EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.4.2016

COM(2016) 209 final

2013/0091(COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV

2013/0091 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV

1.Souvislosti

2.Cíl návrhu Komise

Cílem návrhu bylo přizpůsobit činnost Europolu požadavkům Lisabonské smlouvy ustanovením právního rámce Europolu formou nařízení a zavedením mechanismu pro kontrolu jeho činnosti Evropským parlamentem společně s parlamenty vnitrostátními. Návrh měl rovněž za cíl zvýšit účinnost, účelnost a odpovědnost Europolu, čehož mělo být dosaženo zvýšením jeho analytické kapacity, spuštěním operativních činností členských států a zároveň také větším posílením režimu ochrany údajů agentury. Návrh se zaměřil na sloučení Europolu s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), aby se dosáhlo větší účinnosti a souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Návrh rovněž sladil řízení Europolu se zásadami stanovenými ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám EU.

3.Připomínky k postoji Rady

Spoluzákonodárci dospěli k politické dohodě na třístranném zasedání dne 26. listopadu 2015. COREPER tuto dohodu potvrdil dne 27. listopadu 2015 a výbor LIBE dne 30. listopadu 2015.

Hlavní rozdíly mezi společným postojem a původním návrhem Komise jsou uvedeny níže.

Sloučení Europolu a agentury CEPOL (název, článek 1)

V důsledku všeobecného a důrazného nesouhlasu se sloučením agentury CEPOL a Europolu, který vyjádřila jak složení Rady, tak výbor LIBE, se Komise rozhodla vzdát se tohoto aspektu svého legislativního návrhu. Mezitím bylo přijato nařízení o reformě agentury CEPOL. Proto není ve znění společného postoje uvedené sloučení zmíněno.

Jednotka pro oznamování internetového obsahu (článek 4)

Společný postoj obsahuje ustanovení nezbytná pro fungování jednotky pro oznamování internetového obsahu (IRU), která je jedním z důležitých protiteroristických opatření, jejichž cílem je snížit objem a dostupnost teroristické propagandy na internetu. IRU byla novým prvkem nařízení zavedeným v návaznosti na útoky v Paříži v roce 2015, který je ve velké míře podporován v rámci Evropského programu pro bezpečnost a v současné bezpečnostní situaci má zásadní význam. Text umožňuje Europolu předávat veřejně přístupné osobní údaje soukromým subjektům v případech, kdy je nutné členské státy podpořit v předcházení trestným činům, jež spadají do mandátu Europolu, jsou páchány prostřednictvím internetu nebo je jejich páchání díky internetu usnadňováno, a v boji proti těmto trestným činům.

Ustanovení týkající se řízení

Ustanovení týkající se řízení uvedená v původním návrhu Komise vycházejí ze společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU. Řízení je jednou z nejkontroverznějších otázek, o nichž se v průběhu jednání diskutovalo. Spoluzákonodárci se dohodli na tomto kompromisním znění:

a)Složení správní rady (Článek 10)

Společný postoj omezuje počet zástupců Komise ve správní radě na jednoho namísto dvou (jak se plánovalo ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám).

b)Výkonná rada (bývalá kapitola IV)

Návrh Komise stanovil možnost zřízení výkonné rady, jejímž úkolem je poskytovat administrativní podporu správní radě a výkonnému řediteli. Možnost zřízení takového subjektu není v důsledku silné opozice spoluzákonodárců ve společném postoji uvedena. Komise s vypuštěním možnosti zřídit výkonnou radu souhlasila. Nicméně na základě článku 68 společného postoje bude mít Komise v budoucnu možnost posoudit, zda je třeba výkonnou radu zřídit. Komise to rovněž vysvětlila v prohlášení a přijala závazek, že situaci do dvou let vyhodnotí. Aby nebyla ohrožena budoucí jednání týkající se návrhu o Eurojustu, je prohlášení doplněno dalším prohlášením, kterým se zdůrazňuje význam výkonné rady při řízení agentur EU.

c)Jmenování výkonného ředitele (článek 54)

Znění společného postoje se odchyluje od postupu navrženého Komisí, který byl v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám (předběžný výběr kandidátů Komisí a jmenování správní radou).

Společný postoj stanoví postup, podle něhož jmenování provádí Rada na základě užšího seznamu kandidátů, který sestaví smíšený výbor složený ze zástupců členských států a zástupce Komise.

Vzhledem k výše uvedeným odchylkám od společného přístupu k decentralizovaným agenturám se Komise rozhodla učinit politické prohlášení zdůrazňující, že dohodnuté znění není plně v souladu se zásadami společného přístupu.

Přístup Eurojustu k informacím uchovávaným Europolem (článek 21)

Na základně důrazného požadavku Evropského parlamentu byl přístup Eurojustu k informacím uchovávaným Europolem omezen na nepřímý přístup založený na systému výskyt shody / bez výskytu shody. To je v souladu s odpovídajícím ustanovením nařízení o Eurojustu.

Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními orgány dohledu (články 44 a 45)

Společný postoj posiluje spolupráci evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními orgány dohledu a zároveň zajišťuje jeho nezávislost a účinnost. Spolupráce je posílena dvěma způsoby:

a)Zřizuje se „rada spolupráce“ jakožto formální diskuzní platforma, v jejímž rámci mohou evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dohledu nad ochranou údajů pravidelně projednávat obecnou strategii týkající se ochrany údajů, vypracovávat harmonizované návrhy společných řešení v záležitostech vyžadujících zapojení členských států, zkoumat potíže vznikající při výkladu nařízení o Europolu atd. Tato nová rada spolupráce však není rozhodovacím orgánem, nýbrž pouze poradním orgánem.

b)Posílená „každodenní“ spolupráce evropského inspektora ochrany údajů a vnitrostátních orgánů dohledu (evropský inspektor ochrany údajů bude při výkonu svých povinností vždy využívat odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních orgánů dohledu; evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dohledu budou provádět společné kontroly, evropský inspektor ochrany údajů bude konzultovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu v případech týkajících se údajů pocházejících z jednoho nebo více členských států atd.).

Komise se zřízením rady spolupráce souhlasila. Aby se nicméně zaručila účinnost a jednotnost a zabránilo se zbytečnému zdvojování činností, vydala Komise prohlášení, v němž zdůraznila, že by funkce vykonávané radou spolupráce ustanovenou nařízením o Europolu měla okamžitě převzít Evropská rada pro ochranu údajů vytvořená v kontextu reformy ochrany údajů (viz prohlášení č. 2 v oddíle 5).

Parlamentní kontrola (kapitola VIII)

Návrh Komise obecně závazným ustanovením zajistil, že činnost Europolu podléhá v souladu s článkem 88 SFEU parlamentní kontrole.

Během jednání Evropský parlament zdůraznil, že je třeba podrobněji vysvětlit, jakým způsobem se parlamentní kontrola provádí.

V důsledku této skutečnosti bylo do textu společného postoje začleněno zřízení skupiny pro společnou parlamentní kontrolu. Tato skupina bude specializovaným subjektem, jenž bude zřízen společně vnitrostátními parlamenty a příslušným výborem Evropského parlamentu a bude zodpovědný za politickou kontrolu činnosti Europolu. Uvedená kontrola bude mimo jiné zahrnovat informace obsažené v dokumentech týkajících se plánů a podávání zpráv, konzultace s evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v souvislosti s víceletým pracovním programem Europolu 1 a pozvání výkonného ředitele a předsedy správní rady pro účely projednání otázek týkajících se Europolu.

4.Závěr

Znění společného postoje je i přes změny, které společný postoj přinesl, nejlepším možným výsledkem, k němuž Komise po dvou letech jednání s Parlamentem a Radou ohledně tohoto velmi složitého textu mohla dospět. 

Cílů Komise týkajících se reformy Europolu bylo dosaženo tak, že se jeho činnost přizpůsobila požadavkům Lisabonské smlouvy a zvýšila se jeho účinnost, účelnost a odpovědnost.

Souladu mezi řízením Europolu a zásadami stanovenými ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám EU nebylo kvůli silnému odporu spoluzákonodárců zcela dosaženo. Komise bude hrát svou roli v řízení agentury, což znamená, že bude mít ve správní radě zástupce s hlasovacím právem a bude se účastnit předběžného výběru výkonného ředitele.

5.    Prohlášení Komise

1. Ke společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU

„Komise připomíná, že dohodnuté znění není plně v souladu se zásadami společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU. Dohodou týkající se správy agentury, dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou, tudíž nejsou dotčeny budoucí právní předpisy. Komise je i nadále přesvědčena o výhodách vytvoření výkonné rady v rámci správní struktury Europolu a dalších agentur. Komise v příštích dvou letech přezkoumá situaci týkající se správy Europolu, aby bylo možné určit, zda budou opodstatněné další návrhy týkající se této otázky.“

2. K radě spolupráce

„Evropská komise se domnívá, že po přijetí navrhovaného obecného nařízení o ochraně údajů a směrnice o ochraně údajů pro zpracování údajů v oblasti policie a soudnictví a v souvislosti s ohlášeným přezkumem nařízení (ES) č. 45/2001 by funkce vykonávané radou spolupráce ustanovenou tímto nařízením měla vykonávat nově vytvořená Evropská rada pro ochranu údajů, aby se zajistila účinnost a jednotnost a aby se zabránilo zbytečnému zdvojování činností.“

(1) Uvedená skupina bude rovněž plnit funkci prostředníka v konzultacích s vnitrostátními parlamenty ohledně víceletého programování. Europol by tak mohl snadněji plnit své povinnosti, pokud jde o konzultace s 28 vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem ohledně jeho víceletého programování (jak bylo plánováno v původním návrhu Komise).