8.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 164/77

1.

vítá přezkum akčního plánu pro strategii pro oblast Atlantiku v polovině období, jejž navrhla Evropská komise a jenž má být dokončen do konce roku 2017. Dále vítá, že ho Evropská komise požádala o vypracování stanoviska k tomuto přezkumu v polovině období, které bude podkladem pro celkový přezkum, o němž budou jednat členské státy a regiony;

2.

připomíná dřívější stanoviska Výboru k otázkám týkajícím se modré ekonomiky (mj. NAT-VI/018; NAT-VI/019; NAT-V/21, NAT-V/44 a COTER-VI/022) (1);

3.

upozorňuje na to, že problémy, s nimiž se potýkají regiony a země v oblasti Atlantského oceánu, lze řešit účinněji v rámci akčního plánu a lze tak i dosáhnout konkrétnějších výsledků. Členské státy a regiony mohou dospět ke konkrétnějším výsledkům prostřednictvím užší spolupráce;

4.

uznává, že akční plán může zajistit, aby různé politiky a finanční nástroje EU mohly mít větší dopad, pokud budou lépe sladěny, ale podotýká, že v případě využívání nástrojů financování EU prostřednictvím vnitrostátních nástrojů nebo regionálních programů je klíčová úloha vnitrostátních a regionálních politických činitelů;

5.

upozorňuje na nestabilní charakter mnoha pobřežních komunit v oblasti Atlantského oceánu a na nutnost učinit více pro přilákání investic a aktivit soukromého sektoru, zejména v modré ekonomice, s cílem podpořit udržitelný rozvoj těchto oblastí;

6.

domnívá se, že účinné využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) je klíčem k dosažení cílů strategie, ale se znepokojením konstatuje, že v současné době neexistuje žádný náležitý mechanismus, jímž by bylo možné měřit dopad modré ekonomiky v těchto oblastech (2);

7.

uznává, že v rámci přijetí ekosystémového přístupu a směrnice o územním plánování námořních prostor musejí nyní orgány při přidělování prostor ve svých vodách plně zohledňovat veškeré činnosti, poukazuje však na to, že příslušné plány by mohly být s konečnou platností přijaty teprve v březnu 2021. Největším přínosem, který tento požadavek doposud přinesl, bylo usnadnění výroby větrné energie na moři. Výbor kromě toho poukazuje na přínos různých programů Interreg k tomuto procesu a na podporu, kterou přeshraničním projektům v letech 2014–2016 poskytoval Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) s cílem podpořit proces plánování námořních prostor;

8.

konstatuje, že opatření přijatá v rámci iniciativy Evropské komise LeaderSHIP 2020 s cílem sladit dostupné dovednosti s poptávkou na trhu práce zejména v loďařském průmyslu, při získávání energie z obnovitelných zdrojů na moři a v oblasti nových inovativních kvalifikací v námořním odvětví, začínají přinášet ovoce. Kromě toho rovněž konstatuje, že hlediskem inovací a partnerství se zabývá program Horizont 2020, ale podporuje výzvu Konference okrajových a přímořských regionů (CPMR), aby byl navýšen rozpočet na projekty prováděné v rámci výzvy ENRF k podávání návrhů na „modrá pracovní místa v Evropě“, které zohledňují potřeby vzdělávání v oblastech evropských moří, zejména pokud jde o profese v námořním sektoru a rybolovu, které jsou vážně zasaženy problémem generační obnovy;

9.

souhlasí s názorem vyjádřeným v dokumentu Komise Report on the Blue Growth Strategy – Towards more sustainable growth and jobs in the blue economy (Zpráva o strategii modrého růstu – Směrem k udržitelnějšímu růstu a zaměstnanosti v modré ekonomice) SWD(2017) 128 final, že znalostní a inovační společenství mají potenciál k tomu, aby umožnily vývoj inovativních produktů a služeb, avšak konstatuje, že zatím neexistuje žádné znalostní a inovační společenství, které by se zabývalo konkrétně problémy v námořní a mořské oblasti. Proto opakuje svou výzvu k vytvoření zvláštního znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku jako dalšího opatření k rozvoji dovedností a přenosu myšlenek z námořního výzkumu do soukromého sektoru (3);

10.

vyzdvihuje potenciál technologií týkajících se moře k poskytování nových pracovních míst a zajišťování dalších příjmů a schopnost tohoto odvětví umožnit růst v oblastech jako energie z obnovitelných zdrojů a demonstrace technologií týkajících se moře, nicméně uznává rovněž potenciální rizika spojená s tímto druhem investic a skutečnost, že nedostatek znalostí a relevantních údajů ještě více komplikuje vstup do tohoto odvětví. Výbor sice podporuje skutečnost, že prioritou programu Horizont 2020 jsou výzvy k předkládání návrhů konkrétně souvisejících s modrým růstem, uznává však, že je třeba vyvinout větší úsilí o usnadnění přístupu k prostředkům na financování inovativních podniků a iniciativ v této oblasti;

11.

zdůrazňuje, že je důležité uznat, že námořní a rybolovné činnosti v oblasti Atlantského oceánu i nadále chrání hospodářský a sociální potenciál, a uznat jejich význam a to, že se rybolovné činnosti postupně přizpůsobují environmentální udržitelnosti. Stejně tak zdůrazňuje, že mohou přispívat k přerozdělování bohatství a vytváření sociální soudržnosti a k potenciálu tohoto odvětví v oblasti zpracování mořských produktů a jejich uvádění na trh s cílem dosáhnout přidané hodnoty a zachovat klíčovou úlohu v dodávkách kvalitních potravin;

12.

je znepokojen tím, že správní opatření přijatá za účelem zachování křehkých ekosystémů EU, zejména hlubinného rybolovu, měla doposud smíšené výsledky a že se blíží uplynutí lhůty pro podávání zpráv o dobrém stavu prostředí podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

13.

uznává pokrok, jehož bylo dosaženo v reakci na hrozby a mimořádné události, zejména přijetí programu Copernicus v roce 2014, který poskytuje stabilnější údaje pro měření povrchové teploty oceánů a rovněž účinnější základní operační službu pro předpovědi stavu oceánů. Kromě toho bylo doposud nejkonkrétnějším výsledkem spolupráce transatlantické aliance pro výzkum oceánu vytvořené na základě Galwayského prohlášení v roce 2013 mezi EU, USA a Kanadou mapování mořského dna;

14.

upozorňuje na skutečnost, že dopad modré ekonomiky na regionální a místní úrovni zatím nebyl měřen v plném rozsahu, neboť je teprve třeba vytvořit systém ukazatelů, který by vycházel ze spolehlivých údajů a měřil přesný dopad činností přímo či nepřímo závislých na moři. Jeho vytvoření bude vyžadovat úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy (4). V této souvislosti VR bere na vědomí činnost komise COTER v souvislosti s navrhovanými změnami nařízení NUTS, zejména pokud jde o požadavek, aby územní typologie napříště zahrnovala „pobřežní“ a „ostrovní“ typy. To by usnadnilo vypracování vhodných ukazatelů (nad rámec HDP) pro měření činnosti modré ekonomiky;

15.

vzhledem ke složitosti a rozsahu zdrojů nutných k vývoji metodiky modré ekonomiky na místní a regionální úrovni doporučuje využít stávající regionální strategie inteligentní specializace jako základ pro určení dalších možností v odvětvích modré ekonomiky. Tyto strategie by spolu s cílenými hodnoceními dopadu pomohly místním a regionálním orgánům určit nejvhodnější odvětví, na něž by se měly zaměřit;

16.

vyzývá členské státy, aby i nadále začleňovaly cíle akčního plánu pro oblast Atlantiku do svých příslušných operačních programů EFRR. Úspěch strategie a akčního plánu pro oblast Atlantiku plně závisí na závazku členských států nacházejících se u Atlantského oceánu ke koordinování svého úsilí vynakládaného v oblastech spolupráce určených v akčním plánu;

17.

souhlasí s následujícím zjištěním uvedeným v pracovním dokumentu útvarů Komise Report on the Blue Growth Strategy Towards more sustainable growth and jobs in the blue economy (Zpráva o strategii modrého růstu – Směrem k udržitelnějšímu růstu a zaměstnanosti v modré ekonomice) SWD(2017) 128 final:

celkově se zdá, že konkrétně na priority strategie pro oblast Atlantiku bylo v jednotlivých operačních programech těchto fondů vyčleněno poměrně málo finančních prostředků, přestože by jich na opatření a priority, jež nejsou typické pro odvětví týkající se moře, mohlo být k dispozici značné množství. To je pro vnitrostátní a regionální správní orgány velká výzva. Na cíl strategie pro oblast Atlantského oceánu byly naopak vyčleněny finanční prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu;

18.

je přesvědčen, že aby byla společná strategie pro rozvoj evropské části oblasti Atlantského oceánu a regionů v oblasti Atlantského oceánu věrohodná, měl by pro ni být určen specifický nástroj financování. Poskytnutí odpovídajících finančních prostředků na provádění akčního plánu by mělo být projednáno v rámci víceletého finančního rámce, jenž bude základem pro plnění cílů EU po roce 2020. Začlenění cílů akčního plánu a strategie pro oblast Atlantiku do VFR je mimořádně důležité vzhledem k rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie a negativním dopadům, jež to bude mít na souhrnný rozpočet EU;

19.

v této souvislosti opakuje výrok ze svého stanoviska Budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020, že makroregionální a námořní strategie mají pro zúčastněné regiony a jejich občany značnou přidanou hodnotu, pokud ovšem bude možné koordinovaným způsobem pro tyto strategie využívat stávající a budoucí podpůrné nástroje;

20.

připomíná návrh na vytvoření regionálních nebo meziregionálních platforem modré ekonomiky předložený ve stanovisku NAT-VI/019. Poukazuje na to, že řada regionů v oblasti Atlantského oceánu by mohla být vhodnými kandidáty pro vytvoření platforem, které by byly nástrojem identifikace projektů, podpory jejich realizace a mobilizace finančních nástrojů na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, byly by řízeny regiony a jimi zvolené projekty by byly financovány v rámci Junckerova plánu 2.0;

21.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby pokračovaly ve zlepšování koordinace, monitorování a podpory projektů a výměny osvědčených postupů a zohlednily úspěšné příklady, které strategie pro oblast Atlantského oceánu doposud přinesla;

22.

znovu opakuje, že politika soudržnosti je ve stávajícím programovém období prostřednictvím EFRR a ESF nejdůležitějším investičním nástrojem v EU a že maximální využití těchto zdrojů spolu s dostupnými možnostmi financování z ENRF a EZFRV bude zásadní pro budoucí úspěch projektů spadajících pod strategii pro oblast Atlantského oceánu. Další zjednodušení řízení a správy ESI fondů ještě více posílí schopnost místních komunit čerpat finanční prostředky na místní projekty;

23.

upozorňuje na to, že ve stávajícím programovém období je spouštění řady souvisejících operačních programů značně zpožděné. VR vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby své návrhy na období po roce 2020 předložily co nejdříve, což umožní hladký přechod mezi programovými obdobími;

24.

žádá, aby se meziregionální, vnitrostátní a nadnárodní projekty, které jsou v souladu se strategiemi pro mořské oblasti a strategiemi inteligentní specializace, mohly financovat ze sdružených regionálních, vnitrostátních a unijních prostředků ve zjednodušeném rámci a získat prémii Unie, aniž by musely projít dalším výběrovým řízením;

25.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly a prováděly – zejména tam, kde tomu ještě tak není – náležité územní strategie inteligentní specializace v regionech uplatňující přístup zdola nahoru. Tyto strategie by měly poskytnout základ pro budoucí výdaje a zaměřit se na silné stránky a specifika jednotlivých regionů. Úspěšné provádění strategií inteligentní specializace v regionech, jež budou odrážet skutečnou hospodářskou situaci v praxi, by zvýšilo míru čerpání dostupných finančních prostředků v regionech;

26.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní a evropské financování představuje veřejné výdaje, vyzývá členské státy a Komisi, aby společně zlepšily kvalitu podávání zpráv a zpětné vazby o projektech spadajících pod akční plán a vypracovaly mechanismus pomoci jakožto nástroj, který poskytne transparentní přehled o úspěšných iniciativách a dostupných možnostech financování;

27.

v souvislosti s inteligentní specializací v regionech vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zdokonalovaly tematické složky prováděných politik (jako protiklad k zeměpisným složkám), neboť jsou prostředkem k posílení společných evropských hodnot a cílů;

28.

zdůrazňuje, že je důležité zachovat a šířit přístup komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), neboť tento nástroj evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze předvádět jako jeden z nejúčinnějších způsobů, jak mohou komunity získat od EU finanční prostředky na své vlastní místní projekty. Podpora CLLD je obzvlášť důležitá pro vzdálenější a okrajové regiony, včetně menších pobřežních komunit, regionů a ostrovů s omezeným přístupem k alternativnímu financování;

29.

přeje si, aby místní komunity ostrovů a pobřežních územních celků mohly využívat veškeré evropské fondy, mj. ENRF, k financování svých námořních rozvojových strategií v jediném rámci podle vzoru programu Leader a komunitně vedeného místního rozvoje;

30.

vyzývá rozpočtový orgán, aby využil stávající flexibilitu při financování z ESI fondů k postupnému navyšování finančních prostředků na CLLD dostupných v rámci ENRF ve prospěch evropských pobřežních komunit;

31.

připomíná, že struktura podpůrného mechanismu (5), vnitrostátní útvary a ústřední kancelář v Bruselu, je náležitě uzpůsobená komunikačním potřebám akčního plánu pro oblast Atlantského oceánu. Je však potřeba podpořit jeho úkol spočívající v šíření plánu a informování o něm a jeho funkci v oblasti poradenství, koordinace a pomoci;

32.

podporuje pokračování podpůrného mechanismu pro strategii pro oblast Atlantiku, neboť v současné době je to jediná zvláštní rozpočtová položka vyčleněná na provádění akčního plánu pro oblast Atlantiku a dohled nad ním;

33.

žádá Evropskou komisi, aby zajistila dlouhodobé řešení pro mechanismus pomoci, aby tak byla zajištěna kontinuita jeho činnosti;

34.

vybízí vnitrostátní útvary, aby co nejúžeji spolupracovaly s vnitrostátními a regionálními řídicími orgány s cílem zajistit, aby byly potenciálním příjemcům jasně vysvětleny možnosti dostupné v rámci různých nástrojů financování;

35.

konstatuje, že bez ohledu na výsledek jednání se Spojeným královstvím ztrácí EU jeden ze svých pěti členských států nacházejících se u Atlantského oceánu, jenž je velkou námořní zemí a jednou ze zemí s nejvyšším podílem investic do námořního hospodářství a výzkumu. Spojené království je navíc jedním z předních unijních vývozců mořských plodů;

36.

upozorňuje na skutečnost, že Spojené království je jedním z hlavních přispěvatelů do rozpočtu EU a jeho absence v účetní bilanci EU bude vyžadovat důkladné posouzení všech dostupných možností, pokud jde o budoucí financování politiky soudržnosti;

37.

zdůrazňuje, že dopady brexitu v praxi mohou časově splynout s novým víceletým finančním rámcem (VFR) od roku 2021, a žádá rozpočtový orgán, aby zvážil přidělení odpovídajících finančních prostředků na politiky, které se v současnosti nepovažují za hlavní prioritu, jako je např. rozvoj modré ekonomiky;

38.

opakuje svou výzvu ze stanoviska Budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020, aby Spojené království a EU dospěly k dohodě, že se regiony a místní orgány Spojeného království budou moci nadále účastnit Evropské územní spolupráce a dalších celounijních programů podobným způsobem, jako se účastní státy, které nejsou členy EU, například Norsko nebo Island;

39.

domnívá se, že výsledky jednání o brexitu bude třeba zvážit a řešit s ohledem na potenciální dopad na budoucnost námořní strategie a akčního plánu v oblasti Atlantiku. Zdůrazňuje, že v kontextu brexitu je nyní pro zbývající členské státy EU nacházející se u Atlantského oceánu důležitější se prioritně zaměřit na úzkou spolupráci a integraci činností v námořní oblasti s cílem překonat mezeru v oblasti vědy a inovací, dohledu, obrany, investic do energie z oceánů a obecně investic souvisejících s mořem, která může vzniknout v důsledku vystoupení Spojeného království z EU;

40.

je velmi znepokojen potenciálními důsledky brexitu pro společnou rybářskou politiku (SRP), především v souvislosti s přístupem k vodám Spojeného království, jenž má mimořádný dopad na rybolov v sousedních zemích. Mohlo by to vést k nižším úlovkům a mít tudíž za následek pokles zaměstnanosti v již beztak ohroženém odvětví. Navíc by byla narušena hospodářská soutěž v oblasti kvót, zákazů výmětů, maximálního počtu dní na moři, pravidel státní podpory pro rybolov a zachování biologické rozmanitosti (6);

41.

poukazuje na významnou úlohu, kterou mohou hrát programy územní spolupráce při prosazování cílů strategie pro oblast Atlantského oceánu, k nimž patří zaměření na spolupráci mezi regiony s cílem dále podporovat oblast Atlantiku v souladu s ustanoveními této strategie;

42.

domnívá se, že odstavce 27 až 30 stanoviska NAT-V/021 z roku 2012 jsou stále aktuální, zejména co se týče úlohy, již by mohlo hrát deset programů prováděných v předmětné oblasti;

43.

upozorňuje zejména na zásadní úlohu, již by mohl hrát program spolupráce v oblasti Atlantského oceánu vzhledem ke svému zaměření na námořní záležitosti a svému zeměpisnému rozšíření po celé oblasti Atlantiku;

44.

souhlasí s argumenty Komise atlantického oblouku, působící v rámci CPMR, předložené v jejím závěrečném prohlášení na zasedání valného shromáždění v Les Sables d’Olonne dne 3. března 2017, zejména pokud jde o zjednodušující opatření v rámci přezkumu v polovině období a flexibilnější míru financování (bonus 5 %), jež mají podpořit projekty zaměřené na řešení otázek týkajících se strategie pro oblast Atlantského oceánu.