EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.11.2017
COM(2017) 683 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o uplatňování nařízení (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě
o uplatňování nařízení (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009
1.Úvod a shrnutí
Nařízení (EU) č. 260/2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, nazývané rovněž nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) nebo nařízení o lhůtách SEPA, bylo přijato v roce 2012 a s ohledem na řádné fungování vnitřního trhu představovalo významný krok vpřed, a to vytvořením integrovaného trhu elektronických plateb v eurech, kde není rozdílu mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami.
V nařízení je jako lhůta pro přechod na SEPA v eurozóně stanoven 1. únor 2014. Měsíc před původní lhůtou pro přechod byla lhůta odložena o šest měsíců na 1. srpen 2014, aby se zohlednily prodlevy při přechodu, jež byly zaznamenány v různých členských státech. Šestiměsíční odklad postačoval k zajištění hladkého přechodu ze staršího systému úhrad a inkas v eurech na SEPA úhrady a inkasa.
Členské státy, které nejsou členy eurozóny, měly na přechod na SEPA úhrady a inkasa stanovenou lhůtu do 31. října 2016.
V článku 15 ukládá nařízení o SEPA Komisi povinnost předložit zprávu o uplatňování nařízení: „Do 1. února 2017 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, ECB a Evropskému orgánu pro bankovnictví zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně spolu s příslušným návrhem.“
Dne 15. prosince zaslala Evropská komise členským státům dotazník (s lhůtou pro odpověď do 31. ledna 2017) týkající se řady záležitostí souvisejících s uplatňováním nařízení, jako je přechod ze staršího systému úhrad a inkas na SEPA úhrady a inkasa v každém členském státě, využití jednotlivých možností ze strany členských států, orgány určené pro zajišťování dodržování nařízení a jejich pravomoci, nebo problémy, jež se dosud mohou v EU při provádění nařízení vyskytovat.
Odpovědi členských států tvořily základ této zprávy o provádění.
Zpráva byla dne 21. dubna 2017 předložena a projednána také na zasedání Fóra EU národních koordinačních výborů pro SEPA, což je odborná skupina Evropské komise, která je pověřena sledováním uplatňování SEPA v EU.
Tato zpráva obsahuje závěr, že celkově je nařízení o SEPA v EU uplatňováno správně. V současnosti není nutné předložit žádný související legislativní návrh. Členské státy se zabývají několika málo jasně určenými problémy (diskriminace na základě IBAN a pravomoci příslušných orgánů), které přetrvávají, a jejich odstranění by mělo být pozorně sledováno. Hlavním zjištěným problémem je diskriminace na základě IBAN ze strany příjemců (tj. uložení povinnosti plátcům provést platbu z účtu nacházejícího se v určité zemi, což je v rozporu s článkem 9 nařízení), jelikož počet případů se sice snižuje, avšak mohou se stále vyskytnout případy nové.
Projekt SEPA neskončil dokončením přechodu na normy SEPA úhrad a inkas. Projekt funguje i nadále, a to prostřednictvím iniciativ, které se podílejí na vytváření jednotné oblasti pro platby v eurech, jako je „SCT inst“ (evropský projekt týkající se okamžitých plateb v eurech, jenž bude zahájen v listopadu 2017) nebo Mobile Proxy Forum (iniciativa, která usiluje o součinnost řešení pro přímé mobilní platby v EU), což jsou projekty podporované Radou pro malé platby v eurech, které předsedá Evropská centrální banka a jíž se Evropská komise účastní jako pozorovatel.
2.Zprávy členských států
2.1.Přechod na SEPA úhrady a SEPA inkasa
Členské státy oznámily níže uvedené údaje, které odrážejí situaci v prosinci 2016, pokud jde o používání nástrojů SEPA namísto starších úhrad a inkas, jež se používaly dříve. Z údajů vyplývá, že v celé EU jsou nyní téměř veškeré úhrady a inkasa v eurech zpracovávány v souladu s normami SEPA úhrad a inkas (tabulky 1 a 2). V několika málo členských státech, jež nejsou členy eurozóny, pro něž byla lhůta pro přechod stanovena do 31. října 2016, je k dosažení úplného dodržování nařízení zapotřebí určité další úsilí.
Co se týká SEPA inkas, některé členské státy se rozhodly starší inkasa zrušit a zvolit řešení spojující SEPA úhrady a elektronickou fakturaci. V těchto případech mohou poskytovatelé platebních služeb v dané zemi SEPA inkasa nabízet, ta se však budou používat spíše v přeshraničních transakcích než ve vnitrostátních a budou sloužit především společnostem, které je potřebují v rámci svých přeshraničních činností. U všech těchto zemí je v tabulkách 2, 5 a 6 uvedeno „nerelevantní“, ačkoliv se v nich mohou SEPA inkasa ve velmi omezeném rozsahu používat.
Tabulka 1: Míry přechodu na SEPA úhrady ke konci roku 2016 oznámené členskými státy
|
Eurozóna
|
Míra přechodu na SEPA úhrady
|
|
Mimo eurozónu
|
Míra přechodu na SEPA úhrady
|
|
Rakousko
|
100 %
|
|
Bulharsko
|
64 %
|
|
Belgie
|
100 %
|
|
Chorvatsko
|
100 %
|
|
Kypr
|
100 %
|
|
Česká republika
|
100 %
|
|
Estonsko
|
100 %
|
|
Dánsko
|
100 %
|
|
Finsko
|
100 %
|
|
Maďarsko
|
100 %
|
|
Francie
|
100 %
|
|
Polsko
|
100 %
|
|
Německo
|
100 %
|
|
Rumunsko
|
Částečné dodržování
|
|
Řecko
|
100 %
|
|
Švédsko
|
100 %
|
|
Irsko
|
100 %
|
|
Spojené království
|
100 %
|
|
Itálie
|
100 %
|
|
|
|
|
Lotyšsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Litva
|
100 %
|
|
|
|
|
Lucembursko
|
100 %
|
|
|
|
|
Malta
|
100 %
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Portugalsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Slovensko
|
100 %
|
|
|
|
|
Slovinsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Španělsko
|
100 %
|
|
|
|
Tabulka 2: Míry přechodu na SEPA inkasa ke konci roku 2016 oznámené členskými státy
|
Eurozóna
|
Míra přechodu na SEPA inkasa
|
|
Mimo eurozónu
|
Míra přechodu na SEPA inkasa
|
|
Rakousko
|
100 %
|
|
Bulharsko
|
Nerelevantní
|
|
Belgie
|
100 %
|
|
Chorvatsko
|
Nerelevantní
|
|
Kypr
|
100 %
|
|
Česká republika
|
100 %
|
|
Estonsko
|
Nerelevantní
|
|
Dánsko
|
100 %
|
|
Finsko
|
100 %
|
|
Maďarsko
|
100 %
|
|
Francie
|
100 %
|
|
Polsko
|
100 %
|
|
Německo
|
100 %
|
|
Rumunsko
|
100 %
|
|
Řecko
|
100 %
|
|
Švédsko
|
Nerelevantní
|
|
Irsko
|
100 %
|
|
Spojené království
|
100 %
|
|
Itálie
|
100 %
|
|
|
|
|
Lotyšsko
|
Nerelevantní7
|
|
|
|
|
Litva
|
Nerelevantní7
|
|
|
|
|
Lucembursko
|
100 %
|
|
|
|
|
Malta
|
100 %
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Portugalsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Slovensko
|
100 %
|
|
|
|
|
Slovinsko
|
100 %
|
|
|
|
|
Španělsko
|
100 %
|
|
|
|
Historické hledisko uvedené v tabulkách 3, 4, 5 a 6 ukazuje, že v závislosti na dotčeném členském státu přechod na nástroje SEPA probíhal buď jako „velký třesk“ (např. Estonsko), nebo šlo o přechod postupný (např. Německo). Z těchto tabulek rovněž vyplývá, že se odklad o šest měsíců ukázal jako nezbytný krok, jelikož míry přechodu oznámené pro leden 2014 byly sice u SEPA úhrad již dosti vysoké, nepostačovaly však k zajištění úplného zpracování plateb v případě SEPA inkas. Dne 1. února 2014, kdy se mělo nařízení o lhůtách SEPA podle předpokladů stát použitelným, se mohly vyskytnout neočekávané problémy s možným rizikem, že po tomto dni nebudou platby zpracovávány.
Tabulka 3: Vývoj míry přechodu na SEPA úhrady od roku 2008 do současnosti v členských státech eurozóny
|
Eurozóna
|
2. pololetí 2008
|
2. pololetí 2011
|
Leden 2014
|
Únor 2014
|
Srpen 2014
|
Prosinec 2016
|
|
Rakousko
|
1,44 %
|
11,89 %
|
66,2 %
|
74,95 %
|
90 %
|
100 %
|
|
Belgie
|
2,76 %
|
44,79 %
|
86,79 %
|
95,64 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Kypr
|
29,85 %
|
60,06 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Estonsko
|
|
0,95 %
|
2,65 %
|
99,7 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Finsko
|
1,35 %
|
67,57 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Francie
|
0,58 %
|
24,72 %
|
84,0 %
|
91,7 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Německo
|
0,29 %
|
5,56 %
|
58,51 %
|
77,85 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Řecko
|
0,54 %
|
1,71 %
|
81,53 %
|
83,12 %
|
99,38 %
|
100 %
|
|
Irsko
|
0,19 %
|
2,34 %
|
60,89 %
|
90,61 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Itálie
|
0,73 %
|
10,62 %
|
61,49 %
|
89,86 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Lotyšsko
|
|
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Litva
|
|
|
|
|
|
100 %
|
|
Lucembursko
|
85,76 %
|
90,27 %
|
96,3 %
|
96,3 %
|
97,81 %
|
100 %
|
|
Malta
|
3,28 %
|
9,71 %
|
68,72 %
|
80,16 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Nizozemsko
|
0,15 %
|
0,88 %
|
86,38 %
|
91,75 %
|
99,08 %
|
100 %
|
|
Portugalsko
|
0,68 %
|
1,48 %
|
89,16 %
|
92,32 %
|
98,91 %
|
100 %
|
|
Slovensko
|
0 %
|
1,03 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Slovinsko
|
0,1 %
|
55,74 %
|
99,3 %
|
99,36 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Španělsko
|
1,51 %
|
31,77 %
|
82,71 %
|
90,5 %
|
100 %
|
100 %
|
Údaje pro únor 2014 a srpen 2014 jsou zvýrazněny, jelikož ukazují rozdíly v mírách přechodu mezi původní lhůtou a skutečnou lhůtou, která byla v lednu 2014 posunuta o šest měsíců z února na srpen 2014.
U členských států, které nejsou členy eurozóny, vyžadovalo nařízení o SEPA přechod do 31. října 2016, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 8: „Poskytovatelé platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, a uživatelé platebních služeb využívající platební službu v takovém státě musí dodržovat požadavky stanovené v článcích 4 a 5 od 31. října 2016. Provozovatelé platebních systémů malých plateb pro členský stát, jehož měnou není euro, musí dodržovat požadavky čl. 4 odst. 2 od 31. října 2016.“
Tabulka 4: Vývoj míry přechodu na SEPA úhrady v letech 2015 a 2016 v členských státech, které nejsou členy eurozóny
|
Mimo eurozónu
|
2. pololetí 2015
|
1. čtvrtletí 2016
|
2. čtvrtletí 2016
|
Prosinec 2016
|
|
Bulharsko
|
59,21 %
|
60,7 %
|
61,9 %
|
100 %
|
|
Chorvatsko
|
|
|
|
100 %
|
|
Česká republika
|
87,18 %
|
89,5 %
|
90,02 %
|
100 %
|
|
Dánsko
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Maďarsko
|
84,35 %
|
84,16 %
|
|
100 %
|
|
Polsko
|
|
|
|
100 %
|
|
Rumunsko
|
44,66 %
|
46,01 %
|
45,38 %
|
Částečné dodržování
|
|
Švédsko
|
95 %
|
95 %
|
|
99 %
|
|
Spojené království
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
Tabulka 5: Vývoj míry přechodu na SEPA inkasa od roku 2013 do současnosti v členských státech eurozóny
|
Eurozóna
|
1. čtvrtletí 2013
|
4. čtvrtletí 2013
|
Leden 2014
|
Únor 2014
|
Srpen 2014
|
Prosinec 2016
|
|
Rakousko
|
11,15 %
|
34,65 %
|
73,95 %
|
87,89 %
|
99 %
|
100 %
|
|
Belgie
|
19,17 %
|
38,54 %
|
64,09 %
|
89,89 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Kypr
|
0 %
|
0 %
|
0 %
|
0 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Estonsko
|
|
|
|
|
Nerelevantní
|
Nerelevantní
|
|
Finsko
|
|
|
|
|
Nerelevantní
|
Nerelevantní
|
|
Francie
|
0,78 %
|
17,94 %
|
72,51 %
|
87,02 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Německo
|
0,14 %
|
10,51 %
|
29,4 %
|
53,4 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Řecko
|
50,13 %
|
67,84 %
|
70,1 %
|
69,53 %
|
99,64 %
|
100 %
|
|
Irsko
|
0,42 %
|
22,09 %
|
61,35 %
|
89,65 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Itálie
|
0,01 %
|
2,83 %
|
34,3 %
|
53,28 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Lotyšsko
|
|
|
0 %
|
0 %
|
0 %
|
Nerelevantní
|
|
Litva
|
|
|
|
|
|
Nerelevantní
|
|
Lucembursko
|
0,06 %
|
15,92 %
|
49,09 %
|
74,37 %
|
98,05 %
|
100 %
|
|
Malta
|
0 %
|
0 %
|
23,35 %
|
47,79 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Nizozemsko
|
0,01 %
|
32,62 %
|
73,62 %
|
84,38 %
|
99,81 %
|
100 %
|
|
Portugalsko
|
0,1 %
|
7,55 %
|
26,68 %
|
53,14 %
|
99,88 %
|
100 %
|
|
Slovensko
|
0 %
|
0 %
|
0,01 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Slovinsko
|
86,81 %
|
99,33 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Španělsko
|
0,02 %
|
1,8 %
|
15,34 %
|
48,82 %
|
100 %
|
100 %
|
Tabulka 6: Vývoj míry přechodu na SEPA inkasa v letech 2015 a 2016 v členských státech, které nejsou členy eurozóny
|
Mimo eurozónu
|
2. pololetí 2015
|
1. čtvrtletí 2016
|
2. čtvrtletí 2016
|
Prosinec 2016
|
|
Bulharsko
|
|
|
|
Nerelevantní
|
|
Chorvatsko
|
|
|
|
Nerelevantní
|
|
Česká republika
|
|
|
|
100 %
|
|
Dánsko
|
|
|
|
100 %
|
|
Maďarsko
|
|
|
|
100 %
|
|
Polsko
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
|
Rumunsko
|
0,04 %
|
0 %
|
0,02 %
|
100 %
|
|
Švédsko
|
|
|
|
Nerelevantní
|
|
Spojené království
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
100 %
|
2.2.Možnosti, které členské státy využily
Aby byl umožněn hladký přechod na SEPA úhrady a inkasa, stanovilo nařízení o SEPA různé možnosti, jež mohly členské státy eurozóny využít do února 2016.
Jednalo se o tyto možnosti:
·Možnost č. 1: konverzní služby pro spotřebitele. Poskytovatelé platebních služeb pro spotřebitele akceptují národní základní číslo bankovního účtu (BBAN) k iniciování transakce a převádějí toto číslo na mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN).
·Možnost č. 2: zachování nadstandardních produktů. Starší vnitrostátní úhrady nebo inkasní transakce s kumulativním podílem na trhu menším než 10 % celkového počtu úhrad nebo celkového počtu inkasních transakcí podle oficiálních statistik platebního styku zveřejňovaných každoročně ECB mohly zůstat zachovány do 1. února 2016 (např. TIP ve Francii, RID Finanziario v Itálii, inkaso bez vrácení peněžních prostředků v Nizozemsku).
·Možnost č. 3: jednorázová inkasa. Tyto služby, které spotřebitelům umožňují provádět platební transakce generované za použití platební karty v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso na platební účet a z platebního účtu, které jsou identifikovány číslem účtu ve formátu BBAN nebo IBAN, mohly zůstat zachovány do 1. února 2016 (např. Elektronisches Lastschriftverfahren – ELV – platby v Rakousku a Německu), aniž by splňovaly požadavky SEPA.
·Možnost č. 4: prodloužení doby používání standardního formátu zpráv ISO 20022 XML v případě uživatelů platebních služeb, kteří dávají podnět k jednotlivým úhradám či inkasům, které jsou zasílány hromadně, nebo je přijímají.
·Možnost č. 5: odklad zrušení povinnosti uvádět kód BIC u vnitrostátních platebních transakcí, jelikož v současnosti nemusí plátci uvádět u plateb prováděných v rámci EU kód BIC, postačuje pouze IBAN.
Většina členských států využila alespoň jednu z těchto možností, jak je uvedeno v tabulce 7, která ukazuje využití a případně následné zrušení těchto možností jednotlivými členskými státy.
Tyto možnosti se týkaly pouze členských států eurozóny, jelikož platily do 1. února 2016 pro členské státy, které přešly na SEPA dříve. Nevztahovaly se na členské státy
mimo eurozónu, pro něž bylo cílové datum pro přechod stanoveno na 31. říjen 2016.
Tabulka 7: Využití jednotlivých možností členskými státy a současný stav uplatňování těchto možností.
|
Eurozóna
|
Možnost č. 1
|
Možnost č. 2
|
Možnost č. 3
|
Možnost č. 4
|
Možnost č. 5
|
Stav v květnu 2017
|
|
Rakousko
|
|
√
|
√
|
|
|
Všechny zrušeny
|
|
Belgie
|
|
|
|
|
|
Nevyužita žádná možnost
|
|
Kypr
|
√
|
|
|
√
|
√
|
Všechny zrušeny
|
|
Estonsko
|
√
|
|
|
|
|
Částečně zrušeno
|
|
Finsko
|
|
|
|
|
|
Nevyužita žádná možnost
|
|
Francie
|
|
√
|
|
|
|
Zrušeno
|
|
Německo
|
√
|
|
√
|
|
√
|
Všechny zrušeny
|
|
Řecko
|
|
√
|
|
√
|
√
|
Všechny zrušeny
|
|
Irsko
|
|
|
|
|
√
|
Zrušeno
|
|
Itálie
|
|
√
|
|
√
|
|
Všechny zrušeny
|
|
Lotyšsko
|
|
|
|
√
|
|
Zrušeno
|
|
Litva
|
|
|
|
|
|
Nevyužita žádná možnost
|
|
Lucembursko
|
|
|
|
|
|
Nevyužita žádná možnost
|
|
Malta
|
|
|
|
|
√
|
Zrušeno
|
|
Nizozemsko
|
√
|
√
|
|
|
|
Všechny zrušeny
|
|
Portugalsko
|
√
|
|
|
√
|
√
|
Všechny zrušeny
|
|
Slovensko
|
√
|
|
|
√
|
|
Všechny zrušeny
|
|
Slovinsko
|
|
|
|
|
|
Nevyužita žádná možnost
|
|
Španělsko
|
√
|
√
|
|
√
|
|
Všechny zrušeny
|
2.3.Diskriminace na základě IBAN
Spotřebitelé z celé EU informovali o podnicích a platbách (např. platby daní, přeshraniční platby za veřejné služby), které lze provést pouze z národního platebního účtu v eurech nebo na národní platební účet v eurech, a stěžovali si na ně. Tato omezení nejsou přípustná podle článku 3 (dosažitelnost) a článku 9 (dostupnost plateb) nařízení o SEPA a představují skutečnou překážku hladkého fungování SEPA.
Tato otázka byla a je pro Evropskou komisi s ohledem na uplatňování nařízení o SEPA prioritou číslo jedna, jelikož narušuje jeden z nejhmatatelnějších přínosů plynoucích pro spotřebitele a společnosti z nařízení o SEPA: možnost platit odkudkoli v EU, možnost používat pouze jeden bankovní účet (v eurech) pro všechny transakce v EU, což jim rovněž umožňuje snížit náklady spojené se zachováváním dvou či více platebních účtů.
S cílem zajistit informovanost účastníků trhu v odvětví platebních služeb, avšak rovněž členských států nadnesla Evropská komise tuto otázku na různých fórech: v odborné skupině pro trh platebních systémů, na Fóru EU národních koordinačních výborů pro SEPA a v Radě pro malé platby v eurech.
Útvary Evropské komise mimoto jednotlivé stěžovatele informovaly o jejich právech a nasměrovaly je na vnitrostátní orgány určené pro zajišťování dodržování nařízení o SEPA na vnitrostátní úrovni.
V letech 2015 a 2016 zaslaly útvary Komise členským státům přibližně patnáct dopisů, v nichž upozorňovaly na případy diskriminace na základě IBAN a dotazovaly se na pokračující diskriminaci, kterou vnitrostátní orgány neodstranily. Zdálo se, že jednotlivé členské státy určily orgány, které jsou pověřeny zajištěním dodržování nařízení ze strany poskytovatelů platebních služeb, nikoli však uživatelů platebních služeb (např. společností poskytujících veřejné služby) – podrobnosti viz kapitola 2.4.
Vnitrostátní orgány se těmito otázkami zabývají:
·De Nederlandsche Bank (DNB), nizozemská centrální banka, obdržela více než 250 stížností uživatelů platebních služeb na diskriminaci na základě IBAN; většinou se jednalo o stížnosti spotřebitelů na společnosti. DNB byla při řešení těchto případů obzvláště aktivní a navrhovala zprostředkování a vyřízení stížností. K odstranění problému diskriminace zahraničních uživatelů platebních služeb zavedla DNB rovněž ujednání o spolupráci s ostatními dotčenými příslušnými orgány, včetně centrálních bank.
·BaFin a Bundesbank do konce roku 2016 zaevidovaly 75 stížností. 66 stížností se týkalo diskriminace na základě IBAN. Pokud byly stížnosti opodstatněné, bylo možno přijmout nápravná opatření, a to v případě porušení předpisů ze strany poskytovatelů platebních služeb i uživatelů platebních služeb. Podle zpětné vazby obdržené od společností se často jednalo o technické problémy při konverzi, které byly v průběhu času odstraněny. Zdá se, že různá přijatá opatření umožnila tyto problémy odstranit.
·Banca d’Italia obdržela v roce 2013 4 stížnosti, v roce 2014 35 stížností, v roce 2015 14 stížností a v roce 2016 6 stížností. Italský orgán pro hospodářskou soutěž dosud neobdržel žádné stížnosti. V roce 2017 obdržela Banca d’Italia dvě stížnosti týkající se diskriminace na základě IBAN. Stejně jako v jiných obdobných případech přispívá Banca d’Italia k řešení těchto problémů tím, že kontaktuje dotčené strany a usnadňuje dialog.
Případy diskriminace na základě IBAN byly hlášeny zejména v zemích, v nichž spotřebitelé nebo společnosti rozsáhle využívají SEPA inkaso a/nebo je považují za praktické (např. Belgie, Francie, Itálie, Německo, Španělsko nebo Nizozemsko) a vítají možnost používat je rovněž na přeshraničním základě, jak to umožňuje nařízení o SEPA. Většina oznámených případů je způsobena nedostatečnou znalostí požadavku stanoveného v nařízení ze strany uživatelů platebních služeb nebo omezeními ve starších postupech, které neumožňují používat zahraniční IBAN (např. internetové nebo papírové formuláře omezující číslo IBAN na pevný počet číslic nebo uvádějící předem vyplněné předčíslí země).
Naopak země, ve kterých nejsou SEPA inkasa široce využívána nebo které nejsou členy eurozóny, dostávají obvykle méně stížností. Například Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko oznámily od uplynutí stanovené lhůty (v závislosti na dané zemi 1. srpen 2014 nebo 31. říjen 2016) dohromady méně než dvacet stížností.
2.4.Určení příslušných orgánů a jejich pravomoci
Přechod na SEPA vyžadoval zapojení různých orgánů, například Evropské centrální banky a národních centrálních bank. Významnými subjekty účastnícími se přechodu byly příslušné vnitrostátní orgány pověřené zajišťováním dodržování nařízení.
V tomto ohledu spadají problémy, které se vyskytly během přechodu a v následujících měsících po 1. srpnu 2014, do působnosti příslušných vnitrostátních orgánů. Podle článku 10 musí členské státy určit příslušné orgány pro zajišťování dodržování nařízení. Některé členské státy si vyložily nařízení o SEPA v tom smyslu, že omezuje povinnost uloženou příslušným vnitrostátním orgánům pouze na zajišťování dodržování nařízení ze strany poskytovatelů platebních služeb, zatímco nařízení obsahuje ve skutečnosti i povinnosti týkající se uživatelů platebních služeb (příjemců) (článek 9).
V praxi dodržovali nařízení ve stanovené lhůtě, tj. 1. srpna 2014, téměř všichni poskytovatelé platebních služeb. U řady uživatelů platebních služeb tomu tak však nebylo, ať už se jednalo o daňové orgány, dodavatele energie, telekomunikační operátory, pojišťovny či jiné společnosti poskytující veřejné služby. Nařízení nedodržovali, a to zejména jeho článek 9 týkající se akceptování jakéhokoli platebního účtu v eurech v EU při provádění nebo přijímání plateb.
V řadě případů nebyly příslušným orgánům, které členské státy určily (ve většině případů se jednalo o centrální banky), uděleny s ohledem na tyto uživatele platebních služeb žádné pravomoci. Komise proto zahájila řadu řízení ve fázi předcházející řízení o nesplnění povinnosti (tzv. EU Pilot) s cílem zajistit, aby členské státy určily rovněž orgány, které zajišťují dodržování nařízení ze strany uživatelů platebních služeb. Požadavky nařízení nyní dodržují všechny členské státy kromě tří.
Příslušné orgány a kontaktní místa pro vyřizování stížností jsou uvedeny v příloze.
3.Závěry a další kroky v projektu SEPA
Nařízení o SEPA je celkově v celé EU prováděno a uplatňováno správně. V současnosti není nutné předložit žádný související legislativní návrh. Několik málo problémů, které se řeší, bude i nadále pozorně sledováno s cílem zajistit jejich definitivní odstranění, zejména diskriminaci na základě IBAN.
SEPA úhrady a inkasa poskytují evropským občanům účinný prostředek pro provádění úhrad a inkas v eurech v celé Evropské unii. Na základě této normy se na trhu platebních služeb objevili noví účastníci, kteří nabízejí služby iniciování platby a přímé mobilní platby. Rovněž v důsledku revize směrnice o platebních službách a rozvoje nových projektů v rámci SEPA, jako jsou okamžité platby SEPA, jež budou dostupné od listopadu 2017, lze očekávat vznik nových kategorií účastníků trhu.
Tento vývoj podporuje Rada pro malé platby v eurech, což je subjekt, kterému předsedá ECB. Tento nový subjekt, který nahradil dřívější Radu SEPA, má podpořit rozvoj integrovaného, inovativního a konkurenceschopného trhu pro malé platby v eurech v Evropské unii. Jeho členové zastupují stranu nabídky na trhu (banky, platební instituce a instituce elektronických peněz) i stranu poptávky na trhu (spotřebitelé, maloobchodníci, on-line prodejci, podniky/společnosti, malé a střední podniky a vnitrostátní orgány veřejné správy). Zasedání se střídavě účastní také pět národních centrálních bank zastupujících Eurosystém a jedna banka zastupující skupinu členských států, jež nejsou členy eurozóny. Evropská komise se zasedání účastní jako pozorovatel.
Klíčovou úlohu při zavádění jednotné oblasti pro platby v eurech a dosažení cíle spočívajícího v zajištění toho, že Evropané mohou provádět veškeré transakce v eurech kdekoli v EU z jednoho účtu, sehrály národní koordinační výbory pro SEPA a jejich evropské fórum zřízené Komisí. Zatímco přechod na SEPA je nyní téměř dokončen, přeměna platebních systémů dosud rychlým tempem probíhá. Většina národních koordinačních výborů pro SEPA se přeměnila na vnitrostátní výbory/rady pro platby, které tuto přeměnu řídí. Tyto vnitrostátní výbory/rady pro platby se nyní zaměřují na nové výzvy, jako je přechod na okamžité platby nebo mobilní platby. Po vstupu druhé směrnice o platebních službách v platnost v lednu 2018 budou vnitrostátní výbory muset sledovat další vývoj, a zejména příchod nových účastníků na trh plateb, jako jsou poskytovatelé služeb agregace informací o účtech a poskytovatelé služeb iniciování platby.
Na podporu tohoto nového vývoje v oblasti plateb a za účelem koordinace vnitrostátních iniciativ a výměny informací a osvědčených postupů Komise nyní v úzké spolupráci s Evropskou centrální bankou zkoumá možnost přeměny Fóra EU národních koordinačních výborů pro SEPA na platformu pro tyto reformované vnitrostátní výbory/rady pro platby.