EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.9.2017

COM(2017) 464 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉ RADĚ PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o sledování vývoje na trhu EU poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu podle článku 27 nařízení (EU) 537/2014

1.Úvod

Reforma právních předpisů EU v oblasti auditu vznikla s cílem zvýšit důvěru v integritu účetních závěrek. Právní předpisy zahrnují směrnici o auditu 1 a nařízení o auditu 2 . Směrnice se vztahuje na všechny povinné audity a nařízení obsahuje zvláštní požadavky na povinné audity subjektů veřejného zájmu 3 .

Cílem nařízení je jak posílení kvality auditu, tak podpora konkurenčního trhu pro služby auditu. Článek 27 slouží jako prostředek účinného a pravidelného sledování dodržování těchto cílů. Článek 27 se zabývá sledováním následujících aspektů trhu EU pro poskytování služeb povinného auditu 4 subjektům veřejného zájmu: a) úroveň koncentrace trhu, b) rizika kvality auditu a opatření k jejich zmírnění a c) činnost výborů pro audit.

Podle nařízení musí každý vnitrostátní orgán odpovědný za dohled nad auditem 5 (vnitrostátní příslušný orgán) a Evropská síť pro hospodářskou soutěž (European Competition Network, dále jen „síť ECN“ 6 ) vypracovat zprávu o vývoji na svém trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu. Komise poté použije tyto zprávy k vypracování společné zprávy týkající se celé EU. Společná zpráva se předkládá Radě, Evropské centrální bance, Evropské radě pro systémová rizika a případně i Evropskému parlamentu. Tato zpráva je první takovou společnou zprávou a bude sloužit jako základ pro budoucí zprávy.

Analýza v této zprávě vychází z údajů, které Komise obdržela od vnitrostátních příslušných orgánů a sítě ECN. Údaje se týkají převážně roku 2015 a byly shromážděny v roce 2016 na základě výběru tržních ukazatelů. Komise provedla přípravné, konsolidační a validační práce v úzké spolupráci s Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem (Committee of European Auditing Oversight Bodies, dále jen „výbor CEAOB“) 7 .

Vnitrostátní příslušné orgány používaly pro své vnitrostátní zprávy různé zdroje informací. Zdroje jako vnitrostátní veřejný rejstřík a zprávy o transparentnosti jsou veřejné, jiné zdroje, jako například průzkumy a dotazníky, veřejné nejsou. Pokud není uvedeno jinak, jsou vnitrostátní zprávy hlavním zdrojem údajů použitých v této zprávě.

Při konsolidaci vnitrostátních údajů na úrovni EU se vyskytlo několik omezení. Vzhledem k tomu, že nová pravidla EU pro audit vstoupila v platnost až dne 17. června 2016, byly údaje pro vnitrostátní zprávy shromážděny podle předchozího právního rámce EU (směrnice 2006/43/ES). Nová pravidla auditu přinesla několik změn v otázkách, jako je přístup k údajům a shromažďování údajů vnitrostátními příslušnými orgány. Dostupnost údajů na vnitrostátní úrovni ovlivnila úroveň podrobnosti, s jakou byly poskytnuty údaje některými členskými státy. To vysvětluje některé chybějící informace ve vnitrostátních zprávách.

Kromě toho shromažďování údajů v mnoha členských státech zahrnuje různá referenční období, neboť auditorské společnosti vykazují pro různá účetní období. To vede ke složitějšímu srovnávání a konsolidaci údajů v celé EU.

Také shromažďování údajů podléhá v jednotlivých členských státech různým postupům. Jedním z příkladů je použití individuálního „přístupu auditorské společnosti“ oproti „přístupu auditorské sítě“. A konečně také rozdíly ve výkladu ukazatelů rovněž ovlivnily úroveň podrobností, s jakou byly poskytovány údaje některými členskými státy.

Vzhledem k těmto omezením je třeba při analýze údajů a vyvozování závěrů na úrovni EU uplatňovat obezřetný přístup.

2.Vývoj na trhu EU pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu: Hlavní zjištění

2.1.Přehled trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu

Tato část popisuje stav trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu před vstupem reformy auditu v platnost. Pomáhá zajistit správné porozumění trhu a usnadnit budoucí posuzování ve zprávách o monitorování trhu.

Povinné audity subjektů veřejného zájmu 8 , jako jsou společnosti kótované na burze, banky a pojišťovny, podléhají v souladu s nařízením zvláštním požadavkům. Členské státy mohou za subjekty veřejného zájmu označit také další subjekty vzhledem k povaze jejich činnosti, jejich velikosti nebo počtu jejich zaměstnanců. Ty jsou známy jako vnitrostátní subjekty veřejného zájmu 9 .

Analýza trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu předkládá velmi rozmanitý obraz z hlediska počtu auditorů a auditorských společností a jejich obratu.

Subjekty veřejného zájmu

V rámci předchozího právního rámce EU v EU existovalo více než 25 000 subjektů veřejného zájmu 10 . Tento počet se různí od nízkého počtu 64 v Lotyšsku až po vysoký počet okolo 7 000 ve Španělsku 11 (viz tabulka 1).

Vnitrostátní subjekty veřejného zájmu tvoří nejvyšší podíl subjektů veřejného zájmu v EU 12 . Celkově v EU existuje přes 11 000 subjektů veřejného zájmu. Přibližně 15 členských států uvedlo existenci vnitrostátních subjektů veřejného zájmu. Jak znázorňuje graf č. 1, vnitrostátní subjekty veřejného zájmu tvoří více než polovinu všech subjektů veřejného zájmu v osmi členských státech. Kótované společnosti jsou na úrovni EU v procentním pojetí na druhém místě a mají nejvyšší podíl subjektů veřejného zájmu v 15 členských státech.

Graf č. 1: Subjekty veřejného zájmu podle kategorie v členských státech EU

Statutární auditoři a auditorské společnosti v EU

Celkově je v EU registrováno 250 047 13 osob jako statutární auditoři. Ve 26 členských státech 14 je 26 % registrovaných statutárních auditorů zaměstnáno auditorskou společností nebo je s ní sdruženo. Tyto hodnoty se u jednotlivých členských států 15 výrazně liší (viz Tabulka č. 1).

Spojené království, Francie, Irsko a Německo zahrnují 64 % všech registrovaných auditorských společností v EU, přičemž největší počet (více než 6 000) se nachází ve Velké Británii. Šest členských států (Bulharsko, Finsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko a Řecko) má méně než 100 registrovaných auditorských společností.

Asi 5 % 16 z celkového počtu registrovaných auditorských společností v EU provádí povinné audity subjektů veřejného zájmu. Méně než jedna třetina registrovaných auditorských společností v každém členském státě provádí audity subjektů veřejného zájmu, s výjimkou Řecka (70 %), Bulharska (55 %) a Slovenska (34 %). V Nizozemsku, Spojeném království, Dánsku a Irsku je tento podíl nižší než 2 %.

Tabulka č. 1: Přehled struktury trhu v členských státech EU 

Obrat a odměny za povinné audity subjektů veřejného zájmu 17

Celkový obrat auditorských společností provádějících audity subjektů veřejného zájmu v 25 členských státech (údaje pro Bulharsko, Francii a Španělsko nejsou k dispozici) je přibližně 31 miliard EUR 18 . Hodnoty v rámci jednotlivých členských států však vykazují rozdíly napříč EU. V osmi členských státech je souhrnný obrat auditorských společností provádějících audity subjektů veřejného zájmu vyšší než 1 miliarda EUR, zatímco v 11 členských státech je nižší než 100 milionů EUR. Spojené království samo o sobě představuje přibližně polovinu celkového obratu auditorských společností provádějících audity subjektů veřejného zájmu v 25 členských státech. Německo a Nizozemsko 19 představují po Spojeném království největší trhy (viz graf č. 2).

Celkové odměny za povinné audity dosahují ve 27 členských státech EU, které poskytly údaje, přibližně 11 miliard EUR 20 . Spojené království, Německo a Francie tvoří téměř 60 % této celkové částky. Zhruba 13 členských států hlásí odměny nižší než 100 milionů EUR. 

Graf č. 2: Obrat auditorských společností provádějících audity subjektů veřejného zájmu 21 a odměny za povinné audity 22 v jednotlivých členských státech

2.2.Úroveň koncentrace trhu

Jedním z hlavních cílů nařízení je umožnit konkurenceschopný trh pro služby povinného auditu, v němž existuje pro subjekty veřejného zájmu dostačující výběr statutárních auditorů či společností. Požadavek uvedený v článku 27 na posouzení úrovní koncentrace trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu zdůrazňuje, jak důležitý tento cíl je. Tato část proto usiluje o určení výchozího stavu pro měření pokroku v této oblasti v budoucích zprávách o monitorování trhu.

Členské státy byly požádány, aby poskytly informace o koncentraci trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu pro deset klíčových auditorských subjektů (dále jen „10 KAS“)  23 . Pro výpočet obratu použilo 15 členských států 24 přístup založený na auditorských společnostech 25   26 , sedm členských států 27 využilo přístup založený na auditorské síti 28   29 a dva členské státy 30 použily oba přístupy. Účetní období se mezi jednotlivými auditorskými společnostmi liší a neodpovídá vždy kalendářnímu roku 2015, což je referenční období pro shromažďování těchto údajů 31 . Údaje uvedené v této části jsou proto přibližné.

Údaje o podílech na trhu jsou analyzovány pomocí tří různých ukazatelů koncentrace trhu vypočítaných pro jednotlivé členské státy: „velká čtyřka“ (PwC, Deloitte, KPMG a EY), „CR4“ (konsolidovaný podíl na trhu čtyř největších auditorských společností v každé zemi) a „10 KAS“. Zejména byly analyzovány rozdíly mezi velkou čtyřkou a CR4 s cílem zhodnotit trendy v těchto ukazatelích koncentrace trhu v budoucích zprávách.

Koncentrace podle povinných auditů subjektů veřejného zájmu a obratu (auditorských sítí nebo společností, které provádějí audit subjektů veřejného zájmu)

Průměrný podíl velké čtyřky na trhu je téměř 70 % s ohledem na počet provedených povinných auditů subjektů veřejného zájmu (na základě údajů z 28 členských států). Pokud jde o obrat, jejich koncentrace trhu je v průměru okolo 80 % 32 (na základě údajů z 21 členských států). Velká čtyřka má koncentrovaný oligopol 33 v 11 34 členských státech, pokud jde o počet provedených povinných auditů (viz graf č. 3), a v 15 35 členských státech, pokud jde o obrat. Jak vyplývá z grafu č. 4, kombinovaný podíl velké čtyřky na trhu s ohledem na obrat přesahuje 90 % v šesti členských státech 36 . CR4 překonává souhrnný podíl koncentrace velké čtyřky v sedmi členských státech, pokud jde o počet provedených povinných auditů subjektů veřejného zájmu, a v pěti členských státech, pokud jde o obrat. Velká čtyřka tedy představuje čtyři největší auditorské společnosti ve většině členských států.

Graf č. 3: Podíl auditorských společností na trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu v roce 2015

Souhrnná koncentrace trhu šesti auditorských společností s největšími podíly (ve vztahu k obratu) je vyšší než polovina v 21 členských státech, pro které bylo možné vypočítat úrovně koncentrace obratu, a v 10 členských státech přesahuje 90 %. Kombinovaný podíl 10 KAS na trhu (ve vztahu k obratu) na úrovni EU činí více než 90 % v 16 členských státech 37 a méně než 80 % ve čtyřech členských státech.

Graf č. 4: Podíl auditorských společností na trhu podle obratu v roce 2015 (auditorské společnosti nebo sítě provádějící audity subjektů veřejného zájmu) v 21 členských státech

Koncentrace podle jednotlivých auditorských společností

Z grafu č. 5 vyplývá, že kombinovaný podíl velké čtyřky na trhu je přibližně 70 % ve vztahu k počtu provedených povinných auditů subjektů veřejného zájmu na úrovni EU, zatímco úroveň koncentrace 10 KAS je téměř 80 %.

Graf č. 5: Podíl 10 KAS 38 na trhu pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu

Nicméně pokud jde o obrat 39 (auditorské společnosti nebo sítě provádějící audity subjektů veřejného zájmu), pokrývá velká čtyřka více než 80 % celkového trhu EU pro provádění auditu. Společnosti Grant Thornton a BDO jsou po velké čtyřce největšími auditorskými společnostmi.

Koncentrace auditorských společností podle kategorie subjektu veřejného zájmu

Koncentrace na trhu pro provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu 40 je nejvyšší u bank a pojišťoven, kde podíl velké čtyřky na trhu dosahuje přibližně 80 % (viz graf č. 6). Jejich podíl na trhu v kategorii kótovaných společností je téměř 70 %. U vnitrostátních subjektů veřejného zájmu je jejich podíl na trhu nižší (přibližně 50 %).

Graf č. 6: Průměrná koncentrace trhu v různých kategoriích pro povinné audity subjektů veřejného zájmu na úrovni EU

2.3.Rizika vyplývající z nedostatků v kvalitě práce statutárního auditora nebo auditorské společnosti

Vnitrostátní příslušné orgány provádějí přezkumy zajištění kvality, aby ověřily práci statutárního auditora nebo auditorské společnosti. Kontroly jsou hlavním nástrojem orgánů dohledu nad auditem, kterým se ověřuje, zda statutární auditor nebo auditorská společnost správně vykonávali práci na svých zakázkách, a zjišťují se jakékoliv nedostatky v oblasti kvality. Vnitrostátní příslušné orgány mohou použít širokou škálu pravomocí a opatření k opravě a nápravě těchto nedostatků. V souladu s článkem 27 nařízení musí vnitrostátní příslušné orgány posoudit rizika vyplývající z vysokého výskytu nedostatků v kvalitě práce a posoudit, zda je nezbytné přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik. S ohledem na důvěrnou povahu a citlivost informací jsou údaje v této části prezentovány v anonymizované a souhrnné podobě.

Přezkumy zajištění kvality

Vnitrostátní příslušné orgány informovaly o kvantitativních i kvalitativních aspektech zajištění kvality 41 . Většina členských států informovala o kalendářním roce 2015 (tj. uvedla výsledky kontrol provedených v období 2014/15), avšak s odlišnými počátečními a konečnými daty. Pět členských států předložilo údaje za celý cyklus kontrol (3 roky), přičemž použily nejnovější údaje dostupné na svých příslušných trzích.

Ačkoliv se tato zpráva zaměřuje na informace týkající se subjektů veřejného zájmu, vnitrostátní příslušné orgány byly vyzvány také k poskytnutí informací o jiných subjektech, než jsou subjekty veřejného zájmu. Účelem bylo podat širší a komplexnější přehled o situaci na vnitrostátní úrovni.

Kvantitativní posouzení

Pro znázornění situace byla použita řada ukazatelů:

–    počet kontrolovaných zakázek (souborů) v oblasti povinného auditu,

–    počet kontrolovaných auditorských společností,

–    počet auditorských společností, u kterých byly kontrolovány celopodnikové postupy,

–    počet přezkumů zakázek či souborů s alespoň jedním zjištěním, a

–    počet celopodnikových přezkumů s alespoň jedním zjištěním.

Pro tento konkrétní sběr dat však nebyla dohodnuta žádná společná definice pojmu „zjištění“ 42 . Namísto toho byly vnitrostátní příslušné orgány požádány o poskytnutí definice nebo o uvedení použité kategorizace.

Graf č. 7: Zajištění kvality v EU

Vzhledem k tomu, že počet subjektů jiných než subjekty veřejného zájmu je obecně mnohem vyšší než počet subjektů veřejného zájmu, uváděly vnitrostátní příslušné orgány podle očekávání vyšší výskyt zajištění kvality u subjektů jiných než subjekty veřejného zájmu, a to ve vztahu k počtu kontrol i zjištění. V průměru to odpovídá přibližně 90 % veškerým činnostem přezkumu zajištění kvality na úrovni EU. Ve 12 členských státech se však procento kontrol subjektů veřejného zájmu pohybuje mezi 10 % a 50 % celkového počtu kontrol. Přibližně 10 členských států hlásí podobný rozsah ve vztahu k počtu zjištění u subjektů veřejného zájmu. Ve dvou členských státech je více než 80 % celkového počtu kontrol a zjištění zaměřeno na subjekty veřejného zájmu. V naprosté většině případů je počet kontrol a přezkumů zajištění kvality v souladu s vnitrostátním trhem a přiměřený jeho velikosti.

Kvalitativní posouzení

Na úrovni EU byly identifikovány tři opakující se problémy. Jedná se o:

i)    nedostatky ve vnitřních systémech řízení kvality 43 ,

ii)    nezdokumentování některých aspektů auditorské zakázky, a

iii)    nedostatek auditních důkazů o provedení úplného posouzení auditu.

Existují jiné, různorodější problémy týkající se pouze několika členských států. Tyto problémy odrážejí specifickou strukturu různých trhů, například: i) zjištění týkající se skupinových auditů v menších členských státech, ii) problémy spojené s přezkumy kontrol kvality zakázky v členských státech, které mají silnější auditorskou praxi, a iii) problémy spojené s odborným vzděláváním v členských státech s méně rozsáhlými zkušenostmi s kontrolou auditů.

Potřeba přijmout opatření ke zmírnění rizik

Vnitrostátní zprávy rovněž popisují nápravná opatření a následně přijatá opatření. Analýza ukazuje, že nejběžněji jsou používána doporučení, následně pak udělení důtky a následná opatření, kdy by společnosti měly potvrdit, že podnikly požadované kroky. Sankce byly uloženy pouze v malém počtu závažných případů.

2.4.Činnost výborů pro audit

Nová pravidla pro audit posílila úlohu a pravomoci výborů pro audit 44 . Nařízení uděluje výborům pro audit subjektů veřejného zájmu specifické úkoly. Například hrají přímou roli při jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti, dohlížejí na provedení povinného auditu a kontrolují výkon a nezávislost statutárního auditora.

Ustanovení čl. 27 odst. 1 písm. c) nařízení stanoví povinnost posouzení činnosti výborů pro audit. Tento úkol se ukázal být náročný vzhledem k časovému plánu prvních vnitrostátních zpráv, nedostatku zkušeností některých vnitrostátních příslušných orgánů a měnícímu se právnímu rámci. Navzdory tomu, že umožnily udělat si představu o situaci na vnitrostátní úrovni, neposkytly vnitrostátní zprávy jasný přehled o tom, zda a jak vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují s výbory pro audit.

Na konci roku 2016 předložila Evropská komise vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž další specifické otázky, aby lépe porozuměla právnímu rámci pro výbory pro audit v členských státech 45 . Otázky měly pomoci lepšímu porozumění, jak členské státy, a zejména vnitrostátní příslušné orgány, spolupracují s výbory pro audit, a jak podle vnitrostátních příslušných orgánů provádějí výbory pro audit své přidělené úkoly. Nejednalo se o pokus stanovit pravidla pro dohled, neboť rozsah dohledu nad výbory pro audit závisí na každém členském státě.

Z výsledků vyplývá, že výbory pro audit podléhají dohledu v 15 členských státech. Dále 12 členských států uvedlo, že výbory pro audit nepodléhají dohledu, a jeden členský stát 46 neposkytl žádné informace. Jak znázorňuje graf č. 8, mezi členskými státy existují značné rozdíly v tom, který orgán je odpovědný za dohled.

Graf č. 8: Orgány odpovědné za dohled nad výbory pro audit v členských státech

[Zdroj: Dotazník pro vnitrostátní příslušné orgány týkající se výborů pro audit]

Nařízení nezmiňuje žádné specifické úkoly nebo pravomoci vnitrostátních příslušných orgánů vůči výborům pro audit. To je ponecháno na uvážení členských států, které mají rovněž různé rámce pro správu a řízení společností. Komise se dotazovala, zda vnitrostátní příslušné orgány provádějí s výbory pro audit i jiné činnosti, než jsou činnosti v oblasti dohledu. V odpovědi na to vnitrostátní příslušné orgány uváděly pořádání konferencí a seminářů, sdílení osvědčených postupů a pokynů, pořádání jednání a diskusí, sdílení výročních zpráv, zpracovávání žádostí od výborů pro audit, spolupráci s poradními skupinami výborů pro audit a podávání zpráv (viz graf č. 9). V některých případech vnitrostátní příslušné orgány oznámily, že se účastní více než jedné činnosti s výbory pro audit.

Graf č. 9: Činnosti vnitrostátních příslušných orgánů s výbory pro audit (% členských států, které poskytly odpověď)

[Zdroj: Dotazník pro vnitrostátní příslušné orgány týkající se výborů pro audit]

3.Příspěvek Evropské sítě pro hospodářskou soutěž

Článek 27 nařízení rovněž stanoví, že Evropská síť pro hospodářskou soutěž musí vypracovat zprávu.

Komise vyzvala všechny vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby poskytly informace o možných odvětvových šetřeních provedených v jejich jurisdikcích a jejich prosazování na trhu pro provádění auditu (např. jakákoliv antimonopolní šetření, posouzení oznámených fúzí, vyšetřování stížností nebo státní podpory). Referenčním obdobím bylo období 2014–2015.

Ze 13 vnitrostátních příspěvků do zprávy sítě ECN pouze pět informovalo o specifických činnostech v oblasti prosazování nebo podávání zpráv. Dánsko poskytlo informace o fúzi společností EY a KPMG, která byla schválena v roce 2014. Polsko uvedlo, že jeho odvětví auditu je vysoce koncentrované v rukou velké čtyřky a že existují velké překážky vstupu. Rumunsko informovalo o probíhajícím vyšetřování rumunské komory pro finanční audit. Spojené království a Portugalsko poskytly informace o svých činnostech v oblasti prosazování (Spojené království) a podávání zpráv (Portugalsko a Spojené království).

Komise v příslušném referenčním období neprovedla žádné odvětvové šetření, antimonopolní šetření, posouzení oznámených fúzí nebo šetření státních dotací na trhu pro provádění auditu.

4.Závěry

Cílem nových pravidel auditu je zlepšit kvalitu auditu a zajistit konkurenceschopnější trh pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu, aby mohly kapitálové trhy bezproblémově fungovat. Dostupné údaje ukazují, že trh pro provádění auditu v EU je z hlediska velikosti a struktury velmi rozmanitý, a potvrzují, že trh pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu zůstává ve většině členských států relativně koncentrovaný, a to zejména pokud jde o obrat. V 15 z 21 členských států představuje velká čtyřka více než 80 % podílu na trhu s ohledem na obrat. Banky a pojišťovny jsou kategoriemi subjektů veřejného zájmu, ve kterých má velká čtyřka nejvyšší koncentrace na trhu v celé EU (přibližně 80 %). Neexistují však dostatečné důkazy pro vyvození závěrů o úrovni a účinnosti hospodářské soutěže na trhu. Komise bude v budoucích zprávách nadále sledovat trendy konsolidovaných úrovní koncentrace největších auditorských společností v členských státech.

Informace shromážděné prostřednictvím systémů zajištění kvality výrazně pomáhají při posuzování účinnosti nových pravidel auditu jak pro ochranu investorů, tak pro veřejný dohled. Pro zajištění konzistence a srovnatelnosti bude rozhodující použití společné metodiky a sbližování dohledu v této oblasti. Mohlo by se například vynaložit více úsilí na podporu dalšího sbližování společných ukazatelů a terminologie zjištění a nedostatků. Nebyla zjištěna žádná závažná rizika. V každém případě, jelikož byly údaje shromážděny v rámci pravomocí udělených vnitrostátním příslušným orgánům předchozím právním rámcem, je jistě příliš brzy na to, aby bylo možné plně posoudit hlavní rizika.

Je zřejmé, že další společná zpráva by měla analyzovat, zda by se tři nejčastější problémy identifikované v této zprávě (nedostatky ve vnitřních systémech řízení kvality, nezdokumentování některých aspektů auditorské zakázky a nedostatek auditních důkazů) mohly v rámci dané struktury opakovat. Příští zpráva bude muset zejména vyhodnotit, jaké by z toho mohly plynout možné důsledky nejen pro konkrétní subjekty veřejného zájmu, ale i pro celý trh.

Reforma auditu posílila jak úlohu, tak i pravomoci výborů pro audit, jelikož ty jsou zásadní pro dosažení skutečného dopadu nových pravidel auditu. Z analýzy však vyplývá, že většina vnitrostátních příslušných orgánů má s monitorováním činností a výkonnosti výborů pro audit velmi málo zkušeností. Aby byl tento problém překonán, měly by mít vnitrostátní příslušné orgány k dispozici vhodné nástroje k posouzení činnosti výborů pro audit a k získání informací, které potřebují k tomu, aby mohly sledovat, zda výbory pro audit dodržují nová pravidla. Členové výborů pro audit by měli být informováni o svých nových povinnostech a své významnější úloze. V této fázi je klíčová spolupráce s výbory pro audit a zvyšování povědomí. Nemělo by to nutně znamenat předefinování nebo změnu vnitrostátních rámců správy a řízení nebo pravomocí vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti dohledu. Každý vnitrostátní orgán by mohl svobodně rozhodovat o nejlepším přístupu a nejvhodnějších nástrojích pro posouzení činnosti výborů pro audit. Stávající zkušenosti ukazují, že spolupráce a dialog jsou užitečnými a účinnými nástroji. Některé vnitrostátní příslušné orgány již zahájily jednání s výbory pro audit (a dokonce jim poskytly pokyny), aby je uvědomily o novém rámci a jejich dalších povinnostech. Ještě však jasně zbývá vykonat hodně práce. Komise by mohla hrát důležitou úlohu v podpoře tohoto dialogu a v přímé spolupráci s výbory pro audit, aby lépe porozuměla jejich zkušenostem s prováděním reformy auditu.

Tato první zpráva Komise bude jistě fungovat jako základní scénář pro budoucí zprávy. Navíc bude zapotřebí řešit některá omezení uvedená v úvodní části. Některá z těchto omezení budou ošetřena s nabytím účinku nových pravidel auditu. To je případ přístupu k údajům a jejich dostupnosti, neboť nový právní rámec stanoví nové zdroje informací a nástroje pro vnitrostátní příslušné orgány a Komisi. Další práce však budou zapotřebí, pokud má být dosaženo pokroku v oblastech, jako je společná terminologie a sbližování referenčních období a metodik pro sběr údajů. Aby se pokročilo ve sbližování, bude Komise pracovat na přezkumu současných ukazatelů v úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány a zejména s podskupinou výboru CEAOB pro sledování trhu. To je obzvláště důležité vzhledem k některým ustanovením, jež byla přidána kvůli novým pravidlům auditu, například období střídání, zákaz některých neauditorských služeb a nová úloha výborů pro audit. V budoucích zprávách se Komise bude rovněž zabývat těmito novými pravidly, aby bylo možné měřit úroveň hospodářské soutěže na trhu pro provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu a hodnotit celkový dopad nového regulačního rámce.

Komise bude i nadále sledovat vývoj na trhu pro poskytování služeb povinného auditu subjektů veřejného zájmu v EU. Je připravena pracovat s členskými státy, aby zajistila co nejúčinnější plnění požadavků uvedených v článku 27 nařízení.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (konsolidované znění).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

(3)  Článek 2 bod 13 směrnice definuje subjekty veřejného zájmu jako společnosti kótované na burze, úvěrové instituce a pojišťovny. Členské státy mohou rovněž za vnitrostátní subjekty veřejného zájmu označit další subjekty, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců.

(4)  Článek 2 bod 1 směrnice definuje povinný audit jako audit ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek.

(5)  Příslušné orgány určené v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení.

(6)  ECN je síť pro spolupráci mezi Komisí (konkrétně Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž) a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž.

(7)  Rámec pro spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu nad auditem na úrovni EU zřízený článkem 30 nařízení.

(8)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 13 směrnice.

(9)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 13 písm. d) směrnice.

(10)  Referenčním rokem je rok 2015 s výjimkou údajů pro: Bulharsko, Estonsko a Španělsko (2014/2015); a Dánsko a Německo (2016). Údaje pro Rumunsko chybí.

(11)  Tyto hodnoty odkazují na předchozí právní předpisy platné ve Španělsku (královskou vyhlášku 1517/2011). Počet subjektů veřejného zájmu se mohl v mnoha členských státech s ohledem na nová pravidla auditu změnit.

(12)  Údaje pro Rumunsko chybí.

(13)  Referenčním rokem je rok 2015 s výjimkou údajů pro: Bulharsko a Estonsko (2014/2015); Německo a Dánsko (2016); a Řecko (2014). Údaje jsou k dispozici pro 28 členských států.

(14)  Údaje pro Rakousko a Francii chybí.

(15)  Hodnota pro Itálii zahrnuje velké množství účetních, kteří byli v minulosti registrováni také jako auditoři. Kromě toho vzniká jedinečná situace také v Irsku, neboť jsou zde registrováni i členové britských účetních orgánů. Údaje pro Irsko tedy mohou být nadhodnoceny kvůli tomuto možnému dvojímu započítání. Podobně mohou být i někteří irští účetní registrováni ve Spojeném království.

(16)  Na základě údajů z 28 členských států.

(17)  Pro porovnání údajů mezi členskými státy byly údaje shromážděné v národních měnách převedeny na eura s použitím průměrných směnných kurzů za rok 2015. Viz http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ert_bil_eur_a&lang=en .  

(18)  Účetní období ne vždy odpovídá kalendářnímu roku 2015, který je referenčním obdobím pro toto shromažďování údajů. Tak je tomu v případě: Bulharska, Dánska a Estonska (2014/2015); České republiky (2014); a Slovinska (2014–2016). Údaje z 25 členských států zahrnují odměny za povinné audity, ověřovací služby a jiné neauditorské služby.

(19)  Viz předchozí poznámka pod čarou.

(20)  Referenčním obdobím je rok 2015 s výjimkou údajů pro: Bulharsko, Dánsko a Estonsko (2014/2015); Českou republiku (2014); a Slovinsko (2014–2016). Údaje pro Portugalsko zahrnují odměny za další ověřovací služby. Údaje pro Bulharsko chybí.

(21)  Údaje pro Bulharsko, Španělsko a Francii nejsou k dispozici.

(22)  Údaje pro Bulharsko nejsou k dispozici.

(23)  Na základě seznamu sestaveného Evropskou skupinou pro kontrolu auditu (European Audit Inspection Group, EAIG). Baker Tilly, BDO, EY, Deloitte, Grant Thornton, KPMG, Mazars, Moore Stephens, Nexia, PwC.

(24)  Dánsko, Estonsko, Řecko, Finsko, Irsko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko a Slovensko.

(25)  Jak jsou definovány v čl. 2 bodě 3 směrnice.

(26)  Na základě obratu jednotlivých auditorských společností v každé zemi.

(27)  Belgie, Kypr, Francie, Polsko, Portugalsko, Švédsko a Slovinsko.

(28)  Jak je definována v čl. 2 bodě 7 směrnice.

(29)  Na základě součtu obratů jednotlivých společností, které patří do stejné sítě v každé zemi.

(30)  Bulharsko a Česká republika.

(31)  Tak je tomu v případě: Bulharska a Estonska (2014–2015); České republiky: 2014; Dánska: 2014–2015 a 2015; Slovinska: 2014–2015/2015/2015–2016; Německa: 31. 3. 2015; Lotyšska: 31. 8. 2015.

(32)  Průměr na základě údajů z 21 členských států. Podíl koncentrace obratu nebylo možné vypočítat pro sedm členských států z důvodu nedostatku úplných údajů (Rakousko a Španělsko) nebo dílčích údajů o obratu (Bulharsko, Francie, Irsko, Polsko a Slovensko).

(33)  CR4=0 % znamená dokonalou konkurenci, 0%<CR4<50 % se pohybuje mezi dokonalou konkurencí až po oligopol, 50 %<CR4<80 % znamená oligopol, 80 %<CR4<100 % se pohybuje od koncentrovaného oligopolu po monopol, CR4=100 % znamená vysoce koncentrovaný oligopol či dokonce monopol (pokud CR1=100 %).

(34)  Rakousko, Kypr, Dánsko, Španělsko, Finsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko a Spojené království.

(35)  Finsko, Kypr, Lucembursko, Lotyšsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Slovinsko, Portugalsko, Maďarsko, Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království a Malta.

(36)  Kypr, Finsko, Itálie, Litva, Lucembursko a Lotyšsko.

(37)  Ve Finsku a Nizozemsku provedlo pouze osm z deseti klíčových subjektů v referenčním období povinné audity, ve Švédsku jich bylo jen sedm.

(38)  Údaje za období 2014/2015 na základě celkové hodnoty pro jednotlivé členské státy.

(39)  Údaje pro 21 členských států (údaje pro Rakousko, Bulharsko, Španělsko, Francii, Irsko, Polsko a Slovensko chybí).

(40)  Údaje týkající se povinných auditů subjektů veřejného zájmu na základě informací z 28 členských států. Údaje pro Rakousko, Kypr, Španělsko, Maďarsko, Lucembursko, Lotyšsko a Polsko chybí u povinných auditů kótovaných společností, bank a pojišťoven; údaje pro Rakousko, Španělsko, Lucembursko, Lotyšsko a Polsko chybí u povinných auditů vnitrostátních subjektů veřejného zájmu.

(41)  Jeden členský stát neohlásil žádné údaje, neboť v roce 2015 nebylo provedeno žádné zajištění kvality.

(42) Podle Mezinárodního fóra nezávislých auditorských regulačních orgánů (IFIAR) jsou zjištěními kontrol u auditů subjektů veřejného zájmu nedostatky v auditorských postupech, které naznačují, že auditorská společnost nezískala dostatečné a vhodné důkazní informace na podporu svého stanoviska, ale nemusí to nutně znamenat, že jsou tyto účetní závěrky též věcně nesprávné.

(43)  Kontroly kvality zavedené a provedené interně auditorskou společností.

(44)  Jak je popsáno v článku 39 směrnice.

(45)  V průzkumu Komise chápala dohled v tom smyslu, zda mají vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zákonné pravomoci:–získat informace včetně toho, zda výbory pro audit existují a zda splňují své povinnosti (např. podle článku 39 směrnice nebo článku 16 nařízení), nebo–ukládat nápravná opatření nebo sankce, pokud výbory pro audit neplní své povinnosti.

(46)  Rumunsko.