Předběžné stanovisko Evropského výboru regionů Správa v oblasti klimatu po roce 2020: evropská a globální perspektiva – příspěvek k UNFCCC COP24

(2018/C 387/08)

Zpravodaj: Andrew Varah COOPER (UK/EA), člen rady okresu Kirklees Odkaz: předběžné stanovisko

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Evropská správa pro dosažení cílů v oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2030

1.

zdůrazňuje důležitou roli místních a regionálních úrovní správy při poskytování strategického vedení na úrovni, která je nejbližší občanům, řízení decentralizované výroby energie pomocí vlastní spotřeby, distribuované výroby a inteligentních sítí, podpory a prosazování odpovídajících podmínek investic, jakož i propojování politik v oblasti energetiky a klimatu s opatřeními přijatými v oblasti politiky bytové, politiky v oblasti energetické chudoby, dopravy a udržitelné mobility, ekonomického rozvoje a plánování využití půdy nebo územního plánování. Místní a regionální orgány rovněž hrají významnou úlohu z hlediska komunitního vedení a mohou fungovat jako obhájci opatření v oblasti klimatu v rámci místních komunit, ve vztahu k podnikům i k širší občanské společnosti a posilují zapojení občanů – spotřebitelů a zajišťují jim zapojení do politik v oblasti energetiky;

2.

zdůrazňuje, že cílů odolné energetické unie spolu s ambiciózní politikou v oblasti změny klimatu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím koordinovaných opatření na úrovni Unie, na vnitrostátní i regionální a místní úrovni a prostřednictvím podpory výzkumu, činností zaměřených na zvyšování povědomí a místních systémů dodávek energie, což je nezbytné ke správnému nasměrování EU, jakož i jejích členských států a místních a regionálních orgánů těchto států, ke splnění cílů udržitelného rozvoje vypracovaných OSN;

3.

konstatuje, že nový cíl, jímž je dosažení 32 % podílu obnovitelných zdrojů energie v energetické skladbě EU, cíl dosažení energetické účinnosti ve výši 32,5 % a nařízení o správě energetické unie jsou krokem vpřed na cestě k přechodu Evropy na udržitelnou energii a k větší účasti místních a regionálních orgánů;

4.

znovu opakuje, že by členské státy měly otevřeně zohlednit stávající místní a regionální závazky a výsledky dosažené v rámci takových iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů. Členské státy by rovněž měly vypracovat mechanismy pro zohlednění přínosu všech příslušných úrovní správy ke svým integrovaným vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu. V rámci svých příslušných plánů by také měly do procesu plánování a sledování zapojit místní a regionální orgány správy v souladu s ústavními a politickými zásadami jednotlivých členských států (1);

5.

znovu vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby urychleně pokročily v úsilí směrem k vytvoření mnohoúrovňové platformy pro vedení dialogu o energetice s cílem podpořit aktivní zapojení místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti, podnikatelů a veškerých dalších důležitých zúčastněných stran do řízení transformace energetiky (2);

6.

s ohledem na návrh Evropské komise určit v období 2021–2027 25 % výdajů EU ve všech programech EU na opatření v oblasti klimatu, což představuje dobrý výchozí bod, požaduje, aby byl víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 navržen s ohledem na snazší dosažení cílů a úkolů energetické unie, a to se zvláštním zřetelem ke snížení emisí skleníkových plynů, k energetické účinnosti, čisté mobilitě, výrobě obnovitelné energie a za pomoci propadů uhlíku. Požaduje, aby bylo zpřístupněno snadno dostupné odpovídající financování EU pro programy a projekty, které tyto cíle sledují v souladu s integrovanými vnitrostátními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu ve světle dlouhodobých cílů Pařížské dohody;

7.

je toho názoru, že v souvislosti s regulační politikou EU v oblasti obnovitelné energie a utvářením trhu s elektřinou je třeba odstranit právní a správní překážky, stanovit jednodušší postupy skladování elektřiny, obchodování s ní a její vlastní spotřeby, aby účastníci místního a regionálního trhu, mezi něž patří energetická společenství, získali plný přístup na trh. Zdůrazňuje, že členské státy by měly při navrhování režimů podpory pro využívání obnovitelné energie jednat v souladu s místními a regionálními orgány a zohledňovat specifika místních a regionálních společenství v oblasti obnovitelné energie s cílem umožnit jim, aby fungovala v rámci energetického systému, a usnadnit jejich integraci na trhu;

Význam místních a regionálních opatření pro provádění Pařížské dohody

8.

připomíná, že Pařížská dohoda uznává význam úlohy, kterou v rámci politik v oblasti klimatu hraje víceúrovňová správa, a nutnost zapojit regiony, města a zúčastněné subjekty, jež stranami dohody nejsou;

9.

uznává, že místní a regionální orgány jsou úrovní veřejné správy, která je nejblíže občanům, a zdůrazňuje, že mnohá rozhodnutí týkající se politických oblastí, které spadají do oblasti působnosti Pařížské dohody, činí hlavně tyto orgány;

10.

poukazuje na to, že jejich dopad na omezení emisí skleníkových plynů do velké míry závisí na jejich schopnosti a ochotě provádět příslušné politiky. Je proto přesvědčen, že místní a regionální orgány musí být zapojeny do promítání politických závazků do veřejné politiky, investic a plánu provádění a musí být úzce koordinovány;

11.

konstatuje, že oznámení Spojených států o jejich záměru odstoupit od Pařížské dohody, ač politováníhodné, vytvořilo v EU, Spojených státech i jinde nové pobídky pro orgány veřejné správy na nižší než celostátní úrovni, aby jednaly ve snaze o překonání globálních výzev spojených se změnou klimatu, a daly tak najevo odhodlání občanů a té úrovně správy, která je jim nejblíže. Je připraven podpořit partnerství s Konferencí starostů Spojených států a v celosvětovém měřítku spolupracovat se sdruženími měst a regionů na opatřeních v oblasti klimatu;

12.

je pevně přesvědčen, že zástupci zvolení na místní a regionální úrovni a jejich orgány a sítě mohou ve spolupráci se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu a občanskou společností hrát klíčovou úlohu tím, že budou pomáhat celostátním vládám v jejich úsilí o formulování a provádění politik s významem pro klima v případě, že budou celostátním vládám chybět ambice. V této souvislosti zdůrazňuje podpůrnou úlohu iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, při podpoře rozvíjení a šíření nástrojů a metodik pro provádění činností v oblasti budování kapacit;

13.

domnívá se, že posílení politicky relevantních, demokraticky zvolených zúčastněných subjektů, jež stranami dohody nejsou, jako jsou místní a regionální orgány, v rámci režimu globální správy klimatu představuje nezanedbatelnou tendenci, a je proto nutné, aby regulační rámec UNFCCC uznal tuto formu správy zdola nahoru tím, že formálně uzná její úlohu v procesu rozhodování;

14.

konstatuje, že během konference smluvních stran konané mezi zasedáními v květnu 2017 a květnu 2018 pomocný orgán pro provádění úmluvy umožnil pokrok v oblasti zapojení zúčastněných stran do procesu UNFCCC a uznal, že je třeba dále zlepšovat účinné zapojení zúčastněných stran ze států, které nejsou smluvními stranami úmluvy, do globálního systému správy v oblasti klimatu;

15.

vítá zprávu Evropského parlamentu o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na 21. konferenci smluvních stran (3), a zejména pak bere na vědomí jeho prohlášení, že místní orgány jsou odpovědné za provádění většiny opatření na zmírnění změny klimatu a na přizpůsobení se této změně a většiny právních předpisů EU týkajících se tohoto tématu;

Formální zapojení vlád na nižší než celostátní úrovni do celosvětového režimu správy v oblasti klimatu

16.

vítá skutečnost, že se dialog Talanoa neomezuje pouze na diskuse mezi vnitrostátními vládami, ale umožňuje škále zúčastněných subjektů, které nejsou jeho stranami, včetně regionů a měst a jejich zvolených zástupců, upozorňovat tvůrce politik na vnitrostátní a celosvětové úrovni na klíčové problémy v oblasti klimatických opatření. V rámci globální, okamžité a proaktivní reakce na tento proces vyjadřuje projektu Cities and Regions Talanoa Dialogues svoji podporu a účast a vybízí ke zvýšení počtu těchto dialogů na území Evropy;

17.

zdůrazňuje, že by se tento dialog neměl omezovat pouze na vypravěčský přístup a ani by tento přístup v něm neměl převažovat. V duchu dialogu je nezbytná zpětná vazba na odpovědi zúčastněných subjektů, které nejsou stranou dohody, na tři klíčové otázky: „Kde jsme? Kam chceme jít? Jak se tam dostaneme?“, která vzbudí důvěru a podpoří zapojení do procesu. Proto vyzývá předsednictví COP, sekretariát OSN pro změnu klimatu a smluvní strany UNFCCC, aby objasnily, jak budou výsledky dialogu zpracovány a začleněny do textů pro jednání, které mají být přijaty na konferenci COP24;

18.

navrhuje, aby dialog Talanoa pokračoval i po skončení konference COP24 a stal se střednědobou činností během celosvětových hodnoticích cyklů, která se bude opakovat každých 2,5 roku. Za účelem posílení celkového porozumění pokroku směrem k dosažení cílů Pařížské dohody a zakotvení pocitu naléhavosti navrhuje během tohoto postupu doplnit do rámce dialogu Talanoa čtvrtou otázku – „Dokdy?“;

19.

žádá předsednictvo UNFCCC, aby provedlo hodnocení výsledků dialogu v roce 2019 a předložilo návrhy pro budoucí strukturovanější proces vhodnější pro vyjednávání;

20.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby využily proces dialogu Talanoa k zapojení místních a regionálních orgánů a jiných zúčastněných stran při přípravě vyjednávacích pozic a příspěvků k COP24;

21.

doporučuje, aby města a regiony vypracovaly podání týkající se portálu dialogu Talanoa a využily dostupné příležitosti k tomu, aby byly jejich ambice, postoje a záměry slyšet v rámci procesu celosvětových jednání o klimatu;

22.

vítá platformu NAZCA jako užitečný nástroj pro začlenění zúčastněných stran z řad států, které nejsou smluvními stranami úmluvy, do procesu rozhodování v rámci UNFCCC. Vyzývá UNFCCC, aby předložila návrhy, jak by mohla být lépe definována úloha regionů a měst v systému mezinárodní správy spolu s úlohou občanské společnosti a soukromého sektoru;

23.

připomíná závazky z Bonnu a Fidži, které byly přijaty čelnými představiteli místních a regionálních orgánů na konferenci COP23, a vyzývá k posílenému aktivnímu zapojení místních samospráv a obecních orgánů do oficiálních globálních subjektů a stran v rámci klimatu, a to v souladu se skutečností, že závazky z Bonnu a Fidži v březnu 2018 uvítala Rada EU pro zahraniční věci. Navrhuje, aby Výbor regionů rozvinul strukturovanou spolupráci se sekretariátem OSN pro změnu klimatu, předsednictvími COP a jejich zástupci na vysoké úrovni, jakož i s příslušnými vyjednávacími subjekty UNFCCC a s platformou „Přátelé měst“ v rámci UNFCCC, jejíž přepracovaná podoba se navrhuje;

Celostátně, regionálně a místně stanovené příspěvky

24.

trvá na tom, že je při procesu definování a revize celostátně stanovených příspěvků třeba provádět systematické decentralizované konzultace se správou na nižší než celostátní úrovni, a to i při zapojení zainteresovaných stran z klíčových odvětví činnosti, a tudíž rozvíjet participativní metodu;

25.

vyzývá k tomu, aby celostátně stanovené příspěvky zahrnovaly souhrn regionálně a místně stanovených příspěvků s cílem uznat úlohu orgánů na nižší než celostátní úrovni při plnění mezinárodních závazků v oblasti klimatu;

26.

domnívá se, že má-li být tento proces na úrovni EU účinný, je třeba zakotvit ustanovení do nařízení o správě energetické unie, zejména pak pokud jde o zapojení regionálních a místních orgánů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

27.

je přesvědčen, že tato ustanovení by poskytla silnější politický a metodologický základ pro návrh Výboru regionů na vytvoření regionálně a místně stanovených příspěvků (4), přičemž tyto návrhy vychází z myšlenky umožnit orgánům na nižší než celostátní úrovni definovat své příspěvky ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, jak smluvní strany činí prostřednictvím celostátně stanovených příspěvků, s cílem poskytnout stabilní a transparentní příspěvky počínaje solidními procesy monitorování, podávání zpráv a ověřování;

28.

vyzývá Evropskou komisi, aby předložila po konzultaci s Výborem regionů nelegislativní návrh metodiky sledování a hodnocení s cílem sledovat pokrok měst ve srovnání s jejich příslušnými vizemi, které mají být splněny do roku 2050, a strategiemi do roku 2030, přičemž tento návrh by mohl vycházet ze stávajícího rámce pro sledování a hodnocení Paktu starostů a primátorů;

29.

vyzývá Evropskou komisi, aby po konzultaci s místními/regionálními orgány zjednodušila postup podávání zpráv Paktu starostů a primátorů a jeho systém sledování a aby zkrátila dobu potřebnou pro hodnocení akčních plánů udržitelné energetiky s cílem předložit počet uznávaných závazků, zajistit slučitelnost rámců pro sledování a hodnocení a omezit zátěž spojenou s podáváním zprávy, jíž čelí města a regiony, na minimum;

30.

s ohledem na stanovisko Výboru regionů o financování opatření v oblasti klimatu (5) žádá Evropskou komisi, aby navrhla jasnou a závaznou definici „financování opatření v oblasti klimatu“ a souvisejících kategorií investic, a to v souladu s existující definicí UNFCCC. Navrhuje, aby členské státy předložily návrhy plánů investic souvisejících se změnou klimatu, v nichž bude stanoveno: i) určení úrovně a typu podpory, která je nezbytná pro odstranění stávajících mezer ve financování, ii) posouzení potenciálu pro další vnitrostátní fiskální podporu každého opatření v oblasti klimatu, iii) koordinace opatření v oblasti klimatu, budování kapacit a další zapojení zúčastněných stran s cílem aktualizovat jejich příslušné celostátně stanovené příspěvky, iv) pro investory stanovení přibližné výše vnitrostátních prostředků pro posuzování a řízení rizik plynoucích ze změny klimatu;

Prováděcí pokyny k Pařížské dohodě

31.

zdůrazňuje možný pozitivní příspěvek regionálně/místně stanovených příspěvků pro dosažení cílů Pařížské dohody a vyzývá smluvní strany UNFCCC, aby stanovily pokyny pro celostátně stanovené příspěvky, a to s ohledem na jejich možné interakce se systémem pružných regionálně/místně stanovených příspěvků;

32.

vyzývá k tomu, aby rámec transparentnosti zahrnoval ve vnitrostátních přehledových zprávách, které mají být v rámci tohoto opatření předkládány, oddíl věnovaný opatřením přijatým na nižší než celostátní úrovni správy jako způsob, jak pomoci sledovat pokrok směrem k dosažení celostátně (a regionálně/místně) stanovených příspěvků;

Globální hodnocení

33.

vyzývá smluvní strany UNFCCC a Evropskou komisi, aby mezi budoucí pravidla o globálním hodnocení zařadily povinnost smluvních stran konzultovat místní a regionální orgány a zapojovat je během fáze formulace jejich příspěvků;

34.

zdůrazňuje, že oblast působnosti globálního hodnocení by měla být širší než pouhé hodnocení souhrnu činností sdělených smluvními stranami (prostřednictví celostátně stanovených příspěvků a jiných vnitrostátních zpráv) a měla by zahrnovat informace o pokroku všech příslušných zúčastněných stran, zejména místních a regionálních orgánů, s cílem vytvořit ucelený obraz celkového pokroku na cestě ke splnění dlouhodobých cílů Pařížské dohody, jež jsou stanoveny v čl. 2 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1;

35.

zdůrazňuje připravenost Výboru regionů jako součásti místních samospráv a obecních orgánů UNFCCC a jako orgánu zastupujícího místní a regionální orgány v Evropské unii posílit svou účast na diskusích s UNFCCC a jeho smluvními stranami s cílem poskytnout informace od měst a regionů, pokud jde o otevřené, inkluzivní a transparentní hodnocení kolektivního úsilí v rámci globálního hodnocení;

36.

žádá, aby uznané organizace v rámci UNFCCC, jakož i zúčastněné subjekty, jež stranami dohody nejsou, mohly pokládat dotazy smluvním stranám o jejich příspěvcích během různých fází globálního hodnocení, tak aby postup mohl využívat větší množství příspěvků čerpaných z praxe. Vyzývá k tomu, aby byly metodiky a údaje za účelem plné transparentnosti a odpovědnosti přístupné veřejnosti;

37.

všímá si se znepokojením, že globální hodnocení nemusí dosáhnout splnění cílů Pařížské dohody, a zdůrazňuje, že další místní a regionální příspěvky by mohly pomoci zvýšit ambice k plnému provedení této dohody (6);

Přizpůsobení se změně klimatu

38.

navrhuje, aby EU stála v čele mezinárodních opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a podporovala je na všech úrovních a aby se současně usilovalo o mezinárodní pokrok s cílem urychlit pokrok na regionální a místní úrovni. Za tímto účelem navrhuje vytvořit závazný legislativní rámec pro přijetí opatření v oblasti přizpůsobování se a přijetí měřitelných závazků, aby bylo možné měřit pokrok dosažený ohledně přizpůsobování se;

39.

žádá, aby kromě financování poskytovaného prostřednictvím mechanismu čistého rozvoje a financování z rozvinutých zemí byly k finančním příspěvkům do Adaptačního fondu v rámci svých příslušných vnitrostátních podmínek motivovány rovněž místní a regionální orgány;

40.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby tento fond zjednodušil postupy pro finanční příspěvky jednotlivých místních a regionálních orgánů;

41.

vyzývá k tomu, aby místní a regionální orgány, které disponují zvlášť silnými odbornými znalostmi v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, získaly právo sdružovat se s prováděcími subjekty Adaptačního fondu ve třetích zemích s cílem přispívat k provádění programů a projektů, jakož i k přípravě regionálních a místních politik a strategií v oblasti přizpůsobování se změně klimatu;

42.

vyzývá k tomu, aby byl zástupci skupiny místních samospráv a obecních orgánů udělen status pozorovatele ve správní radě Adaptačního fondu;

43.

navrhuje zavést zvláštní nástroje určené regionálním a místním orgánům, které umožní přiblížit je finančním nástrojům, jež jsou k dispozici v EU, a vytvořit portál, který soustředí informace o různých evropských fondech financování opatření v oblasti klimatu;

44.

vybízí Evropskou komisi, aby jednala s dalšími smluvními stranami za účelem urychlení financování plánů v oblasti snižování rizik, zvyšování odolnosti a přizpůsobení se, které jsou uzpůsobeny prioritám místních společenství a místních a regionálních samospráv, kterým mají sloužit;

Zemědělství a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

45.

uznává, že intenzita a frekvence přírodních katastrof za uplynulých deset let značně vzrostla a že problematika přírodních katastrof tvoří nedílnou součást aktivit zaměřených na řešení dopadu změny klimatu, a tak je třeba se oběma oblastmi zabývat společně (7). Pro zajištění vyšší schopnosti měst a regionů zvládat přírodní katastrofy podtrhuje potřebu větší součinnosti mezi sítěmi, projekty a dohodami zabývajícími se změnou klimatu a těmi zabývajícími se odolností vůči katastrofám, jako je sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 (8);

46.

vyzývá Evropskou komisi, aby uznala a využila místní a regionální orgány při překonávání výzev v oblasti klimatu a energetiky v odvětví zemědělství a LULUCF. V některých regionech a městech již nyní strategie v oblasti klimatu a energetiky podporují dekarbonizaci těchto odvětví. Výbor regionů proto zdůrazňuje úlohu strategií v oblasti klimatu a energetiky na regionální a místní úrovni při podpoře dekarbonizace odvětví zemědělství a využívání půdy;

Ztráty a škody

47.

vítá dialog odborníků, který proběhl v dubnu 2018 a který zkoumal možnosti mobilizace odborných znalostí, technologií a podpory pro oběti změny klimatu. Zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit otázky ztrát a škod do příslušných vnitrostátních procesů a procesů na úrovni UNFCCC, jako je budování kapacit, přenos technologií a finanční podpora;

48.

Zdůrazňuje, že je třeba, aby místní a regionální orgány z rozvinutých i rozvojových zemí určily a ve spolupráci s vnitrostátními vládami a v rámci UNFCCC využily alternativní způsoby, jak čelit ztrátám a škodám. Za tím účelem je třeba zahrnout pojem rizik plynoucích ze změny klimatu do hodnocení rizik územní a odvětvové povahy;

Další problémy

49.

povzbuzuje místní orgány, aby se i nadále vzájemně podporovaly prostřednictvím vzájemných podpůrných mechanismů, a uznává jejich úlohu při budování kapacit. Uznává v této souvislosti činnost Paktu starostů a primátorů a nástroj TAIEX REGIO PEER 2 PEER;

50.

s očekáváním vyhlíží zveřejnění výsledků mezinárodní konference o městech a vědě o změně klimatu, kterou spolufinancuje Mezivládní panel pro změnu klimatu, a vyzývá UNFCCC, aby zvážila začlenění těchto výsledků jako součásti probíhajícího provádění Pařížské dohody;

51.

zdůrazňuje význam politik na podporu místní produkce a činnosti malých a středních podniků v rámci úsilí o zmírnění negativních dopadů změny klimatu, a proto doporučuje sladit program podpory pro rozvoj venkova s cíli strategie boje proti změně klimatu.

---

(1)  Stanovisko VR Správa energetické unie a čistá energie (CDR 830/2017), zpravodaj: Bruno Hranić (HR/ELS).

(2)  Tamtéž.

(3)  Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu, zpráva o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na 21. konferenci smluvních stran (2017/2006(INI)).

(4)  Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody (CDR 2108/2017), zpravodaj: Marco Dus (IT/SES).

(5)  Tamtéž.

(6)  Viz například Advancing climate ambition: cities as partners in global climate action (Zvyšování ambicí v oblasti klimatu: města jako partneři globální opatření v oblasti klimatu), zpráva pro generálního tajemníka OSN od zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro města a změnu klimatu v partnerství se skupinou C40 Cities Climate Leadership Group.

(7)  NAT-VI/015.

(8)  NAT-VI/029.