52018IP0515

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018IP0515 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018IP0515

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti (2018/2098(INI))

Úř. věst. C 388, 13.11.2020, pp. 100–115 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 12/12/2018; Den hlasování
Date of vote:: 12/12/2018
Date of debate:: 11/12/2018

Author:: Evropský parlament, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, Výbor pro zahraniční věci
Form:: Usnesení z vlastní iniciativy
Parliamentary term:: osmé volební období
Internal reference:: 2018/2098(INI)
Session:: 2018-2019

Treaty:

Listina základních práv Evropské unie , Smlouvy o fungování Evropské unie , Smlouva o Evropské unii

Legal basis:

Link

Select all documents mentioning this document

Instruments cited:

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Directory code:

18.00.00.00 Společná zahraniční a bezpečnostní politika

HTML

PDF

Official Journal

13.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 388/100

P8_TA(2018)0515

Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti

(2020/C 388/10)

Evropský parlament,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 16. prosince 1966 v New Yorku,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—	s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015, a na přezkum tohoto plánu v polovině období z června 2017,

—	s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

—	s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

—	s ohledem na obecné zásady OECD pro nadnárodní podniky, které byly přijaty v roce 1976 a revidovány v roce 2011,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ze dne 11. května 2011 (Istanbulská úmluva), kterou EU podepsala dne 13. června 2017,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

—	s ohledem na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie, který vstoupil v platnost dne 18. ledna 2002,

—	s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“, který byl přijat v roce 2015 (SWD(2015)0182),

—	s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,

—	s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000), 1820 (2008), 1888 (2009), 1889 (2009), 1960 (2010), 2106 (2013), 2122 (2013) a 2242 (2015) o ženách, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2250 (2015) a 2419 (2018) o mládeži, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti, která se zabývá sexuálním násilím coby válečným zločinem,

—

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna v roce 2017,

—	s ohledem na závěry Rady o původním obyvatelstvu ze dne 15. května 2017,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP (1),

—	s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a na výsledný dokument plenárního zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni ze dne 25. září 2014 známého jako Světová konference o původním obyvatelstvu,

—	s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 19. září 2016,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 69/167 ze dne 18. prosince 2014, která znovu opakuje, že je nutné chránit a prosazovat lidská práva a základní svobody všech migrantů bez ohledu na migrační status, a na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 67/139 ze dne 20. prosince 2012, kterou byla zřízena Otevřená pracovní skupina pro otázky stárnutí za účelem zvážení návrhů na vytvoření mezinárodního právního nástroje na podporu a ochranu práv a důstojnosti starších osob,

—	s ohledem na zprávu nezávislého odborníka o požívání všech lidských práv staršími lidmi v rámci 33. zasedání Rady OSN pro lidská práva ze dne 8. července 2016, (2)

—	s ohledem na zprávu Otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí z osmého pracovního zasedání konaného dne 28. července 2017 (3),

—	s ohledem na prohlášení ministrů s názvem „Udržitelná společnost pro všechny věkové skupiny: realizace potenciálu delšího života“, které bylo přijato na čtvrté ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí dne 22. září 2017 v Lisabonu,

—	s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240) a sdělení Komise ze dne 7. června 2016 o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (COM(2016)0385),

—	s ohledem na soubor tematických obecných zásad EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se obránců lidských práv,

—	s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line, které byly přijaty v roce 2014,

—	s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2009 (4),

—	s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

—	s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, které byly přijaty v roce 2007 a revidovány v roce 2017, a na soubor nástrojů EU a UNICEF v oblasti práv dítěte nazvaný „Začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce“,

—	s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

—

s ohledem na zásady z Yogyakarty („zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům“), které byly přijaty v listopadu 2006, a na deset doplňkových zásad („plus 10“) ze dne 10. listopadu 2017,

—	s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada v roce 2013,

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, Evropského parlamentu a Komise nazvané „Nový evropský konsensus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, které přijala Rada, Parlament a Komise dne 7. června 2017,

—	s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti přijaté Radou v roce 2013,

—	s ohledem na obecné zásady EU pro politiku Unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2012,

—	s ohledem na svou zprávu ze dne 4. července 2018 nazvanou Směrem k vnější strategii EU proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům – další kroky (5),

—	s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 4. prosince 2017 o opatřeních navazujících na strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi z prosince (COM(2017)0728),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí (6),

—	s ohledem na Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody (obránci lidských práv) z prosince 1998,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (7),

—	s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (Úmluva č. 169) přijatou dne 27. června 1989,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci (9) na základě příslušnosti k určité kastě a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě a na nástroj s pokyny OSN týkající se diskriminace založené na původu,

—	s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti (10) a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

—	s ohledem na svá usnesení týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu v roce 2017,

—

s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2017 udělena demokratické opozici ve Venezuele: Národnímu shromáždění (Julio Borges) a všem politickým vězňům, které uvádí organizace Foro Penal Venezolano a jejichž představiteli jsou Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea González,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (11),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (12); s ohledem na další činnost Zvláštního výboru pro terorismus (TERR), který se Evropský parlament rozhodl zřídit dne 6. července 2017 a byl ustanoven 14. září 2017,

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0373/2018),

vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, nedělitelnost a ochrana univerzálnosti lidských práv, jakož i prosazování zásad a hodnot demokracie, včetně právního státu, úcty k lidské důstojnosti a zásady rovnosti a solidarity jsou jádrem etického a právního acquis EU a její společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“) i veškeré její vnější činnosti; vzhledem k tomu, že EU by se měla nadále snažit být vedoucím globálním aktérem v oblasti všeobecného prosazování a ochrany lidských práv, a to i na úrovni mnohostranné spolupráce, zejména prostřednictvím aktivní a konstruktivní úlohy v různých orgánech OSN a v souladu s Chartou OSN, Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem a rovněž se závazky, které se týkají lidských práv, a závazky, jež byly přijaty v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje ústřední roli při budování a posilování demokracie, kontrole státní moci a podpoře řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti plní klíčovou funkci jako životně důležitá síla ve společnosti; vzhledem k tomu, že existuje spojitost mezi oslabenou občanskou společností, omezeným politickým a občanským prostorem, zvýšenou korupcí, sociální a genderovou nerovností, nízkou úrovní lidského, socioekonomického rozvoje a sociálními konflikty; vzhledem k tomu, že je třeba zpřístupnit odpovídající zdroje a tyto zdroje využít tím nejefektivnějším způsobem, aby se posílila podpora lidských práv a demokracie ve třetích zemích, a že občanskou společnost by neměly brzdit omezující právní předpisy, horní hranice financování, restriktivní licenční postupy a přemrštěné daně;

C.	vzhledem k tomu, že mnoho zemí na světě čelí beztrestnosti a nespravedlnosti a v mnohých zemích není zajištěno dostatečné a účinné zacházení ani nejsou poskytovány služby na podporu obětí a finanční pomoc obětem terorismu, zejména v těch zemích, v nichž již velká část občanů čelila terorismu;

vzhledem k tomu, že v roce 2017 čelil velmi vysoký počet aktérů občanské společnosti ve světě, mimo jiné právníků, intelektuálů, novinářů, náboženských představitelů a obránců lidských práv, včetně ekologických aktivistů, zmenšujícímu se prostoru pro občanskou společnost a vysoký počet těchto osob se setkal s narůstajícími útoky, pronásledováním, obtěžováním, svévolným zatýkáním či zadržováním, nebo dokonce přišel o život; vzhledem k tomu, že mechanismus EU pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu) poskytuje účinnou pomoc stovkám aktivistů, ale naráží na problém rostoucích potřeb; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly věnovat více prostředků na vyšší účast občanské společnosti a zintenzívnit své snahy o ochranu a podporu obránců lidských práv;

vzhledem k tomu, že politiky podporující lidská práva a demokracii by měly být začleňovány do všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně rozvojové, migrační, bezpečnostní, protiteroristické politiky, politiky v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, rozšiřování a obchodní politiky, a to zejména uplatňováním ochrany lidských práv coby podmínky dohod; vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU;

F.	vzhledem k tomu, že nelegální okupace území nebo jeho části představuje trvalé porušování mezinárodního práva, v jehož důsledku vzniká podle mezinárodního humanitárního práva odpovědnost okupační síly vůči civilnímu obyvatelstvu;

Obecné úvahy

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že demokracie, lidská práva a právní stát byly v roce 2017 celosvětově stále ohroženy, a naléhavě vyzývá, aby EU a její členské státy bezpodmínečně prosazovaly začleňování evropských a mezinárodních norem v oblasti lidských práv, právního státu, demokracie a práv menšin, k nimž jsou vázané, a zajistily tak větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU v oblasti lidských práv a větší koordinaci vnějších politik členských států na poli migrace, boje proti terorismu a obchodu, neboť vliv EU jako důvěryhodného a legitimního mezinárodního subjektu je do značné míry formován její schopností posilovat dodržování lidských práv a demokracie z vnitřního i vnějšího hlediska;

znovu potvrzuje, že státy mají konečnou odpovědnost za zajištění veškerých lidských práv pomocí schválení a provedení mezinárodních smluv a úmluv v oblasti lidských práv, sledování porušování lidských práv a zajištění účinné právní ochrany pro oběti; poukazuje na to, že mír, bezpečnost a rozvoj se vzájemně posilují a závisí na schopnosti řešit zneužívání, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu; varuje před omezováním svobody pohybu, svobody shromažďování a svobody projevu;

připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad EU, uvedených v čl. 3 odst. 3 SEU, a jejích členských států a její prosazování – prostřednictvím začleňování genderového hlediska – i v jiných zemích světa, a to pomocí jejích vnějších politik patří k hlavním cílům EU;

zdůrazňuje, že EU je odhodlána prosazovat rovnost žen a mužů a zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností, což je povinnost stanovená ve Smlouvách, aby se rovnost žen a mužů stala klíčovou prioritou všech hlavních směrů, pracovních vztahů, politik a opatření EU, včetně její vnější činnosti; podporuje proto s tím související koordinované snahy v rámci mnohostranných dialogů a činností delegací EU, jako jsou volební pozorovatelské mise; zdůrazňuje, že je nutné posílit činnost hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky ve třetích zemích zaměřenou na prosazování míru, bezpečnosti a základních svobod, a to vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

domnívá se, že skutečně nezávislá, pluralitní a dynamická občanská společnost přispívá k rozvoji a stabilitě, zajišťuje posilování demokracie včetně oddělení pravomocí, sociální spravedlnost a dodržování lidských práv a podporuje transparentnost, odpovědnost a řádnou správu věcí veřejných, zejména prostřednictvím opatření pro boj proti korupci a extremismu; zdůrazňuje klíčovou a ústřední úlohu obránců lidských práv a nevládních organizací při prosazování a podpoře uplatňování práv, která jsou zakotvena v zásadních mezinárodních úmluvách o lidských právech, včetně provádění vzdělávacích programů a zvyšování povědomí o činnosti mezinárodních organizací; zdůrazňuje význam uplatňování zásad EU týkající se obránců lidských práv a význam její schopnosti poskytovat i nadále prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva dostatečnou podporu obráncům lidských práv a nevládním organizacím v situacích, kdy jim hrozí největší riziko, a zaručovat zvýšení kapacity mechanismu ProtectDefenders.eu;

konstatuje, že je důležité poskytovat obráncům lidských práv podporu v mimořádných situacích a že zacházení se všemi vězni musí splňovat mezinárodní normy; zdůrazňuje své obavy o bezpečnost obránců lidských práv, jakož i obavy o to, aby pachatelé byli potrestáni; vítá konzistentní úsilí Evropské nadace pro demokracii o prosazování demokracie a o dodržování základních práv a svobod ve východním a jižním sousedství EU; uznává, že obránci lidských práv čelí hrozbám, včetně obránkyň lidských práv, které čelí specifickým rizikům a hrozbám s ohledem na své pohlaví, včetně ekologických aktivistů, a vyzývá proto ESVČ a členské státy, aby jim věnovaly zvláštní pozornost v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU výrazně koordinovala interakci s orgány třetích zemí týkající se obránců lidských práv a občanské společnosti, a váží si iniciativ členských států, které doplňují opatření EU;

vítá aktivní účast EU v Radě OSN pro lidská práva, kde EU navrhovala usnesení nebo se podílela na jejich znění, vydávala prohlášení, zasahovala do interaktivních dialogů a debat a požadovala zvláštní zasedání k situaci v oblasti lidských práv; je si vědom závazků EU v oblasti řešení stavu lidských práv v jednotlivých zemích v rámci Rady OSN pro lidská práva; zdůrazňuje význam zapojení EU do dialogů a spolupráce v oblasti lidských práv na mnohostranné úrovni; plně podporuje činnosti a angažovanost Rady OSN pro lidská práva při obraně lidských práv na celém světě; oceňuje práci Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva pod vedením Zaída Husajna; se zájmem očekává intenzivní dialog a aktivní spolupráci s nově jmenovaným vysoký komisařem Michellem Bacheletem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu pro fungování Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pro zvláštní postupy;

oceňuje práci útvarů Komise a ESVČ zabývajících se lidskými právy, kterou odvedly na ústředí i v delegacích EU, a práci zvláštního zástupce EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise při zvyšování účinnosti, soudržnosti a viditelnosti problematiky lidských práv v zahraniční politice EU, a opakuje svůj požadavek, aby byl tento mandát prohlášen za stálý a aby se zvláštní zástupce musel za svou činnost více zodpovídat; vítá nedávný přístup, který se odráží v iniciativě EU nazvané „Good Human Rights Stories“ zaměřené na osvědčené postupy uplatňované různými zeměmi; znovu požaduje, aby byla provedena revize tohoto mandátu s cílem poskytnout zvláštnímu zástupci EU právo iniciativy, dostatečné zdroje a právo veřejně vystupovat v souvislosti s podáváním informací o výsledcích dosažených při cestách do třetích zemí a sdělovat stanoviska EU k otázkám týkajícím se lidských práv;

vítá výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2017 a konstatuje, že byla v letošním roce přijata mnohem dříve, což je v souladu s požadavky Parlamentu vyjádřenými v jeho předchozích zprávách; žádá Radu, aby se tyto výroční zprávy nadále snažila dokončovat v průběhu roku; vyzývá Radu, aby zajistila, že přijetí příští výroční zprávy se bude opírat o odpovídající postup konzultací; domnívá se, že výroční zpráva je nezbytným nástrojem kontroly, komunikace a diskuse týkající se politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie ve světě, a žádá, aby byla celosvětově propagována;

10.

uznává pokrok dosažený z hlediska postupu přípravy a formátu zprávy, očekává, že Rada a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku budou ještě větší měrou přihlížet ke stanoviskům vyjádřeným v příslušných usneseních Parlamentu a/nebo k doporučením, aby zajistily hlubší a účinnější interakci mezi orgány EU v oblasti problematiky lidských práv;

11.

znovu upozorňuje na význam přehledu hlavních pozitivních a negativních trendů za účelem hodnocení efektivnosti činností EU; v tomto ohledu má za to, že důkladnější informování veřejnosti ve vhodných případech založené především na prioritách a ukazatelích určených ve strategiích EU pro jednotlivé země v oblasti lidských práv by podpořilo větší soudržnost při provádění doložek o podmíněnosti dohod dodržováním lidských práv a při posuzování a upravování dopadu politik EU na stav lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné monitorovat a v plném rozsahu provádět stávající obecné zásady EU;

12.

bere na vědomí, že dialogy EU o lidských právech představují cenný kombinovaný nástroj diplomacie k prosazování lidských práv a demokracie ve dvoustranných vztazích s třetími zeměmi; upozorňuje však na přetrvávající překážky dosahování konkrétních výsledků prostřednictvím dialogů o lidských právech, například na převažující uplatňování dvojích norem, a vyzývá v tomto ohledu k jednotnějšímu postoji členských států; vyzývá Komisi a ESVČ, aby hledaly způsoby, jak zvýšit účinnost a smysluplnost těchto dialogů a jak rychle reagovat a doplnit je pomocí politického dialogu nebo veřejné diplomacie v případě, že tyto dialogy nebudou konstruktivní; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvýšily transparentnost v rámci dialogů, a to také prostřednictvím většího zapojení aktérů z občanské společnosti, a aby pro účely hodnocení úspěchu každého dialogu používaly jasná srovnávací měřítka; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU v rámci dialogů o lidských právech poukazovala na případy konkrétních obránců lidských práv, kteří jsou ohroženi, a vytvářela tlak na propuštění vězněných obránců a ochranu těch, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi; doporučuje také orgánům EU, aby členům a zaměstnancům delegací EU zajistily potřebné zdroje a vhodnou odbornou přípravu v oblasti lidských práv a demokracie;

13.

znovu opakuje, že akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 a jeho přezkum v polovině období z roku 2017 musí být vodítky pro činnost týkající se lidských práv, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné naplánovat dostatečné prostředky a odbornost, které umožní řádné provádění hlavních priorit EU; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily účinné a soudržné provádění stávajícího akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím skutečné spolupráce s organizacemi občanské společnosti;

14.

žádá EU, aby posílila své nástroje a politiky týkající se institucionálního rozvoje a právního státu a aby do nich zahrnula ukazatele s cílem zajistit odpovědnost a usilovat o zamezení beztrestnosti v případech porušování lidských práv; požaduje účinné využití vhodných zdrojů pro další podporu lidských práv a demokracie;

15.

v tomto ohledu připomíná zásadní podporu, kterou evropský nástroj pro demokracii a lidská práva poskytuje při provádění strategického rámce a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii a obecných zásad EU v oblasti lidských práv a strategií jednotlivých zemí a která EU umožnila jednat v této oblasti více strategicky a zajistila odpovědnost, viditelnost a účinnost; důrazně žádá, aby byl tento nástroj zahrnut do struktury víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jako samostatný a nezávislý nástroj, aby se jeho rozmanitost „nerozplynula“ v rozsáhlém fondu pro vnější činnost; jednoznačně vybízí ke spolupráci mezi nástroji EU pro financování vnější činnosti, aby se zabránilo zdvojování a překrývání a přispělo se k odhalení případných mezer a potřeb v oblasti financování;

16.

připomíná, že zkušenosti a ponaučení získaná při procesech přechodu na demokracii v rámci politik rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k určení osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a posílení dalších demokratických procesů ve světě; vyjadřuje své přesvědčení o tom, že revidovaná evropská politika sousedství by měla podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva, pomáhat při vytváření právního státu a současně zachovávat závazky, jež EU přijala ve vztahu ke svým partnerům; opakuje, že podpora lidských práv a demokracie je v zájmu jak partnerských zemí, tak i EU; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet meziparlamentní vztahy EU a jejích partnerských zemí v čestném dialogu založeném na vzájemném porozumění a důvěře s cílem účinně zlepšovat dodržování lidských práv;

17.

zdůrazňuje činnost svého podvýboru pro lidská práva (DROI), který udržuje úzké pracovní vztahy s jinými orgány EU, se zvláštním zástupcem EU, ESVČ a s občanskou společností včetně nevládních organizací a mnohostrannými institucemi zabývajícími se lidskými právy; bere na vědomí, že podvýbor pro lidská práva v roce 2017 vypracoval tři zprávy, které byly přijaty jako usnesení na plenárním zasedání, a to o osobách bez státní příslušnosti v jižní a jihovýchodní Asii (13), o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy (14) a o korupci a lidských právech ve třetích zemích (15);

18.

navrhuje, aby v prvním čtvrtletí roku 2019 zahájila činnost interní pracovní skupina, která by provedla přezkum toho, jak jeho výbory s vnějším mandátem a delegace pro vztahy s třetími zeměmi ve své práci prosazovaly a zohledňovaly lidská práva; hodlá na základě tohoto přezkumu vypracovat doporučení pro posílení parlamentní činnosti v oblasti lidských práv v příštím volebním období, včetně kontroly činností ESVČ a Komise, vnitřní institucionální struktury a zohledňování lidských práv v činnosti svých subjektů;

19.

je přesvědčen, že úlohu usnesení o naléhavých případech podle článku 135 jednacího řádu lze dále rozvíjet za účelem posílení lidských práv a demokracie prostřednictvím včasného zohlednění, zacílení a účinnosti;

Specifické výzvy v oblasti lidských práv

20.

vyjadřuje vážné znepokojení nad postupným zmenšováním prostoru pro občanskou společnost v roce 2017 a politování nad skutečností, že obránci lidských práv, novináři a nevládní organizace jsou příliš často terčem obtěžování, zastrašování, násilí a dokonce i pokusů o zabití; je znepokojen tím, že bojovníkům za lidská práva, kteří se chtějí zúčastnit zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě a dalších mezinárodních institucí, jsou nadále ukládány zákazy cestování, vyjadřuje s těmito zákazy hluboký nesouhlas a vyzývá příslušné vlády, aby je zrušily; zdůrazňuje, že není přípustné bránit zástupcům občanské společnosti a sdělovacích prostředků, aby se účastnili činnosti mezinárodních orgánů, a trvá na tom, aby byla dodržována základní lidská a politická práva zástupců občanské společnosti; je znepokojen tím, že někteří lidskoprávní aktivisté byli po vyslechnutí v mezinárodních institucích a poté, se vrátili do vlasti, zadrženi;

21.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti může docházet také v zavedených demokraciích a v zemích se středním a vysokým příjmem; vyzývá EU a její členské státy, aby šly příkladem; odsuzuje právní předpisy, které omezují činnost občanské společnosti, například uzavíráním nevládních organizací nebo zmražením jejich majetku; žádá, aby byly zrušeny právní předpisy ukládající svévolné nebo rušivé požadavky na fungování nevládních organizací, včetně ustanovení omezujících financování ze zahraničí; odsuzuje šíření veřejných projevů, které oslabují úlohu organizací občanské společnosti; vybízí delegace EU a diplomatická zastoupení členských států, aby i nadále sledovaly případy porušování svobody shromažďování a sdružování a upozorňovaly na ně, včetně těch porušení, k nimž dochází formou různých zákazů a omezování organizací občanské společnosti a jejich činnosti nebo podporou „falešných“ nevládních organizací financovaných některými vládami; vybízí je, aby i nadále aktivně podporovaly obránce lidských práv systematickým sledováním soudních procesů, navštěvováním zadržovaných aktivistů a případně vydáváním prohlášení o individuálních případech;

22.

odsuzuje skutečnost, že svoboda sdělovacích prostředků byla v roce 2017 silně ohrožena a že podle indexu sestaveného organizací Reportéři bez hranic dosáhly v roce 2017 útoky na sdělovací prostředky nebývalé úrovně; podtrhuje, že je nezbytné hájit zásady svobody přesvědčení a projevu, jak je stanoví článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv; připomíná význam svobody projevu jak on-line, tak off-line jakožto klíčového prvku řádného fungování demokratických společností, neboť tato svoboda stimuluje kulturu plurality, která občanské společnosti a občanům umožňuje požadovat, aby jejich vlády a osoby s rozhodovacími pravomocemi nesly odpovědnost, a posiluje dodržování zásad právního státu; důrazně odsuzuje hrozby, zastrašování a útoky na novináře, nezávislé sdělovací prostředky, bloggery a whistleblowery, jakož i verbální projevy nenávisti, zákony o pomluvě a podněcování k násilí, neboť představují hrozbu pro právní stát a hodnoty vyjádřené lidskými právy; zdůrazňuje, že v roce 2017 byly zadrženy stovky pokojných protestujících a novinářů, z nichž mnozí byli vystaveni špatnému zacházení a byli svévolně zadržováni a nuceni platit vysoké pokuty v soudních řízeních, v nichž nebyly zaručeny minimální procedurální normy; naléhavě vyzývá EU, aby zesílila své úsilí zaměřené na ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu ve všech svých vztazích se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné a systematické uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu on-line a off-line a pravidelné sledování jejich dopadu;

23.

poukazuje na zásadní význam akademické svobody jakožto lidského práva chráněného mezinárodními úmluvami; jednoznačně odsuzuje veškeré útoky na akademickou svobodu, jako jsou vraždy, násilná zmizení, násilí, věznění, ukončení pracovního poměru, útoky na pověst a protiprávní soudní řízení; zdůrazňuje závažnost všech útoků na akademickou svobodu, neboť akademická svoboda má zásadní význam pro formování pluralitní a demokratické společnosti;

24.

důrazně odsuzuje skutečnost, že stále větší počet obránců lidských práv čelil v roce 2017 digitálním hrozbám včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; odsuzuje praktiky sledování na internetu a hackingu pro účely shromažďování informací, které mohou být použity v právních sporech nebo v pomlouvačných kampaních; vyjadřuje silné obavy ohledně stále rostoucího využívání určitých technologií kybernetického dohledu s dvojím užitím, které je namířeno proti politikům, aktivistům, bloggerům a novinářům; v této souvislosti důrazně žádá orgány EU, aby bezodkladně a účinně aktualizovaly nařízení týkající se kontroly vývozu zboží dvojího užití;

25.

znovu opakuje, že nezávislost soudnictví a naprostá transparentnost systému pro výkon spravedlnosti, v rámci něhož musí všichni příslušní aktéři plnit svou úlohu řádným a nezávislým způsobem, jsou základními předpoklady pro rozvoj demokratického státu a zákonnou ochranu lidských práv; tvrdě odsuzuje veškeré pokusy omezovat svobodu soudců, státních zástupců a právníků i veškeré formy přímého a nepřímého násilí, které jsou vůči nim používány; žádá EU, aby této otázce věnovala maximální pozornost v rámci svých diplomatických vztahů se zeměmi mimo EU;

26.

uznává, že otevřený internet a technologický pokrok umožnily rychlejší oznamování případů porušování lidských práv; kritizuje pokusy některých vlád kontrolovat hromadné sdělovací prostředky, včetně internetu; je znepokojen výskytem velkého množství falešných zpráv a dezinformací generovaných státními a nestátními subjekty v roce 2017, které přispívají k šíření projevů namířených proti lidským právům, omezují přístup k svobodným, přesným a nestranným informacím, podněcují násilí, nenávist nebo diskriminaci ve vztahu k určitým skupinám nebo jednotlivcům a ovlivňují výsledky voleb, a oslabují tak demokracii; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné, aby EU vytvořila silnější pozitivní obraz lidských práv, aby přímo čelila dezinformacím financovaným vládami nebo zpochybňujícím univerzální a nedělitelnou povahu lidských práv a aby zvýšila své úsilí o podporu svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků na celém světě; zdůrazňuje, že v boji proti falešným zprávám a jejich šíření mají stěžejní význam vzdělání, kultura, znalosti a kritické myšlení;

27.

žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby jmenovala kybernetického vyslance EU, který by měl koordinovat diplomatické úsilí EU zaměřené na rozvoj otevřeného, interoperabilního, bezpečného a spolehlivého internetu ve vnějších politikách Unie, které budou dodržovat lidská práva a prosazovat normy pro odpovědné chování států v internetovém prostředí;

28.

opět potvrzuje, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, která zahrnuje i svobodu být věřící či nevěřící, hlásit se či nehlásit se k náboženství podle své volby, opustit či změnit náboženství, jakož i právo na odpadlictví a právo zastávat ateistické názory, musí být bezpodmínečně posílena prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu; odsuzuje diskriminaci založenou na smýšlení, svědomí náboženském vyznání či přesvědčení a odsuzuje pronásledování a útoky na etnické a náboženské skupiny, k nimž došlo v roce 2017; vyzývá k zamezení využívání náboženství k politickým cílům; vyjadřuje politování nad pokusy státních a nestátních subjektů omezit svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, svobodu sdružování a projevu tím, že mimo jiné přijímají a provádějí zákony o rouhání; žádá, aby byla přijata další opatření na ochranu náboženských menšin, osob bez náboženského vyznání a ateistů včetně obětí zákonů o rouhání; vyzývá EU a její členské státy, aby se více zapojovaly do politických diskusí o zrušení takových zákonů, aby vynakládaly větší úsilí na zlepšení dodržování svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, a podporovaly dialog mezi stoupenci různých náboženství a přesvědčení, a to především při jednáních s třetími zeměmi; vyzývá Komisi a ESVČ, aby aktivně přispívaly k bezpečnému a dobrovolnému návratu osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení; požaduje konkrétní kroky k účinnému provádění pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; podporuje postup EU, která v rámci Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN iniciuje tematické rezoluce týkající se svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a přesvědčení; podporuje činnost Jána Figela, zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU;

29.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v mnoha zemích po celém světě stále dochází k mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a i nadále se používá trest smrti, a vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o vymýcení těchto praktik; domnívá se, že vazební podmínky, včetně přístupu ke zdravotní péči a lékům, a stav věznic jsou v řadě zemí důvodem k vážnému znepokojení; vítá, že dne 18. září 2017 byla oficiálně zahájena činnost Aliance za obchod bez mučení a že byla zřízena koordinační skupina EU pro boj proti mučení, která má sledovat činnost aliance; vítá v tomto směru aktualizace právních předpisů EU o obchodu s určitým zbožím, které by mohlo být použito k trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému zacházení či trestání; konstatuje, že v roce 2017 se počet poprav provedených na celém světě snížil oproti předchozímu roku o 4 %; vyzývá země, které tak ještě neučinily, aby zavedly okamžité moratorium na trest smrti jakožto krok k jeho úplnému zrušení; považuje za nezbytné bojovat proti všem formám mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, včetně psychického mučení, a zintenzivnit úsilí o zajištění souladu s platným mezinárodním právem a odškodnění obětí;

30.

důrazně odsuzuje všechny ohavné trestné činy a porušení lidských práv spáchané státními i nestátními subjekty, mimo jiné ty, které byly namířeny proti občanům pokojně uplatňujícím svá lidská práva; vyjadřuje své zděšení nad širokou škálou páchaných zločinů, do kterých spadají vraždy, mučení, znásilňování, zotročování a sexuální zotročování, odvod dětských vojáků, nucené náboženské konverze a systematické vyvražďování zaměřené na náboženské a etnické menšiny; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby bojovaly proti zločinům genocidy, zločinům proti lidskosti a válečným zločinům a aby zajistily, že pachatelé těchto zločinů budou postaveni před soud; vyzývá EU, aby poskytla podporu organizacím a vyšetřovacím týmům OSN, které shromažďují, uchovávají a chrání (digitální nebo jiné) důkazy o trestných činech spáchaných kterýmikoli účastníky těchto konfliktů, aby usnadnila jejich stíhání na mezinárodní úrovni; bere na vědomí, že internetové platformy v rámci své snahy o odstraňování teroristického obsahu a propagandy mažou videozáznamy spojené s případnými válečnými zločiny;

31.

podporuje klíčovou úlohu, kterou hraje Mezinárodní trestní soud v případech, kdy dotčené státy nejsou schopny nebo ochotny zajistit výkon své soudní pravomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby Mezinárodnímu trestnímu soudu poskytovaly diplomatickou a finanční podporu; vyzývá EU a členské státy, aby vybízely všechny členské státy OSN k ratifikaci a provádění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a je zděšen odstoupeními některých států od Římského statutu a hrozbami, že tak učiní; vyzývá rovněž všechny signatáře Římského statutu ke koordinaci a spolupráci s Mezinárodním trestním soudem; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly změny přijaté v Kampale týkající se zločinu agrese a aby na seznam trestných činů v pravomoci EU doplnily „kruté zločiny“; opakuje, nakolik jsou důležité ostatní klíčové mechanismy zaměřené na skoncování s beztrestností, včetně využívání univerzální soudní pravomoci, a vyzývá členské státy, aby přijaly příslušné nezbytné právní předpisy; v tomto ohledu připomíná, že práva obětí musejí být klíčovým prvkem veškerého jednání; znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní justici pověřeného podporou, prosazováním a zastupováním úsilí EU v boji proti beztrestnosti;

32.

vítá, že EU podporuje Mezinárodní nestranný a nezávislý mechanismus (IIIM), který OSN vytvořila s cílem pomoci při vyšetřování závažných zločinů; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit podobný nezávislý mechanismus také v dalších zemích; vyzývá EU a členské státy, aby začaly finančně přispívat na činnost tohoto mechanismu, pokud tak dosud nečiní;

33.

opakuje, že státy mohou jiné státy postavit před Mezinárodní soudní dvůr za porušování mezinárodních úmluv, např. úmluvy OSN proti mučení, s cílem stanovit odpovědnost státu jakožto nepřímý prostředek pro pozdější soudní rozhodnutí o individuální trestní odpovědnosti;

34.

vyjadřuje hluboké politování nad nedodržováním mezinárodního humanitárního práva a důrazně odsuzuje smrtící útoky, které se v roce 2017 s alarmující četností uskutečňovaly vůči nemocnicím, školám a dalším civilním cílům v ozbrojených konfliktech na celém světě; je přesvědčen, že mezinárodní odsouzení útoků musí být podpořeno nezávislým vyšetřováním a skutečnou individuální odpovědností; vysoce oceňuje práci, kterou humanitární pracovníci odvádí při poskytování humanitární pomoci; vyzývá členské státy, orgány EU a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistily soudržný a účinný rozvoj politik a opatření EU týkajících se mezinárodního humanitárního práva, a aby k řešení této záležitosti využily veškeré nástroje, které mají k dispozici; konstatuje, že EU a její členské státy měly zpřístupnit podrobnější zprávy o provádění obecných zásad EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva v konkrétních konfliktních situacích, v neposlední řadě také výroční zprávu o lidských právech a demokracii; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které minimalizují prodlení mezi varováním a reakcí, s cílem zabránit vzniku, opětovnému vyvolání a eskalaci násilného konfliktu, obdobně jako je systém včasného varování EU; vyzývá EU a její členské státy, aby navýšily finanční podporu určenou na humanitární a rozvojovou pomoc; konstatuje 2,4 % snížení oficiální rozvojové pomoci v období 2016 – 2017 a skutečnost, že oficiální rozvojová pomoc nedosahuje cíle 0,7 % HND;

35.

připomíná své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání ozbrojených bezpilotních letounů (16); vyjadřuje vážné obavy v souvislosti s používáním bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, aniž by pro to existoval mezinárodní právní rámec; opětovně vyzývá EU, aby urychleně vypracovala právně závazný rámec pro používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi s cílem zajistit, aby se členské státy v souladu se svými právními závazky nedopouštěly nezákonného cíleného zabíjení ani takovéto zabíjení neumožňovaly jiným státům; dále vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlament pravidelně a řádně informovala o všech případech, kdy jsou finanční prostředky EU využívány na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů; vyzývá k provádění posouzení dopadu na lidská práva v případě dalších projektů zaměřených na vyvíjení bezpilotních letounů;

36.

vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby rozšířily unijní režim restriktivních opatření tak, aby zahrnoval režim unijních lidskoprávních sankcí, s cílem umožnit, aby mohla být rozhodnutí o sankcích v rámci SZBP motivována závažným porušováním lidských práv podobně, jako je tomu u tzv. „aktu Magnitský“;

37.

naléhavě vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby usilovaly o mezinárodní zákaz zbraňových systémů, jejichž použití síly neřídí člověk, jak požadoval při různých příležitostech Parlament, a aby v rámci přípravy příslušných schůzí na úrovni OSN urychleně zaujala a přijala společný postoj k autonomním zbraňovým systémům a jednomyslně se vyjadřovala na příslušných fórech a v souladu s tím jednala;

38.

zdůrazňuje, že korupce podkopává právní stát, demokracii a konkurenceschopnost ekonomik a ohrožuje lidská práva; zdůrazňuje, že je třeba podporovat obránce lidských práv a oznamovatele, kteří bojují s korupcí; požaduje zlepšení mechanismů a postupů proti korupci, například ukládání sankcí těm jednotlivcům a zemím, jež se dopustí závažných korupčních trestných činů; vyzývá ESVČ a Komisi, aby navrhly společné vytváření programů v oblasti lidských práv a potírání korupce, zejména iniciativ ke zlepšení transparentnosti, k boji proti beztrestnosti, k posílení protikorupčních subjektů a k zajištění větší transparentnosti a sledovatelnosti využívání prostředků EU; vyzývá dále Komisi, aby vyjednala ustanovení týkající se boje proti korupci ve všech budoucích obchodních dohodách; připomíná doporučení o korupci a lidských právech v usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích (17) a vyzývá, aby orgány EU a členské státy přijaly odpovídající návazné kroky;

39.

vyjadřuje znepokojení nad ničením, nezákonným rabováním a vandalismem namířeným proti památkám kulturního dědictví a důrazně podporuje iniciativy zaměřené na vyšetřování událostí, ochranu dědictví a jeho záchranu;

40.

zdůrazňuje význam svobodných a spravedlivých volem pro demokratické procesy a je znepokojen rostoucím počtem nelegitimních voleb na celém světě; připomíná, že nezávislé sdělovací prostředky a názorová pluralita mají zásadní význam pro zajištění svobodných a spravedlivých voleb; vyzývá EU, aby neuznala výsledky zmanipulovaných nebo zfalšovaných voleb a aby využila veškeré diplomatické, hospodářské a politické nástroje, které má k dispozici, k prosazování důvěryhodných voleb na celém světě a k tomu, aby příslušné země důrazně podnítila k dodržování kritérií svobodných a spravedlivých voleb; zastává názor, že podpora, kterou EU poskytuje volebním procesům a demokracii na celém světě (její volební mise a návazné sledování stavu, její volební pomoc, a zejména aktivní úloha Parlamentu v tomto ohledu), má mimořádný význam; zdůrazňuje důležitost pozorování voleb v kontextu mírových přechodů k demokracii, posilování právního státu, politického pluralismu a zvyšování účasti žen na volebních procesech, jakož i transparentnosti a dodržování lidských práv; připomíná, jak je důležité zapojení místních organizací občanské společnosti do procesu pozorování voleb a provádění doporučení, jež vydaly volební pozorovatelské mise; domnívá se, že vměšování se do voleb jiných zemí prostřednictvím kybernetických operací oslabuje nebo porušuje právo občanů svobodně si zvolit své zástupce;

41.

vítá, že EU podepsala Istanbulskou úmluvu, a zdůrazňuje, že je nutné všemi prostředky bojovat proti násilí na ženách včetně domácího násilí; vyzývá ty členské státy, které tak doposud neučinily, aby tuto úmluvu co nejdříve ratifikovaly a začaly provádět; v této souvislosti podporuje společnou iniciativu EU a OSN nazvanou Spotlight; naléhavě žádá země, aby zintenzivnily svou legislativní činnost s cílem co nejdříve řešit problémy genderového násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sexuálního násilí; připomíná, že násilí na ženách je hluboce zakořenění v nerovnosti pohlaví, a proto musí být řešeno komplexně, a zdůrazňuje význam sociálních služeb a ochrany; zdůrazňuje, že má-li být vytvořena účinná právní úprava proti genderovému násilí, je nezbytné mít spolehlivé statistiky o výskytu, příčinách a důsledcích všech typů násilí na ženách; žádá proto EU, aby pomohla jednotlivým zemím zkvalitnit shromažďování údajů v této oblasti a plnit mezinárodní právní závazky; žádá EU, aby spolu s ostatními zeměmi usilovala o zvýšení finančních prostředků a rozšíření programů v oblasti prevence a řešení sexuálního a genderového násilí na celém světě; odsuzuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí a vykořisťování, masové znásilňování, obchodování s lidmi a porušování sexuálních a reprodukčních práv žen; zdůrazňuje, že všem ženám by měla být zaručena řádná, cenově dostupná zdravotní péče a obecné respektování a zpřístupnění sexuálních a reprodukčních práv a vzdělávání, a že by měly mít možnost přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí o svém zdraví, těle i sexuálních a reprodukčních právech; poukazuje na to, že vzdělání je klíčovým nástrojem v boji proti diskriminaci a násilí páchaném na ženách a dětech; důrazně odsuzuje opětovné zavedení „globálního roubíkového pravidla“;

42.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU byla i nadále odhodlána prosazovat úplné splnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingské akční platformy i akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a respektovat výsledky jejich hodnotících konferencí;

43.

připomíná, že v srpnu 2017 byla vydána první zpráva o provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů II 2016-2020 (GAP II), tj. zpráva za rok 2016, v níž se hovoří o mnoha pozitivních trendech v transformaci životů dívek a žen, k nimž došlo díky zajištění jejich fyzické a psychické integrity, podpoře jejich ekonomických a sociálních práv a posílení jejich možnosti vyjadřovat své názory a podílet se na rozhodování; je přesvědčen, že by EU měla v rámci činností spojených se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), předcházení konfliktům a postkonfliktní rekonstrukce nadále prosazovat podporu pro ženy; připomíná význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že pro podporu práv žen a jejich účasti v rámci veřejných a soukromých institucí, vytváření politik, ekonomického života a mírového procesu je velmi důležité větší zapojení veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že při posilování práv žen by měl hrát významnou úlohu podnikatelský sektor; naléhavě žádá Komisi, aby se postavila do čela úsilí o řešení problému sexuálního vykořisťování a zneužívání v oblasti humanitární a rozvojové pomoci, protože právě v této oblasti by měly platit nejvyšší normy odpovědnosti; zdůrazňuje, že je důležité přezkoumat a posílit postupy a pravidla pro jejich dodržování;

44.

vyzývá ESVČ, aby zajistila, že se výsledky 62. zasedání Komise pro postavení žen stanou součástí jejích politik a že tím úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení venkovských žen a dívek získá novou dynamiku;

45.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit ženám a dívkám přístup ke vzdělávání a odborné přípravě v oborech STEM a v humanitních oborech, přičemž je třeba klást zvláštní důraz na rozvinutí jejich nadání a dovedností a zvyšování jejich zastoupení v odvětvích STEM;

46.

vyzývá Komisi k prozkoumání způsobů a možností, jak by se mohla EU jednostranně připojit k Úmluvě OSN o právech dítěte, neboť všechny členské státy EU ji již ratifikovaly a primární a sekundární právo EU obsahuje hmotněprávní ustanovení o ochraně práv dítěte; vyzývá země, které Úmluvu OSN o právech dítěte dosud neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily; vítá přijetí revidovaných obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a zdůrazňuje, že je nutné dbát na to, aby se daná činnost zaměřovala na všechny děti, tedy i děti z nejvíce znevýhodněných skupin a v nejobtížnějších situacích; upozorňuje, že děti jsou často vystaveny zvláštním formám zneužívání, jako jsou dětské sňatky, dětská prostituce, nasazení dětských vojáků, mrzačení pohlavních orgánů a dětská práce, zejména za humanitárních krizí a v ozbrojených konfliktech, a proto vyžadují zvýšenou ochranu; vyzývá EU, aby spolupracovala s třetími zeměmi s cílem ukončit předčasné sňatky, sňatky dětí a nucené sňatky tím, že stanoví zákonný minimální věk pro uzavření sňatku na 18 let, což bude vyžadovat ověření věku obou manželů a jejich bezvýhradný a svobodný souhlas, zavedení povinných záznamů o uzavření manželství, a bude třeba zajistit, aby tato pravidla byla dodržována; zdůrazňuje, že je nezbytné zintenzivnit zapojení EU, pokud jde o řešení ochrany dětí, zejména nezletilých bez doprovodu, a věnovat zvláštní pozornost vzdělávání a psychosociální podpoře; vyzývá k řádnému uplatňování pokynů pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu; požaduje, aby byla podle mezinárodního práva a s naléhavostí řešena otázka dětí bez státní příslušnosti v EU a za jejími hranicemi, a to zejména těch, které se narodily mimo zemi původu jejich rodičů a dětí migrantů; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby vypracovaly akční plán k zastavení zadržování dětí na základě jejich migračního statusu, a to v souladu s Newyorskou deklarací pro uprchlíky a migranty; připomíná, že tyto děti mají právo na zvláštní ochranu na základě vyššího zájmu dítěte;

47.

vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily plnou transparentnost a monitorování finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a aby zajistily, že z této spolupráce nebudou v této souvislosti přímo či nepřímo těžit bezpečnostní, policejní a soudní systémy zapojené do porušování lidských práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je možné oddělit rozvojovou spolupráci od spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob či řízení migrace; je znepokojen případným zneužíváním zahraniční politiky EU jako je „řízení migrace“, a zdůrazňuje, že veškeré snahy o spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace, včetně zemí původu a tranzitu, musí jít ruku v ruce s lepším uplatňováním lidských práv v těchto zemích a dodržováním mezinárodních lidskoprávních předpisů a uprchlického práva; vyjadřuje hluboké znepokojení nad vysokým počtem uprchlíků, migrantů a vnitřně vysídlených osob, kteří jsou coby oběti konfliktů, pronásledování, správních pochybení a sítí zaměřených na obchodování s lidmi a převaděčství vystavováni vážnému porušování lidských práv, a vyjadřuje s nimi solidaritu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit základní příčiny migračních toků, a řešit tak vnější aspekty fenoménu migrace, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů a nedostatečného hospodářského rozvoje, a to v našem sousedství i ve světě, a to rozvíjením spolupráce a partnerství s dotčenými třetími zeměmi, které dodržují mezinárodní právo, zajišťují dodržování lidských práv a udržují důvěryhodnost EU jak na jejím území, tak mimo ni; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly humanitární pomoc v oblasti vzdělávání, bydlení, péče o zdraví a v dalších oblastech, ve kterých potřebují migranti pomoc, a aby byla řádně prováděna návratová politika; připomíná, že je důležité, aby EU vybídla dotčené země, aby se připojily svůj podpis k Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky; bere na vědomí, že podle zprávy OSN žilo v roce 2017 přibližně 258 milionů lidí v jiné zemi, než ve které se narodili; vyzývá Komisi, aby nadále přistupovala k ochraně a prosazování práv migrantů a uprchlíků jako k prioritě svých politik; trvá na tom, že je třeba vyvinout a lépe uplatňovat rámce ochrany migrantů a uprchlíků, zejména otevřením bezpečných a legálních cest pro migranty a udělováním humanitárních víz; vyzývá Parlament, aby na dohody o migraci dohlížel; vyjadřuje politování nad veškerými snahami o ztěžování, očerňování a dokonce i kriminalizaci humanitární pomoci a trvá na tom, že jsou zapotřebí větší kapacity pro záchranné operace na moři i na souši, abychom mohli plnit naše primární právní závazky podle mezinárodního práva; zdůrazňuje, že počet osob, které k 1. lednu 2017 pobývaly v členských státech s občanstvím nečlenské země, činil 21,6 milionů, což představuje 4,2 % obyvatelstva EU-28; vyzývá členské státy, aby se zapojily do upřímného dialogu o vypracování společného začleňujícího přístupu, společné odpovědnosti a cílů v souvislosti s migrací; vítá iniciativu OSN týkající se globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt o uprchlících UNHCR a skutečnost, že klíčová úloha zde byla přisouzena lidským právům;

48.

vyjadřuje politování nad tím, že i nadále dochází k obchodování s lidmi; zdůrazňuje skutečnost, že obchodování s lidmi redukuje lidské bytosti na obchodní komoditu a představuje jednu z nejhorších forem porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležitý jednotný přístup k vnitřní a vnější dimenzi politik EU pro boj proti obchodování s lidmi na všech úrovních; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily spolupráci s třetími zeměmi s cílem prošetřit všechny fáze obchodování s lidmi a všechny formy vykořisťování lidí, zejména žen a dětí, jako je například obchodování s orgány, nucená práce, a sexuální vykořisťování, a aby v této oblasti spolupracovaly s OSN; požaduje, aby byly stanoveny jednoznačné zásady a právní nástroje pro řešení případů porušování lidských práv v souvislosti s náhradním mateřstvím; vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádnou zranitelností migrantů a uprchlíků, zejména žen a dětí, vůči vykořisťování, převaděčství a obchodování s lidmi, a to i v migračních hotspotech; zdůrazňuje, že je třeba podporovat politiky zaměřené na oběti, předcházet tomuto druhu trestné činnosti a omezovat je a tvrdě snižovat zisky z obchodování s lidmi;

49.

vyzývá všechny země včetně členských států a EU, aby se zapojily do jednání o přijetí mezinárodního právně závazného nástroje v oblasti lidských práv určeného pro nadnárodní společnosti a ostatní podniky a aby se aktivně účastnily činnosti otevřené mezivládní pracovní skupiny vytvořené v rámci OSN; znovu zdůrazňuje, že je třeba rychle provést obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, zejména pokud jde o třetí pilíř týkající se přístupu k nápravným opatřením; uznává zásadní význam celosvětové úmluvy OSN nazvané Global Compact a národních akčních plánů pro podnikání a lidská práva; zdůrazňuje význam akčního plánu EU v oblasti podnikání a lidských práv a naléhavě žádá Komisi, aby urychlila jeho přípravu, aby mohlo být dosaženo toho, aby byly plně uplatňovány obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vybízí všechny společnosti, včetně společností usazených v EU, aby prováděly postupy náležité péče, a kromě toho opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby byla prosazována sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá všechny země, aby urychleně provedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zaručily, že podniky v jejich jurisdikcích budou dodržovat lidská práva a sociální pracovní normy; povzbuzuje všechny země, aby se zabývaly otázkou společností, které používají suroviny nebo jiné komodity pocházející z oblastí konfliktů; opakuje svou výzvu k začlenění pravidel týkajících se odpovědnosti podniků za porušování lidských práv do dohod mezi EU a třetími zeměmi; zdůrazňuje, že obětem porušování lidských práv souvisejících s podnikáním by měl být zaručen náležitý a účinný přístup k možnostem nápravy; znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit otázky porušování lidských práv a korupce, jichž se dopouštějí podniky, a zajistit, aby mohly být volány k odpovědnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nejednala na základě návrhů obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (18); vyzývá k přijetí opatření, která by podniky zavázala k vymýcení dětské práce a předcházení porušování lidských práv; vyzývá Komisi, aby vytvořila interinstitucionální pracovní skupinu pro podnikání a lidská práva a uvažovala o iniciativě náležité péče na úrovni Unie;

50.

připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje proto, že pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad, včetně doložek o podmíněnosti lidských práv v mezinárodních dohodách, musí být podporován v rámci všech politik EU s vnějším rozměrem, včetně politiky obchodní; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou obchodní vztahy sehrávat při napomáhání k růstu v rozvojových zemích a zachování jejich místních trhů; konstatuje, že podpora demokratických systémů a snahy o svobodu národů by měly být nadále hlavními zásadami, jimiž se hospodářské zájmy EU řídí; připomíná, že soudržnost politik je pro rozvoj zásadní a zdůrazňuje význam začleňování lidských práv do obchodních a rozvojových politik ve všech etapách; vyzývá EU, aby zajistila, že k výrobě zboží, které je v EU uváděno na trh v rámci etických certifikačních režimů, nebude využívána nucená a dětská práce; vyzývá k zavedení zvláštního nástroje pro monitorování a rozvoj genderové politiky v obchodních dohodách; vítá programy, projekty a financování EU ve třetích zemích a zdůrazňuje, že je třeba posoudit a zabránit jakémukoli porušování právních předpisů tím, že se vytvoří mechanismus pro podávání stížností jednotlivců i skupin;

51.

zastává názor, že udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných (GSP+) obchodní systémy jsou jedním z hlavních nástrojů obchodní politiky EU k prosazování demokracie, lidských práv, udržitelného rozvoje a norem ochrany životního prostředí ve vztahu k třetím zemím; vyzývá Komisi, aby systémy GSP+ přezkoumala a lépe monitorovala a zajistila tak dodržování norem v oblasti lidských práv ze strany přijímajících zemí; zdůrazňuje, že v rámci přezkumu obchodního systému GSP+ by Komise měla usilovat o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti tohoto mechanismu, o přijetí jasných postupů pro smysluplnou a posílenou účast organizací občanské společnosti, a o to, aby před udělením obchodních preferencí a během jejich uplatňování byla prováděna efektivní posouzení dopadu na lidská práva; vyzývá k tomu, aby byl na seznam úmluv, jejichž přijetí je nezbytné pro získání statusu GSP+, zařazen Římský statut Mezinárodního trestního soudu; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále podporovala iniciativy občanské společnosti, které se zabývají monitorováním tohoto systému; zdůrazňuje, že je nezbytné zavést nové formy spolupráce, které umožní hospodářský a sociální rozvoj třetích zemí, a to zejména podle potřeb jejich obyvatelstva;

52.

vyzývá všechny členské státy EU, aby důsledně dodržovaly Kodex chování EU pro vývoz zbraní, a zejména aby zastavily veškeré dodávky zbraní, vybavení a zařízení pro sledování a zpravodajského vybavení a zařízení, které by mohly vlády využít k potlačování lidských práv a k útokům na civilní obyvatelstvo; poukazuje na skutečnost, že globální obchodování se zbraněmi a zbrojním materiálem přispívá k jejich používání v řadě konfliktů ve třetích zemích; upozorňuje na to, že členské státy EU patří mezi největší vývozce zbraní na světě, a domnívá se, že je na globální úrovni důležité posílit a prosadit mezinárodní standardy týkající se prodeje zbraní;

53.

důrazně odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, náboženského vyznání, kasty a obdobných systémů dědičného statusu, sexuální orientace a genderové identity, zdravotního postižení nebo jakéhokoli jiného postavení; je velmi znepokojen četnými projevy rasismu, xenofobie a jiných forem netolerance a nedostatečným politickým zastoupením nejzranitelnějších skupin, jako jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby se zdravotním postižením, komunita LGBTI osob, ženy a děti; vyzývá EU, aby zvýšila svou snahu vymýtit všechny formy diskriminace bez rozdílu a prosazovat informovanost, kulturu tolerance a začleňování a zvláštní ochranu nejzranitelnějších skupin prostřednictvím lidských práv a politických dialogů, činnosti delegací EU a veřejné diplomacie; vyzývá všechny země, aby zajistily, že jejich příslušné instituce budou v rámci své jurisdikce poskytovat účinnou právní ochranu; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit vzdělávací strategie ve školách, které by zlepšovaly informovanost dětí a poskytovaly jim nezbytné nástroje, které by je naučily rozpoznávat veškeré formy diskriminace;

54.

zdůrazňuje, že je zapotřebí důvěryhodně začleňovat zásadu univerzální dostupnosti a práva osob se zdravotním postižením do všech relevantních politik EU, včetně oblasti rozvojové spolupráce, a zdůrazňuje normativní a horizontální charakter této otázky; vyzývá EU, aby do své vnější politiky a politiky rozvojové pomoci začlenila boj proti diskriminaci na základě zdravotního postižení; vyzývá vlády třetích zemí, aby přezkoumaly své právní předpisy a sladily je s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá všechny státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a opakuje, jak je důležité ji řádně uplatňovat;

55.

vítá zapojení EU a jejích členských států do osmého zasedání otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí populace, zejména předložení společných příspěvků EU a vydání společných prohlášení o rovnosti, nediskriminaci, násilí, zneužívání a zanedbávání starších osob; je i nadále znepokojen vysokým výskytem „ageismu“ a dalších překážek bránících tomu, aby starší osoby mohly požívat svých lidských práv; vyzývá EU a členské státy, aby plně podpořily proces otevřené pracovní skupiny, a to i tím, že přidělí nebo podpoří přidělení dostatečných zdrojů na fungování této skupiny, a aby rovněž reagovaly na nadcházející výzvy k předkládání návrhů, konzultovaly a zapojovaly starší osoby do jejich přípravy a aby zahrnuly starší osoby do svých příslušných delegací;

56.

vítá aktivní zapojení EU do setkání, jehož cílem je přezkum evropské regionální prováděcí strategie Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí, jenž se konal v Lisabonu v roce 2017; zdůrazňuje, že Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí může výrazně pomoci lepšímu uplatňování práv starších osob;

57.

odsuzuje svévolné zadržování, mučení, pronásledování a usmrcování LGBTI osob; uznává, že sexuální orientace a genderová identita mohou zvýšit riziko diskriminace, násilí a pronásledování; konstatuje, že v řadě zemí na celém světě LGBTI osoby stále čelí pronásledování a násilí na základě své sexuální orientace; odsuzuje porušování tělesné integrity žen a menšinových skupin, které je v rozporu se základním právem na tělesnou integritu a identitu, jako je mrzačení ženských genitálií či genitálií intersexuálních jedinců; konstatuje, že 72 zemí stále kriminalizuje sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví a že ve 13 z těchto zemí je tento čin trestán smrtí; naléhavě tyto státy vyzývá, aby okamžitě změnily své právní předpisy; vítá úsilí EU o zlepšení práv a právní ochrany osob LGBTI; naléhavě žádá delegace EU a ambasády členských států, aby v plném rozsahu prováděly pokyny EU týkající se LGBTI osob; vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávy o provádění příslušných závěrů Rady v této oblasti; podotýká, že podle hodnocení prvního roku přijetí akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 (GAP II), podporovala práva osob LGBTI třetina delegací;

58.

odsuzuje pokračující porušování lidských práv, které je pácháno na osobách čelících hierarchiím založeným na příslušnosti ke kastě, diskriminaci na tomto základě, segregaci a překážkám spojeným s kastou, včetně znemožnění přístupu k zaměstnání, k právnímu systému a k dalším základním lidským právům; je hluboce znepokojen následnou institucionalizovanou diskriminací a znepokojivou frekvencí násilných útoků motivovaných kastou; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí a podpořily iniciativy na úrovni OSN a na úrovni delegací za účelem odstranění diskriminace na základě kasty;

59.

trvá na tom, že je důležité uplatňovat politiku rovnosti, která by umožnila všem národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám i původním obyvatelům, aby uplatňovali svá základní práva; vítá rezoluci Valného shromáždění OSN 71/178 ze dne 19. prosince 2016 o právech původního obyvatelstva, která uvádí, že rok 2019 je Mezinárodním rokem původních jazyků; připomíná, že podle zvláštního zpravodaje pro práva původního obyvatelstva došlo v posledních letech ke znepokojivému nárůstu diskriminace, útoků a hrozeb vůči původním obyvatelům a ke kriminalizaci a vraždění osob bránících svou půdu, území a zdroje, především žen; zdůrazňuje, že EU musí zajistit ochranu těchto obránců práv a rovněž, aby všechny trestné činy byly vyšetřeny a jejich pachatelé potrestáni; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně usilovaly o plné uznání, ochranu a podporu práv původních obyvatel; vyzývá státy, aby ratifikovaly ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu č. 169;

60.

bere na vědomí četné přínosy, které nabízí internet; je znepokojen tím, že velcí provozovatelé ve velkém měřítku shromažďují pro marketingové účely osobní údaje uživatelů bez jejich plného vědomí a / nebo souhlasu, které by pak mohly být použity potenciálně škodlivým způsobem, například k potlačování aktivit obránců lidských práv, porušování jejich svobody projevu a k falšování volebních výsledků a politického rozhodování; vyzývá datové společnosti, aby prováděly hodnocení zaměřená na lidská práva; vyjadřuje politování nad obchodními modely, které jsou založeny na porušování lidských práv, a žádá, aby byly osobní údaje shromažďovány v souladu s předpisy v oblasti ochrany údajů a s lidskými právy; vyzývá mezinárodní společenství včetně EU a jejích členských států, aby v této souvislosti naléhavě posílily a prováděly účinné právní předpisy;

61.

uznává, že terorismus a radikalizace představují akutní hrozby pro demokracii a lidská práva, a tudíž škodí společnosti, a vyjadřuje politování nad tím, že útoky spáchané v roce 2017 se často zaměřovaly na jednotlivce nebo skupiny, jež tyto hodnoty ztělesňují; hluboce odsuzuje, že v roce 2017 došlo na celém světě k více než 1 000 teroristickým útokům, které způsobily smrt asi 6 123 osob; podporuje úsilí EU v boji proti terorismu a radikalizaci a v oblasti prevence těchto jevů včetně iniciativ a sítí v rámci celé EU, jako je například síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci, znovu však opakuje, že veškeré úsilí musí být v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že vzdělání je nejlepším nástrojem pro předcházení radikalizaci; zdůrazňuje, že je třeba, aby se obětem terorismu dostalo zvláštní pozornosti a podpory, včetně psychologické podpory, individuálního posouzení situace každé oběti, právní pomoci, přístupu ke spravedlnosti, překladu a celkových účinných podpůrných služeb pro oběti; zdůrazňuje, že je třeba, aby strategie boje proti terorismu dodržovaly zásady právního státu a zajistily dodržování lidských práv; doporučuje, aby spolupráce se třetími zeměmi v otázkách boje proti terorismu zahrnovala důkladné posouzení rizik, pokud jde o základní práva a lidská práva, a aby zahrnovala záruky pro případ jejich porušování; vyzývá Komisi, aby docílila lepší výměny a koordinace informací prostřednictvím svých komunikačních kanálů a agentur s cílem rychle předcházet teroristickým hrozbám, identifikovat je a soudně stíhat odpovědné osoby;

62.

připomíná, že nedílnou součástí SZBP EU jsou sankce; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala sankce stanovené v právních předpisech EU, budou-li považovány za nutné ke splnění cílů SZBP, zejména s cílem chránit lidská práva a konsolidovat a podporovat demokracii, přičemž je nutné zajistit, aby sankce neměly dopad na civilní obyvatelstvo; požaduje, aby byly tyto sankce zaměřené na úředníky, kteří se dopouštějí porušování lidských práv, s cílem potrestat je za jejich zločiny a protiprávní jednání;

63.

zastává názor, že sport může hrát pozitivní úlohu při prosazování lidských práv; vyjadřuje však politování nad skutečností, že existuje zvláštní vzájemná souvislost mezi určitými druhy porušování lidských práv a velkými sportovními událostmi v hostitelských nebo kandidátských zemích; připomíná, že mezi tato porušení patří např. vystěhovávání, umlčování občanské společnosti a obránců lidských práv a vykořisťování pracovníků při výstavbě velkých sportovních zařízení; vyzývá EU, aby vytvořila politický rámec Unie pro sport a lidská práva a aby jednala s národními sportovními svazy, korporátními subjekty a organizacemi občanské společnosti o způsobu jejich zapojení do takovýchto akcí; vyzývá mezinárodní a domácí sportovní subjekty a organizace i země, které hostí významné akce, aby se zavázaly k řádné správě věcí veřejných a ochraně lidských práv, včetně pracovních práv a svobody sdělovacích prostředků i ochrany životního prostředí, a aby v období před velkým sportovními událostmi i v jejich průběhu prováděly antikorupční opatření a aby také zajistily nápravu v případě veškerého porušování lidských práv; vítá rozhodnutí, které v listopadu 2017 přijala Mezinárodní organizace práce, a sice že uzavře řízení ve věci zacházení s přistěhovaleckými pracovníky v rámci příprav na mistrovství světa FIFA v roce 2022; bere na vědomí dohodu o reformách, která, bude-li účinně provedena, poskytne pracovníkům lepší ochranu;

64.

naléhavě vyzývá EU, aby zavedla účinné a udržitelné politiky k boji proti celosvětové změně klimatu; zdůrazňuje, že změna klimatu je jednou z hlavních příčin vnitřního vysidlování, a tudíž i jednou z hlavních příčin nucené migrace; vyzývá mezinárodní společenství, aby vypracovalo opatření, jejichž prostřednictvím jí bude možné čelit a chránit dotčené osoby; konstatuje, že zahraniční politika EU by měla rozvíjet kapacity pro sledování rizik souvisejících se změnou klimatu, včetně prevence krizí a vnímavosti vůči konfliktům; domnívá se, že následné a rychlé kroky v oblasti klimatu mají zásadní význam pro předcházení sociálním, hospodářským, ale rovněž bezpečnostním rizikům, pro prevenci konfliktů a nestability a v neposlední řadě i pro zabránění značným politickým, sociálním a hospodářským nákladům; zdůrazňuje tedy, že je důležité začlenit diplomacii v oblasti klimatu do politik EU pro předcházení konfliktům, které rozšíří a přizpůsobí rozsah misí a programů EU ve třetích zemích a v oblastech konfliktů; zdůrazňuje proto, že je třeba urychleně přijmout politická opatření ke snížení dopadu změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou;

o o

65.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 70. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

(1) Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.

(2) A/HRC/33/44

(3) A/AC.278/2017/2.

(4) Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 12.

(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0292.

(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0201.

(7) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

(8) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 111.

(9) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.

(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.

(11) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(12) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.