52016PC0465

Reformu společného evropského azylového systému Komise dokončuje druhým balíčkem, v jehož rámci přijímá čtyři další návrhy: návrh, který směrnici o azylovém řízení 6 nahrazuje nařízením, harmonizuje současné nesourodé procesní úpravy ve všech členských státech, a vytváří tak skutečně společný postup; návrh, který kvalifikační směrnici 7 nahrazuje nařízením 8 , stanoví jednotné normy pro uznávání osob, které potřebují ochranu, a práva udělená příjemcům mezinárodní ochrany a dále návrh, kterým se reviduje směrnice o podmínkách přijímání 9 tak, aby byly v celé EU více harmonizovány podmínky přijetí, aby se zlepšily vyhlídky žadatelů na integraci a aby byl omezen druhotný pohyb. V návaznosti na závazek posílit legální cesty do EU, který Komise oznámila dne 6. dubna 2016, přichází Komise také s návrhem strukturovaného rámce EU pro znovuusídlení, který Unii posouvá k řízenějšímu přístupu k mezinárodní ochraně uvnitř EU, který osobám, jež potřebují mezinárodní ochranu, zaručuje spořádanou a bezpečnou cestu do EU a jehož cílem je postupně omezit motivaci k nelegálním příchodům 10 .

Tyto návrhy jsou nezbytnou součástí celkové reformy společného evropského azylového systému a jsou úzce propojeny. Touto druhou fází legislativních návrhů reformujících azylové acquis jsou na stole všechny elementy nutné pro zavedení pevného, koherentního a integrovaného společného evropského azylového systému, který je založen na společných harmonizovaných pravidlech, která jsou jak účinná, tak ochranná, plně v souladu s Ženevskou úmluvou.

Společný evropský azylový systém, který dále rozvíjíme, je jak účinný, tak ochranný a je navržen tak, aby plně sbližoval vnitrostátní azylové systémy, omezoval motivaci k druhotnému pohybu, posiloval vzájemnou důvěru mezi členskými státy a celkově vedl k dobře fungujícímu dublinskému systému.

Je zárukou, že se žadatelům o azyl, ať už jsou kdekoli v EU, dostane rovného a odpovídajícího zacházení. Poskytuje nástroje nutné pro rychlou identifikaci osob, které skutečně potřebují mezinárodní ochranu, a navrácení těch, kteří potřebu ochrany nemají. Je štědrý k těm nejzranitelnějším osobám a přísný vůči možnému zneužití, vždy však přitom respektuje základní práva. Společný systém je konečně také nákladově efektivní a flexibilní natolik, aby se dal přizpůsobit náročným situacím, kterým v této oblasti čelí členské státy.

Cíle tohoto návrhu

V rámci tohoto druhého souboru reforem azylové politiky navrhuje Komise přepracované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu 11 .

Směrnice o podmínkách přijímání stanoví minimální harmonizaci norem pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu v EU. Podmínky přijetí se však v členských státech nadále značně liší, pokud jde o způsob, jakým je organizován systém přijímání, i z hlediska standardu, jenž je žadatelům poskytován.

Migrační krize odhalila nutnost více sjednotit podmínky přijetí v celé EU a lépe připravit členské státy na zvládnutí nepřiměřeně vysokého množství migrantů. V úrovni podmínek přijetí poskytovaných členskými státy existují velké rozdíly. V některých členských státech přetrvávají problémy s dodržováním norem přijímání potřebných pro důstojné zacházení se žadateli, naopak jiné státy poskytují štědřejší standard. Tato nesourodost přispívá k druhotnému pohybu a způsobuje neúměrný tlak na určité členské státy.

V této souvislosti je cílem tohoto návrhu:

(1)Dále harmonizovat podmínky přijetí žadatelů o azyl v EU. Tím se jednak zajistí, aby zacházení s žadateli v celé EU probíhalo důstojně, v souladu se základními právy a s právy dítěte, a to i v těch členských státech, kde přetrvávají problémy při zajišťování důstojného zacházení; a jednak se omezí motivace žadatelů v souvislosti s přijímáním k nezákonnému přesunu do EU a pohybu po jejím území, zejména pokud jde o členské státy, v nichž jsou podmínky přijetí obecně na vysoké úrovni. Přispěje to rovněž ke spravedlivějšímu rozložení žadatelů mezi členskými státy. Konkrétně budou členské státy muset brát v úvahu operativní standardy a ukazatele pro podmínky přijetí vypracované na úrovni EU a budou muset mít vypracované plány pro nepředvídané události, aby zajistily odpovídající přijímání žadatelů v situacích, kdy se potýkají s jejich neúměrným množstvím.

(2)Omezit motivaci k druhotnému pohybu. V zájmu zajištění řádného řízení migračních toků, snazšího určení příslušného členského státu a předcházení sekundárnímu pohybu je nezbytné, aby žadatelé setrvali v členském státě, který je pro ně příslušný, a neutíkali. Tato povinnost žadatelů je uvedena v návrhu reformy dublinského nařízení. Zavedení cílenějšího omezení svobody pohybu žadatelů a vážných důsledků nedodržování těchto omezení přispěje k účinnější kontrole pobytu žadatelů. Další harmonizace možností přidělovat žadatelům konkrétní místo pobytu, ukládat jim ohlašovací povinnost a poskytovat jim materiální podmínky přijetí pouze ve formě věcného plnění je také nutná k tomu, aby se žadatelé nacházeli v předvídatelnější situaci, aby pro ně platila stejná pravidla bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí, a aby byli odrazováni od útěku. To se týká zejména tří situací: když žadatel neučinil žádost o mezinárodní ochranu v členském státě prvního neoprávněného vstupu nebo legálního vstupu, žadatel uprchl z členského státu, v němž je povinen být přítomen, anebo byl poslán zpět do členského státu, v němž je povinen být přítomen, poté co uprchl do jiného členského státu.

(3)Zvýšit soběstačnost žadatelů a jejich vyhlídky na případnou integraci. S výjimkou žadatelů, jejichž žádost bude pravděpodobně zamítnuta, by mělo být žadatelům umožněno co nejdříve pracovat a vydělat si vlastní peníze, a to i v průběhu zpracovávání jejich žádosti. To pomůže snížit jejich závislost a zlepšit vyhlídky na případnou integraci těch žadatelů, kterým bude ochrana nakonec udělena. Doba omezení přístupu na trh práce by proto měla být zkrácena z maximálně devíti měsíců na maximálně šest měsíců od podání žádosti. Tím se přístup žadatelů na trh práce sladí s délkou přezkumného řízení ve věci samé. Členské státy se rovněž vybízejí, aby v případech, kdy je žádost pravděpodobně opodstatněná, povolily přístup na trh práce nejpozději do tří měsíců od podání žádosti. Přístup na trh práce by měl být zcela v souladu s normami na trhu práce, což by mělo rovněž pomoci zamezit narušením trhu práce. Další omezení stávajících značných rozdílů mezi členskými státy, pokud jde o pravidla pro přístup na trh práce, je také nezbytné k omezení azylové turistiky související se zaměstnáváním a motivace k druhotnému pohybu.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh přepracovaného znění směrnice o podmínkách přijímání je plně v souladu s prvními návrhy na reformu společného evropského azylového systému, předloženými dne 4. května 2016, a s návrhy na reformu směrnice o azylovém řízení a kvalifikační směrnice, jimiž se tyto směrnice mimo jiné mění v nařízení, jakož i s návrhem strukturovaného rámce Unie pro znovuusídlování.

Podle návrhu přepracovaného znění nařízení Dublin III předloženého Komisí by žadatel, který se nenachází v členském státě, v němž je povinen být přítomen, neměl být oprávněn využívat plný rozsah výhod podmínek přijetí poskytovaných v souladu s touto směrnicí. Návrh dublinského nařízení tak má dopad na provádění směrnice o podmínkách přijímání, je tudíž nezbytné provést v této směrnici související změny; tyto změny byly také navrženy.

Návrh přepracovaného znění nařízení Dublin III předložený Komisí rovněž uvádí, že všichni žadatelé bez ohledu na to, kde se nacházejí, mají právo na neodkladnou zdravotní péči. V praxi se členské státy obvykle domnívají, že pojem „neodkladné zdravotní péče“ odpovídá základní léčbě nemocí, včetně léčby závažných duševních poruch, která je poskytována v rámci směrnice o podmínkách přijímání. Tento návrh je tedy plně v souladu s návrhem přepracovaného znění nařízení Dublin III předloženým Komisí.

Na základě již zahájené práce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) bude Agentura Evropské unie pro azyl sledovat a posuzovat azylové a přijímací systémy členských států.

Návrh přepracovaného znění směrnice o podmínkách přijímání zajistí, aby byli žadatelé o azyl k dispozici po celou dobu azylového řízení, tak aby se zajistilo včasné a účinné posouzení jejich žádosti, a tím přispěje k účinnému provádění navrhovaného nařízení o azylovém řízení a kvalifikačního nařízení.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s komplexní dlouhodobou politikou lepšího řízení migrace stanovenou Komisí v Evropském programu pro migraci 12 , která rozpracovává politické směry předsedy Junckera do souboru vzájemně soudržných a doplňujících se iniciativ, které jsou založeny na čtyřech pilířích. Tyto pilíře tvoří omezování motivace k nelegální migraci, zabezpečení vnějších hranic Unie a záchrana životů, jakož i zajištění pevné azylové politiky a nové politiky v oblasti legální migrace.

Tento návrh, který provádí další prvky Evropského programu pro migraci, pokud jde o cíl posílit politiku Unie v oblasti azylu, by měl být považován za součást širší politiky na úrovni EU směrem k vytvoření silného a účinného systému pro udržitelné řízení migrace do budoucna, který je spravedlivý vůči hostitelským společnostem a občanům EU, jakož i vůči dotčeným státním příslušníkům třetích zemí a zemím původu a tranzitu.

PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Tímto návrhem se přepracovává směrnice o podmínkách přijímání, a proto by měl být přijat v souladu s řádným legislativním postupem na stejném právním základě, a to čl. 78 odst. 2 písm. f) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Proměnná geometrie

V souladu s Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, se Spojené království a Irsko mohou rozhodnout, zda se chtějí účastnit přijetí a uplatňování opatření, jimiž se vytváří společný evropský azylový systém.

V této souvislosti Spojené království oznámilo své přání účastnit se přijetí a uplatňování směrnice 2003/9/ES a své rozhodnutí neúčastnit se přijetí směrnice 2013/33/EU. Irsko se rozhodlo neúčastnit přijetí směrnice 2003/9/ES ani přijetí směrnice 2013/33/EU. V důsledku toho se ustanovení směrnice 2003/9/ES použijí na Spojené království, zatímco ustanovení stávající směrnice se nepoužijí na Spojené království a Irsko.

Postavení Spojeného království a Irska ohledně předchozích směrnic neovlivňuje jejich případnou účast na přijímání a uplatňování nové směrnice. Účast Spojeného království a Irska bude určena během jednání a v souladu s výše uvedeným Protokolem č. 21.

V souladu s Protokolem č. 22 o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie nejsou směrnice 2003/9/ES a směrnice 2013/33/EU pro Dánsko závazné ani použitelné.

Subsidiarita

Navzdory dosažení značné úrovně harmonizace díky přijetí směrnic 2003/9/ES a 2013/33/EU se podmínky přijetí v členských státech nadále značně liší. Velké rozdíly mezi členskými státy v podmínkách přijímání a absence operativních standardů pro důstojné zacházení s žadateli přispívají k azylové turistice v souvislosti s přijímáním a k druhotnému pohybu žadatelů v rámci EU a způsobují tlak na určité členské státy. Spravedlivější normy pro přijímání stanovené na vhodné úrovni ve všech členských státech přispějí k důstojnějšímu zacházení s žadateli a jejich spravedlivějšímu rozložení v EU. K zajištění dostatečné úrovně harmonizace za účelem dosažení zamýšlených cílů jsou proto nezbytná další opatření na úrovni EU.

Proporcionalita

Navrhované změny směrnice o podmínkách přijímání jsou omezeny a zaměřeny na cíl zajistit, aby bylo zacházení s žadateli v celé EU důstojné, v souladu se základními právy a s právy dítěte, a omezit motivaci související s přijímáním a integrací migrantů k nezákonnému přesunu do EU a pohybu po jejím území, a současně zohlednit významné rozdíly v sociálních a ekonomických podmínkách členských států.

Změny směrnice o podmínkách přijímání se navrhují pouze v oblastech, v nichž bude mít další harmonizace významné dopady, například u ustanovení týkajících se materiálních norem přijetí, u opatření, která zajistí, aby žadatelé zůstali příslušným orgánům k dispozici a neutíkali, jakož i u práv a povinností souvisejících s účinnou integrací žadatelů do hostitelské společnosti v členských státech.

Návrh objasňuje, že rozhodnou-li se členské státy omezit svobodu pohybu žadatele, provést jeho zajištění či požadovat od něj částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí, musí vždy zohlednit konkrétní situaci dotyčné osoby, včetně všech jejích zvláštních potřeb při přijetí, a zásadu proporcionality.

Volba nástroje

Přepracované znění směrnice o podmínkách přijímání společně s rozšířeným mandátem Agentury Evropské unie pro azyl, jejichž účelem je podpořit jednotné uplatňování norem přijímání v praxi, se považuje za dostatečné pro splnění cílů členských států v oblasti další harmonizace podmínek přijetí žadatelů a jejich vyhlídek na integraci, jakož i k omezení motivace žadatelů v souvislosti s přijímáním k nezákonnému přesunu do EU a pohybu po jejím území. S ohledem na stávající významné rozdíly v sociálních a ekonomických podmínkách v členských státech se nepovažuje za proveditelné ani žádoucí plně harmonizovat podmínky přijetí v členských státech.

VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A SBĚR VÝSLEDKŮ ODBORNÝCH KONZULTACÍ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Sdělením ze dne 6. dubna 2016 nazvaným „Směrem k reformě evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ zahájila Komise širokou diskusi. V návaznosti na přijetí sdělení proběhly v Evropském parlamentu (výbor LIBE, 21. dubna 2016) a v Radě výměny názorů ohledně iniciativ v něm navržených. Sdělení bylo rovněž předmětem rozsáhlé diskuse mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi činnými v této oblasti, mezivládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami.

V květnu 2016 vedla Komise konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami (včetně nevládních organizací a mezinárodních organizací, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), pokud jde o hlavní myšlenky reformy uvedené v diskusním dokumentu. V červnu 2016 rovněž proběhla neformální výměna názorů Komise s Evropským parlamentem. Všechny konzultované strany měly příležitost předložit písemné připomínky. Hlavní výsledky cílené konzultace se zúčastněnými stranami lze shrnout takto:

–Dále harmonizovat podmínky přijetí žadatelů o azyl v EU: Většina členských států byla pro další harmonizaci podmínek přijetí v EU. Pokud však jde o další konzultované strany, někteří zúčastnění včetně několika poslanců Evropského parlamentu vyjádřili obavy, že další harmonizace by mohla vést k nežádoucímu poklesu úrovně norem přijímání, a upozornili na nutnost dodržovat základní práva a mezinárodní závazky. Všechny zúčastněné strany se shodly na tom, že členské státy musí mít možnost poskytnout žadatelům příznivější úpravu podmínek, než stanoví směrnice o podmínkách přijímání. Bylo poukázáno zejména na problém s nejasným významem pojmu „důstojné životní podmínky“ podle směrnice o podmínkách přijímání. V tomto ohledu se dostalo široké podpory operativním standardům a ukazatelům pro podmínky přijetí v EU, jež z iniciativy Komise začal vypracovávat úřad EASO, jakož i nutnosti dalšího sledování, vymáhání a plánování pro nepředvídané události.

–Omezit motivaci k druhotnému pohybu osob v souvislosti s přijímáním: Členské státy byly obecně nakloněny myšlence harmonizovanějšího přístupu k opatřením, jako je omezení volného pohybu žadatelů, s cílem zajistit, aby žadatelé zůstali orgánům k dispozici a neutíkali. Řada členských států se sice shodla na tom, že poskytování materiálních podmínek přijetí by mělo být podmíněno pobytem v členském státě, v němž je žadatel povinen být přítomen, ale členské státy se rozcházely v názoru na to, zda by materiální podmínky přijetí měly být za určitých okolností poskytovány pouze ve formě věcného plnění. Jiné zúčastněné strany, včetně některých poslanců Evropského parlamentu, zpochybnily užitečnost těchto opatření s tím, že efektivnějším způsobem dosažení téhož cíle by bylo motivování žadatelů k setrvání na daném území (opětovné sloučení rodiny, přístup na trh práce atd.).

–Zlepšit vyhlídky žadatelů na integraci: Většina zúčastněných stran, včetně členských států a zástupců Evropského parlamentu, se shodla, že by bylo užitečné přezkoumat ustanovení směrnice o podmínkách přijímání týkající se podmínek pro přístup žadatelů na trh práce jakožto způsobu, jak zlepšit vyhlídky žadatelů na integraci. Některé členské státy uvedly nedávné pozitivní zkušenosti se zkrácením doby omezující přístup na trh práce. Podle několika zúčastněných stran sice harmonizace a zkrácení doby omezující přístup na trh práce mají význam, avšak jejich účinky by se neměly přeceňovat, protože účinnému přístupu brání jiné závažné překážky (mimo jiné v uznávání kvalifikací, zejména u žadatelů, kteří nemají doklady).

–Kritérium EU pro stanovení výše finanční podpory poskytované žadatelům: Většina zúčastněných stran váhala, pokud jde o zavedení společného referenčního kritéria EU pro stanovení výše finanční podpory poskytované žadatelům. Tato možnost však byla důkladně posouzena. Dospělo se k závěru, že toto společné kritérium nelze zavést, hlavně z následujících důvodů: a) většina členských států neposkytuje materiální podmínky přijetí výlučně ve formě finanční podpory, spíše poskytují podmínky přijetí ve formě věcného plnění nebo kombinace finanční podpory a věcných dávek, a b) v současnosti poskytovaná finanční podpora pro žadatele je ve většině případů značně pod úrovní všech možných zvažovaných kritérií nebo prahových hodnot (hranice ohrožení chudobou, vážné materiální deprivace a výše minimálního příjmu). Harmonizace úrovně podpory by proto v mnoha členských státech vedla ke zvýšení úrovně podpory, někde dokonce výraznému, zejména v těch členských státech, které již poskytují poměrně vysokou úroveň podpory, a v některých případech by způsobila příznivější zacházení s žadateli než s vlastními státními příslušníky členských států, kteří čelí chudobě nebo jsou jinak ekonomicky znevýhodněni.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Úřad EASO byl pověřen vypracováním operativních standardů a ukazatelů pro podmínky přijetí. Navrhuje se, že členské státy by měly tyto operativní standardy a ukazatele zohlednit při zavádění svých příslušných mechanismů k zajištění vhodného poradenství, sledování a kontroly podmínek přijetí. Za účelem vývoje operativních standardů a ukazatelů zmapoval úřad EASO na jaře roku 2016 podmínky přijetí, k čemuž mu členské státy poskytly podrobné informace o svém přístupu k poskytování podmínek přijetí. Výsledná zpráva, k níž přispělo 26 členských států a přidružených zemí 13 , se promítla do podoby tohoto návrhu. Relevantní výsledky zprávy lze shrnout takto:

–Dále harmonizovat podmínky přijetí žadatelů o azyl v EU: Definice materiálních podmínek přijetí se v jednotlivých členských státech značně liší – od spíše omezeného rozsahu v některých členských státech po rozsah značně přesahující rámec směrnice o podmínkách přijímání (včetně hygienických potřeb) v jiných státech. Většina členských států poskytuje kombinaci různých forem materiálních podmínek přijetí, jako je forma věcného plnění a peněžité dávky nebo poukázky. V některých členských státech se materiální podmínky přijetí poskytují výlučně formou věcného plnění. Způsoby poskytování materiálních podmínek přijetí se liší v závislosti na tom, co je poskytováno (ubytování, strava, ošacení atd.) nebo komu se to poskytuje (žadatelé se zvláštními potřebami při přijetí a fáze azylového řízení).

–Omezit motivaci k druhotnému pohybu osob v souvislosti s přijímáním: Většina členských států neomezuje pohyb žadatelů na určenou oblast, nýbrž jim umožňuje volný pohyb po svém území. Řada členských států však žadatelům přiděluje konkrétní místo pobytu, obvykle z důvodu organizace systému přijímání. Většinou se přitom zohledňuje počet obyvatel, sociální a ekonomická situace, kapacita přijímacích středisek nebo potřeby jednotlivých uchazečů. Většina členských států podmiňuje poskytování výhod materiálních podmínek přijetí pobytem žadatelů v konkrétním místě, obvykle tak, že poskytování materiálních podmínek přijetí omezují na přijímací střediska. Členské státy také často využívají ohlašovací povinnost ke sledování místa pobytu žadatele. Tato ohlašovací povinnost se používá jak v případech, kdy žadatelé pobývají v určeném přijímacím středisku, tak pokud jsou ubytováni v soukromí. Postupy a důvody pro omezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí v jednotlivých členských státech se také značně liší. Jedním z nejběžnějších důvodů pro omezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí je, že žadatel opustil místo svého pobytu.

–Zlepšit vyhlídky žadatelů na integraci: Téměř všechny členské státy umožňují žadatelům během azylového řízení přístup na trh práce. Doba, po jejímž uplynutí se povoluje přístup k zaměstnání, se však v jednotlivých členských státech značně liší (od maximálně jednoho měsíce v některých členských státech až po devět měsíců jinde). Většina členských států neuplatňuje v přístupu žadatelů na trh práce žádná zvláštní omezení. Pouze několik členských států používá test trhu práce.

Komise navíc od přijetí směrnice o podmínkách přijímání v roce 2013 uspořádala řadu zasedání kontaktního výboru s cílem projednat s odborníky z členských států obtíže, s nimiž se setkávají při provádění směrnice do vnitrostátního práva a jejím uplatňování. Závěry ze zasedání kontaktního výboru rovněž ovlivnily podobu stávajícího návrhu.

Práva

Tento návrh prošel podrobným přezkoumáním s cílem zajistit, aby jeho ustanovení byla zcela v souladu se základními právy a obecnými zásadami práva Unie, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie, stejně jako se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva.

Navrhované změny směrnice o podmínkách přijímání zdůrazňují, že členské státy musí při sledování a kontrolách svých systémů přijímání zohledňovat operativní standardy a ukazatele pro podmínky přijetí vypracované na úrovni EU. Objasňuje se dále, že žadatelé mají za všech okolností nárok na zdravotní péči podle směrnice o podmínkách přijímání a nárok na důstojnou životní úroveň.

Návrh zajišťuje, aby podmínky přijetí byly přizpůsobeny zvláštní situaci nezletilých osob, ať už bez doprovodu nebo v rámci rodiny, braly náležitý ohled na jejich bezpečnost a fyzickou a emocionální stránku a byly poskytovány způsobem, který podporuje jejich celkový rozvoj. Návrh rovněž bere v úvahu povinnosti členských států podle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) 14 .

Zásada nediskriminace je posílena tím, že se členským státům ukládá povinnost zacházet s žadateli, kterým byl povolen přístup na trh práce, stejně jako s vlastními státními příslušníky, pokud jde o pracovní podmínky, svobodu sdružování a spolčování, vzdělávání a odbornou přípravu, uznávání odborných kvalifikací a sociální zabezpečení.

Návrh zdůrazňuje, že při posuzování prostředků žadatele a při požadování částečné nebo úplné úhrady nákladů na materiální podmínky přijetí ze strany žadatele nebo při požadování jejich náhrady musí členské státy dodržovat zásadu proporcionality, zohlednit individuální chování žadatele a jeho konkrétní situaci a nutnost respektovat jeho důstojnost nebo osobní integritu, včetně jeho zvláštních potřeb při přijetí.

Veškerá rozhodnutí o omezení volného pohybu žadatele je třeba přijímat objektivně a nestranně na základě individuálního chování a konkrétní situace dotyčného, s náležitým ohledem na zásadu proporcionality. Žadatel musí být neprodleně písemně informován v jazyce, jemuž rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí, o přijetí tohoto rozhodnutí, o jeho důvodech a o postupech pro napadení rozhodnutí.

Zajištění podle směrnice o podmínkách přijímání je nadále odůvodněné pouze v případě nutnosti a na základě individuálního posouzení každého případu, pokud nemohou být účinně uplatněna jiná, mírnější donucovací opatření. Všechny záruky týkající se zajištění, jež byly ve stávající směrnici již stanoveny, zůstávají beze změny. Je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byla délka zajištění přiměřená a aby bylo zajištění ukončeno, jakmile zaniknou použitelné důvody pro zajištění podle této směrnice. Návrh je také plně v souladu s článkem 6 Listiny základních práv Evropské unie vykládaným ve světle článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech a relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Podle článku 37 Úmluvy OSN o právech dítěte by nezletilé osoby zpravidla neměly být vůbec zajištěny.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tímto návrhem nevzniká Unii žádná finanční ani administrativní zátěž. Nemá proto žádný dopad na rozpočet Unie.

OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise podá zprávu o provádění této směrnice Evropskému parlamentu a Radě do tří let od jejího vstupu v platnost a poté každých pět let a navrhne případné nezbytné změny. Členské státy Komisi poskytnou nezbytné informace, aby mohla plnit své povinnosti, pokud jde o podávání zpráv.

V souladu s návrhem nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl předloženým Komisí bude agentura také sledovat a posuzovat azylové a přijímací systémy členských států.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Vysvětlení jsou uvedena pouze u ustanovení, která se tímto návrhem mění.

1.Další harmonizace podmínek přijímání žadatelů o azyl v EU

–Oblast působnosti: Směrnice o podmínkách přijímání se obecně nadále vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, kteří učiní žádost o mezinárodní ochranu na území některého členského státu, a to od učinění žádosti po dobu, po kterou jsou oprávněni zůstat na území členského státu jako žadatelé.

Je stanovena výjimka pro případy, kdy se žadatel neoprávněně zdržuje v jiném členském státě, než je stát, v němž je povinen být přítomen. V tom případě není oprávněn využívat výhody materiálních podmínek přijetí, školní docházku a vzdělávání nezletilých osob ani nemá nárok na zaměstnání a odborné vzdělávání. Návrh však objasňuje, že žadatelé mají vždy nárok na zdravotní péči a na důstojnou životní úroveň v souladu se základními právy, na pokrytí nákladů na živobytí a základní potřeby z hlediska fyzické bezpečnosti, důstojnosti a mezilidských vztahů (článek 17a). Aby však bylo zajištěno dodržování základních práv dítěte, měly by členské státy umožnit nezletilým osobám přístup k vhodným vzdělávacím aktivitám, dokud nedojde k jejich přemístění do příslušného členského státu.

–Návrh vyjasňuje, že právo na důstojné zacházení se vztahuje rovněž na případy, kdy některý členský stát v řádně odůvodněných případech výjimečně uplatňuje odlišné normy materiálních podmínek přijetí, než vyžaduje směrnice o podmínkách přijímání. Návrh rovněž požaduje, aby členské státy vyrozuměly Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl v případě, že se uchýlí k těmto výjimečným opatřením, jakož i při jejich zrušení (čl. 17 odst. 9).

–Definice rodinných příslušníků se rozšiřuje tak, že zahrnuje rodinné vztahy vzniklé po opuštění země původu, ale před příchodem na území daného členského státu (čl. 2 odst. 3). To odráží aktuální migrační jevy, jako je dlouhodobý pobyty žadatelů mimo jejich zemi původu před příchodem do EU, například v uprchlických táborech. Očekává se, že toto rozšíření pomůže snížit riziko nelegálního pohybu nebo útěku osob, na něž se rozšířená pravidla vztahují.

–Návrh požaduje, aby členské státy při sledování a kontrolách svých systémů přijímání zohledňovaly operativní standardy a ukazatele pro podmínky přijetí, které v současnosti vypracovává úřad EASO (článek 27). Agentuře Evropské unie pro azyl bude při provádění jejích úkolů v rámci tohoto návrhu, včetně vypracování vzorů, praktických nástrojů, ukazatelů a pokynů, pomáhat síť přijímacích orgánů členských států.

–Návrh ukládá členským státům, aby vypracovaly a pravidelně aktualizovaly plány pro nepředvídané události, v nichž stanoví opatření pro zajištění odpovídajícího přijímání žadatelů v případech, kdy se daný členský stát potýká s neúměrným množstvím žadatelů (článek 28). Návrh dále členské státy zavazuje, aby informovaly Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl vždy, když svůj plán pro nepředvídané události aktivují. Sledování a hodnocení plánů pro nepředvídané události by mělo probíhat podle postupu pro sledování a hodnocení azylových a přijímacích systémů členských států, jejž má provádět agentura Evropské unie pro azyl.

–Návrh vyjasňuje, že osoby se zvláštními potřebami při přijetí jsou osoby, které potřebují zvláštní záruky, aby mohly požívat práv a plnit povinnosti stanovené ve směrnici o podmínkách přijímání, bez ohledu na to, zda jsou považovány za zranitelné osoby (čl. 2 odst. 13). Návrh rovněž obsahuje podrobnější pravidla pro posuzování, určování, zaznamenávání a řešení zvláštních potřeb žadatelů při přijetí, jež mají být prováděny co nejdříve a během celého období přijímání. V této souvislosti musí být pracovníci příslušných orgánů odpovídajícím způsobem a soustavně proškolováni a někteří žadatelé musí být odesláni k lékaři nebo psychologovi k dalšímu posouzení. Objasňuje se, že toto posouzení lze zahrnout do stávajících vnitrostátních postupů nebo do posuzování za účelem identifikace žadatelů se zvláštními potřebami v rámci řízení (článek 21).

–Návrh zavádí přísnější lhůtu, dokdy musí členské státy přidělit nezletilé osobě bez doprovodu opatrovníka, aby ji zastupoval a pomáhal jí, a to do pěti pracovních dnů od učinění žádosti. Navrhuje se rovněž, aby se počet nezletilých osob bez doprovodu přidělených opatrovníkovi omezil, tak aby mohl opatrovník nadále efektivně plnit své úkoly. Členské státy by měly sledovat, zda jejich opatrovníci vykonávají své úkoly odpovídajícím způsobem, a přezkoumávat stížnosti, které nezletilé osoby bez doprovodu na opatrovníky podají. Úlohu opatrovníků podle tohoto návrhu mohou plnit opatrovníci určení v rámci navrhovaného nařízení o azylovém řízení (článek 23).

2.Omezování motivace k druhotnému pohybu osob v rámci EU v souvislosti s přijímáním

–Návrh požaduje, aby členské státy za použití jednotného vzoru co možná nejdříve, nejpozději v okamžiku podání žádosti, informovaly žadatele o všech výhodách a povinnostech, které musí žadatelé splnit, pokud jde o podmínky přijetí, včetně okolností, za nichž může být poskytnutí výhod materiálních podmínek přijetí omezeno (článek 5).

–Návrh nemění skutečnost, že se žadatelé mohou v zásadě volně pohybovat po území daného členského státu nebo po území, které jim tento členský stát určí (čl. 7 odst. 1).

–Z důvodů veřejného zájmu nebo veřejného pořádku, pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření žádosti o mezinárodní ochranu, pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření postupu pro určení příslušného členského státu podle dublinského nařízení nebo s cílem účinně zabránit žadateli v útěku však návrh ukládá členským státům, aby v případě potřeby přidělily žadatelům místo pobytu na konkrétním místě, jako je ubytovací středisko, soukromý dům, byt, hotel nebo jiné prostory vhodné k ubytování žadatelů. Takové rozhodnutí může být nezbytné zejména v případech, kdy žadatel nesplní tyto své povinnosti:

Žadatel neučinil žádost o mezinárodní ochranu v členském státě prvního neoprávněného vstupu nebo legálního vstupu. Žadatelé nemají právo si vybrat, ve kterém členském státě žádost učiní. Žadatel musí učinit žádost o mezinárodní ochranu v členském státě prvního neoprávněného vstupu nebo v členském státě legálního vstupu. Žadatelům, kteří tuto povinnost nesplní, bude po určení příslušného členského státu podle dublinského nařízení s menší pravděpodobností povolen pobyt v členském státě, ve kterém byla žádost učiněna a který si zřejmě vybrali jako členský stát osobní volby, a tudíž se tito žadatelé s větší pravděpodobností pokusí o útěk.

Žadatel uprchl z členského státu, v němž je povinen být přítomen. Žadatel je povinen být přítomen v členském státě, ve kterém byla žádost učiněna, nebo v členském státě, do kterého byl přemístěn v souladu s dublinským nařízením. Pokud žadatel z tohoto členského státu uprchl a bez povolení vycestoval do jiného členského státu, je pro zajištění řádného fungování společného evropského azylového systému zásadní, aby byl daný žadatel co nejrychleji vrácen do správného členského státu. Než dojde k jeho přemístění, hrozí riziko, že se žadatel pokusí o útěk, a mělo by být bedlivě sledováno, kde se zdržuje.

Žadatel byl poslán zpět do členského státu, v němž je povinen být přítomen, poté co uprchl do jiného členského státu. Skutečnost, že žadatel již v minulosti uprchl do jiného členského státu, je důležitým faktorem, který je třeba zvážit při posuzování, zda existuje trvalé riziko, že by mohl uprchnout. Aby bylo zaručeno, že se žadatel opět nepokusí o útěk a zůstane k dispozici příslušným orgánům, mělo by být bedlivě sledováno, kde se zdržuje.

V případě, že je žadatel oprávněn využívat výhody materiálních podmínek přijetí, měly by i tyto výhody být poskytovány pod podmínkou, že se žadatel bude zdržovat v daném místě (čl. 7 odst. 2).

–Návrh rovněž vyžaduje, aby členské státy v nezbytných případech požadovaly, aby se žadatel pravidelně hlásil u orgánů, pokud existují důvody se domnívat, že hrozí riziko, že by se žadatel mohl pokusit o útěk (čl. 7 odst. 3).

–S ohledem na závažné důsledky pro žadatele, kteří uprchli nebo u nichž bylo zjištěno riziko útěku, se v nařízení vymezuje pojem útěku zahrnující jednak záměrné chování s cílem vyhnout se použitelnému azylovému řízení a jednak skutkovou okolnost, že žadatel není k dispozici příslušným orgánům, a to i kvůli opuštění území, na němž je povinen být přítomen (čl. 2 odst. 10). Riziko útěku se také definuje jako existence důvodů, které v konkrétním případě a na základě objektivních kritérií stanovených ve vnitrostátním právu vedou k domněnce, že by žadatel mohl uprchnout, v souladu s definicí v nařízení Dublin III 15 (čl. 2 odst. 11).

–Výslovně se stanoví, že všechna rozhodnutí, která omezují volný pohyb žadatele, musí vycházet z konkrétní situace dotyčné osoby s přihlédnutím k případným zvláštním potřebám žadatelů při přijetí a k zásadě proporcionality. Rovněž se upřesňuje, že žadatelé musí být řádně informováni o těchto rozhodnutích a o důsledcích nedodržení pravidel (čl. 7 odst. 7 a 8).

–Objasňuje se, že členské státy by měly žadatelům poskytnout cestovní doklad jen tehdy, pokud nastanou vážné humanitární důvody. Doplňuje se, že cestovní doklady mohou být vydány i v případě jiných naléhavých důvodů, jako například když žadatelé, jimž byl udělen přístup na trh práce, musí nutně cestovat za pracovním účelem. Mimo rámec těchto mimořádných okolností by cestovní doklady neměly být vydávány. Platnost cestovních dokladů je také nutné omezit na účel a dobu nezbytnou z důvodu, pro který byly vydány (článek 6). Požadavek, aby členské státy vydávaly žadatelům doklad uvádějící jejich totožnost, je zahrnut v článku 29 návrhu nařízení o azylovém řízení.

–Definice materiálních podmínek přijetí je rozšířena o nepotravinové potřeby, což odráží současné materiální podmínky přijetí poskytované v mnoha členských státech a zdůrazňuje význam těchto nepotravinových potřeb, jako jsou hygienické potřeby (čl. 2 odst. 7).

–Návrh vyjasňuje, že poskytování ubytování, stravy, ošacení a dalších základních nepotravinových potřeb nelze omezit ani odejmout. Za určitých okolností lze omezit jen denní příspěvky, případně ve výjimečných a řádně odůvodněných případech je lze odejmout. Pokud jsou ubytování, strava, ošacení a další základní nepotravinové potřeby poskytovány ve formě peněžitých dávek, lze tyto dávky za určitých okolností nahradit podmínkami přijetí poskytovanými ve formě věcného plnění (čl. 19 odst. 1).

–Byly doplněny čtyři nové situace, kdy lze omezit materiální podmínky přijetí nebo změnit jejich formu. Materiální podmínky přijetí mohou být omezeny nebo změněny, pokud žadatel: závažným způsobem porušil pravidla ubytovacího střediska nebo se dopustil hrubého násilí; nesplnil povinnost požádat o mezinárodní ochranu v členském státě prvního neoprávněného vstupu nebo legálního vstupu; byl odeslán zpět poté, co uprchl do jiného členského státu, nebo se neúčastnil povinných integračních opatření (čl. 19 odst. 1).

–S cílem zamezit druhotnému pohybu a útěku žadatelů byl přidán další důvod pro zajištění. Pokud bylo žadateli přiděleno místo pobytu na konkrétním místě, avšak žadatel neplní svou povinnost zdržovat se na tomto místě a hrozí trvalé riziko, že by se mohl pokusit o útěk, může být žadatel zajištěn, tak aby bylo zaručeno splnění povinnosti pobývat na určitém místě (čl. 8 odst. 3 písm. c)). Stejně jako v případě zajištění z jakéhokoli jiného důvodu podle směrnice o podmínkách přijímání je také toto zajištění odůvodněné pouze v případě nutnosti a na základě individuálního posouzení každého případu, pokud nemohou být účinně uplatněna jiná, mírnější donucovací opatření. Všechny záruky týkající se zajištění, jež byly stanoveny již ve stávající směrnici o podmínkách přijímání, zůstávají beze změny. Je třeba dohlížet zejména na to, aby délka zajištění byla přiměřená a aby bylo zajištění ukončeno, jakmile přestanou existovat důvody se domnívat, že žadatel nesplní uloženou povinnost. Žadatele je rovněž nutné obeznámit s příslušnými povinnostmi a s důsledky jejich nedodržení.

3.Zlepšit vyhlídky žadatelů na integraci v EU – přístup na trh práce

–Návrh zkracuje dobu omezení přístupu na trh práce z maximálně devíti měsíců na maximálně šest měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu, pokud nebylo přijato správní rozhodnutí o této žádosti podle navrhovaného nařízení o azylovém řízení a není-li zpoždění zaviněno žadatelem (čl. 15 odst. 1 bod 1). Tím se přístup žadatelů na trh práce sladí s obvyklou délkou přezkumného řízení ve věci samé, jak ji stanoví navrhované nařízení o azylovém řízení. Jakmile je žadateli povolen přístup na trh práce, měla by být tato skutečnost výslovně uvedena v jeho dokladu totožnosti (čl. 15 odst. 5).

–Dřívější přístup na trh práce přispívá ke zlepšení vyhlídek žadatelů na integraci a snižuje náklady na přijímání, zejména v případech, kdy je pravděpodobné, že bude udělena mezinárodní ochrana. Návrh proto členským státům umožňuje povolit tento přístup dříve. Členské státy se vybízejí k povolení přístupu na trh práce maximálně do tří měsíců od podání žádosti v případech, kdy je žádost pravděpodobně opodstatněná, a to i tehdy, bylo-li její přezkoumání z tohoto důvodu prioritou.

–Návrh na druhé straně nepovoluje přístup na trh práce žadatelům, kterým zřejmě nebude udělen status osob požívajících mezinárodní ochrany kvůli skutečnosti, že jejich žádost je pravděpodobně nedůvodná (čl. 15 odst. 1 bod 2). Do této kategorie spadají žadatelé, jejichž žádost se posuzuje ve věci samé ve zrychleném řízení z toho důvodu, že zatajili významné skutečnosti nebo poskytli zjevně nepravdivá prohlášení, informace nebo doklady, učinili žádost pouze proto, aby pozdrželi nebo zmařili rozhodnutí o navrácení, pocházejí z bezpečné země původu nebo jsou podle navrhovaného nařízení o azylovém řízení ze závažných důvodů považováni za hrozbu pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek.

–Návrh vyjasňuje, že jakmile je přístup na trh práce udělen, musí být účinný. Pokud podmínky žadateli prakticky brání v hledání zaměstnání, neměl by být přístup považován za účinný. Testy trhu práce, které se používají k upřednostňování vlastních státních příslušníků nebo jiných občanů Unie nebo státních příslušníků třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v daném členském státě, by neměly bránit účinnému přístupu žadatelů na trh práce (článek 15).

–Navrhuje se, aby žadatelé, jakmile jim je povolen přístup na trh práce, měli nárok na společný soubor práv vycházející z rovného zacházení se státními příslušníky daného státu jako se státními příslušníky jiných třetích zemí, kteří pracují v Unii (například podle směrnice o jednotném povolení 16 či směrnice o sezónních pracovnících 17 ). Výslovně se stanoví, že právo na rovné zacházení nezakládá právo na pobyt v případech, kdy byla žadateli zamítnuta žádost o mezinárodní ochranu (čl. 15 odst. 3).

–Pracovní podmínky uvedené v návrhu zahrnují přinejmenším mzdu a výpověď, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, pracovní dobu a dovolenou, přičemž se má přihlížet k platným kolektivním smlouvám. Návrh také žadatelům přiznává právo na rovné zacházení, pokud jde o svobodu sdružování a spolčování, vzdělávání a odbornou přípravu, uznávání odborných kvalifikací a sociální zabezpečení (čl. 15 odst. 3).

–Návrh umožňuje omezit rovné zacházení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na takové vzdělávání a odbornou přípravu, které přímo souvisejí s konkrétním zaměstnáním. Oblasti sociálního zabezpečení jsou vymezeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 18 . Návrh umožňuje rovněž omezit rovné zacházení s žadateli, pokud jde o rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti. Nezaměstnaní žadatelé jsou oprávněni využívat podmínky přijetí stanovené touto směrnicí (čl. 15 odst. 3).

ê 2013/33/EU

2016/0222 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 písm. f) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 20 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

ê 2013/33/EU 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(1)Ve směrnici Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl 21 ,  Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU 22 Õ by mělo být provedeno několik podstatných změn. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

ê 2013/33/EU 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(2)Společná azylová politika včetně společného evropského azylového systému  , založeného na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967, Õ je nedílnou součástí cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii  , čímž potvrzuje zásadu nenavracení Õ. Tato politika by se měla řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, a to i pokud jde o finanční aspekty.

ò nový

(3)Společný evropský azylový systém je založen na systému, jenž určuje, který členský stát je odpovědný za žadatele o mezinárodní ochranu, a na společných normách pro azylové řízení, podmínky a postupy přijímání a práva osob požívajících mezinárodních ochrany. Ačkoli bylo při budování společného evropského azylového systému dosaženo značného pokroku, existují dosud významné rozdíly mezi členskými státy v tom, jaké druhy postupů používají, jaké podmínky přijímání poskytují žadatelům, kolik žádostí uznávají a jaký druh ochrany osobám požívajícím mezinárodní ochrany udělují. Tyto rozdíly jsou významnou motivací pro druhotný pohyb a ohrožují dosažení cíle zajistit rovné zacházení se všemi žadateli bez ohledu na to, kde v Unii svou žádost podají.

ê 2013/33/EU 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(3) Evropská rada se na zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 dohodla, že bude pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému, založeného na úplném uplatňování a začlenění Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), a čímž potvrdila zásadu nenavracení. První fáze společného evropského azylového systému bylo dosaženo přijetím příslušných právních nástrojů, včetně směrnice 2003/9/ES, stanovených ve Smlouvách.

ê 2013/33/EU 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(4) Evropská rada přijala na svém zasedání dne 4. listopadu 2004 Haagský program, jenž stanovil cíle v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti pro období 2005–2010. V této souvislosti vyzval Haagský program Evropskou komisi, aby dokončila hodnocení nástrojů první fáze a předložila Evropskému parlamentu a Radě nástroje a opatření pro druhou fázi.

ê 2013/33/EU 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(5) Evropská rada přijala na svém zasedání ve dnech 10.–11. prosince 2009 Stockholmský program, který znovu potvrdil závazek vytvořit do roku 2012 společný prostor ochrany a solidarity na základě společného azylového řízení a jednotného statusu osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, založeného na přísných normách ochrany a na spravedlivých a účinných řízeních. Stockholmský program dále stanoví, že je zcela zásadní, aby se jednotlivým osobám dostalo rovnocenného zacházení, pokud jde o podmínky přijetí, nezávisle na tom, ve kterém členském státě požádají mezinárodní ochranu.

ò nový

(4)Dne 6. dubna 2016 Komise ve sdělení nazvaném „Směrem k reformě evropského azylového systému a posilování legálních cest do Evropy“ 23 zdůraznila, že je nutné společný evropský azylový systém posílit a harmonizovat. Rovněž vymezila možnosti zlepšení společného evropského azylového systému, zejména pomocí vytvoření udržitelného a spravedlivého systému pro určení členského státu odpovědného za žadatele o mezinárodní ochranu, posílení systému Eurodac, většího sbližování v rámci azylového systému Unie, předcházení druhotnému pohybu v rámci Unie a udělení nového mandátu Agentuře Evropské unie pro azyl. Jde o reakci na výzvy Evropské rady ze dne 18. a 19. února 2016 24 a ze dne 17. a 18. března 2016 25 k dosažení pokroku, pokud jde o reformu stávajícího rámce Unie za účelem zajištění humánní a účinné azylové politiky. Navrhuje se tak i další postup v souladu s holistickým přístupem k migraci, který stanovil Evropský parlament ve své zprávě z vlastního podnětu ze dne 12. dubna 2016.

(5)Podmínky přijímání se v členských státech nadále značně liší, pokud jde o způsob, jakým je organizován systém přijímání, i z hlediska standardu, jenž je žadatelům poskytován. Přetrvávající problémy se zajišťováním dodržování norem pro přijímání potřebných pro důstojné zacházení s žadateli v některých členských státech přispívají k tomu, že na několik členských států s obecně vysokými normami pro přijímání dopadá nepřiměřená zátěž, a ocitají se tudíž pod tlakem, aby tyto normy snižovaly. Spravedlivější normy pro přijímání stanovené na vhodné úrovni ve všech členských státech přispějí k důstojnějšímu zacházení s žadateli a jejich spravedlivějšímu rozdělení v EU.

ê 2013/33/EU 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(6) Je třeba uvolnit prostředky  Azylového, migračního a integračního Õ Evropského uprchlického fondu a  Agentury Evropské unie pro azyl Õ Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, aby mohlo být odpovídajícím způsobem podpořeno úsilí členských států při uplatňování norem stanovených  touto směrnicí Õ ve druhé fázi společného evropského azylového systému, a to  včetně Õ zejména těch členských států, jejichž azylové systémy jsou z důvodu zeměpisné a demografické situace vystaveny zvláštnímu a neúměrnému tlaku.

ê 2013/33/EU 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(7) Na základě výsledků hodnocení provádění nástrojů první fáze by měly být v tomto stadiu potvrzeny zásady, na nichž je směrnice 2003/9/ES založena, s cílem zlepšit podmínky přijetí žadatelů o mezinárodní ochranu (dále jen „žadatelé“).

ê 2013/33/EU 8. bod odůvodnění

ð nový

(7)K zajištění rovného zacházení s žadateli v celé Unii by tato směrnice měla být uplatňována ve všech stadiích řízení o žádostech o mezinárodní ochranu, na všechny druhy uvedených řízení a ve všech místech a zařízeních, v nichž se žadatelé zdržují, a po dobu, po kterou jsou oprávněni zůstat na území členských státu jakožto žadatelé. ð Je nezbytné vyjasnit, že materiální podmínky přijetí by měly být žadatelům poskytovány od okamžiku, kdy sdělí přání požádat o mezinárodní ochranu pracovníkům rozhodujícího orgánu, případně pracovníkům jakýchkoli jiných orgánů, které jsou určeny jako příslušné pro přijímání a registraci žádostí nebo které rozhodujícímu orgánu pomáhají při přijímání těchto žádostí v souladu s nařízením (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu]. ï

ò nový

(8)Pokud se žadatel nachází v jiném členském státě, než ve kterém je povinen být přítomen podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], neměl by být oprávněn využívat výhody materiálních podmínek přijetí stanovené v článcích 14 až 17.

ê 2013/33/EU 10. bod odůvodnění

(9)Při zacházení s osobami, na které se vztahuje tato směrnice, jsou členské státy vázány závazky vyplývajícími z nástrojů mezinárodního práva, ke kterým přistoupily.

ê 2013/33/EU 11. a 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(10)Měly by být stanoveny takové  standardní podmínky Õ normy pro přijímání žadatelů, které budou postačovat k zajištění důstojné úrovně života a srovnatelných životních podmínek ve všech členských státech. Harmonizace podmínek pro přijímání žadatelů by měla napomoci omezení dalšího pohybu žadatelů způsobeného rozdílnostmi v podmínkách přijímání.

ò nový

(11)Aby si byli žadatelé vědomi následků útěku, členské státy by měly žadatele co možná nejdříve, nejpozději v okamžiku podání žádosti, jednotným způsobem informovat o všech povinnostech souvisejících s podmínkami přijímání, které žadatelé musí splnit, včetně okolností, za nichž může být poskytování výhod materiálních podmínek přijetí a případných jiných výhod omezeno.

ê 2013/33/EU 13. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(13) K tomu, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi žadateli o mezinárodní ochranu a byl zaručen soulad se stávajícím acquis Unie týkajícím se azylu, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany 26 , je zapotřebí rozšířit oblast působnosti této směrnice tak, aby se vztahovala i na žadatele o doplňkovou ochranu.

ò nový

(12)Harmonizovaná pravidla EU týkající se dokladů, které mají být žadatelům vydány, ztěžují žadatelům neoprávněný pohyb po Unii. Je nutné vyjasnit, že členské státy by měly žadatelům poskytnout cestovní doklad jen tehdy, pokud nastanou vážné humanitární nebo jiné naléhavé důvody. Platnost cestovních dokladů by také měla být omezena na účel a dobu potřebné pro důvod, pro který byly vydány. Například by mohly být zohledněny závažné humanitární důvody, musí-li žadatel cestovat do jiné země za účelem léčení nebo návštěvy příbuzných ve specifických případech, například návštěvy blízkých příbuzných, kteří jsou vážně nemocní, nebo účasti na svatbě nebo pohřbu blízkých příbuzných. Jiné naléhavé důvody by mohly zahrnovat situace, kdy žadatelé, jimž byl povolen přístup na trh práce, musí nutně cestovat za pracovním účelem, v rámci studijního plánu nebo případy, kdy nezletilá osoba cestuje s pěstounskou rodinou.

(13)Žadatelé nemají právo si vybrat, ve kterém členském státě žádost učiní. Žadatel musí učinit žádost o mezinárodní ochranu v členském státě prvního vstupu nebo, v případě oprávněného pobytu, v členském státě oprávněného pobytu nebo bydliště. Žadateli, který tuto povinnost nesplní, bude po určení příslušného členského státu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení] s menší pravděpodobností povolen pobyt v členském státě, ve kterém byla žádost učiněna, a tudíž se s větší pravděpodobností pokusí o útěk. Mělo by se proto bedlivě sledovat, kde se nachází.

(14)Žadatelé musí být přítomni v členském státě, ve kterém učinili žádost, nebo v členském státě, do něhož byli přemístěni v souladu s nařízením (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení]. Pokud žadatel z tohoto členského státu uprchl a bez povolení vycestoval do jiného členského státu, je pro zajištění řádného fungování společného evropského azylového systému zásadní, aby byl žadatel co nejrychleji vrácen do členského státu, v němž je povinen být přítomen. Než dojde k jeho přemístění, hrozí riziko, že by se žadatel mohl pokusit o útěk, a mělo by se proto bedlivě sledovat, kde se nachází.

(15)Skutečnost, že žadatel již v minulosti uprchl do jiného členského státu, je důležitým faktorem při posuzování rizika útěku. Aby bylo zaručeno, že žadatel znovu neuprchne a že zůstane k dispozici příslušným orgánům, mělo by se po navrácení do členského státu, v němž je povinen být přítomen, bedlivě sledovat, kde se nachází.

(16)Z důvodů veřejného zájmu nebo veřejného pořádku, pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření žádosti o mezinárodní ochranu, pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření postupů určení příslušného členského státu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení] nebo s cílem účinně zabránit žadateli v útěku by členské státy v případě potřeby měly přidělit žadateli konkrétní místo pobytu, jako je ubytovací středisko, soukromý dům, byt, hotel nebo jiné prostory vhodné k ubytování žadatelů. Toto rozhodnutí může být nezbytné v zájmu účinného předcházení útěku žadatele, zejména v případě, že žadatel nesplnil povinnost učinit žádost v členském státě prvního neoprávněného vstupu nebo legálního vstupu, setrvat v členském státě, ve kterém je povinen být přítomen, nebo pokud byl žadatel poslán zpět do členského státu, ve kterém je povinen být přítomen, poté co uprchl do jiného členského státu. V případě, že je žadatel oprávněn využívat výhody materiálních podmínek přijetí, měly by i tyto výhody být poskytovány pod podmínkou, že se žadatel bude zdržovat v určeném místě pobytu.

(17)Pokud existují důvody se domnívat, že hrozí riziko, že by se žadatel mohl pokusit o útěk, členské státy by měly požadovat, aby se žadatelé hlásili u příslušných orgánů tak často, jak je to nutné pro sledování toho, zda žadatel neuprchl. V zájmu odrazování žadatelů od dalšího útěku by členské státy měly mít také možnost poskytovat výhody materiálních podmínek přijetí – je-li žadatel oprávněn je využívat – pouze ve formě věcného plnění.

(18)Všechna rozhodnutí, která omezují volný pohyb žadatele, musí vycházet z individuálního chování a konkrétní situace dotyčné osoby s přihlédnutím k případným zvláštním potřebám žadatelů při přijetí a k zásadě proporcionality. Žadatelé musí být o těchto rozhodnutích a o důsledcích nedodržení pravidel řádně informováni.

(19)S ohledem na závažné důsledky pro žadatele, kteří uprchli nebo u nichž bylo shledáno riziko útěku, by měl být vymezen pojem útěku tak, aby zahrnoval jednak záměrné chování s cílem vyhnout se použitelnému azylovému řízení a jednak skutkovou okolnost, že žadatel nezůstává k dispozici příslušným orgánům, a to i proto, že opustil území, na němž je povinen být přítomen.

ê 2013/33/EU 15. bod odůvodnění

ð nový

(20)Zajištění žadatelů by mělo být prováděno v souladu s hlavní zásadou, podle níž nelze nikoho zajistit pouze proto, že žádá o mezinárodní ochranu, a zejména v souladu s mezinárodními právními závazky členských států, a s článkem 31 Ženevské úmluvy. Zajištění žadatelů by mělo být možné pouze v jasně vymezených výjimečných případech stanovených touto směrnicí a v souladu se zásadou nezbytnosti a přiměřenosti, pokud jde o způsob i účel zajištění. ð Zajištění žadatelů podle této směrnice by měly výhradně písemně nařizovat soudní či správní orgány a měly by uvést důvody zajištění, a to i v případě, kdy je daná osoba v okamžiku učinění žádosti o mezinárodní ochranu již zajištěna. ï Zajištěný žadatel by měl mít účinný přístup k příslušným procesním zárukám, jako jsou opravné prostředky k vnitrostátnímu soudnímu orgánu.

ò nový

(21)Pokud bylo žadateli přiděleno konkrétní místo pobytu, avšak žadatel neplní povinnost zdržovat se na tomto místě, musí být pro jeho zajištění prokázáno riziko, že by se mohl pokusit o útěk. Je třeba vždy dohlížet zejména na to, aby délka zajištění byla přiměřená a aby bylo zajištění ukončeno, jakmile povinnosti uložené žadateli byly splněny nebo již neexistují důvody se domnívat, že je nebude plnit. Žadatele je rovněž nutné obeznámit s příslušnými povinnostmi a s důsledky jejich nedodržení.

ê 2013/33/EU 16. bod odůvodnění

(22)Pokud jde o správní řízení týkající se důvodů zajištění, vyžaduje zásada „náležité péče“ alespoň to, aby členské státy přijaly konkrétní a smysluplné kroky, které zajistí, že doba nezbytná k ověření důvodů zajištění bude co nejkratší a že bude existovat reálná vyhlídka na úspěšné provedení tohoto ověření v co nejkratší lhůtě. Doba zajištění by neměla přesáhnout dobu nezbytnou k dokončení příslušných řízení.

ê 2013/33/EU 17. bod odůvodnění

(23)Důvody zajištění stanovenými v této směrnici nejsou dotčeny jiné důvody zajištění, včetně důvodů zajištění v rámci trestního řízení, které se podle vnitrostátního práva uplatňují nezávisle na žádosti státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti o mezinárodní ochranu.

ê 2013/33/EU 18. bod odůvodnění

ð nový

(24)Se zajištěnými žadateli by mělo být zacházeno tak, aby byla plně respektována jejich lidská důstojnost, a jejich přijímání by mělo být upraveno tak, aby odpovídalo specifickým potřebám, které mají žadatelé v této situaci. Členské státy by měly zejména zajistit uplatňování ð článku 24 Listiny základních práv Evropské unie a ï článku 37 Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989.

ê 2013/33/EU 19. bod odůvodnění

(25)V některých případech nebude v praxi možné při zajištění okamžitě zajistit určité záruky přijetí, například z důvodu zeměpisné polohy nebo zvláštní povahy detenčního zařízení. Jakékoli odchýlení od těchto záruk by však mělo být dočasné a mělo by se použít pouze za výjimečných okolností stanovených v této směrnici. Odchýlení by mělo být řádně odůvodněno, přičemž toto odůvodnění by mělo zohledňovat okolnosti jednotlivých případů včetně míry závažnosti a doby trvání tohoto odchýlení a jeho dopadu na dotčeného žadatele.

ê 2013/33/EU 20. bod odůvodnění

(26)Zajištění žadatele by mělo být krajním opatřením a mělo by být uplatňováno pouze poté, co byla řádně posouzena veškerá alternativní opatření, při nichž nedochází k fyzickému zajištění, s cílem lépe zajistit fyzickou a psychickou integritu žadatele. Jakékoli alternativní opatření nahrazující zajištění by mělo respektovat základní lidská práva žadatele.

ê 2013/33/EU 21. bod odůvodnění

(27)Za účelem dodržování procesních záruk, tj. možnosti styku s organizacemi nebo skupinami osob poskytujícíchmi právní pomoc, by měly být poskytovány informace o těchto organizacích a skupinách osob.

ê 2013/33/EU 22. bod odůvodnění

(28)Při rozhodování o způsobu ubytování by měly členské státy řádně přihlížet k nejlepšímu zájmu dítěte a ke konkrétním podmínkám žadatele, pokud je závislý na rodinných příslušnících nebo na jiných blízkých příbuzných osobách, jako jsou svobodní nezletilí sourozenci, kteří se již nacházejí ve stejném členském státě.

ê 2013/33/EU 14. bod odůvodnění

(29)Prvořadým záměrem vnitrostátních orgánů by mělo být přijímání osob se zvláštními potřebami při přijetí tak, aby bylo přijímání těchto osob uzpůsobeno jejich zvláštním potřebám.

ê 2013/33/EU 9. bod odůvodnění

ð nový

(30)Členské státy by měly při uplatňování této směrnice usilovat o to, aby byly v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod plně respektovány zásady nejlepšího zájmu dítěte a celistvosti rodiny. ð Podmínky přijetí musí být přizpůsobeny zvláštní situaci nezletilých osob, ať už bez doprovodu nebo v rámci rodiny, brát náležitý ohled na jejich bezpečnost a fyzickou a emocionální péči a být poskytovány způsobem, který podporuje jejich celkový rozvoj. ï

ò nový

(31)Členské státy by měly zajistit, aby byla žadatelům poskytnuta potřebná zdravotní péče, a to přinejmenším nutná a neodkladná péče v případě onemocnění, včetně závažných duševních poruch. Aby bylo možné řešit hrozby pro veřejné zdraví, pokud jde o prevenci nemocí a ochranu zdraví žadatelů, přístup žadatelů ke zdravotní péči by měl zahrnovat rovněž preventivní lékařskou péči, jako je očkování. Členské státy mohou z důvodů ochrany veřejného zdraví požadovat lékařské vyšetření žadatele. Výsledky lékařského vyšetření by neměly ovlivnit posuzování žádosti o mezinárodní ochranu, které by vždy mělo probíhat objektivně, nestranně a na individuálním základě, jak stanoví nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu].

(32)Nárok žadatele na výhody materiálních podmínek přijetí podle této směrnice lze za určitých okolností omezit, například pokud žadatel uprchl z členského státu, v němž je povinen být přítomen, do jiného členského státu. Členské státy by však měly za všech okolností zajistit žadateli přístup ke zdravotní péči a důstojné životní podmínky v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte, zejména zajištěním živobytí a základních potřeb žadatele jak z hlediska fyzické bezpečnosti a důstojnosti, tak z hlediska mezilidských vztahů, s náležitým zohledněním přirozené zranitelnosti dané osoby jako žadatele o mezinárodní ochranu i jeho rodiny nebo opatrovníka. Je třeba také věnovat náležitou pozornost žadatelům se zvláštními potřebami při přijetí. Je nutné zohlednit zvláštní potřeby dětí, zejména co se týče dodržování práva dítěte na vzdělání a přístupu ke zdravotní péči. Pokud se nezletilá osoba nachází na území jiného členského státu, než ve kterém je povinna být přítomna, měly by členské státy této nezletilé osobě poskytnout přístup k vhodným vzdělávacím aktivitám, dokud nebude přemístěna do příslušného členského státu. Je nutné zohlednit zvláštní potřeby žadatelek, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, mimo jiné prostřednictvím zajištění přístupu k lékařské péči, právní pomoci a vhodnému posttraumatickému poradenství a psychosociální péči v různých fázích azylového řízení.

(33)Rozsah definice člena rodiny by měl odrážet realitu současných migračních trendů, kdy žadatelé často přicházejí na území členských států po delší době strávené tranzitem. Tato definice by proto měla zahrnovat rodiny vzniklé mimo zemi původu, ale dříve, než přišly na území členských států.

ê 2013/33/EU 23. bod odůvodnění

ð nový

(34)Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro přístup žadatelů na trh práce, aby byla podpořena soběstačnost těchto žadatelů a aby se vyrovnaly značné rozdíly mezi členskými státy ð ; tento přístup musí být účinný a nesmí ukládat podmínky, které by prakticky bránily žadateli v hledání zaměstnání. Testy trhu práce, které se používají k upřednostňování vlastních státních příslušníků nebo jiných občanů Unie nebo státních příslušníků třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v daném členském státě, by neměly bránit účinnému přístupu žadatelů na trh práce a měly by být prováděny, aniž by byla dotčena zásada upřednostňování občanů Unie vyjádřená v příslušných ustanoveních použitelných aktů o přistoupení ï.

ò nový

(35)Maximální časový rámec pro přístup na trh práce by měl být sladěn s délkou přezkumného řízení ve věci samé. S cílem zlepšit vyhlídky žadatelů na integraci a soběstačnost se vybízí k včasnějšímu přístupu na trh práce v případech, kdy je žádost pravděpodobně opodstatněná, a to i pokud bylo její přezkoumání prioritou podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu]. Členské státy by proto měly zvážit co možná největší zkrácení této doby, aby byl v případech, kdy je žádost pravděpodobně opodstatněná, zajištěn přístup žadatelů na trh práce nejpozději tři měsíce ode dne podání žádosti. Členské státy by však neměly povolit přístup na trh práce žadatelům, jejichž žádost o mezinárodní ochranu je pravděpodobně nedůvodná a u nichž se použije zrychlené řízení.

(36)Jakmile je žadatelům povolen přístup na trh práce, měli by mít nárok na společný soubor práv vycházející z rovného zacházení se státními příslušníky dané země. Pracovní podmínky by měly zahrnovat přinejmenším mzdu a výpověď, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, pracovní dobu a dovolenou, a to při zohlednění platných kolektivních smluv. Žadatelé by rovněž měli mít právo na rovné zacházení, pokud jde o svobodu sdružování a spolčování, vzdělávání a odbornou přípravu, uznávání odborných kvalifikací a sociální zabezpečení.

(37)Členský stát by měl uznat odbornou kvalifikaci žadatele získanou v jiném členském státě stejným způsobem jako u občanů Unie a měl by zohlednit kvalifikaci získanou ve třetí zemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES 27 . Je také nezbytné zvážit, zda nezavést specifická opatření v zájmu účinného odstranění potíží, s nimiž se žadatelé setkávají v praxi při ověřování zahraničního diplomu, osvědčení nebo jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, zejména kvůli chybějícím písemným dokladům a neschopnosti žadatelů hradit náklady související s postupy uznávání.

(38)Měla by se použít definice oblastí sociálního zabezpečení uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 28 .

(39)Vzhledem k možnosti dočasné povahy pobytu žadatelů, a aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, by členské státy měly mít možnost vyloučit rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti z rovného zacházení s žadateli a jejich vlastními státními příslušníky a měly by mít možnost omezit uplatňování rovného zacházení, pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu. Právo na svobodu sdružování a spolčování žadatelů může být také omezeno jejich vyloučením z účasti v řízení některých subjektů a ze zastávání veřejné funkce.

(40)Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat své systémy sociálního zabezpečení. Neexistuje-li harmonizace na úrovni Unie, každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly postupovat v souladu s právem Unie.

ê 2013/33/EU 24. bod odůvodnění

ð nový

(41)Za účelem zajištění materiálních podpory ð podmínek přijetí ï poskytovanýché žadatelům v souladu se zásadami stanovenými v této směrnici je nutné ð lépe objasnit povahu těchto podmínek, mezi něž patří nejen ubytování, strava a ošacení, nýbrž i základní nepotravinové potřeby jako hygienické potřeby. Je také nezbytné ï, aby členské státy stanovily výši této podpory ð úrovně materiálních podmínek přijetí poskytovaných ve formě peněžitých dávek nebo poukázek ï na základě relevantních referenčních údajů ð , jejichž prostřednictvím zajišťují pro své státní příslušníky přiměřenou životní úroveň, tj. například dávek zaručujících minimální příjem, minimálního důchodu, minimální mzdy, dávek v nezaměstnanosti a dávek sociální pomoci ï. To neznamená, že poskytovaná materiální podpora by měla být stejná jako u státních příslušníků daného členského státu. Členské státy mohou ve srovnání s vlastními státními příslušníky uplatňovat v případě žadatelů méně příznivé zacházení, jak je stanoveno v této směrnici.

ê 2013/33/EU 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(42)ð Aby se omezilo případné zneužívání přijímacího systému, měly by mít členské státy možnost poskytovat materiální podmínky přijetí pouze tehdy, pokud žadatelé nemají dostatečné prostředky na zaopatření. Při posuzování prostředků žadatele a požadování částečné nebo úplné úhrady materiálních podmínek přijetí ze strany žadatele by členské státy měly dodržovat zásadu proporcionality a zohlednit individuální situaci žadatele a nutnost respektovat jeho důstojnost nebo osobní integritu, včetně jeho zvláštních potřeb při přijetí. Po žadatelích by neměla být požadována úplná ani částečná úhrada jejich nákladů na nezbytnou lékařskou péči. ï Stanovením případů, kdy lze ð ubytování, stravu, ošacení a další základní nepotravinové potřeby poskytované ve formě peněžitých dávek nebo poukázek nahradit podmínkami přijetí poskytovanými ve formě věcného plnění, a situací, kdy lze denní příspěvky ï žadatelům omezit nebo odejmout výhody materiálních podmínek přijetí, a současným zajištěním důstojné životní úrovně pro všechny žadatele by  také Õ měla být omezena možnost zneužívání přijímacího systému.

ê 2013/33/EU 26. bod odůvodnění

ð nový

(43)ð Členské státy by měly zavést vhodné řízení a sledování svých podmínek přijetí a dozor nad nimi. Pro zajištění srovnatelných životních podmínek by členské státy měly mít povinnost v rámci svého systému sledování a dozoru zohledňovat operativní standardy podmínek přijetí a specifické ukazatele vytvořené [Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu / Agenturou Evropské unie pro azyl]. ï Měla by být zajištěna účinnost vnitrostátních přijímacích systémů a spolupráce členských států v oblasti přijímání žadatelů ð , mimo jiné prostřednictvím celounijní sítě přijímacích orgánů zřízené [Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu / Agenturou Evropské unie pro azyl] ï.

ê 2013/33/EU 27. bod odůvodnění

(44)Je třeba povzbuzovat vhodnou spolupráci příslušných orgánů při přijímání žadatelů, a tím i harmonické vztahy mezi místními společenstvími a ubytovacími středisky.

ò nový

(45)Zkušenosti ukazují, že pro zajištění odpovídajícího přijímání žadatelů v případech, kdy se členské státy potýkají s nepřiměřeným množstvím žadatelů o mezinárodní ochranu, je nezbytné plánování pro nepředvídané události. Mělo by se pravidelně sledovat a hodnotit, zda jsou plány členských států pro nepředvídané události postačující.

ê 2013/33/EU 28. bod odůvodnění

(46)Členské státy by měly být oprávněny přijmout nebo zachovat výhodnější ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti žádající členský stát o mezinárodní ochranu.

ê 2013/33/EU 29. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(47)V tomto duchu jsou Ččlenské státy jsou vyzývány, aby uplatňovaly tuto směrnici i v souvislosti s postupy rozhodování o žádostech o jiné formy ochrany, než jaké jsou stanoveny ve směrnice 2011/95/EU v nařízení (EU) č. XXX/XXX [kvalifikační nařízení].

ê 2013/33/EU 30. bod odůvodnění

ð nový

(48)Provádění této směrnice by mělo být pravidelně hodnoceno. ð Členské státy by Komisi měly poskytovat nezbytné informace, aby Komise mohla plnit své povinnosti, pokud jde o podávání zpráv. ï

ê 2013/33/EU 31. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(49)Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení norem pro  podmínky Õ přijímání žadatelů v členských státech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto, z důvodu rozsahu a účinků této směrnice, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

ê 2013/33/EU 32. bod odůvodnění

(50)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 29 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

ê 2013/33/EU 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(33) V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království a Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.

ò nový

(51)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]

NEBO

(51) [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.]

NEBO

(51) [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.

(52) V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]

NEBO

(51) [V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(52) V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.]

ê 2013/33/EU 34. bod odůvodnění

(52)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko nepodílí na přijímání této směrnice, a tato směrnice není pro ně závazná ani použitelná.

ê 2013/33/EU 35. bod odůvodnění

(53)Tato směrnice dodržuje základním lidská práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je především zajistit plné respektování lidské důstojnosti a podpořit uplatňování článků 1, 4, 6, 7, 18, 21, 24 a 47 Listiny; tato směrnice musí být odpovídajícím způsobem provedena.

ê 2013/33/EU 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(54)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se  předchozí Õ směrnicí 2003/9/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené  předchozí Õ směrnice.

ê 2013/33/EU 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(55)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice 2003/9/ES uvedené v příloze III části B ve vnitrostátním právu,

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

 PŘEDMĚT Õ ÚČEL, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Účel

Účelem Tatotéto směrnice je stanovení  stanoví Õ normynorem pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (dále jen „žadatelé“) v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)a)„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. [4 odst. 2 písm. a)] 2 písm. h) směrnice 2011/95/EU nařízení (EU) č. XXX/XXX 30 [nařízení o společném postupu];

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

2)b)„žadatelem“ ð žadatel ve smyslu čl. [4 odst. 2 písm. b)] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] ï státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří učinili žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto;

3)c)„rodinnými příslušníky“ ð rodinní příslušníci ve smyslu čl. [2 odst. 9] nařízení (EU) č. XXX/XXX 31 [kvalifikační nařízení]; ï tito členové rodiny žadatele zdržující se v souvislosti s žádostí o mezinárodní ochranu ve stejném členském státě, pokud tato rodina existovala již v zemi původu:

–manžel či manželka žadatele nebo jeho nesezdaný partner či partnerka, se kterým/kterou žije v trvalém vztahu, pokud se k nesezdaným párům v právu nebo praxi členského státu přistupuje podle jeho právních předpisů o státních příslušnících třetích zemí podobně jako k párům sezdaným,

–nezletilé děti párů uvedených v první odrážce nebo žadatele, pokud jsou svobodné, bez ohledu na to, zda se jedná o děti manželské, nemanželské nebo osvojené ve smyslu vnitrostátního práva,

–otec, matka nebo jiná dospělá osoba zodpovědná za žadatele podle práva nebo praxe daného členského státu, pokud je žadatelem svobodná nezletilá osoba;

4)d)„nezletilou osobou“ ð nezletilá osoba ve smyslu čl. [2 odst. 10] nařízení (EU) č. XXX/XXX [kvalifikační nařízení] ï státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mladší 18 let;

5)e)„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba  bez doprovodu Õ ð ve smyslu čl. [2 odst. 11] nařízení (EU) č. XXX/XXX [kvalifikační nařízení] ï , jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která je za ni podle práva nebo praxe daného členského státu zodpovědná, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; rozumí se jí též nezletilá osoba, která je ponechána bez doprovodu po vstupu na území některého členského státu;

ê 2013/33/EU

6)f)„podmínkami přijetí“ veškerá opatření, která členské státy v souladu s touto směrnicí přijímají ve prospěch žadatelů;

ê 2013/33/EU

ð nový

7)g)„materiálními podmínkami přijetí“ takové podmínky přijetí, mezi které patří ubytování, strava, a ošacení ð a další základní nepotravinové potřeby podle zvláštních potřeb žadatelů při přijetí, jako jsou hygienické potřeby ï, poskytované ve formě věcného plnění, peněžitých dávek nebo poukázek, jakož i kombinace uvedených tří forem, a dále denní příspěvky;

ê 2013/33/EU

8)h)„zajištěním“ zadržování žadatele členským státem na určitém místě, kde je žadatel zbaven svobody pohybu;

9)i)„ubytovacím střediskem“ jakékoliv zařízení sloužící ke kolektivnímu ubytování žadatelů;

ò nový

10)„útěkem“ chování, kdy žadatel s cílem vyhnout se azylovému řízení buď opustí území, na němž je povinen být přítomen podle nařízení (EU) č. XXX/XXX 32 [dublinské nařízení], nebo nezůstane k dispozici příslušným orgánům nebo soudu;

11)„rizikem útěku“ existence důvodů, které se zakládají na objektivních kritériích vymezených vnitrostátními právními předpisy, pro které je možné se v konkrétním případě domnívat, že žadatel může uprchnout;

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

12)j) „opatrovníkem“ Õ „zástupcem“ osoba ð ve smyslu čl. [4 odst. 2 písm. f)] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] ï nebo organizace jmenovaná příslušnými orgány, jež má za úkol pomáhat nezletilé osobě bez doprovodu a zastupovat ji v řízeních stanovených touto směrnicí tak, aby byl zajištěn nejlepší zájem dítěte a aby mohla v případě potřeby za nezletilou osobu činit právní úkony. Pokud je zástupcem této osoby jmenována organizace, určí osobu zodpovědnou za plnění povinností zástupce vůči nezletilé osobě bez doprovodu v souladu s touto směrnicí;

13)k)„žadatelem se zvláštními potřebami při přijetí“  žadatel Õ zranitelná osoba podle článku 21, kterýá potřebuje zvláštní záruky, aby mohla požívat práv a plnit povinnosti podle této směrnice ð , například žadatelé z řad nezletilých osob, nezletilých osob bez doprovodu, zdravotně postižených osob, starších osob, těhotných žen, osamělých rodičů s nezletilými dětmi, obětí obchodování s lidmi, osob trpících závažnou chorobou, osob s duševní poruchou a osob, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, jako jsou oběti ženské obřízky ï.

Článek 3

Oblast působnosti

1.Tato směrnice se vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, kteří na území, včetně na jeho  vnějších Õ hranicích, v teritoriálních vodách nebo tranzitním prostoru členského státu  členských států Õ učiní žádost o mezinárodní ochranu, po dobu, po kterou jsou oprávněni zůstat na území členského státu jakožto žadatelé, a na jejich rodinné příslušníky, na něž se taková žádost o mezinárodní ochranu vztahuje podle vnitrostátních právních předpisů.

2.Tato směrnice se nevztahuje na žádosti o diplomatický nebo územní azyl podané u zastupitelských úřadů členských států.

3.Tato směrnice se nevztahuje na případy, ve kterých se použije směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími 33 .

4.Členské státy mohou rozhodnout o použití této směrnice i v souvislosti s postupy rozhodování o žádostech o jiné formy ochrany, než jaké vyplývají z nařízení (EU) č. XXX/XXX [kvalifikační nařízení] ze směrnice 2011/95/EU.

Článek 4

Příznivější úprava

Členské státy mohou zavést nebo zachovat příznivější úpravu podmínek přijetí žadatelů a jiných blízkých příbuzných žadatele, kteří  jsou na něm závislí a kteří Õ se nacházejí ve stejném členském státě, pokud jsou na něm závislí nebo z humanitárních důvodů, za předpokladu, že je daná úprava slučitelná s touto směrnicí.

ê 2013/33/EU

ð nový

KAPITOLA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O PODMÍNKÁCH PŘIJETÍ

Článek 5

Informace

1.Členské státy informují žadatele v přiměřené lhůtě, nejpozději však do patnácti dnů po ð , jakmile je to možné, nejpozději při ï podání žádosti o mezinárodní ochranu, přinejmenším o výhodách, jichž mohou požívat, a o povinnostech týkajících se podmínek přijetí, jež jsou povinni dodržovat. ð Do poskytnutých informací uvedou, že žadatel je oprávněn využívat výhody podmínek přijetí stanovené v článcích 14 až 17 této směrnice, jak je uvedeno v článku 17a této směrnice, pouze v tom členském státě, v němž je povinen být přítomen podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení]. ï

Členské státy zajistí, aby žadatelé získali informace o organizacích či skupinách osob poskytujících zvláštní právní pomoc a o organizacích, jež jim mohou pomoci nebo poskytnout informace ohledně podmínek přijetí, které mohou využívat, včetně zdravotní péče.

2.Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly poskytovány písemně ð s použitím standardního vzoru, který vypracuje Agentura Evropské unie pro azyl, ï a v jazyce, jemuž žadatel rozumí nebo o kterém lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. V případě potřeby mohou být ð se ï tyto informace sděleny ð sdělí ï i ústně ð a přizpůsobí se zvláštním potřebám nezletilých osob ï.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 6

 Cestovní Õ dDoklady

1. Členské státy zajistí, aby byl žadateli do tří dnů od podání žádosti o mezinárodní ochranu vystaven doklad znějící na jeho jméno, který potvrzuje jeho postavení jakožto žadatele nebo skutečnost, že je oprávněn pobývat na území členského státu po dobu, po kterou je jeho žádost vyřizována či posuzována.

Pokud držitel dokladu není oprávněn volně se pohybovat na území členského státu nebo jeho části, uvede se v dokladu také tato skutečnost.

2. Členské státy mohou vyloučit uplatňování tohoto článku, je-li žadatel zajištěn a během posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané na hranici nebo během řízení o právu žadatele na vstup na území členského státu. Během posuzování žádosti o mezinárodní ochranu mohou členské státy v určitých případech vystavit žadateli jiné doklady rovnocenné dokladu uvedenému v odstavci 1.

3. Doklad uvedený v odstavci 1 nemusí prokazovat totožnost žadatele.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byl žadateli vydán doklad uvedený v odstavci 1, který bude platný po celou dobu, po kterou je žadatel oprávněn pobývat na území daného členského státu.

5. ð Pouze v případě, že ï Nnastanou-li vážné humanitární ð nebo jiné neodkladné ï důvody vyžadující přítomnost žadatele v jiném státě, mohou mu členské státy mu vydat ð vydají ï cestovní doklad. ð Platnost cestovního dokladu by také měla být omezena na účel a dobu nezbytnou z důvodu, pro který byl vydán. ï

6.Členské státy neuloží žadatelům pouze proto, že požádali o mezinárodní ochranu, žádné nadbytečné nebo nepřiměřené povinnosti týkající se dokladů nebo jiných administrativních záležitostí před tím, než jim zaručí práva, na něž mají podle této směrnice nárok.

ê 2013/33/EU

Článek 7

Pobyt a svoboda pohybu

1.Žadatelé se mohou volně pohybovat na území hostitelského členského státu nebo na území, které jim tento členský stát vymezí. Vymezené území nesmí narušovat nedotknutelnost soukromí a musí poskytovat dostatečný prostor pro zajištění přístupu ke všem výhodám vyplývajícím z této směrnice.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

2.Členské státy mohou z důvodů veřejného zájmu nebo veřejného pořádku, ð v případě nutnosti ï  z kteréhokoli z uvedených důvodů Õ ð stanoví určité místo jako místo pobytu žadatele ï:

a)  z důvodu veřejného zájmu nebo veřejného pořádku; Õ nebo

b) je-li to nutné pro účely rychlého vyřízení a účinného prověření žádosti o mezinárodní ochranu stanovit místo pobytu žadatele.;

ò nový

c) pro účely rychlého vyřízení a účinného sledování postupu pro určení příslušného členského státu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení];

d) pro účely účinného zamezení útěku žadatele, zejména:

–žadatelům, kteří nesplnili povinnost učinit žádost v prvním členském státě vstupu vymezeném podle čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení] a bez dostatečného odůvodnění vycestovali do jiného členského státu, kde poté učinili žádost, nebo

–jestliže jsou žadatelé povinni být přítomni v jiném členském státě podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], nebo

–žadatelům, kteří byli posláni zpět do členského státu, v němž jsou povinni být přítomni podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], poté co uprchli do jiného členského státu.

V těchto případech je poskytování výhod materiálních podmínek přijetí podmíněno skutečným pobytem žadatele v určeném místě.

3.Existují-li důvody k domněnce, že hrozí riziko útěku žadatele, mohou členské státy v nezbytných případech požadovat, aby se žadatel hlásil u příslušných orgánů nebo aby se k nim dostavil osobně, a to buď okamžitě, nebo ve stanovený termín, a to tak často, jak je nutné v zájmu účinného zamezení útěku žadatele.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

4.Členské státy stanoví možnost poskytnout žadateli dočasné povolení k opuštění místa pobytu uvedeného v odstavcích 2 a 3 nebo vymezeného území uvedeného v odstavci 1. Rozhodnutí o tom musí být přijímána v jednotlivých případech, objektivně a nestranně  ve věci samé příslušného případu Õ a u zamítavých rozhodnutí musí být uvedeno odůvodnění.

Žadatel nepotřebuje povolení k tomu, aby se dostavil na úřad nebo k soudu, je-li jeho přítomnost nutná.

ê 2013/33/EU

ð nový

5.Členské státy požadují, aby žadatelé nahlásili příslušnému orgánu ð své současné místo pobytu nebo ï svou současnou adresu ð nebo telefonní číslo, na němž jsou k zastižení, ï a oznámili mu co nejdříve každou její jejich změnu.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

36.Členské státy mohou podmínit poskytování materiálních podmínek přijetí setrváním žadatelů v konkrétním místě pobytu určeném členskými státy. Toto rozhodnutí může být obecné povahy, avšak musí být přijato vždy v jednotlivém případě a v souladu s vnitrostátním právem.

ò nový

7.Rozhodnutí podle tohoto článku musí být založena na individuálním chování a konkrétní situaci dotčených osob, včetně žadatelů se zvláštními potřebami při přijetí, a musí náležitě zohledňovat zásadu proporcionality.

8.U každého rozhodnutí přijatého v souladu s tímto článkem uvedou členské státy věcné důvody a případně právní odůvodnění. Žadatelé musí být neprodleně písemně informováni v jazyce, jemuž rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí, o přijetí rozhodnutí, o postupech pro napadení rozhodnutí v souladu s článkem 25 a o důsledcích nedodržení povinností uložených rozhodnutím.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

Článek 8

Zajištění

1.Členské státy nesmějí nikoho zadržet pouze proto, že je žadatelem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany 34 .

ê 2013/33/EU

2.V případě nutnosti a na základě individuálního posouzení každého případu mohou členské státy zajistit žadatele, nelze-li účinně uplatnit jiná, mírnější donucovací opatření.

3.Žadatel může být zajištěn pouze v těchto případech:

a)za účelem zjištění nebo ověření jeho totožnosti nebo státní příslušnosti;

b)za účelem určení těch skutečností, na nichž je jeho žádost o mezinárodní ochranu založena a jež by bez zajištění žadatele nebylo možné získat, zejména v případě nebezpečí skrývání se rizika útěku žadatele;

ò nový

c) za účelem zajištění dodržování právních povinností uložených žadateli v individuálním rozhodnutí v souladu s čl. 7 odst. 2 v případech, kdy žadatel nedodržel tyto závazky a hrozí riziko jeho útěku;

ê 2013/33/EU

ð nový

d)c)během příslušného ð pohraničního ï řízení ð v souladu s článkem [41] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] ï za účelem rozhodnutí o právu žadatele na vstup na dané území;

ê 2013/33/EU

e)d)je-li zajištěn v rámci řízení o navrácení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí 35 za účelem přípravy navrácení nebo výkonu vyhoštění a mohou-li členské státy na základě objektivních kritérií, včetně skutečnosti, že daný žadatel již měl možnost přístupu k azylovému řízení, řádně doložit, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žadatel činí žádost o mezinárodní ochranu pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o navrácení;

f)e)vyžaduje-li to ochrana národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku;

g)f)v souladu s článkem 2928 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států 36 XXX/XXX [dublinské nařízení].

ê 2013/33/EU

ð nový

ð Všechny výše uvedené ï dDůvody zajištění se stanoví ve vnitrostátním právu.

ê 2013/33/EU

4.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní právo stanovilo pravidla týkající se alternativních opatření k zajištění, jako je například pravidelné hlášení u příslušných orgánů, složení finanční záruky či povinnost zdržovat se na určeném místě.

Článek 9

Záruky pro zajištěné žadatele

1.Žadatel musí být zajištěn pouze po co nejkratší dobu a pokud přetrvávají důvody stanovené v čl. 8 odst. 3.

Správní řízení týkající se důvodů zajištění stanovených v čl. 8 odst. 3 musí být vedena s náležitou péčí. Zpoždění, k nimž dojde během správních řízení a jež nejsou zaviněna žadatelem, nemohou být důvodem pro to, aby byl žadatel nadále zajištěn.

2.Zajištění žadatele nařizují písemně soudní či správní orgány. Příkaz k zajištění musí obsahovat odůvodnění po skutkové i právní stránce.

3.V případech, kdy zajištění nařizují správní orgány, zajistí členské státy, aby mohl být proveden z moci úřední nebo na žádost žadatele rychlý soudní přezkum zákonnosti zajištění. V případě přezkumu zákonnosti zajištění z moci úřední se o přezkumu rozhodne v co nejkratší době od začátku zajištění. V případě přezkumu zákonnosti zajištění na žádost žadatele se o přezkumu rozhodne v co nejkratší době od začátku příslušného řízení. Členské státy za tímto účelem stanoví ve vnitrostátním právu lhůtu pro provedení přezkumu zákonnosti zajištění z moci úřední nebo přezkumu zákonnosti zajištění na žádost žadatele.

Je-li zajištění shledáno v rámci soudního přezkumu jako nezákonné, musí být dotčený žadatel neprodleně propuštěn.

4.Zajištění žadatelé jsou neprodleně písemně informovánií o důvodech zajištění a o postupech, jakými mohou podle vnitrostátního práva příkaz k zajištění napadnout, a o možnosti požádat o bezplatnou právní pomoc a zastupování, a to v jazyce, jemuž rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí.

5.Zajištění přezkoumává v přiměřených časových odstupech soudní orgán z moci úřední nebo na žádost dotyčného žadatele a činí tak zejména vždy při jeho prodlužování, nebo jakmile to vyžadují okolnosti či jsou k dispozici nové informace, které mohou mít vliv na zákonnost zajištění.

6.V případech soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění podle odstavce 3 zajistí členské státy žadatelům přístup k bezplatné právní pomoci a zastupování. Tato bezplatná právní pomoc a zastupování musí zahrnovat alespoň vypracování požadovaných procesních dokumentů a účast na jednání před soudem jménem žadatele.

Bezplatnou právní pomoc a zastupování poskytují osoby s příslušnou kvalifikací, které jsou podle vnitrostátního práva připuštěny nebo oprávněny k jejich výkonu a jejichž zájmy nejsou a ani by potenciálně nemohly být v rozporu se zájmy žadatele.

7.Členské státy mohou také stanovit, že se bezplatná právní pomoc a zastupování poskytuje:

a)pouze osobám, které nemají dostatečné prostředky, a/ nebo

b)pouze prostřednictvím služeb poskytovaných právními poradci nebo jinými poradci, kteří jsou vnitrostátním právem výslovně určeni k tomu, aby žadatelům pomáhali a zastupovali je.

8.Členské státy mohou rovněž:

a)stanovit pro poskytování bezplatné právní pomoci a zastupování finanční nebo časová omezení, pokud tato omezení svévolně neomezují přístup k právní pomoci a zastupování;

b)stanovit, že pokud jde o poplatky a jiné náklady, nebude žadatelům poskytnuto příznivější zacházení, než je zacházení obecně poskytované v záležitostech týkajících se právní pomoci vlastním státním příslušníkům.

9.Členské státy mohou požadovat, aby jim žadatel zcela nebo částečně nahradil vynaložené náklady, pokud se jeho finanční situace značně zlepší nebo pokud bylo rozhodnutí o těchto nákladech přijato na základě nepravdivých informací, které žadatel předložil.

10.Ve vnitrostátním právu se stanoví postupy, kterými se řídí přístup k právní pomoci a zastupování.

Článek 10

Podmínky zajištění

1.Zajištění se zpravidla vykonává ve zvláštních detenčních zařízeních. Nemůže-li členský stát poskytnout ubytování ve zvláštním detenčním zařízení a musí-li se uchýlit k umístění ve věznici, musí být zajištění žadatelé odděleni od běžných vězňů a musí být splněny podmínky zajištění stanovené v této směrnici.

Zajištění žadatelé musí být pokud možno odděleni od jiných státních příslušníků třetích zemí, kteří nepodali žádost o mezinárodní ochranu.

Pokud nemohou být žadatelé zajištěni odděleně od jiných státních příslušníků třetích zemí, zajistí daný členský stát, aby byly splněny podmínky zajištění stanovené v této směrnici.

2.Zajištění žadatelé musí mít přístup k venkovnímu prostoru.

3.Členské státy zajistí, aby zástupci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mohli komunikovat s žadateli a navštěvovat je v podmínkách, které respektují soukromí. Tato možnost se vztahuje i na organizace, které na území daného členského státu vykonávají činnost jménem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na základě dohody s tímto členským státem.

4.Členské státy zajistí, aby rodinní příslušníci, právní poradci nebo poradci a zástupci příslušných nevládních organizací, které jsou uznávány daným členským státem, mohli komunikovat s žadateli a navštěvovat je v podmínkách, které respektují soukromí. Přístup do detenčního zařízení může být vnitrostátním právem omezen jen tehdy, je-li to objektivně nutné z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku nebo správy detenčního zařízení a pokud tím tento přístup není omezen příliš nebo znemožněn.

5.Členské státy zajistí, aby byly zajištěným žadatelům pravidelně poskytovány informace o řádu platném v daném zařízení, který stanoví jejich práva a povinnosti, v jazyce, jemuž žadatelé rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí. Členské státy se mohou od této povinnosti odchýlit v řádně odůvodněných případech a po přiměřenou dobu, která musí být co nejkratší, pokud je žadatel zajištěn na hranicích nebo v tranzitním prostoru. Tato výjimka se nepoužije v případech uvedených v článku 4143 směrnice 2013/32/EU nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu].

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 11

Zajištění zranitelných osob a žadatelů se zvláštními potřebami při přijetí

1.Hlavním zájmem vnitrostátních orgánů by mělo Ö musí Õ být zdraví, včetně zdraví duševního, zajištěných žadatelů, kteří ð mají zvláštní potřeby při přijetí ï jsou zranitelnými osobami.

Jsou-li zajištěniy ð žadatelé se zvláštními potřebami při přijetí ï zranitelné osoby, členské státy zajistí, aby byliy tyto osoby pravidelně kontrolovániy a aby se jim dostávalo odpovídající podpory s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci včetně jejich zdravotního stavu.

ê 2013/33/EU

2.Zajištění nezletilých osob je krajním opatřením, které se použije až tehdy, je-li potvrzeno, že nelze účinně uplatnit jiná, mírnější donucovací opatření. Musí trvat co nejkratší dobu a musí být vyvinuto veškeré úsilí o propuštění zajištěných nezletilých osob a jejich umístění do vhodného ubytovacího zařízení vhodného pro nezletilé osoby.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Přihlížet by se mělo zejména k nejlepšímu zájmu nezletilé osoby  dítěte Õ podle čl. 2223 odst. 2.

Jsou-li nezletilé osoby zajištěny, ð musí být zajištěno jejich právo na vzdělávání a ï musejí mít možnost věnovat se volnočasovým aktivitám včetně her a rekreačních aktivit přiměřených jejich věku.

ê 2013/33/EU

3.K zajištění nezletilých osob bez doprovodu se přistupuje jen za výjimečných okolností. V případě zajištěných nezletilých osob bez doprovodu musí být vyvinuto veškeré úsilí o co nejrychlejší propuštění.

Nezletilé osoby bez doprovodu nesmějí být drženy ve věznici.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Nezletilé osoby bez doprovodu se v rámci možností umístí v zařízeních, kteráé mají k dispozici personál a vybavení zohledňující ð práva a ï potřeby osob jejich věku  a vybavení Õ ð přizpůsobené potřebám nezletilých osob bez doprovodu ï.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

V případě zajištění nezletilých osob bez doprovodu členské státy zajistí, aby byly umístěny odděleně od dospělých osob.

4.Zajištěné rodiny musí být umístěny odděleně, tak aby bylo zajištěno odpovídající soukromí.

5.Jsou-li zajištěnyí žadatelé Ö osoby Õ ženského pohlaví, členské státy zajistí, aby byly umístěny odděleně od žadatelů mužského pohlaví, ledaže se jedná o rodinné příslušníky a všechny dotyčné osoby vysloví se společným umístěním souhlas.

Ve vztahu k prvnímu pododstavci jsou přípustné výjimky týkající se využívání společných prostor určených k rekreačním nebo společenským aktivitám, včetně podávání jídel.

6.V řádně odůvodněných případech a po přiměřenou dobu, která musí být co nejkratší, se členské státy mohou odchýlit od ustanovení odst. 2 třetího pododstavce, odstavce 4 a odst. 5 prvního pododstavce, pokud je žadatel zajištěn na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru, s výjimkou případů uvedených v článku 4143 směrnice 2013/32/EU nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu].

Článek 12

Rodiny

Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v případě, že žadatelům poskytují ubytování, byla v co největší míře zachována celistvost rodiny zdržující se na jejich území. Tato opatření mohou být prováděna pouze se souhlasem žadatele.

Článek 13

Lékařské vyšetření

Členské státy mohou z důvodů ochrany veřejného zdraví požadovat lékařské vyšetření žadatele.

Článek 14

Školní docházka a vzdělávání nezletilých osob

1.Členské státy zaručí nezletilým dětem žadatelů a nezletilým žadatelům přístup ke vzdělávacímu systému za podobných podmínek jako svým vlastním státním příslušníkům až do okamžiku výkonu rozhodnutí o jejich vyhoštění nebo vyhoštění jejich rodičů. Toto vzdělání může být poskytováno i v ubytovacích střediscích.

Dotyčný členský stát může stanovit, že přístup ke vzdělávacímu systému je omezen na přístup ke státnímu vzdělávacímu systému.

Členské státy však nesmějí odepřít přístup ke středoškolskému vzdělání pouze proto, že nezletilá osoba dosáhla zletilosti.

2.Přístup ke vzdělávacímu systému musí být umožněn nejpozději do tří měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu nezletilou osobou nebo jejím jménem.

V případě potřeby jsou pro nezletilé osoby k usnadnění jejich přístupu ke vzdělávacímu systému, jak stanoví odstavec 1, a jejich zapojení do tohoto systému zajišťovány přípravné kurzy včetně kurzů jazykových.

3.Není-li přístup ke vzdělávacímu systému podle odstavce 1 možný vzhledem ke zvláštní situaci nezletilé osoby, musí jí daný členský stát nabídnout jiné formy výuky v souladu s vnitrostátním právem a praxí.

ê 2013/33/EU

ð nový

Článek 15

Zaměstnání

1.Členské státy zajistí, aby měli žadatelé do 9 ð 6 ï měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu přístup na trh práce, pokud příslušný orgán nepřijal ð správní ï rozhodnutí v prvním stupni a toto zpoždění není zaviněno žadatelem.

ò nový

Pokud členský stát přistoupil ke zrychlenému přezkumu žádosti o mezinárodní ochranu ve věci samé v souladu s čl. [40 odst. 1] písm. [a) až f)] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu], přístup na trh práce se nepovolí.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

2. Členské státy  zajistí, aby Õ stanoví v souladu se svým vnitrostátním právem podmínky, za kterých je žadatelům umožněn přístup na trh práce a jež zajišťují ð žadatelé, jimž je povolen přístup na trh práce podle odstavce 1, měli ï účinný přístup žadatelů na trh práce.

Z důvodu politiky trhu práce mohou členské státy ð ověřit, zda by některé volné místo nemohlo být obsazeno státními příslušníky daného členského státu nebo jinými občany ï upřednostňovat občany Unie a státní příslušníky států, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru,  nebo Õ jakož i oprávněně pobývající státními příslušníky třetích zemí  , kteří v daném členském státě oprávněně pobývají Õ.

ò nový

3.Členské státy zajistí žadatelům stejné zacházení jako s vlastními státními příslušníky, pokud jde o:

a)pracovní podmínky, včetně mzdy a výpovědi, dovolené a svátků, jakož i podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti;

b) svobodu sdružování a spolčování a členství v organizaci zastupující pracovníky nebo zaměstnavatele nebo v jakékoli organizaci, jejíž členové náleží k určité profesní skupině, včetně využívání výhod poskytovaných těmito organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;

c) vzdělávání a odbornou přípravu, s výjimkou grantů a půjček na studium a na obživu či jiných grantů a půjček týkajících se vzdělávání a odborné přípravy;

d) uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v rámci stávajících postupů pro uznávání zahraničních kvalifikací, přičemž žadatelům, kteří nemohou předložit písemné doklady o své kvalifikaci, co možná nejvíce umožní plný přístup k příslušným režimům posuzování, potvrzování platnosti a akreditace předchozího vzdělání;

e) oblasti sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004.

Členské státy mohou rovné zacházení se žadateli omezit:

i)v souladu s písmenem b) tohoto odstavce jejich vyloučením z účasti ve vedení subjektů veřejného práva a z výkonu veřejnoprávní funkce;

ii)v souladu s písmenem c) tohoto odstavce pouze na vzdělávání a odbornou přípravu, které jsou přímo spjaty s konkrétním zaměstnáním;

iii)v souladu s písmenem e) tohoto odstavce jejich vyloučením z pobírání rodinných dávek a dávek v nezaměstnanosti, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1231/2010.

Právo na rovné zacházení nezakládá právo na pobyt v případech, kdy bylo právo na pobyt ukončeno rozhodnutím přijatým v souladu s nařízením (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu].

ê 2013/33/EU

4.3.Má-li odvolání proti zamítavému rozhodnutí v prvním stupni odkladný účinek, nesmí být přístup na trh práce pozastaven po dobu odvolacího řízení, dokud není oznámeno rozhodnutí o zamítnutí odvolání.

ò nový

5.Pokud byl žadatelům povolen přístup na trh práce v souladu s odstavcem 1, členské státy zajistí, aby se v dokladech žadatele vymezených v článku [29] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] uvádělo, že žadatel je oprávněn vykonávat výdělečnou činnost.

ê 2013/33/EU

Článek 16

Odborné vzdělávání

Členské státy mohou žadatelům umožnit přístup k odbornému vzdělávání bez ohledu na to, zda mají přístup na trh práce.

Přístup k odbornému vzdělávání souvisejícímu s pracovní smlouvou závisí na tom, do jaké míry má žadatel přístup na trh práce podle článku 15.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 17 16

Obecná ustanovení o materiálních podmínkách přijetí a zdravotní péči

1.Členské státy zajistí, aby žadatelé měli k dispozici materiální podmínky přijetí, jakmile ð od okamžiku, kdy ï učiní žádost o mezinárodní ochranu ð v souladu s článkem [25] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] ï.

ê 2013/33/EU

2.Členské státy zajistí, aby materiální podmínky přijetí umožňovaly odpovídající životní úroveň žadatelů, která jim zaručí živobytí a ochranu jejich tělesného a duševního zdraví.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy zajistí, aby tato odpovídající životní úroveň byla poskytnuta i zranitelným osobám ð žadatelům se zvláštními potřebami při přijetí ï, kteříré se nacházejí ve zvláštních situacích ve smyslu článku 21, a zajištěným osobám.

3.Členské státy mohou vyhradit poskytování všech nebo některých materiálních podmínek přijetí a zdravotní péče těm žadatelům, kteří nemají dostatečné vlastní prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně pro zajištění zdraví a živobytí.

4.Členské státy mohou po žadatelích podle odstavce 3 požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči stanovené touto směrnicí  v odstavci 3 Õ, mají-li žadatelé dostatečné prostředky, například pokud po přiměřenou dobu pracovali.

Ukáže-li se, že žadatel měl dostatečné prostředky na úhradu nákladů na materiální podmínky přijetí a zdravotní péči v době, kdy byly tyto základní potřeby hrazeny, mohou po něm členské státy požadovat náhradu.

ò nový

5.Při posuzování prostředků žadatele v případě, kdy je po žadateli požadována úplná nebo částečná úhrada nákladů na materiální podmínky přijetí nebo jejich náhrada podle odstavce 4, dodržují členské státy zásadu proporcionality. Členské státy také zohlední individuální situaci žadatele a nutnost respektovat jeho důstojnost nebo osobní integritu, včetně jeho zvláštních potřeb při přijetí. Členské státy zajistí žadateli za všech okolností takové životní podmínky, které zaručují jeho živobytí a ochranu jeho tělesného a duševního zdraví.

ê 2013/33/EU

ð nový

6.5.Poskytují-li členské státy materiální podmínky přijetí ve formě peněžitých dávek nebo poukázek, určí se jejich hodnota na základě úrovně nebo úrovní stanovených podle práva nebo praxe daného členského státu, tak aby žadatelé mohli mít stejnou životní úroveň jako státní příslušníci tohoto státu. Členské státy mohou použít méně příznivé zacházení s žadateli ve srovnání s vlastními státními příslušníky, zejména pokud je materiální podpora částečně poskytována formou věcných dávek nebo pokud je cílem výše uvedených úrovní, které jsou používány pro vlastní státní příslušníky, zajistit životní úroveň vyšší, než jak je v případě žadatelů stanoveno podle této směrnice. ð Členské státy informují Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl o referenčních úrovních, které jsou podle vnitrostátního práva nebo praxe použitelné při stanovení výše finanční podpory poskytované žadatelům v souladu s tímto odstavcem. ï

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 18 17

Další ustanovení o materiálních podmínkách přijetí

1.V případech, kdy je ubytování poskytováno přímo, mělo by ð musí zajišťovat odpovídající životní úroveň a ï mít jednu z těchto forem nebo by mělo být kombinací těchto forem:

a)zařízení k ubytování žadatelů po dobu posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané na hranicích nebo v tranzitním prostoru;

b)ubytovací střediska zaručující přiměřenou životní úroveň;

c)soukromé domy, byty, hotely nebo jiná zařízení vhodné k ubytování žadatelů.

ê 2013/33/EU

2.Aniž jsou dotčeny jakékoliv zvláštní podmínky zajištění stanovené v článcích 10 a 11, členské státy zajistí, pokud jde o ubytování podle odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku:

a)aby byla žadatelům zaručena ochrana jejich rodinného života;

b)aby žadatelé měli možnost komunikace s příbuznými, právními poradci či poradci, se zástupci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a dalších příslušných vnitrostátních, mezinárodních a nevládních organizací a subjektů;

c)aby byl rodinným příslušníkům, právním poradcům nebo poradcům a zástupcům Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a příslušných nevládních organizací, které jsou uznávány daným členským státem, umožněn přístup za účelem pomoci těmto žadatelům. Tento přístup může být omezen výhradně z důvodu bezpečnosti těchto zařízení nebo žadatelů.

ê 2013/33/EU

ð nový

3.V případě umístění žadatelů v zařízeních a ubytovacích střediscích uvedených v odst. 1 písm. a) a b) ð Při poskytování materiálních podmínek přijetí žadatelům se zvláštními potřebami při přijetí ï přihlížejí členské státy ke specifickým nebezpečím spojeným s jejich pohlavím a věkem, jakož i k ð jejich ï situaci zranitelných osob.

4.Členské státy přijmou ð při poskytování ubytování ï vhodná opatření k předcházení násilí a sexuálně motivovanému násilí včetně sexuálních útoků a obtěžování v zařízeních a ubytovacích střediscích uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

ê 2013/33/EU

5.Členské státy pokud možno zajistí, aby nezaopatření dospělí žadatelé se zvláštními potřebami při přijetí byli umístěni společně s blízkými dospělými příbuznými, kteří se již nacházejí ve stejném členském státě a kteří jsou za ně zodpovědní, ať již podle práva nebo praxe daného členského státu.

6.Členské státy zajistí, aby se žadatelé stěhovali z jednoho bydliště do druhého jen v nezbytných případech. Členské státy umožní žadatelům, aby vyrozuměli své právní poradce či poradce o změně bydliště a o své nové adrese.

ê 2013/33/EU

ð nový

7.Personál ð poskytující materiální podmínky přijetí, včetně personálu ï ubytovacích středisek, musí být vhodně vyškolený a ve vztahu k informacím, získaným při výkonu své práce je povinen dodržovat pravidla důvěrnosti stanovenáé vnitrostátním právem.

ê 2013/33/EU

8.Členské státy mohou prostřednictvím poradního orgánu nebo rady zastupující ubytované osoby zapojit žadatele do správy hmotných zdrojů i nemateriálních aspektů života v ubytovacím středisku.

9.V řádně odůvodněných případech mohou členské státy výjimečně přijmout pravidla pro materiální podmínky přijetí odchylující se od tohoto článku, jež se použijí po přiměřenou dobu, která musí být co nejkratší, pokud

a)je nutné posouzení zvláštních potřeb žadatele v souladu s článkem 2122;

b)běžně dostupné ubytovací kapacity jsou dočasně vyčerpány.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

I za těchto jiných podmínek musí být  za všech okolností Õ zajištěny ð přístup ke zdravotní péči podle článku 18 a důstojné životní podmínky pro všechny ï základní potřeby žadatele.

ò nový

O přijetí těchto mimořádných opatření dotyčný členský stát informuje Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl. Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl rovněž uvědomí, jakmile důvody pro uplatňování těchto mimořádných opatření pominou.

Článek 17a

Podmínky přijímání v jiném členském státě než v tom, ve kterém je žadatel povinen být přítomen

1.Žadatel je oprávněn využívat výhody podmínek přijetí stanovené v článcích 14 až 17 pouze v členském státě, ve kterém je povinen být přítomen podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení].

2.Členské státy zajistí všem žadatelům důstojnou životní úroveň.

3. Dokud nedojde k přemístění nezletilé osoby do příslušného členského státu podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], členské státy této osobě poskytnou přístup k vhodným vzdělávacím aktivitám.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 19 18

Zdravotní péče

1. Členské státy zajistí, aby byla žadatelům ð bez ohledu na to, kde jsou povinni být přítomni podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], ï poskytnuta potřebná zdravotní péče, a to přinejmenším nutná a neodkladná péče v případě onemocnění  , včetně Õ a závažných duševních poruch.

ê 2013/33/EU

2. Členské státy poskytnou potřebnou lékařskou a jinou pomoc žadatelům se zvláštními potřebami při přijetí, případně včetně odpovídající psychologické péče.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

KAPITOLA III

 NAHRAZENÍ, Õ OMEZENÍ NEBO ODNĚTÍ VÝHOD MATERIÁLNÍCH PODMÍNEK PŘIJETÍ

Článek 20 19

 Nahrazení, Õ oOmezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí

1. Členské státy mohou ð v situacích popsaných v odstavci 2 žadatelům, kteří jsou povinni být přítomni na jejich území podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení] ï:

ò nový

a)nahradit ubytování, stravu, ošacení a jiné základní nepotravinové potřeby poskytované ve formě peněžitých dávek nebo poukázek materiálními podmínkami přijetí poskytovanými ve formě věcného plnění, nebo

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

b)omezit nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech odejmout výhody materiálních podmínek přijetí, ð denní příspěvky. ï

2. Odstavec 1 se použije, Õ pokud žadatel:

a)opustí místo pobytu určené příslušným orgánem, aniž by jej o tom vyrozuměl anebo aniž by získal povolení, je-li nezbytné ð , nebo uprchne ï;  nebo Õ

b)v přiměřené lhůtě stanovené vnitrostátním právem nesplní ohlašovací povinnost, neposkytne požadované informace nebo se nedostaví na osobní pohovor týkající se azylového řízení, nebo

c)podal následnou žádost ve smyslu čl. 2 písm. q) směrnice 2013/32/EU [4 odst. 2 písm. i)] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu].,  nebo Õ

d)  zatajil, že disponuje peněžními prostředky, a tak neoprávněně požíval výhod materiálních podmínek přijetí, nebo Õ

ò nový

e)závažně porušil pravidla ubytovacího střediska nebo se dopustil hrubého násilí, nebo

f)se neúčastní povinných integračních opatření, nebo

g)nesplnil povinnost vymezenou v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení] a nedůvodně vycestoval do jiného členského státu, kde poté učinil žádost, nebo

h)byl odeslán zpět poté, co uprchl do jiného členského státu.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Je-li žadatel v případech uvedených v  v situaci podle Õ písmenech a) a b) nalezen, nebo přihlásí-li se dobrovolně příslušnému orgánu, přijme se s přihlédnutím k důvodům, proč místo opustil, řádně odůvodněné rozhodnutí o opětovném přiznání některých nebo všech ð nahrazených, ï odejmutých nebo omezených výhod materiálních podmínek přijetí.

2.Členské státy mohou výhody materiálních podmínek přijetí také omezit, pokud zjistí, že žadatel bez opodstatněného důvodu nepodal žádost o mezinárodní ochranu v nejkratší přiměřené době po svém vstupu do daného členského státu.

3.Členské státy mohou výhody materiálních podmínek přijetí omezit nebo odejmout, pokud žadatel zatajil, že disponuje peněžními prostředky, a tak neoprávněně požíval výhod materiálních podmínek přijetí.

4.Členské státy mohou stanovit sankce za závažné porušení řádu ubytovacích středisek nebo za použití hrubého násilí.

3.5. Rozhodnutí o ð nahrazení, ï omezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí a o sankcích ve smyslu odstavců 1, 2, 3 a 4 tohoto článku se přijímají vždy v jednotlivém případě, objektivně a nestranně  ve věci samé příslušného případu Õ a musí obsahovat odůvodnění. Rozhodnutí musí vycházet z konkrétní situace dotyčné osoby, zejména pokud jde o osoby uvedené v článku 21 ð žadatele se zvláštními potřebami při přijetí ï, a zohledňovat zásadu proporcionality. Za všech okolností musí členské státy zajistit přístup ke zdravotní péči podle článku 1819 a důstojné životní podmínky pro všechny žadatele.

4.6.Členské státy zajistí, aby výhody materiálních podmínek přijetí nebyly ð nahrazeny, ï odejmuty ani omezeny před přijetím rozhodnutí podle odstavce 35.

KAPITOLA IV

USTANOVENÍ O ZRANITELNÝCH OSOBÁCH  ŽADATELÍCH SE ZVLÁŠTNÍMI POTŘEBAMI PŘI PŘIJETÍ Õ

Článek 21 20

 Žadatelé se zvláštními potřebami při přijetí Õ Obecná zásada

Členské státy zohlední ve vnitrostátních právních předpisech provádějících tuto směrnici zvláštní situaci ð žadatelů se zvláštními potřebami při přijetí ï zranitelných osob, například nezletilých osob, nezletilých osob bez doprovodu, zdravotně postižených osob, starších osob, těhotných žen, osamělých rodičů s nezletilými dětmi, obětí obchodování s lidmi, osob trpících závažnou chorobou, osob s duševní poruchou a osob, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, jako jsou oběti ženské obřízky.

Článek 22 21

Posouzení zvláštních potřeb zranitelných osob při přijetí

1.Za účelem účinného provádění článku 2021 posoudí členské státy ð systematicky ï posuzují, je-li žadatel žadatelem se zvláštními potřebami při přijetí. Členské státy rovněž určí povahu těchto potřeb.

Toto posouzení se zahájí ð co nejdříve ï v přiměřené lhůtě poté, co byla učiněna žádost o mezinárodní ochranu, a může být začleněno do stávajících vnitrostátních postupů ð nebo do posouzení uvedeného v článku [19] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu] ï. Členské státy zajistí, aby se tyto zvláštní potřeby při přijetí zohledňovaly podle ustanovení této směrnice rovněž v případech, kdy vyjdou najevo až v pozdějším stadiu azylového řízení.

ê 2013/33/EU

Členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná žadatelům se zvláštními potřebami při přijetí v souladu s touto směrnicí zohledňovala jejich zvláštní potřeby při přijetí po celou dobu azylového řízení a aby byla jejich situace vhodným způsobem sledována.

ò nový

2.Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby pracovníci orgánů uvedených v článku 26:

a)byli vyškoleni a průběžně vzděláváni tak, aby dokázali rozpoznat první náznaky toho, že žadatel potřebuje zvláštní podmínky při přijetí, a aby tyto potřeby uměli řešit;

b)zahrnuli informace týkající se zvláštních potřeb žadatele při přijetí do spisu žadatele spolu s uvedením náznaků dle písmene a), jakož i doporučení, jaký druh podpory může žadatel potřebovat;

c)poslali žadatele k lékaři nebo psychologovi k dalšímu posouzení jeho psychického a fyzického stavu, existují-li známky toho, že žadatel mohl být obětí mučení, znásilnění nebo jiné závažné formy psychického, fyzického nebo sexuálního násilí a že by tato skutečnost mohla ovlivnit potřeby žadatele při přijetí, a

d)výsledek tohoto vyšetření zohlednili při rozhodování o druhu podpory v rámci zvláštních potřeb při přijetí, která by mohla být žadateli poskytnuta.

ê 2013/33/EU

ð nový

3.2.Posouzení podle odstavce 1 nemusí mít formu správního řízení.

4.3.Za osoby se zvláštními potřebami při přijetí, které mohou požívat Zzvláštní podpory v souladu s touto směrnicí, mohou být považovány ð požívat ï pouze ð žadatelé se zvláštními potřebami při přijetí ï zranitelné osoby podle článku 21.

ê 2013/33/EU

5.4.Posouzeními stanovenými v odstavci 1 není dotčeno posuzování potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice 2011/95/EU nařízení (EU) č. XXX/XXX [kvalifikační nařízení].

Článek 23 22

Nezletilé osoby

1.Při provádění ustanovení této směrnice týkajících se nezletilých osob se členské státy řídí v první řadě nejlepším zájmem dítěte. Členské státy zajistí nezletilým osobám životní úroveň, jež je přiměřená jejich fyzickému, duševnímu, duchovnímu, morálnímu a sociálnímu rozvoji.

2.Při posuzování nejlepšího zájmu dítěte členské státy náležitě přihlížejí zejména k následujícím faktorům:

a)možnostem opětovného sloučení rodiny;

b)blahu a sociálnímu rozvoji nezletilé osoby, kdy se přihlédne zejména k jejímu původnímu prostředí;

c)otázkám bezpečnosti a ochrany, zejména pokud existuje riziko, že je nezletilá osoba obětí obchodování s lidmi;

d)názorům nezletilé osoby úměrně jejímu věku a zralosti.

3.Členské státy zajistí, aby měly nezletilé osoby v zařízeních a ubytovacích střediscích podle čl. 1718 odst. 1 písm. a) a b) přístup k volnočasovým aktivitám včetně her a rekreačních aktivit, jež jsou přiměřené jejich věku, jakož i k venkovním aktivitám.

4.Členské státy zajistí přístup k rehabilitačním službám pro nezletilé osoby, které se staly obětí jakékoliv formy zneužívání, zanedbávání, vykořisťování, mučení nebo krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trpěly v ozbrojených konfliktech, a zajistí, aby jim v případě potřeby byla poskytnuta odpovídající psychologická péče a kvalifikované poradenství.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

5.Členské státy zajistí, aby nezletilé děti žadatelů nebo nezletilí žadatelé byli umístěniy se svými rodiči, svými svobodnými nezletilými sourozenci nebo s dospělou osobou, která je za ně  a za jejich svobodné nezletilé sourozence Õ podle práva nebo praxe daného členského státu zodpovědná, pokud je to v nejlepším zájmu dotyčných nezletilých osob.

46.Osoby pečující o nezletilé osoby ð , včetně nezletilých osob ï bez doprovodu, ð nesmějí mít ověřený záznam o spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s dítětem ï musí mít vhodné odborné vzdělání a být  soustavně a Õ vhodně proškolovány o ð právech a ï jejich potřebách ð nezletilých osob včetně všech případných použitelných norem na ochranu dětí, ï a ve vztahu k informacím, získaným při výkonu své práce jsou povinny dodržovat pravidla důvěrnosti stanovená vnitrostátním právem.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 24 23

Nezletilé osoby bez doprovodu

1. Členské státy přijmou co nejdříve ð a nejpozději do pěti pracovních dnů od okamžiku, kdy nezletilá osoba bez doprovodu učiní žádost o mezinárodní ochranu, ï opatření k zajištění  opatrovníka Õ zástupce, který bude nezletilé osoby bez doprovodu zastupovat a pomáhat jim, tak aby mohly uplatňovat svá práva a plnit povinnosti podle této směrnice. ð Tyto úkoly smí plnit opatrovník určený podle článku [22] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o společném postupu]. ï Nezletilá osoba bez doprovodu je o jmenování  opatrovníka Õ zástupce neprodleně informována.  Je-li opatrovníkem této osoby ustanovena organizace, určí osobu odpovědnou za výkon povinností opatrovníka nezletilé osoby bez doprovodu v souladu s touto směrnicí. Õ  Opatrovník Õ Zástupce musí při provádění svých povinností postupovat v souladu s nejlepším zájmem dítěte, jak stanoví čl. 2223 odst. 2, a musí mít k tomuto účelu nezbytné odborné znalosti ð a nesmí mít ověřený záznam o spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s dítětem ï. S cílem zajistit blaho a sociální rozvoj nezletilé osoby ve smyslu čl. 2223 odst. 2 písm. b) lze změnit osobu jednající jako  opatrovník Õ zástupce jen v nezbytných případech. ð Opatrovníky ï Zástupci se nemohou ð být ustanoveny ï stát organizace nebo jednotlivé osoby, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být potenciálně v rozporu se zájmy nezletilé osoby bez doprovodu.

Příslušné orgány provádějí pravidelná hodnocení situace těchto nezletilých osob, mimo jiné pokud jde o dostupnost prostředků nezbytných pro zastupování nezletilé osoby bez doprovodu.

ò nový

Členské státy zajistí, aby opatrovníkovi nebylo přiděleno nepřiměřeně mnoho nezletilých osob bez doprovodu zároveň, tak aby mohl nadále efektivně plnit své úkoly. Členské státy ustanoví subjekty nebo osoby odpovědné za pravidelné kontroly, zda opatrovníci uspokojivě plní své úkoly. Tyto subjekty či osoby mají rovněž pravomoc prověřovat stížnosti na opatrovníky podané nezletilými osobami bez doprovodu.

ê 2013/33/EU

2.Nezletilé osoby bez doprovodu, které učiní žádost o mezinárodní ochranu, se od chvíle, kdy jsou přijaty na území členského státu, ve kterém byla žádost o mezinárodní ochranu učiněna nebo je posuzována, až do okamžiku, kdy jsou nuceny jej opustit, umísťují:

a)ke zletilým příbuzným;

b)do pěstounské rodiny;

c)do ubytovacích středisek se zvláštními zařízeními pro nezletilé osoby;

d)do jiného ubytování vhodného pro nezletilé osoby.

Členské státy mohou umístit nezletilé osoby bez doprovodu starší šestnácti let v ubytovacích střediscích pro dospělé žadatele, je-li to v jejich nejlepším zájmu, jak je stanoveno v čl. 2223 odst. 2.

Sourozenci mají pokud možno zůstat spolu, přičemž se přihlíží k nejlepšímu zájmu dotyčné nezletilé osoby, a zejména k jejímu věku a stupni zralosti. Změny místa pobytu nezletilých osob bez doprovodu musí být omezeny na minimum.

3.Členské státy začnou s hledáním rodinných příslušníků nezletilé osoby bez doprovodu s ohledem na nejlepší zájem této osoby co nejdříve poté, co byla učiněna žádost o mezinárodní ochranu, případně s pomocí mezinárodních nebo jiných příslušných organizací. V případech ohrožení života nebo fyzické integrity nezletilé osoby nebo jejích blízkých příbuzných, zejména pokud tito příbuzní zůstali v zemi původu, musí být při shromažďování, zpracování a předávání informací o těchto osobách dbáno na důvěrnost těchto informací, aby nebyla ohrožena bezpečnost těchto osob.

ê 2013/33/EU

ð nový

Článek 25 24

Oběti mučení a násilí

1.Členské státy zajistí, aby osobám, které byly podrobeny ð násilí na základě pohlaví, ï mučení, znásilnění nebo jinému hrubému násilí, byla poskytnuta nezbytná léčba poškození způsobených těmito činy, zejména přístup k vhodnému lékařskému a psychologickému ošetření nebo péči.

ê 2013/33/EU

2.Osoby pečující o oběti mučení, znásilnění nebo jiného hrubého násilí musí mít vhodné odborné vzdělání a být vhodně proškolovány o jejich potřebách a ve vztahu k informacím získaným při výkonu své práce jsou povinny dodržovat pravidla důvěrnosti stanovená vnitrostátním právem.

ê 2013/33/EU

ð nový

KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 26 25

Opravné prostředky

1.Členské státy zajistí, aby bylo možné podat opravný prostředek v souladu s postupy vnitrostátního práva proti rozhodnutím ohledně přiznání, ð nahrazení, ï odnětí nebo omezení výhod podle této směrnice a proti rozhodnutím podle článku 7, jimiž jsou dotčeny zájmy jednotlivého žadatele. Možnost podání opravného prostředku k soudnímu orgánu nebo soudního přezkumu rozhodnutí po skutkové i právní stránce musí být zaručena alespoň v posledním stupni.

ê 2013/33/EU

2.Členské státy zajistí, aby byla v případech podání opravného prostředku k soudnímu orgánu nebo soudního přezkumu rozhodnutí podle odstavce 1 poskytnuta na žádost bezplatná právní pomoc a zastupování, pokud je tato pomoc nezbytná k tomu, aby byl zajištěn účinný přístup ke spravedlnosti. Tato bezplatná právní pomoci a zastupování musí zahrnovat alespoň vypracování požadovaných procesních dokumentů a účast na jednání před soudem jménem žadatele.

Bezplatnou právní pomoc a zastupování poskytují osoby, které jsou podle vnitrostátního práva připuštěny nebo oprávněny k jejich výkonu a jejichž zájmy nejsou a ani by potenciálně nemohly být v rozporu se zájmy žadatele.

3.Členské státy mohou také stanovit, že se bezplatná právní pomoc a zastupování poskytuje:

a)pouze osobám, které nemají dostatečné prostředky, a/ nebo

b)pouze prostřednictvím služeb poskytovaných právními poradci nebo jinými poradci, kteří jsou vnitrostátním právem výslovně určeni k tomu, aby žadatelům pomáhali nebo je zastupovali.

Členské státy mohou také stanovit, že bezplatná právní pomoc a zastupování se neposkytuje, pokud podle názoru příslušného orgánu nemá opravný prostředek nebo přezkum reálnou vyhlídku na úspěch. V takovém případě členské státy zajistí, aby právní pomoc a zastupování nebyly svévolně omezovány a aby nebyl omezován účinný přístup žadatele ke spravedlnosti.

4.Členské státy mohou rovněž:

a)stanovit pro poskytování bezplatné právní pomoci a zastupování finanční nebo časová omezení, pokud tato omezení svévolně neomezují přístup k právní pomoci a zastupování;

5.Členské státy mohou požadovat, aby jim žadatel zcela nebo částečně nahradil vynaložené náklady, pokud se jeho finanční situace značně zlepší nebo pokud bylo rozhodnutí o těchto nákladech přijato na základě nepravdivých informací, které žadatel předložil.

6.Ve vnitrostátním právu se stanoví postupy, kterými se řídí přístup k právní pomoci a zastupování.

KAPITOLA VI

OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI PŘIJÍMACÍHO SYSTÉMU

Článek 27 26

Příslušné orgány

Každý členský stát oznámí Komisi, které orgány odpovídají za plnění povinností plynoucích z této směrnice. Členské státy Komisi vyrozumí o změnách těchto orgánů.

ê 2013/33/EU

ð nový

Článek 28 27

Systém řízení, sledování a dozoru

1.S patřičným ohledem na své ústavní struktury členské státy zavedou vhodný mechanismus, jenž zajistí řízení a sledování podmínek přijetí a dozor nad jejich kvalitou. ð Členské státy zohlední [operativní standardy v rámci podmínek přijetí a ukazatele vytvořené Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu / Agenturou Evropské unie pro azyl] a veškeré další operativní standardy, ukazatele nebo pokyny v rámci podmínek přijetí stanovené v souladu s článkem [12] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl]. ï

2.Členské státy předloží Komisi do 20. července 2016 příslušné informace podle formuláře uvedeného v příloze I. ð Přijímací systémy členských států jsou sledovány a hodnoceny v souladu s postupem stanoveným v [kapitole 5] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl]. ï

ò nový

Článek 28

Plánování pro nepředvídané události

1.Každý členský stát vypracuje plán pro nepředvídané události, který stanoví plánovaná opatření pro zajištění odpovídajícího přijímání žadatelů podle této směrnice v případech, kdy se daný členský stát potýká s neúměrným množstvím žádostí o mezinárodní ochranu. Žadatele o mezinárodní ochranu je třeba považovat za osoby povinné být přítomny na území daného státu, včetně osob, pro něž je členský stát příslušný podle nařízení (EU) č. XXX/XXX [dublinské nařízení], přičemž se zohlední korekční přidělovací mechanismus stanovený v kapitole VII uvedeného nařízení.

2.První plán pro nepředvídané události se vytvoří za použití vzoru, který vypracuje Agentura Evropské unie pro azyl, a oznámí se Agentuře Evropské unie pro azyl nejpozději [6 měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Aktualizovaný plán pro nepředvídané události se poté oznámí Agentuře Evropské unie pro azyl každé dva roky. Členské státy informují Komisi a Agenturu Evropské unie pro azyl při každém použití plánu pro nepředvídané události.

3.Plány členských států pro nepředvídané události, a zejména přiměřenost opatření přijatých v rámci těchto plánů, jsou sledovány a hodnoceny v souladu s postupem stanoveným v [kapitole 5] nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl].

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

ð nový

Článek 29

Personál a prostředky

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby orgány a jiné organizace provádějící tuto směrnici obdržely nezbytné základní školení o potřebách žadatelů obou pohlaví. ð Za tímto účelem zahrnou členské státy do odborného vzdělávání svých pracovníků evropské osnovy pro odbornou přípravu v oblasti azylu vytvořené Agenturou Evropské unie pro azyl v souladu nařízením (EU) č. XXX/XXX [nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl]. ï

2.Členské státy přidělí potřebné prostředky na uplatňování vnitrostátních právních předpisů provádějících tuto směrnici.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Zprávy  Sledování a hodnocení Õ

Komise předloží do ð [tří let od vstupu této směrnice v platnost] ï 20. července 2017  a poté alespoň každých pět let Õ Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a popřípadě navrhne nezbytné změny.

Členské státy ð na žádost Komise ï předají ð [do dvou let od vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let ï Komisi do 20. července 2016 veškeré informace nezbytné pro sestavení této zprávy.

Po předložení první zprávy podává Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice nejméně každých pět let.

Článek 31

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 12, články 14 až 28 a článkem 30 a přílohou I  1 až 8, 11, 15 až 25 a 27 až 30 Õ nejpozději do 20. července 2015  [do 6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] Õ.  Okamžitě Õ Neprodleně poskytnou Komisi znění těchto opatření.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 32

Zrušení

Směrnice 2003/9/ES  2013/33/EU Õ se pro členské státy vázané touto směrnicí zrušuje s účinkem ode dne 21. července 2015  [den následující po dni uvedeném v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci] Õ, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze III části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IIIII.

Článek 33

Vstup v platnost a použitelnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 13 a 29 se použijí od 21. července 2015.

Článek 34

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

ê 2013/33/EU

PŘÍLOHA I

Formulář pro předložení informací členskými státy v souladu s čl. 28 odst. 2

Po uplynutí data uvedeného v čl. 28 odst. 2 musí být informace, které mají být předloženy členskými státy, znovu předloženy Komisi, pokud dojde k podstatné změně vnitrostátního práva nebo praxe, které se týkají již poskytnutých informací.

1. Na základě čl. 2 písm. k) a článku 22 vysvětlete různé kroky při identifikaci osob se zvláštními potřebami přijetí, včetně okamžiku zahájení tohoto procesu a jeho důsledků pro řešení těchto potřeb, zejména pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu, o oběti mučení, znásilnění nebo jiných forem hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, a o oběti obchodování s lidmi.

2. Uveďte všechny informace o druhu, názvu a formátu dokladů stanovených v článku 6.

3. S odkazem na článek 15 rozveďte, je-li přístup žadatelů na trh práce spojen se zvláštními podmínkami, a popište podrobně daná omezení.

4. S odkazem na čl. 2 písm. g) rozveďte, jakým způsobem jsou poskytovány materiální podmínky přijetí (tj. které materiální podmínky přijetí se poskytují formou věcného plnění, peněžitého plnění, poukázek nebo kombinací těchto forem) a uveďte výši denních příspěvků, jež jsou žadatelům poskytovány.

5. S odkazem na čl. 17 odst. 5 případně vysvětlete, jaké referenční údaje se podle vnitrostátního práva nebo praxe používají při stanovení výše finanční podpory poskytované žadatelům. V případě, že se s žadateli zachází méně příznivě než s vlastními státními příslušníky, vysvětlete důvody tohoto stavu.

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice

(uvedená v článku 32)

Směrnice Rady 2003/9/ES

((Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18).

ČÁST B

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedená v článku 3132)

Směrnice	Lhůta pro provedení
2003/9/ES	6. únor 2005
 2013/33/EU Õ	 20. červenec 2015 Õ

_____________

ê 2013/33/EU (přizpůsobený)

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/9/ES	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 návětí	Čl. 2 návětí
Čl. 2 písm. a)	—
Čl. 2 písm. b)	—
—	Čl. 2 písm. a)
Čl. 2 písm. c)	Čl. 2 písm. b)
Čl. 2 písm. d) návětí	Čl. 2 písm. c) návětí
Čl. 2 písm. d) bod i)	Čl. 2 písm. c) první odrážka
Čl. 2 písm. d) bod ii)	Čl. 2 písm. c) druhá odrážka
—	Čl. 2 písm. c) třetí odrážka
Čl. 2 písm. e), f) a g)	—
—	Čl. 2 písm. d)
Čl. 2 písm. h)	Čl. 2 písm. e)
Čl. 2 písm. i)	Čl. 2 písm. f)
Čl. 2 písm. j)	Čl. 2 písm. g)
Čl. 2 písm. k)	Čl. 2 písm. h)
Čl. 2 písm. l)	Čl. 2 písm. i)
—	Čl. 2 písm. j)
—	Čl. 2 písm. k)
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Čl. 6 odst. 1 až 5	Čl. 6 odst. 1 až 5
—	Čl. 6 odst. 6
Čl. 7 odst. 1 a 2	Čl. 7 odst. 1 a 2
Čl. 7 odst. 3	—
Čl. 7 odst. 4 až 6	Čl. 7 odst. 3 až 5
—	Článek 8
—	Článek 9
—	Článek 10
—	Článek 11
Článek 8	Článek 12
Článek 9	Článek 13
Čl. 10 odst. 1	Čl. 14 odst. 1
Čl. 10 odst. 2	Čl. 14 odst. 2 první pododstavec
—	Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 10 odst. 3	Čl. 14 odst. 3
Čl. 11 odst. 1	—
—	Čl. 15 odst. 1
Čl. 11 odst. 2	Čl. 15 odst. 2
Čl. 11 odst. 3	Čl. 15 odst. 3
Čl. 11 odst. 4	—
Článek 12	Článek 16
Čl. 13 odst. 1 až 4	Čl. 17 odst. 1 až 4
Čl. 13 odst. 5	—
—	Čl. 17 odst. 5
Čl. 14 odst. 1	Čl. 18 odst. 1
Čl. 14 odst. 2 první pododstavec návětí, písm. a) a b)	Čl. 18 odst. 2 návětí, písm. a) a b)
Čl. 14 odst. 7	Čl. 18 odst. 2 písm. c)
—	Čl. 18 odst. 3
Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 18 odst. 4
Čl. 14 odst. 3	—
—	Čl. 18 odst. 5
Čl. 14 odst. 4	Čl. 18 odst. 6
Čl. 14 odst. 5	Čl. 18 odst. 7
Čl. 14 odst. 6	Čl. 18 odst. 8
Čl. 14 odst. 8 první pododstavec návětí první odrážka	Čl. 18 odst. 9 první pododstavec návětí písm. a)
Čl. 14 odst. 8 první pododstavec druhá odrážka	—
Čl. 14 odst. 8 první pododstavec třetí odrážka	Čl. 18 odst. 9 první pododstavec písm. b)
Čl. 14 odst. 8 první pododstavec čtvrtá odrážka	—
Čl. 14 odst. 8 druhý pododstavec	Čl. 18 odst. 9 druhý pododstavec
Článek 15	Článek 19
Čl. 16 odst. 1 návětí	Čl. 20 odst. 1 návětí
Čl. 16 odst. 1 písm. a) první pododstavec první, druhá a třetí odrážka	Čl. 20 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c)
Čl. 16 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec	Čl. 20 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 16 odst. 1 písm. b)	—
Čl. 16 odst. 2	—
—	Čl. 20 odst. 2 a 3
Čl. 16 odst. 3 až 5	Čl. 20 odst. 4 až 6
Čl. 17 odst. 1	Článek 21
Čl. 17 odst. 2	—
—	Článek 22
Čl. 18 odst. 1	Čl. 23 odst. 1
—	Čl. 23 odst. 2 a 3
Čl. 18 odst. 2	Čl. 23 odst. 4
—	Čl. 23 odst. 5
Článek 19	Článek 24
Článek 20	Čl. 25 odst. 1
—	Čl. 25 odst. 2
Čl. 21 odst. 1	Čl. 26 odst. 1
—	Čl. 26 odst. 2 až 5
Čl. 21 odst. 2	Čl. 26 odst. 6
Článek 22	—
—	Článek 27
Článek 23	Čl. 28 odst. 1
—	Čl. 28 odst. 2
Článek 24	Článek 29
Článek 25	Článek 30
Článek 26	Článek 31
—	Článek 32
Článek 27	Čl. 33 první pododstavec
—	Čl. 33 druhý pododstavec
Článek 28	Článek 34
—	Příloha I
—	Příloha II
—	Příloha III



PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2013/33/EU	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 návětí	Čl. 2 návětí
Čl. 2 písm. a)	Čl. 2 odst. 1
Čl. 2 písm. b)	Čl. 2 odst. 2
Čl. 2 písm. c)	Čl. 2 odst. 3
Čl. 2 písm. d)	Čl. 2 odst. 4
Čl. 2 písm. e)	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 písm. f)	Čl. 2 odst. 6
Čl. 2 písm. g)	Čl. 2 odst. 7
Čl. 2 písm. h)	Čl. 2 odst. 8
Čl. 2 písm. i)	Čl. 2 odst. 9
—	Čl. 2 odst. 10
—	Čl. 2 odst. 11
Čl. 2 písm. j)	Čl. 2 odst. 12
Čl. 2 písm. k)	Čl. 2 odst. 13
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Čl. 6 odst. 1 až 4	—
Čl. 6 odst. 5	Článek 6
Čl. 6 odst. 6	—
Čl. 7 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 7 odst. 2	Čl. 7 odst. 2 první pododstavec
—	Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec
—	Čl. 7 odst. 3
Čl. 7 odst. 3	Čl. 7 odst. 6
Čl. 7 odst. 4 až 5	Čl. 7 odst. 4 až 5
—	Čl. 7 odst. 7 až 8
Čl. 8 odst. 1 až 2	Čl. 8 odst. 1 až 2
Čl. 8 odst. 3 písm. a) a b)	Čl. 8 odst. 3 písm. a) a b)
—	Čl. 8 odst. 3 písm. c)
Čl. 8 odst. 3 písm. c)	Čl. 8 odst. 3 písm. d)
Čl. 8 odst. 3 písm. d)	Čl. 8 odst. 3 písm. e)
Čl. 8 odst. 3 písm. e)	Čl. 8 odst. 3 písm. f)
Čl. 8 odst. 3 písm. f)	Čl. 8 odst. písm. g)
Čl. 8 odst. 3 druhý pododstavec	Čl. 8 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 8 odst. 4	Čl. 8 odst. 4
Článek 9	Článek 9
Článek 10	Článek 10
Článek 11	Článek 11
Článek 12	Článek 12
Článek 13	Článek 13
Článek 14	Článek 14
Čl. 15 odst. 1	Čl. 15 odst. 1 první pododstavec
—	Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 15 odst. 2	Čl. 15 odst. 2
—	Čl. 15 odst. 3
Čl. 15 odst. 3	Čl. 15 odst. 4
—	Čl. 15 odst. 5
Článek 16	—
Čl. 17 odst. 1 až 4	Čl. 16 odst. 1 až 4
—	Čl. 16 odst. 5
Čl. 17 odst. 5	Čl. 16 odst. 6
Čl. 18 odst. 1 až 8	Čl. 17 odst. 1 až 8
Čl. 18 odst. 9 první a druhý pododstavec	Čl. 17 odst. 9 první a druhý pododstavec
—	Čl. 17 odst. 9 třetí pododstavec
—	Článek 17a
Článek 19	Článek 18
Čl. 20 návětí	Čl. 19 odst. 1
Čl. 20 odst. 1 první pododstavec písm. a) až c)	Čl. 19 odst. 2 první pododstavec písm. a) až c)
—	Čl. 19 odst. 2 první pododstavec písm. e) až h)
Čl. 20 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 20 odst. 2	—
Čl. 20 odst. 3	Čl. 19 odst. 2 první pododstavec písm. d)
Čl. 20 odst. 4	—
Čl. 20 odst. 5	Čl. 19 odst. 3
Čl. 20 odst. 6	Čl. 19 odst. 4
Článek 21	Článek 20
Čl. 22 odst. 1	Čl. 21 odst. 1
—	Čl. 21 odst. 2
Čl. 22 odst. 2 až 4	Čl. 21 odst. 3 až 5
Čl. 23 odst. 1 až 5	Čl. 22 odst. 1 až 5
—	Čl. 22 odst. 6
Čl. 24 odst. 1 první pododstavec	Čl. 23 odst. 1 první pododstavec
Čl. 24 odst. 1 druhý pododstavec	—
—	Čl. 23 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 24 odst. 2 až 3	Čl. 23 odst. 2 až 3
Čl. 24 odst. 4	Čl. 22 odst. 6
Článek 25	Článek 24
Článek 26	Článek 25
Článek 27	Článek 26
Článek 28	Článek 27
—	Článek 28
Článek 29	Článek 29
Čl. 30 odst. 1 až 2	Čl. 30 odst. 1 až 2
Čl. 30 odst. 3	—
Článek 31	Článek 31
Článek 32	Článek 32
Čl. 33 odst. 1	Článek 33
Čl. 33 odst. 2	—
Článek 34	Článek 34
Příloha I	—
Příloha II	Příloha I
Příloha III	Příloha II

_____________

Choose the experimental features you want to try