EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.10.2018

COM(2018) 686 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019

{SWD(2018) 434 final}

1.Úvod

Normy jsou nepostradatelnými nástroji pro řádné fungování jednotného trhu. Podporují větší hospodářský růst tím, že odstraňují překážky, které brání inovativním a konkurenceschopným výrobkům a službám vstoupit na trhy, a rozšiřují obchod na nové trhy. Normy zlepšují kompatibilitu, kvalitu a výkonnost výrobků a služeb, jelikož výrobcům nabízejí stabilní základ pro investování do nových technologií a digitalizace procesů. Normy také výrobcům pomáhají řídit přechod na nízkouhlíkové zdroje energie, zapojit se do globálních hodnotových řetězců a obohacovat výrobky o prvky služeb.

Klíčem k maximalizaci pozitivního dopadu normalizace je vytvořit součinnost uvnitř evropského systému normalizace, a to rovněž s ohledem na mezinárodní rozměr normalizace. Součinnost musí zahrnovat malé a střední podniky a začínající podniky, a tím podpořit inovace a technologie na vnitřním trhu.

Komise sleduje svůj hlavní cíl inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění prostřednictvím opatření vymezených v jejích ročních pracovních programech. Evropské normy hrají v mnoha z těchto opatření hlavní podpůrnou roli, protože usnadňují provádění příslušných právních předpisů tím, že nabídnou předpoklad shody s jejich základními požadavky. Kromě toho normy poskytují interoperabilitu mezi řadou odvětví, např. v odvětví informačních a komunikačních technologií, umožňují rozvoj nových technologií, aplikací a služeb a podporují evropský růst a konkurenceschopnost.

Kromě harmonizovaných norem formálně požadovaných Komisí na podporu legislativního aktu existuje také celá řada evropských norem a evropských produktů normalizace vytvořených evropskými normalizačními organizacemi 1 . Tyto normy nemusí být formálně vyžadovány, ale jsou stále zapotřebí k podpoře provádění politik Komise. Tento roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019 vymezuje některé hlavní politické oblasti, které jsou z tohoto hlediska důležité: energetika, oběhové hospodářství, obrana, bezpečnost, vnitřní trh, jednotný digitální trh. Určuje strategické priority pro evropskou normalizaci na podporu jak právních předpisů EU, tak jejích politik. Roční pracovní program Unie také klade tyto strategické priority do širšího kontextu mezinárodní spolupráce v oblasti normalizace.

Evropský systém normalizace je založen na jedinečném systému přednostního partnerství soukromého a veřejného sektoru mezi Komisí a evropskými normalizačními organizacemi, který odráží ustanovení nařízení (EU) č. 1025/2012 2 . Tento roční pracovní program Unie na rok 2019 definuje hlavní směry pro budoucí rozvoj tohoto partnerství, včetně důležité zásady inkluzivnosti.

Od přijetí sdělení o evropských normách pro 21. století 3 spolupracuje Komise úzce se svými partnery z řad průmyslu, veřejných orgánů, nevládních organizací a akademické obce na provádění iniciativ navržených ve sdělení, včetně cyklu řízení posilujícího dialog se spolunormotvůrci EU a vývoje společné iniciativy v oblasti normalizace 4 . Společná iniciativa v oblasti normalizace bude dokončena v roce 2019 a roční pracovní program Unie na rok 2019 navrhuje oblasti priorit pro její poslední rok provádění.

Tento pracovní program byl připraven s velmi cennými vstupními informacemi z interinstitucionálního dialogu uspořádaného v červnu 2018, do kterého se zapojili zástupci na vysoké úrovni subjektů činných v oblasti normalizace, průmyslu, Komise, Evropského parlamentu, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a dalších evropských zúčastněných stran v oblasti normalizace.

Tato událost byla příležitostí k výměně nápadů ke strategickým otázkám, poskytnutí zpětné vazby k iniciativám Komise v oblasti normalizace a otevřené diskuzi o budoucích politických prioritách a způsobech posílení evropského systému normalizace. Diskuze se dotkla řady témat, včetně obecného fungování systému normalizace, otázek ohledně procesu jeho řízení a zaměření priorit EU v oblasti normalizace, to vše rovněž i v širším mezinárodním kontextu. Na příspěvek evropského vzdělávacího systému k podpoře nových technologií a přípravě nové generace odborníků bylo poukázáno jako na obzvláště důležitý aspekt. Stejně tak Evropská platforma pro normalizaci v oblasti IKT složená z mnoha zúčastněných stran 5   a průběžný plán pro normalizaci IKT byly vyzdviženy jako vzor kooperativního plánování a zapojení zúčastněných stran.

Komise prozkoumává možné pokračování tohoto formátu v budoucnu, přičemž se bude opírat o důležité poznatky z tohoto dialogu. Jeho výsledky budou využity při probíhajícím stanovování priorit v oblasti normalizační práce a poslouží jako podklad pro interní úvahy a přípravná opatření před zprávou o provádění nařízení (EU) č. 1025/2012. Tuto zprávu připraví Komise a předá ji Evropskému parlamentu a Radě 6 .

2.Strategické priority pro evropskou normalizaci na podporu právních předpisů a politik Unie 7

2.1.Opatření na podporu strategie pro jednotný digitální trh

Dostupnost norem a technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií, zejména k zajištění interoperability mezi výrobky, službami a zařízeními, je pro dosažení všech výhod, které může jednotný digitální trh přinést, zásadní. Komise ve spolupráci s evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi a dalšími fóry či konsorcii, jakož i se zúčastněnými stranami z odvětví průmyslu a společenskými subjekty učinila pokrok ve všech prioritních oblastech stanovených ve sdělení o prioritách pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh 8 , jak se uvádí ve zprávě o provádění normalizační politiky EU a o přínosu evropských norem k politikám Unie 9 .

Digitalizaci vede potřeba jednotlivých výrobních odvětví zvýšit svou výkonnost, ale také očekávání jejich zákazníků a dodavatelů. Při vypracovávání norem pro oblast informačních a komunikačních technologií je proto důležité zapojit nejen poskytovatele, ale také příjemce, včetně zranitelných a menšinových skupin ve společnosti, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Na otázky normalizace je potřeba se zaměřit i na úrovni EU, aby se zajistilo náležité zohlednění příslušných právních předpisů, např. pravidel EU pro ochranu údajů.

Potřeby normalizace na podporu politik EU jsou uvedeny v každoročně aktualizovaném průběžném plánu pro normalizaci IKT zveřejněném Komisí. Verze průběžného plánu pro normalizaci IKT pro rok 2018 10 uvádí 170 akcí týkajících se čtyř tematických oblastí: základní předpoklady, společenské problémy, inovace pro jednotný trh a udržitelný růst.

Vytvoření těch správných podmínek pro to, aby se digitální sítě a služby úspěšně rozvíjely, je jedním ze tří pilířů strategie jednotného digitálního trhu. Normalizace jej v roce 2019 podpoří tím, že se zaměří na internet věcí, data velkého objemu, blockchain (technologie distribuovaných databází), spolupracující inteligentní dopravní systémy a autonomní řízení, elektronické zdravotnictví, chytrá města, přístupnost, elektronickou správu a umělou inteligenci. Harmonizace týkající se spektra 5G a dostupnosti celosvětových norem pro 5G do konce roku 2019, jak stanoví akční plán 5G, bude podporovat investice do sítí a aplikací 5G.

Požadavky kybernetické bezpečnosti by měly nabízet paralelní ochranu před kybernetickými útoky na kontrolní procesy, systémy a zařízení programového a technického vybavení. Komise ve svém návrhu nařízení, aktu o kybernetické bezpečnosti z roku 2017 11 , navrhla vytvoření rámce EU pro certifikaci bezpečnosti IKT pro výrobky a služby. Systémy certifikace budou používat normy a technické specifikace jak k vyjádření, tak k posouzení shody s uvedenými požadavky týkajícími se kybernetické bezpečnosti.

Technologie blockchain podporuje bezpečné a kontrolovatelné uchování údajů a snižuje transakční náklady, čímž podstatně zvyšuje míru sledovatelnosti a bezpečnosti hospodářských transakcí on-line. Jelikož systém spojuje veřejné a soukromé sítě, je zapotřebí normalizace, aby se zajistila interoperabilita mezi různými konfiguracemi blockchainových technologií. Dne 1. února 2018 spustila Komise fórum a středisko EU pro sledování technologie blockchain, jehož pracovní skupina pro politiku blockchainu a rámcové podmínky se zaměří mimo jiné na otázky technologického a ekosystémového rozvoje, např. interoperability, kde může normalizace přinést řešení. Rovněž určí normalizační potřeby blockchainu na úrovni EU 12 .

Umělá inteligence má rozsáhlý dopad na hospodářství a společnost a v mnoha aspektech ovlivňuje náš každodenní život. Je nezbytné učinit výrobky a služby umělé inteligence prodejnými a zajistit dodržování bezpečnostních norem 13 . Evropská aliance pro umělou inteligenci bude evropskou referenční platformou pro úvahy a diskuzi o umělé inteligenci. Komise vytváří skupinu odborníků na vysoké úrovni, která bude sloužit jako řídící skupina pro práci Evropské aliance pro umělou inteligenci a bude pomáhat se stanovením potřeb normalizace.

2.2.Opatření na podporu energetické unie a klimatu

Cíle pro snížení emisí CO2 pro všechny typy vozidel usilují o snížení emisí skleníkových plynů z odvětví dopravy při zajištění konkurenceschopnosti odvětví a směřování k úsporám spotřebitelů na palivu. Tyto cíle mohou rovněž zlepšit kvalitu ovzduší v našich městech a prospět životnímu prostředí. Zároveň vyzývají automobilový průmysl, aby nalezl způsoby, jak snížit spotřebu paliv. Komise stanovila své cíle 14 , přičemž úkolem normalizace je poskytnout normy, které pomohou výrobnímu odvětví se snižováním emisí CO2 prostřednictvím stimulace inovací a zlepšení účinnosti vozidel (např. aerodynamického výkonu).

Jakožto součást třetího balíčku týkajícího se mobility 15 je cílem navrhovaného nařízení EU o označování pneumatik 16 přispět k tomu, že spotřebitelům budou při nákupu pneumatik poskytovány lepší informace o palivové účinnosti, bezpečnosti a hluku. Normy by například mohly podpořit vývoj harmonizovaných testů výkonnosti, např. aby byla na štítku uvedena výkonnost na ledu, a spotřebitelům se tak dostalo úplnější představy o výkonnosti pneumatik v zimních podmínkách. Navrhované nařízení také připravuje půdu pro možné zahrnutí informací o oděru pneumatik na štítek. Oděr pneumatik byl označen za jednoznačně nejvýznamnější zdroj znečištění mikroplasty, ale chybí metody testování podporující takové politické opatření.

Nakonec normy mohou podporovat ekologizaci odvětví námořní dopravy prostřednictvím využívání alternativních paliv (např. zkapalnělý zemní plyn vyrobený z fosilií, biomasa, technologie přeměny elektřiny na plyn, elektřina, vodík) pro uplatnění v lodní dopravě.

Komise rozšiřuje požadavky na ekodesign na nové kategorie výrobků: čerpadla, lokální topidla, lokální topidla na pevná paliva, ohřívače vzduchu, chladicí zařízení, vysokoteplotní procesní chladiče a ventilátorové konvektory u klimatizací a baterie. V nadcházejících letech se očekává, že normalizace poskytne technické specifikace potřebné k zavedení těchto nových požadavků.

2.3.Opatření na podporu akčního plánu pro oběhové hospodářství

Bezpečnější doprava, méně znečisťující vozidla a pokročilejší technologická řešení podporují konkurenceschopnost průmyslu EU a přináší jejím občanům zjevný prospěch. Komise stanovila strategický akční plán 17 pro vývoj a výrobu baterií v Evropě založený na práci Evropské bateriové aliance 18 . Plán konkrétně počítá s kroky směrem k normalizaci, aby se určila možnost vývoje normalizovaného systému EU pro posouzení životního cyklu baterií. Kromě toho by se mohla zvážit role ekodesignu, aby bylo možné předložit požadavky na udržitelný design a používání baterií. V tomto kontextu bude u evropských norem prozkoumána jejich možná úloha při zajištění bezpečné a udržitelné výroby, (opětovného) použití a recyklace baterií.

Pokud jde o plasty, jedním z důvodů nízkého využívání recyklovaných plastů jsou pochybnosti mnoha obchodních značek a výrobců, kteří se obávají, že recyklované plasty nebudou splňovat jejich potřeby spolehlivých a velkoobjemových dodávek materiálů se stálými specifikacemi kvality. S ohledem na tuto skutečnost by vývoj norem pro kvalitu tříděného plastového odpadu a recyklovaných plastů mohl napomoci většímu začlenění recyklačních činností do hodnotového řetězce v odvětví plastů. Po stanovení potřeb normalizace 19 Komise navrhne vypracování norem zaměřujících se na procesní otázky a otázky infrastruktury pro recyklaci. Kromě toho Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství uvádí potřebu vyvinout metody posouzení ztrát mikroplastů mimo jiné z textilních zdrojů. Normalizační orgány budou mít v roce 2019 za úkol přezkoumat a případně vypracovat metody testování, ke kterým zavazuje mezioborová dohoda 20 , aby se posoudilo uvolňování mikroplastů do vodního prostředí v průběhu praní syntetických textilních výrobků.

Ve svém nedávném návrhu směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí 21 Komise mimo jiné navrhuje zavést požadavek, aby bylo možné uvádět na trh pouze nádoby na nápoje s připevněnými uzávěry a víčky, jelikož tyto uzávěry a víčka patří mezi nejčastěji nacházené odpadky. S cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu po vstupu směrnice v platnost Komise rovněž do návrhu zařadila vypracování harmonizované normy, což Rada i Evropský parlament považují za zásadní.

2.4.Opatření na podporu integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou

Normalizace je důležitým předpokladem integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu. Vývoj hlavních technických norem je velmi důležitý pro zajištění interoperability různých systémů a může do velké míry usnadnit přijetí inovativních řešení. Nedávno přijatý balíček opatření v oblasti mobility, který má pomoci odvětví dopravy s konkurenceschopným a společensky spravedlivým přechodem na čisté energie a digitalizaci, uvádí řadu iniciativ. Například při vytváření konvojů vozidel se skupina samořízených vozidel může pohybovat bezpečně za použití automatizovaných inteligentních ovládacích systémů, které mezi sebou komunikují. V tomto případě vedoucí vozidlo ovládá rychlost a směr všech ostatních, což představuje slibnou technologii pro to, aby naše silnice byly bezpečnější a doprava efektivnější. Normalizace by měla podpořit provádění navrhovaného nařízení EU 22 poskytnutím technické specifikace, která řeší potřeby systému, pokud jde o vzájemné propojení a interoperabilitu. Současně bude Komise pracovat na řešení 23 otázek spektra, aby podpořila technologie rádiového přístupu pro propojenou a automatizovanou mobilitu v pásmu 5,9 GHz.

Aby se zajistily podmínky bezpečného provozu na území EU, musí dojít ke sbližování u projektů, výstavby a řízení silniční infrastruktury. Normy by mohly podpořit harmonizaci a sdílení znalostí mezi členskými státy ohledně uznávaných postupů a požadavků.

Kromě toho se za účelem lepší bezpečnosti, odstranění technických překážek a rychlého zavádění inovací bude nadále věnovat pozornost zavedení nových technických specifikací pro interoperabilitu týkající se subsystémů infrastruktury a kolejových vozidel železničního systému.

Dokončení hlavní sítě a koridorů transevropské dopravní sítě (TEN-T) zvýší přepravní kapacitu na vnitřním trhu, aniž by se zvýšily emise CO2. Normalizace by mohla podpořit řešení k zajištění interoperability a komunikace mezi elektronickými systémy sítě.

V kombinaci s elektronickou fakturací učiní elektronické informace o nákladní dopravě odvětví logistiky účinnějším. U elektronických informací o nákladní dopravě by normy měly usnadnit vypracování jednotného přístupu k přijímání elektronických dokumentů.

Komise bude rovněž požadovat aktualizaci norem potřebných pro kontrolu a testování nebezpečného zboží přepravovaného mezi členskými státy.

2.5.Opatření na podporu evropského obranného akčního plánu

Evropský trh s obranným vybavením trpí roztříštěností a nedostatkem spolupráce v průmyslu. Proto je jedním ze tří z opatření oznámených v obranném akčním plánu 24 zajištění otevřeného a konkurenceschopného jednotného trhu EU pro obranu. Evropská normalizace svými výsledky prokázala podporu otevřenosti a hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Komise Evropské obranné agentuře navrhla zahájení vývoje akčního plánu pro normalizaci v oblasti obrany ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi.

2.6.Opatření na podporu kosmické strategie pro Evropu

Zavádění systému Galileo má být dokončeno do roku 2020, současně s fází využití (zahájenou v roce 2017). To znamená, že do té doby bude plně zaveden vesmírný segment a veškeré služby budou prohlášeny za plně funkční. Komise Agentuře pro evropský globální navigační družicový systém navrhla, aby zahájila vývoj akčního plánu pro normalizaci v dané oblasti ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi.

2.7.Opatření na podporu evropského programu pro bezpečnost

V zájmu řešení nových problémů v oblasti bezpečnosti EU financuje výzkumnou činnost na podporu zdokonalování bezpečnostních technologií na evropské úrovni. Základna bezpečnostního průmyslu EU se nachází v dostatečně silné pozici, aby dodala potřebná řešení. Nicméně toto odvětví musí překonat stávající roztříštěnost, aby mohlo využívat výsledky výzkumu financovaného EU. Tento nedostatek by mohly překonat normy. Mohou nabídnout značné úspory a omezit informační asymetrie mezi stranami dodávky a poptávky u přeshraničních transakcí.

3.Mezinárodní spolupráce

Podpora konkurenceschopného postavení výrobního odvětví EU v celosvětovém hodnotovém řetězci a posílení jeho přítomnosti na mezinárodních trzích jsou hlavní podmínky pro vytváření pracovních míst a růst v Evropě, zejména vzhledem k měnící se dynamice v mezinárodních obchodních politikách 25 .

Těchto cílů lze dosáhnout především zaměřením se na co největší soudržnost mezinárodních a evropských norem a podporou všeobecného používání evropských a/nebo mezinárodních norem mimo EU.

V roce 2019 Komise ještě více zintenzivní svůj politický dialog s mezinárodními normalizačními orgány a nadále se bude účastnit příslušných mezinárodních fór 26 . Bude rovněž spolupracovat s mezinárodními normalizačními organizacemi (ISO, IEC, JTC1, ITU-T) a případně i s jejich technickými výbory.

Komise bude rovněž propagovat evropskou normalizaci a přispívat ke kapitolám o technických překážkách obchodu při vyjednávání, vypracovávání a provádění různých mezinárodních politických opatření, např. dohod o volném obchodu 27 , dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou 28 , Východního partnerství 29 , obnoveného partnerství mezi EU a Afrikou 30 a procesu propojování Evropy a Asie 31 .

Komise zahájí dialog o normách se Spojenými státy americkými s cílem usnadnit obchod, zmírnit byrokratické překážky a snížit náklady 32 .

Komise rovněž zajistí kontinuitu projektů ke zviditelnění, jako jsou stávající programy vyslaných evropských odborníků v oblasti normalizace do Indie a Číny a internetová platforma pro normalizaci s Čínou 33 , jakož i projektů spojených s mezinárodní spoluprací v oblasti normalizace IKT 34 . Celkovým cílem těchto akcí je představit evropský systém normalizace jako lákavou alternativu k jiným regionálním nebo národním normalizačním opatřením, poskytnout informace důležité pro normalizaci a podpořit dvoustrannou spolupráci ve věcech normalizace.

Kromě toho tato opatření podpoří evropské společnosti, které mají potíže se získáním přístupu na trhy mimo EU kvůli problémům s normalizací. Komise plánuje obnovit stávající projekt v Indii na období od poloviny roku 2019 do roku 2022. Komise bude podporovat uspořádání setkání Projektu partnerství třetí generace (3GPP) v Evropě, aby napomohla aktivní účasti široké škály evropských delegátů z řad hlavních průmyslových aktérů, včetně malých a středních podniků, akademické obce a výzkumných institucí.

4.Partnerství veřejného a soukromého sektoru

4.1.Řízení

Včasné dodání norem vysoké kvality vyžaduje trvalou spolupráci a budování důvěry mezi oběma stranami partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti evropské normalizace. Obě strany by se měly obzvláště soustředit zejména na kvalitu harmonizovaných norem, jež zakládají předpoklad shody. Tento typ norem musí být v souladu s nejnovější judikaturou v tomto ohledu a s nařízením o evropské normalizaci a splňovat právní požadavky příslušných odvětvových právních předpisů. Komise bude na základě nejnovější judikatury nadále přehodnocovat své postupy a sdílet je se zúčastněnými stranami prostřednictvím společné iniciativy v oblasti normalizace zahájené v roce 2016 a prostřednictvím akčního plánu pro uvádění odkazů na harmonizované normy, na kterém se dohodla Komise a evropské normalizační organizace v roce 2017 35 . Evropské normalizační organizace se vyzývají, aby za nejvyšší prioritu považovaly problematiku harmonizovaných norem, na něž dosud nebyl učiněn odkaz, s cílem dosáhnout vysokých standardů kvality požadovaných trhem a zákonodárcem a zajistit včasné zveřejňování příslušných odkazů v Úředním věstníku Evropské unie.

Při provádění uvedeného akčního plánu v roce 2019 se Komise zaměří na další konsolidaci nového systému poradců v oblasti harmonizovaných norem, který byl zaveden v roce 2018. Systém byl zřízen za účelem ověřování a posuzování kvality navrhovaných harmonizovaných norem a jejich souladu s příslušnými evropskými právními předpisy a politikami.

Komise bude nadále podporovat proces řízení prostřednictvím svých pravidelných strukturovaných dialogů s evropskými normalizačními organizacemi. To se ukazuje jako užitečný rámec pro včasné řešení překážek a účinné provádění dohodnutých opatření.

4.2.Inkluzivnost

Komise opakuje svou výzvu pro evropské normalizační organizace, národní normalizační orgány 36 a organizace uvedené v příloze III (SBS, ANEC, ETUC a ECOS) 37 , aby nadále vyvíjely úsilí o zapojení zúčastněných stran a zesílily svou spolupráci, v případě potřeby přijetím vnitřních pravidel a postupů.

Komise má v úmyslu ukázat příznivý dopad inkluzivnosti na kvalitu evropské normalizace a její schopnost dosáhnout nejmodernějších výsledků, jež mohou podpořit konkurenceschopnost podniků při současném zohlednění potřeb malých podniků a občanské společnosti. Komise proto požádá organizaci SBS zastupující malé podniky v evropské normalizaci, aby poskytla konkrétní příklady prokazující, jak účast malých a středních podniků na normalizaci vytváří přidanou hodnotu prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti. Rovněž organizace zastupující environmentální zájmy a zájmy spotřebitelů a pracovníků v oblasti normalizace (ANEC, ETUC a ECOS) by měly poskytnout příklady ilustrující, jak jejich zapojení do normalizace přináší prospěch širší společnosti. Takové příklady mohou sloužit jako referenční hodnoty a osvědčené postupy, které mohou následovat další organizace.

Kromě toho by bylo užitečné, pokud by organizace uvedené v příloze III posílily a vyzdvihly propojení se svými pobočkami v různých členských státech. Je důležité, aby jejich vnitrostátní členové viděli výhody zapojení organizací uvedených v příloze III do evropské normalizace a podpořili legitimitu těchto organizací.

Evropské normalizační organizace by také měly informovat o případech, kdy účast nedostatečně zastoupených zainteresovaných stran, zejména organizací uvedených v příloze III, prospěla systému evropské normalizace a způsobu, jakým funguje.

Komise se bude nadále zabývat inkluzivností a souvisejícími problémy ve svém dvoustranném dialogu s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

4.3.Hodnocení nařízení

V čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci se stanoví, že do 31. prosince 2015 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění uvedeného nařízení.

V tomto kontextu zahájí Komise v roce 2019 nezávislý přezkum evropského systému normalizace, aby posoudila jeho výkonnost. Nezávislý přezkum bude vycházet z výsledků společné iniciativy v oblasti normalizace a pravděpodobně i z výsledků studie o dopadu normalizace.

4.4.Financování evropské normalizace

Současné rámcové dohody o partnerství s CEN, CENELEC a ETSI, které poskytují právní rámec pro financování evropské standardizace Unií, skončí v prosinci 2020. S cílem omezit administrativu evropských normalizačních organizací a umožnit všem národním normalizačním orgánům účastnit se vývoje norem Komise posoudí nová možná opatření ke zjednodušení financování evropské normalizace rozšířením využívání jednorázových částek na všechny formy grantů. Pro výpočet stupnic jednotkových nákladů a jednorázových částek Komise požádá evropské normalizační organizace, aby poskytly své metodiky, statistiky a osvědčení o auditu.

Kromě toho s ohledem na příští rámcové dohody o partnerství, které se řídí časovým plánem příštího víceletého finančního rámce (na období 2021–2027), prozkoumá Komise společně s evropskými normalizačními organizacemi a organizacemi uvedenými v příloze III způsoby, jak nejlépe definovat aktualizované klíčové ukazatele výkonnosti a jejich zavedení u příslušných činností. Jednání o příštích rámcových dohodách o partnerství budou zahájena v roce 2019.

5.Plnění společné iniciativy v oblasti normalizace

Společná iniciativa v oblasti normalizace funguje podle společné vize pro normalizaci, která je založena na vzájemně dohodnutých zásadách. Od jejího podpisu v červnu 2016 byla iniciativa rozvíjena zúčastněnými stranami a podporována Komisí a v zásadě bude ukončena v roce 2019. Komise bude poté analyzovat předložené výsledky. Ty se dělí na tyto kategorie:

1. povědomí o evropském normalizačním systému, vzdělávání v této oblasti a jeho pochopení;

2. koordinace, spolupráce, transparentnost a inkluzivnost;

3. konkurenceschopnost a mezinárodní rozměr.

5.1.Studie o hospodářských a společenských dopadech normalizace

Normy hrají zásadní, i když někdy neviditelnou úlohu při podpoře hospodářského růstu prostřednictvím své role při posilování produktivity, konkurenceschopnosti, inovací a blaha společnosti. Kromě toho nejsou dostatečně chápány dopady norem v rámci podniků a jejich dodavatelských řetězců. Totéž platí pro veřejný sektor, který nemá vždy povědomí o důsledcích používání norem ve veřejných politikách a není o nich informován.

Proto na základě výzvy Rady a v souladu se společnou iniciativou v oblasti normalizace připravuje Komise studii o hospodářských a společenských dopadech normalizace v EU. Výběrové řízení jako předzvěst zahájení studie je plánováno v roce 2018 a je podporováno studií proveditelnosti, která byla započata v roce 2017.

(1)

CEN – Evropský výbor pro normalizaci, CENELEC – Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice a ETSI – Evropský ústav pro telekomunikační normy.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci.

(3)

COM(2018) 358.

(4)

C(2016) 3211.

(5)

  https://ec.europa.eu/digital-single-market/european-multi-stakeholder-platform-ict- standardisation

(6)

V souladu s povinností stanovenou v čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1025/2012.

(7)

Viz opatření v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto sdělení.

(8)

COM(2016) 176.

(9)

COM(2018) 26 a SWD(2018) 15.

(10)

  http://ec.europa.eu/growth/industry/policy/ict-standardisation_cs#rolling_plan_ict_standardisation

(11)

COM(2017) 477.

(12)

Komise je zapojena do normalizace přímo prostřednictvím spolupráce s technickým výborem 307 Mezinárodní normalizační organizace pro blockchain a distribuované technologie. Rovněž spolupracuje s pracovní skupinou Evropského výboru pro standardizaci (CEN) pro blockchain a technologie distribuované účetní knihy (Distributed Ledger Technologies), jejímž původním úkolem je předložit bílou knihu o normalizaci blockchainu. Rovněž určí veškeré potřeby týkající se normalizace blockchainu na úrovni EU.

(13)

Viz podrobnosti v COM(2018) 237.

(14)

COM(2018) 284.

(15)

  https://ec.europa.eu/transport/modes/road/news/2018-05-17-europe-on-the-move-3_en

(16)

COM(2018) 296.

(17)

 Příloha 2 sdělení COM(2018) 293.

(18)

 Evropská bateriová aliance (EBA) byla zřízena v říjnu 2017 místopředsedou Komise Šefčovičem: https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-battery-alliance_cs.

(19)

Výsledky nedávno provedené „doplňkového a předběžného opatření týkajícího se udržitelných chemických látek“ podle grantové dohody č. CEN/000/2017-05 o udržitelných chemických látkách.

(20)

Dohodu podepsalo pět průmyslových sdružení: AISE, CIRFS, EOG, EURATEX a FESI.

(21)

COM(2018) 340.

(22)

COM(2018) 286.

(23)

Viz podrobnosti ve sdělení COM(2018) 283.

(24)

COM(2016) 950.

(25)

Důsledky měnící se mezinárodní dynamiky pro zapojení politiky Komise (např. průmyslové politiky) byly mezi tématy, o kterých se do června 2018 diskutovalo v rámci interinstitucionálního dialogu o normalizaci.

(26)

Např. Světová obchodní organizace a výbory Organizace spojených národů.

(27)

  http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/negotiations-and-agreements/

(28)

Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(29)

Východní partnerství je společnou iniciativou zapojující EU, její členské státy a šest východoevropských partnerů: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina.

(30)

COM(2017) 763 final.

(31)

JOIN(2018) 31.

(32)

  http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-4687_cs.htm

(33)

  https://webgate.ec.europa.eu/cesip/

(34)

  www.indico-ictstandards.eu ; www.standict.eu

(35)

Viz akční plán v pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2018) 15.

(36)

Národní normalizační orgány ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1025/2012.

(37)

Small Business Standards (Normy pro malé podniky) , Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci , Evropská konfederace odborových svazů a Evropská občanská organizace ochránců životního prostředí pro normalizaci