31.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/58

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. října 2012, kterým se Komisi povoluje zahájit jednání o rámcové dohodě s Kosovem týkající se jeho účasti na programech Unie,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2013, kterými se přijalo rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem,

—

s ohledem na první dohodu o zásadách normalizace vztahů, kterou dne 19. dubna 2013 podepsali ministerští předsedové Ivica Dačić a Hashim Thaçi, a na prováděcí akční plán ze dne 22. května 2013,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/349/SZBP ze dne 12. června 2014, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO),

—

s ohledem na podepsání dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem dne 27. října 2015 a na ratifikaci této dohody kosovským parlamentem dne 2. listopadu 2015,

—

s ohledem na zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů o probíhajících činnostech Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK) a o souvisejícím vývoji, včetně poslední zprávy vydané dne 3. listopadu 2015,

—

s ohledem na prodloužení mandátu zvláštního zástupce EU v Kosovu Samuela Žbogara do 28. února 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2015 nazvané „Strategie rozšíření EU“ (COM(2015)0611 final),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 15. prosince 2015 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, které zdůraznily a potvrdily, že Kosovo, aniž by tím byl dotčen postoj členských států k jeho statusu, by mělo mít rovněž prospěch z případné vyhlídky na budoucí uvolnění vízového režimu, jakmile budou splněny všechny podmínky,

—

s ohledem na zahájení dialogu o vízovém režimu v lednu 2012, na plán uvolnění vízového režimu z června 2012, na druhou zprávu Komise ze dne 24. července 2014 o pokroku Kosova při plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu (COM(2014)0488) a na misi odborníků vyslanou Komisí v červenci 2015,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Srbskem a Kosovem,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na meziparlamentních setkáních EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009, 22.–23. června 2010, dne 20. května 2011, ve dnech 14.–15. března 2012, 30.–31. října 2013 a 29.–30. dubna 2015,

—

s ohledem na zprávu Komise o pokroku Kosova za rok 2015 ze dne 10. listopadu 2015 (SWD(2015)0215),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení,

—

s ohledem na práci Ulrike Lunacekové jakožto stálé zpravodajky Výboru pro zahraniční věci pro Kosovo,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznává 110 ze 193 členských států Organizace spojených národů, mezi nimiž je i 23 z 28 členských států EU;

B.

vzhledem k tomu, že dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem byla podepsána dne 27. října 2015 a ratifikována kosovským parlamentem dne 2. listopadu 2015; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyslovil souhlas dne 21. ledna 2016;

C.

vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem stanoví časový plán pro rozšíření;

D.

vzhledem k tomu, že EU opakovaně připomíná svou ochotu napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy, která by byla v souladu s evropskou perspektivou tohoto regionu;

E.

vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU zvláštní důraz na právní stát;

F.

vzhledem k tomu, že EU zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí, právní stát a kapacity veřejné správy ve všech zemích západního Balkánu;

G.

vzhledem k tomu, že mandát mise EULEX vyprší dne 14. června 2016; vzhledem k tomu, že probíhá strategický přezkum mise EULEX Kosovo;

1.

vítá skutečnost, že dne 27. října 2015 byla podepsána dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která je prvním smluvním vztahem mezi oběma stranami, a že ji kosovský parlament dne 2. listopadu 2015 bez odkladu ratifikoval; zdůrazňuje, že dohoda o stabilizaci a přidružení připraví podmínky pro začlenění Kosova do EU, poskytne silnou pobídku k provedení a institucionalizaci reforem a umožní navázat spolupráci s EU v řadě různých oblastí s cílem posílit politický dialog a upevnit integraci obchodu, ale i posílit vztahy se sousedními zeměmi a zajistit stabilitu v regionu; vyzývá vládu Kosova, aby se zaměřila na provádění komplexních reforem nezbytných k tomu, aby mohla splnit své závazky vyplývající z dohody o stabilizaci a přidružení;

2.

vítá, že Komise přijala balíček opatření na podporu reforem a regionální spolupráce v zemích západního Balkánu – balíček, jímž EU vyjadřuje svůj závazek spočívající v podpoře procesu politických a hospodářských reforem v těchto zemích vedoucího k přistoupení k EU;

3.

zdůrazňuje, že dohoda o stabilizaci a přidružení usiluje o podporu evropských norem v oblastech, jako je hospodářská soutěž, zadávání veřejných zakázek, duševní vlastnictví či ochrana spotřebitele, a o vytvoření zóny volného obchodu jako konkrétního opatření na cestě k hospodářské integraci Kosova do Evropské unie;

4.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v roce 2015, kdy bylo v rámci procesu normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem uzavřeno několik dohod, konkrétně dohoda o vybudování sdružení/společenství obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové, o energetice, mostu v Mitrovici a telekomunikačních službách ze dne 25. srpna 2015, dohoda o pojištění vozidel z června 2015 a dohoda o soudnictví z února 2015; podporuje pokračující úsilí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o zprostředkování normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, jíž dosud nebylo v plné míře dosaženo; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby provedla celkové důkladné posouzení stavu uplatňování všech zákonů dosud přijatých na základě podepsaných dohod a aby o tom pravidelně informovala Evropský parlament a parlamenty Kosova i Srbska; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby odhalila nedostatky a vybídla smluvní strany k plnění jejich závazků, a vyzývá Srbsko a Kosovo, aby se zdržely jakýchkoli negativních projevů a v dobré víře a bez prodlev postupovaly směrem k plnému provedení již dosažených dohod a aby rozhodně pokračovaly v procesu normalizace vztahů; zdůrazňuje, že pokračující a konstruktivní dialog mezi Prištinou a Bělehradem a plné provádění dosažených dohod má pro normalizaci jejich vztahů zásadní význam; vítá obnovení rozhovorů mezi srbským předsedou vlády Vučićem a kosovským předsedou vlády Mustafou dne 27. ledna 2016; konstatuje, že projednávaná témata zahrnovala vzájemné uznávání univerzitních a odborných diplomů a zlepšení silničního a železničního spojení; zdůrazňuje, že pokrok dosažený na místě bude ku prospěchu celému regionu;

5.

je znepokojen vysokým počtem pohřešovaných osob z období války a malým pokrokem, kterého bylo v tomto ohledu dosaženo; požaduje proto plnou mezistátní spolupráci v této oblasti vzhledem k tomu, že plná spolupráce dopomůže k odhalení pravdy o pohřešovaných osobách, a má tedy zásadní význam pro vzájemné usmíření;

6.

bere na vědomí rozhodnutí ústavního soudu ve věci ustanovení sdružení srbských obcí; vyzývá, aby byly dosažené dohody prováděny důsledně a v plném rozsahu; požaduje, aby byly dodržovány zásady právního státu, vyjadřuje politování nad tím, že opoziční síly nevyužily tohoto odkladu k obnovení parlamentního dialogu, a vybízí všechny politické síly, aby jednaly konstruktivně a v zájmu své země, jejích demokratických orgánů a občanů považuje důsledné dodržování zásad demokracie, politický dialog a činnost parlamentu, která není omezována překážkami, za základní předpoklady pro provedení všech hledisek programu reforem v Kosovu důrazně odsuzuje násilné bránění činnosti parlamentu, vyzývá k předcházení dalším násilným protestům v parlamentu a zdůrazňuje, že zvolení poslanci by se v parlamentu měli scházet a jednat s úctou k tomuto orgánu; zdůrazňuje, že vláda by měla respektovat usnesení a rozhodnutí parlamentu a v souladu s požadavky zákonodárného sboru předem oznamovat rozhodnutí o podpisu dohod s jinými státy; vítá v této souvislosti dobře připravený návrh, který dne 20. listopadu 2015 předložili dva kosovští poslanci z vládní koalice a z opozice; vyzývá všechny politické subjekty, aby se znovu zavázaly k politickému dialogu v zájmu vyřešení patové situace a s cílem nalézt schůdné řešení, kterým by se obnovilo normální fungování kosovského parlamentu; vyzývá všechny kosovské vůdčí představitele, aby k této situaci přistupovali se vší vážností a aby jednali odpovědně a měli přitom na paměti, že parlament je volen kosovským lidem a pro kosovský lid; je vážně znepokojen opakovanými projevy násilí a vyzývá donucovací orgány, aby své povinnosti plnily v souladu s právními postupy; se znepokojením bere na vědomí události, které vedly k zatčení některých poslanců, a vyzývá k vyšetření možných případů zneužití pravomoci v souvislosti se zatčeními; naléhavě vyzývá kosovský parlament, aby vyjasnil pravidla týkající se zbavování poslanců imunity; bere na vědomí žádost veřejného ochránce práv, aby státní zastupitelství v Prištině zahájilo šetření zásahu policie ze dne 28. listopadu 2015;

7.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se parlament stal účinnější silou a zajistil za všech okolností soulad s vlastním jednacím řádem, a že by vláda měla tento řád dodržovat; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu dohledu vykonávanou parlamentem, a zejména vyzývá parlament, aby co nejdříve přijal právní předpisy, které Výboru pro evropskou integraci v procesu integrace Kosova přiznají důležitější úlohu a kterými bude opozice plně zapojena do tohoto procesu; vyzývá parlament, aby vedl pravidelné konzultace a zapojil do nich Benátskou komisi v průběhu projednávání právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba urychleně jmenovat způsobilé členy regulačních a dozorčích orgánů s cílem zajistit řádné fungování státní správy, a to na základě transparentních a nepolitických postupů výběru založených na zásluhách;

8.

bere na vědomí, že pět členských států oficiálně neuznalo samostatnost Kosova, a je toho názoru, že další uznání by přispělo k posílení stability regionu, usnadnilo by další normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a zvýšilo by důvěryhodnost EU v její vnější politiku; v této souvislosti vnímá pozitivně rozhodnutí pěti členských států, které neuznaly Kosovo, usnadnit schválení dohody o stabilizaci a přidružení v Radě; vyzývá všechny členské státy, aby v duchu dohody o stabilizaci a přidružení a zavedení formálních smluvních vztahů učinily maximum pro usnadnění hospodářských vztahů, mezilidských kontaktů a sociálních vztahů mezi svými občany a občany Kosova; vítá předložení prvního programu hospodářských reforem Kosova, který se má stát prvním krokem v prohlubování hospodářského dialogu s EU;

9.

s potěšením bere na vědomí činnost kosovských orgánů s cílem zvrátit trend nelegální migrace, který dosáhl svého vrcholu na začátku roku 2015; zdůrazňuje, že krátkodobá opatření zaměřená na odrazování obyvatel od opuštění země by měla být doprovázena sociálně-ekonomickým rozvojem a tvorbou pracovních míst, což bude občany motivovat k tomu, aby v Kosovu zůstali a vybudovali svoji budoucnost ve své zemi; je přesvědčen, že uvolnění vízového režimu by rovněž přispělo ke snížení nelegálního přistěhovalectví, protože by umožnilo kontakty mezi lidmi a otevřelo občanům možnosti cestovat do zahraničí za účelem cestovního ruchu, návštěvy příbuzných a přátel, aniž by museli čelit zdlouhavým a nákladným vízovým procedurám, a řešilo by i jejich pocit izolace; znovu připomíná potenciální nebezpečí plynoucí z toho, že Kosovo je už příliš dlouho jedinou „uzamčenou“ a „izolovanou“ zemí v regionu; rovněž naléhavě vyzývá, aby Priština přijala účinná opatření v boji proti zločineckým sítím, které obchodují s lidmi; zastává názor, že zařazení Kosova mezi bezpečné země původu uvedené na společném evropském seznamu bezpečných zemí původu by mohlo pomoci v boji proti nelegální migraci;

10.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění akčního plánu pro uvolnění vízového režimu; vyzývá orgány, aby neprodleně a v plném rozsahu splnily veškerá požadovaná kritéria; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svoji činnost na uvolnění vízového režimu s Kosovem; je připraven podpořit bezvízový styk s Kosovem, jakmile Komise bez zbytečného odkladu dojde k závěru, že byla splněna všechna technická kritéria, a vyzývá Radu, aby jej rovněž rychle schválila; zároveň konstatuje, že je zapotřebí nadále pátrat po obchodnících s lidmi a převaděčích a stíhat je s cílem zabránit jejich nezákonné činnosti; naléhavě vyzývá všechny orgány EU, zejména Komisi, aby urychlily proces uvolnění vízového režimu pro Kosovo, a dále kosovské orgány, aby dostály svým závazkům a začaly plnit zbývající referenční hodnoty, aby tak Kosovo mohlo vstoupit do bezvízového režimu do konce roku 2016 a kosovský lid se tak více přiblížil EU;

11.

podporuje pokračování jednání o rámcové dohodě, která by Kosovu umožnila účast na programech EU;

12.

vítá přijetí balíčku právních předpisů v oblasti lidských práv, které posilují institucionální strukturu pro dohled nad ochranou a dodržováním lidských práv; zdůrazňuje zásadní význam provádění těchto právních předpisů; vítá obzvláště zavedení a jmenování veřejného ochránce práv, zejména s cílem nastolit společenskou důvěru v kosovské společnosti; nicméně lituje toho, že kvůli nedostatku vhodných prostor nemůže řádně vykonávat svou práci, a vyzývá příslušné orgány, aby v souladu s pařížskými zásadami urychleně pronajaly nové prostory pro jeho kancelář; žádá příslušné orgány, aby zajistily plnou provozuschopnost veškerých stávajících nezávislých institucí a regulačních orgánů;

13.

se znepokojením konstatuje, že politická vůle příslušných orgánů o skutečné zapojení občanské společnosti je stále velmi malá; žádá příslušné orgány, aby v dobré víře provedly právní rámec pro spolupráci s občanskou společností, zejména tím, že poskytnou smíšenému poradnímu sboru veškeré potřebné zdroje; vyzývá kancelář EU, aby podpořila a v případě potřeby takovou konzultaci usnadnila;

14.

dále vítá skutečnost, že v květnu 2015 byl přijat zákon o ochraně před diskriminací a že veřejný ochránce práv obdržel mandát k tomu, aby působil jako orgán pro rovnost; je nadále znepokojen nízkou mírou zpracovávání a vyšetřování případů verbálních projevů nenávisti, zejména vůči komunitě LGBTI a menšinám; vybízí poradní a koordinační skupinu pro práva komunity LGBTI, aby se těmito případy a obavami aktivně zabývala;

15.

vítá rovněž přijetí zákona o rovnosti žen a mužů a žádá kosovské orgány, aby se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů zabývaly přednostně a zajistily, aby řídící subjekty a orgány šly v tomto směru příkladem; je znepokojen strukturálními problémy, které brání uplatňování tohoto zákona; je nadále znepokojen nedostatečným zastoupením žen v rozhodovacích funkcích; je dále znepokojen tím, že nebylo dosaženo žádného pokroku při potírání domácího násilí a násilí na základě pohlaví; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby veřejně podpořily a zavedly ochranné mechanismy a opatření pro nouzové ubytování žen, které prolomí mlčení a oznámí domácí násilí; vyjadřuje své obavy nad tím, jak málo majetku ženy vlastní; žádá příslušné orgány, aby aktivně zaručily ženám vlastnická práva, a to i tak, že pracovníci katastrálních a registračních úřadů zaregistrují veškeré spoluvlastníky majetku a že budou uspořádány informační kampaně;

16.

vyjadřuje znepokojení nad mizivým pokrokem, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků; je znepokojen skutečností, že novináři čelí při výkonu svého povolání násilí a hrozbám, a zdůrazňuje, že je třeba posílit ochranu novinářů tím, že případy útoků na novináře budou systematicky řešeny, veřejně odsuzovány, rychle vyšetřovány a že budou přijímána včasná soudní rozhodnutí; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v oblasti nezávislosti sdělovacích prostředků; vyzývá orgány, aby po důkladném a komplexním procesu konzultací s veřejností urychleně odstranily systémové nedostatky v právních předpisech a zajistily tak svobodu sdělovacích prostředků, zejména pokud jde o transparentnost jejich vlastnictví a udržitelnost veřejnoprávního vysílání; naléhavě vyzývá orgány, aby účinně prováděly právní předpisy týkající se křivého obvinění, verbálních projevů nenávisti a pomluv;

17.

připomíná, že Kosovo a Srbsko musí v této souvislosti nalézt udržitelná řešení pro uprchlíky v souladu se zjištěními UNHCR a v souladu se zprávou zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv vnitřně vysídlených osob za rok 2014;

18.

konstatuje, že je třeba vyvinout větší úsilí s cílem chránit a v praxi zaručit práva všech etnických menšin v Kosovu, včetně romské, aškalské a egyptské komunity, jakož i goranské komunity, a to prostřednictvím plného provádění příslušných právních předpisů, přičemž je třeba přihlížet k osvědčeným postupům daného regionu a členských států EU; vyzývá vnitrostátní a místní orgány, aby věnovaly více úsilí provádění přijatých právních předpisů, a mohly tak přispět k trvalému rozvoji multietnické společnosti, zejména pokud jde o vzdělávání a zaměstnávání menšin, s cílem zabránit přímé i nepřímé diskriminaci; vítá „Prištinskou deklaraci“, jež vyzývá vlády, mezinárodní a mezivládní organizace, jakož i organizace občanské společnosti k důslednému uplatňování zásad nediskriminace a rovnosti při úsilí a činnosti zaměřené na prosazování a dodržování práv Romů a na boj proti diskriminaci Romů na západním Balkánu;

19.

znovu opakuje své znepokojení nad skutečnosti, že se dosud nepodařilo dosáhnout výraznějšího pokroku v boji proti korupci na vysokých místech a organizované trestné činnosti a vytvořit záznamy o stíhání a usvědčení pachatelů; zdůrazňuje, že organizovaná trestná činnost nadále zůstává závažným problémem; konstatuje, že kosovská vláda musí vyslat jednoznačný a jasný signál, že země vede systematický boj proti korupci na všech úrovních; žádá příslušné orgány, aby rychle zaujaly komplexní a strategický přístup k boji proti rozsáhlé korupci, která je i nadále hlavní překážkou demokratického, sociálního a hospodářského rozvoje Kosova; vyzývá kosovský protikorupční úřad, aby zahájil více šetření, a dále vyzývá státní zastupitelství, aby se zabývalo případy, které mu předá protikorupční úřad; zdůrazňuje, že zásadním prvkem boje proti korupci a zajištění ochrany základních práv je transparentnost řízení; dále zdůrazňuje úlohu a odpovědnost politické elity v boji proti korupci;

20.

vítá zvýšené úsilí a silné odhodlání, pokud jde o potírání terorismu, a podporuje provádění strategie boje proti terorismu; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly příčinami radikalizace, zejména vysokou nezaměstnaností mladých lidí a násilným extremismem; vítá účast Kosova v koalici pro boj proti terorismu, jakož i opatření, která orgány přijímají, aby předcházely radikalizaci mladých lidí; vyzývá orgány, aby pečlivě monitorovaly a předcházely mobilizaci potenciálních islámských zahraničních bojovníků a teroristů; vítá skutečnost, že v ústavě Kosova je zakotvena zásada, že Kosovo je sekulární stát a že je neutrální ve věcech náboženského vyznání;

21.

konstatuje, že podle údajů kosovského ministerstva vnitra se přibližně 300 kosovských občanů připojilo k džihádistům v Sýrii a Iráku, z nichž se mnozí už vrátili do Kosova; vítá opatření přijatá vládou, která stanoví tresty odnětí svobody pro občany, kteří se podíleli na činnosti teroristických organizací;

22.

konstatuje, že přijetím některých důležitých právních předpisů bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné urychleně postoupit v jejich konkrétním a účinném provádění; je nadále výrazně znepokojen pomalým výkonem spravedlnosti, značným počtem nevyřízených případů, nedostatkem zdrojů v soudním systému, nízkou úrovní odpovědnosti soudních úředníků a možným politickým vlivem na soudní struktury, což je problém, kterým se právní předpisy dosud dostatečně nezabývají, a zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zaveden plně fungující systém soudnictví a stanovena pravidla týkající se lhůt pro vyřízení soudních případů; vítá kroky, které byly uskutečněny pro integraci soudnictví na severu tím, že některá místa byla obsazena soudci a státními zástupci z řad kosovských Srbů; vyzývá politické orgány, aby jasně ukázaly, že v plné míře podporují nezávislost soudců a žalobců, kteří jsou i nadále cílem pokusů o ovlivnění probíhajících vyšetřování a soudních řízení; vyzývá orgány, aby změnily ústavu a zajistily, aby většina členů Kosovské soudní rady byla v souladu s doporučeními Benátské komise volena ostatními soudci;

23.

vyzývá Kosovo, aby postupovalo v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

24.

bere náležitě na vědomí přijetí ústavních změn, jejichž součástí je zřízení specializovaných senátů a specializovaného státního zastupitelství; vítá dokončení jednání o hostitelské dohodě mezi Kosovem a Nizozemskem a očekává, že specializované senáty budou v co nejkratší době plně provozuschopné a že specializované státní zastupitelství bude mít k plnění svých úkolů dostatečný počet zaměstnanců; žádá specializované senáty a specializované státní zastupitelství, aby se řídily zkušenostmi a osvědčenými postupy Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v souladu s příslušnými ústavními ustanoveními o jejich založení; vyzývá kosovské orgány, aby s tímto novým soudem plně spolupracovaly; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytly dostatečné prostředky na fungování těchto senátů;

25.

domnívá se, že přezkum mise EULEX a případné postupné ukončení její činnosti musí jít ruku v ruce s posílením a rozšířením mandátu zvláštního zástupce EU s cílem zajistit, aby měl dostatečnou kapacitu pro monitorování, odborné vedení a poradenství, posilování procesu integrace Kosova do EU, boj proti organizované trestné činnosti a korupci a stíhání válečných zločinů; požaduje, aby do té doby vykonávala mise EULEX svůj mandát se zvýšenou účinností a úplnou transparentností a odpovědností; bere na vědomí závěry Rady z prosince 2015 týkající se mandátu mise EULEX a vyzývá Kosovo, aby přispívalo k tomu, že EULEX bude svůj obnovený mandát vykonávat bez omezení v plném rozsahu; zdůrazňuje, že při přezkumu mandátu je nutno vycházet ze zjištění a doporučení uvedených ve zprávě profesora Jean-Paula Jacquého, která byla vypracována poté, co vyšly najevo údajné případy korupce v rámci mise EULEX; naléhavě vyzývá, aby mise EULEX dosáhla dohody s Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu o předání otevřených spisů příslušným orgánům v Kosovu; vyzývá členské státy, aby na potřebnou dobu vyslaly vyškolené a kvalifikované odborníky a aby zajistily jejich opětovné začlenění do vnitrostátních služeb po skončení mise;

26.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že žádost Kosova o členství v organizaci UNESCO byla zamítnuta, k čemuž přispělo jednak Srbsko svým aktivně odmítavým postojem, který je v rozporu se závazkem rozvíjet dobré sousedské vztahy, jednak nejednotný postoj členských států; vítá přijetí zákona na ochranu historického dědictví v Prizrenu a vyzývá k jeho plnému provádění, poukazuje však současně na hrozbu, kterou pro kulturní dědictví města představuje rozsáhlá nezákonná výstavba; vítá skutečnost, že některá srbská místa náboženského a kulturního dědictví, která byla v roce 2004 zničena, například pravoslavná katedrála, byla renovována, a vyzývá k pokračování renovací srbského náboženského a kulturního dědictví; v této souvislosti vyzývá zainteresované strany, včetně kosovských orgánů, srbské vlády, srbské komunity v Kosovu a srbské ortodoxní církve, aby našly systém podpory a ochrany kosovského kulturního a náboženského dědictví a péče o ně, neboť s tímto dědictvím je třeba nakládat jako s dědictvím evropským; vítá skutečnost, že závazek ochrany kulturního a náboženského dědictví a péče o ně je zakotven v kosovské ústavě, a vybízí k dalšímu úsilí o zajištění práv všech náboženských menšin, včetně kosovských křesťanů; zdůrazňuje, že členství v mezinárodních a regionálních organizacích a mechanismech by mělo být pro Kosovo prioritou; připomíná v této souvislosti význam dodržování dohody o regionální spolupráci; je přesvědčen, že zřízení regionální kanceláře pro spolupráci mládeže západního Balkánu (v rámci berlínského procesu) s aktivní podporou řady států přinese pozitivní výsledky, zejména pokud jde o vztahy mezi mladými lidmi ze Srbska a Kosova;

27.

v rámci berlínského procesu podporuje vytvoření západobalkánského fóra občanské společnosti, které by zástupcům občanské společnosti z daného regionu nabízelo možnost vyměňovat si myšlenky, vyjadřovat obavy a formulovat konkrétní doporučení pro osoby v rozhodovacích funkcích, a vyzývá k pokračování tohoto procesu na další vrcholné schůzce, která se má konat v roce 2016 v Paříži, a k organizaci přípravných pracovních seminářů pro organizace občanské společnosti z uvedeného regionu;

28.

vítá skutečnost, že kosovský parlament byl vyzván k tomu, aby se plnohodnotně a trvale zapojil na všech úrovních do činností Parlamentního shromáždění procesu spolupráce jihovýchodní Evropy (SEECP-PA) a účastnil se jeho zasedání, jak o tom bylo rozhodnuto v květnu 2015, a považuje tuto výzvu za důležitý příspěvek k regionálnímu parlamentnímu dialogu; vyjadřuje politování nad tím, že kosovský parlament nebyl přijat za řádného člena dalších iniciativ parlamentní spolupráce, jako je např. západobalkánská Konference výborů pro evropskou integraci států podílejících se na procesu stabilizace a přidružení (COSAP) a Síť parlamentních výborů pro hospodářství, finance a evropskou integraci parlamentů zemí západního Balkánu (NPC); vyzývá všechny parlamenty v regionu, aby přijaly otevřenější přístup k žádostem kosovského parlamentu o členství v regionálních iniciativách, a přispěly tak k posílení regionální spolupráce;

29.

znovu vyzývá Kosovo, aby dokončilo legislativní rámec pro veřejnou službu a aby plně provedlo strategický rámec pro veřejnou správu a příslušný akční plán; žádá příslušné orgány, aby ukončily politizaci veřejné správy, aby ve všech orgánech veřejné správy prosazovaly profesionalitu založenou na zásluhách, aby zajistily řádné finanční řízení orgánů veřejné správy a transparentnost dohledu parlamentu nad plněním rozpočtu;

30.

zdůrazňuje, že je důležité navýšit financování projektů kosovských nevládních organizací, které usilují o prosazování zásad řádné správy věcí veřejných, větší transparentnost a odpovědnost, posílení institucionálních mechanismů v soudnictví, posílení institucionální a sociální demokracie, napomáhají rozvoji úsilí o ochranu a podporu práv marginalizovaných skupin a národnostních menšin;

31.

opakuje, že je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi a ženami, a odsuzuje všeobecnou diskriminaci žen ve společnosti a na trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba mladým lidem v Kosovu poskytnout perspektivu do budoucnosti; vyzývá Kosovo, aby se zaměřilo na zacelení kvalifikačních mezer na trhu práce, odstranilo veškeré překážky, jež by mohly vést k diskriminačním praktikám, a zlepšilo celkové podnikatelské prostředí v zemi, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby poskytla další pomoc mladým podnikatelům v rámci prostředků nástroje předvstupní pomoci se zvláštním zaměřením na odborný a praktický výcvik i na výměnu know-how, včetně usnadnění kontaktů s podnikateli z členských států EU, a aby současně vynakládala maximální úsilí s cílem zamezit odlivu mozků, zejména poté, co vstoupí v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení;

32.

připomíná, že nezbytnou podmínkou zvýšení růstového potenciálu, navýšení produktivity a posílení pružnosti a konkurenceschopnosti kosovského hospodářství jsou strukturální reformy; souhlasí s úsudkem Komise, že by Kosovo mělo posílit svůj střednědobý fiskální rámec, zlepšit transparentnost veřejných financí, výdaje rozpočtu zaměřit více na prorůstová opatření a nasměrovat přímé zahraniční investice a platby do výrobních odvětví; vyzývá Kosovo, aby zrychlilo restrukturalizaci státních podniků, zlepšilo konkurzní a insolvenční řízení a snížilo svou závislost na clech tím, že rozšíří domácí daňovou základnu a zmodernizuje výběr příjmů;

33.

zdůrazňuje, že s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti a nízkou míru účasti na trhu práce mají zásadní význam reformy trhu práce společně s reformami vzdělávacího systému; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí v zájmu lepšího sladění vzdělávacího systému s potřebami trhu práce, zejména prostřednictvím změny vzdělávacích rámců pro předuniverzitní vzdělávání; dále zdůrazňuje, že je důležité rozšířit systém odborného vzdělávání, který musí doplňovat aktivní politika na trhu práce;

34.

poznamenává, že Kosovo je v rané fázi budování fungujícího hospodářství; vítá skutečnost, že v oblasti průmyslu a malých a středních podniků bylo dosaženo určitého pokroku; naléhavě vyzývá, aby byla nadále snižována zátěž malých a středních podniků, a připomíná, že kromě poskytování podpory začínajícím podnikům a inovativním podnikům, které představují vysokou přidanou hodnotu, je třeba provádět posouzení regulačních dopadů na malé a střední podniky s cílem podpořit podnikatelské aktivity, jejichž přínos bude jak společenský, tak hospodářský; vyzývá Komisi, aby poskytla další pomoc mladým podnikatelům v rámci prostředků nástroje předvstupní pomoci, včetně usnadnění kontaktů s podnikateli z členských států EU a zapojení sdružení kosovských podnikatelů do evropské konfederace mladých podnikatelů, zejména po vstupu dohody o stabilizaci a přidružení v platnost; naléhavě vyzývá kosovské instituce, aby vytvořily příležitosti pro investiční financování sociálních a udržitelných podniků, a řešily tak výzvy spojené s řešením sociálních problémů a zajišťováním udržitelného růstu;

35.

opakuje, že je důležité co nejdříve zajistit, aby Kosovu byla přidělena vlastní mezinárodní telefonní předvolba, neboť pomůže Kosovo zviditelnit v mezinárodním kontextu; vyzývá Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), aby pokročila v otázce uzavření příslušné dohody;

36.

zdůrazňuje, že je důležité, aby při vystavování pozvání byla respektována specifika všech společenství (viz případ generála Dikoviće), a žádá bezpečnostní síly KFOR, aby jednaly ve spolupráci s kosovskými orgány s cílem zabránit gestům, která by se mohla dotknout paměti obětí a narušit dialog mezi Prištinou a Bělehradem; připomíná, že kontaktní místa v Kosovu i v Srbsku je nutno řádně informovat 48 hodin před konáním těchto návštěv;

37.

vítá zlepšení silniční dopravy a infrastruktur mobility, zejména dálnic, jakož i nedávné přijetí balíčku NPP II z roku 2015, který obsahuje rozsáhlý projekt kosovské železniční infrastruktury; vyjadřuje však politování nad vysokými náklady na jejich vybudování; doufá, že nedávná dohoda o úvěru na modernizaci kosovské části trati 10 evropské železniční sítě podepsaná mezi Kosovem a Evropskou investiční bankou podpoří vznik komplexního plánu na zlepšení veřejné dopravy a modernizaci železniční infrastruktury; vítá v této souvislosti dohodu, kterou dne 27. ledna 2016 uzavřeli ministerští předsedové Isa Mustafa a Aleksandar Vučić s cílem zahájit jednání o přímém leteckém a železničním spojení mezi Kosovem a Srbskem; s vědomím skutečnosti, že plán v oblasti propojení se stal jednou z nejvyšších priorit Komise, která jej považuje za klíčový faktor hospodářského rozvoje regionu, vyzývá kosovské orgány, aby zajistily plné a rychlé provádění technických standardů a tzv. měkkých opatření v oblasti dopravy, jež byly dohodnuty na summitu západního Balkánu v roce 2015 ve Vídni;

38.

vyjadřuje znepokojení ohledně stávající nejisté energetické situace v Kosovu, která negativně doléhá na každodenní život; poukazuje na to, že současná míra ztrát elektřiny a souvisejících obchodních škod je velmi vysoká, neboť stávající sítě jsou značně opotřebované, a vyzývá k provedení zásadních reforem s cílem zlepšit energetickou účinnost a bezpečnost dodávek tím, že se bude investovat do obnovy stávající elektrorozvodné sítě, protože funkční elektrorozvodná síť je pro domácí i zahraniční společnosti podmínkou k zahájení podnikání v Kosovu; naléhavě vyzývá energetický regulační úřad, aby byl pružnější při udělování licencí a povolení novým obchodním investorům do odvětví obnovitelné energie; bere na vědomí uzavření dohody o výstavbě elektrárny „Nové Kosovo“ se společností Contour Global z USA, jejíž výrobní kapacita dosáhne 500 MW, a žádá transparentní postupy doprovázené posouzením sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí v plném souladu s normami EU;

39.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.