52017DC0669

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

{SWD(2017) 372 final}

1. ÚVOD

Již od přijetí evropského programu pro migraci v květnu 2015 1 vycházejí opatření EU zaměřená na řešení mnoha výzev, které s uprchlickou a migrační krizí souvisí, z komplexního přístupu. V září 2017 v rámci přezkumu programu v polovině období Komise provedla celkové hodnocení dosaženého pokroku v reakci na krizi a při provádění činností vyplývajících z programu 2 . Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2017 zhodnotila úspěchy dosažené na všech frontách a vyzvala ke konsolidaci této činnosti 3 .

Evropská komise pokračovala v práci ve všech různých oblastech evropského programu pro migraci. Za účelem monitorování pokroku a hodnocení založeného na konkrétních zjištěních věnovaného plnění závazků, které přijaly instituce EU a členské státy, včetně závazků obsažených v závěrech Evropské rady, předkládala Komise pravidelné zprávy o pokroku, pokud jde o provádění prohlášení EU a Turecka, o relokaci a přesídlování, o zprovozňování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a o pokroku, kterého se podařilo dosáhnout v rámci pro partnerství se třetími zeměmi 4 .

Každá z uvedených oblastí činnosti přispívá k celkové účinnosti reakce EU. Jak bylo oznámeno v rámci přezkumu v polovině období, tato konsolidovaná zpráva odráží a posiluje komplexní přístup tím, že spojuje různé aspekty. Spolu s informacemi uvedenými v přílohách seznamuje s nejvýznamnějšími událostmi, k nimž došlo od posledních zpráv ze dne 6. září 5 , a identifikuje klíčové kroky vyžadující následná opatření ze strany příslušných aktérů, zejména vzhledem k blížícímu se zasedání Evropské rady v prosinci.

2. SITUACE NA HLAVNÍCH MIGRAČNÍCH TRASÁCH

Trasa přes východní Středomoří

Na trase přes východní Středomoří zůstávají migrační pohyby omezené v porovnání s obdobím před aktivací prohlášení EU a Turecka v březnu 2016. Od začátku léta 2017 však byl zaznamenán nárůst příchozích na řecké ostrovy, který odpovídá sezónním trendům. K dalšímu navýšení migračního tlaku došlo od poloviny srpna, kdy průměrný počet osob překračujících hranice dosáhl 198 v průběhu září a října oproti 99 za totéž období v roce 2016 6 . Mezi migranty přicházejícími na řecké ostrovy od začátku roku 2017 je nejvíce zastoupena syrská (39 %), irácká (17 %), afghánská (10 %) a pákistánská (6 %) státní příslušnost 7 .

Objevily se také známky toho, že migranti se pokoušejí opustit Turecko jinými trasami než po Egejském moři. Zatímco počty odhalení nelegálního překračování hranic z Turecka do Bulharska setrvávají na nízké úrovni, došlo v nedávné době ke zvýšení počtu nedovoleného překročení hranic z Turecka do Řecka přes pozemní hranici (průměrně 29 odhalení za den v období od 4. září do 9. listopadu, v porovnání s 20 za předešlého půl roku). Státní příslušnost nejvíce zastoupená mezi příchozími v roce 2017 na řeckou pevninu je prozatím turecká (37%), syrská (27%), pákistánská (15%) a irácká (12%). Počty přicházejících v létě z Turecka do Rumunska přes Černé moře zdá se ustaly 8 . Docházelo také k omezeným, i když pravidelným příchodům osob z Turecka do Itálie (za rok 2017 zatím 3 676 osob). Za rok 2017 bylo zaznamenáno i určité množství příchozích z Turecka na Kypr (v roce 2017 zatím 917).

Západobalkánská trasa

Ačkoli se počty odhalení nelegálních migrantů na místech vstupu na západobalkánské trase stabilizovaly na nízké úrovni, některé členské státy na konci této trasy hlásí, že na jejich území nadále pronikají významné počty migrantů a žadatelů o azyl. Skutečnost, že jejich významná část nemá předchozí registraci v systému Eurodac, posiluje závěr, že se řadě nelegálních migrantů daří pronikat dále, aniž by došlo k jejich odhalení. Pro vyřešení tohoto problému je nezbytná spolupráce mezi dotčenými členskými státy, Europolem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Je nezbytná i neutuchající bdělost, a to včetně plného využívání videokonferencí za předsednictví Komise konaných každé dva týdny.

Trasa přes centrální Středomoří

Trasa přes centrální Středomoří nadále zaznamenává největší počty osob připlouvajících po moři. Celková migrační situace se v posledních měsících ustálila a od poloviny července poklesl počet vyplutí z Libye. Zatímco počet připlouvajících do Itálie byl počátkem léta výrazně vyšší, celkový počet příchozích podle údajů ze září nadále klesá a nyní klesl o 30 % v porovnání s rokem 2016 – dosud však zůstává celkově na vysoké úrovni 114 000 příchozích za rok. Tři nejčastěji zastoupené státní příslušnosti mezi migranty jsou: nigerijská (15 %), guinejská (8 %) a obyvatelé Pobřeží Slonoviny (8 %). V roce 2017 byl nadto zaznamenán výrazný – oproti roku 2016 sedminásobný – nárůst vyplutí z Tuniska do Itálie, i když tato čísla jsou stále výrazně nižší než u příchozích z Libye 9 . I nadále klesají migrační toky z Nigeru do Libye a Evropy týkající se migrantů ze západoafrických zemí původu, pokračuje však určité přesměrovávání k Alžírsku.

Počet utonulých a pohřešovaných osob na moři se odhaduje zatím na 2 750 za rok 2017 oproti 4 581 v roce 2016 10 . Více než 285 100 migrantů zachránily operace EU na podporu italské pobřežní stráže 11 . Libyjská pobřežní stráž kromě toho odhaduje, že v libyjských teritoriálních vodách zachránila více než 18 400 osob (do 6. října), s čímž jí napomohlo navrácení plavidel provedené po proškolení členů posádky 12 . Svěřenský fond EU pro Afriku 13 také podporuje činnost Mezinárodní organizace pro migraci a nigerských úřadů při vyhledávání a záchranných misích v poušti: za rok 2017 bylo do bezpečí převezeno 1 100 migrantů poté, co byli opuštěni převaděči.

Trasa přes západní Středomoří

Rostoucí trend nelegálních toků byl zaznamenán během roku 2017 na trase přes západní Středomoří / Atlantik, kdy celkový počet osob přicházejících do Španělska dosáhl 22 031, což je o 94 % více než za stejné období v roce 2016. V roce 2017 byly až do konce srpna tři hlavní země původu migrantů Maroko (21 %), Pobřeží slonoviny (18 %) a Guinea (14 %).

Trendy v žádostech o azyl

Koncem září 2017 bylo v EU podáno 535 609 žádostí o azyl oproti 1 010 839 za stejné období loňského roku 14 . V první polovině roku 2017 bylo vydáno 275 710 kladných prvoinstančních rozhodnutí 15 oproti 293 315 rozhodnutím za totéž období loňského roku.

3. OPERAČNÍ PODPORA EU NA TRASÁCH

Základním kamenem podpory EU zůstává přístup založený na hotspotech používaný od roku 2015. Komise zhodnotila dosavadní činnost hotspotů v Řecku a Itálii a v úzké spolupráci s agenturami propojila osvědčené postupy při uplatňování přístupu založeného na hotspotech 16 .

Rozmístění hostujících příslušníků Europolu bylo velmi užitečné při identifikaci rizikových profilů a boji proti převaděčským sítím, takže tito příslušníci budou i nadále vykonávat bezpečnostní kontroly druhé úrovně v řeckých a italských hotspotech.

Další významnou prioritou činnosti EU je zaměřit se na potřeby dětí v procesu migrace 17 . Osvědčené postupy při uplatňování přístupu založeného na hotspotech stanoví zvláštní opatření, která mají pomoci dětem a dalším zranitelným skupinám. 11. Evropské fórum pro práva dítěte ze dne 7.–8. listopadu nabídlo příležitost zaměřit se na potřebu hledání alternativ k zadržování dětí v kontextu migrace.

Trasa přes východní Středomoří

Podpora od Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a Europolu byla při zprovozňování hotspotů v Řecku naprosto zásadní, stejně jako rozmístění dvanácti plavidel v rámci námořních operacích. Probíhají kroky k tomu, aby se zajistily přesnější informace o počtech a potřebách migrantů, a to včetně migrantů nacházejících se v hotspotech. Řecká vláda by měla dokončit první shrnutí této činnosti do konce listopadu.

Přijímací místa, která jsou dostupná v hotspotech, však stále nedostačují navzdory ujednáním plánovaným v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu. Rostoucí tlak, který vyvolaly nedávné vysoké počty příchozích, může ještě zvýšit napětí. Zlepšování dostupnosti 18 a kvality přijímacích míst včetně lepšího řešení zvláštních potřeb zranitelných skupin je i nadále naléhavou prioritou. Další řešení nedostatků přijímacích zařízení na ostrovech a příprava na zimní období vyžadují okamžitý zásah ze strany řeckých orgánů. Komise je připravena poskytnout náležitou podporu.

EU také nadále poskytuje zásadní finanční podporu Řecku, které čelí výzvám této krize. Z nástroje pomoci při mimořádných událostech bylo nyní v EU uvolněno 440 milionů EUR na podporu činnosti 15 humanitárních partnerských organizací. Tento nástroj dokázal zajistit dostupnost dostatečných přijímacích míst na pevnině, čímž se upravuje dostupnost v závislosti na potřebě až na celkových 40 000 míst, a také pomohl přispět k vytvoření kapacity na ostrovech. Aktuální prioritou této činnosti je, aby řecké úřady přesouvaly co nejvíce uprchlíků z táborů do pronajatých ubytovacích prostor. Zaveden byl také víceúčelový program peněžní hotovosti 19 . Hlavním cílem programu peněžní hotovosti a pronajatého ubytování je poskytnout osobám v nouzi důstojné podmínky. K 7. listopadu bylo zřízeno 19 447 ubytovacích míst, ačkoli se počet uprchlíků ubytovaných v rámci programu městských pronajatých ubytovacích prostorů mění, jejich aktuální počet je 15 458. Každoměsíční hotovostní podporu dostává průměrně 32 500 uprchlíků.

Probíhají jednání s řeckými úřady ohledně schválení finančního plánu na rok 2018, kde budou identifikovány zásadní potřeby, činnosti a příslušné zdroje financování. Byly učiněny další kroky pro zajištění udržitelné podpory při přesunu od nouzového financování k využívání finančních prostředků alokovaných v rámci národních programů pro Řecko. Financování v rámci těchto programů se používá například na podporu poskytování takových služeb, jako je stravování, ubytování, úklid v hotspotech a služby v ubytovacích zařízeních pro nezletilé osoby bez doprovodu. Tyto programy již financují dojednané priority včetně přijímacích služeb na ostrovech a ubytovacích zařízení pro nezletilé osoby bez doprovodu. Podpora EU (dosud přibližně 27 milionů EUR) pro program asistovaných dobrovolných návratů a opětovného začleňování prováděný Mezinárodní organizací pro migraci byla také zcela zásadní pro zmírnění určité části tlaku: více než 4 800 osob se prostřednictvím tohoto programu v roce 2017 vrátilo do své země původu.

V Řecku týmy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu poskytují podporu řeckým úřadům při identifikaci a registraci možných žadatelů o mezinárodní ochranu a informují migranty o systému mezinárodní ochrany v Řecku a o procesu relokace. Kromě toho poskytují odborníci poradenství v záležitostech týkajících se posuzování státní příslušnosti a možného vyloučení a přispívají k odhalování možných podvodů s doklady. K 9. listopadu podporuje proces relokace prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu momentálně 18 odborníků z členských států a jeden odborník je vyčleněn na podporu řecké přijímací a identifikační služby. K 8. listopadu vysílá Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž 21 odborníků na hranice mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Významná finanční podpora pro řešení výzev souvisejících s migrací byla poskytnuta také Bulharsku. Granty nouzové podpory udělené Bulharsku na podzim 2016 byly nedávno o rok prodlouženy, aby se umožnilo plné provedení. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nadále pomáhá Bulharsku při kontrole pozemních hranic, mimo jiné s cílem předejít sekundárním pohybům. Aktuální jednotky čítají 143 pracovníků i širokou škálu vybavení. V rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu (2014–2020) je pro Bulharsko alokováno 4,5 milionu EUR na pokrytí opatření pro navracení osob včetně asistovaného dobrovolného návratu, nouzová podpora do září 2017 také umožnila asistovaný dobrovolný návrat 800 osob (údaje k 10. listopadu 2017).

Prohlášení EU a Turecka

Naplňování prohlášení EU a Turecka hraje i nadále klíčovou úlohu při zajišťování účinného a společného řešení problému migrace ve východním Středomoří ze strany EU a Turecka. Přináší konkrétní výsledky při omezování nedovoleného a nebezpečného překročení hranice a při záchraně životů v Egejském moři. Pomocí nástroje pro uprchlíky v Turecku zajišťuje prohlášení praktickou podporu syrským uprchlíkům a hostitelským společenstvím v Turecku a zaručuje i přesídlování Syřanů z Turecka do Evropy. K zajištění úplného a trvalého provádění prohlášení je však zapotřebí soustavné úsilí a politické odhodlání všech stran.

Komise a úřady EU pokračují v cílené práci při naplňování prohlášení (viz příloha 2), a to včetně významné podpory řecké azylové službě 20 . Nedostatky zjištěné v předchozích zprávách však přetrvávají 21 . Zejména pak tempo navracení do Turecka v rámci prohlášení zůstává velmi slabé, od března 2016 se uskutečnilo pouze 1 969 navrácení 22 . Z nich jen 439 vyplynulo z druhoinstančních zamítavých rozhodnutí o žádosti o azyl. Zajištění účinného navracení po dokončení zákonných řízení je klíčovou součástí prohlášení, závisí tedy výrazně na zdrojích určených pro všechny příslušné fáze řeckého azylového systému. Navzdory rozhodnutí řecké státní rady zveřejněnému dne 22. září 2017, které zamítlo odvolání dvou Syřanů a přijalo závěr, že Turecko je bezpečná země pro navracení migrantů v rámci prohlášení s výhradou individuálního posouzení, počet rozhodnutí odvolacích komisí se výrazně nezvýšil a počet navracení zůstává velmi nízký, a to i z důvodu velkého množství následných správních odvolání. Výsledkem je skutečnost, že tlak na zařízení a operace na řeckých ostrovech neklesá, naopak se stále zvyšuje: k 9. listopadu se na ostrovech nachází odhadem 15 169 migrantů.

Přesídlení z Turecka v rámci prohlášení pokračuje a je nezbytné udržet vysoké tempo. Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka přesídleno 11 354 osob 23 . Pokud jde o dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů, Komise a Turecko dokončily standardní operační postupy, které nyní musejí schválit členské státy. Urychlené rozhodnutí o aktivaci programu by napomohlo při provádění prohlášení EU a Turecka a Syřanům by poskytlo bezpečnou a legální alternativu k nelegální migraci do EU.

Operační dialog o migraci s tureckými úřady pokračuje, zejména se zaměřuje na navracení a sdílení informací i na přesídlení. Co se týče provádění plánu na uvolnění vízového režimu, Komise nadále vybízí Turecko k co nejrychlejšímu splnění všech zbývajících bodů, které v kontextu plánu dosud nebyly dokončeny.

Dalším klíčovým prvkem prohlášení byla podpora prostřednictvím Nástroje pro uprchlíky v Turecku, zaměřená na poskytování přímé podpory na místě (viz příloha 3). EU směřuje k vynaložení plné částky 3 miliard EUR do konce roku 2017. Již byly uzavřeny smlouvy na 55 projektů ve výši 1,78 miliardy EUR 24 . U všech těchto smluv probíhá účinná implementace. Celková vynaložená částka dosáhla 908 milionů EUR. Probíhají projekty směřující k zajištění vzdělávání téměř půl milionu syrských dětí a zdravotní péče pro téměř dva miliony osob. Zásadního úspěchu bylo dosaženo v září 2017. Od té doby dostává jeden milion nejzranitelnějších uprchlíků měsíční elektronické převody hotovosti na pokrytí základních každodenních potřeb.

Jordánsko a Libanon

EU rovněž poskytuje podporu dalším zemím, které čelí tlakům z důvodu syrské krize, a na pomoc zvládání zásadních výzev v pokračující uprchlické krizi. Jordánsko a Libanon nadále podporují životní potřeby uprchlíků ve svých hostitelských komunitách. Jordánsko i Libanon v nedávné době přijaly důležité kroky k otevření vzdělávání všem dětem z řad uprchlíků. Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii dosud alokoval 290 milionů EUR na projekty v Libanonu (152,3 milionu EUR již smluvně vázáno) a 141 milionů EUR na projekty v Jordánsku (smluvně vázáno 96,5 milionu EUR). EU bude i nadále v rámci svých priorit poskytovat ochranu a pomoc nejzranitelnějším osobám. Potřeba zásadní mezinárodní finanční podpory bude pokračovat.

Klíčové budoucí kroky

·Pro zlepšení situace na řeckých ostrovech by v plné shodě s pravidly EU a mezinárodními pravidly měly řecké orgány naléhavě urychlit navracení do Turecka v případě těch osob, které nejsou oprávněny k setrvání v Řecku. Toto platí i pro navracení Syřanů v souladu s nedávným rozhodnutím Státní rady;

·Zlepšit přijímací podmínky a kapacitu na ostrovech;

·Rychle schválit dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů a aktivovat jej v souladu s podmínkami stanovenými v prohlášení EU a Turecka;

·Do konce roku ukončit uzavírání smluv na zbývající humanitární programy v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku;

·Nadále monitorovat trendy a bojovat proti převaděčství na západobalkánské trase včetně využití spolupráce mezi členskými státy a příslušnými orgány;

·Členské státy musejí nadále podporovat příslušné úřady EU a úřady musejí zajistit udržitelnost probíhajících operací;

·Zajistit dostatečné finanční zdroje na podporu Jordánska a Libanonu při ubytovávání značného počtu uprchlíků i s ohledem na bruselskou konferenci o syrské krizi a celém regionu, která se bude konat na jaře 2018.

Trasa přes centrální Středomoří

Říjnové závěry Evropské rady 25 zdůraznily společný zájem na řešení otázek spojených s trasou přes centrální Středomoří a nastínily řadu prioritních postupů. Mezi ně patří účinný postup při navracení, přesídlování a zajišťování humánních podmínek pro migranty. Operační reakce EU v centrálním Středomoří na záchranu životů, boj proti převaděčství a podporu ochrany, stabilizace komunit a budování kapacit byla v úzké spolupráci s italskými úřady ještě více rozšířena 26 . V rámci severoafrické části svěřenského fondu EU pro Afriku byla přislíbena celková dostupná částka ve výši 264,58 milionu EUR, z čehož 131,1 milionu EUR již bylo smluvně vázáno a 57 milionů EUR bylo vynaloženo (na 11 programů).

Komise usilovala o vytvoření nových možností, jak podpořit Itálii v souladu s akčním plánem ze dne 4. července 27 a s písemnou komunikací mezi předsedou Junckerem a ministerským předsedou Gentilonim ze srpna 2017. Jako krátkodobé opatření Komise bezprostředně vyjádřila svou připravenost zmobilizovat až 35 milionů EUR nouzové pomoci prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice) na podporu řady prioritních kroků stanovených italským ministerstvem vnitra zaměřených na hotspoty tak, aby se zlepšila účinnost řízení a bylo možno reagovat na potřeby osob přicházejících do země 28 . Pokud to bude nezbytné, je Komise v rámci dalšího postupu připravena uvolnit dalších až 100 milionů EUR v nouzových zdrojích Azylového, migračního a integračního fondu. Itálie by pak měla být schopna postoupit vpřed, pokud jde o vnitřní aspekty akčního plánu, včetně zrychlení azylového řízení a řízení souvisejících s navracením a významného zvýšení zajišťovacích kapacit.

Pátý hotspot („Středisko pro první pomoc, asistenci a identifikaci“) byl otevřen 30. září 2017 v Messině s kapacitou 250 míst, celková přijímací kapacita v hotspotech je však i nadále příliš omezena 29 . V Itálii Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu působí na více než 45 místech v oblastech hotspotů i mimo ně. Odborníci zajišťují předávání informací a poskytují podporu týkající se registrace žadatelů o mezinárodní ochranu ve vztahu k procesu relokace. K 9. listopadu v Itálii působilo 53 odborníků z členských států, 55 kulturních mediátorů a 18 dočasných zaměstnanců, které vyslal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

Nadále probíhaly operace námořního dohledu. V současnosti je rozmístěno osm prostředků pro společnou operaci Triton a pět námořních jednotek pro operaci Sophia. Výsledkem těchto kroků je zadržení 119 podezřelých převaděčů a obchodníků s lidmi a zneškodnění více než 497 prostředků.

Pokračovala i cílená snaha EU na podporu libyjské pohraniční stráže. Na moři i v zařízeních členských států již skončilo úvodní školení operace Sophia pro celkem 142 pracovníků včetně 39 zaměstnanců pro posádky hlídkových člunů a proškoleni byli i školitelé 30 . Po důkladných prověrkách se v nedávné době 66 libyjských pracovníků zapojilo do školení v Tarantu. Další moduly by se měly uskutečnit v příštích týdnech ve Španělsku, Řecku a Itálii. Mezi hlavní nedávné úspěchy patří vrácení plavidel pobřežní stráže a zřízení monitorovacího systému. Cílem monitorovacího systému je posoudit tvorbu kapacit a upravit požadavky na školení, podpořit Libyjce v převzetí odpovědnosti za zabezpečení vlastních teritoriálních vod a zlepšit ochranu a dodržování lidských práv. Výchozí zpráva o monitorovacích činnostech se očekává začátkem roku 2018. Program Seahorse v nedávné minulosti dokončil poslední školení zaměřené na zvyšování schopnosti libyjské pobřežní stráže s výhledem na dlouhodobou činnost při zřizování středomořské sítě Seahorse.

Zatímco postupy na moři nadále přinášejí zásadní výsledky, zásadnější pozornost byla věnována pozemním postupům s cílem zlepšit často otřesné podmínky, jimž migranti čelí v Libyi, a nabídnout alternativy pro uvízlé migranty a oběti obchodování s lidmi. V rámci programu na 90 milionů EUR schváleného v dubnu ze svěřenského fondu byla zahájena konkrétní akce zaměřená na ochranu migrantů v Libyi. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci usilují o zlepšení podpory migrantů v zajišťovacích střediscích a v místech vylodění. Téměř 4 000 migrantům je poskytována lékařská péče a základní podpora, zlepšilo se monitorování stavu ochrany v zajišťovacích zařízeních. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci poskytují podporu více než 2 000 vysídleným libyjským rodinám. Zdravotnická pomoc je poskytována více než 14 000 migrantům v zajišťovacích zařízeních po střetech mezi milicemi v oblasti Sabratha. Svěřenský fond tímto způsobem přímo přispívá na bezprostřední potřeby migrantů.

Plánované práce na infrastruktuře mají vytvořit pracovní místa pro Libyjce a migranty a je poskytována podpora pro rozvoj malých podniků a posilování komunitní bezpečnosti a stability. Zvláštní pozornost je věnována i dětem, pracuje se na obnově škol, neformálním vzdělávání pro Libyjce i migranty, školení učitelů a poskytování podpory zařízením pro přechodnou péči o děti bez doprovodu nebo děti odloučené od rodiny. Budou podporovány nebo zřízeny prostory příznivé pro děti, a to včetně jejich vytváření ve stávajících zařízeních a komunitních střediscích. Program také počítá s širšími hospodářskými odvětvími počínaje malými infrastrukturami a vytvářením kapacit v rámci místních samospráv. Obtížné podmínky v Libyi jsou trvalou překážkou pro rychlejší poskytování podpory EU, ale Komise aktivně spolupracuje s partnerskými organizacemi na minimalizaci lhůt.

Mise EU pro pomoc na hranicích v Libyi povede k zajištění jisté přítomnosti v Tripolisu před koncem listopadu. Následovat pak bude postupné a rozfázované vytváření pracovního týmu do jara 2018, který umožní lepší běžnou spolupráci s libyjskými úřady odpovědnými za správu hranic, vymáhání práva a trestní právo včetně civilní a pobřežní stráže. Zapojuje se také do plánů na vyšetřovací misi pod vedením Itálie zaměřenou na jižní oblasti Libye, která se má uskutečnit tento podzim a do níž se plně zapojí orgány libyjské pohraniční stráže a zaměří se na správu hranic a migrační otázky.

Dochází k novým opatřením na jižní hranici země. Program na 46,3 milionu EUR schválený v červenci bude smluvně vázán v listopadu. Činnosti zaměřené proti převaděčství probíhají za podpory jiných zdrojů obživy než převaděčství – jde o klíčový cíl stabilizace komunit v rámci programu na 90 milionů EUR schváleného v dubnu 31 .

EU nadále aktivně spolupracuje s Mezinárodní organizací pro migraci v rámci společné iniciativy pro ochranu a opětovné začleňování migrantů. Mezi tyto programy patří podpora pro asistovaný dobrovolný návrat a pomoc při opětovném začleňování po celé trase přes centrální Středomoří. V roce 2017 se dostalo pomoci více než 10 000 migrantům, kteří uvízli v Libyi, a mohli se tak vrátit do svých původních zemí, zejména Nigérie, Senegalu, Guiney, Mali a Gambie. Po započtení migrantů, kteří uvízli v Nigeru, Mali a Mauretánii, celkové číslo přesahuje 15 000. Kromě toho se podařilo urychlit spolupráci se sousedními státy Libye, aby se více migrantů mohlo vracet domů z Libye nebo aby se uprchlíci mohli přesídlovat pomocí mezinárodního společenství s pomocí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Delegace EU v jednotlivých zemích původu a přestupních zemích umožnily kontakty pro posílení konzulární podpory, čímž se usnadňuje více návratů.

EU se nadále zavazuje provádět inkluzivní politickou transformaci v souladu se závěry Rady z července 2017, 32 což je podmínkou pro solidní a trvalé výsledky řízení migračních pohybů v Libyi i přes ni. Tím se zajistí podpora kroků přijatých pro zavedení trvalé přítomnosti EU, jak ji požaduje Evropská rada, což je nezbytné pro účinnou reakci.

Odjezdy migrantů z Egypta jsou stále velmi vzácné. Dohoda o financování programu na 60 milionů EUR určeného k řešení hospodářských důvodů pro nelegální migraci, zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení odolnosti společenství zasažených migrací byla podepsána v nedávné době. Očekává se, že dialog o migraci s Egyptem bude zahájen během prosince.

Ve spolupráci s italskými orgány jsou přijímána opatření s cílem reagovat na rostoucí počty příchozích z Tuniska – ať už jde o omezování počtu příchozích nebo o vyšší počty navracených osob. Pokračují styky s Alžírskem, kde EU nabízí posílení dialogu a spolupráce na dvoustranné i regionální úrovni.

Evropská rada klade zvláštní důraz na zajištění dostatečného a cíleného financování části svěřenského fondu EU pro Afriku určené pro severní Afriku.

Byl zjištěn okamžitý nedostatek ve financování ve výši 110 milionů EUR určených zejména na pokračování již probíhajícího „programu smíšené migrace“. Rozšířený program bude spolupracovat s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky a s Mezinárodní organizací pro migraci s cílem vykonávat zásadní činnost v oblasti asistovaných dobrovolných návratů a opětovného začleňování, zlepšování podmínek pro migranty v zajišťovacích zařízeních, stabilizace komunit a podporování obcí v jednotlivých oblastech, například v podobě nových pracovních příležitostí a podpory klíčových služeb. S ohledem na zásadní význam činnosti v severní Africe pro celkovou politiku EU budou muset během roku 2018 následovat další programy v Libyi i jiných severoafrických zemích. Tyto potřeby nebude možné splnit bez dalších příspěvků členských států do svěřenského fondu. Evropská rada vyhodnotí pokrok z hlediska tohoto závazku v prosinci 2017.

Trasa přes západní Středomoří 33

V důsledku zvýšení počtu příchozích osob po této trase došlo k zintenzivnění kontaktů s Marokem. Na zvláštním jednání ministrů vnitra G6 v říjnu 34 Komise vyjádřila připravenost poskytnout další pomoc na zvládání migrace.

Budoucí klíčová opatření

·Zvýšit příspěvky členských států do podílu svěřenského fondu určeného pro severní Afriku, aby se splnily bezprostřední potřeby ve výši dalších 110 milionů EUR pro Libyi. Vytvořit další klíčové programy pro rok 2018;

·Zajistit stálou přítomnost EU v Libyi, jakmile to bezpečnostní podmínky dovolí;

·Pokračovat ve spolupráci s africkými zeměmi původu a tranzitu v rámci pro partnerství včetně oblastí na jižní libyjské hranici, zesílit spolupráci se sousedními státy Libye na zvýšení počtu navracených a přesídlovaných osob;

·Monitorovat migrační toky z Tuniska a vyhodnocovat nezbytnost možných zásahů a podpory;

·Monitorovat vývoj na trase přes západní Středomoří a pracovat na přípravě možné podpory.

4. OPATŘENÍ PROTI PŘEVADĚČSTVÍ MIGRANTŮ

Bylo vynaloženo značné úsilí o rozbití operačního modelu převaděčů na všech významných migračních trasách do Evropy. Na západním Balkáně umožnila kancelář společných operací ve Vídni podporovaná Europolem členským státům provést řadu opatření, jejichž výsledkem je 185 zatčení od zahájení činnosti. V říjnu koordinovalo Evropské středisko Europolu pro otázky převaděčství den společného postupu s členskými státy a sousedními zeměmi v oblasti západního Balkánu. Výsledkem bylo zjištění více než 760 nelegálních migrantů a zatčení 24 podezřelých převaděčů.

Otázka převaděčství je základní součástí přístupu v rámci pro partnerství. EU podporuje silné zapojení nigerské vlády, jehož výsledkem je pokles počtu nelegálních migrantů přicházejících přes Agadez z 340 za den v roce 2016 na 40 až 50 za den v roce 2017. Momentálně probíhá pilotní projekt svěřenského fondu EU pro Afriku, který má za cíl posílit operační a soudní schopnosti nigerské policie (společný vyšetřovací tým). V prvním polovině roku 2017 bylo zatčeno a postaveno před soud 101 osob a bylo zkonfiskováno a zapečetěno 66 vozidel a 8 motocyklů (kromě toho bylo 79 osob zatčeno za trestné činy související s obchodováním s lidmi). Tento model bude možno rozšířit na jiné země, jak k tomu vyzvala Evropská rada v říjnu 2017. Souběžně s poskytováním alternativních zdrojů příjmu namísto převaděčství EU poskytuje podporu příjmu pro místní komunity v severním Nigeru 35 .

EU bude v Bruselu pořádat mezinárodní konferenci na vysoké úrovni o bezpečnosti a rozvoji v oblasti Sahelu. Smyslem konference je zaměřit se na stabilitu a stabilizaci okrajových, přeshraničních a citlivých oblastí Sahelu. Po podpoře, kterou EU věnovala společné jednotce G5 pro Sahel (50 milionů EUR prostřednictvím afrického mírového projektu) 36 , pomůže EU mobilizovat mezinárodní podporu společné jednotce v boji proti terorismu, obchodování s lidmi a drogami a proti převaděčství. EU nadto rozšiřuje své školicí a poradenské činnosti tak, aby podpořila schopnosti místních bezpečnostních složek 37 . Civilní mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky „EUCAP Sahel Niger“ nadále zvyšuje počet návštěv na místě v jednotlivých oblastech pro zavádění projektů, školení, identifikaci dalších potřeb policejních a soudních orgánů a pomoc při mapování toků nelegální migrace. V září 2017 proběhla druhá návštěva v Madamě, což je významný uzel pro obchodování s lidmi. Tato mise bude dále posílena zvýšenou pozorností na podporu boje proti obchodování s lidmi, drogami a zbraněmi a proti převaděčství, jakož i další podporou nigerských bezpečnostních a obranných sil a dalším rozvojem decentralizovaných činností v celé zemi.

Při potírání převaděčství a obchodování s lidmi je spolupráce naprosto klíčová. V Europolu bylo v září zřízeno informační středisko zaměřené na převaděčství. Již zahrnuje operaci Sophia a pět členských států (vyslaní národní odborníci z Německa, Řecka, Itálie, Španělska a Spojeného království) a je připraveno na přijetí podpory ostatních členských států 38 . Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Interpol plánují propojení s tímto střediskem prostřednictvím styčných úředníků do konce listopadu. Probíhají zásadní snahy pomoci konzulárním úředníkům EU zaměřit se na převaděčství pomocí podvodů s vízy 39 . Využití platforem pro spolupráci EU v souvislosti s převaděčstvím migrantů na účinnější zacílení zásahů v prioritních oblastech již probíhá v Nigérii a Pákistánu 40 . Rozšíření tohoto přístupu na další místa bude zapojeno do akčního plánu pro otázky napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví, který mají členské státy schválit v rámci politického cyklu o organizovaném zločinu do konce listopadu.

Budoucí klíčová opatření

·Posílit sdílení informací v rámci EU, mezi členskými státy, agenturami EU, na misích a operacích SBOP a rozšířit operační společné vyšetřovací týmy s klíčovými západoafrickými partnery;

·Podpořit rozvoj společné jednotky G5 pro Sahel.

5. ŘEŠENÍ ZÁKLADNÍCH PŘÍČIN NELEGÁLNÍ MIGRACE

Ve svých třech částech pro Sahel a jezero Čad, oblast Afrického rohu a Severní Afriku se svěřenský fond EU pro Afriku 41 nově zaměřil na migraci. Bylo schváleno 117 programů v celkové hodnotě téměř 2 miliard EUR a byly uzavřeny smlouvy na něco málo přes 1,3 miliardy EUR 42 . Ačkoli Evropská rada označila část pro Severní Afriku za nejnaléhavější prioritu, je nezbytné pracovat také na dalších částech svěřenského fondu.

V oblasti Afrického rohu nyní probíhají projekty svěřenského fondu s cílem vytvořit přes 44 000 pracovních míst v Etiopii, Keni a Somálsku a přímo financovat dalších 30 000 pracovních míst v jižním Súdánu. Projekty podporují zajištění základních sociálních služeb pro více než 1,6 milionu příjemců. V západní Africe a oblasti Sahelu se probíhající práce zaměřují na vytvoření 114 000 pracovních míst a podporu téměř 10 000 drobných, malých a středních podniků. Většina těchto činností zahrnuje podporu pro vracející se migranty s cílem nabídnout jim příležitost pro opětovné začlenění.

V případě Asie Komise v září schválila zvláštní opatření ve výši 196 milionů EUR s cílem vyřešit výzvy, které představuje dlouhodobé nucené vysídlování a migrace v Asii a na Blízkém východě. Toto opatření, které má pomoci Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, Iráku a Bangladéši 43 , slouží jako doplnění dialogu o migraci, který EU vede se všemi pěti cílovými zeměmi. Základní cíle jsou posílení odolnosti a soběstačnosti, a to pro místní a hostitelská společenství, podpora udržitelného životního stylu, posílení ochrany práv a zajištění trvalého opětovného začlenění.

Dlouhodobé investiční projekty napomáhající odstraňování základních příčin budou také moci brzy využít plán vnějších investic, a to včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, který vstoupil v platnost dne 28. září 2017. Plán má za cíl posílit inovativní finanční partnerství v Africe a okolí a propagovat inkluzivní růst, vytváření pracovních míst a udržitelný rozvoj. Probíhají práce na urychleném zprovoznění fondu a Komise plánuje přijmout rozhodnutí vymezující pět samostatných investičních částí 44 ještě před konáním summitu o Východním partnerství a summitu Africké unie a EU, jejichž cílem je vytvořit podmínky pro první výzvy k vyjádření zájmu ještě před koncem roku 45 .

Vyřešení dlouhodobých výzev migrace vyžaduje skutečně celosvětový přístup. Globální pakt o migraci se ocitá v polovině svého dvouletého procesu. Poradní fáze uzavřená v prosinci 2017 bude prvním krokem k potvrzení tohoto paktu na mezivládní konferenci v roce 2018. Fáze neformálních tematických diskusí o globálním paktu o uprchlících by měla být dokončena v listopadu 2017. Dialog vysokého komisaře UNHCR o výzvách v oblasti ochrany, který se koná 12. prosince v Ženevě, bude vyhrazen posouzení dosaženého pokroku a identifikaci poučení zjištěných během přípravné fáze a stanovení základů pro globální pakt o uprchlících.

Tato činnost má za cíl zdůraznit význam migrace v kontextu summitu EU a Africké unie, který se uskuteční koncem listopadu. Tento summit má být založen na následné kontrole Vallettského postupu s vyváženými vztahy, které jsou nezbytné pro řešení zásadních příčin, poskytování rozvojové pomoci, boj proti převaděčství a obchodování s lidmi a podporu legální migrace a účinného zpětného přebírání a opětovného začleňování.

Budoucí klíčová opatření

·Prosincová dohoda o novém kole projektů v rámci částí pro oblasti Sahel a Jezero Čad a Africký roh v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku;

·Summit EU-Africká unie usilující o posílení partnerského přístupu ke společnému řízení migrace s africkými zeměmi;

·První výzvy k předkládání nabídek v rámci plánu vnějších investic do konce roku 2017.

6. NAVRACENÍ A ZPĚTNÉ PŘEBÍRÁNÍ

Jak bylo patrné ze závěrů Evropské rady minulý měsíc, součástí Evropského programu pro migraci je zvyšování podílu navracených osob, které nejsou oprávněné zůstat. Jde o výzvu, která vyžaduje zapojení všech: členských států, které nesou odpovědnost za přijímání jednotlivých rozhodnutí a pracují na zavádění doporučení a aktualizovaného akčního plánu 46 o navracení, což je nezbytné pro to, aby se zajistilo účinné navrácení těch osob, které obdrží rozhodnutí o navrácení; Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která má nyní zvláštní oprávnění poskytovat podporu při této činnosti, a třetích zemí, které musejí plnit své závazky týkající se zpětného přebírání.

Jak bylo oznámeno v září v rámci přezkumu evropského programu pro migraci v polovině období, bude Komise poskytovat pravidelné zprávy o dosaženém pokroku. Tato zpráva je k tomu první příležitostí a Komise hodlá i nadále rozvíjet monitorování a zpětnou vazbu v této oblasti.

Jedním důležitým rysem této skutečnosti je nezbytnost včasných a kvalitních dat. Pro tento účel je nezbytné, aby členské státy podpořily aplikaci EU pro integrované řízení navracení (IRMA), pokud má naplnit svůj potenciál a poskytovat spolehlivý a pravidelný přehled o stavu v oblasti navracení. Eurostat bude zvyšovat četnost sběru údajů o navracení, a to z roční na čtvrtletní frekvenci, aby se zajistilo včasnější monitorování.

Evropská rada ve svých závěrech z října 2017 klade zásadní důraz na činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Agentura má koncem listopadu rozhodnout o příštích operačních krocích, aby vybudovala svou podporu členským státům v oblasti navracení. Kromě poskytování školení a šíření osvědčených postupů 47 bude agentura provádět proaktivnější činnost v oblasti navracení z členských států, aby sloužila jako ohnisko pro operační úsilí právě v oblasti navracení. Plná podpora a závazek členských států vůči implementačnímu rámci agentury pro navracení jsou pro její úspěch zásadní. Na této bázi by se měly do konce prvního čtvrtletí roku 2018 dokončit operační plány.

Podpora agentury pro návratové operace 48

Celkový počet koordinovaných návratových operací	279 49 : z nich bylo 54 % monitorováno za fyzické přítomnosti pozorovatele (oproti 41 % za stejné období roku 2016). V daném vykazovaném období agentura vyslala 70 pozorovatelů z rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení pro 70 operací.
Celkový počet osob navrácených s podporou agentury	11 698
Hlavních pět třetích zemí návratu	1. Albánie: 87 operací, 3 416 navracených osob 2. Tunisko: 47 operací, 1 187 navracených osob 3. Kosovo 50 : 46 operací, 1 597 navracených osob 4. Srbsko: 36 operací, 1 508 navracených osob 5. Bývalá jugoslávská republika Makedonie: 26 operací, 962 navracených osob
Hlavních pět destinací pro návratové operace vyjma zemí západního Balkánu	1. Tunisko: 47 operací, 1 187 navracených osob 2. Gruzie: 16 operací, 502 navracených osob 3. Afghánistán: 16 operací, 237 navracených osob 4. Nigérie: 14 operací, 522 navracených osob 5. Arménie: 9 operací, 168 navracených osob
Hlavních 10 členských států podle účasti na návratových operacích (bez ohledu na počet navracených osob) 51	1. Německo: 103 operací 2. Itálie: 51 operací 3. Francie: 39 operací 4. Rakousko: 29 operací 5. Švédsko: 10 operací 6. Španělsko: 8 operací 7. Belgie: 8 operací 8. Řecko: 7 operací 9. Island: 6 operací 10. Finsko: 6 operací

Od léta bylo dosaženo dalšího pokroku při navazování strukturovanější a praktické spolupráce při navracení s vysokým počtem třetích zemí. Standardní operační postupy dojednané v září s Bangladéšem získaly podporu Rady dne 25. září 2017 a členské státy nyní mají jednoznačný rámec pro konzistentní spolupráci se zemí, která je za letošní rok pátým největším zdrojem migrantů. Komise jedná o obdobných podmínkách s řadou klíčových afrických partnerů. Aby tato ujednání měla praktický dopad, musejí členské státy plně využívat dohodnuté osvědčené postupy a operační dohody. Nové kolo jednání o dohodě o zpětném přebírání s Tuniskem souběžně s jednáními o dohodě o usnadňování udělování víz se uskuteční dne 28. listopadu.

Ačkoli byl zaznamenán pokrok u některých klíčových zemí, v případě jiných se stále projevují obtíže. Budou pokračovat jednání s Nigérií, Pobřežím slonoviny, Senegalem a Mali, kde nebylo dosaženo žádného pokroku v otázce řízení migrace a zpětného přebírání osob. I nadále budou aktivně prověřovány a aktivně používány četné pobídky a páky na úrovni EU a jednotlivých států.

Budoucí klíčová opatření

·Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž představí na příští správní radě další kroky směřující k integrovanému systému řízení návratů;

·Členské státy shromaždí a poskytují data o návratech, aby bylo možno lépe vyhodnocovat účinnost návratů na úrovni EU;

·Eurostat vydá data o návratech čtvrtletně, nikoli jednou ročně;

·Členské státy v praxi uplatní ujednání se třetími zeměmi pro usnadnění návratů; Komise monitoruje používání těchto ujednání;

·Co nejdříve dokončit možné operační dohody s klíčovými zeměmi původu včetně jednání o dohodě o zpětném přebírání s Nigérií a Tuniskem.

7. RELOKACE, PŘESÍDLOVÁNÍ A DALŠÍ ZÁKONNÉ CESTY

Relokace způsobilých žadatelů ze strany členských států se stále ukazuje jako cenný způsob, jak lze pomoci osobám, které potřebují mezinárodní ochranu a jak lze zmírnit tlak na azylové systémy Itálie a Řecka. Od 9. listopadu bylo relokováno 31 503 osob (10 265 z Itálie a 21 238 z Řecka), z toho 3 807 od poslední zprávy o relokaci a přesídlování 52 . Kypr, Estonsko, Chorvatsko a Litva pokračují v podpoře programu relokace vyjádřením závazku po 26. září. Členské státy by měly naléhavě dokončit relokaci zbývajících způsobilých žadatelů.

Z Řecka zbývá relokovat celkem 758 žadatelů (z toho 369 do Irska). Ačkoli v případě Řecka aktuální závazky dostačují, členské státy by měly naléhavě dokončit relokaci zbývajících způsobilých žadatelů. Zejména Irsko by mělo najít ubytování a relokovat již oznámené případy z Řecka, zatímco Německo a Švýcarsko by měly odpovědět na žádosti o relokaci zaslané řeckou stranou. Všechny ostatní členské státy, jejichž případy už byly propojeny a oznámeny, by měly urychlit přesuny z Řecka.

3 110 žadatelů zbývá relokovat z Itálie. Itálie nicméně nadále registruje zbývající způsobilé uchazeče a měla by dokončit tento postup co nejdříve, aby se tento počet stabilizoval. Německo, Švýcarsko, Francie a Rakousko by měly urychlit odpovědi na žádosti o relokaci z Itálie a všechny členské státy by měly urychlit přesuny z Itálie u případů, které již byly propojeny a oznámeny. Členské státy by měly také naléhavě odpovědět na 190 nevyřízených žádostí týkajících se nezletilých osob bez doprovodu, které předložila Itálie, a zajistit alespoň 200 dalších míst pro relokaci způsobilých nezletilých osob bez doprovodu, jež zatím nelze přiřadit žádnému členskému státu z důvodu neexistence závazků.

V pravidelných hlášeních o relokaci a přesídlování Komise rovněž opakovaně připomínala všem členským státům jejich právní závazky v rámci rozhodnutí Rady a vyzvala ty členské státy, které ještě neučinily příslib a neprovedly relokaci z Řecka a Itálie, aby tak okamžitě učinily. Navzdory opakovaným výzvám bohužel Maďarsko ani Polsko nerelokovaly dosud ani jednu osobu a Česká republika relokovala jen několik osob a déle než rok neučinila žádný příslib. Komise se proto 14. června 2017 rozhodla zahájit proti těmto členským státům řízení o nesplnění povinnosti. Na základě jejich odpovědí na dopisy s úředním oznámením Komise dne 26. července 2017 rozhodla o tom, že v dalším kroku přijme odůvodněná stanoviska. Rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. září 2017 potvrdilo platnost druhého rozhodnutí Rady o relokaci a Komise očekávala, že uvedené tři členské státy zareagují. Česká republika, Maďarsko a Polsko však doposud nepřijaly žádné opatření pro vyřešení nedostatků uvedených v odůvodněném stanovisku; tato řízení pro porušení povinnosti tudíž stále probíhají.

Zatímco se aktuální programy blíží ke konci, EU by měla solidaritu s Itálií a Řeckem prokazovat i nadále. Členské státy by tedy měly pokračovat v relokaci osob z Itálie a Řecka i nad rámec aktuálních programů. Komise je trvale připravena poskytovat finanční podporu těm členským státům, které vykazují úsilí o relokaci osob. Pomoc poskytnutá úřady EU Itálii a Řecku bude také pokračovat a podle potřeby bude dále navyšována.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu hrál zásadní úlohu při provádění relokačního programu již od jeho začátku v září 2015, a to včetně vyslání odborníků z členských států, vytvoření nástrojů na podporu konkrétních kroků v rámci řízení o relokaci i zavádění komunikačního balíčku pro relokaci, přičemž trvalá podpora Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu ze strany členských států je naprosto zásadní.

Přesídlování umožňuje EU a členským státům plnit imperativ pomoci těm, kdo potřebují mezinárodní ochranu, a rovněž snižovat lákavost nelegální migrace. Z 22 504 přesídlení dohodnutých v roce 2015 53 bylo dokončeno více než 81 %. K 10. listopadu 2017 bylo přesídleno 18 366 osob do 20 členských států a čtyř přidružených států 54 , a to především z Turecka, Jordánska a Libanonu. Jelikož řada států s velkými kvótami již splnila svůj závazek v oblasti přesídlení nebo se k jeho splnění výrazně blíží, další snahy jsou směřovány především na přesídlování v rámci prohlášení EU a Turecka. Celkově bylo v rámci obou mechanismů EU pro přesídlování od jejich zahájení přesídleno 25 739 osob.

Na základě doporučení Komise, které vyzývá členské státy k nabídnutí alespoň 50 000 míst pro přesídlení 55 do 31. října 2017, se 16 členských států zavázalo poskytnout celkem přes 34 400 míst pro přesídlení. Komise vítá závazky přijaté od Belgie, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Finska, Francie, Irska, Itálie, Litvy, Lucemburska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Španělska, Švédska a Spojeného království. Několik dalších členských států oznámilo, že své závazky přednese v krátké době, některé další státy, které učinily závazky, mohou své závazky ještě zvýšit. Komise vyzývá členské státy, aby předkládaly další závazky, a to co nejdříve, zejména pak ty státy, které tak dosud neučinily, aby se podařilo dosáhnout alespoň cíle 50 000 a umožnit EU zahájit plánování konkrétních procesů přesídlování, a to včetně evakuace z Libye ve spolupráci s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky.

Pilotní projekty s třetími zeměmi zaměřené na legální migraci oznámené v zářijovém přezkumu v polovině období již zaznamenaly pokrok. Většina členských států tuto koncepci přivítala, některé z nich ji začaly využívat 56 .

Budoucí klíčová opatření

·Itálie dokončí registraci způsobilých žadatelů o relokaci;

·Členské státy dokončí relokaci zbývajících způsobilých žadatelů z Itálie a Řecka se zvláštním zaměřením na další místa pro relokaci způsobilých nezletilých osob bez doprovodu, které se nacházejí v Itálii; Komise je připravena pokračovat v podpoře těch členských států, které budou i nadále provádět relokace z Itálie a Řecka nad rámec aktuálních programů;

·Členské státy předloží závazky, aby bylo dosaženo alespoň cíle 50 000 míst pro přesídlení;

·Komise a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dokončí projekty na evakuaci uprchlíků z Libye s výhledem na možnost přesídlení;

·Spolu s členskými státy, které vyjádřily zájem, je nutno definovat rozsah pilotních projektů o zákonné migraci a určit třetí země, které by se mohly zapojit.

8. TRVALÉ POSILOVÁNÍ SPRÁVY VNĚJŠÍCH HRANIC

Jeden rok po svém zřízení poskytuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podporu členským státům ve společných operacích na hlavních migračních trasách přes východní, centrální a západní Středomoří a na západním Balkáně, kde rozmístila více než 1 500 pracovníků pohraniční stráže a další personál. Z důvodu vyššího počtu přicházejících do Španělska byla operace Indalo, která obvykle probíhá jen ve špičkových letních obdobích, rozšířena až do konce roku 2017. Další oblastí podpory je příprava posuzování zranitelnosti a souvisejících doporučení pro členské státy.

Přetrvávají nicméně rozdíly pro probíhající společné operace na podporu členských států vystavených tlaku. Závazky jsou stále příliš krátké, nedostatečně odpovídají konkrétním požadavkům, přičemž jejich rozsah není vždy dostatečný. Jedinou oblastí, v níž se neočekávají žádné nedostatky do poloviny listopadu, je společná operace Poseidon.

Ačkoli se podařilo dosáhnout dalšího pokroku při zavádění stálé kapacity pro rychlou reakci, do 9. listopadu 2017 jmenovalo 26 členských států své pracovníky pohraniční stráže, takže se dosahuje 74 % požadovaného množství osob (1 110 z 1 500 pracovníků). U rezervy vybavení pro rychlé nasazení nebylo od září dosaženo žádného dalšího pokroku 57 a u většiny druhů vybavení přetrvávají značné rozdíly – jen 14 členských států přispívá a od dubna nebyly obdrženy žádné nové závazky. Na podporu vybavení, které má agentura k dispozici, Komise v srpnu 2017 vyčlenila dalších 76 milionů EUR v rámci oddílu Zvláštních akcí 58 Fondu pro vnitřní bezpečnost na nákup námořních prostředků členskými státy. Tato částka doplňuje 132 milionů EUR alokovaných pro tento účel v roce 2015. Členské státy by měly nyní zesílit své úsilí o provádění těchto projektů tak, aby tyto prostředky byly agentuře k dispozici. Agentura navíc schválila strategii nákupu vlastních prostředků v období 2017–2020 a nyní vytváří dlouhodobou strategii pro období do roku 2027.

Klíčovou oblastí v práci agentury je vývoj posuzování zranitelnosti tak, aby bylo možno zjistit možné nedostatky v ochraně hranic členských států. V dalším kroku musí členské státy provést doporučení adresovaná v červenci 2017 a agentura musí zavést účinný monitorovací mechanismus. Potom bude možno zajistit provedení akčních plánů, které členské státy předložily v září 2017. Agentura má dokončit posuzování po simulačních cvičeních 59 . Výsledkem tohoto procesu může být rovněž vytvoření dodatečných doporučení. Úprava společné metodiky pro posuzování zranitelnosti se očekává na příštím jednání správní rady ve dnech 22. až 23. listopadu 2017. Probíhají také kroky na spuštění vysílání styčných pracovníků 60 do členských států a tento proces by měla agentura dokončit do února 2018.

Spolupráce s třetími zeměmi je pro činnost agentury naprosto zásadní. Probíhají jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o dokončení statutu dohod. Dne 16. října 2017 vyslovila Rada souhlas s dojednáním obdobných dohod s Albánií, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.

Rozvoj strategie evropské integrované správy hranic pro propojení činností na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU bylo předmětem samostatného jednání s Evropským parlamentem a členskými státy, které se konalo dne 17. října 2017. Jeho účelem bude zaměřit další kroky na stanovování klíčových prvků společné strategie integrované správy hranic pro EU jako celek 61 .

Budoucí klíčová opatření

·Členské státy dokončí přijetí závazků k přispění na rezervu pro rychlé nasazení zřízenou Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;

·Členské státy včas provedou doporučení učiněná na základě posouzení zranitelnosti a účinného monitorování ze strany Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

·Členské státy plně využijí veškerou možnou podporu, kterou jim agentura nabízí.

9. ZÁVĚRY A DALŠÍ KROKY

Tato zpráva shrnuje různé oblasti činnosti, které jsou prováděny v rámci evropského programu pro migraci. Ilustruje komplexní povahu těchto činností a dokládá nezbytnost potřeby pokračovat v intenzivním úsilí EU ve všech oblastech. Komise bude i do budoucna předkládat jednotlivé zprávy s širokým rozsahem a bude upozorňovat na otázky, které vyžadují zvláštní pozornost.

Tato zpráva identifikuje hlavní operační opatření nezbytná k zajištění účinnosti reakce EU na aktuální výzvy související s migrací. Ta vyžadují okamžitou pozornost a trvalé zapojení členských států, orgánů EU a agentur EU a rovněž přispívají k vytváření podmínek pro součinnost směřující k dohodě o reformě společného evropského azylového systému. V tomto ohledu bude prosincové zasedání Evropské rady příležitostí shrnout dosažený pokrok a stanovit další postup v souladu s agendou lídrů, kterou v říjnu přijala Evropská rada.

(1)

COM(2015) 240 final, 13.5.2015.

(2)

COM(2017) 558 final, 27.9.2017.

(3)

Závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017, EUCO 14/17 dokument CO EUR 17, CONCL 5.

(4)

V souvislosti s prováděním prohlášení EU a Turecka bylo vypracováno sedm zpráv, patnáct se týkalo relokace a přesídlování, pět zprovozňování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a pět pokroku dosaženého v rámci pro partnerství.

(5)

Jsou uvedeny i dlouhodobější trendy a porovnání.

(6)

Lze to srovnat s průměrným počtem 1 700 příchozích denně v měsících před prohlášením EU a Turecka.

(7)

Státní příslušnost nejvíce zastoupená v období od 1. srpna: syrská (40 %), irácká (22 %), afghánská (12 %), turecká (8 %).

(8)

Počet osob zadržených tureckou pobřežní stráží znamená, že k tomu mohlo přispět i rozmístění zvláštních prostředků dohledu v Černém moři v druhé polovině srpna ve spojení se zhoršujícím se počasím.

(9)

Přibližně 98 % migrantů vyplouvajících z Tuniska jsou Tunisané, celkem za rok 2017 jde o 5 749 osob.

(10)

Zdroj: Projekt IOM Pohřešovaní migranti (https://missingmigrants.iom.int/region/mediterranean).

(11)

Od začátku roku do 5. listopadu.

(12)

Tato plavidla v minulosti zadržovala Itálie.

(13)

Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe („svěřenský fond EU pro Afriku“); Rozhodnutí Komise C(2015) 7293 final.

(14)

Nejnovější údaje z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

(15)

Zdroj: Eurostat. Poslední aktualizace: 26. října 2017.

(16)

SWD(2017) 372, 14.11.2017.

(17)

Sdělení o ochraně dětí v rámci migrace, COM(2017) 211 final, 12.4.2017.

(18)

Celkový počet migrantů, kteří jsou momentálně umístěni na řeckých ostrovech, se blíží 15 000, což je více než dvojnásobek kapacity, která činí 7 000.

(19)

Program finanční hotovosti v Řecku nabízí uprchlíkům a migrantům s humanitárními potřebami pevnou měsíční částku na pokrytí stravovacích a jiných potřeb.

(20)

107 národních odborníků z členských států bylo vysláno k EASO, aby podpořili provádění prohlášení EU a Turecka na řeckém území.

(21)

Viz COM(2017) 470 final, 6.9.2017.

(22)

Ode dne 20. března 2016 bylo do Turecka navráceno 1 380 osob na základě prohlášení EU a Turecka a 589 osob na základě dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem.

(23)

Z Turecka zatím přesídlilo syrské uprchlíky 15 členských států EU, a sice Rakousko, Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta – v první operaci zaměřené na přesídlování v rámci prohlášení EU a Turecka – Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko. Norsko mimoto od 4. dubna 2016 přesídlilo z Turecka 814 Syřanů. V říjnu provedlo Chorvatsko první ověřovací misi v Turecku a očekává se, že zahájí přesídlení v nadcházejících týdnech.

(24)

V prosinci 2017 budou podepsány dvě zásadní smlouvy pro rozšíření nouzové záchranné sítě i projektu podmíněných převodů peněžní hotovosti.

(25)

Závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017, EUCO 14/17 dokument CO EUR 17, CONCL 5.

(26)

V nedávné době prostřednictvím operačního workshopu ke zlepšení účinnosti navracení konaného v listopadu.

(27)

SEC(2017) 339, 4.7.2017.

(28)

V rámci národních programů Itálie spadajících pod Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 obdržela Itálie celkem 634 milionů EUR. Od roku 2014 vyčlenila Evropská komise nouzovou pomoc pro Itálii v celkové výši 149,1 milionu EUR.

(29)

Informace o osvědčených postupech pro hotspoty najdete na straně 4.

(30)

Operace Sophia zahájila druhý balíček školení na pevnině, a to od konce ledna 2017 v Řecku a na Maltě s výsledkem proškolení dalších 40 pracovníků.

(31)

Současně pokračovaly operace společné bezpečnostní a obranné politiky v oblasti budování kapacit v partnerských zemích: Mise EU pro pomoc na hranicích v Libyi podporuje vývoj nové integrované strategie správy hranic.

(32)

Závěry Rady o Libyi ze dne 17. července 2017 (dok. 11155/17).

(33)

Ve společné operaci v západním Středomoří jsou momentálně rozmístěny tři jednotky.

(34)

Sevilla (Španělsko), 16. října 2017.

(35)

Obdobně pak probíhá program pro lepší řízení migrace v Súdánu, který má propojit celostátní a oblastní politiku: tento postup vedl ke zřízení specializovaných státních zastupitelství zaměřených na obchodování s lidmi.

(36)

Oznámení HR/VP na jednání ministrů EU-G5 Sahel v Bamaku, 5. června 2017.

(37)

Ve spojení s evropským styčným úředníkem pro migraci, styčným úředníkem Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Mezinárodní organizací pro migraci se tato mise také zapojuje do platformy pro výměnu informací o nelegální migraci.

(38)

V rámci Operačního akčního plánu 2018 EMPACT (evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti) namířenému proti napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví.

(39)

První konzulární workshop zaměřený na boj proti podvodům s vízy v EU / Schengenském prostoru je naplánován na 30. listopadu až 1. prosince do Moskvy.

(40)

Druhé formální jednání platformy spolupráce Pákistán-EU o převaděčství je naplánováno na 23. listopadu do Islámábádu.

(41)

Rozhodnutí Komise C(2015) 7293 final. Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (svěřenský fond EU pro Afriku).

(42)

Mezi členské státy, které nedávno přispěly, patří: Estonsko, Rakousko, Česká republika a Itálie uhradily dodatečné příspěvky; Chorvatsko, Lotyšsko a Itálie zaslaly osvědčení o příspěvcích, Bulharsko a další dárci dokončují formální podobu svých závazků.

(43)

EU se souběžně s tím aktivně zapojuje do řešení humanitárních potřeb Rohingyů a jejich hostitelských společenství v Bangladéši i Barmě. Na mezinárodní dárcovské konferenci v Ženevě konané 23. října 2017 se EU zavázala poskytnout dalších 30 milionů EUR, takže celková podpora v této krizi dosáhne za rok 2017 výše 51 milionů EUR. Humanitární pomoc se zaměřuje na výživu, boj proti výskytu nemocí a násilí na základě pohlaví a sexuální orientace i na nouzové vzdělávání.

(44)

Udržitelná energetika a udržitelná konektivita; financování drobných, malých a středních podniků; udržitelné zemědělství, zemědělské podnikání a potravinářství; udržitelnost měst; digitalizace pro udržitelný rozvoj.

(45)

První jednání strategické rady EFSD se konalo také dne 28. září, společné jednání operačních rad obou zeměpisných platforem, programu pro sousedství a Afriku se konalo dne 7. listopadu a jednalo se při něm o pěti sektorových částech intervencí.

(46)

Sdělení o účinnější návratové politice v evropské unii – aktualizovaný akční plán, COM(2017) 200 final, 2.3.2017.

(47)

V nedávné době prostřednictvím podpory workshopu pořádaného v Itálii na téma zvyšování efektivity politiky navracení (6. listopadu).

(48)

Vykazované období 1.1.2017–15.10.2017.

(49)

Z toho 153 do zemí mimo západní Balkán.

(50)

Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(51)

Údaje zahrnují společné návratové operace, vnitrostátní návratové operace a shromažďovací návratové operace.

(52)

COM(2017) 465 final, 6.9.2017.

(53)

Závěry Rady („o přesídlení 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů“) ze dne 20.července 2015, dokument 11130/15.

(54)

Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království.

(55)

Doporučení Komise ze dne 27. září 2017 o posílení legálních cest pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu; C(2017) 6504.

(56)

Na 29. listopadu 2017 bylo naplánováno jednání Komise s těmi členskými státy, které vyjádřily zájem.

(57)

COM(2017) 467 final, 6.9.2017.

(58)

Oddíl Zvláštních akcí je samostatný doplňkový program financování spadající pod Fond pro vnitřní bezpečnost určený ke spolufinancování vybavení členských států, které po zakoupení musí být zaevidováno v souboru technického vybavení agentury a musí být k dispozici na žádost agentury k rozmístění na libovolné části vnějších hranic, zejména pak v případě rychlých zásahů na hranicích.

(59)

V případě Bulharska, Řecka, Itálie a Chorvatska bude tento proces dokončen koncem listopadu, Francie a Španělsko budou následovat v prosinci.

(60)

Článek 12 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (nařízení (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 (Úř. věst. L 251/1, 16.9.2016)). Styční pracovníci budou vysíláni především do bloků členských států.

(61)

Článek 4 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Svěřenský fond EU pro Afriku – příspěvky členských států

{SWD(2017) 372 final}

	Potvrzené příspěvky (EUR)						Přijaté příspěvky (EUR)
Země	Všechny oblasti	Rozdělené podle oblastí					Stav k 13. 11. 2017
		Sahel a Čadské jezero		Africký roh	Severní Afrika		Celkem
Rakousko	6 000 000		3 000 000			3 000 000	6 000 000
Belgie	10 000 000	5 500 000	500 000			4 000 000	6 000 000
Bulharsko	50 000	20 000	20 000			10 000	50 000
Chorvatsko	200 000		100 000			100 000
Česká republika	1 669 008		740 000			929 008	1 669 008
Dánsko	6 001 921	2 400 768	2 400 768			1 200 384	6 001 921
Estonsko	1 450 000					1 450 000	1 450 000
Finsko	5 000 000	1 000 000	3 000 000			1 000 000	5 000 000
Francie	3 000 000	1 200 000	1 200 000			600 000	3 000 000
Německo	51 000 000	39 600 000	1 200 000			10 200 000	23 000 000
Maďarsko	700 000		700 000				700 000
Irsko	3 000 000		3 000 000				1 200 000
Itálie	102 000 000	86 000 000	5 000 000			11 000 000	102 000 000
Lotyšsko	300 000	20 000	20 000			260 000	50 000
Litva	50 000	20 000	20 000			10 000	50 000
Lucembursko	3 100 000	3 000 000	100 000				3 100 000
Malta	250 000		125 000			125 000	100 000
Nizozemsko	16 362 000	6 000 000	7 362 000			3 000 000	13 362 000
Norsko (ekvivalent NOK v EUR)	3 593 344 1	1 113 937	2 479 407				3 593 344
Polsko	1 100 000		1 100 000				1 100 000
Portugalsko	450 000	180 000	180 000			90 000	450 000
Rumunsko	100 000	40 000	40 000			20 000	100 000
Slovensko	600 000	200 000	300 000			100 000	600 000
Slovinsko	50 000	20 000	20 000			10 000	50 000
Španělsko	3 000 000	1 200 000	1 200 000			600 000	3 000 000
Švédsko	3 000 000	1 200 000	1 200 000			600 000	3 000 000
Švýcarsko	4 100 000	1 640 000,00	1 640 000			820 000	3 600 000
Spojené království	3 000 000		3 000 000				1 200 000
Příspěvek celkem	229 126 273	150 354 705	39 647 176			39 124 392	189 426 274

Schválené projekty podle strategických cílů svěřenského fondu EU pro Afriku (v milionech EUR)
Svěřenský fond EU – strategické cíle	Sahel a Čadské jezero	Africký roh	Severní Afrika	Celkem
Větší hospodářské a pracovní příležitosti	225	260	0	485
Posilování odolnosti komunit	297,6	275	0	572,6
Zdokonalené řízení migrace	143,8	70	264,7	478,5
Zlepšené řízení a prevence konfliktů	322,4	50	0	372,4
Jiné	13	4	0	17
Průřezová opatření	0	6	0	6
Celkem	1 001,8	665	264,7	1 931,5*

* Zaokrouhleno.

Schválené projekty podle priorit akčního plánu z Valletty (v milionech EUR)
Tematické oblasti / země	Sahel a Čadské jezero	Africký roh	Severní Afrika	Celkem (v milionech EUR)
Rozvojové přínosy migrace	540,3	442	1 55,3	1 137,6
Legální migrace a mobilita	87,2	7	8	94,2
Ochrana a azyl	121,2	88	58,7	267,9
Boj proti nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a předcházení těmto jevům	185	35	7,2	227,2
Navracení, zpětné přebírání a opětovné začleňování	55,1	93	34,3	182,4
Jiné	13		1,2	14,2
Celkový součet	1 001,8	665	264,7	1 931,5*

* Zaokrouhleno.

(1)

Norsko přislíbilo 8 936 651 EUR, potvrzeno bylo 3 593 344 EUR.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Společný akční plán na provedení prohlášení EU a Turecka

{SWD(2017) 372 final}

Prioritní opatření	Současný stav 1
Zvýšení počtu pracovníků pro zpracovávání žádostí o azyl na ostrovech	Od 12. listopadu EASO má v přijímacích a identifikačních střediscích na ostrovech nasazeno 232 osob, mj. 107 odborníků z členských států pracujících jako odpovědní pracovníci rozhodující o žádostech, odborníci na zranitelnost a odborníci na poskytování informací, 17 zaměstnanců a 25 dočasných zaměstnanců EASO, jakož i 83 tlumočníků. V nedávné době EASO nabral dalších 15 dočasných odpovědných odborníků rozhodujících o žádostech. V současnosti prochází tito pracovníci specializovanou odbornou přípravou a v krátké době dojde k jejich nasazení. EASO pravidelně informuje členské státy o konkrétních profilech a potřebách odborníků v přijímacích a identifikačních střediscích. Na všech ostrovech jsou k dispozici soubory informací popisující požadované profily a poskytující informace před vysláním. Řecká azylová služba: K začátku listopadu působí v hotspotech 101 zaměstnanců.
Vyřizování případů sloučení rodiny podle dublinského nařízení	Řecký parlament má ještě přijmout právní předpisy, které umožní, aby se na žadatele o azyl, kteří žádají o sloučení rodiny podle nařízení Dublin III, rovněž vztahovalo řízení na hranicích. Řecká azylová služba vyhodnocuje informace získané prostřednictvím EASO od 15 členských států ohledně postupů, které souvisejí se slučováním rodin z Turecka; příslušné pokyny se připravují.
Vyřizování případů zranitelných žadatelů	Řecká azylová služba má za to, že zranitelné skupiny žadatelů by měly být osvobozeny od řízení na hranicích, aby se zaručily dostatečné zvláštní procesní záruky (např. objektivní nedostatečnost zdravotnických a psychiatrických služeb) pro zranitelné skupiny. Je nicméně velice důležité zaručit objektivní posouzení zranitelnosti. Z tohoto důvodu by v přijímacích a identifikačních střediscích měla být v brzké době k dispozici nová lékařská šablona pro posouzení zranitelnosti v zájmu standardizovaného a objektivního zjištění zranitelnosti. Řecké úřady by dále měly zajistit stálou přítomnost dostatečného počtu řádně vyškolených lékařů a dalších zdravotnických a psychologických podpůrných pracovníků ve všech hotspotech, aby bylo možno účinně provádět posuzování zranitelnosti.
Urychlení pohovorů a postupů při posuzování žádostí o azyl	Koncem září EASO ve spolupráci s řeckou azylovou službou zřídil helpdesk se sídlem v Aténách, kde jsou tři vyšší odborníci z členských zemí a jeden odborník ze země původu k dispozici pro dotazy pracovníků EASO rozhodujících o žádostech a odborníků na zranitelnost, a to z procesního hlediska, hlediska kontroly kvality a posuzování zranitelnosti. Mezi aktuálně používané azylové nástroje patří nové standardní provozní postupy pro azylové řízení na hranicích, šablona pro sloučené pohovory a seznam referencí o zemích původu. Bylo zaznamenáno značné zlepšení v souvislosti s plánováním pohovorů v rámci azylového řízení i s kvalitou a délkou těchto pohovorů. Prodleva mezi projevením zájmu o azyl a vlastním podáním žádosti nepřesahuje v žádném z hotspotů průměrnou délku dvou týdnů. Informovanost obyvatel přijímacích a identifikačních středisek se zlepšila také díky informačním stánkům, které na všech ostrovech úspěšně fungují. Urychlená řízení dosud neměla vliv na výstupy odvolacích řízení. Na nedávném setkání se členy odvolacích výborů se dospělo k závěru, že v zájmu zlepšení výsledků budou ještě přezkoumány tyto návrhy: a) zlepšení systému přidělování případů, b) nábor většího počtu zpravodajů a zlepšení pracovních podmínek, c) specializace výborů a d) stanovení výkonnstních cílů a monitorování produktivity.
Zachování a další urychlení řízení o způsobilosti pro žadatele ze zemí původu s nízkou mírou uznávání žádostí	Řízení je urychleno na všech ostrovech a azylová služba a EASO situaci pozorně monitorují. Dne 19. října 2017 při společném provozním jednání řecké azylové služby a EASO došlo k projednání klíčových otázek ohledně plánování a předběžného plánování, řízení tlumočení a procedurálních otázek s ohledem na posouzení potřeb na nadcházející měsíce a další posílení vzájemné spolupráce na centrální i místní úrovni.
Zlepšení opatření pro bezpečnost a ochranu na ostrovech	Komplexní evakuační plány a souhrny pro všechny ostrovy jsou nyní dostupné ve všech hotspotech. Cvičení evakuace pro zaměstnance pracující v hotspotech již proběhla ve všech přijímacích a identifikačních střediscích. Dodatečná podpora ze strany řecké policie je nezbytná, aby se zaručila systematická kontrola vstupů do přijímacích a identifikačních středisek. Hlídky uvnitř ubytovacích prostor musejí být navýšeny současně s přísným dohledem v každé bezpečné oblasti pro nezletilé osoby bez doprovodu, což se v některých přijímacích a identifikačních střediscích stále nedaří realizovat.
Jmenování stálých koordinátorů hotspotů	Od 20. února 2017 poskytují koordinaci v hotspotech stálí velitelé. Existuje naléhavá potřeba formálního schválení standardních provozních postupů pro hotspoty ze strany řeckých úřadů tak, aby přijímací a identifikační střediska zahájila jejich zavádění ve všech hotspotech.
Zvýšení počtu odvolacích výborů	Funguje 13 odvolacích výborů, jež doplňuje náhradní výbor.
Zvýšení počtu rozhodnutí připadajících na jeden odvolací výbor	Navzdory nárůstu počtu odvolacích výborů a pomoci 11 zpravodajů EASO zůstává počet druhoinstančních rozhodnutí vydaných odvolacími výbory nízký. Dalším problémem je počet stanovisek vyhotovených zpravodaji. Mezi způsoby, jakými by řecké úřady mohly naléhavě navýšit výstupy z výborů, patří najmout členy výborů na hlavní pracovní poměr a umožnit jim zabývat se pouze daným úkolem, hledat řešení pro zajištění úzkého napojení odvolacích výborů na místa pobytu příslušných žadatelů o azyl (nejlépe na samotných ostrovech) nebo zvýšit počet odvolacích výborů. Rozhodnutí státní rady zveřejněné dne 22. září potvrdilo nepřípustnost žádostí o azyl pro dva Syřany vyhlášené předtím ze strany první a druhé instance na základě toho, že Turecko je bezpečná třetí země, do níž se mohou vrátit, nemělo dosud očekávaný účinek v podobě zvýšení počtu odvolacích rozhodnutí tak, aby se odrazilo ve zvýšeném počtu navracených osob. V posledním říjnovém týdnu odvolací výbory vynesly 63 zamítavých druhoinstančních rozhodnutí v souvislosti s nepřípustností týkajících se Syřanů.
Zachování nasazení Evropské pohraniční a pobřežní stráže na potřebné úrovni	Evropská pohraniční a pobřežní stráž v současnosti zaměstnává 45 eskortních týmů na Lesbu, které vyřizují požadavky na přepravu při návratových operacích. Je nezbytné, aby pokračovalo zapojení členských států. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž musí být připravena urychleně navýšit svou podporu s ohledem na možný nárůst návratových operací do Turecka.
Snížit riziko útěku	Řecké orgány nadále uplatňují zeměpisné omezení pohybu na nově příchozí migranty a žadatele o azyl, kteří nesmějí opustit ostrov, kam přijeli. Existuje elektronické sledování vykonávané pomocí denně a týdně aktualizovaných seznamů/hlášení: denně: seznam naplánovaných pohovorů, seznam schůzek pro registraci, seznam rozhodnutí, jejichž oznámení nebylo doručeno, seznam případů migrantů, které lze navrátit, seznam přerušených případů a seznam archivovaných případů, které řecké orgány použijí pro následné zpracování seznamů ohrožených osob a případné provedení opatření spojených s navracením; týdně: seznam žadatelů, kteří se nedostavili k pohovoru, seznam žadatelů, kteří se nedostavili na schůzku pro registraci. Zesílené hlídky řecké policie by dále omezily riziko útěku. Naléhavé zavedení systému pro vstup/výstup v hotspotech by také umožnilo lepší sledování migrantů a zjišťování jejich místa pobytu.
Rozšíření programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění (AVRR) na ostrovech	Od ledna do září 2017 bylo v rámci programu asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění z řeckých ostrovů přemístěno v průměru cca 145 osob za měsíc, v období od června do prosince 2016 bylo v průměru každý měsíc přemístěno přibližně 70 oprávněných osob. Činnosti AVRR na ostrovech, které v současnosti zavádí Mezinárodní organizace pro migraci, musejí získat další podporu, aby bylo možno navýšit četnost operací AVRR.
Vydávání rozhodnutí o navrácení v dřívější fázi procesu navracení	Pro vydávání rozhodnutí o navrácení současně s oznámením o záporném prvoinstančním rozhodnutí v rámci azylového řízení jsou naléhavě potřebné technické úpravy a úpravy v oblasti IT.
Vytvoření další přijímací kapacity na ostrovech a modernizace stávajících zařízení	Navzdory značnému úsilí o zvyšování přijímacích kapacit na ostrovech a zlepšování podmínek zůstává ubytování nově příchozích v řadě případů pod přípustnou úrovní. Tyto nedostatky jsou patrnější s ohledem na vyšší počty příchozích a také vyžadují naléhavé vylepšení v souvislosti s přípravou na zimu. Odpovídající podmínky přijetí nezletilých osob bez doprovodu včetně bezpečnostních prvků dosud nejsou na ostrovech plně zajištěny, zejména pak v případě dětí, které setrvávají v ochranné výchově.
Vytvoření dostatečné další zajišťovací kapacity na ostrovech	Ve střediscích pro osoby před vyhoštěním je na ostrovech momentálně k dispozici 710 míst, 210 na Lesbu a 500 na Kosu. Stále neexistují žádná zajišťovací zařízení na ostrovech Samos a Chios. Řecké úřady musejí urychleně navýšit zajišťovací kapacitu, aby mohly urychlit tempo navracení.

(1)

Tato příloha vychází z předchozích ohlášení dostupných v Sedmé zprávě o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka (COM(2017) 470), zejména v příloze 1.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Nástroj pro uprchlíky v Turecku

{SWD(2017) 372 final}

Z částky 3 miliard EUR z nástroje EU pro uprchlíky v Turecku na období 2016–2017 bylo přiděleno 2,9 miliardy EUR a byly uzavřeny smlouvy na 55 projektů 1 ve výši 1,78 miliardy EUR. U všech těchto smluv probíhá implementace. Celková vyplacená částka dosáhla 908 milionů EUR 2 .

Humanitární pomoc 3

Nasmlouvaná částka se zvýšila na 638 milionů EUR, a to díky 40 humanitárním projektům s 19 partnery, které se týkají základních potřeb, ochrany, vzdělávání, zdravotní péče, potravin a přístřeší. Z těchto nasmlouvaných 638 milionů EUR bylo doposud vyplaceno 488 milionů EUR. Mezi hlavní projekty patří:

·Nouzová záchranná sociální síť: v září bylo dosaženo významného milníku jednoho milionu příjemců. Také projekt podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání v současné době slouží více než 136 000 dětem. Oba tyto projekty budou v prosinci prodlouženy.

·Další projekty, které poskytují přístup ke službám, zahrnují ochranu, sociální služby, systémy veřejného sociálního zabezpečení a služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví.

Nehumanitární pomoc

Nasmlouvaná částka se zvýšila na 1,14 miliardy EUR a vyplacené prostředky dosáhly výše 420 milionů EUR.

·V listopadu byl podepsán první projekt usilující o rozšíření přístupu k odbornému vzdělávání a odborné přípravě pro syrské uprchlíky a zranitelné mladistvé z Turecka, druhý projekt s cílem vytvořit šest systémů zásobování pitnou vodou, zařízení na zpracování odpadu a hygienická zařízení a třetí projekt na vybudování nemocnice s kapacitou 300 lůžek.

·Probíhající činnosti financované v rámci nástroje mají významný dopad na místě. Ve třech zdravotních střediscích EU obdrželo dosud konzultace více než 20 000 syrských pacientů; těmto zdravotním střediskům byl přidělen zdravotnický a jiný personál v počtu 585 osob s cílem pomoci zvládnout zátěž, které čelí místní systém zdravotní péče. V oblasti vzdělávání bylo zaměstnáno 100 učitelů arabštiny, 11 445 syrských dětí využilo doučování a více než 25 000 dětí má užitek z nového školního nábytku. Již 1 605 osob se zúčastnilo kurzů odborných dovedností, odborné přípravy nebo podnikatelské přípravy.

(1)

Seznam projektů v rámci nástroje lze nalézt na stránce: https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/facility_table.pdf

(2)

V souladu se zásadami řádného finančního řízení se prostředky vyplácejí v tranších až do dokončení projektů. V rámci činností zaměřujících se na zviditelnění tohoto nástroje byla vytvořena interaktivní mapa umožňující přímou vizualizaci míst realizace a předpokládaných výsledků jednotlivých projektů: http://ec.europa.eu/enlargement/news_corner/migration/index_en.htm .

(3)

Humanitární pomoc je v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku i nadále poskytována v souladu s unijními předpisy o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Evropská pohraniční a pobřežní stráž

{SWD(2017) 372 final}

1. Vyslání jednotek

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž pokračuje v podpoře členských států v přední linii vysláním přibližně 1 500 členů jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže do Řecka, Itálie, Bulharska a Španělska, jakož i do zemí západního Balkánu. Mapa znázorňuje situaci v týdnu 13. – 17. listopadu 2017.

* Země západního Balkánu

V době mezi 1. lednem a 31. říjnem 2017 členské státy přispěly více než 410 000 člověkodny.

Vyslání lidských zdrojů do Řecka, Itálie, Bulharska, Španělska a zemí západního Balkánu od 1. 1. do 31. 10. 2017
ČS/SPS	Vyslání jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (vyjma vnitřní vyslání) (v člověkodnech)	Vyslání posádek / technického personálu, koordinačního personálu a tlumočníků (vyjma vnitřní vyslání) (v člověkodnech)	Vnitřní vyslání (v člověkodnech)	Vyslání do zemí západního Balkánu	Celkem
Rakousko	6 484	366		3 713	10 563
Belgie	979			174	1 153
Bulharsko	10 881	1 037	7 512	117	19 547
Chorvatsko	1 739	1 353		29	3 121
Kypr	444				444
Česká republika	6 190	228		162	6 580
Dánsko	2 082	1 722			3 804
Estonsko	2 754	462		203	4 582
Finsko	891	3 204		487	4 582
Francie	14 208	5 124		87	19 419
Německo	24 842	8 092		1 499	34 433
Řecko	9 504	2	131 354	218	141 078
Maďarsko	1 657			44	1 701
Island		775			775
Itálie	1 545	5 678	32 485	174	39 882
Lotyšsko	2 914	4 465		303	7 682
Litva	3 859	758		234	4 851
Lucembursko	802	971			1 773
Malta	168	12 911		56	13 079
Nizozemsko	13 151	9 075		205	22 431
Norsko	917	13 183			14 100
Polsko	11 052	1 122		590	12 764
Portugalsko	6 849	24 100		461	31 410
Rumunsko	15 907	8 535		1 287	25 729
Slovensko	1 858			145	2 003
Slovinsko	1 240			594	1 834
Španělsko	8 012	18 726	15 136	338	42 212
Švédsko	1 949	3 590		57	5 596
Švýcarsko	760			200	960
Spojené království*	3 035	9 326			12 361
Celkem	156 673	134 805	186 487	11 321	489 286

* Formálně není přispěvatelem Evropské pohraniční a pobřežní stráže

2. Schopnost rychlé reakce, včetně povinného sdílení zdrojů

K 9. listopadu 2017 bude celkový počet jmenovaných příslušníků pohraniční stráže, kteří mohou být vysláni z rezervy pro rychlé nasazení, činit 1 110, což odpovídá 74 % rezervy.

Členské státy	Rakousko	Belgie	Bulharsko	Chorvatsko	Kypr	Česká republika	Dánsko	Estonsko	Finsko	Francie	Německo	Řecko	Maďarsko	Island	Itálie	Lotyšsko	Litva	Lucembursko	Malta	Nizozemsko	Norsko	Polsko	Portugalsko	Rumunsko	Slovensko	Slovinsko	Španělsko	Švédsko	Švýcarsko
Počet příslušníků pohraniční stráže jmenovaných v rámci Opera	47	89	40	97	0	132	29	168	57	378	65	58	65	0	131	30	53	7	14	81	12	275	5	196	4	8	0	63	46
Počet dostupných osob pro povinné vyslání v rámci regionálního plánu reakce (RRP)	34	30	40	65	0	20	29	18	30	170	65	50	65	0	125	30	39	7	6	50	12	100	5	75	4	8	0	17	16
Příspěvky podle přílohy I nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži	34	30	40	65	8	20	29	18	30	170	225	50	65	2	125	30	39	8	6	50	20	100	47	75	35	35	111	17	16

V rámci rezervy vybavení pro rychlé nasazení přetrvávají u většiny typů vybavení značné rozdíly mezi požadavkem a nabídkou a současné příspěvky i nadále zajišťuje pouze 14 členských států:

Typ vybavení	Počet prostředků/měsíců požadovaných v rozhodnutí správní rady	Počet prostředků/měsíců nabídnutých ČS/SPS	Rozdíl	Přispívající ČS
Autobusy	36	5	31	Bulharsko, Česká republika, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Slovensko, Portugalsko, Itálie, Rakousko, Polsko, Německo
Čluny pobřežní hlídky	67	24	43
Lodě pobřežní hlídky	33	13	20
Letadla s pevnými křídly	19	3	16
Vrtulníky	20	3	17
Pobřežní hlídková plavidla	28	13	15
Hlídková vozidla	167	442	–275 1
Vozidla vybavená termovizí	55	33	22

3. Posouzení zranitelnosti

Ukončením šesti simulačních cvičení do prosince 2017 agentura dokončí první cyklus posuzování zranitelnosti.

Druhy zpětné vazby agentury	Počet dotyčných členských států
Členské státy, jimž byla adresována doporučení obsahující opatření včetně konrétních lhůt pro provádění	21
Členské státy, jimž byla adresována doporučení zohlednit zranitelnost na vnitrostátní úrovni (bez zvláštních opatření)	6
Členské státy, jimž nebyla adresována žádná doporučení	2
CELKEM	29

Agentura doporučila ve 21 členských státech celkem 33 opatření zaměřených na řešení zranitelnosti v různých oblastech.

Zranitelnost	Doporučená opatření	Počet členských států
Hraniční kontroly	·Přizpůsobit postupy vyhledávání v databázích pro účely systematických kontrol ·Stanovit odhadovaný počet neodhalených případů podvodů s doklady / nelegálních vstupů a provádět cílené kontroly	20
Plánování pro nepředvídané události	·Vypracovat a/nebo aktualizovat plán pro nepředvídané události a provést test tohoto plánu	6
Registrace a ubytovací kapacity	·Navýšit ubytovací kapacity ·Sestavit podrobný soupis zařízení EURODAC na snímání otisků prstů	4
Počet zaměstnanců pro účely ochrany hranic	·Zvýšit skutečný počet zaměstnanců	2
Ostraha hranic	·Zřídit evidenci doby reakce po odhalení	1

4. Sdílení zdrojů a budování vlastních kapacit agentury za účelem poskytování operativní podpory

Letadla s pevnými křídly

Lodě pobřežní hlídky

Čluny pobřežní hlídky

Vozidla vybavená termovizí / vozidla určená ke sledování

Celkový rozpočet

Zvláštní opatření Fondu pro vnitřní bezpečnost za rok 2015

6 kusů: Polsko (2), Španělsko (1), Francie (1), Malta (1), Itálie (1)

6 kusů: Řecko (2), Španělsko (1),

Itálie (2), Francie (1)

Finsko (1)

11 kusů: Řecko (1), Lotyšsko (2),

Španělsko (2), Portugalsko (2), Bulharsko (1),

Rumunsko (1), Litva (1), Rakousko (1)

132 milionů EUR

Zvláštní opatření Fondu pro vnitřní bezpečnost za rok 2015

5 kusů: Řecko, Itálie, Portugalsko, Litva

Rumunsko

20 kusů: Německo (1), Finsko (3),

Řecko (3), Lotyšsko (3), Itálie (3),

Portugalsko (3), Rumunsko (3)

11 kusů: Řecko (1), Lotyšsko (2),

Španělsko (2), Portugalsko (2), Bulharsko (1),

Rumunsko (1), Litva (1), Rakousko (1)

86 milionů EUR

(1)

Záporná hodnota znamená, že dohodnutých zdrojů je více než zdrojů potřebných.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Návraty

{SWD(2017) 372 final}

	2014			2015			2016
	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení 1	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení	Příkaz k opuštění	Navráceno do třetí země	Míra navracení
Evropská unie (28 zemí)	470 080	196 280	41,75 %	533 395	196 190	36,78 %	493 790	226 150	45,80 %
Belgie	35 245	5 575	15,82 %	31 045	5 550	17,88 %	33 020	6 920	20,96 %
Bulharsko	12 870	1 155	8,97 %	20 810	540	2,59 %	14 120	1 105	7,83 %
Česká republika	2 460	320	13,01 %	4 510	330	7,32 %	3 760	390	10,37 %
Dánsko	2 905	1 400	48,19 %	3 925	1 040	26,50 %	3 050	930	30,49 %
Německo (do roku 1990 bývalé území SRN)	34 255	21 895	63,92 %	54 080	53 640	99,19 %	70 005	74 080	105,82 %
Estonsko	475	445	93,68 %	590	40	6,78 %	505	380	75,25 %
Irsko	970	345	35,57 %	875	205	23,43 %	1 355	245	18,08 %
Řecko	73 670	27 055	36,72 %	104 575	14 390	13,76 %	33 790	19 055	56,39 %
Španělsko	42 150	15 150	35,94 %	33 495	12 235	36,53 %	27 845	9 530	34,23 %
Francie	86 955	19 525	22,45 %	79 950	12 195	15,25 %	81 000	10 930	13,49 %
Chorvatsko	3 120	2 245	71,96 %	3 910	1 405	35,93 %	4 730	1 720	36,36 %
Itálie	25 300	5 310	20,99 %	27 305	4 670	17,10 %	32 365	5 715	17,66 %
Kypr	3 525	2 990	84,82 %	2 250	1 840	81,78 %	1 575	1 035	65,71 %
Lotyšsko	1 555	1 550	99,68 %	1 190	1 030	86,55 %	1 450	1 355	93,45 %
Litva	2 245	1 930	85,97 %	1 870	1 685	90,11 %	1 740	1 545	88,79 %
Lucembursko	775	605	78,06 %	700	720	102,86 %	655	405	61,83 %
Maďarsko	5 885	4 345	73,83 %	11 750	5 755	48,98 %	10 765	780	7,25 %
Malta	990	495	50,00 %	575	465	80,87 %	415	420	101,20 %
Nizozemsko	33 735	7 995	23,70 %	23 765	8 380	35,26 %	32 950	11 215	34,04 %
Rakousko	:	2 480	:	9 910	:	:	11 850	5 895	49,75 %
Polsko	10 160	9 280	91,34 %	13 635	12 750	93,51 %	20 010	18 530	92,60 %
Portugalsko	3 845	820	21,33 %	5 080	565	11,12 %	6 200	0	0,00 %
Rumunsko	2 030	2 085	102,71 %	1 930	1 995	103,37 %	2 070	1 865	90,10 %
Slovinsko	1 025	840	81,95 %	1 025	155	15,12 %	1 375	205	14,91 %
Slovensko	925	695	75,14 %	1 575	970	61,59 %	1 735	1 390	80,12 %
Finsko	3 360	3 195	95,09 %	4 905	2 980	60,75 %	17 975	5 610	31,21 %
Švédsko	14 280	6 630	46,43 %	18 150	9 695	53,42 %	17 585	10 160	57,78 %
Spojené království	65 365	49 920	76,37 %	70 020	40 965	58,50 %	59 895	34 740	58,00 %
Island	:	:	:	:	:	:	:	:	:
Lichtenštejnsko	15	15	100,00 %	15	0	0,00 %	15	5	33,33 %
Norsko	13 305	5 365	40,32 %	13 705	3 540	25,83 %	:	:	:
Švýcarsko	3 335	:	:	3 730	0	0,00 %	:	:	:

(1)

Míra navracení je poměr mezi počtem osob, kterým bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, a počtem osob skutečně navrácených (bez ohledu na to, zda se vrátily dobrovolně, či nuceně).

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci
Relokace

{SWD(2017) 372 final}

Počet relokací z Itálie a Řecka do 14. listopadu

Členský stát	Skutečně relokováno z Itálie	Skutečně relokováno z Řecka	Skutečně relokováno celkem	Závazek právně stanovený v rozhodnutích Rady 1
Rakousko 2	15		15	1 953
Belgie	361	698	1 059	3812
Bulharsko		50	50	1 302
Chorvatsko	18	60	78	968
Kypr	47	96	143	320
Česká republika		12	12	2 691
Estonsko		141	141	329
Finsko	779	1 201	1 980	2 078
Francie	377	4 322	4 699	19 714
Německo	3 972	5 197	9 169	27 536
Maďarsko				1 294
Island
Irsko		646	646	600
Lotyšsko	27	294	321	481
Lichtenštejnsko		10	10
Litva	29	355	384	671
Lucembursko	211	271	482	557
Malta	67	101	168	131
Nizozemsko	842	1 709	2 551	5 947
Norsko	816	693	1 509
Polsko				6 182
Portugalsko	315	1 192	1 507	2 951
Rumunsko	45	683	728	4 180
Slovensko	0	16	16	902
Slovinsko	60	172	232	567
Španělsko	205	1 096	1 301	9 323
Švédsko 3	1 202	1 649	2 851	3 766
Švýcarsko	877	574	1 451
CELKEM	10 265	21 238	31 503	98 255

(1)

Tento údaj nezahrnuje přibližně 8 000 osob, které je třeba ještě přidělit podle prvního rozhodnutí Rady, a kvóty v rámci počtu 54 000.

(2)

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2016/408 ze dne 10. března 2016 o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

(3)

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/946 ze dne 9. června 2016, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska v souladu s článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1523 a článkem 9 rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne15.11.2017

COM(2017) 669 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Zpráva o pokroku evropského programu pro migraci

Přesídlení

{SWD(2017) 372 final}

Přesídlení – stav k 10. listopadu 2017

Členský stát / přidružený stát	Přislíbeno podle závěrů ze dne 20. července 2015.	Přesídleno podle závěrů ze dne 20. července 2015	Přesídleno 1 podle prohlášení EU a Turecka	Celkem přesídleno v rámci obou režimů EU	Třetí země, odkud v rámci obou režimů EU došlo k přesídlení
Rakousko	1 900	1 880	192 (192)	1 880	Irák, Jordánsko, Libanon, Turecko
Belgie	1 100	1 100	823 (245)	1 678	Egypt, Jordánsko, Libanon, Turecko
Bulharsko	50	0	0	0
Chorvatsko	150	0	0	0
Kypr	69	0	0	0
Česká republika	400	52	0	52	Jordánsko, Libanon
Dánsko	1 000	481	0	481	Libanon, Uganda
Estonsko	20	20	30 (20)	30	Turecko
Finsko	293	293	994	1 287	Egypt, Jordánsko, Libanon, Turecko
Francie	2 375	2 283	1 091 (228)	3 146	Irák, Jordánsko, Libanon, Turecko
Německo	1 600	1 600	3 797 (1 600)	3 797	Turecko
Řecko	354	0	0	0
Maďarsko			0	0
Island	50	50		50	Libanon
Irsko	520	520	0	520	Libanon
Itálie	1 989	1 521	327 (327)	1 521	Libanon, Jordánsko, Sýrie, Súdán, Turecko
Lotyšsko	50	42	42 (42)	42	Turecko
Lichtenštejnsko	20	20		20	Turecko
Litva	70	32	32 (32)	32	Turecko
Lucembursko	30	26	206	232	Libanon, Turecko
Malta	14	14	17 (14)	17	Turecko
Nizozemsko	1 000	1 000	2 594 (556)	3 038	Egypt, Etiopie, Irák, Izrael, Jordánsko, Keňa, Libanon, Libye, Maroko, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko
Norsko	3 500	3 489		3 489	Jordánsko, Libanon, Turecko
Polsko	900	0	0	0
Portugalsko	191	76	46 (46)	76	Egypt, Maroko, Turecko
Rumunsko	80	26	0	26	Turecko
Slovensko	100	0	0	0
Slovinsko	20	0	0	0
Španělsko	1 449	631	410 (410)	631	Libanon, Turecko
Švédsko	491	491	753 (269)	975	Egypt, Irák, Jordánsko, Keňa, Libanon, Súdán, Turecko
Švýcarsko	519	519		519	Libanon, Sýrie
Spojené království	2 200	2 200	0	2 200	Egypt, Irák, Jordánsko, Libanon, Turecko, jiné
CELKEM	22 504	18 366	11 354 (3 981)	25 739

(1)

Čísla uvedená v závorkách označují počet přesídlených osob podle prohlášení EU a Turecka, který již byl započítán v rámci režimu EU ze dne 20. července 2015.

Top

Choose the experimental features you want to try