EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.3.2018

COM(2018) 127 final

2018/0058(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině

{SWD(2018) 66 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie (EU) v posledních letech značně posiluje své partnerství s Ukrajinou, jež přesahuje rámec pouhé dvoustranné spolupráce, aby se vyvíjelo směrem k postupnému politickému přidružení a hospodářské integraci. Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou, jež byla podepsána v roce 2014 a jejíž součástí je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DFCTA), podporuje těsnější politické vztahy, silnější hospodářské vazby a respektování společných hodnot a je hlavním nástrojem sbližování EU a Ukrajiny. Části dohody o přidružení byly prozatímně uplatňovány ode dne 1. listopadu 2014, prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu ode dne 1. ledna 2016. Poté, co byla dohoda ratifikována Ukrajinou a všemi členskými státy EU a uzavřena Radou EU v červenci 2017, vstoupila plně v platnost dne 1. září 2017. 

Ačkoli se Ukrajina po hluboké recesi v období 2014–2015 vrátila v období 2016–2017 k růstu, její hospodářství zůstává zranitelné vůči vnějším šokům. To se odráží ve vysoké závislosti země na vývozu komodit, v pomalejším doplňování jejích mezinárodních rezerv, než se očekávalo, a její zvýšené vnější zadluženosti, což se projeví zejména tehdy, jakmile budou obnoveny platební závazky z restrukturalizovaných eurobondů v roce 2019. V této souvislosti je nadále důležitá pokračující podpora mezinárodních partnerů Ukrajiny.

V březnu 2015 Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil program rozšířené finanční facility pro Ukrajinu ve výši přibližně 17,5 miliardy EUR, který končí v březnu 2019. Finanční pomoc MMF byla doplněna významnou podporou ze strany EU, jejích členských států, řady bilaterálních partnerů (např. USA, Japonska, Kanady, Švýcarska) a jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB). Avšak vzhledem k tomu, že hospodářské oživení není dosud stabilní a řada slabých míst přetrvává, bude Ukrajina v roce 2018 a na počátku roku 2019 čelit dodatečné potřebě vnějšího financování, kterou MMF odhaduje na 4,5 miliardy USD (přibližně 3,8 miliardy EUR 1 ).

Dne 29. listopadu 2017 ukrajinský ministr financí Oleksandr Danyliuk zaslal místopředsedovi Evropské komise Valdisovi Dombrovskisovi oficiální žádost o dodatečnou makrofinanční pomoc EU. Tato pomoc by měla přispět k pokrytí potřeb země v oblasti financování z vnějších zdrojů a podpořit provádění reforem.

V reakci na tuto žádost a vzhledem k hospodářské situaci na Ukrajině, zejména vzhledem ke vzniku dodatečné potřeby financování z vnějších zdrojů, Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině na základě článku 212 SFEU v maximální výši 1 miliardy EUR, která má být poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých úvěrů ve dvou tranších.

Navrhované nové poskytnutí makrofinanční pomoci by doplnilo předchozí tři operace makrofinanční pomoci v celkové výši 3,4 miliardy EUR, které byly nabídnuty Ukrajině od vypuknutí krize v roce 2014. V rámci těchto operací bylo vyplaceno celkem 2,8 miliardy EUR, včetně 1,6 miliardy EUR v období 2014–2015 (v rámci tzv. MFA I a MFA II) a dvou tranší v červenci 2015 a dubnu 2017, každá ve výši 600 milionů EUR (v rámci MFA III). Třetí a poslední tranše ve výši 600 milionů EUR v rámci MFA III, která je podmíněna provedením 21 politických opatření, která byla společně dohodnuta s orgány Ukrajiny, nebyla vyplacena. I když Ukrajina velkou část politických závazků spojených s touto splátkou splnila, čtyři opatření, včetně dvou opatření týkajících se boje proti korupci, nebyla do vypršení období dostupnosti pomoci v lednu 2018 provedena. Za těchto okolností Komise nemohla vyplatit poslední splátku v rámci MFA III, která byla oficiálně dne 18. ledna 2018 zrušena.

Cílem navrhované makrofinanční pomoci je pomoci Ukrajině pokrýt část jejích dodatečných potřeb vnějšího financování na období 2018–2019 a omezit krátkodobou zranitelnost hospodářství, pokud jde o platební bilanci a rozpočet. Navíc pomoc EU by poskytla motivaci pro zintenzivnění reformního úsilí Ukrajiny prostřednictvím schválení memoranda o porozumění s ukrajinskými orgány, v němž je uveden vhodný balíček opatření podporujících ekonomickou korekci a strukturální reformy. Komise by usilovala o široký konsensus s ukrajinskými orgány s cílem zajistit spoluodpovědnost, a tím zvýšit pravděpodobnost bezproblémového provedení dohodnutých podmínek. Politické podmínky by měly řešit zásadní nedostatky ukrajinského hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí a být v souladu s reformními závazky přijatými Ukrajinou v souvislosti s dohodou o přidružení, jakož i v rámci jiných podpůrných nástrojů EU a ekonomických ozdravných programů s MMF a Světovou bankou. Pokud má být operace makrofinanční pomoci úspěšně dokončena, bude nezbytné provedení hlavních protikorupčních a správních reforem.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina neprovedla v plné míře politický program spojený s MFA III, což vedlo ke zrušení konečné tranše Komisí v lednu 2018, je vhodné zahrnout zvláštní podmínky pro každou ze dvou tranší této pomoci. Konkrétněji je plánováno zohlednit opatření, která nebyla provedena v rámci předchozího programu, a to takto:

·Pokud jde o ověřování majetkových přiznání veřejných činitelů, Komise by trvala na vytvoření účinného ověřovacího systému, včetně prostřednictvím automatického ověřovacího softwaru s přímým a automatickým přístupem ke státním databázím a rejstříkům. V memorandu, které má být dohodnuto s Ukrajinou v rámci navrhované nové operace makrofinanční pomoci, by Komise proto vyžadovala zavedení a provozování výše uvedeného automatického ověřovacího systému se značným počtem prohlášení ověřených automatizovaným systémem, přičemž prioritou by byli vysoce postavení úředníci.

·Pokud jde o ověřování údajů, které mají poskytovat společnosti o svých skutečných majitelích, a vymáhání povinnosti společností v oblasti podávání zpráv, je třeba si uvědomit, že tato opatření jsou dosud v plenkách i na mezinárodní úrovni, včetně EU. Na žádost Ukrajiny budou organizovány výměny odborníků mezi Ukrajinou a EU s cílem určit možné kroky pro Ukrajinu, aby mohla uplatňovat mechanismus ověřování. Na tomto základě by memorandum mohlo specifikovat konkrétní srovnávací ukazatele pro ověřovací mechanismus jako podmínku v rámci programu makrofinanční pomoci.

·Zákaz vývozu dřeva, který není slučitelný se zdržením se opatření omezujících obchod, zůstává v platnosti, a zákon k jeho zrušení musí ještě odpovědný parlamentní výbor na Ukrajině projednat. Komise bude spolupracovat s ukrajinskými orgány s cílem nalézt řešení této překážky použitím zvláštních obchodních nástrojů, pokud možno včetně dvoustranného mechanismu řešení sporů.

·Pokud jde o zákon, kterým se zřizuje centrální registr úvěrů, byl ukrajinským parlamentem přijat dne 6. února 2018 a vstoupil v platnost dne 4. března 2018. Toto opatření lze tedy považovat za provedené a v novém memorandu nemusí být zohledněno.

Navíc memorandum pro nový program bude zahrnovat rovněž další opatření, která Ukrajina musí zavést, aby obdržela první a druhou úhradu. Bude se jednat o opatření v oblasti správy veřejných financí, která jsou součástí všech politických programů týkajících se makrofinanční pomoci. Obecněji vyjádřeno, podmíněnost se zaměří na výběr řady klíčových odvětví, která jsou relevantní z hlediska makroekonomické stability Ukrajiny.

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu a na základě např. posouzení politické situace, které provedla společně Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), Komise se domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

·Obecné souvislosti

Ukrajina byla v letech 2014 a 2015 postižena obzvláště hlubokou recesí, přičemž reálný HDP klesl o 6,6 %, resp. o 9,8 %. Pokud zohledníme dlouhodobé makroekonomické a strukturální nedostatky Ukrajiny, hospodářská krize byla z velké části způsobena ztrátou důvěry a poškozením výrobní kapacity v důsledku konfliktu vyvolaného destabilizačními akcemi Ruska na východě země. Kombinace silné politické reakce a rozsáhlého mezinárodního balíčku podpory pomohla hospodářství vrátit se v roce 2016 k růstu (2,3 %). Navzdory negativnímu dopadu blokády nákladní dopravy vůči oblastem, které nejsou kontrolovány vládou, jež byla zavedena v březnu 2017, oživení pokračovalo i v roce 2017, kdy růst HDP dosáhl odhadem 2,2 %. Rozšiřování ekonomické činnosti v roce 2017 bylo způsobeno především investicemi a spotřebou domácností, a to díky zlepšující se důvěře a růstu mezd.

Navzdory hospodářské krizi Ukrajina dosahuje v posledních 3 letech značného pokroku v konsolidaci svých veřejných financí. Celkový rozpočtový schodek, včetně schodku ropné a plynárenské společnosti Naftogaz, byl snížen z 10 % HDP v roce 2014 na pouhých 2,4 % v roce 2016 (v porovnání s cílovým schodkem ve výši 3,7 % schváleným na rok 2016 v rámci programu MMF). Plnění rozpočtu probíhalo v roce 2017 nadále dobře díky důslednému výběru daní, rostoucím výplatám dividend od státem vlastněných podniků a některým jednorázovým faktorům, jako například konfiskace zmrazených aktiv bývalého prezidenta Janukoviče (v celkové výši 1 % HDP). V důsledku toho schodek konsolidovaného státního rozpočtu v roce 2017 činil přibližně 1,5 % HDP. Kvazifiskální schodky spojené s rekapitalizací státem vlastněných společností a bank se značně snižují, zejména v důsledku odstranění provozní ztráty společnosti Naftogaz. Taková fiskální konsolidace spojená od roku 2016 s relativní stabilitou směnných kurzů rovněž pomohla ke snížení veřejného zadlužení na odhadovaných 76 % HDP na konci roku 2017 (pokles z 81 % na konci roku 2016).

Rozpočet na rok 2018 předpokládá rozpočtový schodek ve výši 2,4 % HDP (v souladu se stropem ve výši 2,5 % předpokládaným v rámci programu MMF) a vychází z předpokladu 3% růstu reálného HDP a 9% inflace spotřebitelských cen. Trend dezinflace, který přetrvával od jara 2015 (60,9 % v dubnu 2015) do poloviny roku 2016 (6,9 % v červnu 2016), se postupně obrací. Od té doby je nárůst inflace (14,1 % v lednu 2018) způsoben rostoucími výrobními náklady a rostoucí poptávkou ze strany spotřebitelů (zejména v důsledku růstu mezd), jakož i rostoucími cenami základních potravin (v důsledku mrazu na počátku roku 2017, který poškodil úrodu) a cenám paliv. Rostoucí inflační tlak vedl k tomu, že centrální banka zvýšila od října 2017 do 2. března 2018 své měnověpolitické úrokové sazby kumulativně o 4,5 procentního bodu na 17 % .

Pokud jde o vnější sektor, schodek běžného účtu Ukrajiny se po výrazné úpravě směrem dolů způsobené hospodářskou krizí (z 9 % HDP v roce 2013 na 0,3 % HDP v roce 2015) postupně prohlubuje (3,5 % HDP v roce 2017). Bylo to zejména výsledkem oživení dovozu v investicích (v souladu se zlepšující se podnikatelskou důvěrou) a silné domácí spotřeby. Dalšímu prohloubení schodku běžného účtu bylo zabráněno silným oživěním vývozů (meziročně 17 % v roce 2017) v kontextu rostoucí světové ekonomiky a příznivých podmínek obchodu. Příliv jiného soukromého kapitálu než jsou zahraniční investice, se rovněž zvýšil, a to zejména v důsledku vydání eurobondů vládou v září 2017 v hodnotě 3 miliardy USD. Podpora vícestranných a dvoustranných partnerů Ukrajiny spojená se stávající korekcí běžného účtu a postupným návratem soukromých finančních toků pomohla Ukrajině, aby přes slabý stav přímých zahraničních investic mohla doplnit na konci ledna 2018 své mezinárodní rezervy na 18,6 miliardy USD.

Navzdory tomu, že se hospodářská situace od roku 2015 zlepšuje, přetrvává řada slabých míst v důsledku silné závislosti země na vývozu komodit, pomalejšího doplňování jejích mezinárodních rezerv, než se očekávalo, a její zvýšené vnější zadluženosti. Navíc nestabilní domácí politické prostředí a pokračující hrozba zesílení napětí ve východní části země představují rizika nepříznivého vývoje, která by mohla mít dopad na stále mírné oživení.

Protože Ukrajina je vývozcem komodit (podíl zemědělských produktů a kovů dosahuje na vývozu zboží Ukrajiny přibližně 70 %), zůstává velmi citlivá na zhoršující se podmínky obchodu a na opatření zavedená Ruskem s cílem omezit transit z Ukrajiny. Celosvětový propad cen komodit byl klíčovým faktorem krizí v oblasti platební bilance, kterými Ukrajina prošla v roce 2009 a v období 2014–2015.

Vysoké vnější zadlužení Ukrajiny představuje další zdroj zranitelnosti. Přes prudké snižování finanční páky podnikovým i bankovním sektorem od krize v roce 2014 hrubý vnější dluh k 1. říjnu 2017 dosáhl 117,3 miliardy USD (111 % HDP), včetně dluhopisů s krátkodobou splatností ve výši 47,5 miliardy USD (45 % HDP). Tento dluh se týká převážně soukromého sektoru a nepředstavuje jako takový přímou zodpovědnost státu, nicméně jeho část je spojena se státem vlastněnými společnostmi (za které v některých případech ručí stát), a představuje tedy podmíněné závazky orgánů. Výše přímého vnějšího dluhu státu, který bude v nadcházejících letech splatný, s krizí značně poklesl, protože orgány se uchýlily k dlouhodobým úvěrům od mezinárodních finančních institucí a prostřednictvím tzv. dluhové operace z listopadu 2015 restrukturalizovaly dluh zajištěný dluhopisy ve výši přibližně 15 miliard USD (přímý dluh státu, jakož i dluh, za nějž stát ručí). Zadlužení však zůstává relativně vysoké a závazky splatit dluh v období 2018–2019 jsou značné.

Rezervy zůstávají pod standardy přiměřenosti MMF, zejména v souvislosti s vysokým vnějším zadlužením. Ukrajině se v posledních třech letech daří doplňovat své hrubé mezinárodní rezervy, avšak pomaleji, než bylo MMF původně plánováno. Na konci ledna 2018 dosahovaly rezervy 18,6 miliardy USD, čímž zůstávají pod svojí předkrizovou úrovní a úrovní předpokládanou pro konec roku 2017 při zahájení programu MMF (22,3 miliardy USD). V období 2018–2019, kdy se očekává, že země musí zaplatit za státní a kvazistátní vnější dluh 12 miliard USD (úrok a jistina), by se rezervy mohly opět octnout pod tlakem. Tyto vysoké splátky dluhu přicházejí v době prezidentských a parlamentních voleb v roce 2019. V této souvislosti se doplnění ukrajinských mezinárodních rezerv jeví jako nezbytné a dodatečná makrofinanční pomoc EU by mohla toto úsilí účinně podpořit, a to jak přímo (prostřednictvím jejího vyplacení), tak nepřímo (jakožto katalyzátor pro příliv soukromého kapitálu a dodání důvěry v místní měnu).

V této souvislosti je nadále důležitá pokračující podpora MMF a mezinárodních partnerů Ukrajiny, včetně EU. Od vypuknutí krize byl program rozšířené finanční facility ve výši 17,5 miliardy USD, který byl schválen MMF v březnu 2015, doplněn značnou podporou od bilaterálních partnerů Ukrajiny, včetně EU. Také další mezinárodní finanční instituce, např. Světová banka, EBRD a EIB, výrazně posílily svou činnost na podporu hospodářské transformace země. Avšak jelikož hospodářství Ukrajiny zůstává křehké a je vystaveno řadě zranitelných míst, MMF odhaduje, že země bude čelit v roce 2018 a na začátku roku 2019 dodatečné potřebě vnějšího financování ve výši 4,5 miliardy USD (přibližně 3,8 miliardy USD 2 ). Navrhovaná makrofinanční pomoc by pokryla 26,5 % celkové potřeby dodatečného financování. Světová banka rovněž připravuje nový úvěr na rozvojovou politiku ve výši 800 milionů USD jako příspěvek k deficitu financování. Po zohlednění potenciálního příspěvku Světové banky bude z makrofinanční pomoci EU financováno 32 % zbývajícího deficitu financování ve výši 3,7 miliardy USD.

·Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Makrofinanční pomoc byla Ukrajině poskytnuta v rámci čtyř samostatných rozhodnutí:

–rozhodnutí Rady 2002/639/ES ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině 3 ,

–rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 4 ,

–rozhodnutí Rady 2014/215/EU ze dne 14. dubna 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 5 ,

–rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 ze dne 15. dubna 2015 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 6 .

·Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu se závazkem EU podporovat ekonomickou a politickou přeměnu Ukrajiny. Odpovídá těmto zásadám: řízení využívání nástroje makrofinanční pomoci s ohledem na jeho výjimečnou povahu, politické podmínky, doplňkovost, podmíněnost a finanční kázeň.

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli evropské politiky sousedství. Přispívá k podpoře cílů Evropské unie v oblasti ekonomické stability a rozvoje na Ukrajině a obecněji k odolnosti v zemích východního sousedství. Tím, že navrhovaná operace podporuje úsilí orgánů o vytvoření stabilního makroekonomického rámce a zavedení ambiciózních strukturálních reforem, zvýší přidanou hodnotu celkového zapojení EU na Ukrajině a zlepší účinnost ostatních forem finanční pomoci EU zemi, včetně operací rozpočtové podpory a grantů, které jsou dostupné prostřednictvím externích finančních nástrojů v rámci stávajícího víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Navrhovaná makrofinanční pomoc je rovněž nedílnou součástí celkové mezinárodní podpory Ukrajině a bude nadále doplňovat podporu poskytovanou ostatními vícestrannými a dvoustrannými dárci.

Ukrajina má významné hospodářské vazby s EU. Dne 1. října 2017 vstoupila v platnost dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Ustanovení týkající se prohloubené a komplexní zóny volného obchodu byla prozatímně uplatňována od 1. ledna 2016, kdy EU a Ukrajina začaly vzájemně otevírat své trhy pro zboží a služby. EU je nejdůležitějším obchodním partnerem Ukrajiny a v roce 2016 dosahoval podíl EU na celkovém obchodě Ukrajiny 40,6 % (z hlediska hodnoty). Dvoustranný obchod v roce 2017 dále vzrostl. Ukrajinský vývoz do EU meziročně vzrostl o 27,3 %, zatímco dovozy z EU vzrostly o 22,1 % (z hlediska hodnoty).

2.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

·Shrnutí navrhovaných opatření

Evropská unie poskytne Ukrajině makorofinanční pomoc v celkové výši 1 miliardy EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých úvěrů a přispěje k pokrytí zbývající potřeby Ukrajiny v oblasti vnějšího financování v období 2018–2019. Pomoc má být vyplacena ve dvou úvěrových splátkách. Za předpokladu, že politická opatření spojená s každou tranší budou provedena včas, očekává se, že první splátka bude vyplacena v druhé polovině roku 2018, zatímco druhá splátka by mohla být uvolněna v první polovině roku 2019. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a ukrajinské orgány by se dohodly na memorandu o porozumění, v němž by byla stanovena opatření strukturálních reforem související s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. Navíc, jak je to v případě makrofinanční pomoci obvyklé, její vyplácení by bylo mimo jiné podmíněno uspokojivým hodnocením v rámci programu MMF a tím, že Ukrajina bude nadále čerpat prostředky z fondů MMF.

·Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 SFEU.

·Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability na Ukrajině není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

·Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru, odpovídá částka podpory zhruba 26,5 % odhadovaného dodatečného deficitu financování na období 2018–2019. Tento významný závazek je odůvodněn: politickým významem Ukrajiny pro stabilitu v evropském sousedství, politickým přidružením a hospodářskou integrací země s EU v rámci dohody o přidružení mezi oběma stranami, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017, jakož i obtížnou situací, které Ukrajina nadále čelí, zejména v důsledku konfliktu ve východní části země.

·Volba nástrojů

K řešení makroekonomických cílů se nehodí projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by bylo rychlé zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Tím, že pomůže zavést vhodný rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, může makrofinanční pomoc zlepšit účinnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci byly útvary Komise v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány s cílem posílit odpovědnost Ukrajiny za program. Navíc, vzhledem k tomu, že makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Ukrajiny, Komise rovněž konzultovala mezinárodní partnery Ukrajiny, jako např. Měnový fond a Světovou banku, kteří podporují zemi prostřednictvím rozsáhlých programů financování.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise s pomocí externích znalců provedla operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost ukrajinských postupů pro schvalování finančních transakcí ve veřejném sektoru a správních postupů a v srpnu 2014 o něm sepsala závěrečnou zprávu. Předpokládá se, že operační hodnocení bude provedeno v druhé čtvrtině roku 2018 s cílem zohlednit nejnovější vývoj.

·Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí ve třetích zemích. Z toho důvodu je návrh makrofinanční pomoci osvobozen od požadavku provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v naléhavých situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci obecněji vycházejí z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Makrofinanční pomoc spolu s ekonomickým ozdravným programem zahrnujícím reformy, který je s ní spojen, pomůže Ukrajině zmírnit krátkodobé potřeby financování a podpoří politická opatření zaměřená na posílení fiskální a vnější pozice země ve střednědobém období a na položení základu pro udržitelný růst.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě úvěrů a měla by být financována prostřednictvím výpůjčních operací, které Komise provede jménem EU. Rozpočtové náklady pomoci budou odpovídat poskytnutí prostředků (ve výši 9 %) pro Záruční fond pro vnější vztahy EU z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že první úvěr v celkové výši 500 milionů EUR bude vyplacen v roce 2018 a druhý úvěr ve výši 500 milionů EUR bude vyplacen v roce 2019, budou v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu prostředky poskytnuty z rozpočtů na roky 2020 (45 milionů EUR) a 2021 (45 milionů EUR).

Na základě současných projekcí týkajících se využití rozpočtové položky 01 03 06 Komise předpokládá, že rozpočtové důsledky navrhované operace makrofinanční pomoci pro Ukrajinu jsou zvládnutelné.

5.NEPOVINNÉ PRVKY

·Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2018/0058 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)    Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou se nadále rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)    Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Ukrajina a Unie společně definovaly reformní program (program přidružení, který byl naposledy aktualizován v březnu 2015). Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy.

(3)    Na podporu hospodářské stabilizace a provádění reforem na Ukrajině přislíbila Unie v březnu 2014 finanční balíček ve výši více než 11 miliard EUR, včetně 1,6 miliardy EUR makrofinanční pomoci podle rozhodnutí Rady 2002/639/ES 7 , rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 646/2010/EU 8 a rozhodnutí Rady 2014/215/EU 9 . S ohledem na značné potřeby vnějšího financování Ukrajiny byla této zemi v dubnu 2015 na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 10 uvolněna makrofinanční pomoc ve výši dalších 1,8 miliardy EUR.

(4)    Od května 2014 obdržela Ukrajina od Unie makrofinanční pomoc ve výši 2,81 miliardy EUR, včetně 1,2 miliard EUR z částky 1,8 miliardy EUR, která byla dána k dispozici podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601. Třetí a poslední splátka makrofinanční pomoci ve výši 600 milionů EUR podle rozhodnutí (EU) 2015/601 byla zrušena dne 18. ledna 2018, jelikož Ukrajina program strukturálních reforem navázaných na tuto splátku nedodržela v plné míře.

(5)    Dne 11. března 2015 Mezinárodní měnový fond schválil na podporu ekonomického ozdravného a reformního programu země čtyřletý program rozšířené finanční facility pro Ukrajinu ve výši zhruba 17,5 miliardy USD, z čehož bylo v letech 2015–2017 vyplaceno 8,5 miliardy USD. Finanční pomoc MMF doplňovala významná podpora od několika bilaterálních partnerů (včetně Unie a jejích členských států, jakož i USA, Japonska a Kanady). Také další mezinárodní finanční instituce, např. Světová banka,
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB), výrazně posílily svou činnost na podporu hospodářské transformace Ukrajiny.

(6)    Po technické misi v listopadu 2017 MMF zrevidovala své odhady potřeb Ukrajiny ve věci vnějšího financování a zjistila, že na roky 2018 a 2019 chybí dalších 4,5 miliardy USD. Tyto finanční potřeby jdou nad rámec financování, k němuž se dosud mezinárodní společenství zavázalo a které zahrnuje makrofinanční pomoc Unie podle rozhodnutí Rady 2002/639/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 646/2010/EU a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601.

(7)    V listopadu 2017 s ohledem na složitou hospodářskou a finanční situaci, které Ukrajina stále čelí, orgány požádaly Unii o další makrofinanční pomoc.

(8)    Na zasedání Rady přidružení EU-Ukrajina, které se konalo dne 8. prosince 2017, Unie znovu potvrdila, že značné reformní úsilí Ukrajiny podporuje, a to i finanční pomocí spojenou s konkrétním pokrokem v reformách.

(9)    Vzhledem k tomu, že Ukrajina je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(10)    Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná a okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance příjemce.

(11)    Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Ukrajiny přetrvává zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Ukrajiny o podporu její hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(12)    Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(13)    Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)    Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)    Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)    Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)    Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(18)    V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)    Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(20)    Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)    Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)    Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 11 .

(23)    Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro snížení, zastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v maximální výši 1 miliardy EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její významný reformní program. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti platební bilance zjištěných v programu MMF.

2.Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství (EPS).

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 12 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a ukrajinskými orgány.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.Za podmínek stanovených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie úvěrem ve dvou splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.Na pokrytí makrofinanční pomoci Unie budou v případě potřeby poskytnuty prostředky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 13 .

3.Komise rozhodne o uvolnění výplat, pokud budou splněny všechny následující podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé výplaty nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první výplaty.

4.Pokud Komise zjistí, že podmínky stanovené v odstavci 3 nejsou splněny, vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace týkající se makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se nesmí týkat změna splatnosti a nesmí být vystavena riziku směnných kurzů nebo riziku úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.Pokud okolnosti dovolí zlepšení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 14 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 15 .

2.Makrofinanční pomoc Unie se provádí pod přímým řízením.

3.Smlouva o úvěru uvedená v čl. 3 odst. 3 musí zahrnovat ustanovení, jež:

a)zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 16 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 17 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 18 ;

c)výslovně zmocňují Komisi, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům, nebo její zástupce k provádění kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, jako například operačních hodnocení;

e)zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustila podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

4.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. V této zprávě:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a efektivitu dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu

Makrofinanční pomoc Ukrajině

1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 19  

Oblast politiky:    Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost:    03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3.    Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

1.4.    Cíle

1.4.1.    Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

„Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice: podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

a)podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnery a poskytováním makrofinanční pomoci, a

b)podporovat proces rozšíření, realizaci evropské politiky sousedství a priority EU v jiných třetích zemích prováděním ekonomické analýzy a poskytováním hodnocení politik a poradenství.

1.4.2.    Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl: „Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti.

1.4.3.    Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc, jejímž cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance, tvoří úvěr EU do výše 1 miliardy EUR ve prospěch Ukrajiny. Pomoc, která bude vyplacena ve dvou splátkách, by měla zemi pomoci překonat obtížnou hospodářskou situaci a obtížný stav platební bilance. Podpoří rovněž strukturální reformy, které mají zvýšit udržitelný hospodářský růst a zlepšit řízení veřejných financí.

1.4.4.    Ukazatele výsledků a dopadů

Ukrajinské orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před úhradou obou splátek pomoci rovněž poskytnou komplexní zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek.

Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude na Ukrajině provedeno ve druhém čtvrtletí roku 2018. Delegace EU na Ukrajině bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností na Ukrajině.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení toho, jak je tato operace prováděna. Do dvou let po ukončení prováděcího období bude pomoc zpětně zhodnocena nezávislým subjektem.

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Čerpání pomoci bude podmíněno splněním politických podmínek a uspokojivými výsledky při provádění finančního ujednání mezi Ukrajinou a MMF. Kromě toho Komise s ukrajinskými orgány dohodne specifické podmínky politik, které budou uvedeny v memorandu o porozumění.

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tím, že se zemi dostane pomoci při budování vnější ekonomické odolnosti, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability a ekonomických reforem v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých jinými nástroji EU, mezinárodními finančními institucemi a dalšími dárci přispívá pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, na němž se po krizi dohodlo mezinárodní dárcovské společenství.

Navrhovaný program rovněž přispěje k posílení reformních závazků vlády. Tohoto výsledku se dosáhne mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k reformám.

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo provedeno patnáct hodnocení ex post týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že makrofinanční pomoc přispívá (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohly zmírnit nedostatek financí v rozpočtu. Vedly rovněž k mírně vyššímu hospodářskému růstu.

Nezávislé hodnocení zkoumalo v roce 2017 přidanou hodnotu, dopad, navrhování a provádění dvou předchozích operací makrofinanční pomoci na Ukrajině („MFA I“ a „MFA II“ v celkové hodnotě 1,61 miliardy EUR vyplacené v letech 2014–2015) a dospělo k závěru, že jsou relevantní, účinné a uplatňované s dostatečnou účinností. Hlavní závěry z hodnocení jsou, že makrofinanční pomoc měla, částečně díky jejímu rychlému poskytnutí, pozitivní dopad na hospodářství Ukrajiny, pomohla stabilizovat finanční situaci a zabránila opatřením, jež by bývala měla vážné negativní dopady v sociální oblasti (jako například další škrty ve veřejných výdajích). Přispěla rovněž k reformnímu úsilí v zemi.

1.5.4.    Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

EU patří k hlavním dárcům pomoci pro Ukrajinu a podporuje tak její hospodářské, strukturální a institucionální reformy, jakož i občanskou společnost. Cílem je zachovat současnou úroveň podpory ve výši až 200 milionů EUR ročně v podobě grantů i pro období 2018–2020 za předpokladu, že pokrok v oblasti reforem bude zachován. Pomoc EU by kromě podpory hospodářství a vládních reforem usilovala o zajištění lepšího přístupu ukrajinských občanů ke vzdělání, pracovním místům a zdravotnictví, a to především těm nejzranitelnějším, včetně osob postižených konfliktem na východě.

Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by byla pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, a vhodného rámce pro pokračování strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc nepředstavuje pravidelnou finanční podporu. Bude ukončena, jakmile se situace přijímající země, pokud jde o finanční pomoc ze zahraničí, stane opět udržitelnou.

Makrofinanční pomoc by také měla doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména programy korekce a reforem podporované MMF a Světovou bankou.

1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět 

X    Návrh/podnět je platný po dobu 2,5 roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 tohoto rozhodnutí

X    Finanční dopad od roku 2018 do roku 2021

1.7.    Předpokládaný způsob řízení 20  

X Přímé centralizované řízení Komisí

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění ujednání s MMF a konkrétních reformních opatření, která budou s ukrajinskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2.    Systém řízení a kontroly

2.2.1.    Zjištěná rizika

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc mohla být použita podvodným způsobem. Jelikož makrofinanční pomoc není určena na konkrétní výdaje Ukrajiny (na rozdíl například od projektového financování), je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako jsou obecná kvalita systémů řízení v Ukrajinské národní bance a na ministerstvu financí, správní postupy, kontrolní a dozorové funkce, bezpečnost IT systémů a vhodnost kapacit vnitřního a vnějšího auditu.

Druhé riziko pramení z možnosti, že Ukrajina nebude splácet finanční závazky vůči EU plynoucí z navrhovaných úvěrů v rámci makrofinanční pomoci (riziko selhání nebo úvěrové riziko), což by mohlo být způsobeno například významným dalším zhoršením platební bilance a fiskální situace země.

Další klíčové riziko pro operaci vyplývá z regionální geopolitické situace, především z přetrvávajícího konfliktu ve východní části země, což do značné míry působí jako odrazující faktor pro příliv soukromého kapitálu. Zhoršení regionální geopolitické situace by mohlo mít negativní dopad na makroekonomickou stabilitu Ukrajiny a nepříznivě ovlivnit výsledky programu MMF a čerpání a/nebo splácení navrhované makrofinanční pomoci. Negativní vliv na  hospodářskou obnovu země mají rovněž složité vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, což je jeden z jejích hlavních vývozních trhů.

Pokud jde přímo o Ukrajinu, hlavní rizika vyplývají ze složitého politického prostředí a z existence silných zvláštních zájmů namířených proti reformám. Výsledkem by mohlo být nedostatečné provádění reforem, a to obzvláště s ohledem na blížící se vnitrostátní volby v roce 2019, což by bránilo provádění navrhované makrofinanční pomoci, mimo jiné prostřednictvím negativního vlivu na pokrok v realizaci programu MMF.

2.2.2.    Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise spolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr.

2.2.3.    Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly a rovněž náklady na operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude provedeno před operací, jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto vzniknou náklady Evropskému účetnímu dvoru a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků. Jeho další výhodou je, že poskytuje užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí. Co se týče pravděpodobné míry nedodržení podmínek, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplácení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Ke zmírnění rizika podvodného zneužití již bylo a ještě bude přijato několik opatření:

Zaprvé, v úvěrové smlouvě bude uveden soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že pomoc bude vázána na řadu konkrétních podmínek politik, mimo jiné v oblasti řízení veřejných financí, tak aby se zvýšila účinnost, transparentnost a odpovědnost. Podpora bude navíc vyplacena na zvláštní účet Ukrajinské národní banky.

V souladu s požadavky finančního nařízení zadají navíc pracovní útvary Komise operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Ukrajiny, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Hodnocení se bude zabývat oblastmi, jako jsou příprava a plnění rozpočtu, veřejná vnitřní finanční kontrola, interní a externí audit, zadávání veřejných zakázek, správa pokladny a správa veřejného dluhu nebo nezávislost centrální banky. Předběžná zjištění poradenské společnosti zabývající se tímto operačním hodnocením by Komise měla obdržet v druhém čtvrtletí 2018. Vývoj v této oblasti bude dále pozorně sledovat delegace EU v Kyjevě. Komise rovněž využívá rozpočtovou podporu s cílem pomoci ukrajinským orgánům zlepšit jejich systémy řízení veřejných financí a v tomto úsilí je podporována ostatními dárci.

Za ověřování, kontrolu a audit pomoci bude odpovídat Komise spolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr.

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající výdajové rozpočtové položky

01 03 02 Makrofinanční pomoc

01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

01 03 06 – podle návrhu Komise budou Záručnímu fondu pro vnější vztahy poskytnuty prostředky v souladu s nařízením o tomto fondu 24 , přičemž se použijí prostředky v rámci rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“), které představují 9 % celkových nesplacených závazků. Výše poskytnutých prostředků se vypočítá na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % (tj. nejvýše 90 milionů EUR) skutečně vyplacené částky.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se

.

3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.    Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.    Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.    Shrnutí

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.     Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.    Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.    Příspěvky třetích stran

X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Všechny přepočty v tomto dokumentu vychází ze směnného kurzu EUR/USD ve výši 1,19.

(2)    Všechny přepočty v tomto dokumentu vychází ze směnného kurzu EUR/USD ve výši 1,19.

(3)    Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 22.

(4)    Úř. věst. L 179, 14.7.2010, s. 1.

(5)    Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 85.

(6)    Úř. věst. L 100, 17.4.2015, s. 1.

(7)    Rozhodnutí Rady 2002/639/ES ze dne 12. července 2012 o poskytnutí doplňkové makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 22).

(8)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 179, 14.7.2010, s. 1).

(9)    Rozhodnutí Rady 2014/215/EU ze dne 14. dubna 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 85).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/601 ze dne 15. dubna 2015, Úř. věst. L 100, 14.12.2012, s. 1.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(13)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(15)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(16)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)    ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(20)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(21)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(22)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(23)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(24)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(25)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(26)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(27)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(29)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).