Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu

[COM(2018) 97 final]

(2019/C 62/12)

Zpravodaj:

Carlos TRIAS PINTÓ

Konzultace	Evropská komise, 10. 4. 2018
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	7. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	164/6/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Pokud jde o řešení klíčových výzev, před nimiž stojí unie kapitálových trhů, a o posílení odolnosti eurozóny, je nejdůležitější hnací silou pro obnovení důvěry v trhy a propojení úspor s udržitelnými investicemi robustní systém financování udržitelného růstu orientovaný na dlouhodobost, který poskytuje doplňující zdroje financování pro malé a střední podniky a podporuje projekty v oblasti zelených a sociálních infrastruktur.

1.2

Výbor vítá akční plán Komise a souhlasí s tím, že Evropa „se může [v celosvětovém měřítku] stát vybraným cílem pro udržitelné investice“ (1). Výbor se domnívá, že je důležité zaručit dlouhodobou konkurenceschopnost EU. V širším slova smyslu to zahrnuje podporu trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl udržitelného rozvoje č. 8).

1.3

Tyto výzvy je třeba řešit harmonicky společným úsilím všech zúčastněných, včetně subjektů z finančního odvětví, podniků, občanů a úřadů. Kromě toho je uskutečnění přechodu k modelu udržitelného růstu složitý úkol a bude se nepochybně jednat o postupný proces přihlížející ke specifickým podmínkám v jednotlivých odvětvích.

1.4

Měla by být upřednostňována globální vize, spolupráce a hlubší integrace mezi členskými státy. Je nanejvýš důležité, aby v této oblasti celá EU vystupovala jednotně a dodržovala stejný přístup. To napomůže nejen dosáhnout stanovených cílů, ale také to umožní pokrok v dalších důležitých oblastech, jako je energetická unie, bankovní unie, unie kapitálových trhů a Digitální agenda.

1.5

Udržitelné hospodářské modely musí spočívat na odlišném finančním systému, v němž budou na rovnoprávném základě vedle sebe existovat bankovní instituce různých velikostí a s různými obchodními modely a také další finanční subjekty. Proto je zásadní dokončit předpisy a zlepšit jejich důslednost a řádné uplatňování, přičemž je potřeba dodržovat zásadu proporcionality.

EHSV se domnívá, že v Evropě, která nikoho nenechá stranou, musí jít přesměrování kapitálových toků k udržitelnější ekonomice nevyhnutelně ruku v ruce s finančním začleňováním a sociální soudržností. Prohlubování rozdílů mezi příjmy občanů může být totiž překážkou pro udržitelný růst, a správa a řízení institucí a společností musí proto současnou situaci opět vyvážit.

1.6

Je nutné zajistit náležitou úroveň soudržnosti mezi různými stávajícími finančními rámci na celosvětové úrovni a vycházet při tom celkově z cílů udržitelného rozvoje, které stanovila OSN, a podle nich rozvrhnout udržitelnou taxonomii (2). Obnovená taxonomie navržená v akčním plánu by měla být prosazována na globální úrovni a měla by být jednotně a současně začleněna do práva EU ve všech členských státech, aby se zajistila její pravidelná revize a aktualizace.

1.7

Stručně řečeno, EHSV důrazně podporuje plán Komise pro financování udržitelného růstu, díky kterému by se měl stát celý hodnotový řetězec udržitelnější, vyjadřuje však několik názorů na opatření uvedená v plánu a jejich provádění: I. Ucelený přístup využívající metodiku životního cyklu k začleňování finanční významnosti (3) do investičního procesu vyžaduje udržitelné investice a odpovědné poskytování úvěrů: jedno bez druhého by bylo nedůsledné a brzdilo by dokončení finanční unie (bankovní a kapitálové). II. Taxonomie by měla být dynamická a měla by být vytvářena postupně na základě jasné definice environmentálních, sociálních a správních kritérií pro udržitelné ekonomické činnosti. Je vhodné začít nejprve nastavením environmentálních faktorů (E) a zavést současně ochranná opatření v sociální oblasti a oblasti řádného řízení společností. III. Uvedených deset opatření vykazuje velkou míru vnitřní koherence a vzájemné interakce. Proto je potřeba dobře sladit konfiguraci nové taxonomie (opatření č. 1), její zvážení ratingovými agenturami (opatření č. 6) za účelem vypracování systémů hodnocení na základě důvěryhodných informací poskytnutých podniky (opatření č. 9), které doplňují označení (opatření č. 2) a udržitelné referenční hodnoty (opatření č. 5). Subjekty finančního systému tak budou mít k dispozici spolehlivý základ pro zahrnutí environmentálních faktorů, sociálních faktorů a faktorů správy a řízení společností (ESG) do svých investičních rozhodnutí (opatření č. 7), přičemž budou vycházet z předběžného poradenství a interakce s klienty (opatření č. 4). To vše proběhne v rámci fiduciární povinnosti jednat v nejlepším zájmu investorů či příjemců (která vyplývá ze zásady obezřetnosti, již obsahuje acquis EU). IV. Normalizace a případné další označování udržitelných finančních produktů by se mohlo doplnit o nový evropský rámec pro kryté dluhopisy (4) a podporovat plánované stěžejní celoevropské udržitelné produkty, přičemž by se začalo kapitolou o penzích. V. Je nadmíru důležité sladit různé pobídky za účelem stimulace udržitelných investic, přičemž se musí prokázat související pozitivní externality. Pro výpočet jiných dopadů by se jako vodítko měla použít harmonizovaná metodika pro ukazatele nízkých emisí uhlíku. S ohledem na odolnost a stabilitu finančního sektoru by měla být posouzena příležitost zavést zelený podpůrný faktor, aby se náležitě vymezily jejich hranice. EHSV v této oblasti souhlasí s EP, pokud jde o podporu začlenění rizik udržitelnosti do rámce Basilej IV (5). Měly by být případně zváženy jiné alternativy, z nichž mají přímo prospěch koneční dlužníci a investoři, jako jsou např. daňové pobídky. VI. Mělo by se usilovat o zveřejňování vysoce kvalitních, co nejharmonizovanějších, úplnějších, relevantních a porovnatelných nefinančních informací, aby se usnadnily externí kontroly. K dosažení tohoto záměru by se měl rovněž posoudit dopad směrnice o nefinančních informacích (2014/95/EU). Další kapitolou, kterou je potřeba se současně zabývat, je vypracování alternativních účetních postupů. VII. Evropským orgánům dohledu a jejich společnému výboru musí být k dispozici specializované technické zdroje (existuje mnoho subjektů s širokými zkušenostmi se sociálně odpovědnými investicemi), aby mohly nastavit technické normy související s akty v přenesené pravomoci, které předložila Evropská komise, a následný dohled nad rozsáhlým prováděním předpisů a stanovit přiměřené a účinné postupy, aniž by se přitom dopustily časté přemíry technokracie. VIII. Depozitář investice musí být schopen účinně provádět dohled nad činností správcovské společnosti nebo investiční společnosti, proto musí být zajištěna jejich nezávislost. To konkrétně vyžaduje, aby pro případy kapitálového propojení či vzájemného vlastnictví existovala politika týkající se střetu zájmů. (6) IX. Pokud jde o vztah s návrhem víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027, jejž předložila Komise (7), považuje EHSV návrh za krok správným směrem, i když by měl být ambicióznější, aby bylo možné dosáhnout závazků Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. EHSV v této souvislosti žádá o alespoň 30 % navýšení výdajů EU na klimatické cíle (8), aniž by tím byly ohroženy další závazky. EHSV mimoto vítá podstatné procentní zvýšení závazků v oblasti životního prostředí a klimatu (+46 %). K tomu účelu určené rozpočtové prostředky jsou však i nadále jasně nedostatečné k přechodu na udržitelný rozvoj a k boji proti změně klimatu.

1.8

Studie (9) ukazují, že investoři chtějí, aby jejich investice zohledňovaly klimatické, environmentální a sociální aspekty. Aby byl investorům umožněn snazší a bezpečný přístup, měly by být vytvořeny „stěžejní celoevropské udržitelné finanční produkty“ počínaje „celoevropskými osobními penzijními produkty“ (PEPP). Mezinárodní propagace těchto bezpečných a udržitelných produktů by mohla do Evropy přitáhnout zahraniční investice.

1.9

Je nesmírně důležité o těchto opatřeních informovat, aby si občané byli vědomi toho, co pro ně EU dělá. Je nutná společná odpovědnost všech veřejných a soukromých subjektů a mělo by být povinné finanční vzdělávání (10), aby se zajistilo, že lidé tomuto novému přístupu porozumějí, a stimulovaly se tak sociálně odpovědné retailové investice a rovněž udržitelná výroba zboží a udržitelné poskytování služeb.

1.10

Konečně, EHSV poukazuje na potenciál umělé inteligence, pokud jde o sladění priorit konečných investorů s určením investic. S ohledem na přidanou hodnotu zkušeností s „ESG Machine Learning“ (jež spojují ukazatele sociálně odpovědných investic, referenční hodnoty udržitelnosti atp.) by se měla prozkoumat možnost nové taxonomie těchto nově se objevujících iniciativ. Rovněž by se měla analyzovat řešení v oblasti strojového učení („machine learning“), aby banky a investoři zvýšili úvěry, které poskytují konkrétním odvětvím či činnostem, jež zohlední zásady ESG.

1.11

EHSV veřejně vyzývá spolunormotvůrce, aby urychleně projednali a přijali tři legislativní návrhy vycházející z akčního plánu, které Komise přijala dne 24. května 2018.

2.   Úvod: na cestě k novému scénáři

2.1

Zrychlený nárůst financializace či finanční hloubky ekonomik má počátek v roce 1971, kdy USA upustily od tzv. „zlatého standardu“ (krytí dolaru zlatem) a peníze se staly spíše fiduciární a nehmotnou záležitostí založenou na důvěře. Do 80. let představovala peněžní zásoba (M2) asi 50 % globálního HDP, podobně jako finanční deriváty.

2.2

Po propadu během krize se tato hodnota v roce 2015 vrátila na předchozí úroveň. Finanční aktiva vrostla na čtyřnásobek M2 a deriváty na více než desetinásobek.

2.3

Tato nerovnováha mezi reálnou a finanční ekonomikou je čím dál větší – v nedávné době se objevily finanční a pojišťovací technologie – což vyžaduje větší úsilí o zavedení řádné regulace a dohledu s cílem zajistit finanční stabilitu.

2.4

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje, které do roku 2030 stanovila OSN, a Pařížská dohoda o přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti v této oblasti by měly zajistit stabilitu, obnovu a větší vyváženost mezi společnostmi podporujícími začlenění a prosperujícími ekonomikami.

2.5

V souladu s duchem Smluv EU a s následnými prováděnými politikami je pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie, ale také pro vyvážené začlenění ekonomického a sociálního rozměru a rozměru týkajícího se správy, klíčový přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje.

2.6

Je skutečně třeba, aby evropská reakce na Agendu 2030 byla v souladu se Smlouvami a aby se vrátila k dlouhodobé vizi udržitelnosti, v níž ekonomický růst, sociální soudržnost a ochrana životního prostředí jdou ruku v ruce a vzájemně se podporují.

2.7

Finanční systém může hrát důležitou úlohu při řešení problémů udržitelnosti, zejména pokud jde o přilákání potřebných prostředků ke každoročnímu překlenutí nedostatku investic ve výši téměř 180 miliard eur, které jsou nutné k tomu, aby EU do roku 2030 dosáhla svých cílů v oblasti klimatu a energetiky (11). V tomto ohledu Výbor podporuje zjištění skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance, že transformace hospodářství EU musí probíhat v reálné ekonomice, přičemž je třeba podporovat stabilní spolupráci mezi veřejnými a soukromými činiteli.

2.8

Přechod na udržitelnou ekonomiku bude provázen technologiemi a digitálními inovacemi a v jeho rámci je třeba zajistit ochranu a prosazování globálních hodnot (12), jak uvedl generální tajemník OSN. Vlivem chybějící regulace a neprůhlednosti narůstají právní a operační rizika technologie blockchain, kryptoměn a chytrých kontraktů. Za účelem lepší ochrany spotřebitelů a investorů, zachování integrity trhů a předejití škodlivým praktikám (daňovým únikům, praní peněz či financování terorismu) je nutné podporovat bezpečnost a transparentnost sítí finančních inovací (13).

2.9

Projekty související s cíli COP 21 (14) vyžadují dostatečný, stabilní a upsaný kapitál, a to jak finanční, tak nehmotný (lidský, technologický a další formy relačního kapitálu, včetně institucionálního kapitálu).

2.10

Je naléhavě nutné přizpůsobit veřejné politiky, pobízet soukromé činitele, zvýšit rozpočtové zdroje EU a do ekonomiky zavést transparentnost a dlouhodobost.

2.11

Aby vize udržitelnosti stimulovala sociální a ekologické investice, veřejné i soukromé, vyžaduje úzké, komplexnější a holistické propojení s konkrétními politikami, jako je energetická unie, digitální agenda a evropský pilíř sociálních práv.

2.12

Z těchto úvah vychází rovněž projekt unie kapitálových trhů EU. EHSV sdílí názor, že by soukromý kapitál a financování z EFSI (Evropského fondu pro strategické investice) a jiných fondů EU měly být účinně slučovány, aby došlo k přesunu investic směrem k těm společnostem, které vykazují pozitivní sociální a environmentální externality.

2.13

Je čas jednat. Evropa je v posledních dvaceti osmi letech v přední linii, pokud jde o udržitelnost, ale rozhodně není sama.

3.   Financování pro udržitelnější svět

3.1

Stále více se potýkáme s katastrofálními a nepředvídatelnými důsledky změny klimatu a vyčerpávání zdrojů. Tyto jevy často prohlubují sociální vyloučení či nerovnost.

3.2

Článek 3 Smlouvy o EU stanoví, že je povinností Evropské unie podporovat trvale udržitelný rozvoj, který chrání životní prostředí. Naléhavost řešení změny klimatu se nyní stala jednou z naprostých priorit, a to i pro EHSV, a představuje ucelený rámec činností pro orgány státní správy, ale také hospodářské subjekty, pracovníky a občany. Z toho důvodu je třeba zorganizovat a především financovat rozsáhlý hospodářský, sociální a environmentální přechod.

3.3

Tyto výzvy by měly být řešeny harmonicky, společným úsilím všech. Finanční sektor musí hrát důležitou úlohu při směrování finančních prostředků, úspor a investic občanů, střadatelů a investorů do ekonomiky. Skutečný přechod se konec konců uskuteční právě v ekonomice, a úloha podniků je tedy zásadní a nezastupitelná. Své povinnosti budou v tomto ohledu muset plnit i orgány veřejné moci.

3.4

Evropa bude moci zaujmout silnou pozici pouze v případě, že bude ohledně tohoto plánu panovat co nejširší shoda. Členské státy by měly držet pospolu a spojit své síly. Namísto individuálního postupu a sledování vlastních zájmů je třeba realizovat společný projekt pro budoucnost, který by měl současně zajistit budoucnost nadcházejícím generacím. Evropská opatření přijatá v souvislosti s Agendou 2030 se totiž musí řídit dlouhodobou vizí udržitelnosti a jasnými cíli, v jejichž rámci jdou ekonomický růst, sociální soudržnost a ochrana životního prostředí ruku v ruce a vzájemně se podporují.

3.5

Přístup k udržitelnému financování, který vychází z orientace na dlouhodobost, by měl jít ruku v ruce s veřejnými politikami, které náležitě hodnotí negativní externality a udržitelné a neudržitelné investiční možnosti. Provázet by to rovněž měla řádná předvídatelnost lépe integrované průmyslové politiky v rámci globálních hodnotových řetězců ve všech členských státech. Měla by být provedena hloubková analýza, po níž bude následovat odpovídající politický proces, který musí podpořit Komise a členskými státy.

3.6

EHSV zdůrazňuje, že udržitelný růst by se měl týkat environmentálních, ekonomických, sociálních a správních aspektů v rámci vyváženého, globálního a komplexního přístupu, který je přizpůsoben všem cílům udržitelného rozvoje a Pařížské dohodě o změně klimatu a stanoví minimální průřezové podmínky, jež nemohou být nahrazeny. Tyto minimální prahové hodnoty, jež nesmějí být porušeny, jsou zakotveny v mezinárodních úmluvách o právech ohrožených osob (jako jsou ženy a dívky, děti, pracovníci z řad uprchlíků a migrantů, lidé se zdravotním postižením atd.) (15) a prosazovány v souladu se zásadami řádné daňové správy.

3.7

Vzhledem k mnoha důkazům svědčícím o tom, že by si evropští občané přáli, aby jejich úspory a investice byly spojeny se sociálními a environmentálními cíli, je nutné posílit jejich postavení a zapojit je do záležitostí v oblasti udržitelného financování.

3.8

Z tohoto důvodu by finanční systém měl v konečném důsledku více směřovat k tomu, aby byl pro občany EU transparentní, konkrétní a pochopitelný. Zásadními prvky jsou v tomto ohledu zlepšení přístupu k informacím o výkonnosti v oblasti udržitelnosti a prosazování finanční gramotnosti (hlubšího porozumění tomu, jak finance fungují).

4.   Přesměrování kapitálových toků k udržitelnější ekonomice

4.1

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) od svého vzniku mobilizuje veřejné a soukromé investice do strategicky významných projektů EU a je spravován v souladu se seznamem projektů Evropské investiční banky (EIB): investice do environmentální energetické účinnosti a účinnosti zdrojů, do vodohospodářství, digitálních odvětví, dopravy atd.

4.2

Vyjma EFSI je však zapotřebí, aby se více pokryla další odvětví, zejména ta, jež se zaměřují na sociální infrastrukturu a instituce, které posilují nehmotný kapitál mladých lidí, žen a dalších vyloučených či ohrožených skupin společnosti.

4.3

Nepostradatelným zdrojem silného hospodářského růstu jsou vnitřní úspory, což předpokládá, že udržitelné projekty malých a středních podniků budou financovány místními bankami.

4.4

Podle názoru EHSV by finanční prostředky EFSI měly být navýšeny tím, že do nich bude zahrnut kapitál z finančních agentur a veřejných bank členských států EU, jež by měly působit jako síť a společně navrhnout strategičtější a inkluzivnější dlouhodobou perspektivu – poté co bude určena společná definice toho, co se vlastně rozumí pod pojmem „udržitelný“ – a také nastínit přechodný plán pro dekarbonizaci společností.

4.5

EHSV současně vyzývá Evropskou centrální banku (ECB), aby prozkoumala proveditelnost zelené a sociální úrokové sazby na podporu udržitelných investic a úvěrů, a souhlasí s Evropským parlamentem, aby v pokynech pro své programy nákupu výslovně zohlednila Pařížskou dohodu a cíle v oblasti ESG.

4.6   Jednotný klasifikační systém udržitelných činností

4.6.1

Je třeba přezkoumat tradiční metody kalkulace a hodnocení dopadů. Musejí být stanoveny nové, spolehlivější definice kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, čímž se skloubí prioritní ekonomické a environmentální hodnoty s hodnotami společnosti a s přežitím lidstva.

4.6.2

EHSV souhlasí s Komisí, že je naléhavě zapotřebí zahájit první fázi vytváření solidní, avšak dynamické „taxonomie udržitelnosti“, a zajistit tak soudržnost trhu a stanovit jasné pokyny ohledně toho, co je ekologické, sociální a souvisí s řádnou správou, přičemž je třeba uplatňovat holistický přístup.

4.6.3

Páteří tohoto procesu je skupina technických odborníků pro udržitelné finance, v níž by měly být neustále k dispozici vysoké kvalifikace a přesné znalosti strategických průmyslových odvětví, aby bylo možné vytvořit solidní a důvěryhodnou zelenou a sociální taxonomii.

4.6.4

Mandát uvedené skupiny by měl začít jasnými cíli, pokud jde o obsah a načasování, přičemž by se mělo začít sloučením nové taxonomie s dalšími existujícími mezinárodními klasifikacemi (ekonomické činnosti, povolání, studie atd.), aby se zajistil větší soulad s kritérii a referenčním rámcem OSN.

4.6.5

Evropská taxonomie by měla zahrnovat tři úrovně: — minimální normu odpovídající cílům udržitelného rozvoje pro rok 2030, Pařížské dohodě a zásadě „nepůsobit škodu“ v souladu s analýzou rizik ESG; — střední úroveň vymezující činnosti, které mají prokazatelně „pozitivní dopady“, jak je vymezuje finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI); a — úroveň zahrnující činnosti, které mohou urychlit pozitivní transformaci a podpořit zvládání ekologických, ekonomických a sociálních výzev v souladu s potřebami různých zúčastněných stran, pro něž tato taxonomie bude referenční.

4.6.6

Je naléhavě zapotřebí klasifikovat různé druhy přínosů investic, jež lze připsat zavedení faktoru udržitelnosti (taxonomie). Kromě toho by pozitivní kritéria měla být doplněna o dopady, jež jsou škodlivé pro životní prostředí (16), aby tak bylo možné určit neudržitelná aktiva.

4.6.7

Nová taxonomie by měla být spojena se strategií a investičním plánem EU pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Měla by zahrnovat finanční aktivity na podporu snižování emisí v odvětvích zahrnutých do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) (17) a v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí (18).

4.7   Normy a označování udržitelných finančních produktů

4.7.1

Pro rozšíření udržitelných finančních trhů je zásadní, aby byl investorům umožněn snazší a bezpečný přístup. Evropské normy pro udržitelné finance by měly být pečlivě nastaveny a stanovit normy pro sociálně odpovědné investice.

4.7.2

Za tímto účelem by bylo potřeba začít zavedením oficiální unijní normy pro zelené dluhopisy (EU Green Bond Standard) a rovněž tím, že bude pro zelené dluhopisy zvážena značka nebo certifikát EU, které budou podléhat povinnému vnějšímu přezkumu s cílem zaručit investice s pozitivním dopadem. V souvislosti s „Akčním plánem finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr“ EHSV doporučuje (19), aby Komise definovala doplňkové, snadněji srovnatelné a naprosto transparentní produkty, které jsou jednoduché a mají stejné typické znaky.

4.7.3

Tím se otevírá možnost nabízet „stěžejní celoevropské udržitelné produkty“ a vhodné, nezávislé a povinně certifikované srovnávací nástroje (20) pro různé udržitelné finanční produkty v různých právních jurisdikcích EU.

4.7.4

Uspořádání „celoevropských osobních penzijních produktů“ (PEPP) (21), jak je stanoveno v legislativním návrhu přijatém Komisí dne 29. června 2017, by vyžadovalo, aby poskytovatelé důchodového zabezpečení zveřejňovali, zda a jakým způsobem do svých systémů řízení rizik zahrnují faktory ESG, avšak tato ustanovení jim neukládají povinnost, aby tyto faktory zohledňovali ve své investiční politice. Zahrnutí této povinnosti by přispělo k rozšíření jejího používání coby jednoho z udržitelných řešení.

4.7.5

EHSV vyzývá členské státy, aby v příhodnou dobu rozšířily tuto povinnost na všechny produkty, jež souvisejí s důchody. Pomohlo by to rozšířit její použití coby jednoho z udržitelných řešení problémů spojených se stávajícím průběžně financovaným důchodovým systémem.

4.8   Podpora investic do udržitelných projektů

4.8.1

V souladu s obnovenými strategickými cíli průmyslové politiky EU by přesměrování kapitálových prostředků k dlouhodobým investicím mělo být spojeno se závazky spočívajícími v napomáhání růstu malých a středních podniků, podpoře méně rozvinutých regionů, modernizaci infrastruktury a posílení úlohy občanů prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy.

4.8.2

K realizaci udržitelných investic do infrastruktury je v souladu se směrnicí Solventnost II zapotřebí šířeji pojatá makroobezřetnostní politika zohledňující fyzické dopady (zvyšující se míra vystavení rizikům spojeným se změnou klimatu). Například právní předpisy ve stavebnictví, jež by minimalizovaly dopad přírodních katastrof, by vyžadovaly, aby pojišťovny nově nastavily řízení rizik tak, aby odpovídalo novým zásadám udržitelného pojišťovnictví.

4.8.3

EHSV podporuje posílení EFSI 2.0 a EFSD. Pokud jde o VFR na období 2021–2027, vítá vytvoření fondu InvestEU, který by měl zapojit více soukromého kapitálu a být schopen dosáhnout na trh s dluhopisy, pojištěním a penzijními plány.

4.8.4

Je třeba podněcovat a podporovat podniky, zejména malé a střední podniky, v jejich investicích do inovací, výzkumu a vývoje, k čemuž je nutný další soukromý kapitál.

4.8.5

EHSV rovněž doporučuje, aby se lépe určovalo, kde je výsledkem stávajících veřejných a soukromých iniciativ co nejvíce udržitelná a odolná infrastruktura, aby je pak bylo možné napodobit v EU i v partnerských zemích za pomoci řešení ve vhodném měřítku.

4.9   Aspekty udržitelnosti ve finančním poradenství

4.9.1

Jak již EHSV uvedl ve svém stanovisku Povinnosti institucionálních investorů a správců aktiv v souvislosti s udržitelností (22), podporuje změnu směrnice MiFID II a směrnice o distribuci pojištění (IDD), aby se zaručilo, že bude nutné prozkoumat, jakým způsobem mohou být zahrnuty preference investorů z hlediska udržitelnosti. Poradci by tak mohli dávat vhodná doporučení o finančních produktech a poskytovat jasné informace o potenciálních rizicích a přínosech spojených s různými faktory udržitelnosti.

4.9.2

EHSV podporuje to, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zařadil ustanovení o preferencích z hlediska udržitelnosti do svých pokynů pro posuzování vhodnosti.

4.10   Referenční hodnoty udržitelnosti

4.10.1

Optimálním cílem je společná metodika pro měření nefinanční výkonnosti udržitelných investic. EHSV proto vítá regulaci usilující o harmonizaci referenčních hodnot zahrnujících emitenty zaměřené na nízké emise uhlíku, což je první krok, jenž by měl být rozšířen na další parametry udržitelnosti.

4.10.2

EHSV tudíž vyzývá Komisi, aby rozšířila své zaměření na sociální oblast prostřednictvím technické skupiny odborníků, která bude odpovídat za konzultace se všemi zúčastněnými stranami a za zveřejnění zprávy o koncepci a metodice referenčního indexu pro uhlík.

5.   Začlenění hlediska udržitelnosti do řízení rizik

Udržitelnost se zabývá souborem rizik spojených s vytvářením bohatství a nemůže se vyhýbat dopadům těžby a získávání zdrojů a zhoršování jejich stavu.

5.1   Udržitelnost v oblasti průzkumu trhu a ratingů

5.1.1

EHSV trvá na tom, že aby ratingové agentury mohly zaručit nezávislost subjektů provádějících průzkum nebo hodnocení, nesmějí mít žádné střety zájmů. Dále pak je případ od případu zapotřebí transparentní a včasné odůvodnění metodiky, kterou používají.

5.1.2

Stávající ratingové agentury neberou při vyhodnocování budoucí úvěruschopnosti emitentů dostatečně v potaz dopady škodlivých trendů v oblasti ESG. EHSV požaduje jasné normy a dohled EU, pokud jde o zahrnutí faktorů ESG do ratingů všech ratingových agentur působících v EU. Vyzývá rovněž k zavedení akreditačního procesu pro „značku zeleného financování“, kterou by udělovaly subjekty s certifikací orgánu ESMA.

5.1.3

Měla by se rovněž využít akreditace subjektů (bank, správců fondů atd.). Více by to nutilo různé finanční subjekty a předešlo by se tak určitým tendencím k tvorbě plánů udržitelných produktů jakožto prvku „greewashingu“.

5.1.4

EHSV rovněž navrhuje prozkoumat možnost vytvoření zeleného ratingu státu. Stanovení „zeleného“ ratingu vedle ratingu státu by rovněž stimulovalo země k neustálému zlepšování své výkonnosti. Zároveň by to mohlo stimulovat zahraniční investice.

5.2   Povinnosti institucionálních investorů a správců aktiv z hlediska udržitelnosti: fiduciární povinnost

5.2.1

Orgány dohledu Evropské unie musí zaručit striktní plnění funkcí finančních zprostředkovatelských služeb.

5.2.2

To vyžaduje holističtější přístup, než se předpokládá v akčním plánu Komise, a je třeba upřednostnit vztahy ve vzdělávací, faktoriální, genderové, zeměpisné, rasové či etnické, náboženské a kulturní oblasti nebo v dalších oblastech rozmanitosti.

5.2.3

V rámci plnění základní součásti právních povinností by investoři měli z vlastní iniciativy spolupracovat s klienty, aby pochopili, jaké jsou jejich nefinanční zájmy, a také aby poskytovali jasné informace o potenciálních finančních rizicích a přínosech spojených s faktory ESG.

5.2.4

Regulační orgány, investoři, správci aktiv, zaměstnanci finančního odvětví a poradci musejí jednat v nejlepším zájmu příjemců (např. budoucích důchodců) či klientů (retailových či institucionálních investorů). Veškerá účast na správě a hlasování musí být zaměřena na ochranu udržitelné hodnoty investičního majetku, a to v souladu s fiduciárními povinnostmi. Musejí informovat o tom, jak coby držitelé aktiv fondů uplatňují své hlasovací právo.

5.2.5

Vyjasněním povinností investorů, pokud jde o faktory udržitelnosti, posílí EU investice v dlouhodobém horizontu (udržitelné finance jsou axiomaticky spojeny s dlouhodobým uvažováním).

5.3   Obezřetnostní požadavky pro banky a pojišťovací společnosti

5.3.1

EHSV nedávno zdůraznil úlohu, kterou mohou banky hrát jakožto prostředníci mezi uvědomělými střadateli a sociálně odpovědnými investory. EHSV doporučuje, aby se v bankovnictví poskytovaly příznivější kapitálové požadavky na investice do zelené ekonomiky a na dlouhodobé nekomplexní operace „inkluzivních úvěrů“ (jako jsou hypoteční úvěry), a zejména na ty, jež se týkají energetické účinnosti, instalace solárních panelů atd. Navíc by se měly zvážit doplňkové kapitálové požadavky na investice do environmentálně škodlivých aktiv, aby se stimuloval pozitivní přechod k udržitelným činnostem. Měly by být případně zváženy alternativy, z nichž mají přímo prospěch koneční dlužníci a investoři, jako jsou např. daňové pobídky. V tomto ohledu by zvláštní dohled měl vykonávat jednotný mechanismus dohledu (SSM) (23).

5.3.2

Nicméně při výpočtu rizikově vážených aktiv (RVA), musejí aktualizované modely bankovního ratingu vždy odrážet nejnovější úroveň rizik, jež je s těmito udržitelnými aktivy spojena, a zachovávat vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

5.3.3

V tomto kontextu je nezbytné lépe vymezit tzv. „zelený podpůrný faktor“ a zajistit úplné a podrobné empirické důkazy na základě jasné a přesné definice toho, co se myslí zelenými investicemi. Vynikající kanál pro získávání vědeckých výsledků by mohly představovat odpovědný výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020 budoucího programu Horizont Evropa.

5.3.4

Stručně řečeno, k zachování odolnosti a finanční stability vyžaduje tento nový scénář správnou kombinaci řízení finančních rizik, přičemž je třeba zohlednit dopad ESG faktorů na finanční návratnost a náležitě přizpůsobit pravidla v rámci dynamického procesu. Jak se uvádí v usnesení Evropského parlamentu o udržitelném financování (24), měla by Komise podpořit začlenění rizik udržitelnosti do rámce Basilej IV.

6.   Posílení transparentnosti a dlouhodobosti

6.1.1

Udržitelné finance vyžadují rámec pro pobídky, který nasměruje toky kapitálu k nezbytným investicím a zajistí Evropě spravedlivý environmentální a sociální přechod, při němž její vedoucí postavení v oblasti hodnot poskytne evropským podnikům konkurenční výhodu.

6.2   Zpřístupňování a účetnictví

6.2.1

EHSV konstatuje, že směrnice EU o uvádění nefinančních informací byla provedena bez přílišných ambicí a neharmonizovanou metodikou. To mělo dopad pouze na velké korporace, a tudíž přispělo jen velmi málo k udržitelným, spravedlivým a komplexním investicím.

6.2.2

Udržitelnost přináší řadu nových obav a problémů, pokud jde o zpřístupnění nefinančních informací, jako jsou digitální transformace, nové metriky, standardizace, závazné povinnosti, nové udržitelné ekonomické modely atd. Taxonomie a metodiky pro podávání zpráv by měly být co nejvíce standardizovány a pravidla by měla být upravena tak, aby byly nefinanční informace dostupné ve větším objemu i kvalitě. To by regulačním orgánům a orgánům dohledu nad trhem poskytlo lepší přehled o globálních trendech, a byly by tudíž lépe schopny podle toho jednat. Stávající fáze je označována za „kontrolu účelnosti“ a bude zohledňovat úvahy pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu, která funguje v rámci Rady pro finanční stabilitu, a to po provedení veřejné konzultace, již zahájila Komise.

6.2.3

Co se týče platforem skupinového financování, měl by „dokument s klíčovými informacemi pro investory“ zahrnovat z účetního hlediska (25) hlavní nehmotná, avšak finančně významná rizika a přínosy související s financováním projektu skupinového financování.

6.2.4

EHSV také podporuje usnesení Evropského parlamentu o mezinárodních standardech finančního výkaznictví IFRS 9 (26) a naléhavě vyzývá k posouzení dopadů mezinárodních standardů finančního výkaznictví na udržitelné investice.

6.2.5

EHSV vítá povinnost Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) posoudit dopad nových či revidovaných mezinárodních standardů finančního výkaznictví na udržitelné investice a prozkoumat potenciální alternativní účetní postupy.

6.2.6

EHSV také navrhuje, aby Komise vyzvala orgán ESMA, aby: — posoudil stávající postupy na ratingovém trhu a analyzoval míru zohlednění aspektů ESG; — do svých pokynů k zpřístupňování údajů pro ratingové agentury zařadil informace o environmentální a sociální udržitelnosti a v případě potřeby zvážil dodatečná opatření.

6.3   Správa a řízení společností a přílišná krátkodobost na kapitálovém trhu

6.3.1

Mnoho investorů by rádo vědělo, zda určitá společnost používá přesné a transparentní účetní metody a jestli běžní akcionáři mohou hlasovat o důležitých záležitostech. Chtěli by také, aby se společnosti při výběru členů správní rady, ratingových agentur a auditorů vyhýbaly střetům zájmů.

6.3.2

Je čas se seriózně zamyslet nejen nad faktory E (environmentální) a S (sociální) – normy, označování, ekologický a sociální podpůrný faktor pro účely obezřetnostních požadavků, referenční hodnoty udržitelnosti –, ale také nad faktorem G (faktor správy a řízení společností) a zamezit veškerým výhodám a odebrat zařazení mezi udržitelné u těch společností, jež obcházejí transparentní uvádění informací o klíčových aspektech, jako jsou daňová správa, lidská práva, korupce, praní peněz a další nezákonné činnosti.

7.   Provádění akčního plánu

7.1

EHSV požaduje zkoordinování všech zúčastněných evropských institucí, agentur a mechanismů – a v případě nutnosti změnu jejich mandátu –, aby se zajistil soulad při realizaci časového rámce akčního plánu.

7.2

Klíčovými překážkami pro analýzu v delším časovém horizontu (pouze pár odhadů totiž pokrývá období delší než 5 let) jsou nejistota ohledně budoucnosti a nedostatečné zveřejňování dlouhodobých rizik.

7.3

Významnou úlohu při monitorování udržitelnosti by měly hrát také evropské orgány dohledu. Aby bylo docíleno společné unijní metodiky pro relevantní analýzu scénářů, měly by být posouzeny rizikové faktory ESG v dlouhodobějším výhledu a Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) by je mohla postupně začleňovat do svého zátěžového testování.

7.4

Konečně, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO podle prvních písmen anglického názvu) by měla připravit mezinárodní normy týkající se regulace a dohledu (27) v oblasti udržitelných financí a podporovat jejich dodržování, a zajistit tak nové struktuře udržitelnosti globální soudržnost.

---

(1)  Viz Akční plán: Financování udržitelného růstu (COM(2018) 97 final), kapitola 6 – Další postup.

(2)  Viz návrh taxonomie EIB: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/180131-sustainable-finance-final-report-annex-3_en.pdf.

(3)  Rámec významnosti analyzuje faktory, jež jsou pro finanční výkonnost podniků nejdůležitější, včetně finančně významných faktorů udržitelnosti.

(4)  Kryté dluhopisy jsou dluhové závazky vydané úvěrovými institucemi a zajištěné vázaným seskupením aktiv, vůči kterému mají vlastníci dluhopisů právo přímého postihu jakožto přednostní věřitelé. Viz nové návrhy nařízení COM(2018) 93 final – 2018/0042 (COD) a COM(2018) 94 final – 2018/0043 (COD).

(5)  Basilejský rámec je mezinárodní regulační dohoda, kterou byl zaveden soubor reforem ke zlepšení regulace, dohledu a řízení rizik v bankovním sektoru. Všechny normy Basilejského výboru představují minimální požadavky, které se vztahují na mezinárodně činné banky, a zahrnutí ustanovení týkajících se udržitelnosti do tohoto rámce tedy přispěje k tomu, aby se po celém světe postupovalo stejným směrem. https://www.bis.org/bcbs/basel3.html.

(6)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2016.078.01.0011.01.CES.

(7)  Komplexní postoj EHSV viz stanovisko Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).

(8)  Evropská komise navrhla, aby v období 2021–2027 přispívalo ke klimatickým cílům nejméně 25 % výdajů EU (v období 2014–2020 to bylo 20 %).

(9)  https://www.morganstanley.com/pub/content/dam/msdotcom/ideas/sustainable-signals/pdf/Sustainable_Signals_Whitepaper.pdf.

(10)  Viz zpráva IOSCO/OECD The Application of Behavioural Insights to Financial Literacy and Investor Education Programmes and Initiatives (Aplikace behaviorálních poznatků na programy a iniciativy v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání investorů).

(11)  Viz výše uvedený akční plán, obecný úvod, část 1.1.

(12)  Cílem je stanovit, jak bude systém OSN podporovat využívání těchto technologií k rychlejšímu splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, a usnadnit jejich sladění s hodnotami zakotvenými v Chartě OSN, Všeobecné deklarací lidských práv a normách a standardech mezinárodního práva. http://www.un.org/en/newtechnologies/images/pdf/SGs-Strategy-on-New-Technologies.pdf.

(13)  Viz stanovisko EHSV k akčnímu plánu Komise pro finanční technologie (FinTech). Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 61.

(14)  COP21: Konference OSN o změně klimatu, 2015.

(15)  Viz zejména obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Listina základních práv Evropské unie a pracovní normy MOP.

(16)  Viz dokument OECD „Recommendation of the Council on Common Approaches for Officially Supported Export Credits and Environmental and Social Due Diligence“ (Doporučení Rady o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentálním a sociálním aspektům).

(17)  Odvětví vyjmenovaná v příloze 1 směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2009/29.

(18)  Nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013.

(19)  Viz stanovisko EHSV Finanční služby pro spotřebitele (Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 51).

(20)  Založené na „hlavních zásadách vztahujících se na nástroje pro porovnání“.

(21)  Aktiva ve fondovém a soukromém penzijním pojištění přesahovala na konci roku 2016 v oblasti OECD 38 bilionů USD.

(22)  Viz stanovisko ECO/466 Povinnosti institucionálních investorů a správců aktiv v souvislosti s udržitelností, odstavec 3.8 (viz strana 97 v tomto čísle Úředního věstníku).

(23)  Viz stanovisko EHSV Dokončení bankovní unie (Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 46).

(24)  http://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20180529IPR04517/meps-back-resolution-on-sustainable-finance.

(25)  Položky finančního výkazu jsou významné, pokud by mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů. Koncepce významnosti je všeobecně uznávanou účetní zásadou a firmy podávající zprávy musí všechny tyto záležitosti zveřejnit. https://www.business-case-analysis.com/materiality-concept.html.

(26)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2016-0381+0+DOC+XML+V0//CS.

(27)  Viz Methodology for Assessing Implementation of the IOSCO Objectives and Principles of Securities Regulation (Metodika pro hodnocení naplňování cílů a principů IOSCO v oblasti regulace cenných papírů).