dosažení obecného nebo specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v  článku 9 a .

2.

a)

zvyšování povědomí, vzdělávání veřejnosti, propagace a šíření informací s cílem zlepšit znalost politik, zásad a práv v oblastech a v souvislosti s cíli, na něž se program vztahuje;

b)

vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost;

c)

analytické sledování, podávání zpráv a činnosti v oblasti zastupování zájmů s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni Unie v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit řádné provádění a uplatňování práva, politik a společných hodnot Unie v členských státech, tyto činnosti zahrnují například shromažďování údajů a statistik; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.

d)

vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost a schopnost využívat politiky a práva v příslušných oblastech, na něž se program vztahuje, a posílit nezávislost zúčastněných stran a jejich schopnost prosazovat politiky a práva v oblastech, na něž se program vztahuje, mimo jiné prostřednictvím strategických soudních řízení;

e)

zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti s ochranou osobních údajů, soukromím a digitální bezpečností a podpora porozumění těmto otázkám;

f)

zvyšování povědomí občanů o klíčových evropských hodnotách a jejich odhodlání hájit spravedlnost, rovnost, právní stát i demokracii i povědomí o jejich právech a povinnostech vyplývajících z evropského občanství, jako je právo cestovat, pracovat, studovat a žít v jiném členském státě, prostřednictvím informačních kampaní a podpory vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu a respektování odlišností v Unii;

g)

posilování informovanosti občanů, především mladých lidí, o evropské kultuře, kulturním dědictví, identitě, historii a povědomí, a posilování jejich vědomí sounáležitosti s Unií, zejména prostřednictvím iniciativ na uvažování o příčinách totalitních režimů v evropské moderní historii a na připomínání obětí těchto zločinů a nespravedlností a prostřednictvím aktivit týkajících se rozhodujících momentů v nedávné evropské historii,

h)

spojování občanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst, drobnějších projektů a projektů občanské společnosti, čímž se vytváří podmínky pro uplatňování přístupu zdola nahoru;

i)

podpora a usnadňování aktivní a inkluzívní účasti na budování demokratičtější Unie, se zvláštní pozorností věnovanou marginalizovaným společenským skupinám, i zvyšování povědomí o základních právech, právech a hodnotách a jejich podpora a obrana prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje, a to na všech úrovních, jakož i rozvíjení kapacity evropských sítí a organizací občanské společnosti, pokud jde o přispění k rozvoji, zvyšování povědomí a sledování provádění práva, cílů politiky, hodnot a strategií Unie;

j)

financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy;

k)

prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnost jeho výsledků a posilování dosahu činností občanů a občanské společnosti, a to i zřizováním a podporou nezávislých kontaktních bodů programu;

l)

posilování kapacit a nezávislosti obránců lidských práv a organizací občanské společnosti sledujících situaci v oblasti právního státu a podpora činností na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni;

m)

podpora obrany oznamovatelů, včetně iniciativ a opatření k vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování v rámci organizací a oznamování orgánům veřejné moci nebo jiným příslušným orgánům, stejně jako opatření na ochranu oznamovatelů před propouštěním, přeřazením na nižší pozici nebo jinými formami odvetných opatření, např. prostřednictvím informací a školení pro příslušné orgány veřejné moci a zúčastněné strany;

n)

podpora iniciativ a opatření na prosazování a ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků a tvorba kapacit pro nové úkoly, jako jsou nová média a boj proti verbálním projevům nenávisti i cíleným dezinformacím prostřednictvím činností na zvyšování povědomí, odborné přípravy, studia a monitorování;

o)

podpora organizací občanské společnosti, které se zabývají podporou a sledováním integrity, transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy a veřejných orgánů a bojem proti korupci;

p)

podpora organizací, které pomáhají obětem násilí a ohroženým osobám, poskytují jim ubytování a ochranu, včetně ubytoven pro ženy;

—

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s  ním spojeném ,

—

členském státě nebo zámořské zemi či území spojeném s  členským státem ,

—

třetí zemi přidružené k programu;

—

pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) – třetí zemi přidružené k programu , v souladu s článkem 7 tohoto nařízení ;

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

b)

jakýkoli neziskový právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

a)

v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a):

(b)

v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b):

a)

zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech, na něž se program vztahuje;

b)

vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost;

c)

analytické a monitorovací činnosti  (1) s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni EU v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit provádění práva a politik EU;

d)

vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech pokrytí;

e)

vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií;

f)

posilování informovanosti občanů o evropské kultuře, historii a povědomí, jakož i pocitu sounáležitosti s Unií;

g)

spojování Evropanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst;

h)

podporování a usnadňování aktivní účasti na tvorbě demokratičtější Unie, jakož i povědomí o právech a hodnotách prostřednictvím podpory organizacím občanské společnosti;

i)

financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy;

j)

rozvíjení kapacit evropských sítí na prosazování a další rozvoj práva, politických cílů a strategií Unie, jakož i podporování organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje;

k)

prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.

i)

činnostmi v oblasti vzdělávání;

i)

činnostmi v oblasti vzdělávání;

ii)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů;

ii)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů;

iii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty.

iii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty.