Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0113

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

COM/2018/0113 final - 2018/048 (COD)

V Bruselu dne 8.3.2018

COM(2018) 113 final

2018/0048(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2018) 56 final}
{SWD(2018) 57 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Komise dnes přijala balíček opatření k prohloubení unie kapitálových trhů spolu se sdělením „Dokončení unie kapitálových trhů do roku 2019 – čas urychlit postup“. Balíček obsahuje tento návrh, jakož i návrh na uzpůsobení rámce EU pro kryté dluhopisy, návrh na usnadnění přeshraniční distribuce investičních fondů, návrh o právu platném pro účinky postoupení pohledávek na třetí stranu a sdělení o právu platném pro majetkové účinky transakcí s cennými papíry.

Tato iniciativa je součástí priority Komise spočívající ve vybudování unie kapitálových trhů, jejímž cílem je rozšířit přístup k financování pro inovativní podniky, startupy a jiné nekótované společnosti 1 .

Přístup k financování je dnes pro tyto podniky nadále obtížný, zejména v případě, že přecházejí z fáze zahájení činnosti do fáze rozšíření, a to v důsledku strukturálních informačních asymetrií. Nadměrné využívání krátkodobých nezajištěných bankovních úvěrů je často nákladné. Kromě toho byly bankovní úvěry poskytované startupům i malým a středním podnikům z hlediska svého objemu závažně zasaženy finanční krizí v roce 2008 a stále se nepodařilo dosáhnout jejich úrovně před krizí; v důsledku toho pak nedostatek finančních prostředků podstatnou měrou přispívá k neúspěchům startupů. Tyto problémy významně narůstají v členských státech s méně rozvinutými kapitálovými trhy a bankovnictvím.

Jakožto nová forma finanční služby, kterou umožnily technologie, má skupinové financování potenciál pomoci lepšímu párování investorů s podnikatelskými projekty, které potřebují financování. Platformy skupinového financování vystupují jako zprostředkovatelé mezi investory a podniky a umožňují investorům snadněji určovat a podporovat projekty, o které mají zájem. Skupinové financování se může stát důležitým zdrojem nebankovního financování a podpořit tak obecné cíle unie kapitálových trhů, které spočívají v podpoře udržitelnější finanční integrace a soukromých investic ve prospěch tvorby pracovních příležitostí a hospodářského růstu. Skupinové financování se stále větší měrou etabluje jako důležitá součást eskalátoru financování startupů a podniků v rané fázi vývoje, kdy jsou obvykle financovány z prostředků rodiny, přátel a z vlastních finančních prostředků, až do pozdějších fází rozvoje, kdy o podniky začíná projevovat zájem rizikový kapitál, či dokonce fondy soukromého kapitálu. Skupinové financování tak může představovat alternativu nezajištěného bankovního financování, které je v současné době pro malé a střední podniky hlavním zdrojem externích finančních prostředků, zvláště v počátečním období činnosti.

Útvary Komise sledují vývoj na trhu skupinového financování již několik let. Sdělení zveřejněné v roce 2014 2 a pracovní dokument útvarů Komise zveřejněný v květnu 2016 3  došly k závěru, že v daném okamžiku neexistuje zásadní důvod pro politickou intervenci na úrovni EU. V mezidobí se útvary Komise věnovaly sledování tohoto trhu a postupně prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami a externích studií nashromáždily významné důkazy o překážkách pro přeshraniční činnost a rozvoj vnitřního trhu. Kromě toho pokračující koncentrace evropského odvětví skupinového financování do několika málo členských států upozornila na potřebu zajistit širší dostupnost této metody financování ku prospěchu subjektů, které hledají financování, a investorů ve všech členských státech.

Tento návrh stanoví evropské označení pro platformy skupinového financování založené na investicích a půjčkách, které umožní přeshraniční činnost a bude proporcionálním způsobem usilovat o řešení rizik. Cílem návrhu je usnadnit nárůst služeb skupinového financování napříč vnitřním trhem, a tím zvýšit přístup k finančním prostředkům pro podnikatele, startupy, rozvíjející se podniky a malé a střední podniky obecně. Z tohoto důvodu je z oblasti působnosti této iniciativy vyloučeno skupinové financování založené na darech a odměnách. Začlenění těchto obchodních modelů by bylo nepřiměřené, neboť tyto modely se nezabývají finančními produkty a informačními asymetriemi, které tyto produkty vyvolávají. Kromě toho skupinové financování na základě odměn je již upraveno právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele, které obsahují přísná pravidla k ochraně spotřebitelů.

Tento návrh se netýká služeb poskytovaných vlastníkům projektů, kteří spadají do definice spotřebitele ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2008/48/ES. Návrh proto nezahrnuje spotřebitelské úvěry pro účely spotřeby, neboť se nejedná o podnikatelské úvěry a tato činnost zčásti spadá do oblasti působnosti stávajících právních předpisů EU, konkrétně: i) pokud spotřebitel obdrží úvěr pro osobní spotřebu a nejedná v rámci své profesní činnosti, spadá tato činnost do oblasti působnosti směrnice o spotřebitelském úvěru; a ii) jestliže spotřebitel získá úvěr na nákup nemovitosti, spadá tato činnost do oblasti působnosti směrnice o hypotečních úvěrech.

Tento návrh má také posílit postavení investorů pomocí potřebných informací o skupinovém financování, a to včetně informací o souvisejících rizicích. S cílem podpořit důvěru investorů v tyto inovativní služby tento návrh také od poskytovatelů služeb skupinového financování vyžaduje, aby měli zavedena potřebná ochranná opatření k minimalizaci pravděpodobnosti vzniku rizik.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Poskytování služeb skupinového financování dosud nebylo předmětem cíleného opatření EU. Poskytovatelé služeb skupinového financování přizpůsobují své obchodní modely velmi odlišným vnitrostátním rámcům a podléhají provedení stávajících unijních a vnitrostátních režimů ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Dynamická povaha obchodních modelů a rozdílné výklady stávajících právních předpisů EU v různých členských státech vedly k velké škále nejrůznějších regulačních rámců pro poskytovatele služeb skupinového financování, které se pohybují od nulové regulace až po přísné uplatňování pravidel ochrany investorů. Některé členské státy dosud zavedly své vlastní vnitrostátní režimy skupinového financování, zatímco jiné vyžadují, aby platformy skupinového financování získaly licenci a působily v mezích stávajících rámců EU, jako jsou směrnice o trzích finančních nástrojů (dále jen „MiFID II“), směrnice o platebních službách (dále jen „PSD“) a směrnice o správcích alternativních investičních fondů (dále jen „AIFMD“).

Tento návrh právního rámce pro evropské skupinové financování nemá zasahovat do individuálních vnitrostátních režimů nebo stávajících licencí, včetně režimů a licencí zřízených na základě směrnice MiFID II, směrnice PSD nebo směrnice AIFMD, ale má poskytovatelům služeb skupinového financování nabídnout možnost požádat o označení EU, které jim umožní za určitých podmínek rozšířit činnost do celé Unie.

Soulad s ostatními politikami Unie

Cílem návrhu je rozšířit přístup k financování pro inovativní společnosti, malé a střední podniky a jiné nekótované společnosti v souladu s cílem Komise, kterým je vybudování unie kapitálových trhů. Tím, že platformám umožní rozšířit činnost na celý evropský trh, se návrh snaží zajistit startupům a malým a středním podnikům přístup k alternativním zdrojům kapitálu v souladu s dalšími iniciativami, které usilovaly o usnadnění přístupu těchto subjektů k financování, například s rámcem pro evropský fond rizikového kapitálu.

Iniciativa je také součástí akčního plánu Evropské komise pro finanční technologie, jehož cílem je lépe pochopit a umožnit technologie na podporu odvětví finančních služeb. Odvětví finančních služeb je prakticky největším uživatelem digitálních technologií a představuje zásadní hybnou sílu digitální transformace naší společnosti. Tyto nové technologie mění způsob přístupu spotřebitelů a podniků ke službám a rovněž zlepšují schopnost pochopit a měřit rizika. Komise usiluje o přístup k finančním technologiím, který bude více zaměřen na inovace, a to usnadněním regulačního prostředí, v němž bude možné v celé EU rozvíjet inovační finanční služby, produkty a řešení v rámci bezpečného a finančně stabilního prostředí pro investory i podniky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který umožňuje přijímat opatření ke sbližování právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

V současné době nemůže skupinové financování využít výhod vnitřního trhu, neboť pro ně neexistuje specializovaný a soudržný rámec regulace a dohledu. Zatímco některé členské státy uplatňují na poskytovatele služeb skupinového financování stávající rámec pro finanční služby, jiné členské státy těmto poskytovatelům dovolují stát mimo režim regulace a provozovat činnost v rámci výjimek podle konkrétního obchodního modelu. Mezitím ale stále větší počet členských států zavádí své vlastní vnitrostátní rámce, které mají konkrétně upravovat činnosti skupinového financování.

Rozdílné rámce, pravidla a výklady obchodních modelů uplatňované na poskytovatele služeb skupinového financování v celé Unii tak brzdí potenciální rozšiřování činností skupinového financování na úrovni EU. Velké rozdíly regulačních norem a odlišné legislativní rámce přijaté členskými státy jsou pro platformy skupinového financování překážkou při rozšiřování jejich činnosti v celé EU, neboť jejich obchodní modely by se musely přizpůsobit každé z jurisdikcí, což by často vyžadovalo vícenásobná vnitrostátní povolení nebo registrace a dodržování rozdílných vnitrostátních právních předpisů, mimo jiné v oblasti uvádění produktů na trh a ochrany spotřebitele. To má za následek vysoké náklady a právní složitost a nejistotu poskytovatelů služeb skupinového financování, což způsobuje zbytečnou roztříštěnost trhu, jakož i neexistenci úspor z rozsahu a nejednotné přístupy k transparentnosti a finančním rizikům. Tyto odlišnosti představují překážku vytvoření a řádného fungování vnitřního trhu.

Uvedená situace brání schopnosti platforem skupinového financování pronikat i na jiné trhy v EU za hranicemi trhu vnitrostátního a omezuje finanční pobídky poskytovatelů služeb skupinového financování jen na větší země EU s dostatečnou velikostí trhu. To pak omezuje kapacitu rozvoje integrovaného vnitřního trhu EU pro služby skupinového financování.

Současně mají investoři v důsledku neexistence vnitřního trhu omezenou dostupnost a schopnost stejně diverzifikovat riziko. Existují důležitá a inovační odvětví, například technologie, v nichž zeměpisná blízkost není pro investice klíčovým faktorem, a tato odvětví se tudíž opírají o mezinárodní investorskou základnu. Přestože vnitrostátní trhy rychle rostou, pro mezinárodní investory je z důvodu výše zmíněných přeshraničních překážek vstup do evropských platforem skupinového financování velmi náročný. V důsledku toho problémy investorů při zapojování do přeshraniční činnosti vedou k dodatečným nákladům na vyhledávání a omezují volný pohyb kapitálu v Unii.

Je zjištěno, že řada firem se uchyluje k založení právnické osoby a k získávání finančních prostředků v zemích s rozvinutými trhy skupinového financování. Jakkoli na tento stav mohou mít vliv i jiné činitele, například místní finanční ekosystém, znamená to, že malé podniky v odvětvích s nízkou mobilitou výrobních faktorů by nebyly schopny získat přístup k těmto možnostem financování, pokud by již neexistoval efektivní vnitrostátní trh skupinového financování. Neschopnost přeshraničního pohybu platforem a investorů tudíž může bránit v přístupu k financování společnostem ve velké skupině odvětví.

Tyto odchylky rovněž vytvářejí nerovné podmínky pro poskytovatele platforem v závislosti na jejich umístění, neboť tříští modely financování podle vnitrostátních hranic a vytvářejí tak dodatečné překážky na vnitřním trhu služeb skupinového financování. Ke klíčovým hybným silám patří odlišné výklady a zacházení s poskytovateli služeb skupinového financování, jakož i dodatečná nedůvěra, kterou tato situace vytváří pro investory v přeshraničním kontextu z hlediska nejistoty a vysokých nákladů na vyhledávání. Ještě důležitější je, že tyto odchylné výklady a zacházení se službami skupinového financování vytvářejí podstatnou právní nejistotu pro retailové investory, kteří jsou nadále odrazováni od služeb skupinového financování s ohledem na slabou nebo nejistou ochranu jejich práv, právní prostředky a nedostatečnou transparentnost z hlediska stanovení cen a poplatků spojených s investicemi do projektů.

Zavedením jednotných podmínek činnosti pro podniky v rámci EU návrh překonává rozdíly ve vnitrostátních právních rámcích, které vedly k roztříštěnosti trhu na úrovni EU, a významně snižuje složitost, finanční a administrativní zátěž pro všechny klíčové zúčastněné strany, tj. platformy skupinového financování, vlastníky projektů a investory. Současně návrh zajišťuje rovné podmínky pro všechny poskytovatele služeb, kteří užívají totéž označení EU.

Subsidiarita

Podle článku 4 SFEU musí být opatření EU pro dotvoření vnitřního trhu posuzováno podle zásady subsidiarity stanovené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Musí být posouzeno, zda by cílů návrhu nemohly dosáhnout členské státy v rámci svých vnitrostátních právních systémů a zda se cílů z důvodu rozsahu a účinků lépe dosáhne na úrovni EU.

Vymezené problémy jsou stále více umocňovány i odlišnými přístupy členských států a jejich různými výklady činnosti skupinového financování. Vzhledem k tomu, že vlastní vnitrostátní režimy představují pro platformy zásadní překážku a vedou k dalšímu tříštění trhu, nelze cílů dosáhnout prostřednictvím individuálních opatření členských států.

Útvary Komise sledují trh po řadu let a uznávají narůstající odlišnosti a rozsah problémů, které odůvodňují zásah na úrovni EU. Shromažďování důkazů prostřednictvím studií a veřejných konzultací ukazuje silnou podporu pro přijetí opatření. Dosud neexistuje žádná koordinace mezi členskými státy v oblasti pravidel pro úvěrové služby institucí nepřijímajících vklady a uplatňování pravidel směrnice MiFID na platformy skupinového financování na základě investic je nadále nedostatečně jednotné na to, aby umožnilo přeshraniční činnost. Opatření přijímaná členskými státy mohou zajistit nápravu jen na jejich vlastním trhu, což by nebylo dostačující k omezení negativního dopadu na fungování vnitřního trhu.

Tato situace omezuje přístup k financování na kapitálových trzích v rané fázi podnikání jen na větší země EU a investoři čelí omezené dostupnosti a mají omezenou schopnost diverzifikovat riziko stejným způsobem bez ohledu na své geografické umístění. Stanovení rámce na úrovni EU by zajistilo možnost povolování činností skupinového financování na celém vnitřním trhu. Důsledkem by byla větší hospodářská soutěž mezi poskytovateli služeb skupinového financování a členské státy s menšími vnitřními trhy by mohly rozvíjet alternativní zdroje financování. Startupy a malé a střední podniky by tak rovněž získaly více kapitálu a investoři by měli přístup k alternativní třídě aktiv.

Proporcionalita

Podle zásady proporcionality by obsah ani forma činnosti EU neměly překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří dnes chtějí nabízet své služby v jiných členských státech, tak mohou učinit, pokud získají místní licenci a dodrží vnitrostátní režim daného členského státu pro skupinové financování. V praxi to znamená, že pokud chce poskytovatel služeb skupinového financování nabízet služby v přeshraničním měřítku, musí současně dodržovat několik vnitrostátních režimů a také přizpůsobovat svůj obchodní model. To významným způsobem narušuje schopnost poskytovatelů služeb skupinového financování rozšiřovat svou nabídku na úrovni EU.

Poskytování služeb skupinového financování se zaměřuje na menší činnosti získávání kapitálu pro projekty, startupy a malé a střední podniky v počáteční fázi činnosti. V některých členských státech však poskytovatelé musí uplatňovat stávající odvětvové právní předpisy, například směrnici MiFID II a nařízení MiFIR (nařízení o trzích finančních nástrojů). Tato pravidla mohou být pro činnosti menšího rozsahu nepřiměřená. Tato pravidla navíc nemusí být vhodná k danému účelu. Skupinové financování zahrnuje mnoho různých obchodních modelů, které nemusí být všechny uvedenými pravidly upraveny a mohly by pak mít nepředvídatelné vedlejší účinky z hlediska regulace. V důsledku toho nemusí být možné přiměřeným způsobem zachytit narůstající počet platforem, jež kombinují různé obchodní modely, které mohou zahrnovat úvěrové činnosti a jednání založená na investicích.

Samostatný dobrovolný evropský režim pro skupinové financování spadající pod označení evropského poskytovatele služeb skupinového financování, který by si platformy zvolily, pokud by chtěly provozovat přeshraniční činnost, by ponechal individuální vnitrostátní rámce skupinového financování beze změny, přičemž by nabídl příležitost pro platformy, které chtějí rozšiřovat svou činnost na evropské úrovni a chtějí být činné v přeshraničním měřítku. Znamenalo by to poměrně rychlé a značné snížení nákladů vstupu na trh (nákladů spojených s regulací a dohledem) pro platformy skupinového financování, které provozují (nebo hodlají provozovat) přeshraniční činnost, neboť by potřebovaly jen jedno povolení. Současně by byl režim přiměřenější než podle pravidel směrnice MiFID. Navrhovaný režim zaměřený na poskytování služeb by také umožnil flexibilitu při zachycování činností platforem, které kombinují více obchodních modelů, neboť nabízí jednotný režim použitelný na modely založené na investicích i na poskytování úvěrů (snížení nejistoty v oblasti regulace). Tento přístup by také zajistil bezproblémové fungování režimu v budoucnosti s ohledem na rychlý vývoj v odvětví a používání různých nástrojů.

Upřednostňovaná možnost by také byla v souladu s právním rámcem, neboť umožňuje souběžnou existenci zavedených finančních rámců a tohoto režimu, a to s vynětím v souladu s parametrem ve výši 1 milionu EUR stanoveným v jiném důležitém právním předpisu EU, konkrétně v nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu 4 . Tento přístup by minimalizoval rizika regulatorní arbitráže a současně by umožnil přeshraniční činnosti v souladu s důslednou ochranou investorů a rámcem finanční stability.

Volba nástroje

Článek 114 SFEU umožňuje přijímat akty v podobě nařízení nebo směrnice. V tomto případě bylo zvoleno nařízení, neboť aby bylo účinné, musí být „označení EU“ přímo použitelné ve všech členských státech.

Za druhé, vzhledem k tomu, že navrhované nařízení stanoví harmonizované požadavky na platformy skupinového financování, které chtějí požádat o příslušné povolení, nesmí podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům. V tomto případě je tudíž nařízení vhodnější než směrnice. Jakékoli prvky, které spadají mimo oblast působnosti návrhu, by však podléhaly vnitrostátním pravidlům, včetně předpisů, jimiž se ve vnitrostátním právním řádu provádí ustanovení použitelných směrnic EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Odpovědi na veřejné konzultace Komise týkající se skupinového financování v roce 2013, zelené knihy o unii kapitálových trhů v roce 2014, přezkumu unie kapitálových trhů v polovině období v roce 2017 a na konzultaci týkající se finančních technologií v roce 2017 poskytují kvalitativní důkazy podporující vypracování posouzení dopadů. Respondenti v konzultaci týkající se zelené knihy o unii kapitálových trhů určili řadu překážek rozvoje přiměřeně regulovaných platforem skupinového financování: regulační překážky, překážky v podobě špatné dostupnosti a kvality informací a další překážky, jako je neexistence sekundárních trhů a překážky v oblasti zdanění. Někteří respondenti zastávali názor, že intervence EU by usnadnila přeshraniční transakce při nižších nákladech. Mnoho respondentů v konzultaci týkající se přezkumu unie kapitálových trhů v polovině období uvedlo podobná vyjádření a vyslovilo se ve prospěch přípravy řádného právního rámce pro skupinové financování v celé EU pro zajištění odpovídající ochrany investorů a spotřebitelů, aby se vytvořil trh o dostatečné velikosti.

Komise provedla veřejnou konzultaci na téma „Finanční technologie: konkurenčnější a inovativnější evropský finanční sektor“. Veřejná konzultace obdržela celkem 226 odpovědí od jednotlivců, odvětví (od významného počtu nejrůznějších účastníků trhu), od vnitrostátních a evropských orgánů regulace a dohledu, uživatelů a odborových svazů. Shrnutí příspěvků spolu s podrobným souhrnem jednotlivých odpovědí na veřejnou konzultaci bylo zveřejněno dne 12. září 2017. Respondenti se obecně domnívali, že vnitrostátní regulační režimy pro skupinové financování v Evropě mají přímý dopad na rozvoj odvětví skupinového financování. Toto přesvědčení obecně sdílely všechny druhy respondentů (jednotlivci, soukromé organizace, veřejné orgány a mezinárodní organizace). Téměř polovina respondentů, kteří se k dané záležitosti vyslovili, byla přesvědčena, že vnitrostátní regulační režimy brání přeshraniční činnosti skupinového financování a že je potřebná harmonizace na úrovni EU. Tito respondenti rovněž poukázali na to, že evropský trh je roztříštěný v důsledku rozdílů mezi režimy, které přijaly jednotlivé členské státy. Kromě toho někteří tvrdili, že bránění přeshraniční činnosti v důsledku souběžné existence vnitrostátních předpisů má negativní dopad na reálnou hospodářskou soutěž, a pro platformy je proto obtížné a nákladnější rozšiřovat svou činnost a dosahovat velikosti potřebné pro rentabilitu v dlouhodobějším výhledu.

Kromě toho uskutečnily útvary Komise řadu seminářů, na nichž daná témata konzultovaly s členskými státy, odvětvovými subjekty a jejich členy. V prosinci 2014, únoru 2016 a v listopadu 2017 se konaly tři regulační semináře s členskými státy na téma skupinového financování v rámci odborné skupiny Evropského výboru pro cenné papíry (Expert Group of the European Securities Committee, EGESC). Experti poukázali na řadu problémů, které by bylo možné řešit s cílem vyhnout se právním překážkám a prosazovat činnost skupinového financování v EU, jako je například sdílení informací, shromažďování údajů, stanovení společné taxonomie, podpora vydávání pasů a konvergentnější požadavky na zveřejňování informací u emisí cenných papírů nedosahujících prahové hodnoty pro prospekt. Útvary Komise také v roce 2015 zřídily Evropské fórum zúčastněných stran v oblasti skupinového financování (European Crowdfunding Stakeholder Forum, ECSF) jako odbornou skupinu zástupců sdružení dotčených skupin zúčastněných stran a vnitrostátních orgánů. A v neposlední řadě se v červnu 2017 uskutečnil seminář na téma přeshraničního skupinového financování, který se zabýval studií „Určení tržních a regulačních překážek přeshraničního rozvoje skupinového financování v EU“.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh čerpá z rozsáhlého dokumentárního výzkumu a velkého množství externích studií, cílených konzultací, rozhovorů, tematických skupin, seminářů a dalších zdrojů. Použité materiály byly shromažďovány od doby, kdy útvary Komise začaly v roce 2013 sledovat trh. Tyto materiály zahrnují schůzky se zúčastněnými stranami, studie provedené jménem Komise a studie, které provedly odvětvové zúčastněné strany, pracovní dokumenty útvarů, stanoviska a doporučení orgánů dohledu, studie i akademické výzkumné zprávy. Byla zadána studie zaměřená na určení překážek přeshraničního poskytování služeb skupinového financování.

Posouzení dopadů

Tento návrh je doprovázen posouzením dopadů, které bylo předloženo dne 18. listopadu 2017 a jež Výbor pro kontrolu regulace schválil dne 15. prosince 2017.

Výbor pro kontrolu regulace požadoval, aby byl návrh posouzení dopadů pozměněn tak, aby vyjasňoval i) odůvodnění a naléhavost iniciativy a to, jak se v posledních letech vyvíjelo stanovisko Komise, a aby podrobněji vysvětloval zaměření na potřeby financování inovačních podnikatelů, malých podniků a startupů ve velmi raných fázích jejich činnosti; ii) rozsah, v němž je návrh zaměřen na budoucnost a je schopen začlenit budoucí vývoj; iii) důležitost roztříštěnosti předpisů ve srovnání s překážkami, kterými se návrh nezabývá; iv) dodatečné důkazy o poptávce po přeshraniční činnosti; v) interakci mezi návrhem a stávajícími odvětvovými právními předpisy EU a právními předpisy členských států; a vi) odůvodnění pro výběr příslušného orgánu dohledu a dopad návrhu na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Posouzení dopadů bylo odpovídajícím způsobem pozměněno.

Posouzení dopadů došlo k závěru, že trhy skupinového financování v EU v oblasti financování podniků jsou v porovnání s ostatními významnými ekonomikami velmi nedostatečně rozvinuté, především však nejsou schopny řádného přeshraničního fungování. Kvůli roztříštěným a rozporným regulačním režimům nejsou platformy skupinového financování schopny růst a svobodně poskytovat své služby na celoevropské úrovni. Stejně tak se investoři nezapojují do přeshraničních činností z důvodu nedostatečné důvěry v tyto platformy a v jejich roztříštěné regulační rámce použitelné na poskytování služeb. Za účelem řešení těchto problémů posouzení dopadů určilo a zkoumalo čtyři možnosti politiky:

1)Základní scénář – Žádné opatření EU

2)Možnost 1 – Využití kapitálu dobré pověsti: minimální normy s osvědčenými postupy

3)Možnost 2 – Přístup založený na produktech: začlenění skupinového financování do stávajícího jednotného souboru pravidel EU

4)Možnost 3 – Řešení na základě doplňkových služeb: režim pro „evropské poskytovatele služeb skupinového financování“

První možnost, základní scénář, analyzovala vývoj trhu za předpokladu, že by nebylo přijato žádné opatření EU. Bez přijetí opatření budou platformy skupinového financování ještě méně schopny rozšiřovat svou činnost v přeshraničním měřítku a narůstající střety mezi vnitrostátními režimy by mohly vytvořit mezery z hlediska ochrany investorů a integrity trhu.

Druhá možnost rozvíjela variantu možného zavedení prvků minimální harmonizace v celé EU, které by byly kombinovány s osvědčenými postupy. Tato možnost se také neuchytila, neboť by vytvářela zbytečnou nejistotu v oblasti regulace v důsledku samoregulačního mechanismu vymáhání a jeho interakce s již existujícími vnitrostátními režimy.

Třetí možnost zkoumala argumenty pro zavedení ustanovení pro služby skupinového financování v mezích stávajícího právního rámce EU, například směrnice MiFID, a vytvoření samostatného režimu pro činnosti služeb skupinového financování na základě poskytování úvěrů, pro které v současné době neexistuje evropský rámec. Toto vložení režimu skupinového financování do jednotného souboru pravidel EU nebylo potvrzeno, neboť není tak nákladově efektivní jako ostatní možnosti a současně dosahuje podobných výsledků z hlediska integrity a transparentnosti.

Čtvrtá a upřednostňovaná možnost zvažovala, zda by bylo možné zavést označení EU pro poskytovatele služeb skupinového financování, kteří by získali povolení a podléhali by dohledu na úrovni EU v rámci režimu EU. Tato možnost kombinuje flexibilitu ve vztahu k obchodním modelům (které se mohou svobodně rozhodnout pro volbu označení EU, nebo pro setrvání ve vnitrostátním režimu) s přiměřenou ochranou investorů a organizačními pravidly. Kromě toho komplexní režim povolování také nabízí nákladově efektivní nástroj pro růst činnosti ve společném rámci, omezuje nejistotu z hlediska regulace a snižuje administrativní zátěž.

Základní práva

EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv a je signatářem široké škály úmluv o lidských právech. V této souvislosti není pravděpodobné, že by tento návrh měl přímý dopad na tato práva podle hlavních úmluv OSN o lidských právech, Listiny základních práv Evropské unie, která tvoří nedílnou součást Smluv EU, a Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Upřednostňovaná možnost má důsledky z hlediska nákladů a administrativní zátěže pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Rozsah a rozložení těchto nákladů budou záviset na konkrétních požadavcích kladených na evropské poskytovatele služeb skupinového financování a na souvisejících úkolech v oblasti dohledu a monitorování.

Za předpokladu, že orgán ESMA bude v prvním celém roce provádění (2020) pověřen povolováním 25 evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a dohledem nad nimi, bude dopad na náklady (bez poplatků účtovaných odvětví) činit v uvedeném roce přibližně 1 637 000 EUR. Tento odhad zahrnuje i polovinu z 500 000 EUR jednorázových nákladů na zřízení potřebných systémů informačních technologií, které se rozdělí do prvních dvou let. Vzhledem k tomu, že evropské odvětví skupinového financování je dosud mladé a vyznačuje se hlavně malými platformami s omezenými příjmy, jsou poplatky pro evropské poskytovatele služeb skupinového financování omezeny přiměřenou horní hranicí.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh má stanovit jednotná pravidla pro skupinové financování na úrovni EU. Nenahrazuje vnitrostátní pravidla pro skupinové financování, pokud existují. Podle návrhu si poskytovatel služeb skupinového financování může vybrat, zda bude poskytovat nebo nadále poskytovat služby ve vnitrostátním měřítku podle příslušných vnitrostátních právních předpisů (včetně případů, kdy se členský stát rozhodne uplatňovat na skupinové financování směrnici MiFID II), nebo zda požádá o povolení k poskytování služeb skupinového financování podle navrhovaného nařízení. V případě povolení podle pravidel EU zahrnuje povolení jak poskytování služeb v jednom členském státě, tak přeshraniční poskytování. Pokud se poskytovatel rozhodne uplatňovat pravidla EU, bude povolení podle příslušných vnitrostátních pravidel odňato. Povolení udělené podle tohoto nařízení by poskytovatelům služeb skupinového financování umožnilo poskytovat služby skupinového financování na základě pasu ve všech členských státech.

Článek 1 vymezuje předmět nařízení; zejména pak článek 1 uvádí, že nařízení se použije na poskytovatele služeb skupinového financování, a stanoví jednotné požadavky týkající se jejich činnosti, organizace, povolování a průběžného dohledu. Článek 2 vymezuje oblast působnosti, která je omezena na ty právnické osoby, které se rozhodnou požádat o povolení podle článku 11, a ty právnické osoby, které mají povolení v souladu s uvedeným článkem. Článek také stanoví výjimky, na jejichž základě by se toto nařízení nemělo použít na služby skupinového financování, které jsou poskytovány spotřebitelům ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2008/48/ES, na služby skupinového financování, které poskytují právnické osoby, jež jsou povoleny jako investiční podniky podle článku 7 směrnice 2014/65/EU, nebo na služby skupinového financování, které poskytují fyzické nebo právnické osoby, které jsou k tomuto účelu povoleny podle vnitrostátních právních předpisů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že osoby povolené jakožto poskytovatelé služeb skupinového financování, které hodlají nadále poskytovat služby mimo oblast působnosti tohoto nařízení, by již neměly mít možnost působit na základě povolení uděleného podle tohoto nařízení. Takové osoby, které poskytují přeshraniční služby skupinového financování na základě investic, by měly požádat o povolení podle směrnice 2014/65/EU, přičemž povolení pro poskytovatele služeb skupinového financování podle tohoto nařízení by jim mělo být odňato.

Článek 3 stanoví pojmy a definice užívané pro účely tohoto nařízení, konkrétně pojmy „služby skupinového financování“, „platforma skupinového financování“, „poskytovatel služeb skupinového financování“, „nabídka skupinového financování“ a další. Je důležité, že Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci, aby specifikovala další technické prvky definic stanovených v článku 2 a zohlednila tak vývoj na trhu, technologický vývoj a zkušenosti.

Kapitola II upravuje poskytování služeb skupinového financování (článek 4), účinné a obezřetné řízení (článek 5) a vyřizování stížností (článek 6). Na základě uvedených ustanovení musí poskytovatelé služeb skupinového financování vždy dodržovat požadavky na organizaci, přičemž fyzické osoby s pravomocí řídit poskytovatele služeb skupinového financování by měly mít patřičnou kvalifikaci a odborné zkušenosti. Pokud jde o střet zájmů (článek 7), musí poskytovatel služeb skupinového financování udržovat a uplatňovat účinná organizační a administrativní opatření s cílem přijímat veškeré přiměřené kroky k tomu, aby střety zájmů neovlivnily negativně zájmy jeho klientů. Poskytovatelé služeb skupinového financování jsou také povinni přijmout veškerá vhodná opatření na zjištění, prevenci nebo řízení střetů zájmů mezi nimi, včetně jejich řídících pracovníků a zaměstnanců nebo jakékoli osoby s nimi přímo nebo nepřímo spojené kontrolou, a jejich klienty nebo mezi dvěma klienty, které vzniknou v průběhu poskytování jakýchkoli služeb. Pravidla pro externí zajištění služeb a úschovu aktiv klientů stanoví články 8 a 9.

Kapitola III uvádí ustanovení týkající se požadavků souvisejících s povolováním a s průběžným dohledem. Konkrétně článek 10 stanoví požadavek na udělení povolení a vymezuje podmínky povolení pro poskytovatele služeb skupinového financování. Poskytovatelé služeb skupinového financování musí zejména vyhovět řadě kritérií, aby jim orgán ESMA udělil povolení. Článek 10 stanoví rovněž postupy vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení. Článek 11 vyžaduje, aby orgán ESMA zřídil veřejně dostupný a aktualizovaný registr všech poskytovatelů služeb skupinového financování. Článek 12 specifikuje, že služby skupinového financování musí být poskytovány pod dohledem orgánu ESMA. Článek 13 uvádí ustanovení týkající se odnětí povolení.

Kapitola IV uvádí ustanovení týkající se ochrany investorů a transparentnosti. Podle článku 14 musí být veškeré informace od poskytovatelů služeb skupinového financování poskytované klientům, včetně propagačních sdělení, úplné, jasné a správné. Článek 15 stanoví prvotní posouzení vhodnosti potenciálního klienta a uvádí, že platformy musí investorům nabízet možnost simulace jejich schopnosti nést ztráty. Článek 16 rozpracovává podrobnosti a obsah, jakož i formu a další požadavky týkající se dokumentu s klíčovými informacemi pro investory. Článek 17 se zabývá informační vývěskou a článek 18 právem investora na přístup k záznamům.

Kapitola V obsahuje ustanovení týkající se propagačních sdělení. Článek 19 konkrétně stanoví podrobné požadavky na propagační sdělení a článek 20 vyžaduje, aby příslušné vnitrostátní orgány na svých internetových stránkách zveřejnily a udržovaly dostupné vnitrostátní právní a správní předpisy použitelné na propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování.

Kapitola VI uvádí podrobná ustanovení týkající se pravomocí a kompetencí orgánu ESMA: právních výsad (článek 21), žádostí o informace (článek 22), obecných šetření (článek 23), kontrol na místě (článek 24), výměny informací (článek 25), služebního tajemství (článek 26), dohledových opatření orgánu ESMA (článek 27), jakož i správních sankcí a jiných opatření, zejména pokut (článek 28), penále (článek 29), zveřejňování, povahy a vymáhání pokut (článek 30) a odpovídajících procesních pravidel pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut (článek 31).

Články 32 a 33 stanoví požadavky týkající se vyjádření účastníků řízení, resp. neomezené soudní pravomoci Soudního dvora týkající se rozhodnutí orgánu ESMA. V souladu s článkem 34 by měl být orgán ESMA schopen účtovat poskytovatelům služeb skupinového financování poplatky v souladu s nařízením a s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle nařízení. Článek 35 stanoví možnost orgánu ESMA přenést konkrétní úkoly v oblasti dohledu na příslušné orgány členských států v souladu s obecnými pokyny orgánu ESMA.

Skupinové financování může být stejně jako jakákoli jiná finanční služba vystaveno rizikům praní peněz a financování terorismu. Nařízení proto stanoví vhodná ochranná opatření pro minimalizaci rizika použití těchto praktik. Konkrétně podle článku 9 se musí platby v souvislosti s transakcemi skupinového financování uskutečňovat prostřednictvím subjektů, jež jsou povoleny podle směrnice o platebních službách, a vztahuje se na ně proto čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz, bez ohledu na to, zda platbu poskytuje samotná platforma, či třetí strana. Článek 9 rovněž stanoví, že poskytovatelé služeb skupinového financování musí zajistit, aby vlastníci projektů přijímali financování v rámci nabídek skupinového financování nebo jakoukoli platbu pouze prostřednictvím subjektu povoleného podle směrnice o platebních službách. Článkem 10 se zavádí požadavky na „dobrou pověst“ řídících pracovníků, přičemž jedním z nich je neexistence záznamů v rejstříku trestů podle právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz. V článku 13 se požaduje, aby příslušné vnitrostátní orgány, včetně příslušných vnitrostátních orgánů určených podle ustanovení směrnice (EU) 2015/849, oznámily orgánu ESMA jakoukoli záležitost, jež je relevantní podle směrnice o boji proti praní peněz a jež se týká platformy skupinového financování. Orgán ESMA může následně na základě těchto informací odejmout povolení. V článku 38 se stanoví, že aby byla dále zajištěna finanční stabilita předcházením rizika praní peněz a financování terorismu, měla by Komise posoudit nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování podléhali povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu, a aby byli tito poskytovatelé služeb skupinového financování doplněni na seznam povinných osob pro účely směrnice (EU) 2015/849.

Výkon přenesené pravomoci z hlediska přijímání aktů Komise v přenesené pravomoci upravuje kapitola VII. Návrh nařízení obsahuje oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesňují určité podrobnosti, požadavky a mechanismy stanovené v nařízení.



2018/0048 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 5 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 6 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Skupinové financování se stále větší měrou stává zavedenou formou alternativního financování pro malé a střední podniky v rané fázi růstu společnosti, která se obvykle opírá o malé investice. Skupinové financování představuje nový druh zprostředkování, kdy poskytovatel služeb skupinového financování, aniž by sám přejímal riziko, jedná se svými klienty prostřednictvím digitální platformy s cílem spárovat potenciální investory s podniky, které se snaží získat finanční prostředky, a to bez ohledu na to, zda toto financování vede ke smlouvě o úvěru, ke kapitálové účasti nebo k jiné formě účasti založené na převoditelných cenných papírech. Je proto vhodné zařadit do oblasti působnosti tohoto nařízení jak skupinové financování založené na poskytování úvěrů, tak skupinové financování založené na investicích, neboť se jedná o srovnatelné alternativy financování podniků.

(2)Získávání finančních prostředků je pro malé a začínající firmy velmi náročné, zejména pokud přecházejí z počáteční fáze do fáze rozvoje. Skupinové financování může napomoci přístupu těchto firem k financování, a tedy také dokončení unie kapitálových trhů. Nedostatečný přístup těchto firem k financování představuje problém dokonce i v členských státech, kde přístup k bankovnímu financování zůstal po celou dobu finanční krize stabilní. Skupinové financování se vyvinulo v zavedený postup financování projektu nebo rizikového podniku, obvykle velkým počtem osob nebo organizací, prostřednictvím on-line platforem, na nichž občané, organizace a podniky včetně startupů získávají poměrně malé finanční částky.

(3)Poskytování služeb skupinového financování obecně využívá tří druhů aktérů: vlastníka projektu, který navrhuje projekt, jenž má být financován, investorů, kteří navrhovaný projekt financují, obvykle investicemi v omezené výši, a zprostředkovatelské organizace v podobě poskytovatele služeb, který vlastníky projektů a investory propojuje prostřednictvím on-line platformy.

(4)Vedle poskytování alternativního zdroje financování včetně rizikového kapitálu může skupinové financování firmám nabídnout i další přínosy. Může pro vlastníka projektu zajistit potvrzení koncepce a myšlenky projektu, poskytnout přístup k většímu počtu osob, které podnikateli nabídnou svůj pohled a informace, a může být propagačním nástrojem, je-li kampaň skupinového financování úspěšná.

(5)Několik členských států již zavedlo své vlastní vnitrostátní režimy skupinového financování. Tyto režimy jsou přizpůsobeny charakteristikám a potřebám místních trhů a investorů. V důsledku toho se stávající vnitrostátní pravidla různí z hlediska podmínek provozu platforem skupinového financování, oblasti působnosti povolených činností a požadavků na udělování licencí.

(6)Rozdíly mezi stávajícími vnitrostátními pravidly jsou takové, že brání přeshraničnímu poskytování služeb skupinového financování, a mají tudíž přímý dopad na fungování vnitřního trhu s těmito službami. Zejména skutečnost, že právní rámec je roztříštěný podle hranic členských států, znamená podstatné náklady na dodržování předpisů pro retailové investory, kteří se při určování pravidel použitelných na přeshraniční služby skupinového financování často potýkají s problémy, jež nejsou úměrné velikosti jejich investice. Tito investoři se proto od přeshraničního investování prostřednictvím platforem pro skupinové financování nechají často odradit. Z týchž důvodů se poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří tyto platformy provozují, nechávají odradit od nabízení svých služeb v jiném členském státě než ve státě, v němž jsou usazeni. V důsledku toho mají dosud činnosti skupinového financování do značné míry stále vnitrostátní povahu, což je na škodu trhu skupinového financování v celé Unii a připravuje to podniky o přístup ke službám skupinového financování.

(7)Aby byly u poskytovatelů skupinového financování podpořeny přeshraniční činnosti skupinového financování a usnadněn výkon svobody poskytování a přijímání takových služeb na vnitřním trhu, je nezbytné řešit stávající překážky řádného fungování vnitřního trhu služeb skupinového financování. Stanovení jednotného souboru pravidel pro poskytování služeb skupinového financování, který poskytovatelům služeb skupinového financování nabídne možnost požádat o jednotné a v celé Unii platné povolení k výkonu jejich činnosti podle uvedených pravidel, představuje vhodný první krok k podpoře přeshraničních činností skupinového financování, a tudíž i k lepšímu fungování jednotného trhu.

(8)Řešením překážek fungování vnitřního trhu se službami skupinového financování toto nařízení usiluje o podporu přeshraničního financování podniků. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by tudíž neměly spadat služby skupinového financování týkající se půjček spotřebitelům ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES 7 .

(9)Aby se předešlo tomu, že tatáž činnost bude v rámci Unie podléhat různým povolením, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny služby skupinového financování poskytované osobami, které jsou povoleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 8 , nebo poskytované v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(10)Pokud jde o skupinové financování založené na poskytování úvěrů, činnosti, které usnadňují poskytování úvěrů, včetně služeb, jako je předkládání nabídek skupinového financování klientům nebo hodnocení úvěruschopnosti vlastníků projektů, by měly obsáhnout různé obchodní modely, které umožňují uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím platformy skupinového financování mezi jedním nebo více klienty a jedním nebo více vlastníky projektů.

(11)Pokud jde o skupinové financování založené na investicích, představuje převoditelnost cenného papíru důležitý ochranný prvek pro investory umožňující odejít z investice, neboť jim poskytuje zákonnou možnost prodeje jejich majetkové účasti na kapitálových trzích. Toto nařízení proto zahrnuje a povoluje pouze služby skupinového financování založené na investicích v souvislosti s převoditelnými cennými papíry. Finanční nástroje jiné než převoditelné cenné papíry by však měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, neboť tyto cenné papíry v sobě nesou pro investory riziko, které nelze v tomto právním rámci řádně řídit.

(12)S ohledem na rizika spojená s investicemi v rámci skupinového financování je v zájmu účinné ochrany investorů vhodné stanovit prahovou hodnotu pro maximální protiplnění za každou nabídku skupinového financování. Uvedená prahová hodnota by měla být stanovena ve výši 1 000 000 EUR, neboť tato prahová hodnota odpovídá limitu, který stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 9 pro povinné vypracování a schválení prospektu při překročení uvedené prahové hodnoty.

(13)Aby se předešlo regulatorní arbitráži a zajistil účinný dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování, mělo by být poskytovatelům služeb skupinového financování zakázáno přijímat vklady nebo jiné splatné prostředky od veřejnosti, nejsou-li povoleni jako úvěrová instituce podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU 10 .

(14)Aby se tohoto účelu dosáhlo, měli by mít poskytovatelé služeb skupinového financování možnost požádat o jednotné povolení platné v celé Unii a vykonávat uvedenou činnost v souladu s těmito jednotnými požadavky. Aby však byla zachována široká dostupnost nabídek skupinového financování cílených výhradně na vnitrostátní trhy, pokud se poskytovatelé služeb skupinového financování rozhodnou poskytovat své služby podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, měli by mít stále možnost tak učinit. Jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení by tedy měly být nepovinné, a proto by se neměly používat na ty poskytovatele služeb skupinového financování, kteří se rozhodnou nadále působit jen ve vnitrostátním měřítku.

(15)Aby byla zachována vysoká úroveň ochrany investorů, snížena rizika spojená se skupinovým financováním a zajištěno spravedlivé zacházení se všemi klienty, měli by mít poskytovatelé služeb skupinového financování zavedenu politiku, která zajistí, že budou projekty vybírány odborně, spravedlivě a transparentně a že tímto způsobem budou poskytovány i služby skupinového financování.

(16)Aby zlepšili služby klientům, měli by být poskytovatelé služeb skupinového financování schopni jednat dle vlastního uvážení jménem klientů, pokud jde o parametry pokynů klientů, za předpokladu, že přijmou veškerá potřebná opatření k dosažení nejlepšího možného výsledku pro své klienty a zveřejní přesnou metodu a parametry jednání dle vlastního uvážení. Aby bylo zajištěno, že potenciálním investorům budou nabízeny investiční příležitosti na neutrálním základě, neměli by poskytovatelé služeb skupinového financování platit ani přijímat žádnou odměnu, rabat či nepeněžitou výhodu za směrování pokynů klientů k určité nabídce uvedené na jejich platformě nebo k určité nabídce uvedené na platformě třetí strany.

(17)Cílem tohoto nařízení je usnadnit finančním zprostředkovatelům regulovaným podle jiných právních předpisů Unie, zejména podle pravidel Unie pro správce aktiv, přímé investice a předejít vzniku příležitostí k regulatorní arbitráži. Využívání právních struktur (včetně zvláštních účelových jednotek) vložených mezi projekt skupinového financování a investory by proto mělo být přísně regulováno a povoleno pouze v odůvodněných případech.

(18)Zajištění účinného systému správy a řízení je nezbytným předpokladem pro řádné řízení rizik a předcházení veškerým střetům zájmů. Poskytovatelé služeb skupinového financování by proto měli mít mechanismy pro správu a řízení, které zajistí účinné a obezřetné řízení, a jejich vedení by mělo mít dobrou pověst a odpovídající znalosti a zkušenosti. Poskytovatelé služeb skupinového financování by také měli stanovit postupy pro přijímání a vyřizování stížností klientů.

(19)Poskytovatelé služeb skupinového financování by na své platformě měli působit jako neutrální zprostředkovatelé mezi klienty. Aby se předešlo střetům zájmů, měly by být stanoveny určité požadavky týkající se poskytovatelů služeb skupinového financování a jejich řídících pracovníků a zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je přímo nebo nepřímo ovládá. Poskytovatelé služeb skupinového financování by zejména neměli mít možnost držet jakoukoli finanční účast v jakékoli nabídce skupinového financování na své platformě skupinového financování. Kromě toho by akcionáři, kteří drží nejméně 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, řídící pracovníci a zaměstnanci, ani žádná osoba, která přímo nebo nepřímo ovládá platformy skupinového financování, neměli vystupovat jako klienti ve vztahu ke službám skupinového financování poskytovaným na dané platformě skupinového financování.

(20)V zájmu účinného a bezproblémového poskytování služeb skupinového financování by poskytovatelé služeb skupinového financování měli mít možnost pověřit jakoukoli provozní funkcí v plném nebo částečném rozsahu poskytovatele služeb, pokud toto externí zajištění služeb podstatným způsobem nenaruší kvalitu vnitřních kontrol a účinného dohledu poskytovatelů služeb skupinového financování. Poskytovatelé služeb skupinového financování by však měli nadále nést plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení.

(21)Držení finančních prostředků klientů a poskytování platebních služeb vyžaduje povolení pro poskytovatele platebních služeb podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 11 . Tento povinný požadavek povolení nelze splnit povolením pro činnost poskytovatele služeb skupinového financování. Je proto vhodné vyjasnit, že pokud poskytovatel služeb skupinového financování takové platební služby v souvislosti se svými službami skupinového financování provádí, musí být povolen i jako platební instituce podle směrnice (EU) 2015/2366. Aby byl umožněn řádný dohled nad takovými činnostmi, měl by být Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) informován, zda poskytovatel služeb skupinového financování hodlá provádět platební služby sám s příslušným povolením, nebo zda tyto služby nechá externě zajistit třetí stranou, která je držitelem povolení.

(22)Růst a bezproblémové fungování přeshraničních služeb skupinového financování vyžaduje dostatečný rozsah a důvěru veřejnosti v tyto služby. Je proto nutné stanovit jednotné, přiměřené a přímo použitelné požadavky na udělení povolení a jednotné místo dohledu.

(23)Vysoká úroveň důvěry investorů přispívá k růstu služeb skupinového financování. Požadavky na služby skupinového financování by proto měly usnadňovat přeshraniční poskytování těchto služeb, snižovat provozní rizika a zajišťovat vysokou míru transparentnosti a ochrany investorů.

(24)Jak je zdůrazněno ve zprávě Komise o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi 12 , mohou být služby skupinového financování vystaveny rizikům týkajícím se praní peněz a financování terorismu. Proto by měla být stanovena ochranná opatření, pokud jde o splnění podmínek potřebných pro povolení, posuzování dobré pověsti vedení a poskytování platebních služeb pouze prostřednictvím licencovaných subjektů, jež podléhají požadavkům v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Aby byla dále zajištěna finanční stabilita předcházením rizika praní peněz a financování terorismu, měla by Komise posoudit nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování podléhali povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu, a aby byli tito poskytovatelé služeb skupinového financování doplněni na seznam povinných osob pro účely směrnice (EU) 2015/849.

(25)Aby mohli poskytovatelé služeb skupinového financování provozovat přeshraniční činnost, aniž by čelili odchylným pravidlům, a aby tak mohli zprostředkovávat financování projektů v celé Unii investory z různých členských států, neměly by být členské státy oprávněny ukládat poskytovatelům služeb skupinového financování, kterým orgán ESMA udělil povolení, dodatečné požadavky.

(26)Povolovací postup by měl orgánu ESMA umožnit, aby byl informován o službách, které potenciální poskytovatelé služeb skupinového financování hodlají zajišťovat, aby posoudil kvalitu jejich vedení a zhodnotil vnitřní organizaci a postupy stanovené potenciálními poskytovateli služeb skupinového financování pro zajištění souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

(27)Aby usnadnil transparentnost pro retailové investory, pokud jde o poskytování služeb skupinového financování, měl by orgán ESMA zřídit veřejný a aktualizovaný registr všech poskytovatelů služeb skupinového financování činných v Unii v souladu s tímto nařízením.

(28)Pokud již nejsou splněny podmínky pro jeho udělení, mělo by být povolení odňato. Orgán ESMA by měl být zejména schopen posoudit, zda byla poškozena dobrá pověst vedení nebo zda závažným způsobem selhaly vnitřní postupy a systémy. Aby mohl orgán ESMA posoudit, zda by mělo být povolení poskytovatele služeb skupinového financování odňato, měly by příslušné vnitrostátní orgány orgán ESMA informovat, jakmile poskytovatel služeb skupinového financování nebo třetí strana, která jedná jeho jménem, přijde o své povolení jakožto platební instituce, nebo jakmile je zjištěno, že porušuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 13 .

(29)Aby potenciální investoři jasně chápali povahu, rizika, náklady a poplatky služeb skupinového financování, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování svým klientům poskytovat odpovídající informace.

(30)Investice do produktů uváděných na trh na platformách skupinového financování nejsou srovnatelné s tradičními investičními nebo spořicími produkty a neměly by být takto uváděny na trh. Aby však bylo zajištěno, že budou potenciální investoři chápat míru rizika spojeného s investicemi do skupinového financování, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování provádět vstupní test znalostí svých potenciálních investorů, aby zjistili jejich znalosti v oblasti investování. Poskytovatelé služeb skupinového financování by měli potenciální investory výslovně varovat, kdykoli budou poskytované služby skupinového financování považovány za pro ně nevhodné.

(31)Aby mohli investoři přijmout informované investiční rozhodnutí, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování potenciálním investorům poskytnout dokument s klíčovými informacemi pro investory. Dokument s klíčovými informacemi pro investory by měl potenciální investory varovat, že investiční prostředí, do něhož vstupují, zahrnuje rizika a není kryto ani systémem náhrad vkladů, ani zárukami odškodnění investorů.

(32)Dokument s klíčovými informacemi pro investory by také měl zohlednit zvláštní rysy a rizika spojená se začínajícími společnostmi a měl by se zaměřit na podstatné informace týkající se vlastníků projektů, práv investorů a poplatků a druhu nabízených cenných papírů a úvěrových smluv. Vzhledem k tomu, že dotčený vlastník projektu je v nejlepší pozici, aby tyto informace poskytl, měl by dokument s klíčovými informacemi pro investory vypracovat tento vlastník projektu. Avšak s ohledem na to, že poskytovatelé služeb skupinového financování nesou odpovědnost za informování svých potenciálních investorů, měli by zajistit, aby byl uvedený dokument s klíčovými informacemi pro investory úplný.

(33)Aby byl zajištěn bezproblémový a vhodný přístup ke kapitálovým trhům pro startupy a malé a střední podniky, snížily se jejich náklady na financování a předešlo se prodlením a nákladům na straně poskytovatelů služeb skupinového financování, neměl by dokument s klíčovými informacemi pro investory schvalovat příslušný orgán.

(34)Aby se zabránilo zbytečným nákladům a administrativní zátěži při přeshraničním poskytování služeb skupinového financování, neměla by propagační sdělení podléhat požadavkům na překlad, jsou-li poskytována v jazyce obvyklém v oblasti financí.

(35)Poskytovatelé služeb skupinového financování by neměli mít možnost provádět párování zájmů na nákupu a prodeji dle svého vlastního uvážení či jinak, neboť tato činnost vyžaduje, aby byli držiteli povolení jakožto investiční podnik podle článku 5 směrnice 2014/65/EU nebo jako regulovaný trh podle článku 44 uvedené směrnice. Poskytovatelé služeb skupinového financování by v zájmu transparentnosti a toku informací měli být schopni umožnit investorům, kteří investovali prostřednictvím jejich platformy, vzájemný kontakt a provádění transakcí na platformách poskytovatelů v souvislosti s investicemi, které byly původně provedeny na jejich platformě. Poskytovatel služeb skupinového financování by však měl informovat své klienty, že neprovozuje obchodní systém a že jakékoli nákupní a prodejní činnosti na jeho platformě probíhají dle vlastního uvážení a na odpovědnost klienta.

(36)Aby byla usnadněna transparentnost a zajištěna řádná dokumentace veškeré komunikace s klientem, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování uchovávat veškeré příslušné záznamy související s jejich službami a transakcemi.

(37)Aby bylo zajištěno spravedlivé a nediskriminační zacházení s investory, neměli by poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří prosazují své služby prostřednictvím propagačních sdělení, zacházet s kterýmkoli konkrétním projektem příznivěji, a za tím účelem jej oddělovat od ostatních projektů nabízených na jejich platformě. V propagačních sděleních platformy skupinového financování by proto neměly být uvedeny žádné otevřené nebo plánované projekty. Poskytovatelům služeb skupinového financování by se však nemělo bránit uvádět úspěšně uzavřené nabídky, do nichž již nelze prostřednictvím dané platformy investovat.

(38)V zájmu větší právní jistoty poskytovatelů služeb skupinového financování činných v celé Unii a pro zajištění snadnějšího přístupu na trh by měly být úplné informace o právních a správních předpisech použitelných v členských státech (a shrnutí těchto informací), které konkrétně upravují propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování, zveřejňovány elektronickou cestou v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. Za tímto účelem by měly příslušné orgány a orgán ESMA vést centrální databáze.

(39)Aby bylo možné lépe porozumět rozsahu regulačních rozdílů existujících mezi členskými státy ve věci požadavků použitelných na propagační sdělení, měly by příslušné orgány každoročně předkládat orgánu ESMA podrobnou zprávu o svých činnostech spojených s vymáháním práva v této oblasti.

(40)Je důležité účinně a efektivně zajistit dodržování požadavků týkajících se povolování a poskytování služeb skupinového financování v souladu s tímto nařízením. Na orgán ESMA by proto měly být přeneseny pravomoci udělovat povolení a vykonávat dohled. Aby mohl orgán ESMA naplňovat tento mandát v oblasti dohledu, měl by mít pravomoc požadovat informace, provádět obecná šetření a kontroly na místě, vydávat veřejná oznámení a varování a ukládat sankce. Orgán ESMA by měl svých pravomocí týkajících se dohledu a ukládání sankcí využívat přiměřeným způsobem.

(41)Poskytnutí těchto pravomocí orgánu ESMA umožňuje efektivnější a centrálně řízené povolování a dohled, což přinese úspory z rozsahu. Takovýto centrální režim dohledu je přínosný pro účastníky trhu z hlediska větší transparentnosti, ochrany investorů a efektivnosti trhu.

(42)Orgán ESMA by měl subjektům, nad nimiž vykonává přímý dohled, účtovat poplatky, aby pokryl své náklady, a to včetně režijních nákladů. Výše poplatku by měla být úměrná velikosti subjektu, nad nímž je vykonáván přímý dohled, s ohledem na ranou fázi vývoje odvětví skupinového financování.

(43)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešení roztříštěnosti právního rámce použitelného na služby skupinového financování za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu s těmito službami při posílení ochrany investorů a zvýšení efektivnosti trhu a zároveň příspěvku k vytvoření unie kapitálových trhů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(44)Použití tohoto nařízení by mělo být odloženo s cílem uvést je do souladu s používáním vnitrostátních pravidel, kterými se ve vnitrostátním právním řádu provádí směrnice XXX/XXXX/EU (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne ….), která vyjímá poskytovatele služeb skupinového financování spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení z použití směrnice 2014/65/EU.

(45)Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie. Proto je třeba toto nařízení vykládat a uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

(46)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 14 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro tyto oblasti:

a)činnost a organizace poskytovatelů služeb skupinového financování;

b)udělování povolení poskytovatelům služeb skupinového financování a dohled nad nimi;

c)transparentnost a propagační sdělení v souvislosti s poskytováním služeb skupinového financování v Unii.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se použije na právnické osoby, které se rozhodnou žádat o povolení podle článku 10, a na poskytovatele služeb skupinového financování povolené v souladu s uvedeným článkem, pokud jde o poskytování služeb skupinového financování.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)služby skupinového financování poskytované vlastníkům projektů, kteří jsou spotřebiteli ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2008/48/ES;

b)služby skupinového financování, které poskytují fyzické nebo právnické osoby, které jsou povoleny jako investiční podnik v souladu s článkem 7 směrnice 2014/65/EU;

c)služby skupinového financování, které poskytují fyzické nebo právnické osoby v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

d)nabídky skupinového financování s protiplněním vyšším než 1 000 000 EUR za jednu nabídku skupinového financování, které se pro konkrétní projekt skupinového financování vypočítává za období dvanácti měsíců.

Článek 3
Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„službou skupinového financování“ párování zájmu investorů a vlastníků projektů na financování podniků prostřednictvím využití platformy skupinového financování, které zahrnuje kteroukoli z těchto činností:

i)usnadnění poskytování úvěrů;

ii)umísťování převoditelných cenných papírů vystavených vlastníky projektů bez pevného závazku převzetí podle bodu 7 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU a přijímání a předávání pokynů klientů týkajících se těchto převoditelných cenných papírů podle bodu 1 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65;

b)„platformou skupinového financování“ elektronický informační systém, který provozuje nebo řídí poskytovatel služeb skupinového financování;

c)„poskytovatelem služeb skupinového financování“ právnická osoba, jež poskytuje služby skupinového financování, které k tomuto účelu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) udělil povolení v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;

d)„nabídkou skupinového financování“ jakékoli sdělení ze strany poskytovatelů služeb skupinového financování, jež obsahuje informace, které potenciálním investorům umožňují rozhodnout se o kladech vstupu do transakce skupinového financování;

e)„klientem“ jakýkoli potenciální nebo skutečný investor nebo vlastník projektu, kterému poskytovatel služeb skupinového financování poskytuje nebo může poskytovat služby skupinového financování;

f)„vlastníkem projektu“ jakákoli osoba, která se snaží financovat svůj projekt skupinového financování prostřednictvím platformy skupinového financování;

g)„investorem“ jakákoli osoba, která prostřednictvím platformy skupinového financování poskytuje úvěry nebo získává převoditelné cenné papíry;

h)„projektem skupinového financování“ obchodní činnost nebo činnosti, které vlastník projektu financuje nebo se snaží financovat prostřednictvím nabídky skupinového financování;

i)„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU;

j)„propagačním sdělením“ jakékoli informace nebo sdělení ze strany poskytovatele služeb skupinového financování potenciálnímu investorovi nebo potenciálnímu vlastníkovi projektu týkající se služeb poskytovatele služeb skupinového financování, jiné než informace pro investory vyžadované podle tohoto nařízení;

k)„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje uchování informací způsobem, který zajistí jejich budoucí dostupnost po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě;

l)„zvláštní účelovou jednotkou“ subjekty, jejichž jediným účelem je provádět sekuritizaci ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 15 .

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 38 akty v přenesené pravomoci, kterými upřesní další technické prvky definic stanovených v odstavci 1 s cílem zohlednit vývoj trhu, technický vývoj a zkušenosti s činností platforem skupinového financování a poskytováním služeb skupinového financování.

Kapitola II
Poskytování služeb skupinového financování a organizační a provozní požadavky na poskytovatele služeb skupinového financování

Článek 4
Poskytování služeb skupinového financování

1.Služby skupinového financování poskytují pouze právnické osoby, které jsou řádně a trvale usazeny v členském státě Unie a jsou povoleny jako poskytovatelé služeb skupinového financování v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.

2.Poskytovatelé služeb skupinového financování jednají čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých klientů a potenciálních klientů.

3.Poskytovatelé služeb skupinového financování nevyplatí ani nepřijmou žádnou odměnu, rabat či nepeněžitou výhodu v souvislosti se směrováním pokynů klientů k určité nabídce skupinového financování uvedené na jejich platformě nebo k určité nabídce skupinového financování uvedené na platformě třetí strany.

4.Poskytovatelé služeb skupinového financování mohou jménem svých klientů jednat dle vlastního uvážení, pokud jde o parametry pokynů klientů, a v takovém případě sdělí svým klientům přesnou metodu a parametry výkonu tohoto vlastního uvážení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby pro své klienty dosáhli nejlepšího možného výsledku.

5.Pokud jde o využití zvláštních účelových jednotek k poskytování služeb skupinového financování, jsou poskytovatelé služeb skupinového financování oprávněni převést do zvláštní účelové jednotky pouze jedno aktivum, aby investorům umožnili expozici vůči danému aktivu formou pořízení cenných papírů. Rozhodnutí přijmout expozici vůči danému podkladovému aktivu je výhradně na investorech.

Článek 5
Účinné a obezřetné řízení

Vedení poskytovatelů služeb skupinového financování stanoví odpovídající politiky a postupy zajišťující účinné a obezřetné řízení, včetně oddělení funkcí, kontinuity činností a předcházení střetů zájmů, a zajistí dohled nad prováděním těchto politik a postupů, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jejich klientů.

Článek 6
Vyřizování stížností

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování zavedou a zachovávají účinné a transparentní postupy pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností obdržených od klientů.

2.Klienti mají možnost podat stížnost poskytovateli služeb skupinového financování bezplatně.

3.Poskytovatelé služeb skupinového financování vedou evidenci všech obdržených stížností a přijatých opatření.

4.Komise může přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví požadavky, standardní formáty a postupy pro vyřizování stížností.

Článek 7
Střety zájmů

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování nesmí držet žádnou finanční účast v jakékoli nabídce skupinového financování na své platformě skupinového financování.

2.Poskytovatelé služeb skupinového financování nesmí jako své klienty přijmout žádného ze svých akcionářů, kteří drží 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv, žádného ze svých řídících pracovníků nebo zaměstnanců, ani žádnou osobu, která je přímo nebo nepřímo spojena s těmito akcionáři, řídícími pracovníky a zaměstnanci kontrolou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 písm. b) směrnice 2014/65/EU.

3.Poskytovatelé služeb skupinového financování udržují a uplatňují účinná vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů.

4.Poskytovatelé služeb skupinového financování přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci, zjištění, řízení a zveřejnění střetů zájmů mezi nimi samotnými, jejich akcionáři, řídícími pracovníky a zaměstnanci nebo jakoukoli osobou, která je s nimi přímo nebo nepřímo spojena kontrolou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 písm. b) směrnice 2014/65/EU, a jejich klienty, nebo mezi dvěma různými klienty.

5.Poskytovatelé služeb skupinového financování sdělí svým klientům a potenciálním klientům obecnou povahu a zdroje střetů zájmů a přijatá opatření ke zmírnění těchto rizik, pokud mají za to, že je to nezbytné z hlediska účinnosti opatření přijatých v souladu s vnitřními pravidly uvedenými v odstavci 3.

6.Sdělení uvedené v odstavci 5 je:

a)poskytnuto na trvalém nosiči;

b)dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze každého klienta, tak aby klient mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví:

a)požadavky na udržování nebo uplatňování vnitřních pravidel podle odstavce 3;

b)kroky podle odstavce 4;

c)režim pro sdělení podle odstavců 5 a 6.

Článek 8
Externí zajištění služeb nebo činností

1.Pokud poskytovatelé služeb skupinového financování pověří výkonem provozních funkcí třetí stranu, přijmou veškerá přiměřená opatření k vyloučení dodatečného provozního rizika.

2.Externí zajištění provozních funkcí nesmí podstatně zhoršit kvalitu vnitřní kontroly poskytovatelů služeb skupinového financování a schopnost orgánu ESMA sledovat, zda poskytovatel služeb skupinového financování dodržuje všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení.

3.Poskytovatelé služeb skupinového financování nadále nesou plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení, pokud jde o externě zajišťované činnosti.

Článek 9
Úschova aktiv klientů, držení finančních prostředků a poskytování platebních služeb

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování své klienty informují:

a)zda a za jakých podmínek poskytují služby úschovy aktiv, včetně odkazů na použitelné vnitrostátní právní předpisy;

b)zda služby úschovy aktiv zajišťují oni sami nebo třetí strana;

c)zda jsou platební služby a držení a ochrana finančních prostředků poskytovány poskytovatelem služeb skupinového financování nebo prostřednictvím třetí strany, která jedná jeho jménem.

2.Poskytovatelé služeb skupinového financování nebo třetí strany, které jednají jejich jménem, nesmí držet finanční prostředky klientů nebo poskytovat platební služby, nejsou-li tyto finanční prostředky určeny k poskytování platebních služeb v souvislosti se službami skupinového financování a není-li poskytovatel služeb skupinového financování nebo třetí strana, která jedná jeho jménem, poskytovatelem platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366.

3.Finanční prostředky uvedené v odstavci 2 jsou chráněny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se ve vnitrostátním právním řádu provádí směrnice (EU) 2015/2366.

4.Pokud poskytovatelé služeb skupinového financování neposkytují platební služby nebo držení a ochranu finančních prostředků v souvislosti se službami skupinového financování sami nebo prostřednictvím třetí strany, zavedou a zachovávají opatření, která zajistí, aby vlastníci projektů přijímali financování v rámci nabídek skupinového financování nebo jakoukoli platbu pouze prostřednictvím poskytovatele platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366.

Kapitola III
Udělování povolení poskytovatelům služeb skupinového financování a dohled nad nimi

Článek 10
Povolení poskytovatele služeb skupinového financování

1.Právnická osoba, která hodlá poskytovat služby skupinového financování, podá u orgánu ESMA žádost o povolení působit jako poskytovatel služeb skupinového financování.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 zahrnuje vše níže uvedené:

a)adresu potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

b)právní postavení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

c)stanovy potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

d)program činnosti vymezující druhy služeb skupinového financování, které potenciální poskytovatel služeb skupinového financování hodlá nabízet;

e)popis mechanismů pro správu a řízení a vnitřních kontrolních mechanismů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro zajištění dodržování tohoto nařízení, včetně postupů řízení rizik a účetních postupů;

f)popis systémů, zdrojů a postupů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro kontrolu a ochranu systémů zpracování dat;

g)popis opatření potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro zajištění kontinuity činností;

h)totožnost osob odpovědných za řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

i)důkaz o tom, že osoby uvedené v písmenu h) mají dobrou pověst a vhodné znalosti a zkušenosti k řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

j)popis vnitřních pravidel potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování, která mají zabránit tomu, aby se jeho akcionáři, kteří drží 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv, jeho řídící pracovníci nebo zaměstnanci či jakákoli osoba, která je s nimi přímo nebo nepřímo spojena kontrolou, podíleli na transakcích skupinového financování, jež nabízí potenciální poskytovatel služeb skupinového financování;

k)popis režimu potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro externí zajištění služeb nebo činností;

l)popis postupů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro vyřizování stížností klientů;

m)dle potřeby popis platebních služeb, které potenciální poskytovatel služeb skupinového financování hodlá poskytovat podle směrnice (EU) 2015/2366.

3.Pro účely odst. 2 písm. i) poskytnou potenciální poskytovatelé služeb skupinového financování důkazy:

a)o neexistenci záznamů v rejstříku trestů týkajících se odsouzení či trestů podle platných vnitrostátních právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů v oblasti finančních služeb, právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz, podvodů nebo profesní odpovědnosti pro všechny osoby zapojené do řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

b)důkaz o tom, že osoby zapojené do řízení poskytovatele služeb skupinového financování mají kolektivně dostatečné znalosti, kvalifikaci a zkušenosti k řízení poskytovatele služeb skupinového financování a že tyto osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času.

4.Do dvaceti pracovních dní od obdržení žádosti podle odstavce 1 orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí potenciální poskytovatel služeb skupinového financování poskytnout chybějící informace.

5.Je-li žádost uvedená v odstavci 1 úplná, orgán ESMA o tom okamžitě vyrozumí potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování.

6.Orgán ESMA do dvou měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda potenciální poskytovatel služeb skupinového financování splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení pro poskytovatele služeb skupinového financování. Orgán ESMA je oprávněn odmítnout udělit povolení, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že vedení poskytovatele služeb skupinového financování může představovat ohrožení jeho účinného, řádného a obezřetného řízení a kontinuity jeho činností a patřičného zohlednění zájmu jeho klientů a integrity trhu.

7.Orgán ESMA informuje potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování o svém rozhodnutí do pěti pracovních dnů od přijetí tohoto rozhodnutí.

8.Povolení podle odstavce 1 je účinné a platné pro celé území Unie.

9.Členské státy nesmí od poskytovatelů služeb skupinového financování pro poskytování přeshraničních služeb skupinového financování požadovat fyzickou přítomnost na území členského státu jiného než členský stát, v němž jsou tito poskytovatelé služeb skupinového financování usazeni.

10.Komise přijme v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž dále upřesní požadavky a mechanismy pro žádost uvedenou v odstavci 1.

Článek 11
Registr poskytovatelů služeb skupinového financování

1.Orgán ESMA vytvoří registr všech poskytovatelů služeb skupinového financování. Tento registr bude veřejně dostupný na internetových stránkách orgánu ESMA a bude pravidelně aktualizován.

2.Registr podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a)název a právní formu poskytovatele služeb skupinového financování;

b)obchodní název a internetovou adresu platformy skupinového financování, kterou provozuje poskytovatel služeb skupinového financování;

c)informace o službách, pro které má poskytovatel služeb skupinového financování povolení;

d)sankce uložené poskytovateli služeb skupinového financování nebo jeho řídícím pracovníkům.

3.Jakékoli odnětí povolení v souladu s článkem 13 bude zveřejněno v registru po dobu pěti let.

Článek 12
Dohled

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování poskytují své služby pod dohledem orgánu ESMA.

2.Poskytovatelé služeb skupinového financování trvale splňují podmínky potřebné pro povolení.

3.Orgán ESMA posuzuje, zda poskytovatelé služeb skupinového financování dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení.

4.Poskytovatelé služeb skupinového financování bez zbytečného prodlení uvědomí orgán ESMA o veškerých podstatných změnách podmínek týkajících se povolení a na požádání poskytnou informace potřebné k posouzení jejich souladu s tímto nařízením.

Článek 13
Odnětí povolení

1.Orgán ESMA je oprávněn odejmout povolení poskytovatele služeb skupinového financování v kterékoli z následujících situací, kdy poskytovatel služeb skupinového financování:

a)nevyužil svého povolení do osmnácti měsíců poté, co bylo povolení uděleno;

b)výslovně se svého povolení vzdal;

c)neposkytuje služby skupinového financování po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců;

d)získal své povolení nedovolenými prostředky, včetně uvedení nepravdivých prohlášení ve své žádosti o povolení;

e)již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno;

f)vážně porušil ustanovení tohoto nařízení.

2.Příslušné vnitrostátní orgány neprodleně oznámí orgánu ESMA:

a)skutečnost, že poskytovatel služeb skupinového financování nebo třetí strana, která jedná jménem tohoto poskytovatele služeb skupinového financování, přišel/přišla o své povolení jakožto platební instituce podle článku 13 směrnice 2015/2366/EU;

b)skutečnost, že poskytovatel služeb skupinového financování nebo jeho řídící pracovníci, zaměstnanci či třetí strany jednající jeho jménem porušili vnitrostátní předpisy, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, v souvislosti s praním peněz nebo financováním terorismu.

Ustanovení odst. 2 písm. b) platí rovněž pro příslušné vnitrostátní orgány určené podle ustanovení směrnice (EU) 2015/849.

3.Orgán ESMA odejme povolení poskytovatele služeb skupinového financování v případě, že tento orgán bude mít za to, že skutečnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a b) ovlivňují dobrou pověst vedení poskytovatele služeb skupinového financování nebo naznačují selhání mechanismů pro správu a řízení, vnitřních kontrolních mechanismů nebo postupů podle článku 5.

4.Orgán ESMA bez zbytečného odkladu informuje příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž je poskytovatel služeb skupinového financování usazen, o svém rozhodnutí odejmout povolení poskytovatele služeb skupinového financování.

Kapitola IV
Transparentnost a vstupní test znalostí poskytovatelů služeb skupinového financování

Článek 14
Informace pro klienty

1.Všechny informace včetně propagačních sdělení podle článku 19, které poskytují poskytovatelé služeb skupinového financování klientům nebo potenciálním klientům o sobě, o nákladech a poplatcích souvisejících se službami skupinového financování nebo investicemi, o podmínkách skupinového financování včetně kritérií výběru projektů skupinového financování nebo o povaze svých služeb skupinového financování a rizicích spojených s těmito službami, jsou jasné, srozumitelné, úplné a správné.

2.Informace uvedené v odstavci 1 jsou potenciálním klientům poskytnuty před tím, než vstoupí do transakce skupinového financování.

3.Informace uvedené v odstavci 1 jsou nediskriminačním způsobem dostupné všem klientům a potenciálním klientům v jasně určené části internetových stránek platformy skupinového financování.

Článek 15
Vstupní test znalostí a simulace schopnosti nést ztrátu

1.Nežli poskytnou potenciálním investorům plný přístup ke svým nabídkám skupinového financování, posoudí poskytovatelé služeb skupinového financování, zda jsou nabízené služby skupinového financování pro potenciální investory vhodné a které z nich jsou pro ně vhodné.

2.Pro účely posouzení podle odstavce 1 si poskytovatelé služeb skupinového financování vyžádají informace o tom, jaké má potenciální investor základní znalosti a jak rozumí riziku v oblasti investic obecně a riziku druhů investic nabízených na platformě skupinového financování, včetně informací o:

a)předešlých investicích potenciálního investora do převoditelných cenných papírů nebo úvěrových smluv včetně investic do podniků v rané fázi nebo fázi rozvoje;

b)jakýchkoli příslušných znalostech nebo odborných zkušenostech týkajících se investic v rámci skupinového financování.

3.Poskytovatelé služeb skupinového financování provedou opatření nezbytná pro dodržení odstavce 1 u každého investora jednou za dva roky.

4.Jestliže potenciální investoři neposkytnou informace požadované podle odstavce 1 nebo jestliže poskytovatelé služeb skupinového financování budou mít na základě informací obdržených podle odstavce 1 za to, že potenciální investoři mají nedostatečné znalosti, sdělí poskytovatelé služeb skupinového financování takovým potenciálním investorům, že služby nabízené na jejich platformách pro ně nemusí být vhodné, a upozorní je na rizika. Tyto informace nebo upozornění na rizika nebrání potenciálním investorům investovat do projektů skupinového financování. 

5.Poskytovatelé služeb skupinového financování vždy nabídnou potenciálním investorům a investorům možnost simulovat jejich schopnost nést ztrátu, která bude vypočtena jako 10 % jejich čistého jmění na základě těchto údajů:

a)pravidelného příjmu a celkového příjmu a toho, zda je příjem získáván jako trvalý nebo dočasný;

b)aktiv včetně finančních investic, osobního a investičního majetku, penzijních fondů a veškerých peněžních vkladů;

c)finančních závazků včetně pravidelných, stávajících či budoucích.

Bez ohledu na výsledky simulace se potenciálním investorům a investorům nesmí bránit investovat do projektů skupinového financování.

6.Komise může v souladu s článkem 37 přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit mechanismy, které jsou zapotřebí k:

a)provedení posouzení podle odstavce 1;

b)provedení simulace podle odstavce 3;

c)poskytnutí informací podle odstavců 2 a 4.

Článek 16
Dokument s klíčovými informacemi pro investory

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování poskytnou potenciálním investorům dokument s klíčovými informacemi pro investory, který vypracuje vlastník projektu pro každou nabídku skupinového financování. Dokument s klíčovými informacemi pro investory musí být vypracován nejméně v jednom z úředních jazyků dotčeného členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

2.Dokument s klíčovými informacemi pro investory uvedený v odstavci 1 zahrnuje všechny níže uvedené informace:

a)informace stanovené v příloze;

b)následující vysvětlující prohlášení, uvedené přímo pod názvem dokumentu s klíčovými informacemi pro investory:

„Tuto nabídku skupinového financování neověřily ani neschválily Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ani příslušné vnitrostátní orgány.

Předtím, než vám byl poskytnut přístup k této investici, nebyla posouzena vhodnost vašeho vzdělání a znalostí. Uskutečněním této investice přejímáte plné riziko této investice včetně rizika částečné nebo úplné ztráty investovaných peněžních prostředků.“;

c)upozornění na rizika v tomto znění:

„Investice do této nabídky skupinového financování je spojena s riziky včetně rizika částečné nebo úplné ztráty investovaných peněžních prostředků. Vaše investice není kryta systémem pojištění vkladů a systémem pro odškodnění investorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU* a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES**.

Ze své investice nemusíte získat žádný výnos.

Nejedná se o spořicí produkt a do projektů skupinového financování byste neměli investovat více než 10 % svého čistého jmění.

V okamžiku, kdy tak budete chtít učinit, nemusíte být schopni investiční nástroje prodat.

_______________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

**    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).“

3.Dokument s klíčovými informacemi pro investory je jasný, srozumitelný, úplný a správný a neobsahuje žádné poznámky pod čarou kromě těch, které uvádějí odkazy na použitelné právní předpisy. Dokument je prezentován na samostatném trvalém nosiči, který lze jasně odlišit od propagačních sdělení, a v tištěné papírové podobě obsahuje nejvýše šest stran o velikosti A4.

4.Poskytovatel služeb skupinového financování dokument s klíčovými informacemi pro investory průběžně aktualizuje, a to vždy a po celou dobu platnosti nabídky skupinového financování.

5.Poskytovatelé služeb skupinového financování mají zavedeny a uplatňují odpovídající postupy k ověření úplnosti a jasnosti informací obsažených v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory.

6.Jestliže poskytovatel služeb skupinového financování zjistí v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory podstatné opomenutí, podstatnou chybu nebo podstatnou nepřesnost, vlastník projektu tyto informace doplní nebo opraví. Pokud nelze doplnění nebo opravu provést, poskytovatel služeb skupinového financování danou nabídku skupinového financování neuskuteční, nebo stávající nabídku zruší do okamžiku, než bude dokument s klíčovými informacemi pro investory vyhovovat požadavkům tohoto článku.

7.Investor může požadovat, aby poskytovatel služeb skupinového financování zajistil překlad dokumentu s klíčovými informacemi pro investory do jazyka dle volby investora. Překlad musí přesně odrážet obsah originálního dokumentu s klíčovými informacemi pro investory.

Pokud poskytovatel služeb skupinového financování nezajistí požadovaný překlad dokumentu s klíčovými informacemi pro investory, vydá investorovi jasné doporučení, aby se provedení investice zdržel.

8.Příslušné vnitrostátní orgány nevyžadují, aby byl dokument s klíčovými informacemi pro investory předem oznámen a schválen.

9.Komise může v souladu s článkem 37 přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesní:

a)požadavky týkající se vzoru pro uvádění informací podle odstavce 2 a přílohy a obsah tohoto vzoru;

b)druhy rizik, která jsou pro nabídku skupinového financování významná, a proto musí být sdělena v souladu s částí C přílohy;

c)poplatky a náklady uvedené v písm. a) části H přílohy včetně podrobného členění přímých a nepřímých nákladů, které nese investor.

Článek 17
Informační vývěska

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří umožňují, aby jejich investoři navzájem vstupovali do přímé interakce za účelem nákupu a prodeje úvěrových smluv nebo převoditelných cenných papírů, které byly původně skupinově financovány na platformách poskytovatelů, své klienty informují, že neprovozují obchodní systém a že tyto nákupní a prodejní činnosti na jejich platformách se uskutečňují dle vlastního uvážení a na odpovědnost klienta.

2.Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří navrhují referenční cenu pro nákup a prodej podle odstavce 1, své klienty informují, že referenční cena je nezávazná, a navrhovanou referenční cenu odůvodní.

Článek 18
Přístup k záznamům

Poskytovatelé služeb skupinového financování:

a)uchovávají všechny záznamy týkající se jejich služeb a transakcí na trvalém nosiči po dobu pěti let;

b)zajistí, aby jejich klienti měli vždy okamžitý přístup k záznamům o službách, které jim jsou poskytovány;

c)archivují po dobu pěti let všechny smlouvy mezi poskytovateli služeb skupinového financování a jejich klienty.

Kapitola V
Propagační sdělení

Článek 19
Požadavky týkající se propagačních sdělení

1.Poskytovatelé služeb skupinového financování zajistí, aby byla veškerá jejich propagační sdělení pro investory jako taková jasně identifikovatelná.

2.Žádné propagační sdělení nesmí zahrnovat propagaci jednotlivých plánovaných nebo probíhajících projektů nebo nabídek skupinového financování. Propagační sdělení mohou pouze uvádět, kde a v jakém jazyce mohou klienti získat informace o jednotlivých projektech nebo nabídkách.

3.Pro svá propagační sdělení používají poskytovatelé služeb skupinového financování jeden nebo více úředních jazyků členského státu, v němž je poskytovatel služeb skupinového financování činný, nebo jazyk obvyklý v oblasti mezinárodních financí.

4.Příslušné vnitrostátní orgány nevyžadují, aby byla propagační sdělení předem oznámena a schválena.

Článek 20
Zveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na propagaci

1.Příslušné vnitrostátní orgány zveřejní a průběžně aktualizují na svých internetových stránkách vnitrostátní právní a správní předpisy použitelné pro propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování.

2.Příslušné orgány informují orgán ESMA o právních a správních předpisech uvedených v odstavci 1 a o odkazech na internetové stránky příslušných orgánů, na nichž jsou tyto informace zveřejněny. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA souhrn těchto příslušných vnitrostátních předpisů v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

3.Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA jakoukoli změnu informací poskytnutých podle odstavce 2 a neprodleně mu předloží aktualizovaný souhrn příslušných vnitrostátních předpisů.

4.Orgán ESMA zveřejní a bude vést na svých internetových stránkách souhrn příslušných vnitrostátních předpisů v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí a odkazy na internetové stránky příslušných orgánů podle odstavce 1. Orgán ESMA nenese odpovědnost za informace uvedené v souhrnu.

5.Příslušné vnitrostátní orgány jsou jednotnými kontaktními místy, která odpovídají za poskytování informací o pravidlech pro uvádění na trh ve svých členských státech.

6.Orgán ESMA může vydat pokyny nebo doporučení pro příslušné vnitrostátní orgány, v nichž upřesní osvědčené postupy týkající se propagačních sdělení a ověřování propagačních sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování.

7.Příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou ročně podávají orgánu ESMA zprávu o svých donucovacích opatřeních přijatých během předcházejícího roku na základě jejich vnitrostátních právních a správních předpisů použitelných na propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování. Zpráva zejména obsahuje:

a)celkový počet přijatých donucovacích opatření, případně rozdělených podle druhu pochybení;

b)jsou-li k dispozici, výstupy donucovacích opatření včetně druhů uložených sankcí podle druhu sankce nebo opravných prostředků nabízených poskytovateli služeb skupinového financování;

c)jsou-li k dispozici, příklady toho, jak příslušné orgány řešily případy, kdy se poskytovatelé služeb skupinového financování dopustili nedodržení vnitrostátních předpisů.

Kapitola VI
Pravomoci orgánu ESMA

Oddíl I
Pravomoci a postupy

Článek 21
Právní výsada

Pravomoci svěřené podle článků 22 až 25 orgánu ESMA nebo kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být využity k tomu, aby se vyžadovalo zveřejnění informací, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 22
Žádost o poskytnutí informací 

1.Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu ESMA podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a)poskytovatelů služeb skupinového financování nebo osoby, která ovládá poskytovatele služeb skupinového financování nebo je tímto poskytovatelem přímo nebo nepřímo ovládána;

b)vlastníků projektů, kteří dříve předložili nebo aktuálně předkládají nabídku na platformě skupinového financování;

c)třetích stran, které mají plnit funkce v souvislosti s poskytováním služby skupinového financování podle článku 8;

d)řídících pracovníků osob uvedených v písmenech a) až c);

e)auditorů a poradců osob uvedených v písmenech a) až c).

2.Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní požadované informace;

d)uvede lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 28, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3.V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní požadované informace;

d)stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty;

e)upozorní na penále stanovené v článku 29, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f)upozorní na pokutu stanovenou v článku 28, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g)upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

5.Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 23
Obecná šetření

1.Orgán ESMA může provádět šetření osob uvedených v čl. 22 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a)zkoumat záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 22 odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d)vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 29, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 22 odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 28, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 22 odst. 1 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.Osoby uvedené v čl. 22 odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí jsou uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 29, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4.Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5.Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

6.Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:

a)rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 3 je pravé;

b)opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

7.Pro účely odst. 6 písm. b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24
Kontroly na místě

1.Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 22 odst. 1.

2.Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 23 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.S dostatečným předstihem před kontrolou orgán ESMA o kontrole informuje příslušný orgán členského státu, na jehož území má kontrola probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že příslušný orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky.

4.Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 33 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5.Osoby uvedené v čl. 23 odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí jsou uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 29, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6.Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit.

7.Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 23 odst. 1.

8.Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

9.Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

10.Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo o pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

a)rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 4 je pravé;

b)opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

11.Pro účely odst. 10 písm. b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 25
Výměna informací

Orgán ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro účely výkonu jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 26
Služební tajemství

Povinnost zachovat služební tajemství uvedená v článku 76 směrnice 2014/65/EU se vztahuje na orgán ESMA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán ESMA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již orgán ESMA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má orgán ESMA uzavřeny smlouvy.

Článek 27
Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA

1.Pokud orgán ESMA zjistí, že se osoba uvedená v čl. 22 odst. 1 písm. a) dopustila některého z případů porušení povinností uvedených v kapitole I až V, může přijmout jedno nebo více z těchto opatření:

a)přijmout rozhodnutí, které dané osobě nařizuje porušování povinnosti ukončit;

b)přijmout rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 28 a 29;

c)vydat veřejná oznámení;

d)vydat varování.

2.Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a)trvání a četnost porušení povinnosti;

b)zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)zda k porušení povinnosti došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

d)míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení povinnosti;

e)finanční sílu osoby odpovědné za porušení povinnosti na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f)vliv porušení povinnosti na zájmy investorů;

g)výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení povinnosti dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

h)míru spolupráce osoby odpovědné za porušení povinnosti s orgánem ESMA, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i)předchozí porušení povinností ze strany osoby odpovědné za porušení povinnosti;

j)opatření, která po porušení povinnosti přijala osoba odpovědná za porušení povinnosti, aby zabránila jeho opakování.

3.Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení povinnosti a sdělí tato opatření příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní orgán ESMA na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

4.Zveřejněné informace uvedené v odstavci 3 zahrnují:

a)prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení povinnosti se proti rozhodnutí odvolat;

b)případně prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek;

c)prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl II
SPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ OPATŘENÍ

Článek 28
Pokuty

1.Pokud v souladu s čl. 31 odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinností uvedených v kapitole I až V, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 3.

2.Porušení povinnosti se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že osoba jednala úmyslně s cílem porušit povinnost.

3.Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí nejvýše 5 % ročního obratu poskytovatele služeb skupinového financování za kalendářní rok.

4.Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 27 odst. 2.

Článek 29
Penále

1.Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a)osobu porušování povinnosti ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle článku 23;

b)osobu uvedenou v čl. 22 odst. 1:

i)aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 22;

ii)aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 23;

iii)aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 24.

2.Penále je účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3.Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 30
Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1.Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 28 a 29 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 16 .

2.Pokuty a penále uložené podle článků 34 a 35 jsou správní povahy.

3.Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotyčného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4.Pokuty a penále uložené podle článků 28 a 29 jsou vykonatelné.

5.Výkon rozhodnutí se řídí platnými předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí.

6.Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 31
Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinností uvedených v kapitole I až V, určí ve svém rámci nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad dotčeným poskytovatelem služeb skupinového financování ani postupu jeho povolování a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA.

2.Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA.

3.Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 22 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 23 a 24.

4.Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5.Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6.V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

7.Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran.

8.Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 32 orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více případů porušení povinnosti uvedených v kapitole I až V, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 31.

9.Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

10.Komise může přijmout v souladu s článkem 37 do [vložte prosím datum 24 měsíců od vstupu v platnost] akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vynucování pokut a penále.

11.Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 32
Vyjádření účastníků řízení

1.Před přijetím rozhodnutí podle článků 27, 28 a 29 poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho nálezu. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2.První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

3.V průběhu řízení je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svého obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 33
Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále nebo jakoukoli jinou sankci či správní opatření v souladu s tímto nařízením. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 34
Poplatky za povolení a dohled

1.Orgán ESMA účtuje poskytovatelům služeb skupinového financování poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3. Tyto poplatky pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro vydávání povolení poskytovatelům služeb skupinového financování a dohled nad nimi a pro náhradu nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při činnostech na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 35.

2.Výše poplatku účtovaného jednotlivému poskytovateli služeb skupinového financování je omezena horní hranicí na částku přiměřenou rozsahu činností poskytovatele služeb skupinového financování.

3.Komise přijme v souladu s článkem 37 do [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 24 měsíců od vstupu v platnost] akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní typ poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým mají být uhrazeny, a metodiku pro výpočet maximální částky pro jednotlivý subjekt podle odstavce 2, kterou může orgán ESMA účtovat.

Článek 35
Přenášení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány

1.Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 22 a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 23 a článku 24.

2.Před přenesením úkolu orgán ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem:

a)rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b)harmonogram pro splnění úkolu; a

c)předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a orgánem ESMA.

3.V souladu s nařízením o poplatcích, které Komise přijme podle čl. 34 odst. 3, poskytne orgán ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4.Rozhodnutí podle odstavce 1 orgán ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.

Článek 36
Ochrana údajů

1.Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vykonávají příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

2.Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení, řídí se orgán ESMA nařízením (ES) č. 45/2001.

Kapitola VII
Akty v přenesené pravomoci

Článek 37
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 10 odst. 10, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 9, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 10 odst. 10, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 9, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 10 odst. 10, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 9, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Kapitola VIII
Závěrečná ustanovení

Článek 38
Zpráva

1.Do [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v případě potřeby doprovázenou legislativním návrhem.

2.Zpráva posoudí následující otázky:

a)fungování trhu pro poskytovatele služeb skupinového financování v Unii včetně vývoje a trendů na tomto trhu, a to s ohledem na zkušenosti z oblasti dohledu získané orgánem ESMA, počet poskytovatelů služeb skupinového financování, kterým orgán ESMA udělil povolení, a jejich podíl na trhu, zejména pak musí zkoumat, zda jsou zapotřebí jakékoli úpravy definic stanovených v tomto nařízení a zda je rozsah služeb zahrnutých do tohoto nařízení nadále odpovídající;

b)dopad tohoto nařízení na řádné fungování vnitřního trhu se službami skupinového financování včetně dopadu na přístup malých a středních podniků k financování a dopadu na investory a jiné kategorie osob dotčených uvedenými službami;

c)provádění technologických inovací v odvětví skupinového financování včetně používání nových inovačních obchodních modelů a technologií;

d)zda je prahová hodnota stanovená v čl. 2 odst. 2 písm. d) nadále přiměřená pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;

e)účinky, které mají vnitrostátní právní a správní předpisy upravující propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování na volný pohyb služeb, hospodářskou soutěž a ochranu investorů;

f)uplatňování správních sankcí, a zejména jakoukoli potřebu další harmonizace správních sankcí stanovených za porušení tohoto nařízení;

g)nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování podléhali povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu, a aby byli tito poskytovatelé služeb skupinového financování doplněni na seznam povinných osob pro účely směrnice (EU) 2015/849.

Článek 39
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 12 měsíců od vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

Činnost: unie kapitálových trhů

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 17  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Přispět k hlubšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu s posílenou průmyslovou základnou

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č.

1. umožnit rozšíření činnosti platforem;

2. posílit integritu platforem;

3. posílit transparentnost platforem pro investory

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

1. Evropští poskytovatelé služeb skupinového financování jsou schopni provozovat své hlavní činnosti ve všech členských státech a zprostředkovávat projekty z celé EU.

2. Zvýšila se důvěra investorů, zejména při přístupu k platformám a přeshraničním investování.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Útvary Komise by monitorovaly účinky zvolené možnosti politiky na základě následujícího nevyčerpávajícího seznamu ukazatelů:

1. Dopady na platformy:

a.    počet zemí, kde platformy začaly působit;

b.    roční objemy transakcí skupinového financování v zemích EU;

c.    investorská základna podle druhu investorů;

d.    počet, objem a druh přeshraničně financovaných projektů;

e.    objem přeshraničních investičních toků.

2.    Přímé náklady:

a.    licenční poplatky;

b.    poplatky v rámci dohledu a regulační poplatky;

c.    náklady na prosazování.

3.    Nepřímé náklady/přínosy:

a.    vývoj poplatků placených za financování projektů / investice;

b.    vývoj průměrné výše investice.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh by měl řešit tyto výzvy:

1) Jednotný trh: platformy skupinového financování jsou vysoce závislé na síťových efektech. Šíře oblasti působnosti nejen zvyšuje životaschopnost obchodních modelů, ale zajišťuje i větší přínosy pro uživatele platforem – investory a vlastníky projektů. V současné době čelí platformy skupinového financování významným obtížím při pokusech o rozšíření činnosti do jiných členských států EU, a jsou tudíž většinou omezeny hranicemi svých států. Tato iniciativa zajistí platformám, které hodlají působit na úrovni EU, možnost požádat prostřednictvím Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy o licenci evropského poskytovatele služeb skupinového financování, která jim umožní bezproblémové poskytování služeb na celém jednotném trhu.

2) Integrita a bezpečnost odvětví: skupinové financování ještě musí získat postavení spolehlivého a vyspělého odvětví a investoři jsou při provádění přeshraničních investic mimořádně opatrní. Zčásti je to způsobeno odchylnými soubory pravidel, která přijaly různé členské státy, jež vytvářejí nejistotu, pokud jde o použitelnost ochranných opatření, postupy náležité péče i míru kontroly. Tato iniciativa nabídne rozpoznatelné evropské označení, které zajistí transparentní a bezpečné prostředí pro zprostředkování financování a umožní investorům zaměřit se na životaschopnost projektů, které chtějí podpořit.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Opatření na úrovni EU by významně omezilo složitost a finanční a administrativní zátěž pro všechny klíčové zúčastněné strany, tj. platformy skupinového financování, vlastníky projektů a investory, a současně by zajistilo rovné podmínky pro všechny poskytovatele služeb využívající stejné označení EU. Kromě toho by harmonizace obezřetnostních pravidel, provozních podmínek a pravidel transparentnosti pro všechny příslušné aktéry znamenala jasné přínosy z hlediska ochrany investorů a finanční stability. Harmonizováním základních prvků, které tvoří platformu skupinového financování, návrh usiluje o stanovení jednotného rámce týkajícího se definování takovéto činnosti skupinového financování a o jasné vymezení společných pravidel v konkrétních oblastech.

Ve světle nových důkazů, které se objevily při konzultacích se zúčastněnými stranami a v externích studiích, je v tomto okamžiku nutné přijmout opatření. Účelem opatření na úrovni EU je přispět k účinnému a efektivnímu rozvoji služeb skupinového financování v EU, k ochraně investorů, stabilitě a účinnosti finančního systému ve prospěch hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Posouzení dopadů, které návrh Komise doprovází, přispívá k většímu pochopení důvodů, proč je těchto cílů lépe dosahováno na úrovni Unie.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nová iniciativa

1.5.4.Soulad a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Cíle tohoto návrhu jsou v souladu s řadou dalších klíčových politik a probíhajících iniciativ EU, zejména s unií kapitálových trhů, iniciativou FinTech a jednotným digitálním trhem.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 18  

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

   výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

☒ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Nejsou

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V souladu s již existujícími opatřeními zpracovávají evropské orgány dohledu pravidelné zprávy o své činnosti (včetně podávání interních zpráv vrcholnému vedení, podávání zpráv správním radám a zpracování výročních zpráv) a podrobují se auditům využívání zdrojů a výkonnosti, které vykonává Účetní dvůr a Útvar interního auditu Komise. Sledování a podávání zpráv o opatřeních uvedených v návrhu bude v souladu s již existujícími požadavky i s novými požadavky vyplývajícími z návrhu.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

S ohledem na omezenou velikost trhu, který se zaměřuje na finanční podporu pro malé podniky v rané fázi vývoje, nebyla zjištěna žádná významná rizika pro hospodářskou a finanční stabilitu či jiná rizika. Konstatuje se, že projekty zprostředkovávané na platformách skupinového financování nesou velmi vysoké riziko, to se však odráží v upozorněních na rizika pro investory a v dalších ochranných opatřeních, a je tudíž zajištěno, že investoři budou obeznámeni s prostředím, které si zvolili a které není srovnatelné s prostředím pro spořicí produkty, ale poskytuje prostor pro podporu podnikatelských projektů. Platformy samy se nesmí účastnit formou investování nebo upisování těchto nabídek a pouze pomáhají zprostředkovat transakce mezi stranami.

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o evropských orgánech dohledu jsou již zavedeny. Evropské orgány dohledu úzce spolupracují s Útvarem interního auditu Komise, aby se zajistilo, že ve všech oblastech rámce vnitřní kontroly budou dodržovány vhodné standardy. Tyto požadavky se budou vztahovat i na roli evropských orgánů podle současného návrhu.

Kromě toho Evropský parlament na doporučení Rady každý rozpočtový rok uděluje každému evropskému orgánu dohledu absolutorium za plnění jeho rozpočtu.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na evropské orgány dohledu bez jakéhokoli omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Evropské orgány dohledu mají specializovanou strategii boje proti podvodům a z ní vycházející akční plán. Posílená činnost evropských orgánů dohledu v oblasti boje proti podvodům bude slučitelná s pravidly a pokyny stanovenými finančním nařízením (opatření pro boj proti podvodům jako součást řádného finančního řízení), s politikou boje proti podvodům úřadu OLAF, s ustanoveními strategie Komise proti podvodům (KOM(2011) 376), jakož i s ustanoveními společného přístupu k decentralizovaným subjektům EU (červenec 2012) a souvisejícího plánu.

Kromě toho nařízení, kterými jsou evropské orgány dohledu zřízeny, jakož i finanční nařízení týkající se evropských orgánů dohledu obsahují ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu evropských orgánů dohledu a použitelná finanční pravidla včetně pravidel týkajících se zamezení podvodům a nesrovnalostem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název………………………...…………]

RP/NRP 19

zemí ESVO 20

kandidátských zemí 21

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a

12 02 06 ESMA

RP/NRP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název………………………...…………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…]

[…][XX.YY.YY.YY]

[…]

[…]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

[název……………...……………………………………………………………]

GŘ: <…….>

Rok
2019

Rok
2020

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

Hlava 1: Operační prostředky

Závazky

(1)

0,764

1,637

2,401

Platby

(2)

0,764

1,637

2,401

Hlava 2:

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3:

Závazky

(3a)

Platby

(3b)

CELKEM prostředky
pro orgán ESMA

Závazky

=1+1a +3a

0,764

1,637

2,401

Platby

=2+2a

+3b

0,764

1,637

2,401





Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2019

Rok
2020

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

• Lidské zdroje

0,401

0,995

1,396

• Ostatní správní výdaje

0,091

0,236

0,327

<….> CELKEM

Prostředky

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2019

Rok
2020

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce
 

Závazky

0,764

1,637

2,401

Platby

0,764

1,637

2,401

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 22

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 23

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2019

Rok
2020

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

Úředníci (platové třídy AD)

2

6

8

Úředníci (platové třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

1

1

2

Dočasní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

3

7

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné FTE) – plán pracovních míst

Funkční skupina a platová třída

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

AD16

AD15

AD14

AD13

AD12

AD11

AD10

AD9

AD8

AD7

AD6

AD5

 

Celkem AD

AST11

AST10

AST9

AST8

AST7

AST6

AST5

AST4

AST3

AST2

AST1

Celkem AST

AST/SC 6

AST/SC 5

AST/SC 4

AST/SC 3

AST/SC 2

AST/SC 1

Celkem AST/SC

CELKOVÝ SOUČET

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné) – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Funkční skupina IV

Funkční skupina III

Funkční skupina II

Funkční skupina I

Celkem

Vyslaní národní odborníci

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Uveďte plánované datum náboru a odpovídajícím způsobem upravte částku (v případě náboru v červenci se zohlední pouze 50 % průměrných nákladů) a uveďte další vysvětlení v příloze.

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Rok
2020

Rok
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 24

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z „celkového rámce")

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 rr 25

– v ústředí 26

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 27 .

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 28

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

PŘÍLOHA k legislativnímu finančnímu výkazu k návrhu nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

Použitá metodika a hlavní standardní předpoklady

Náklady týkající se povolování evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a dohledu nad nimi ze strany orgánu ESMA jsou odhadnuty na základě tří kategorií nákladů: nákladů na zaměstnance, správních nákladů a provozních nákladů 29 .

Podle předběžných současných odhadů Komise budou úkoly související s povolováním evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a dohledem nad nimi vyžadovat v roce 2019 čtyři nové zaměstnance a v roce 2020 devět dalších zaměstnanců. Tento počet by měl doplnit zaměstnance, kteří v orgánu ESMA v současné době pracují a jsou financováni ze současného rozpočtu orgánu ESMA. Náklady by byly financovány z rozpočtu EU, aby nově vznikající odvětví nebylo zatíženo nepřiměřenými poplatky. Od evropských poskytovatelů služeb skupinového financování, kterým bude uděleno povolení v rámci tohoto režimu, budou vybírány příspěvky, bude však uplatněna horní hranice, jak je upřesněno v textu návrhu.

Potřeba většího počtu zaměstnanců odráží dodatečné úkoly, které jsou nařízením svěřeny orgánu ESMA a souvisí s koordinací evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a dohledem nad nimi:

·připravit a řídit procesy povolování,

·vytvořit a vést centrální registr,

·vypracovat technické normy stanovené v nařízení,

·přezkoumat dokumenty s klíčovými informacemi pro investory,

·připravit zajištění koordinace evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a průběžného dohledu nad nimi,

·provádět roční monitorování a vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti.

Tyto nové úkoly jsou stanoveny v navrhovaném nařízení a dále rozvedeny v důvodové zprávě. Zahrnují mimo jiné povolování a registraci evropských poskytovatelů služeb skupinového financování, dohled nad registrovanými evropskými poskytovateli služeb skupinového financování, vyžadování pravidelných kontaktů s vedením/zaměstnanci dohlížených subjektů, odpovědi na dotazy, stížnosti nebo žádosti příslušných vnitrostátních orgánů nebo spotřebitelů, sledování toho, jako jsou dodržovány požadavky týkající se evropských poskytovatelů služeb skupinového financování stanovené v nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování, vyžadování informací od evropských poskytovatelů služeb skupinového financování nebo osob zapojených do řízení těchto subjektů, provádění kontrol na místě, šetření záznamů a slyšení osob ve věci údajných porušení nařízení, šetření dokumentu s klíčovými informacemi pro investory v souladu s požadavky stanovenými v nařízení, jakož i překlad potřebných dokumentů. Orgán ESMA by mohl také odnímat povolení evropských poskytovatelů služeb skupinového financování a přijímat další opatření dohledu uvedená v nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování.

V následujícím oddíle jsou uvedeny obecné předpoklady pro výpočet dodatečných zdrojů, nákladů na nový počet zaměstnanců a nákladů na dodatečnou IT infrastrukturu.

Obecné předpoklady při výpočtu dodatečných zdrojů

Při výpočtu dodatečných zdrojů byly učiněny tyto předpoklady.

Předpokládá se, že nařízení bude použitelné od začátku roku 2019 a tento rok bude využit pro přípravy orgánu ESMA na vypracování regulačních technických norem a technických pokynů, jakož i na přípravu procesů a postupů. Podle počtu platforem skupinového financování, které jsou v současné době na trhu, jejich velikosti, činnosti, obecných podmínek na trhu a počtu platforem, které se již pokoušejí o přeshraniční rozšíření činnosti, se odhaduje, že v roce 2020 bude orgán ESMA vykonávat dohled nad přibližně 25 subjekty.

Předpokládá se, že dodatečná pracovní místa budou buď pro stálé zaměstnance, nebo pro smluvní zaměstnance. Průměrné roční celkové náklady 30 na stálé zaměstnance se předpokládají ve výši 173 000 EUR a na smluvní zaměstnance ve výši 86 000 EUR. Níže uvedená tabulka obsahuje shrnutí celkových ročních průměrných nákladů podle kategorií zaměstnanců, jsou-li zahrnuty náklady na důchody a nábor zaměstnanců, zatímco správní a provozní náklady týkající se zaměstnanců se považují za samostatnou kategorii.

Tabulka 1 Náklady na zaměstnance

Kategorie zaměstnanců

Celkové roční průměrné náklady na zaměstnance v roce 2019 (*)

Celkové roční průměrné náklady na zaměstnance v roce 2020 (*)

Úředník

158 020 EUR

153 687 EUR

Smluvní zaměstnanec

85 640 EUR

72 640 EUR

(*) Zahrnuje: výdaje na nábor zaměstnanců, platy a příspěvky, příspěvky na důchodové zabezpečení, ostatní náklady (odborná příprava, zdravotní péče, vzdělávání, řízení zaměstnanců). Správní (např. výdaje na služební cesty) a provozní (např. databáze, zasedání a právní záležitosti) výdaje týkající se zaměstnanců nejsou zahrnuty.

Výpočet dodatečného počtu zaměstnanců

Tabulka 2 dokládá předpokládané personální zdroje, které bude orgán ESMA vyžadovat k plnění funkcí stanovených v nařízení.

Tabulka 2 Plné pracovní úvazky (FTE) celkem na rok

2019

2020

AD

2

6

SZ

1

1

Celkem

3

7

Budoucí potřeby v období po roce 2020 budou vypočteny a přiděleny v rámci budoucího víceletého finančního rámce.

Ostatní výdaje

Ostatní výdaje, například na zřízení registru, databází a další, jsou zařazeny do provozních výdajů v tabulce 3. Předpokládané náklady na informační technologie činí 250 000 EUR pro rok 2019 i 2020 a následně se sníží na 50. Náklady na překlady jsou rovněž obsaženy v řádku provozních výdajů a činí 350 000 EUR ročně.

Celková výše výdajů 2019–2020

S ohledem na výše uvedené předpoklady jsou celkové odhadované částky na zřízení systému a úkoly v oblasti dohledu a povolování, které bude plnit orgán ESMA, na období 2019–2020 uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 3 Celkové výdaje orgánu ESMA související s evropskými poskytovateli služeb skupinového financování v letech 2019–2020, v EUR

2019

2020

Výdaje na zaměstnance

401 680 EUR

994 760 EUR

Správní výdaje

90 720 EUR

236 040 EUR

Provozní výdaje

271 600 EUR

656 200 EUR

Výdaje celkem

764 000 EUR

1 887 000 EUR

Poplatky inkasované od licencovaných subjektů (*)

0

25 x 10 000 EUR

Celkový rozpočet ze strany odvětví

0

250 000 EUR

Celkový dopad na rozpočet EU

764 000 EUR

1 637 000 EUR

(1)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů také uvádí, že „unie kapitálových trhů by měla v zájmu podpory růstu mechanismů nebankovního financování, včetně skupinového a vzájemného financování, vytvořit vhodné právní prostředí, které zvyšuje přeshraniční přístup k informacím o společnostech, které chtějí využít úvěru, a kapitálových či kvazikapitálových strukturách“. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP)), bod 47. K dispozici na adrese http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2015-0268+0+DOC+XML+V0//CS    
(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii, COM(2014) 172 final, 27.3.2014.
(3)    SWD(2016) 154 final, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/10102/2016/EN/10102-2016-154-EN-F1-1.PDF
(4)    Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12.
(5)    Úř. věst. C , , s. .
(6)    Úř. věst. C , , s. .
(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(12)    COM(2017) 340 final. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi.
(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(15)    Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107.
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(17)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(18)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(19)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(20)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(21)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(22)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(23)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(24)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(25)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(26)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).
(27)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020.
(28)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
(29)    Provozní náklady zahrnují i náklady na překlady a informační technologie.
(30)    Bez nákladů na důchody a nábor zaměstnanců, avšak včetně provozních (např. výdaje na služební cesty) a správních (např. databáze, zasedání a právní záležitosti) nákladů týkajících se zaměstnanců.
Top

V Bruselu dne8.3.2018

COM(2018) 113 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

{SWD(2018) 56 final}
{SWD(2018) 57 final}


PŘÍLOHA

Informace, které je nutné uvést v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory

Část A: Informace o vlastníkovi/vlastnících projektu a o projektu skupinového financování

a)Totožnost, právní postavení, vlastnictví, vedení a kontaktní údaje;

b)hlavní činnosti; nabízené výrobky nebo služby;

c)odkaz na poslední účetní závěrku vlastníka projektu, je-li k dispozici;

d)popis projektu skupinového financování včetně jeho účelu a hlavních rysů.

Část B: Hlavní prvky procesu skupinového financování a podmínky pro získávání kapitálu, případně půjček finančních prostředků

a)Minimální cílový kapitál, který je třeba získat, nebo cílové finanční prostředky, které je třeba si vypůjčit v rámci jedné nabídky skupinového financování, a počet nabídek, které vlastník projektu nebo poskytovatel služeb skupinového financování dokončil pro projekt skupinového financování;

b)lhůta pro získání kapitálu nebo výpůjčky finančních prostředků;

c)informace o důsledcích v případě, že cílový kapitál nebude získán nebo cílové finanční prostředky nebudou vypůjčeny do uplynutí stanovené lhůty;

d)maximální částka nabídky, pokud se liší od cílového kapitálu stanoveného v písmeni a);

e)částka finančních prostředků, které na projekt skupinového financování přislíbil vlastník projektu;

f)změna složení kapitálu emitenta nebo úvěrů souvisejících s nabídkou skupinového financování.

Část C: Rizikové faktory

Uvedení hlavních rizik spojených s financováním projektu skupinového financování, s odvětvím, projektem, vlastníkem projektu a investičním nástrojem, včetně zeměpisných rizik, dle potřeby.

Část D: Informace týkající se nabídky cenných papírů

a)Celková částka a druh investičních nástrojů, které mají být nabízeny;

b)cena upsání;

c)zda jsou akceptována upsání nad cílovou hodnotu a jak jsou alokována;

d)podmínky upsání a platby;

e)úschova a dodání investičních nástrojů investorům;

f)zda je investice zajištěna ručitelem nebo finančním kolaterálem:

i)zda je ručitel nebo poskytovatel finančního kolaterálu právnickou osobou;

ii)totožnost, právní postavení a kontaktní údaje tohoto ručitele nebo poskytovatele finančního kolaterálu;

iii)informace o povaze a podmínkách záruky nebo finančního kolaterálu;

g)v případě potřeby závazný příslib zpětného odkupu cenných papírů a lhůta tohoto odkupu;

h)pro jiné než kapitálové nástroje nominální úroková sazba, datum, od něhož jsou úroky splatné, data úrokových plateb, datum splatnosti a příslušný výnos.

Část E: Informace o emitentovi, pokud je odlišný od vlastníka projektu, a je tudíž zvláštní účelovou jednotkou

a)Zda existuje zvláštní účelová jednotka vložená mezi vlastníka projektu a investora;

b)kontaktní údaje emitenta.

Část F: Práva investorů

a)Hlavní práva spojená s cennými papíry;

b)omezení, jimž cenné papíry podléhají;

c)popis případných omezení převodu cenných papírů;

d)příležitosti k odchodu;

e)u majetkových cenných papírů rozložení kapitálu a hlasovacích práv před navýšením kapitálu na základě nabídky a po něm (za předpokladu upsání všech cenných papírů).

Část G: Zveřejnění související s úvěrovou smlouvou

Pokud nabídka skupinového financování zahrnuje zprostředkování úvěru, musí dokument s klíčovými informacemi pro investory namísto informací uvedených v částech D, E a F obsahovat tyto informace:

a)povaha a doba trvání úvěrové smlouvy;

b)použitelné úrokové sazby nebo případně jiná odměna pro investora;

c)opatření ke zmírňování rizik, například zda je úvěr zajištěn;

d)splátkový kalendář jistiny a splátek úroků.

Část H: Poplatky, informace a opravné prostředky

a)Poplatky účtované investorovi a náklady vynaložené investorem v souvislosti s investicí;

b)kde a jak lze bezplatně získat doplňující informace o projektu skupinového financování, vlastníkovi projektu a emitentovi;

c)jak a komu může investor podat stížnost na investici nebo na jednání vlastníka projektu nebo na poskytovatele služeb skupinového financování.

Top