EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016PC0235

Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013

COM/2016/0235 final - 2016/0124 (NLE)

V Bruselu dne 29.4.2016

COM(2016) 235 final

2016/0124(NLE)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 143 final}
{SWD(2016) 144 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) zahájila v roce 2002 v celosvětovém měřítku diskuse ohledně kompletního a aktuálního souboru mezinárodních norem pro odvětví rybolovu s cílem zajistit řádnou ochranu rybářů na celosvětové úrovni. V roce 2007 tyto diskuse vyústily v přijetí Úmluvy o práci v odvětví rybolovu 1 . Jediným členským státem, který tuto úmluvu doposud ratifikoval, je Francie 2 .

V roce 2007 Komise zahájila první fázi konzultace se sociálními partnery EU podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a vyzvala sociální partnery EU, aby „posoudili možnosti společné iniciativy na podporu používání ustanovení nové úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v rámci EU“ 3 . Všeobecná konfederace zemědělských družstev v Evropské unii (dále jen „Cogeca“), Evropská federace pracovníků v dopravě (dále jen „ETF“) a Sdružení vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (dále jen „Europêche“) zahájily jednání v roce 2009. Dne 21. května 2012 byla uzavřena dohoda, která byla následně dne 8. května 2013 pozměněna. Dne 10. května 2013 požádali sociální partneři EU Komisi, aby jejich dohodu v souladu s čl. 155 odst. 2 SFEU provedla prostřednictvím rozhodnutí Rady.

Účelem tohoto návrhu je provést dohodu týkající se provádění úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007, kterou uzavřely Cogeca, ETF a Europêche.

Prostřednictvím tohoto návrhu hodlá Komise zlepšit pracovní a životní podmínky rybářů pracujících na plavidlech plujících pod vlajkou některého členského státu EU stanovením konsolidovaného právního rámce, který vyhovuje pracovním podmínkám v odvětví mořského rybolovu.

   Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tato iniciativa odpovídá prioritě Komise dosáhnout hlubšího a spravedlivějšího jednotného trhu, a to zejména jejímu sociálnímu rozměru. Je v souladu s prací Komise směřující ke spravedlivému a skutečně celoevropskému trhu práce, který pracovníkům zajišťuje řádnou ochranu a udržitelná pracovní místa 4 . To zahrnuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, sociální ochranu a práva spojená s pracovní smlouvou.

Právní ustanovení EU upravující životní a pracovní podmínky rybářů jsou obsažena v řadě právních nástrojů, zejména v pracovněprávních směrnicích EU a v předpisech EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V případě záležitostí, které právní předpisy EU neupravují, jako je právo na lékařskou péči na pevnině, nárok na repatriaci a lékařské osvědčení o způsobilosti rybářů, si členské státy EU zavedly velmi rozdílné normy.

Soulad s ostatními politikami Unie

Právě probíhá hodnocení ex post acquis EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a řada otázek, které jsou pro revizi právních předpisů EU klíčové, dosud nebyla zodpovězena, zejména pokud jde o novou stavbu a přesný obsah ustanovení budoucího právního rámce EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zúčastněné strany během přípravných prací upozornily na potřebu sjednotit stávající předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro námořní odvětví a odvětví rybolovu s nedávno přijatými úmluvami MOP, jako je úmluva MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007. Je zřejmé, že dohoda doplňuje stávající acquis EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a uvádí je do souladu s úmluvou. Při budoucí revizi rámce EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude muset být dohoda zohledněna.

Ke zlepšování životních a pracovních podmínek rybářů přispívá EU rovněž prostřednictvím společné rybářské politiky 5 , jejímž cílem je zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury přispívaly k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální soudržnosti. Ze zdravých populací ryb následně těží rybáři. Při udržitelném hospodaření se zdroji se zvýší konkurenceschopnost odvětví rybolovu EU, což povede k vytváření nových pracovních příležitostí.

Cíle společné rybářské politiky jsou rovněž podporovány na mezinárodní úrovni, čímž je zajištěno, aby rybolovné činnosti EU mimo vody EU vycházely ze stejných zásad a norem, jako jsou ty, které se používají na základě práva Unie, a podporovaly rovné podmínky pro hospodářské subjekty EU a hospodářské subjekty třetích zemí. Za tímto účelem EU aktivně usiluje o vedoucí postavení při posilování výkonnosti regionálních a mezinárodních rybářských organizací, s cílem umožnit jim lépe chránit a řídit mořské živé zdroje v jejich oblasti působnosti, kromě jiného potíráním nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu 6 .

Spouštěcím faktorem nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu jsou špatné zdravotní a bezpečnostní normy i špatné pracovní podmínky, které jsou rovněž i jedním z jeho následků. Provozovatelé stojí před rozhodnutím, zda budou provádět nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, protože to znamená nižší náklady omezených zdravotních, bezpečnostních a jiných kontrol pracovních podmínek. Pracovníci na plavidlech provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov jsou ale ohroženi vykořisťováním, neboť neexistuje způsob, jak na plavidlech provádějících nezákonné aktivity zajistit důstojné pracovní podmínky. Očekává se, že zlepšením sociální situace rybářů se sníží riziko zneužívání a zvýší náklady provádění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, a ten se tak stane méně atraktivním. Důsledné uplatňování úmluv MOP v celosvětovém měřítku by tak mělo pozitivní dopad jak na pracovní podmínky rybářů, tak míru výskytu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Začleněním dohody sociálních partnerů týkající se úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu do právních předpisů EU bude mít EU silnější pozici, aby mohla provádění úmluvy podporovat v partnerských zemích celého světa.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

V čl. 155 odst. 2 SFEU se stanoví, že „dohody uzavřené na úrovni Unie se provádějí buď podle stávajících postupů a zvyklostí sociálních partnerů a členských států, nebo v záležitostech týkajících se článku 153 rozhodnutím Rady na návrh Komise na základě společné žádosti smluvních stran. Evropský parlament je o tom informován.“

Cílem dohody, kterou uzavřely Cogeca, ETF a Europêche, je v souladu s čl. 153 odst. 1 písm. a) a b) SFEU zlepšit pracovní a životní podmínky pracovníků na palubě rybářských plavidel s ohledem na minimální požadavky pro práci na palubě, podmínky výkonu služby, ubytování a stravu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zdravotní péči. Ustanovení čl. 155 odst. 2 je proto vhodným právním základem pro návrh Komise.

Subsidiarita

Potřebu opatření na úrovni EU odůvodňuje skutečnost, že mořský rybolov je přeshraniční odvětví s celosvětovou působností. Rybářská plavidla se plaví pod vlajkami různých států EU, působí i mimo teritoriální vody dotčeného členského státu EU, ve vodách v jurisdikci jiných členských států a v mezinárodních vodách. Zámořské loďstvo EU působí v mezinárodních vodách (na volném moři) a řídí se dvoustrannými dohodami se zeměmi mimo EU.

Navzdory rozhodnutí Rady, kterým se členské státy EU zmocňují ratifikovat úmluvu MOP č. 188 7 , je proces ratifikace velmi pomalý. Ratifikace pouze ze strany některých členských států EU by rybářům nezajistila podobnou úroveň důstojných životních a pracovních podmínek v EU a rovné podmínky konkurenceschopnosti mezi členskými státy EU. Nadále by tak platily různé normy, a to zejména v otázkách, které dosud nejsou zahrnuty do právních předpisů EU, jako jsou lékařská osvědčení pro rybáře, nárok na repatriaci a na lékařskou péči na pevnině. Nadále by pro rybáře v EU existovaly různé pracovní podmínky. Členské státy, které úmluvu ratifikovaly, by se navíc oproti státům, které tak neučinily, ocitly v odlišném konkurenčním postavení. Navrhovaná směrnice vychází ze stávajících mezinárodních norem a norem EU, přičemž zohledňuje zvláštní pracovní prostředí v odvětví. Zajišťuje podobnou úroveň důstojných životních a pracovních podmínek a rovné podmínky konkurenceschopnosti mezi členskými státy EU tím, že díky ní normy obsažené v úmluvě MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007, na které směrnice odkazuje, vstoupí v platnost současně a budou jednotně provedeny ve všech členských státech EU. Situaci rybářů uvádí do souladu s jinými námořnickými profesemi 8 .

Proporcionalita

Navrhovaná směrnice splňuje požadavek proporcionality, jelikož je krokem k dosažení cílů stanovených za účelem zlepšení životních a pracovních podmínek pracovníků a představuje soudržný právní rámec stanovující minimální normy. Omezuje se pouze na provedení aktualizovaných norem obsažených v úmluvě MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v právu Unie. Základem opatření je dohoda, kterou mezi sebou uzavřeli zástupci zaměstnavatelů a pracovníků v odvětví.

Ponechává členským státům EU volnost, zda pro pracovníky zachovají stávající normy nebo stanoví příznivější normy, a flexibilitu zohlednit specifika jejich vnitrostátní situace. V důsledku toho dává návrh prostor v otázce volby konkrétních prováděcích opatření.

Volba nástroje

Zvoleným nástrojem je směrnice. Pojem „rozhodnutí“ v čl. 155 odst. 2 SFEU je použit ve svém všeobecném významu, aby bylo možné vybrat legislativní nástroj v souladu s článkem 288 SFEU. Úkolem Komise je navrhnout nejvhodnější ze tří druhů závazných nástrojů uvedených v daném článku (nařízení, směrnice nebo rozhodnutí).

Článek 296 SFEU stanoví, že „neuvádějí-li Smlouvy druh aktu, který má být přijat, zvolí jej orgány pro jednotlivé případy v souladu s platnými postupy a se zásadou proporcionality.“

V tomto případě je jasné, že vzhledem k typu a obsahu dohody sociálních partnerů bude nejvhodnější, pokud ji členské státy a/nebo sociální partneři uplatní prostřednictvím ustanovení, která provedou ve svém vnitrostátním právu. Nejvhodnějším nástrojem je proto směrnice Rady. Komise se rovněž domnívá, že dohoda by neměla být součástí samotného návrhu směrnice, ale měla by k němu být připojena jako příloha.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

V čl. 155 odst. 1 SFEU se stanoví, že pokud si to sociální partneři přejí, mohou na úrovni EU uzavírat smluvní vztahy včetně dohod. SFEU nevyžaduje, aby předtím vedli konzultace s jinými stranami. S ohledem na transparentnost procesu a na roli, kterou sociálním partnerům přiznává článek 155 SFEU, nebyly prováděny žádné další veřejné konzultace 9 .

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Na podporu posouzení nákladů a přínosů dohody byla zadána externí studie 10 . Konzultanti identifikovali příslušné orgány a sociální partnery ve všech členských státech a požádali o informace o vnitrostátních právních předpisech týkajících se životních a pracovních podmínek v odvětví mořského rybolovu a o potenciálních očekávaných dopadech provádění dohody.

Přiměřené posouzení dopadů

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy 11 a ve snaze umožnit sboru komisařů přijetí informovaného rozhodnutí vypracovaly útvary Komise přiměřené posouzení dopadů, jehož součástí je i posouzení reprezentativnosti smluvních stran a zákonnosti ustanovení dohody vůči právnímu rámci EU.

Reprezentativnost sociálních partnerů EU

Při posuzování žádosti sociálních partnerů EU o provedení jejich dohody v právu Unie podle článku 155 SFEU zkoumá Komise reprezentativnost a mandát sociálních partnerů pro oblast, které se dohoda týká. Tím je zajištěno, že žádost je v souladu s ustanoveními SFEU a že dohoda může počítat s širokou podporou stran, kterých se skutečně týká.

Pro organizace zastupující sociální partnery na evropské úrovni platí v souladu s článkem 1 rozhodnutí Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 tato kritéria: „a) patří k určitým odvětvím nebo kategoriím a jsou organizovány na evropské úrovni;

b) skládají se z organizací, které jsou samy nedílnou a uznávanou částí struktury sociálních partnerů členského státu, mají oprávnění sjednávat dohody a jsou reprezentativní ve více členských státech; a

c) mají odpovídající organizační struktury k zajištění své aktivní účasti na práci výborů (pro kolektivní vyjednávání).“

Tyto podmínky by měly být splněny v okamžiku, kdy byla dohoda podepsána. Chorvatsko nebylo v okamžiku podpisu dohody dosud členem EU. Za účelem posouzení reprezentativnosti sociálních partnerů EU vypracovala Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) v roce 2012 studii.

Dohoda se týká pracovních podmínek v odvětví mořského rybolovu, které odpovídá odvětvovému vymezením Výboru pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu. Pokrytí výboru a pokrytí dohody je tudíž rovnocenné. K sociálním partnerům zapojeným do výboru patří na straně zaměstnavatelů Europêche a Cogeca a na straně pracovníků ETF.

Europêche má podle studie reprezentativnosti vypracované v roce 2012 nadací Eurofound členy v 11 členských státech EU 12 . Dvě organizace zaměstnavatelů mají status pozorovatele (LV a LT).

Cogeca zastupuje všeobecné a konkrétní zájmy evropských družstev činných v zemědělství, lesnictví, rybolovu a zemědělsko-potravinářské oblasti. Členy napojené na mořský rybolov má v 11 členských státech 13 . Vezmeme-li v úvahu jak členy v Cogeca, tak v Europêche, je na straně zaměstnavatelů ve výboru zastoupeno celkem 16 členských států.

ETF na straně pracovníků má členy napojené na mořský rybolov v 11 členských státech 14 . To znamená, že rybáři v 11 členských státech 15 nejsou zastoupeni. Podle údajů o zaměstnanosti v odvětví se nicméně ve většině těchto zemí jedná přibližně o 1 000 pracovníků (ve většině těchto členských států je zaměstnanost značně nižší). Irsko, Řecko, Rumunsko a Švédsko mají sice více než 1 000 rybářů, ale velká část z nich jsou osoby samostatně výdělečně činné.

Závěrem lze říci, že s výjimkou Portugalska a Rumunska mají všechny členské státy své organizace zaměstnavatelů činné v odvětví mořského rybolovu zastoupeny na evropské úrovni, přičemž v Rumunsku se jedná o relativně malé odvětví. V sociálním dialogu EU je zastoupeno osm členských států, jež z hlediska celkové zaměstnanosti tvoří 84 % odvětví a v přepočtu na plný pracovní úvazek 87 % odvětví. Z toho lze vyvodit, že sociální partneři, kteří dohodu podepsali, jsou pro dané odvětví reprezentativní, a mohou proto Komisi žádat o provedení dohody v souladu s článkem 155 SFEU.

Zákonnost ustanovení

Komise prověřovala zákonnost dohody. Prozkoumala všechna ustanovení a nezjistila, že by některé z nich bylo v rozporu s právem Unie. Povinnosti, které by byly uloženy členským státům, nevyplývají přímo z dohody mezi sociálními partnery. Spíše by plynuly z jejího provádění rozhodnutím Rady, tj. směrnicí. Působnost dohody a její obsah spadají pod oblasti vymezené v čl. 153 odst. 1 SFEU. Rozšíření působnosti některých ustanovení dohody na osoby samostatně výdělečně činné není v rozporu s čl. 153 odst. 1 písm. a), neboť hlavním cílem je a podmínkou daného rozšíření je chránit zdraví a bezpečnost pracovníků na palubě téhož plavidla. Toto rozšíření již v rámci stávajícího acquis EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je pro toto odvětví použitelné, existuje. Ustanovení čl. 3 odst. 3 dohody obsahuje ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany, která pracovníkům zajišťuje zachování stávající úrovně ochrany. V článku 4 dohody se stanoví, že dohodou nejsou dotčeny zákony, rozsudky ani právní zvyklosti ani dohody mezi vlastníky rybářských plavidel a rybáři zajišťující rybářům příznivější podmínky, než jsou podmínky stanovené dohodou.

Varianty politik a posouzení nákladů a přínosů

Komise může žádost smluvních stran o provedení dohody legislativním aktem pouze schválit, nebo zamítnout. Nemůže znění dohody změnit. Nemůže od sociálních partnerů na úrovni EU vyžadovat, aby dohodu prováděli sami, neboť takové rozhodnutí je podle čl. 155 odst. 2 SFEU výsadou sociálních partnerů.

Komise tudíž může zvažovat pouze jednu variantu politiky. Tato varianta (tj. opatření stanovená v dohodě) byla posouzena v rámci přiměřeného posouzení dopadů a byla srovnána se základním scénářem (tj. variantou žádných dalších opatření na úrovni EU).

Z výsledné analýzy vyplývá, že celkově se neočekává žádné významné navýšení nákladů. Náklady jsou pro jednotlivé členské státy odlišné v závislosti na tom, v jaké míře jejich vnitrostátní právní předpisy již odpovídají ustanovením dohody. Některé náklady vzniknou jednorázově (např. náklady související s provedením dohody ve vnitrostátních právních předpisech) a některé náklady se budou opakovat (např. náklady spojené s lékařskými osvědčeními, která se budou muset pravidelně obnovovat, náklady na repatriaci atd.).

V případě členských států, jejichž předpisy již jsou v souladu s většinou ustanovení dohody, budou náklady omezené. V případě členských států, které budou muset změnit určité aspekty svých vnitrostátních právních předpisů týkající se například lékařského osvědčení, nároku na repatriaci a posouzení rizik, zůstávají náklady na pracovníka nebo podnik celkově přiměřené cíli, kterého má být dosaženo. Celkové náklady na repatriaci, lékařská osvědčení a posouzení rizik se odhadují mezi 1,3 milionu a 8 miliony EUR. Vezme-li se v úvahu, že roční obrat odvětví činí 6,9 miliardy EUR, představovaly by náklady nejvýše 0,11 % celkového obratu odvětví.

Dohoda zlepší životní a pracovní podmínky v odvětví mořského rybolovu, pokud jde o pracovní dobu, minimální věk, lékařské osvědčení, posuzování rizik, ubytování, stravu a vodu na palubě a lékařskou péči na palubě plavidla. Tím, že stanoví minimální normy platné v celé EU, vytvoří také v EU pro odvětví rovné podmínky.

Pro zaměstnavatele sníží dohoda výskyt nehod při práci, pracovních úrazů a nemocí z povolání, povede k větší produktivitě, ke snížení nákladů na úhrady škody a ke zmírnění fluktuace pracovníků. Pro pracovníky sníží riziko nehod a/nebo nemocí. Tím se jim zmenší riziko ztráty výdělečné schopnosti. Dále jim umožní déle setrvat v odvětví. Dohoda rovněž zvýší atraktivitu odvětví pro mladé a kvalifikované pracovníky.

Pokud jde o vnitrostátní orgány, povede dohoda ke snížení nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Celkově se přínos pro pracovníky, zaměstnavatele a vnitrostátní orgány během období pěti let odhaduje v rozmezí 1,2 milionu a 19,7 milionu EUR.

Ze srovnání variant a z analýzy nákladů a přínosů lze vyvodit, že dohoda splňuje stanovené cíle při celkově přiměřených nákladech a že vhodným nástrojem pro její provedení je směrnice.

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Takřka 90 % podniků v odvětví mořského rybolovu tvoří mikropodniky pouze s jedním plavidlem. Na základě dostupných údajů lze předpokládat, že významným podílem se jedná o plavidla provozovaná vlastníky nebo plavidla provozovaná velitelem s jednou nebo dvěma dalšími osobami samostatně výdělečně činnými či zaměstnanci na palubě. Na vlastníky provozující plavidla se dohoda nevztahuje, neboť se považují za osoby samostatně výdělečně činné.

Dohoda bude mít vzhledem ke specifické struktuře odvětví mořského rybolovu dopad především na mikropodniky se zaměstnanci nebo tam, kde pracují osoby samostatně výdělečně činné společně se zaměstnanci. Nicméně není pravděpodobné, že by v porovnání se stávající situací byla negativně ovlivněna jejich konkurenceschopnost. Stanovením minimálních norem na úrovni EU se vytvoří rovné podmínky, a tudíž zlepší konkurenční postavení. Zlepšením pracovních podmínek se zvýší produkce, sníží se náklady úhrad škody v případě pracovních úrazů, nemocí z povolání nebo nehod při práci a dojde ke snížení fluktuace pracovníků.

Kromě toho zahrnuje dohoda možnost, aby ji členské státy pro určité kategorie rybářů nebo plavidel prováděly postupně během období pěti let.

Základní práva

Cíle tohoto návrhu jsou v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, konkrétně s právy chráněnými článkem 20 (Rovnost před zákonem), článkem 31 (Slušné a spravedlivé pracovní podmínky) a článkem 32 (Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Aniž jsou dotčena ustanovení dohody o návazných opatřeních a přezkumu ze strany smluvních stran, bude Evropská komise po konzultaci se sociálním partnery na evropské úrovni monitorovat provádění směrnice provádějící dohodu. Směrnici vyhodnotí pět let po jejím vstupu v platnost.

Informativní dokumenty

Členské státy jsou povinny zaslat Komisi znění vnitrostátních předpisů provádějících směrnici a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a směrnicí. Směrnice upravuje řadu aspektů životních a pracovních podmínek rybářů, jako jsou pracovní doba, minimální věk, obsah pracovní smlouvy, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, lékařská osvědčení pro rybáře a požadavky na složení posádky. Vnitrostátní právní předpisy členských států proto problematiku tohoto návrhu obvykle upravují v řadě různých legislativních textů (zákoník práce, právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví, ustanovení specifická pro určité odvětví), což bude vyžadovat systémový přístup a výklad.

Návrh obsahuje i řadu prvků, které dříve v právních předpisech EU nebyly upraveny, jako je lékařské osvědčení, konkrétní podrobnosti týkající se jakosti potravin a vody a konkrétní záležitosti týkající se ubytování na palubě rybářských plavidel. Má-li být zajištěn soulad s minimálními požadavky zavedenými návrhem, jsou zapotřebí jednoznačné informace o provedení těchto nových ustanovení a řešení. Tak bude moci Komise zajistit provádění požadavků obsažených ve směrnici, které mají chránit bezpečnost a zdraví pracovníků, zajistit větší flexibilitu podniků a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky.

Odhadovaná dodatečná administrativní zátěž spojená se zasláním informativních dokumentů není neúměrná (jedná se o jednorázové zaslání, které by nemělo vyžadovat zapojení mnoha organizací). Informativní dokumenty mohou být efektivněji zpracovány členskými státy.

Vzhledem k výše uvedenému se navrhuje, aby se členské státy zavázaly oznámit Komisi svá prováděcí opatření prostřednictvím jednoho či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k provedení ve vnitrostátním právu.

Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho působnost měla být rozšířena na Evropský hospodářský prostor.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh je strukturován takto:

Článek 1

Prostřednictvím tohoto článku se dohoda mezi sociálními partnery stává závaznou, což je cílem rozhodnutí Rady podle čl. 155 odst. 2 SFEU.

Článek 2

Na základě článku 2 stanoví směrnice pouze minimální požadavky a ponechává členským státům volnost přijmout opatření, která jsou pro pracovníky v dotčené oblasti příznivější. Jeho cílem je výslovně zaručit již dosaženou úroveň ochrany pracovníků a zajistit, aby se na ochranu při práci vztahovaly pouze nejvíce příznivé normy.

Články 3 až 6

Články 3 až 6 obsahují obvyklá ustanovení týkající se provedení ve vnitrostátním právu členských států, včetně povinnosti stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce. Článek 5 obsahuje ustanovení o předložení zprávy. Cílem článku 5 je monitorovat provedení a uplatňování směrnice v členských státech, pokud jde o životní a pracovní podmínky v odvětví, a provést její hodnocení. V souvislosti s tím budou zkoumány údaje o počtu nehod, pracovních úrazů a zdravotních problémů v odvětví.

Článek 6 uvádí datum vstupu směrnice v platnost. Článek 7 upřesňuje, komu je směrnice určena.

Podrobné vysvětlení ustanovení přílohy návrhu

Článek 1 (Definice)

Dohoda definuje, co se pro její účely rozumí těmito pojmy: a) rybolovnou činností, b) komerčním rybolovem, c) příslušným orgánem, d) konzultací, e)    vlastníkem rybářského plavidla nebo vlastníkem, f) rybářem, g) pracovní smlouvou rybáře, h) rybářským plavidlem nebo plavidlem, i) délkou, j) délkou mezi kolmicemi, k) velitelem, l) službou náboru a umísťování a m) soukromou agenturou práce. Odstavec 2 definuje význam těchto pojmů pro účely dohody.

Článek 2 (Oblast působnosti)

Článek 2 stanoví, že dohoda se vztahuje na všechny rybáře zaměstnané na palubě rybářského plavidla zapojeného do komerčního rybolovu, které je zapsáno v členském státě EU nebo pluje pod vlajkou tohoto státu. Dohoda se rovněž vztahuje na samostatně výdělečně činné rybáře pracující zároveň s pracovníky na stejném plavidle s cílem zajistit ochranu celkového zdraví a bezpečnosti pracovníků na témže plavidle. Toto rozšíření na osoby samostatně výdělečně činné je v souladu se stávajícími právními předpisy EU. V čl. 2 odst. 2 se stanoví, že v případě pochybností, zda je rybářské plavidlo zapojeno do komerčního rybolovu, musí tuto otázku po konzultaci rozhodnout příslušný orgán. Podle čl. 2 odst. 3 mohou členské státy po konzultaci rozšířit ochranu stanovenou v dohodě pro rybáře pracující na plavidlech dlouhých 24 metrů a více na rybáře pracující na menších plavidlech.

Článek 3 (Uplatňování dohody)

V odstavci 1 se stanoví, že členský stát může po konzultaci a na základě objektivních důvodů vyloučit z požadavků této dohody nebo jejích určitých ustanovení omezené kategorie rybářů nebo rybářských plavidel, pokud uplatňování dohody vyvolává zásadní problémy ve vztahu ke konkrétním podmínkám výkonu služby rybářů nebo provozu rybářského plavidla. Odstavec 2 uvádí, že v případě vyloučení některých kategorií rybářů nebo rybářských plavidel podle odstavce 1 musí příslušný orgán postupně rozšířit dohodu na všechny kategorie rybářů nebo rybářských plavidel do pěti let od vstupu dohody v platnost. Odstavec 3 obsahuje ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany.

Článek 4 (Ustanovení o příznivějších podmínkách)

Tento článek obsahuje doložku o příznivějších ustanoveních, na základě které nesmí být ustanoveními dohody dotčeny zákony, rozsudky ani právní zvyklosti zajišťující rybářům příznivější podmínky, než jsou v dohodě.

Článek 5 (Odpovědnosti vlastníků rybářských plavidel, velitelů a rybářů)

V čl. 5 odst. 1 se stanoví, že se daný článek použije, aniž je dotčena směrnice 93/103/ES 16 . Podle odstavce 2 má vlastník rybářského plavidla odpovědnost za zajištění toho, že velitel má k dispozici nezbytné zdroje a zařízení ke splnění povinností vyplývajících z dohody. Ustanovení čl. 5 odst. 3 obsahuje demonstrativní výčet různých činností, za které odpovídá velitel, aby zajistil bezpečnost a zdraví rybářů na palubě plavidla. Podle čl. 5 odst. 4 nesmí vlastník rybářského plavidla bránit veliteli přijímat rozhodnutí, která jsou nezbytná z hlediska bezpečnosti rybářů, plavidla a jeho bezpečné plavby a bezpečného provozu. Ustanovení čl. 5 odst. 5 ukládá rybářům povinnost dodržovat oprávněné příkazy velitele a příslušná opatření týkající se bezpečnosti a zdraví.

Článek 6 (Minimální věk)

Článek 6 se použije, aniž je dotčena směrnice 94/33/ES 17 . Podle odstavce 2 je minimální věk pro práci na palubě rybářského plavidla 16 let pod podmínkou, že se na dotčenou osobu podle vnitrostátního práva již nevztahuje povinná školní docházka. Za stejných podmínek mohou práci na palubě rybářských plavidel vykonávat patnáctiletí mladiství účastnící se odborného vzdělávání v oblasti rybolovu.

V čl. 6 odst. 3 se stanoví, že příslušné orgány mohou oprávnit osoby ve věku 15 let k vykonávání lehké práce během školních prázdnin. Příslušné orgány musí po konzultaci určit povolené druhy práce a stanovit podmínky, za kterých je taková práce vykonávána, a požadované přestávky na odpočinek. V čl. 6 odst. 4 se stanoví, že minimální věk pro činnosti na palubě plavidel, které ze své povahy nebo kvůli okolnostem, za kterých jsou vykonávány, mohou ohrozit zdraví, bezpečnost, tělesný, duševní či sociální vývoj, vzdělávání nebo mravy mladých lidí, je 18 let. Podle čl. 6 odst. 5 musí být tyto činnosti určeny vnitrostátními právními a správními předpisy nebo je po konzultaci musí určit příslušné orgány. V čl. 6 odst. 6 se stanoví, že mladí lidé od uvedeného věku mohou tyto činnosti provádět za podmínky, že je plně chráněno jejich zdraví, bezpečnost, tělesný, duševní či sociální vývoj, vzdělávání nebo mravy a že tyto osoby obdržely specifické pokyny nebo absolvovaly odborné vzdělání a dokončily školení o bezpečnosti před vyplutím na moře.

V čl. 6 odst. 7 je definována „noc“. Ustanovení obsahuje zákaz noční práce pro osoby mladší 18 let. Příslušné orgány mohou učinit výjimku v případech, kdy by byla jinak narušena účinná odborná příprava rybářů nebo kdy specifická povaha povinnosti nebo akreditovaný program odborné přípravy vyžaduje, aby rybáři mladší 18 let vykonávali povinnosti v noci. Příslušný orgán musí po konzultaci určit, že noční práce nebude mít škodlivý vliv na jejich zdraví nebo dobré životní podmínky. Ustanovení čl. 6 odst. 8 obsahuje doložku o příznivějších ustanoveních.

Články 7 až 9 (Lékařská prohlídka / lékařské osvědčení)

Článek 7

Podle čl. 7 odst. 1 jsou rybáři povinni mít na palubě platné lékařské osvědčení, které potvrzuje jejich způsobilost k vykonávání povinností na palubě. V odstavci 2 se stanoví, že výjimky z uplatňování odstavce 1 lze udělit s přihlédnutím k bezpečnosti a zdraví rybářů, velikosti plavidla, dostupnosti lékařské pomoci a evakuace, délce trvání plavby, oblasti výkonu činností a typu rybolovné činnosti. Na základě odstavce 3 nelze tyto výjimky uplatnit v případě rybářů, kteří pracují na rybářském plavidle dlouhém 24 metrů a více nebo kteří běžně zůstávají na moři po dobu delší tří dnů. Příslušný orgán může v naléhavých případech udělit výjimku a povolit rybáři pracovat po dobu omezeného a určeného trvání, než je možné získat lékařské osvědčení, avšak pouze za předpokladu, že rybář musí vlastnit lékařské osvědčení z nedávné doby, kterému již vypršela platnost.

Článek 8

Článek 8 stanoví, že členské státy musí přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření, kterými se stanoví povaha a četnost lékařských prohlídek a forma, obsah a platnost lékařských osvědčení. Rovněž musí přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření, kterými se stanoví právo na další, závazné vyšetření nezávislým lékařem, jenž byl jmenován za rozhodce, v případě, že bylo osobě vydání osvědčení zamítnuto nebo jí bylo osvědčení vydáno, ačkoli uvedla, že se cítí nezpůsobilá k vykonávání práce, nebo jí bylo vydání osvědčení zamítnuto, přičemž zdravotní důvody pro zamítnutí již pominuly.

Článek 9

Článek 9 stanoví další minimální požadavky na lékařské osvědčení pro rybáře pracující na palubě plavidla dlouhého 24 metrů a více nebo plavidla, které běžně zůstává na moři po dobu delší tří dnů.

Článek 10 (Obsazení posádkou)

Článek 10 stanoví, že vlastníci rybářských plavidel musí zajistit, aby byla rybářská plavidla obsazena dostatečným a bezpečným počtem pracovníků z hlediska zajištění bezpečné plavby a bezpečného provozu plavidla a aby byla řízena způsobilými veliteli. Žádný číselně vyjádřený limit není stanoven. Odstavec 2 stanoví podrobnější požadavky pro plavidla dlouhá 24 metrů a více. Odstavec 3 dává příslušnému orgánu možnost stanovit pro plavidla dlouhá 24 metrů a více alternativní požadavky. Ty musí napomáhat obecnému předmětu a cíli tohoto článku a článku 11 a musí splňovat požadavky odstavce 2 a nesmí ohrožovat bezpečnost a zdraví rybářů při práci.

Článek 11 (Pracovní doba a doba odpočinku)

Článek 11 stanoví pracovní dobu a dobu odpočinku rybářů spadajících do působnosti této dohody, kdy průměrná týdenní pracovní doba činí 48 hodin pro referenční období nepřesahující 12 měsíců. Na výše uvedené rybáře se nepoužijí články 3 až 6 včetně ani články 8 a 21 směrnice 2003/88/ES 18 . Na ostatní rybáře se směrnice 2003/88/ES bude nadále vztahovat.

V odstavci 2 se stanoví, že za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví rybářů a v zájmu omezení únavy musí být s přihlédnutím k mezím stanoveným v odstavcích 3 a 4 stanovena maximální pracovní doba a minimální doba odpočinku v daném období. Tyto doby mohou být stanoveny právním předpisy, správní dohodou nebo kolektivní smlouvou. Odstavec 3 stanoví maximální pracovní dobu a minimální dobu odpočinku v období 24 hodin a maximální pracovní dobu v období sedmi dnů. V odstavci 4 jsou uvedena omezení týkající se rozdělení doby odpočinku.

Odstavec 5 povoluje odchylky od maximálního referenčního období, maximální pracovní doby a minimální doby odpočinku z objektivních nebo technických důvodů nebo z důvodů týkajících se organizace práce. Tyto odchylky budou, pokud možno, muset být v souladu se stanovenými normami a umožňovat poskytnutí další náhradní doby odpočinku. Mohou přihlížet k častějším nebo delším dobám dovolené nebo k poskytnutí náhradní dovolené rybářům. Odstavec 6 stanoví, že pokud jsou stanoveny odchylky od mezí pro pracovní dobu a dobu odpočinku, musí rybáři obdržet náhradní doby odpočinku, jakmile je to proveditelné.

Odstavec 7 stanoví, že v nouzových situacích může velitel, než dojde k obnovení normální situace, požadovat od pracovníka, aby pracoval po dobu nezbytnou k zajištění bezpečnosti osob, úlovku nebo samotného plavidla nebo za účelem poskytnutí pomoci osobám nebo plavidlům v nouzi. Jakmile se obnoví normální situace, musí velitel zajistit, aby všichni rybáři, kteří během plánované doby odpočinku pracovali, čerpali odpovídající dobu odpočinku.

Odstavec 8 zavádí, že členské státy EU mohou stanovit, že rybáři pracující na palubě rybářských plavidel, která na základě právních předpisů nejsou oprávněna provozovat svou činnost během období přesahujícího jeden měsíc, si během uvedeného období musí vybrat dovolenou za kalendářní rok.

Článek 12 (Seznam členů posádky)

Tento článek stanoví, že na každém rybářském plavidle musí být veden seznam členů posádky. Seznam členů posádky musí být před vyplutím plavidla nebo okamžitě po vyplutí plavidla sdělen oprávněným osobám na pevnině. Příslušný orgán určí, komu a kdy má být seznam členů posádky poskytnut a za jakým účelem nebo jakými účely.

Pracovní smlouva rybáře (články 13 až 18)

Článek 13

Článek 13 stanoví, že ustanovení v článcích 14 až 18 se použijí, aniž je dotčena směrnice 91/533/EHS 19 .

Článek 14

Tento článek stanoví, že každý členský stát EU musí prostřednictvím právních a správních předpisů nebo jiných opatření požadovat, aby rybáři, kteří jsou zaměstnáni na palubě rybářského plavidla, měli písemnou pracovní smlouvu, která je pro ně srozumitelná. Pracovní smlouva rybáře musí být v souladu s ustanoveními dohody a zejména s její přílohou I, která upravuje minimální náležitosti obsahu pracovní smlouvy rybáře.

Článek 15

Členské státy EU musí přijmout vnitrostátní právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se a) postupů, které zajistí, aby mohl rybář vyhledat poradenství v otázce obsahu jeho pracovní smlouvy ještě před jejím uzavřením; b) v příslušných případech vedení záznamů podle smlouvy; a c) prostředků k urovnání sporů v souvislosti s pracovní smlouvou rybáře.

Článek 16

Tento článek stanoví, že rybář musí obdržet kopii své pracovní smlouvy. Kopie musí být na požádání poskytnuta jiným stranám v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi. Kopie pracovní smlouvy rybáře se musí nacházet na palubě plavidla a musí být rybářům k dispozici.

Článek 17

Tento článek stanoví, že články 14 až 16 a příloha I této dohody se nevztahují na vlastníky rybářského plavidla, kteří plavidlo provozují sami bez pomoci jiných osob.

Článek 18

Tento článek ukládá vlastníkovi rybářského plavidla odpovědnost za zajištění toho, že každý rybář zaměstnaný na palubě plavidla má písemnou pracovní smlouvu rybáře. Tato pracovní smlouva musí být podepsána všemi dotčenými smluvními stranami, tj. rybářem, zaměstnavatelem a/nebo zástupci nebo jinými dotčenými smluvními stranami.

Článek 19 (Repatriace)

V čl. 19 odst. 1 se stanoví, že členské státy EU musí zajistit, aby rybáři pracující na plavidlech, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou zapsána pod jejich plnou soudní pravomocí a vplují do přístavu cizí země, měli nárok na repatriaci. Nárok na repatriaci existuje v případě, kdy pracovní smlouva rybáře vypršela nebo byla ukončena z oprávněných důvodů jednou nebo více stranami uvedené smlouvy nebo kdy rybář není nadále schopen plnit povinnosti požadované pracovní smlouvou rybáře nebo se od něho nedá očekávat, že je bude za určitých okolností plnit (např. nehody při práci, nemoci z povolání nebo pracovní úrazy). Nárok na repatriaci mají i rybáři, kteří jsou z výše uvedených důvodů z plavidla převezeni do přístavu cizí země.

V čl. 19 odst. 2 se stanoví, že náklady na repatriaci nese vlastník rybářského plavidla, s výjimkou případu, kdy se rybář podle vnitrostátních právních a správních předpisů nebo jiných opatření dopustil závažného porušení svých povinností vyplývajících z pracovní smlouvy rybáře. Podle čl. 19 odst. 3 musí členské státy EU stanovit přesné okolnosti, které rybáře opravňují k repatriaci, jako je maximální trvání období služby na palubě a místa určení, kam mohou být rybáři repatriováni.

V čl. 19 odst. 4 se stanoví, že pokud vlastník rybářského plavidla nezajistí repatriaci, musí ji zajistit členský stát. Členský stát bude oprávněn vymáhat úhradu nákladů od vlastníka rybářského plavidla. Ustanovení čl. 19 odst. 5 umožňuje vlastníkovi rybářského plavidla vymáhat náklady na základě smluvních ujednání s třetí stranou.

Článek 20 (Soukromé služby trhu práce)

V čl. 20 odst. 1 se stanoví, že se daný článek použije, aniž je dotčena směrnice 2008/104/ES 20 . V čl. 20 odst. 2 je objasněno, že pro účely tohoto článku sestávají soukromé služby trhu práce ze služeb náboru a umísťování a ze služeb soukromých agentur práce. Ustanovení čl. 20 odst. 3 požaduje, aby členské státy soukromým agenturám práce zakázaly používat prostředky, mechanismy nebo seznamy, jejichž záměrem je zabránit rybářům v nástupu do práce. Poplatky ani jiné úhrady za soukromé služby trhu práce nesmí nést přímo či nepřímo, zcela nebo částečně rybář. Podle čl. 20 odst. 4 mohou členské státy, které ratifikovaly úmluvu MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007, pokud na to mají právo, delegovat určité odpovědnosti vyplývající z uvedené úmluvy na soukromé agentury práce. Musí být zohledněny meze stanovené úmluvou.

Články 21 až 25 dohody obsahují ustanovení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména pokud jde o stravu a ubytování.

V čl. 21 odst. 1 se stanoví, že se články 21 až 25 použijí, aniž je dotčena směrnice 93/103/ES. Vnitrostátní předpisy, kterými jsou články 22 až 25 provedeny ve vnitrostátním právu, musí být dodržovány s řádným ohledem na hygienu a celkové bezpečnostní a zdravotní podmínky a pohodlí.

Podle článku 22 musí členské státy přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se mimo jiné velikosti a kvality ubytování, stravy a pitné vody na plavidlech, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou zapsána pod jejich plnou soudní pravomocí. Článek 23 stanoví, že každý členský stát EU musí přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby ubytování mělo dostatečnou velikost a kvalitu a bylo vybavené s ohledem na provoz plavidla a na dobu, po kterou rybáři pobývají na palubě. Zejména musí být zohledněny záležitosti vyjmenované v článku 23, mezi něž patří schválení plánů konstrukce nebo modifikace rybářských plavidel, co se týče ubytovacích prostor, údržba ubytovacích prostor a prostor lodní kuchyně, ventilace, topení, chlazení a osvětlení, zmírnění nadměrného hluku a vibrací, umístění, velikost, konstrukční materiály, nábytek a vybavení různých místností a jiných ubytovacích prostor, sanitární zařízení a dodávka dostatečného množství teplé a studené vody a postupy pro řešení stížností, jež se týkají ubytování, které nesplňuje požadavky této dohody.

Článek 24 stanoví, že členské státy EU musí přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se potravin a vody na palubě plavidla. Konkrétně, že potraviny, které jsou převáženy a podávány na palubě, musí mít dostatečnou výživovou hodnotu a jakost a musí jich být dostatečné množství. Pitná voda musí mít dostatečnou jakost a být k dispozici v dostatečném množství. Vlastník rybářského plavidla musí potraviny a vodu rybářům poskytovat bezplatně. Za tyto náklady však může být v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy požadována náhrada v podobě provozních nákladů, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, kterou se řídí podílový systém, nebo pracovní smlouva rybáře. Vnitrostátní právní a správní předpisy a opatření, které má členský stát EU přijmout za účelem provedení ustanovení článků 22 až 24, musí uvést v plný účinek přílohu II dohody o ubytování na rybářském plavidle.

Články 26 až 31 se týkají ochrany zdraví a zdravotní péče, ochrany v případě nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo úmrtí při provádění pracovních povinností.

Článek 26 od členských států EU požaduje, aby přijaly vnitrostátní právní a správní předpisy nebo jiná opatření, jimiž se zajistí, aby rybáři na plavidlech, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou zapsaná pod jejich plnou soudní pravomocí, měli právo na lékařskou péči na pevnině a právo být včas dopraveni na pevninu za účelem poskytnutí lékařské péče v případě vážné nemoci nebo vážného úrazu. Rybáři musí být vlastníkem rybářského plavidla zajištěna zdravotní péče a ochrana zdraví po dobu, kdy je na palubě nebo kdy přistál v přístavu mimo zemi příslušnou pro sociální zabezpečení rybáře. V případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu musí mít rybář přístup k náležité zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy nebo zvyklostmi. Článek 27 stanoví, že na zdravotní péči a ochranu zdraví na palubě podle čl. 26 písm. b) se vztahují použitelná ustanovení směrnice 92/29/EHS 21 a článek 28 dohody. Zdravotní péče a ochrana zdraví musí rovněž zahrnovat lékařskou péči a materiální pomoc a podporu, pokud rybář přistál v cizím přístavu mimo zemi příslušnou pro jeho sociální zabezpečení.

V souladu s článkem 28 dohody musí členské státy EU přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření zavádějící k ustanovením směrnice 92/29/EHS další požadavky, které zohledňují mimo jiné oblast výkonu činností, délku trvání plavby a počet rybářů na palubě. Uvedený článek kromě toho stanoví, že za účelem provádění lékařské konzultace musí být plavidla vybavena zařízením pro komunikaci prostřednictvím rádia nebo družice a musí mít na palubě lékařskou příručku, kterou přijal nebo schválil příslušný orgán, nebo nejaktuálnější vydání Mezinárodní lékařské příručky pro lodi (International Medical Guide for Ships).

Článek 29 stanoví, že členské státy EU musí přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby: a) byla zdravotní péče podle čl. 26 písm. b) a článku 28 rybáři poskytována zdarma; b) do doby, než bude rybář repatriován, byl vlastník rybářského plavidla odpovědný za náklady na jeho lékařskou péči v rozsahu, ve kterém náklady nehradí země příslušná pro sociální zabezpečení rybáře.

V článku 30 se stanoví, že vnitrostátní právní a správní předpisy mohou povolit výjimku z této odpovědnosti týkající se úhrady nákladů na lékařskou péči, pokud k úrazu nedošlo během výkonu služby na plavidle nebo pokud byla nemoc po dobu zapojení do pracovních činností zatajována nebo pokud může vlastník rybářského plavidla dokázat, že úraz nebo nemoc vznikly na základě úmyslného nesprávného konání rybáře.

Ustanovení čl. 31 odst. 1 členské státy EU zavazuje k přijetí opatření, kterými rybářům zajistí ochranu v případě nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo úmrtí při provádění pracovních povinností. V čl. 31 odst. 2 se uvádí, že v případě nemoci nebo úrazu způsobených nehodou při práci má rybář nárok na náhradu v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy. Podle čl. 31 odst. 3 je za tuto ochranu a náhradu odpovědný vlastník rybářského plavidla, pokud je nehradí země příslušná pro sociální zabezpečení rybáře. V článku 32 se stanoví, že vlastník rybářského plavidla může finanční odpovědnost podle článků 29 a 31 dohody zajistit prostřednictvím pojištění nebo jiných programů.

Články 33 až 36 včetně se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a prevence nehod.

Článek 33 stanoví, že články 34 až 36 se použijí, aniž jsou dotčeny směrnice 89/391/EHS 22 , 92/29/EHS 23 a 93/103/ES 24 .

Článkem 34 se stanoví, že členské státy EU mají povinnost přijmout právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se prevence nemocí z povolání, pracovních úrazů a nehod při práci, včetně hodnocení a řízení rizika a školení rybářů. Školení rybářů musí zahrnovat mimo jiné školení o rybářském náčiní, které budou používat, a o činnostech, do kterých budou zapojeni. Dále musí zahrnovat povinnosti vlastníků rybářských plavidel, rybářů a jiných dotčených osob, přičemž musí být vzata v úvahu zejména bezpečnost a ochrana zdraví při práci rybářů mladších 18 let. Vnitrostátní právní a správní předpisy nebo jiná opatření se musí týkat také evidence a prošetřování nehod na palubě plavidel a zakládání společných výborů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo (po konzultaci s vnitrostátními sociálními partnery) jiných orgánů.

Článek 35 se vztahuje na všechna rybářská plavidla s ohledem na počet rybářů na palubě, oblast výkonu činností a délku trvání plavby. Stanoví povinnosti příslušných orgánů a vlastníků rybářských plavidel, pokud jde o prevenci nemocí z povolání, pracovních úrazů a nehod při práci na palubě a hodnocení a řízení rizik. Kromě toho jsou v článku stanoveny jejich povinnosti ve vztahu k informování a školení rybářů ohledně vybavení, způsobů zacházení s daným vybavením a základní bezpečnosti a ve vztahu k zajištění osobního ochranného oděvu a pomůcek.

V článku 36 se uvádí, že rybáři nebo jejich zástupci se musí účastnit hodnocení rizik.

Článek 37 (Změny)

Tento článek stanoví, že po případné změně kteréhokoli ustanovení úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007, a pokud to požaduje kterákoli ze smluvních stran, se musí provést přezkum uplatňování dohody a jejích příloh. Po případné změně acquis EU, která by mohla mít vliv na tuto dohodu, a pokud to požaduje kterákoli ze smluvních stran, se musí provést přezkum uplatňování dohody.

Článek 38 (Závěrečná ustanovení)

Tento článek stanoví, že dohoda vstoupí v platnost v den, kdy v platnost vstoupí úmluva MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007.

Příloha I (Pracovní smlouva rybáře) specifikuje obsah pracovní smlouvy rybáře.

Příloha II (Ubytování na rybářském plavidle) 

Příloha specifikuje svou oblast působnosti a možná rozšíření (příslušným vnitrostátním orgánem, je-li to proveditelné a/nebo možné). Upravuje celou řadu specifických otázek, zejména pokud jde o ubytování na palubě, avšak obsahuje také ustanovení o záležitostech, jako jsou strava a pitná voda, a o kontrolách prováděných velitelem nebo na základě jeho zmocnění. Pro účely této přílohy se stanoví definice a) dohody, b) nového plavidla a c) stávajícího plavidla.

2016/0124 (NLE)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 155 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sociální partneři mohou v souladu s čl. 155 odst. 2 SFEU společně žádat, aby byly dohody jimi uzavřené na úrovni Unie prováděny rozhodnutím Rady na návrh Komise.

(2)Dne 14. června 2007 přijala Mezinárodní organizace práce Úmluvu o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 25 , jejímž cílem je vytvořit jediný ucelený nástroj k doplnění mezinárodních norem o životních a pracovních podmínkách pro toto odvětví, který zahrnuje pozměněné a aktualizované normy obsažené ve stávajících mezinárodních úmluvách a doporučeních týkajících se rybářů a rovněž základní zásady obsažené v dalších mezinárodních úmluvách o práci.

(3)V souladu s čl. 154 odst. 2 SFEU konzultovala Komise se sociálními partnery, zda podpořit používání ustanovení Úmluvy o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v rámci EU 26 .

(4)Přejíce si provést první krok přispívající ke kodifikaci sociálního acquis EU v odvětví mořského rybolovu a pomoci vytvořit pro dané odvětví v EU rovné podmínky, uzavřely dne 8. května 2013 Všeobecná konfederace zemědělských družstev v Evropské unii, Evropská federace pracovníků v dopravě a Sdružení vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii dohodu týkající se provádění Úmluvy o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (dále jen „dohoda“). Dne 10. května 2013 požádaly tyto organizace Komisi, aby jejich dohodu provedla v souladu s čl. 155 odst. 2 SFEU rozhodnutím Rady.

(5)Pro účely článku 288 Smlouvy je vhodným nástrojem pro provedení dohody směrnice.

(6)Komise vypracovala návrh směrnice v souladu se svým sdělením ze dne 20. května 1998 27 o přizpůsobení a podpoře sociálního dialogu na úrovni Společenství s přihlédnutím k reprezentativnosti smluvních stran a zákonnosti každého ustanovení dohody.

(7)Touto směrnicí by neměla být dotčena žádná stávající ustanovení Unie, která jsou specifičtější nebo zajišťují vyšší úroveň ochrany všem rybářům.

(8)Tato směrnice by neměla sloužit jako odůvodnění pro snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se vztahuje dohoda.

(9)Tato směrnice a dohoda k ní přiložená stanovují minimální normy. Členské státy a sociální partneři mohou zachovat nebo zavést příznivější ustanovení.

(10)Aniž by byla dotčena ustanovení dohody o návazných opatřeních a přezkumu ze strany sociálních partnerů na úrovni EU, monitoruje Evropská komise provádění této směrnice a dohody a provede jejich hodnocení.

(11)Směrnice vstoupí v platnost současně s Úmluvou o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 a sociální partneři si přejí, aby vnitrostátní opatření provádějící tuto směrnici vstoupila v platnost nejdříve dnem vstupu uvedené Úmluvy o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v platnost.

(12)Dohoda se vztahuje na rybáře pracující na jakékoli pozici na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru na palubě rybářských plavidel zapojených do komerčního rybolovu, plujících pod vlajkou některého členského státu EU nebo zapsaných pod plnou soudní pravomocí některého členského státu EU.

(13)S cílem chránit bezpečnost a ochranu zdraví při práci rybářů, kteří pracují na jakékoli pozici na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru, se může dohoda dále vztahovat na všechny ostatní rybáře, kteří se nacházejí na palubě stejného rybářského plavidla.

(14)Pojmy používané v dohodě, které v ní nejsou zvlášť definovány, mohou stejně jako u jiných směrnic z oblasti sociální politiky používajících obdobné pojmy definovat členské státy v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi za předpokladu, že uvedené definice odpovídají obsahu dohody.

(15)Tato směrnice a dohoda k ní přiložená by měly brát v úvahu ustanovení o řízení rybolovné kapacity obsažená v nařízení (EU) č. 1380/2013 28 .

(16)Pokud členské státy přijmou všechna nezbytná opatření, aby zajistily, že mohou kdykoli zaručit výsledky stanovené touto směrnicí, mohou prováděním této směrnice pověřit na základě jejich společné žádosti sociální partnery.

(17)Na základě čl. 155 odst. 2 SFEU informovala Komise Evropský parlament a zaslala mu znění svého návrhu směrnice obsahující dohodu.

(18)Tato směrnice ctí základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, a zejména články 20, 31 a 32 uvedené listiny.

(19)Jelikož cílů této směrnice, která má zlepšit životní a pracovní podmínky a chránit zdraví a bezpečnost pracovníků v odvětví mořského rybolovu, které je přeshraničním odvětvím spadajícím do oblasti příslušnosti různých členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Evropská unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(20)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 29 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu jedním či více dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Touto směrnicí se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii, Evropskou federací pracovníků v dopravě a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii dne 8. května 2013.

Znění dohody je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 2

1.Členské státy mohou zachovat nebo zavést předpisy, které jsou pro pracovníky příznivější než ustanovení této směrnice.

2.Provádění této směrnice není za žádných okolností dostatečným důvodem odůvodňujícím snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice. Tím nejsou dotčena práva členských států a sociálních partnerů přijmout v reakci na změny okolností právní a správní předpisy nebo smluvní ujednání, která se liší od těch, jež jsou platná v době přijetí této směrnice, za předpokladu, že jsou vždy dodrženy minimální požadavky stanovené touto směrnicí.

3.Používáním a výkladem této směrnice nejsou dotčena ustanovení Unie ani vnitrostátní předpisy, zvyklosti či praxe, které dotčeným pracovníkům zajišťují příznivější podmínky.

Článek 3

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů, které byly přijaty podle této směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Komise po konzultaci s členskými státy a sociálními partnery na úrovni Unie předloží Radě nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku 6 zprávu o provádění, používání a hodnocení této směrnice.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vstupu úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 v platnost.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1) http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::P12100_ILO_CODE:C188.
(2) Francie úmluvu ratifikovala v říjnu 2015. Norsko, které je členem EHP, úmluvu ratifikovalo v lednu 2016.
(3) KOM(2007) 591 v konečném znění.
(4) Projev předsedy Jean-Clauda Junckera o stavu Unie přednesený dne 9. září 2015 na půdě Evropského parlamentu.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES, Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(6) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999, Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
(7) Rozhodnutí Rady 2010/321/EU ze dne 7. června 2010, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (úmluva č. 188), Úř. věst. L 145, 11.6.2010, s. 12.
(8) Takový právní rámec již v právu Unie existuje pro námořníky: směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES, Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30.
(9) http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/tool_7_en.htm.
(10) ICF International, „Study on Costs and Benefits of a Council Decision implementing the European sectoral social partners’ Agreement concerning the implementation of the Work in Fishing Convention, 2007 of the ILO“ (Studie nákladů a přínosů rozhodnutí Rady, kterým se provádí evropská odvětvová dohoda sociálních partnerů týkající se provádění úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007), prosinec 2015.
(11) SWD (2015) 111 final.
(12) BE, DE, DK, ES, FR, EL, IT, NL, PL, SE a UK.
(13) CY, DE, EE, ES, FR, EL, IE, IT, MT, NL a SI.
(14) BE, BG, DE, DK, ES, FR, IT, NL, PL, PT a UK.
(15) CY, EE, EL, IE, FI, LV, LT, MT, RO, SE a SI.
(16) Směrnice Rady 93/103/ES ze dne 23. listopadu 1993 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rybářských plavidlech (třináctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 307, 13.12.1993, s. 1.
(17) Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků, Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12.
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.
(19) Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání, Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.
(21) Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel, Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19.
(22) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(23) Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel, Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19.
(24) Směrnice Rady 93/103/ES ze dne 23. listopadu 1993 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rybářských plavidlech (třináctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 307, 13.12.1993, s. 1.
(25) http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::P12100_ILO_CODE:C188
(26) KOM(2007) 591 v konečném znění.
(27) COM(1998) 322 final.
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES, Úř. věst. L 354, 28.12.2013.
(29) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
Top

V Bruselu dne 29.4.2016

COM(2016) 235 final

PŘÍLOHA

Dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007

návrhu směrnice Rady,

kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013

{SWD(2016) 143 final}
{SWD(2016) 144 final}


PŘÍLOHA

Dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007

SOCIÁLNÍ PARTNEŘI EU

V ODVĚTVÍ MOŘSKÉHO RYBOLOVU,

(1)Všeobecná konfederace zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA);

(2)Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF); a

(3)Sdružení vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche),

s ohledem na:

(1)Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 153 až 155 této smlouvy,

(2)úmluvu Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (dále jen „úmluva č. 188“ nebo „úmluva“),

(3)doporučení MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (dále jen „doporučení č. 199“),

(4)doporučení MOP o pracovních vztazích z roku 2006 (dále jen „doporučení č. 198“),

(5)pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce, kteří provádějí inspekce v souladu s Úmluvou o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (úmluva č. 188), přijaté výkonným orgánem MOP na 309. zasedání ve dnech 13.–19. listopadu 2010 (dále jen „pokyny pro státní přístavní inspekci“),

(6)rozhodnutí Rady 2010/321/EU ze dne 7. června 2010, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (úmluva č. 188),

(7)sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (KOM(2011) 306 v konečném znění) nazvané Přezkum uplatňování ustanovení s ohledem na pracovníky na palubě námořních rybářských plavidel obsažených ve směrnici 2003/88/ES,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Na 96. zasedání Mezinárodní konference práce přijala dne 14. června 2007 Mezinárodní organizace práce (MOP) Úmluvu o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (úmluva č. 188).

(2)Úmluva č. 188 byla přijata 437 hlasy, 2 hlasy byly proti a 22 členů se zdrželo hlasování. Všichni přítomní zástupci vlád (53 hlasů), všichni přítomní zástupci pracovníků (25 hlasů) a všichni přítomní zástupci zaměstnavatelů (22 hlasů) ze zde zastoupených 27 členských států Evropské unie (dále jen „členské státy“) hlasovali pro přijetí úmluvy.

(3)Na odvětví rybolovu má značný dopad globalizace a je třeba podporovat a chránit práva rybářů.

(4)MOP považuje rybolov v porovnání s jinými povoláními za nebezpečné povolání.

(5)Cílem úmluvy č. 188 je zajistit, aby rybáři na palubě rybářských plavidel měli řádné pracovní podmínky s ohledem na minimální požadavky pro práci na palubě, podmínky výkonu pracovních povinností, ubytování a stravu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zdravotní péči a sociální zabezpečení.

(6)Úmluva č. 188 po členech MOP vyžaduje, aby v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy vykonávaly jurisdikci a kontrolu nad rybářskými plavidly, která plují pod jejich vlajkou, a to zřízením systému pro zajištění souladu s požadavky úmluvy.

(7)Ustanovení čl. 155 odst. 2 SFEU stanoví, že dohody uzavřené na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“) lze provádět rozhodnutím Rady na návrh Evropské komise na základě společné žádosti sociálních partnerů EU. S ohledem na to se sociální partneři rozhodli zahájit jednání o uzavření dohody, jíž se provádí některé části úmluvy č. 188, v mezích stanovených v článku 153 SFEU.

(8)Sociální partneři EU se domnívají, že tato iniciativa je velmi důležitá pro to, aby podpořila členské státy k ratifikaci úmluvy, čímž budou vytvořeny rovné podmínky v EU i ve zbývající části světa pro záležitosti týkající se pracovních a životních podmínek rybářů na palubě rybářských plavidel.

(9)Sociální partneři EU považují dohodu za první krok přispívající ke kodifikaci sociálního acquis v odvětví rybolovu.

(10)Některé aspekty úpravy pracovní doby pracovníků na palubě námořních rybářských plavidel se v současné době řídí ustanoveními článku 21 směrnice 2003/88/ES. Ačkoli články 13 a 14 úmluvy č. 188 poskytují rybářům celkově nižší úroveň ochrany než uvedená směrnice, některá ustanovení článku 14 úmluvy mají naopak vyšší úroveň ochrany. Proto se sociální partneři EU dohodli na tom, že uvedená ustanovení sloučí. Výsledkem je celkově vyšší úroveň ochrany. Jedná se o tato ustanovení: konzultace příslušného orgánu s vnitrostátními sociálními partnery EU před tím, než se stanoví minimální úroveň ochrany; dodatečný účel omezení únavy; náhradní doba odpočinku v případě odchylek povolených od minimální doby odpočinku nebo maximální pracovní doby a lepší ochrana po nouzových situacích.

(11)Ustanovení úmluvy č. 188 týkající se kvality zdravotní péče, ubytovacích prostor, stravy, životních podmínek, náhrady v případě nebezpečí nebo nemoci a sociální ochrany by měla být považována za ustanovení spadající do oblasti působnosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rybářů s ohledem na zvláštní rysy práce vykonávané na palubě rybářského plavidla, jako jsou zeměpisná izolace, únava a povaha, a to převážně fyzická povaha, práce, která má být vykonávána.

(12)Úmluva č. 188 se vztahuje na všechny rybáře (dále jen „rybáři“), kteří jsou v jejím čl. 1 písm. e) definováni jako „každá osoba zaměstnaná nebo najatá na jakoukoliv pozici či provádějící povolání na palubě rybářského plavidla, včetně osob pracujících na palubě, které jsou placeny na základě podílu na úlovku, ale kromě pilotů, námořní posádky, jiných osob v trvalém služebním poměru vůči orgánům státní správy, osob, které mají základnu na pobřeží a provádějí práci na palubě rybářského plavidla a pozorovatelů rybářských oblastí“. Z důvodu omezení stanovených v SFEU nemají sociální partneři EU pravomoc dohodnout se na textech určených k provádění rozhodnutím Rady, jež mají dopad na rybáře, kteří nepracují na základě pracovní smlouvy ani v pracovním poměru. Avšak skutečnost, že pro tyto rybáře platí rozdílné normy, nebo žádné takové normy neexistují, ačkoli se nacházejí na stejném plavidle s rybáři, kteří pracují na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru, může mít dopad na celkovou bezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně životních a pracovních podmínek, rybářů s pracovní smlouvou nebo v pracovním poměru. S cílem chránit rybáře, kteří pracují na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru, se sociální partneři EU domnívají, že je proto odůvodněné, aby se tato dohoda vztahovala nejen na rybáře, kteří pracují na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru, ale také na všechny ostatní rybáře, kteří se nacházejí na stejném plavidle.

(13)Vhodným nástrojem pro provádění této dohody je směrnice ve smyslu článku 288 SFEU, která je závazná pro členské státy, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům,

vyzývají členské státy, aby:

(1)ratifikovaly úmluvu č. 188 vzhledem k jednomyslnému postoji členských států v době jejího přijetí a rovněž kvůli významným rozdílům v oblasti působnosti a také v oblastech, na něž se vztahuje úmluva na jedné straně a tato dohoda na straně druhé;

(2)vytvořily jednotný platný doklad, jenž je uveden v článku 41 úmluvy č. 188 a který má být používán v celé Evropské unii;

(3)vytvořily harmonizovanou politiku v oblasti státní přístavní inspekce rybářských plavidel, na něž se vztahuje úmluva č. 188, přičemž taková politika má vycházet z pokynů pro státní přístavní inspekci a má být prováděna v celé Evropské unii,

společně požadují:

provedení této dohody směrnicí Rady,

SE DOHODLI TAKTO:



ČÁST 1

DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

DEFINICE

Článek 1

Pro účely této dohody se rozumí:

(a)rybolovnou činností lov, nebo lov a zpracování, ryb či jiných živých mořských zdrojů;

(b)komerčním rybolovem všechny rybolovné činnosti s výjimkou rybolovu pro vlastní potřebu a rekreačního rybolovu;

(c)příslušným orgánem ministr, ministerstvo nebo jiný orgán určený členským státem jako orgán s pravomocí vydávat a vymáhat předpisy, nařízení či jiné pokyny s účinností zákona ohledně předmětu dotčeného ustanovení;

(d)konzultací konzultace poskytovaná příslušným orgánem zastupitelským organizacím dotčených zaměstnavatelů a pracovníků, a zejména zastupitelským organizacím vlastníků rybářských plavidel a rybářů tam, kde existují;

(e)vlastníkem rybářského plavidla nebo vlastníkem vlastník rybářského plavidla nebo jakákoli jiná organizace či osoba, například správce, zástupce nebo nájemce plavidla v nájmu typu „bareboat charter“, která převzala odpovědnost za provoz plavidla od vlastníka a která při převzetí uvedené odpovědnosti souhlasila s převzetím povinností vyplývajících pro vlastníky rybářských plavidel z této dohody, bez ohledu na to, zda jakákoli jiná organizace nebo jiná osoba plní některé povinnosti jménem vlastníka rybářského plavidla;

(f)rybářem každá osoba zaměstnaná nebo najatá nebo pracující na jakékoli pozici na palubě rybářského plavidla za podmínek stanovených v článku 2, avšak s výjimkou přístavních lodivodů a pozemního personálu vykonávajícího práce na palubě rybářského plavidla v přístavišti;

(g)pracovní smlouvou rybáře pracovní smlouva, články smlouvy nebo jiná podobná ujednání nebo jakákoli jiná smlouva upravující životní a pracovní podmínky rybáře na palubě rybářského plavidla;

(h)rybářským plavidlem nebo plavidlem jakákoli loď nebo člun plující pod vlajkou některého členského státu nebo zapsané pod plnou soudní pravomocí některého členského státu, jakékoli povahy, bez ohledu na formu vlastnictví, které se používají nebo mají být použity pro účely komerčního rybolovu;

(i)délkou (L) 96 % celkové délky na vodorysce na 85 % nejmenší boční lodní výšky měřené od kýlové linie, nebo délka od přední strany zádě po osu kormidlového pně na vodorysce, jestliže by tato byla větší; u plavidel konstruovaných se skloněným kýlem je vodoryska, na které je měřena délka, souběžná s konstruovanou vodoryskou;

(j)délkou mezi kolmicemi vzdálenost mezi přední a zadní kolmicí; přední kolmice je totožná s přední stranou zádě na vodorysce, na které je měřena délka (L); zadní kolmice je totožná s osou kormidlového pně na této vodorysce;

(k)velitelem rybář, který velí rybářskému plavidlu;

(l)službou náboru a umísťování jakákoli osoba, společnost, instituce, agentura nebo jiná organizace ve veřejném či soukromém sektoru, která se zabývá prováděním náborů rybářů jménem vlastníků rybářských plavidel či umísťováním rybářů na rybářských plavidlech;

(m)soukromou agenturou práce jakákoli osoba, společnost, instituce, agentura nebo jiná organizace v soukromém sektoru, která se zabývá zaměstnáváním nebo najímáním rybářů s cílem jejich zprostředkování vlastníkům rybářských plavidel, kteří jim přidělují úkoly a dohlížejí na plnění těchto úkolů.

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 2

1. S výjimkou případů, kdy je v této dohodě uvedeno jinak, se tato dohoda vztahuje na:

(a)všechny rybáře pracující na jakékoli pozici na základě pracovní smlouvy nebo v pracovním poměru na všech rybářských plavidlech zapojených do komerčního rybolovu;

(b)všechny ostatní rybáře, kteří se nacházejí na stejném plavidle jako rybáři uvedení v písmenu a), aby se zajistila ochrana celkové bezpečnosti a zdraví.

2. V případě pochybností, zda je plavidlo zapojeno do komerčního rybolovu, by taková otázka měla být po konzultaci rozhodnuta příslušným orgánem.

3. Kterýkoli členský stát může po konzultaci zcela nebo částečně rozšířit ochranu stanovenou v této dohodě pro rybáře pracující na plavidlech dlouhých 24 metrů a více na rybáře pracující na menších plavidlech.

Článek 3

1. V případech, kdy uplatňování této dohody vyvolává zvláštní problémy zásadní povahy ve vztahu ke konkrétním podmínkám výkonu služby rybářů nebo příslušného provozu rybářských plavidel, může členský stát po konzultaci a na základě objektivních důvodů vyloučit z požadavků této dohody nebo jejích určitých ustanovení omezené kategorie rybářů nebo rybářských plavidel.

2. V případě vyloučení podle předchozího odstavce přijme příslušný orgán patřičná opatření k postupnému rozšíření požadavků vyplývajících z této dohody na všechny kategorie dotčených rybářů nebo rybářských plavidel nejpozději do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

3. Uplatňování tohoto článku neodůvodňuje za žádných okolností snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se v době vstupu této dohody v platnost vztahuje právo EU.

Článek 4

Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčeny zákony, rozsudky ani právní zvyklosti nebo dohody mezi vlastníky rybářských plavidel a rybáři zajišťující rybářům příznivější podmínky, než jsou podmínky stanovené touto dohodou.



ČÁST 2

OBECNÉ ZÁSADY 

ODPOVĚDNOSTI VLASTNÍKŮ RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL, VELITELŮ A RYBÁŘŮ

Článek 5

1. Tento článek se použije, aniž je dotčena směrnice 93/103/ES.

2. Vlastník rybářského plavidla má celkovou odpovědnost za zajištění toho, že velitel má k dispozici nezbytné zdroje a zařízení ke splnění povinností vyplývajících z této dohody.

3. K tomu, aby zajistil bezpečnost rybářů na palubě a bezpečný provoz plavidla, je velitel odpovědný mimo jiné za tyto činnosti:

(a)provádění takového dohledu, který zajistí, že rybáři vykonávají svoji práci v největší možné míře v co nejlepších podmínkách pro jejich bezpečnost a zdraví;

(b)vedení rybářů způsobem, který respektuje bezpečnost a zdraví, včetně prevence únavy;

(c)umožnění školení o bezpečnosti a zdraví při práci na palubě; a

(d)zajištění shody s bezpečností plavby, držení hlídek a souvisejících osvědčených námořních pravidel.

4. Vlastník rybářského plavidla nesmí bránit veliteli v přijetí jakékoli rozhodnutí, které je podle odborného úsudku velitele nezbytné z hlediska bezpečnosti rybářů na palubě či bezpečnosti plavidla a jeho bezpečné plavby a bezpečného provozu.

5. Rybáři dodržují oprávněné příkazy velitele a příslušná opatření týkající se bezpečnosti a zdraví.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE PRÁCE NA RYBÁŘSKÝCH PLAVIDLECH

MINIMÁLNÍ VĚK

Článek 6

1. Tento článek se použije, aniž je dotčena směrnice 94/33/ES.

2. Minimální věk pro práci na palubě rybářského plavidla je 16 let, pokud se na dotčenou osobu podle vnitrostátního práva již nevztahuje povinná školní docházka. Příslušný orgán však může povolit minimální věk 15 let u osob, na které se podle vnitrostátního práva již nevztahuje povinná školní docházka a které se účastní odborného vzdělávání v oblasti rybolovu.

3. Příslušný orgán může v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi oprávnit osoby ve věku 15 let k vykonávání lehké práce během školních prázdnin. V takových případech po konzultaci určí povolené druhy práce a stanoví podmínky, za kterých bude taková práce vykonávána, a požadované přestávky na odpočinek.

4. Minimální věk pro přidělení k výkonu činností na palubě rybářských plavidel, které ze své povahy nebo kvůli okolnostem, za kterých jsou vykonávány, mohou ohrozit zdraví, bezpečnost nebo tělesný, duševní či sociální vývoj, vzdělávání nebo mravy mladých osob, nesmí být nižší než 18 let.

5. Druhy činností, na které se vztahuje odstavec 4 tohoto článku, určují vnitrostátní právní a správní předpisy nebo po konzultaci příslušný orgán s přihlédnutím k daným rizikům a platným mezinárodním normám.

6. Výkon činností, na které odkazuje odstavec 4 tohoto článku, od věku 16 let, pokud se na dotčenou mladou osobu podle vnitrostátního práva již nevztahuje povinná školní docházka, může být povolen vnitrostátními právními a správními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu po konzultaci za podmínky, že jsou plně chráněny zdraví, bezpečnost, tělesný, duševní či sociální vývoj, vzdělávání a mravy dotčených mladých osob a že dotčené mladé osoby obdržely odpovídající specifické pokyny nebo absolvovaly odborné vzdělání a dokončily základní školení o bezpečnosti před vyplutím na moře. Dodržují se požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 směrnice 94/33/ES.

7. Najímání rybářů mladších 18 let na noční práci je zakázáno. Pro účely tohoto článku je ‚noc‘ vymezena v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi a zahrnuje dobu v délce nejméně devíti hodin, počínaje nejpozději půlnocí a konče nejdříve v 5:00 hodin. Příslušný orgán může učinit výjimku z přísného dodržování omezení noční práce za podmínky, že jsou dodrženy požadavky stanovené v článku 9 směrnice 94/33/ES v případech, kdy:

(a)by byla narušena účinná odborná příprava dotčených rybářů podle stanovených programů a plánů; nebo

(b)specifická povaha povinnosti nebo akreditovaného programu odborné přípravy vyžaduje, aby rybáři, kterých se výjimka týká, vykonávali povinnosti v noci, a kdy příslušný orgán po konzultaci určí, že taková práce nebude mít škodlivý vliv na jejich zdraví nebo dobré životní podmínky.

8. Žádným z ustanovení tohoto článku nejsou dotčeny jakékoli závazky přijaté členským státem, které vyplývají z ratifikace jakékoli mezinárodní úmluvy o práci, která mladým rybářům, na které se tento článek vztahuje, zaručuje lepší ochranu.

LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA

Článek 7

1. Rybáři nesmí pracovat na palubě rybářského plavidla bez platného lékařského osvědčení, které potvrzuje způsobilost k vykonávání povinností.

2. Příslušný orgán může po konzultaci udělit výjimky z uplatňování odstavce 1 tohoto článku, s přihlédnutím k bezpečnosti a zdraví rybářů, velikosti plavidla, dostupnosti lékařské pomoci a evakuace, délce trvání plavby, oblasti výkonu činností a typu rybolovné činnosti.

3. Výjimky uvedené v odstavci 2 tohoto článku neplatí pro rybáře, který pracuje na rybářském plavidle dlouhém 24 metrů a více nebo které běžně zůstává na moři po dobu delší tří dnů. V naléhavých případech může příslušný orgán povolit rybáři pracovat na takovém plavidle po dobu omezeného a určeného trvání, než je možné získat lékařské osvědčení, za předpokladu, že rybář vlastní lékařské osvědčení z nedávné doby, kterému již vypršela platnost.

Článek 8

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření, kterými se stanoví:

(a)povaha lékařských prohlídek;

(b)forma a obsah lékařských prohlídek;

(c)vydávání lékařského osvědčení řádně kvalifikovaným lékařem nebo v případě osvědčení týkajícího se výhradně zraku osobou uznanou příslušným orgánem za způsobilou vydávat takové osvědčení; tyto osoby musí být ve svém lékařském hodnocení zcela nezávislé;

(d)četnost lékařských prohlídek a doba platnosti lékařských osvědčení;

(e)právo na další, závazné vyšetření druhým nezávislým lékařem, jenž byl členským státem jmenován za rozhodce,

i) v případě, že osobě bylo vydání osvědčení zamítnuto nebo jí byla stanovena omezení práce, kterou může vykonávat;

ii) v případě, že osoba během vyšetření uvedla, že se cítí nezpůsobilá k vykonávání svých povinností na palubě rybářského plavidla, avšak lékař provádějící vyšetření vydá lékařské osvědčení, které přesto potvrzuje, že osoba je k vykonávání povinností na palubě rybářského plavidla zdravotně způsobilá;

iii) v případě, že osobě bylo vydání osvědčení zamítnuto nebo jí byla stanovena omezení práce, kterou může vykonávat, pokud zdravotní důvody pro takové zamítnutí pominuly;

(f)další související požadavky.

Článek 9

Kromě minimálních požadavků stanovených v článcích 7 a 8 týkajících se rybářského plavidla dlouhého 24 metrů a více nebo plavidla, které běžně zůstává na moři po dobu delší tří dnů:

(a)lékařské osvědčení rybáře minimálně uvádí, že:

i) sluch a zrak dotčeného rybáře jsou uspokojivé pro to, aby rybář mohl plnit své povinnosti na plavidle; a

ii) rybář netrpí žádnými zdravotními potížemi, které by se výkonem služby na moři pravděpodobně zhoršily nebo by rybáře učinily nezpůsobilým vykonávat takovou službu nebo by ohrozily bezpečnost a zdraví ostatních osob na palubě;

b)    lékařské osvědčení je platné nejvýše po dobu dvou let; je-li však rybář mladší 18 let, je maximální doba platnosti jeden rok;

c)    pokud doba platnosti osvědčení vyprší v průběhu plavby, zůstává osvědčení v platnosti až do konce této plavby.

ČÁST 4

PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY

OBSAZENÍ POSÁDKOU

Článek 10

1. Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby vlastníci rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou nebo zapsaných pod jeho plnou soudní pravomocí zajistili, aby byla plavidla obsazena dostatečným a bezpečným počtem pracovníků z hlediska zajištění bezpečné plavby a bezpečného provozu plavidla a aby byla řízena způsobilými veliteli.

2. Kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku stanoví příslušný orgán pro rybářská plavidla dlouhá 24 metrů a více minimální počet pracovníků, kterými musí být plavidlo obsazeno z hlediska zajištění bezpečné plavby plavidla, přičemž určí počet a kvalifikace požadovaných rybářů.

3. Příslušný orgán může po konzultaci stanovit k požadavkům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku alternativní požadavky. Členský stát nicméně ověří, že takové alternativní požadavky:

(a)napomáhají plnému dosažení obecného předmětu a cíle tohoto článku a níže uvedeného článku 11;

(b)uvádějí v účinnost odstavec 2 tohoto článku; a

(c)neohrožují bezpečnost a zdraví rybářů.

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

Článek 11

1.a)    Články 3 až 6 včetně a články 8 a 21 směrnice 2003/88/ES se nepoužijí na rybáře, na které se vztahuje tato dohoda.

(b)Každý členský stát však přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby vlastníci plavidel plujících pod jeho vlajkou zajistili, aby rybáři měli nárok na dostatečný odpočinek a jejich pracovní doba byla omezena na týdenní průměr 48 hodin vypočítaný na základě referenčního období nepřesahujícího 12 měsíců.

2.a)    V mezích stanovených v odst. 1 písm. b) a v odstavcích 3 a 4 tohoto článku přijme každý členský stát po konzultaci nezbytná opatření k zajištění toho, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví rybářů a v zájmu omezení únavy:

i) byla pracovní doba omezena na maximální počet hodin, který nesmí být v daném období překročen; nebo

ii) byla v daném období zajištěna minimální doba odpočinku.

(b)    Maximální počet pracovních hodin nebo minimální počet hodin odpočinku upřesní právní a správní předpisy, kolektivní smlouvy nebo dohody mezi sociálními partnery.

3.Meze pracovní doby nebo doby odpočinku jsou tyto:

(a)maximální pracovní doba nesmí překročit:

i) 14 hodin v období 24 hodin; a

ii) 72 hodin v období sedmi dnů;

nebo

(b)minimální doba odpočinku nesmí být kratší než:

i) deset hodin v období 24 hodin; a

ii) 77 hodin v období sedmi dnů.

4.Dobu odpočinku lze rozdělit nejvýše na dvě části, z nichž jedna je dlouhá nejméně šest hodin a prodleva mezi dvěma po sobě následujícími dobami odpočinku nesmí překročit 14 hodin.

5.V souladu s obecnými zásadami ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a z objektivních nebo technických důvodů nebo z důvodů týkajících se organizace práce mohou členské státy povolit odchylky od mezí stanovených v odst. 1 písm. b) a v odstavcích 3 a 4, včetně stanovení referenčních období. Tyto odchylky musí být, pokud možno, v souladu se stanovenými normami, ale mohou přihlížet k častějším nebo delším dobám dovolené nebo k poskytnutí náhradní dovolené rybářům.

Tyto odchylky mohou být stanoveny prostřednictvím:

(a)právních a správních předpisů za předpokladu, že proběhla konzultace a bylo vyvinuto úsilí k podpoře všech příslušných forem sociálního dialogu; nebo

(b)kolektivních smluv nebo dohod mezi sociálními partnery.

6.Pokud jsou podle odstavce 5 povoleny odchylky od mezí stanovených v odstavci 3, obdrží dotčení rybáři náhradní doby odpočinku, jakmile je to proveditelné.

7.Žádné z ustanovení tohoto článku nesmí být na újmu práva velitele plavidla požadovat od rybáře, aby plnil své pracovní povinnosti po jakoukoli dobu potřebnou k zajištění bezprostředního bezpečí plavidla, osob na palubě nebo úlovku či za účelem poskytnutí pomoci jiným člunům nebo lodím či osobám, které se na moři ocitly v nouzi. Velitel tedy může dočasně zrušit rozvrh hodin odpočinku a žádat, aby rybář pracoval po nezbytnou dobu, než dojde k obnovení normální situace. Jakmile to je po obnově normální situace možné, musí velitel zajistit, aby všichni rybáři, kteří během plánované doby odpočinku pracovali, čerpali odpovídající dobu odpočinku.

8.Každý členský stát může stanovit, že rybáři na palubě rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou nebo zapsaných pod jeho plnou soudní pravomocí, která na základě vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí nesmí provozovat svou činnost během určitého období kalendářního roku přesahujícího jeden měsíc, si během uvedeného období vybírají dovolenou za kalendářní rok v souladu s článkem 7 směrnice 2003/88/ES.

SEZNAM ČLENŮ POSÁDKY

Článek 12

Na každém rybářském plavidle musí být veden seznam členů posádky, jehož kopie bude předložena oprávněným osobám na pevnině před vyplutím plavidla, nebo sdělena na pevninu okamžitě po vyplutí plavidla. Příslušný orgán určí, komu a kdy bude taková informace poskytnuta a za jakým účelem nebo jakými účely.

PRACOVNÍ SMLOUVA RYBÁŘE

Článek 13

Články 14 až 18 včetně se použijí, aniž je dotčena směrnice 91/533/EHS.

Článek 14

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření:

(a)požadující, aby rybáři pracující na plavidlech plujících pod jeho vlajkou nebo zapsaných pod jeho plnou soudní pravomocí byli chráněni pracovní smlouvou rybáře, která je pro rybáře srozumitelná a v souladu s ustanoveními této dohody; a

(b)specifikující minimální náležitosti, které mají být do pracovní smlouvy rybáře zahrnuty v souladu s ustanoveními obsaženými v příloze I této dohody.

Článek 15

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se:

(a)postupů, které zajistí, aby měl rybář příležitost přezkoumat podmínky své pracovní smlouvy rybáře a vyhledat v tomto ohledu poradenství ještě před jejím uzavřením;

(b)v příslušných případech vedení záznamů o práci rybáře vykonávané podle takové smlouvy; a

(c)prostředků k urovnání sporů v souvislosti s pracovní smlouvou rybáře.

Článek 16

Pracovní smlouva rybáře, jejíž kopie se předá rybáři, se nachází na palubě plavidla a je k dispozici rybáři a také na požádání jiným dotčeným stranám v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi.

Článek 17

Články 14 až 16 včetně a příloha I této dohody se nevztahují na vlastníka rybářského plavidla, který plavidlo také sám bez pomoci jiných osob provozuje.

Článek 18

Odpovědnost za zajištění toho, že každý rybář má písemnou pracovní smlouvu rybáře podepsanou všemi smluvními stranami, která stanovuje řádné pracovní a životní podmínky na palubě plavidla podle požadavků této dohody, nese vlastník rybářského plavidla.

REPATRIACE

Článek 19

1. Každý členský stát zajistí, aby rybáři na rybářském plavidle, které pluje pod jeho vlajkou nebo je zapsané pod jeho plnou soudní pravomocí a vpluje do přístavu cizí země, měli nárok na repatriaci v případě, kdy pracovní smlouva rybáře vypršela nebo byla ukončena z oprávněných důvodů jednou nebo více stranami uvedené smlouvy nebo kdy rybář není nadále schopen plnit povinnosti požadované pracovní smlouvou rybáře nebo se od něho nedá očekávat, že je bude za určitých okolností plnit. To platí i pro rybáře z takového plavidla, kteří jsou ze stejných důvodů převezeni z plavidla do přístavu cizí země.

2. Náklady na repatriaci, na kterou odkazuje odstavec 1 tohoto článku, nese vlastník rybářského plavidla, s výjimkou případu, kdy se rybář podle vnitrostátních právních a správních předpisů nebo jiných opatření dopustil závažného porušení svých povinností vyplývajících z pracovní smlouvy rybáře.

3. Členské státy stanoví prostřednictvím právních a správních předpisů nebo jiných opatření přesné okolnosti, které rybáře, jehož se týká odstavec 1 tohoto článku, opravňují k repatriaci, maximální trvání období služby na palubě, po jejichž uplynutí má rybář nárok na repatriaci, a místa určení, kam mohou být rybáři repatriováni.

4. Pokud vlastník rybářského plavidla nezajistí repatriaci, na kterou odkazuje tento článek, zajistí repatriaci dotčeného rybáře členský stát, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, a tento stát bude oprávněn vymáhat úhradu těchto nákladů od vlastníka rybářského plavidla.

5. Vnitrostátními právními a správními předpisy není dotčeno právo vlastníka rybářského plavidla na vymáhání nákladů na repatriaci na základě smluvních ujednání s třetí stranou.

SOUKROMÉ SLUŽBY TRHU PRÁCE

Článek 20

1. Tento článek se použije, aniž je dotčena směrnice 2008/104/ES.

2. Pro účely tohoto článku sestávají soukromé služby trhu práce ze služeb náboru a umísťování v soukromém sektoru a ze služeb soukromých agentur práce.

3. Členský stát:

(a)zakáže soukromým službám trhu práce používat prostředky, mechanismy nebo seznamy, jejichž záměrem je zabránit rybářům v nástupu do práce; a

(b)požaduje, aby poplatky ani jiné úhrady za soukromé služby trhu práce nenesl přímo či nepřímo, zcela nebo částečně rybář.

4. Žádným z ustanovení tohoto článku se členskému státu, který ratifikoval úmluvu č. 188, nebrání v případném uplatňování práva delegovat v rámci mezí stanovených uvedenou úmluvou určité odpovědnosti vyplývající z uvedené úmluvy na soukromé agentury práce.

ČÁST 5

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

STRAVA A UBYTOVÁNÍ

Článek 21

1. Články 22 až 25 včetně se použijí, aniž je dotčena směrnice 93/103/ES.

2. Vnitrostátní předpisy, kterými jsou články 22 až 25 včetně provedeny ve vnitrostátním právu, musí být dodržovány s řádným ohledem na hygienu a celkové bezpečnostní a zdravotní podmínky a pohodlí.

Článek 22

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření pro rybářská plavidla, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou zapsaná pod jeho plnou soudní pravomocí, o ubytování, stravě a pitné vodě na palubě plavidla.

Článek 23

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby ubytování na palubě rybářských plavidel, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou zapsaná pod jeho plnou soudní pravomocí, mělo dostatečnou velikost a kvalitu a bylo přiměřeně vybavené s ohledem na provoz plavidla a na dobu, po kterou rybáři pobývají na palubě. Taková opatření se musí přiměřeně zabývat zejména následujícími záležitostmi:

(a)schválením plánů konstrukce nebo modifikace rybářských plavidel, co se týče ubytovacích prostor;

(b)údržbou ubytovacích prostor a prostor lodní kuchyně;

(c)ventilací, topením, chlazením a osvětlením;

(d)zmírněním nadměrného hluku a vibrací;

(e)umístěním, velikostí, konstrukčními materiály, nábytkem a vybavením ložnic, jídelen a jiných ubytovacích prostor;

(f)sanitárními zařízeními, včetně záchodů a umýváren, a dodávkou dostatečného množství teplé a studené vody; a

(g)postupy pro řešení stížností, jež se týkají ubytování, které nesplňuje požadavky této dohody.

Článek 24

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby:

(a)potraviny, které jsou převáženy a podávány na palubě plavidla, měly dostatečnou výživovou hodnotu a jakost a byly k dispozici v dostatečném množství;

(b)pitná voda měla dostatečnou jakost a byla k dispozici v dostatečném množství; a

(c)potraviny a voda byly rybáři poskytovány vlastníkem rybářského plavidla bezplatně; za tyto náklady však může být v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy požadována náhrada v podobě provozních nákladů, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, kterou se řídí podílový systém, nebo pracovní smlouva rybáře.

Článek 25

Právní a správní předpisy nebo jiná opatření, která přijme členský stát v souladu s články 22 až 24 včetně, uvedou v plný účinek přílohu II této dohody.

OCHRANA ZDRAVÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE;

OCHRANA V PŘÍPADĚ NEMOCI Z POVOLÁNÍ, PRACOVNÍHO ÚRAZU NEBO ÚMRTÍ PŘI PROVÁDĚNÍ PRACOVNÍCH POVINNOSTÍ

Článek 26

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby rybáři na palubě rybářského plavidla, které pluje pod jeho vlajkou nebo je zapsané pod jeho plnou soudní pravomocí:

(a)bylo zajištěno právo na lékařskou péči na pevnině a právo být včas dopraven na pevninu za účelem poskytnutí lékařské péče v případě vážného úrazu nebo nemoci;

(b)byla vlastníkem rybářského plavidla zajištěna ochrana zdraví a zdravotní péče po dobu, kdy

i) je na palubě; nebo

ii) přistál v přístavu mimo zemi příslušnou pro sociální zabezpečení rybáře; a

(c)byl v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nadále zajištěn přístup k náležité zdravotní péči v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy nebo zvyklostmi.

Článek 27

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby ochrana zdraví a zdravotní péče uvedené v čl. 26 písm. b):

(a)byly předmětem použitelných ustanovení směrnice 92/29/EHS a níže uvedeného článku 28, je-li rybář na palubě; a

(b)zahrnovaly lékařskou péči a související materiální pomoc a podporu při čerpání lékařské péče, pokud rybář přistál v přístavu mimo zemi příslušnou pro sociální zabezpečení rybáře.



Článek 28

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby:

(a)léčivé přípravky a zdravotnický materiál, které mají být na palubě rybářského plavidla naloženy, byly kromě požadavků čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 92/29/EHS určeny v závislosti na oblasti výkonu činností;

(b)zvláštní vzdělání poskytované rybářům zohledňovalo kromě požadavků čl. 5 odst. 3 směrnice 92/29/EHS rovněž počet rybářů na palubě, oblast výkonu činností a délku trvání plavby;

(c)návody k použití uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 92/29/EHS byly k dispozici v jazyce a formátu srozumitelném vyškoleným rybářům uvedeným v písmenu b) tohoto článku;

(d)lékařské konzultace uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 92/29/EHS byly dostupné také prostřednictvím družicové komunikace a aby rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou nebo zapsaná pod jeho plnou soudní pravomocí byla za účelem provádění takových konzultací vybavena zařízením pro komunikaci prostřednictvím rádia nebo družice; a

(e)rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou nebo zapsaná pod jeho plnou soudní pravomocí měla na palubě lékařskou příručku, kterou přijal nebo schválil příslušný orgán, nebo nejnovější vydání Mezinárodní lékařské příručky pro lodi (International Medical Guide for Ships).

Článek 29

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření požadující, aby:

(a)byla zdravotní péče uvedená v čl. 26 písm. b) a v článku 28 rybáři poskytována v rozsahu odpovídajícím vnitrostátnímu právu a zvyklostem členského státu zdarma;

(b)do doby, než bude rybář repatriován, vlastník rybářského plavidla hradil náklady na zdravotní péči, od kterých je rybář podle písmene a) tohoto článku osvobozen, v rozsahu, ve kterém země příslušná pro sociální zabezpečení rybáře nehradí náklady ze svého systému sociálního zabezpečení; a

(c)byl vlastník rybářského plavidla odpovědný za úhradu nákladů na zdravotní péči uvedenou v čl. 26 písm. c) v rozsahu, ve kterém země příslušná pro sociální zabezpečení rybáře nehradí náklady ze svého systému sociálního zabezpečení.

Článek 30

Vnitrostátní právní a správní předpisy mohou povolit výjimku z odpovědnosti vlastníka rybářského plavidla týkající se úhrady nákladů na zdravotní péči, jak je uvedeno v čl. 29 písm. b) a c), pokud došlo k úrazu jinak než během výkonu služby na rybářském plavidle nebo pokud nemoc nebo nemohoucnost byla po dobu zapojení do pracovních činností zatajována nebo pokud vlastník rybářského plavidla dokáže, že úraz nebo nemoc vznikly na základě úmyslného nesprávného konání rybáře.



Článek 31

1. Každý členský stát přijme opatření, kterými rybářům zajistí v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy nebo zvyklostmi ochranu v případě nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo úmrtí při provádění pracovních povinností.

2. V případě úrazu způsobeného nehodou při práci nebo nemocí z povolání musí mít rybář přístup k odpovídající náhradě v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.

3. Pokud země příslušná pro sociální zabezpečení rybáře nehradí ochranu uvedenou v odstavci 1 a následně 2 tohoto článku ze svého systému sociálního zabezpečení, je za ni odpovědný vlastník rybářského plavidla.

Článek 32

S přihlédnutím k typickým rysům odvětví rybolovu může být finanční odpovědnost vlastníka rybářského plavidla podle článků 29 a 31 zajištěna

prostřednictvím:

(a)systému, který určuje odpovědnost vlastníků rybářských plavidel; nebo

(b)povinného pojištění, úhrady škody pracovníkům nebo jiných programů.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A PREVENCE NEHOD

Článek 33

Články 34 až 36 včetně se použijí, aniž jsou dotčeny směrnice 89/391/EHS, 92/29/EHS a 93/103/ES.

Článek 34

Každý členský stát přijme právní a správní předpisy nebo jiná opatření týkající se:

(a)prevence nehod při práci, nemocí z povolání a rizik spojených s prací prováděnou na palubě rybářských plavidel, včetně hodnocení a řízení rizika, školení a pokynů podávaných rybářům na palubě;

(b)školení pro rybáře v zacházení s rybářským náčiním, které budou používat, a ve znalostech rybářských činností, do kterých budou zapojeni;

(c)povinností vlastníků rybářských plavidel, rybářů a jiných dotčených osob, přičemž musí být náležitě vzata v úvahu bezpečnost a zdraví rybářů mladších 18 let;

(d)podávání zpráv o nehodách na palubě rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou nebo zapsaných pod jeho plnou soudní pravomocí a jejich prošetřování; a

(e)zakládání společných výborů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo, po konzultaci, jiných příslušných orgánů.



Článek 35

1. Požadavky tohoto článku se vztahují na všechna rybářská plavidla s ohledem na počet rybářů na palubě, oblast výkonu činností a délku trvání plavby.

2. Příslušný orgán je povinen:

(a)po konzultaci požadovat, aby vlastník rybářského plavidla v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kolektivními smlouvami a zvyklostmi ustavil postupy, které se budou uplatňovat na palubě s cílem prevence nehod při práci, pracovních úrazů a nemocí z povolání s přihlédnutím ke specifickým nebezpečím a rizikům na příslušném rybářském plavidle; a

(b)požadovat, aby vlastníci rybářských plavidel, velitelé, rybáři a jiné příslušné osoby obdrželi dostatečné a vhodné vedení, školicí materiály nebo jiné odpovídající informace o tom, jak hodnotit a řídit rizika ohrožující zdraví a bezpečnost na palubě rybářských plavidel.

3. Vlastníci rybářských plavidel jsou povinni:

(a)zajistit, aby byl každý rybář na palubě vybaven odpovídajícím osobním ochranným oděvem a pomůckami;

(b)zajistit, aby každý rybář na palubě absolvoval základní bezpečnostní školení schválené příslušným orgánem; a

(c)zajistit, aby rybáři byli dostatečně a přiměřeně seznámeni s vybavením a způsoby zacházení s daným vybavením, včetně odpovídajících bezpečnostních opatření, před použitím daného vybavení nebo zapojením do příslušných činností.

Článek 36

Hodnocení rizik týkajících se rybolovu se provádí podle potřeby za účasti rybářů nebo jejich zástupců.

ČÁST 6

ZMĚNY

Článek 37

1. Po případné změně kteréhokoli ustanovení úmluvy, a pokud to požaduje kterákoli ze smluvních stran této dohody, se přezkoumá uplatňování této dohody a jejích příloh.

2. Po případné změně evropských právních předpisů, která by mohla mít vliv na tuto dohodu, a pokud to požaduje kterákoli ze smluvních stran této dohody, se tato dohoda kdykoli vyhodnotí a přezkoumá.



ČÁST 7

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Smluvní strany tuto dohodu uzavírají s podmínkou, že nevstoupí v platnost přede dnem vstupu úmluvy v platnost. Úmluva vstupuje v platnost dvanáct měsíců po datu, kdy byly u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce (MÚP) registrovány ratifikace deseti členských států MOP, z nichž osm je pobřežními státy.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní k této dohodě své podpisy.

V Göteborgu (Švédsko) dne dvacátého prvního května roku dva tisíce dvanáct.



PŘÍLOHA I

PRACOVNÍ SMLOUVA RYBÁŘE

Pracovní smlouva rybáře obsahuje následující náležitosti, s výjimkou případů, kdy se zahrnutí jedné nebo více těchto náležitostí nepovažuje za nezbytné na základě skutečnosti, že se daná záležitost řídí jinak vnitrostátními právními a správními předpisy nebo případně kolektivní smlouvou:

(a)příjmení a další jména rybáře, datum narození nebo věk a místo narození;

(b)místo a datum uzavření smlouvy;

(c)název rybářského plavidla nebo plavidel a registrační číslo plavidla nebo plavidel, na jehož/jejichž palubě se rybář zavazuje pracovat;

(d)název zaměstnavatele nebo vlastníka rybářského plavidla nebo jiné strany smlouvy s rybářem;

(e)plavbu nebo plavby, které mají být podniknuty, pokud je to v době uzavření smlouvy možné určit;

(f)pracovní pozice, na které má být rybář zaměstnán nebo k jejímuž výkonu má být najat;

(g)pokud je to možné, místo, kde a datum, kdy se má rybář hlásit na palubě k výkonu služby;

(h)zásoby potravin, které rybáři náleží, pokud vnitrostátní právní a správní předpisy nestanoví jiný alternativní systém;

(i)výši mzdy nebo výši podílu a způsob výpočtu takového podílu, pokud se má odměňování provádět na základě takového podílu, nebo výši mzdy a podílu a způsob výpočtu podílu, pokud se má odměňování provádět na kombinovaném základě, a jakoukoli sjednanou minimální mzdu;

(j)ukončení smlouvy a podmínky takového ukončení, jmenovitě:

i) pokud byla smlouva uzavřena na dobu určitou, datum stanovené pro ukončení její platnosti;

ii) pokud byla smlouva uzavřena pro určitou plavbu, přístav určení a čas, který musí uplynout po příjezdu před tím, než bude rybář propuštěn;

iii) pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, podmínky, které opravňují kteroukoli stranu tuto smlouvu zrušit, a také požadovanou výpovědní lhůtu pro zrušení smlouvy, za předpokladu že taková lhůta nebude kratší pro zaměstnavatele nebo vlastníka rybářského plavidla nebo jinou stranu smlouvy s rybářem;

(k)délku placené dovolené za kalendářní rok nebo případně vzorec pro výpočet dovolené;

(l)krytí zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením a dávky, které má zaměstnavatel, vlastník rybářského plavidla nebo případně jiná strana či jiné strany pracovní smlouvy rybáře rybáři vyplatit;

(m)nárok rybáře na repatriaci;

(n)odkaz na případnou kolektivní smlouvu;

(o)minimální doby odpočinku v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy nebo jinými opatřeními; a

(p)jakékoliv jiné náležitosti, které mohou vyžadovat vnitrostátní právní a správní předpisy.



PŘÍLOHA II

UBYTOVÁNÍ NA RYBÁŘSKÉM PLAVIDLE

OBECNÁ USTANOVENÍ

1.Tato příloha se použije, aniž jsou dotčeny směrnice 92/29/EHS a 93/103/ES.

2.Pro účely této přílohy se rozumí:

(a)dohodou dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012;

(b)novým rybářským plavidlem plavidlo, u něhož:

i) byla smlouva o stavbě nebo zásadní přestavbě plavidla uzavřena v den, kdy vstoupila uvedená dohoda v platnost, nebo později; nebo

ii) byla smlouva o stavbě nebo zásadní přestavbě plavidla uzavřena přede dnem, kdy vstoupila uvedená dohoda v platnost, a splněna za tři roky nebo později po tomto datu; nebo

iii) v případě, že smlouva o stavbě plavidla uzavřena nebyla, v den, kdy vstoupila uvedená dohoda v platnost, nebo později:

(a)je položen kýl lodi; nebo

(b)začíná konstrukce ztotožnitelná s určitým plavidlem; nebo

(c)započala montáž zahrnující nejméně 50 tun nebo 1 % odhadované hmoty všeho stavebního materiálu, podle toho, která hodnota je nižší;

(c) stávajícím plavidlem plavidlo, které není novým rybářským plavidlem.

3.Následující ustanovení platí pro všechna nová rybářská plavidla s palubou, s výhradou jakýchkoli výluk stanovených v souladu s článkem 3 dohody. Příslušný orgán také může po konzultaci použít požadavky této přílohy na stávající plavidla, jestliže a nakolik určí, že to je rozumné a proveditelné.

4.Příslušný orgán může po konzultaci povolit odchylky od ustanovení této přílohy pro rybářská plavidla, která běžně zůstávají na moři méně než 24 hodin, v případech, kdy rybáři nežijí na palubě plavidla v přístavu. V případě takových plavidel zajistí příslušný orgán, aby dotčení rybáři měli odpovídající zařízení pro odpočinek, stravování a hygienické účely.

5.Požadavky týkající se plavidel dlouhých 24 metrů a více mohou být uplatněny na plavidla dlouhá 15 až 24 metrů v případech, kdy příslušný orgán určí po konzultaci, že to je rozumné a proveditelné.

6.Rybáři, kteří pracují na palubě zásobovacích plavidel, která nemají odpovídající ubytovací a hygienická zařízení, mají taková ubytovací a hygienická zařízení k dispozici na palubě mateřského plavidla.

7.Členské státy mohou rozšířit požadavky této přílohy týkající se hluku a vibrací, ventilace, topení, klimatizace a osvětlení na uzavřené pracovní prostory a prostory používané ke skladovacím účelům, pokud se takové uplatnění požadavků po konzultaci považuje za přiměřené a nebude mít negativní vliv na funkci procesu nebo pracovní podmínky či jakost úlovků.

PLÁNOVÁNÍ A KONTROLA

8.Kdykoliv je postaveno nové plavidlo nebo došlo k rekonstrukci ubytovacích zařízení posádky, přesvědčí se příslušný orgán o tom, že takové plavidlo odpovídá požadavkům této přílohy. V případě, kdy dojde k podstatné změně ubytovacích zařízení posádky v plavidle, požaduje příslušný orgán v proveditelném rozsahu soulad s touto přílohou a v případě plavidla, jež změní vlajku, pod kterou pluje, na vlajku členského státu, soulad s těmi požadavky této přílohy, jež lze uplatnit podle odstavce 3.

9.V případě situací uvedených v odstavci 8 se u plavidel dlouhých 24 metrů a více požaduje předložení podrobných plánů a informací týkajících se ubytovacích zařízení ke schválení příslušným orgánem nebo subjektem jím oprávněným.

10.U plavidel dlouhých 24 metrů a více provede příslušný orgán pokaždé, když dojde k rekonstrukci nebo podstatné změně ubytovacích zařízení posádky na rybářském plavidle, inspekci tohoto ubytování z hlediska souladu s požadavky dohody, a když plavidlo změní vlajku, pod kterou pluje, na vlajku členského státu, z hlediska souladu s těmi požadavky této přílohy, jež lze uplatnit podle odstavce 3. Příslušný orgán může provádět další inspekce ubytovacích zařízení posádky dle svého uvážení.

11.V případě, kdy plavidlo změní vlajku na vlajku členského státu nebo je zapsané pod plnou soudní pravomocí členského státu, přestávají se na příslušné plavidlo vztahovat jakékoli alternativní požadavky, které příslušný orgán členského státu nepatřícího do EU, pod jehož vlajkou loď původně plula, přijal v souladu s odstavci 15, 39, 47 nebo 62 přílohy III úmluvy č. 188.

NÁVRH A KONSTRUKCE

12.Ve všech ubytovacích prostorách musí být odpovídající světlá výška. V případě prostor, kde se očekává, že rybáři budou stát po delší dobu, musí být minimální světlá výška předepsána příslušným orgánem.

13.U plavidel dlouhých 24 metrů a více nesmí být minimální povolená světlá výška ve všech ubytovacích prostorách, kde je nezbytná naprostá volnost pohybu, menší než 200 centimetrů.

Otvory do ubytovacích prostor a mezi nimi

14.Do ložnic nesmí být přímé otvory z prostor, kde se nachází ryby, a ze strojoven, s výjimkou otvorů sloužících k nouzovému úniku. Je-li to rozumné a proveditelné, je třeba se vyhnout přímým otvorům z lodních kuchyní, skladů, sušáren nebo společných hygienických prostor, pokud to není výslovně stanoveno jinak.

15.U plavidel dlouhých 24 metrů a více nesmí být do ložnic přímé otvory z prostor, kde se nachází ryby, a ze strojoven nebo z lodních kuchyní, skladů, sušáren nebo společných hygienických prostor, s výjimkou otvorů sloužících k nouzovému úniku; část přepážky, která odděluje taková místa od ložnic, a vnější přepážky musí být účinně zkonstruovány z oceli nebo jiného schváleného materiálu a musí být vodotěsné a plynotěsné. Toto ustanovení nevylučuje možnost sdílení hygienických prostor mezi dvěma kajutami.

Izolace

16.Ubytovací prostory musí být odpovídajícím způsobem izolovány; materiály používané ke konstrukci vnitřních přepážek, obložení a oplechování a podlahy a spoje musí vyhovovat tomuto účelu a musí napomáhat zajištění zdravého prostředí. Ve všech ubytovacích prostorách musí být zajištěn dostatečný odtokový systém.

17.Musí být přijata veškerá proveditelná opatření k ochraně ubytování posádky rybářského plavidla proti mouchám a jinému hmyzu, zejména když plavidla provádějí činnost v oblastech zamořených komáry.

18.Ze všech ubytovacích prostor posádky musí být nutně zajištěn nouzový únik.

HLUK A VIBRACE

19.Odstavec 20 se použije, aniž jsou dotčeny směrnice 2003/10/ES a 2002/44/ES.

20.Příslušný orgán přijme normy týkající se hluku a vibrací v ubytovacích prostorách, které rybářům zajistí odpovídající ochranu před účinky hluku a vibrací, včetně účinků vyvolávajících únavu způsobenou hlukem a vibracemi.

VENTILACE

21.Ubytovací prostory se musí větrat s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám. Ventilační systém musí nepřetržitě dodávat čerstvý vzduch v uspokojivém stavu, kdykoliv jsou rybáři na palubě.

22.Ventilační úpravy nebo jiná opatření musí být taková, aby chránila nekuřáky před tabákovým kouřem.

23.Plavidla dlouhá 24 metrů a více musí být vybavena ventilačním systémem pro ubytovací prostory, který musí být kontrolován, aby se vzduch udržel v uspokojivém stavu a aby se zajistil dostatečný pohyb vzduchu za každého počasí a klimatických podmínek. Ventilační systémy musí být v provozu vždy, když jsou rybáři na palubě.

TOPENÍ A KLIMATIZACE

24.Ubytovací prostory se musí přiměřeně vytápět s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám.

25.U plavidel dlouhých 24 metrů a více s výjimkou rybářských plavidel, která provozují činnost výlučně v tropických klimatických podmínkách, musí být zajištěno odpovídající vytápění prostřednictvím vhodné vytápěcí soustavy. Tato vytápěcí soustava musí zajistit vytápění podle potřeby za všech podmínek a musí být v provozu, když rybáři žijí nebo pracují na palubě a když to vyžadují podmínky.

26.U plavidel dlouhých 24 metrů a více, s výjimkou těch, která jsou pravidelně nasazována v oblastech, kde to mírné klimatické podmínky nevyžadují, musí být zajištěna klimatizace v ubytovacích prostorách, na kapitánském můstku, v rádiové kabině a jakémkoliv centralizovaném velínu strojovny.

OSVĚTLENÍ

27.Všechny ubytovací prostory musí být vybaveny odpovídajícím osvětlením.

28.Všude, kde je to proveditelné, musí být ubytovací prostory kromě umělého světla osvětleny přirozeným světlem. Tam, kde mají prostory určené ke spaní přirozené osvětlení, musí být zajištěn prostředek bránící pronikání světla.

29.Kromě běžného osvětlení v ložnici musí být každé lůžko vybaveno odpovídajícím světlem pro čtení.

30.V ložnicích musí být zajištěno nouzové osvětlení.

31.V případech, kdy plavidlo není vybaveno nouzovým osvětlením v jídelnách, spojovacích chodbách a jakýchkoli jiných prostorách, které se používají nebo mohou používat k nouzovému úniku, musí být v takových prostorách zajištěno trvalé noční osvětlení.

32.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí osvětlení v ubytovacích prostorách splňovat normu stanovenou příslušným orgánem. V kterékoli části ubytovacích prostor, která je k dispozici pro volný pohyb, je minimální norma pro takové osvětlení taková, aby umožnila osobě s normálním zrakem číst běžně vytištěné noviny za jasného dne.

LOŽNICE

Obecná ustanovení

33.Pokud to konstrukce, rozměry nebo účel plavidla dovolují, musí být prostory určené ke spaní umístěny tak, aby se minimalizovaly účinky pohybu a zrychlení, ale v žádném případě nesmějí být umístěny před kolizní přepážkou.



Podlahová plocha

34.Počet osob na ložnici a podlahová plocha na osobu, kromě prostor, které zabírají lůžka a odkládací skříňky, musejí být takové, aby rybářům na palubě poskytovaly s přihlédnutím k provozu plavidla odpovídající prostor a pohodlí.

35.U plavidel dlouhých 24 metrů a více, avšak kratších než 45 metrů nesmí být podlahová plocha na osobu v ložnicích, kromě prostor, které zabírají lůžka a odkládací skříňky, menší než 1,5 metru čtverečního.

36.U plavidel dlouhých 45 metrů a více nesmí být podlahová plocha na osobu v ložnicích, kromě prostor, které zabírají lůžka a odkládací skříňky, menší než 2 metry čtvereční.

Počet osob na ložnici

37.Pokud není výslovně uvedeno jinak, nesmí být povolený počet osob na každou ložnici více než šest.

38.U plavidel dlouhých 24 metrů a více nesmí být povolený počet osob na každou ložnici více než čtyři. Příslušný orgán může povolit výjimky z tohoto požadavku v mimořádných případech, pokud velikost, typ nebo zamýšlený provoz plavidla činí takový požadavek nerozumným nebo neproveditelným.

39.Pokud není výslovně uvedeno jinak, musí být, kdekoli je to proveditelné, pro důstojníky zajištěna jedna nebo více oddělených ložnic.

40.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí, kdekoli je to proveditelné, být ložnice pro důstojníky jen pro jednu osobu a v žádném případě nesmí být v takové ložnici umístěny více než dvě lůžka. Příslušný orgán může povolit výjimky z požadavků tohoto odstavce v mimořádných případech, pokud velikost, typ nebo zamýšlený provoz plavidla činí takové požadavky nerozumnými nebo neproveditelnými.

Ostatní ustanovení

41.Maximální počet osob, které mají být ubytovány v jakékoli ložnici, musí být čitelně a nevymazatelně označen na takovém místě v ložnici, kde bude vhodně viditelný.

42.Musí být zajištěna oddělená lůžka odpovídajících rozměrů. Matrace musí být z vhodných materiálů. Každé lůžko musí být vybaveno samostatným světelným zdrojem.

43.U plavidel dlouhých 24 metrů a více nesmí být minimální vnitřní rozměry lůžek menší než 198 na 80 centimetrů.

44.Ložnice musí být plánovány a vybaveny tak, aby se zajistilo přiměřené pohodlí pro jejich uživatele a aby se usnadnilo udržování čistoty a pořádku. Takto zajištěné vybavení musí zahrnovat lůžka, oddělené odkládací skříňky dostačující pro ukládání oblečení a jiných osobních věcí a vhodnou psaní plochu.

45.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí být zajištěn stůl vhodný ke psaní se židlí.

46.Prostory určené ke spaní musí být situovány nebo vybaveny tak, aby podle možností poskytly odpovídající stupeň soukromí pro muže a ženy.

JÍDELNY

47.Jídelny musí být co nejblíže lodní kuchyni, ale v žádném případě nesmí být umístěny před kolizní přepážkou.

48.Na plavidlech jsou umístěny jídelny způsobem vhodným z hlediska jejich provozu. Pokud není výslovně stanoveno jinak, musí být umístění jídelny odděleno od prostoru určeného ke spaní, kde je to proveditelné.

49.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí být umístění jídelny odděleno od prostoru určeného ke spaní.

50.Rozměry a vybavení každé jídelny musí být dostatečné pro počet osob, které ji pravděpodobně budou kdykoli využívat.

51.U plavidel o délce mezi kolmicemi nejméně 15 metrů musí být rybářům k dispozici lednice s dostatečnou kapacitou a zařízení pro výrobu studených a teplých nápojů, které jsou kdykoli přístupné.

VANY NEBO SPRCHY, TOALETY A UMYVADLA

52.Hygienická zařízení, která zahrnují toalety, umyvadla a vany nebo sprchy, musí být zajištěna pro všechny osoby na palubě tak, jak je to z hlediska provozu plavidla vhodné. Tato zařízení musí splňovat přinejmenším minimální zdravotní a hygienické normy a přiměřené standardy jakosti.

53.Umístění hygienických zařízení musí být takové, aby se eliminovalo znečištění jiných prostor. Hygienická zařízení musí poskytovat přiměřené soukromí.

54.Čerstvá studená voda a čerstvá teplá voda musí být k dispozici pro všechny rybáře a jiné osoby na palubě, a to v dostatečném množství, aby byla zajištěna řádná hygiena. Příslušný orgán může po konzultaci stanovit minimální množství vody, které má být poskytováno.

55.Jsou-li hygienická zařízení zajištěna, musí být tato zařízení vybavena větráním čerstvým vzduchem nezávislým na jakékoli jiné části ubytovacích prostor.

56.Všechny povrchy v hygienických zařízeních musí být takové, aby usnadnily snadné a účinné čištění. Podlahy musí být opatřeny protiskluzovým povrchem.

57.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí být pro všechny rybáře, kteří neobývají pokoje s přiléhajícím hygienickým zařízením, zajištěna pro nejvýše čtyři osoby vždy nejméně jedna vana nebo sprcha, jeden záchod a jedno umyvadlo.

PRÁDELNY

58.S přihlédnutím k provozu plavidla musí být podle potřeby zajištěna zařízení pro praní a sušení prádla, pokud není výslovně stanoveno jinak.

59.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí být zajištěna odpovídající zařízení pro praní, sušení a žehlení prádla.

60.U plavidel dlouhých 45 metrů a více musí být zajištěna odpovídající zařízení pro praní, sušení a žehlení prádla v místnosti oddělené od ložnic, jídelen a toalet, která musí být odpovídajícím způsobem větrána, vytápěna a vybavena šňůrami nebo jinými prostředky pro sušení prádla.

ZAŘÍZENÍ PRO NEMOCNÉ A ZRANĚNÉ RYBÁŘE

61.Kromě požadavků směrnice 92/29/EHS musí být, kdykoli je to potřeba, k dispozici kajuta pro nemocného nebo zraněného rybáře.

62.Místo požadavku stanoveného v čl. 2 odst. 3 směrnice 92/29/EHS platí toto: Na plavidlech s více než 500 brutto registrovanými tunami, na nichž 15 nebo více rybářů vykonává plavbu delší než tři dny, a na rybářských plavidlech dlouhých 45 metrů nebo více bez ohledu na počet členů posádky a délku trvání plavby musí být oddělená ošetřovna, ve které je možné poskytovat lékařskou péči. Prostor musí být řádně vybaven a udržován v hygienickém stavu.

OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

63.Místo pro pověšení výstroje do špatného počasí a jiných osobních ochranných pomůcek musí být zajištěno mimo ložnice, ale v pohodlném dosahu.

LŮŽKOVINY, JÍDELNÍ VYBAVENÍ A RŮZNÉ ZÁSOBY

64.Všem rybářům na palubě je poskytnuto odpovídající jídelní vybavení a lůžkoviny a jiné ložní prádlo. Náklady na stolní a ložní prádlo však mohou být požadovány zpět jako provozní náklady, pokud tak stanoví kolektivní smlouva nebo pracovní smlouva rybáře.

REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ

65.U plavidel dlouhých 24 metrů a více jsou všem rybářům na palubě poskytnuta odpovídající rekreační zařízení, vybavení a služby. Tam, kde je to možné, lze použít pro rekreační aktivity jídelny.


KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ

66.Všichni rybáři na palubě musí mít v proveditelné míře přiměřený přístup ke komunikačním zařízením za přiměřenou cenu, která nepřesahuje celkové náklady vlastníka rybářského plavidla.

LODNÍ KUCHYŇ A ZAŘÍZENÍ PRO SKLADOVÁNÍ POTRAVIN

67.Na palubě musí být zajištěno kuchyňské zařízení. Pokud není výslovně stanoveno jinak, musí být toto zařízení namontováno, kde je to proveditelné, v oddělené lodní kuchyni.

68.Lodní kuchyň, nebo prostor pro přípravu pokrmů tam, kde není oddělená kuchyň k dispozici, musí mít velikost odpovídající danému účelu, musí být dobře osvětlena a větrána a řádně vybavena a udržována.

69.U plavidel dlouhých 24 metrů a více musí být oddělená lodní kuchyň.

70.Lahve s butanovým nebo propanovým plynem používané pro účely přípravy pokrmů v lodní kuchyni musí být uloženy na otevřené palubě a v přístřešku, který je navržen pro účely jejich ochrany před externími zdroji tepla a externími nárazy.

71.Vhodné místo pro odpovídající zásoby potravin musí být zajištěno a udržováno v suchu a chladu, přičemž musí být dobře větráno, aby se předešlo zkažení zásob, a pokud není výslovně stanoveno jinak, musí se tam, kde je to možné, používat lednice a jiné skladovací prostory s nízkou teplotou.

72.U plavidel o délce mezi kolmicemi nejméně 15 metrů se musí používat sklad zásob potravin a lednice nebo jiný skladovací prostor s nízkou teplotou.

POTRAVINY A PITNÁ VODA

73.Potraviny a pitná voda musí být zajištěny v dostatečném množství s přihlédnutím k počtu rybářů a délce a povaze plavby. Kromě toho musí mít s přihlédnutím k požadavkům rybářů vyplývajícím z jejich náboženského přesvědčení a rovněž ke kulturním stravovacím zvyklostem dostatečnou nutriční hodnotu, jakost a různorodost a musí být k dispozici v dostatečném množství.

74.Příslušný orgán může stanovit požadavky na minimální normy a jakost potravin a vody, které mají být převáženy na palubě.

PODMÍNKY ČISTOTY A OBYVATELNOSTI

75.Ubytovací prostory se musí udržovat v čistém a obyvatelném stavu a bez věcí nebo zásob, které nejsou osobním vlastnictvím uživatelů těchto prostor nebo se nevyužívají pro jejich bezpečí a záchranu.

76.Lodní kuchyň a zařízení pro skladování potravin se musí udržovat v hygienickém stavu.

77.Odpadky se ukládají do uzavřených, dobře zapečetěných kontejnerů a jsou odváženy z prostor, kde se manipuluje s potravinami, kdykoliv je to potřeba.

KONTROLY PROVÁDĚNÉ VELITELEM NEBO NA ZÁKLADĚ ZMOCNĚNÍ VELITELE

78.a) U plavidel dlouhých 24 metrů a více může příslušný orgán požadovat provádění častých kontrol velitelem nebo na základě jeho zmocnění, aby se zajistilo, že:

i) ubytovací prostory jsou čisté, řádně obyvatelné a bezpečné a že jsou udržovány řádně opravené;

ii) zásoby potravin a vody jsou dostatečné; a

iii) lodní kuchyň a prostory a zařízení pro skladování potravin jsou hygienické a řádně opravené.

(b)Výsledky takových inspekcí a opatření přijatá k řešení jakýchkoli zjištěných nedostatků musí být zaznamenány a dostupné k přezkoumání.

ZMĚNY

79.Příslušný orgán může po konzultaci povolit odchylky od ustanovení této přílohy, jejichž cílem je bez jakékoli diskriminace brát v úvahu zájmy rybářů s různými a odlišnými náboženskými a sociálními zvyklostmi, za podmínky, že takové odchylky nepovedou k tomu, že celkové podmínky budou méně příznivé než ty, které by vznikly na základě uplatnění této přílohy.

Top