EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 22.11.2016

COM(2016) 733 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky

{SWD(2016) 373 final}

SDĚLENÍ KOMISE

Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky

1.    ÚVOD

Rychle rostoucí podniky vytvářejí ve srovnání s ostatními firmami mnohem více nových pracovních míst 1 . Začínající podniky, které se rychle rozvíjejí do větších firem, tvoří velký podíl těchto podniků. Zvyšují inovativnost a konkurenceschopnost EU, čímž posilují hospodářství. Takové rychle se rozvíjející podniky mohou rovněž poskytovat sociální výhody, včetně nabídky pružnějších a modernějších pracovních úvazků.

Ve strategii pro jednotný trh Komise oznámila, že se bude zabývat tím, jak zvýšit efektivnost jednotného trhu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky. Zlepšení ekosystému pro začínající a rychle se rozvíjející podniky bude mít v konečném důsledku přímý pozitivní vliv na zaměstnanost a růst v EU.

Začínající podniky, které často využívají moderní technologie 2 , zpravidla kombinují rychlý růst, vysoké zaměření na inovaci produktů, procesů a financování, maximální pozornost věnovanou nejnovějšímu technologickému vývoji a rozsáhlé využívání inovativních obchodních modelů a často platforem pro spolupráci.

Několik členských států již zavedlo nebo plánuje zavést iniciativy, jež vytvoří prostředí příznivé pro inovace a podnikání. V důsledku toho při zakládání nových firem neexistuje žádný podstatný rozdíl mezi EU a USA 3 . To je zvláště patrné v technologickém odvětví, v němž se společnosti z EU stávají světovou jedničkou v některých odvětvích se střední či vysokou náročností na technologie (např. strojírenství, automobilový průmysl).

K vytváření pracovních míst a stimulaci hospodářského růstu přispívá řada iniciativ EU: Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 4 a jeho rozšíření a posílení, ale také strategie pro jednotný trh 5 , jednotný digitální trh 6 a unie kapitálových trhů 7 rovněž poskytují rámec pro další zlepšení. Kromě toho je díky silnějšímu zaměření evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) na inovace a podporu malých a středních podniků zahrnuta podpora v oblasti rizikového kapitálu pro 140 000 začínajících a rychle rostoucích podniků 8 . Dohody o EFSI se již týkají 377 000 malých a středních podniků, včetně začínajících podniků.

Avšak místo toho, aby prosperovaly a rozšiřovaly se v Evropě i mimo ni, jen velmi málo evropských začínajících podniků přežívá kritickou fázi 2–3 let a ještě méně se jich rozrůstá do větších firem 9 . 

I když příčin tohoto stavu je mnoho, odhaduje se, že pokud by se podíl rychle rostoucích podniků vyrovnal podílu v USA, mohlo by to v EU v průběhu příštích 20 let vytvořit až 1 milion nových pracovních míst a až 2 000 miliard EUR HDP navíc 10 . To by vzhledem k pozitivnímu vztahu mezi velikostí firmy a produktivitou zvýšilo růst produktivity v Evropě 11 12 . Kromě toho by určení způsobů, jak podpořit začínající podniky v jejich rozvoji, mohlo být přínosné také pro tradiční podniky, a to tím, že by se podpořilo jejich působení a růst v rámci jednotného trhu.

Tento obrázek potvrdily výsledky veřejné konzultace provedené Komisí na začátku roku 2016. Klíčovým zjištěním 13 bylo, že

začínající podniky, které se chtějí rozšířit, stále čelí příliš mnoha regulačním a administrativním překážkám, zejména v přeshraničních situacích,

pro začínající i rychle rostoucí podniky existuje příliš málo příležitostí, jak najít potenciální partnery v oblasti financí, obchodu a místních orgánů a navázat s nimi spolupráci,

přístup k finančním prostředkům je jednou z největších překážek pro rozšiřování.

Stručně řečeno, stále příliš roztříštěný jednotný trh 14 může zejména začínající a rychle se rozvíjející podniky omezovat, pokud jde o jejich růstový potenciál. Zdá se, že regulační a administrativní překážky je často odrazují od inovací, zhodnocování nehmotného majetku a rozšiřování v rámci celé EU. Společnosti se tak mohou rozhodnout pro fungování v jurisdikcích mimo EU s větším růstovým potenciálem, což může vést ke ztrátám pracovních míst v EU.

Je třeba, aby evropské veřejné orgány, začínající podniky a jejich obchodní partneři začali společně jednat, aby se zabránilo tomu, že budou cenné snahy začínajících podniků promarněny. Je zapotřebí navázat partnerství s národními, regionálními a místními orgány, a zejména se samotnými začínajícími podniky. Znamená to také, že je potřeba, aby orgány podporovaly podmínky, které zaručí začínajícím podnikům možnost rozšiřovat se. Tyto začínající podniky za to na oplátku mohou vytvářet pracovní místa, konkurovat na trhu a být společensky odpovědné. Nedávné prohlášení Scale-up Europe Manifesto 15 ukazuje, že začínající podniky jsou připraveny se zapojit. Komise vítá tuto iniciativu zúčastněných stran, jejíž doporučení inspirovala vlastní úvahy Komise ohledně těchto otázek.

Tato iniciativa se zaměřuje na tři problémy: překážky; nedostatek partnerů a příležitostí; a potíže s finančními prostředky. Je založena na:

koordinovaném přístupu napříč politikami EU v návaznosti na stávající nebo vyvíjená opatření, a to včetně odvětvových přístupů, jako například v kosmickém odvětví,

omezeném a cíleném souboru praktických opatření, a především na

partnerství.

2.    ODSTRAŇOVÁNÍ PŘEKÁŽEK

Mnoho mladých inovativních firem se obává, že v případě, že se příliš rozrostou, budou znevýhodněny obtížnějšími pravidly, a to i bez proniknutí za hranice. Mnohé probíhající iniciativy zaměřené na zmenšení překážek pro přeshraniční činnosti nejsou omezeny na začínající podniky, ale mohou mít na začínající podniky obzvláště pozitivní dopad, např. činnosti v rámci ekonomiky sdílení 16 , probíhající iniciativy s cílem ještě více zlepšit poskytování služeb na jednotném trhu a elektronická veřejná správa (eGovernment) nebo priority v oblasti normalizace IKT 17 .

Především určení regulačních a administrativních pravidel a formalit a sladění s nimi může být časově náročné, jelikož informace o vnitrostátních a evropských pravidlech jsou často rozptýlené a náročné na interpretaci. Pochopení všech daňových, korporátních a pracovněprávních předpisů a dalších požadavků je skutečný problém, zejména pro začínající firmu s omezenými zdroji nebo odbornými znalostmi. Z konzultace vyplynulo, že i když začínající podniky pochopí a splní všechny příslušné požadavky, shledají, že je jsou pro ně tyto požadavky příliš zatěžující. Téměř 40 % respondentů se domnívá, že rozvoj a růst je těžší, než se očekávalo.

Začínající podniky, zejména v digitální oblasti, také s obtížemi zaměstnávají pracovníky z jiných zemí EU (z důvodu odlišných daňových a pracovních pravidel). Založení dceřiné společnosti je často příliš zatěžující a neodpovídá jejich potřebám (např. zaměstnání pouze jedné osoby).

Takže orgány veřejné správy na všech úrovních – místní, regionální, celostátní i evropské – musí jednat tak, aby odstranily zbytečné překážky a zátěž, a pomáhat podnikům při zvládání nevyhnutelných překážek.

Komise již podnikla kroky a v řadě z těchto oblastí oznámila další opatření 18 . V roce 2017 má Komise v úmyslu předložit iniciativy týkající se jednotné digitální brány poskytující snadný on-line přístup k informacím o jednotném trhu, elektronickým postupům, asistenci, poradenství a službám v oblasti řešení problémů pro občany a podniky, jakož i k možnostem provádět přeshraniční postupy on-line 19 .

Vnitrostátní orgány v rámci skupiny odborníků z členských států se zabývají celkovým regulačním rámcem pro začínající podniky, jenž je podpořen nástrojem na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020, který umožňuje jednotlivým členským státům získávat doporučení ohledně zlepšování podnikatelského rámce pro tyto firmy. Aby se zajistilo, že Komise a členské státy budou mít podrobné informace a důkazy týkající se začínajících a rychle rostoucích podniků, bude Komise v rámci pozměněného a rozšířeného Evropského střediska pro sledování klastrů a průmyslových změn 20 poprvé systematicky sbírat informace o začínajících a rychle se rozvíjejících podnicích, provádět podrobné analýzy a poskytovat zpětnou vazbu a důkazy členským státům, aby jim pomohla zlepšit tvorbu politik a zjednodušila prováděcí nástroje. 

Za druhé, začínající podniky se obzvláště obávají daní a zátěže, již představuje 28 různých daňových režimů: 58 % respondentů v rámci konzultace vedené Komisí uvedlo vysoké náklady na splnění daňových požadavků. Malé a střední podniky vynaloží kolem 30 % nákladů spojených s daněmi na náklady na dodržení předpisů, a ještě více v případě, že se rozšíří za hranice 21 . Vyřešením tohoto problému by se dosáhlo skutečného pokroku a pomohlo by to začínajícím podnikům v růstu.

Jak Komise představila v akčním plánu přijatém dne 6. dubna 2016, má v úmyslu modernizovat a zjednodušit systém daně z přidané hodnoty (DPH) vztahující se na přeshraniční obchod v rámci EU tím, že vytvoří jednotný prostor DPH 22 . V následujících měsících proto předloží komplexní balíček opatření k omezení složitosti a roztříštěnosti systému DPH v EU, čímž se vytvoří prostředí napomáhající růstu podniků a příznivé pro přeshraniční obchod. V příštích týdnech Komise navrhne zjednodušit zvláštní režim jednoho správního místa a rozšířit jej na přeshraniční dodávky zboží mezi podnikem a spotřebitelem a na poskytování dalších služeb. V roce 2017 předloží cílený balíček zjednodušujících opatření v souvislosti s DPH pro malé a střední podniky, mimo jiné i pro začínající podniky. Rovněž navrhne konečný režim DPH pro přeshraniční obchod v rámci EU, jenž ještě více sníží zátěž pro začínající a rychle rostoucí podniky. 

Kromě toho nedávno přijaté návrhy na opětovné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob obsahují pobídky pro růst a přeshraniční expanzi podniků v rámci jednotného trhu. Konkrétně pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, které si zvolí společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, to zahrnuje mimořádný odpočet na výzkum a vývoj a příspěvěk, který zajistí, aby se s vlastním kapitálem a financováním dluhu zacházelo z daňového hlediska stejně 23 .

Za třetí, čestné podniky, které se nebojí podstupovat riziko, se příliš často potýkají s neúčinnými a neúměrně zdlouhavými insolvenčními řízeními. Mimoto životaschopné společnosti nemají možnost restrukturalizace. Rovněž se zdá, že čestní, nadměrně zadlužení podnikatelé mají jen velmi málo možností dostat „druhou šanci“, i když neúspěchy často patří ke zkušenostem úspěšných podnikatelů. Obavy z úpadku a penalizace za úpadek mohou odrazovat od investic do rozvoje a růstu.

Co se týče práva obchodních společností a insolvenčního práva, Komise dnes přijala legislativní nástroj, který i) zaručí mechanismus včasného varování a dostupnost restrukturalizačních rámců v členských státech pro obnovení životaschopnosti podniku a odvrácení platební neschopnosti, zejména pro malé a střední podniky; ii) stanoví režim „druhé šance“ pro čestné, nadměrně zadlužené fyzické osoby prominutím jejich dluhů; a iii) zlepší efektivnost restrukturalizačního a insolvenčního řízení a řízení o prominutí dluhu. Komise má rovněž v úmyslu v roce 2017 předložit iniciativu zaměřenou na právo obchodních společností, která usnadní využívání digitálních technologií během celého životního cyklu společnosti, zejména ve vztahu k její registraci a k předkládání firemních dokumentů a informací, včetně aktualizace pravidel o přeshraničních fúzích a jejich doplnění pravidly o přeshraničním rozdělení společností. Jak bylo oznámeno v akčním plánu týkajícím se jednotného digitálního trhu a elektronické veřejné správy (eGovernment), v roce 2016 bude s účastí členských států zahájen rozsáhlý pilotní projekt v oblasti uplatňování zásady „pouze jednou“ mezi podniky a státní správou v přeshraničním kontextu 24 .

Za čtvrté, pokud jde o pracovněprávní předpisy, Komise bude i nadále usnadňovat dodržování a respektování práv pracovníků začínajícími podniky, a to i s ohledem na dodržování pravidel EU o pracovní době, ochraně zdraví a bezpečnosti.

Kromě toho bude EU i nadále používat obchodní politiky za účelem poskytnutí nových příležitostí pro začínající a rychle se rozvíjející podniky na zahraničních trzích, a to zejména prostřednictvím obchodních dohod a vhodných opatření s cílem zajistit předvídatelná a jasná obchodní pravidla.

3. VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

EU a členské státy by mohly ještě více zjednodušit život začínajícím podnikům tím, že jim budou pomáhat v těchto oblastech:

spojení se s těmi správnými partnery (např. investory, obchodními partnery, univerzitami, výzkumnými středisky),

přístup k obchodním příležitostem (zejména veřejným zakázkám),

najímání zaměstnanců s těmi správnými dovednostmi, a to včetně zaměstnanců ze zemí mimo EU.

3.1    Partneři, klastry a ekosystémy

V posledních letech podporovaly Komise a členské státy EU vznik „společenství“, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikům spojit se s potenciálními partnery (např. investory, obchodními partnery, univerzitami, výzkumnými středisky) prostřednictvím akcí, platforem, obchodních klastrů, sítí a podpůrných místních/regionálních „ekosystémů“ 25 . 

Na úrovni EU vznikla iniciativa Startup Europe jako uznávaná značka pro vytváření vazeb mezi ekosystémy 26 , jež je zaměřena na propojování lidí a místních ekosystémů a jež má mezinárodní dosah a poskytuje informace prostřednictvím systému jednotného kontaktního místa (One Stop Shop) pro začínající podniky. Ačkoli již bylo dosaženo určitého pokroku, činnost bude posílena, a to zejména propojováním mezi investory, podniky a podnikateli, jakož i vytvářením sítí regionálních rozhodovacích subjektů.

Kromě toho Evropský inovační a technologický institut (EIT) zřídil řadu znalostních a inovačních společenství v tematických oblastech IKT, energetiky, změny klimatu, zdraví a surovin, přičemž podíl veřejného financování představuje 25 % a zbytek tvoří investice soukromého sektoru. EIT pomáhá v mnoha oblastech: podnikatelské dovednosti, mentorování a akcelerátory začínajících podniků.

EU rovněž zřídila tematické platformy pro inteligentní specializaci 27 , které propojují regiony a podniky a podporují investice z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) pro rychle se rozvíjející podniky, jež jsou podporovány regionálními sítěmi a evropskými strategickými partnerstvími klastrů. Tyto projekty společně se získanou cílenou podporou 28 přispějí k vytváření příležitostí pro rychle se rozvíjející podniky. Komise bude povzbuzovat členské státy k účasti na těchto tematických platformách pro inteligentní specializaci a k využívání nástroje na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020.

Avšak i přes tyto iniciativy konzultace ukázala, že začínající a rychle se rozvíjející podniky potřebují koordinovanější podporu:

kritické množství efektivně propojených klastrů a ekosystémů v rámci celé EU,

lepší využití akcelerátorů a inkubátorů,

celounijní platformu pro propojování začínajících podniků s potenciálními partnery (vedle stávajících veřejných a soukromých platforem).

3.2    Příležitosti pro získání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek může podpořit růst, avšak malé a střední podniky jsou stále nedostatečně zastoupeny 29 , obzvláště u tzv. „nadlimitních zakázek“ 30 . 

Zadávání veřejných zakázek představuje trh o velikosti 2 biliony EUR a velký růstový potenciál pro začínající a rychle se rozvíjející podniky. Tento potenciál v současnosti ještě není dostatečně využit. Ve srovnání s tím, jaký význam mají začínající a rychle se rozvíjející podniky pro ekonomiku, nepřipadá na ně poměrný podíl veřejných zakázek 31 . Aby se zlepšilo rozšiřování inovativních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, je nezbytné zvýšit podporu veřejných zadavatelů, pokud jde o využívání tržních příležitostí a modernizovaných nástrojů zadávání veřejných zakázek. Účinným způsobem, jak mohou začínající a rychle se rozvíjející podniky nabídnout své inovativní produkty veřejným zadavatelům, jsou především předběžná tržní konzultace a inovační partnerství. Takto začínající a rychle se rozvíjející podniky při zadávání veřejných zakázek snadněji dosáhnou úspěchu. V tomto ohledu je zásadní zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek.

Dobře koncipované zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací již napomáhá přijít s nevyzkoušenými nápady na trh, čímž vytváří příležitosti pro přeshraniční růst.

V rámci prvních činností týkajících se veřejných zakázek v oblasti inovací FP7 získaly malé a střední podniky 2,5krát více zakázek než ve standardních případech (73 % oproti 29 %) a přeshraničních smluv bylo uzavřeno 15krát více, než činí průměr při zadávání veřejných zakázek v Evropě (29 % oproti 2 %) 32 .

V roce 2014 přijala EU nový rámec pro zadávání veřejných zakázek, jenž začínajícím podnikům poskytuje příležitosti pro přístup k veřejným zakázkám. Zdá se však, že národní nebo regionální/místní zadavatelé dosud nejsou s těmito možnostmi dostatečně obeznámeni.

3.3    Dovednosti

Rostoucí společnosti potřebují najmout zaměstnance s vhodnými dovednostmi, zejména technickými, finančními a digitálními. Velmi důležité pro rozšiřování je rovněž podnikatelské myšlení a řídicí a vůdčí dovednosti.

Na základě „nové agendy dovedností pro Evropu“ z června 2016 pracuje Komise na zlepšování kvality dovedností a jejich významu pro trh práce.

Tyto otázky budou řešit tři iniciativy:

Nadcházející iniciativa „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“ – podporuje spolupráci mezi vzděláváním, zaměstnaností a průmyslem.

Iniciativa „Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností“ – zlepšuje poznatky o dovednostech a řeší nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Nadcházející iniciativa „velký datový nástroj“ (big data tool) zabývající se poznatky o dovednostech a prognózami jako součást „Přehledu dovedností“.

Komise rovněž zřídila dva rámce pro zlepšení vzdělávání a hodnocení dovedností:

Evropský rámec pro podnikání (EntrComp),

Rámec pro digitální dovednosti (DigComp).

Na podpoře těchto rámců bude na vnitrostátní úrovni spolupracovat s členskými státy. EIT bude zároveň pokračovat ve své činnosti v oblasti vzdělávání studentů magisterských programů s kombinovanými technickými a podnikatelskými dovednostmi a tuto svou činnost zintenzivní.

Komise rovněž podporuje odbornost v oboru informačních a komunikačních technologií – evropský rámec elektronických dovedností 35 je pro odborníky v oblasti IKT dnes standardem. A konečně, schopnost přilákat ty nejlepší talenty – včetně ze zemí mimo EU – je dalším důležitým faktorem úspěchu. Komise v červnu 2016 navrhla reformovat modrou kartu EU s cílem přilákat více vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí 36 . Protože talenty ze zahraničí mohou také významným způsobem přispět k zakládání začínajících podniků, je třeba v rámci EU pracovat na tom, jak je přilákat a podporovat.

3.4    Více příležitostí v oblasti inovací v EU pro začínající a rychle se rozvíjející podniky

Komise poskytla zvýšenou podporu malým a středním podnikům prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, a to buď jako partnerům v projektech spolupráce s výzkumnými organizacemi a dalšími firmami, nebo jako jednotlivým příjemcům. Posílila také podporu inovací, mimo jiné prostřednictvím dalších demonstračních projektů, usnadněním přístupu k experimentování a pilotním zařízením, opatřeními týkajícími se zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací a posílenými finančními nástroji. V důsledku toho se účast malých a středních podniků zvýšila a je v současné době nad cílovou hodnotou 20 %.

Tento nový nástroj pro malé a střední podniky již podpořil inovační projekty v 1 924 37 malých a středních podnicích. Avšak důkazy a názory zúčastněných stran 38 ukazují, že Horizont 2020 je lepší pro podporu stávajících technologií a společností než u začínajících podniků, které jsou inovativní na nových trzích nebo se nachází na rozmezí mezi digitálními a hmotnými technologiemi. Stávající podpora je pro jejich potřeby vnímána jako příliš složitá, nepružná a pomalá.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Komise v úmyslu provést v programu Horizont 2020 změny pro období (2018–2020). Změny zahrnují:

kompletní přijetí přístupu „zdola nahoru“ – aby mohly být předloženy inovativní projekty, které zasahují do všech odvětví/technologií,

usnadnění přístupu k finanční a technické podpoře pro začínající podniky,

zacílení na průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti s potenciálem pro rozšíření.

V návaznosti na to, a také na základě výsledků hodnocení programu Horizont 2020 v polovině období, bude Evropská komise uvažovat o vytvoření Evropské rady pro inovace 39 , aby budoucí programy přispívaly k vytváření průlomových inovací, které dokážou dobývat a vytvářet nové trhy.

Kromě zohlednění specifických potřeb malých a středních podniků, jako je otevřený a usnadněný přístup k experimentálním a pilotním zařízením, a ve spolupráci s regiony v inovačních centrech, usnadňuje iniciativa Radar na inovace („Innovation Radar“) již v rané fázi rozpoznání inovací financovaných programem Horizont 2020 s tržním potenciálem – a týmy za nimi (např. malé a střední podniky, začínající firmy, osamostatněné podniky (spin-off firmy), univerzity).

Evropský inovační a technologický institut (EIT) zavedl celoevropské akcelerátory pro inovativní společnosti. Kromě toho EIT bude zkoumat zřízení programů pro investování přímo do rychlého rozvoje stávajících inovativních společností prostřednictvím přilákání dalších investic ze zdrojů veřejného a soukromého sektoru a stávajících nástrojů.

Navíc pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (a šířeji i pro malé a střední podniky), které jsou k tomu odhodlány, je příliš obtížné zajistit a zhodnotit práva duševního vlastnictví z důvodu nedostatku přesných informací a odborných znalostí o tom, jak strategicky využít práva duševního vlastnictví jako nástroj investic/růstu; relativně vysokých systémových nákladů; obtíží při ohodnocování práv duševního vlastnictví  40 a vysokých nákladů na vymáhání.

Pouze 9 % malých podniků v EU používá registrované duševní vlastnictví a ještě méně jich využívá práva na úrovni EU (3 % z nich registruje ochranné známky EU) 41 . To jim často brání, aby sklízely velké potenciální přínosy svých inovačních činností. Ve srovnání se svými protějšky malé a střední podniky aktivně využívající duševní vlastnictví vytvářejí o 32 % vyšší tržby na zaměstnance, což jim umožňuje nabídnout atraktivnější platy a rychleji zvyšovat počet zaměstnanců. Duševní vlastnictví je proto klíčové v procesu rozvoje inovativních malých firem.

Kromě toho inovátoři, a zejména začínající podniky, se při zavádění inovací na trh často potýkají s regulačními překážkami nebo nejistotou. Komise v rámci svého programu zlepšování právní úpravy bere v úvahu možný dopad současné i nové právní úpravy 42 na inovace, a to v souladu se „zásadou inovací“ 43 podle požadavku Rady.

3.5    Sociální ekonomika a sociální podniky

Celosvětově stoupá zájem o sociální inovace jako způsob udržitelného růstu, např. spravedlivý obchod, distanční vzdělávání, mobilní převod peněz, integrace přistěhovalců a bydlení s nulovými emisemi uhlíku.

Začínající sociální firmy 47 proto mají vysoký potenciál pro inovace a pozitivní dopad na hospodářství a společnost obecně 48 . Jejich podnikový model spojující ekonomickou efektivitu se sociálně orientovanými cíli 49 se ukázal být velmi odolný 50 .

Takovéto začínající podniky mají dobrou perspektivu díky rostoucí poptávce po sociálních inovacích a vzniku nových technologií a platforem pro spolupráci. Mnohé navíc mají potenciál pro rozšiřování ověřených obchodních modelů, jež by mohly být aplikovány v jiných oblastech. Pro tyto společnosti je však stále obtížné zajistit financování a podporu, zejména kvůli těmto faktorům:

nedostatku uznání a pochopení jejich ekonomického potenciálu,

nedostatečnému využívání moderních technologií. 

Kromě toho Komise s Evropským investičním fondem vytvořila nové finanční nástroje na podporu poskytování úvěrů sociálním podnikům a nové kapitálové nástroje se sociálním dopadem v rámci Evropského fondu pro strategické investice.

4. PŘÍSTUP K FINANČNÍM PROSTŘEDKŮM

Odstraňování a zjednodušování regulace a nárůst příležitostí pro propojování, veřejné zakázky a efektivní nábor pomůže začínajícím podnikům k rychlému rozvoji a vytváření udržitelných pracovních míst. Hlavní překážkou je zde přístup k finančním prostředkům.

Přestože problémy, se kterými se firmy v EU setkávají v počáteční fázi, nejsou o nic větší, než problémy, kterým čelí v USA, vědecké důkazy a veřejná konzultace potvrzují, že existují značné rozdíly ve fázi rozvoje. Částečně je to z důvodu výše finančních prostředků dostupných pro investice rizikového kapitálu: odhaduje se, že v roce 2014 bylo v EU k dispozici jen asi 5 miliard EUR ve srovnání s více než 26 miliardami EUR v USA 53 .

Evropské fondy rizikového kapitálu jsou navíc v průměru menší 54 a nemohou dostatečně napomoci společnostem v růstu od začínajících firem přes firmy se střední tržní kapitalizací až po globální hráče. V letech 2007–2012 byla průměrná hodnota evropských fondů rizikového kapitálu (při uzávěrce) 61 milionů EUR a 50 % představovalo méně než 27 milionů EUR; velikost průměrného amerického fondu rizikového kapitálu v roce 2014 byla 135 milionů USD 55 . Pro začínající firmy to představuje hlavní problém, neboť finanční prostředky mají tendenci časem vysychat.

Být schopen vybrat z celé řady ústupových strategií je pro investory klíčové. Musí vědět, že budou moci odkoupit své investice, ať už prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií, obchodního prodeje jiné společnosti, prodeje fondu rizikového kapitálu nebo
fondu soukromého kapitálu v pozdější fázi nebo prodeje zakladateli (zakladatelům) společnosti. Avšak současný nedostatek informací o možnostech financování vede k nejistotě a menším investicím. A čím více je zároveň k dispozici financování v pozdější fázi, tím větší je pravděpodobnost, že budou investovat investoři v první a druhé fázi.

Co se týče financování z veřejných zdrojů, 85 % respondentů ve veřejné konzultaci volalo po větší soudržnosti a transparentnosti iniciativ financování a lepším zacílení společností, které by mohly být budoucími lídry.

Komise se touto problematikou zabývá napříč několika politikami. Ve střednědobém přezkumu rozpočtu navrhla zvýšit rozpočet na EFSI 56 a COSME s cílem posílit stávající finanční nástroje a mobilizovat dodatečné finanční prostředky pro malé a střední podniky ve fázích začínajících a rozšiřujících se firem.

Od roku 2010 dal k dispozici program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a jeho předchůdce mikroúvěry v celkové hodnotě až do výše 1 miliardy EUR na zakládání nebo rozvoj malých podniků, přičemž poskytl podporu více než 100 000 mikropodnikatelům po celé Evropě.

Pomůže také unie kapitálových trhů vytvořená v roce 2015. Komise předložila komplexní balíček opatření na podporu financování rizikového a rozvojového kapitálu v EU. V kombinaci se strategií pro jednotný trh navrhuje vytvoření celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu s cílem řešit malou velikost a fragmentaci evropských fondů rizikového kapitálu, přilákat více soukromého kapitálu zpět do rizikového kapitálu, umožnit většímu počtu malých a středních podniků financování po delší časová období a diverzifikovat finanční prostředky pro začínající a inovační firmy a společnosti nekótované na burze 57 . Kromě toho v červenci 2016 Komise přijala návrh na změnu nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a, jak je uvedeno výše, o evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF) k usnadnění dalšího přeshraničního financování pro malé a střední podniky. Komise doplní celoevropský fond fondů rizikového kapitálu a EFSI a zaměří se zejména na potenciální přidanou hodnotu dalších pobídek k rizikovému financování například prostřednictvím systémů umožňujících soukromě vlastněným a řízeným investičním fondům mít k dispozici veřejnou záruku při získávání dluhového financování za účelem provádění kapitálových a dluhových investic do začínajících a rychle se rozvíjejících podniků.

Komise bude rovněž pokračovat v monitorování daňových režimů/pobídek pro investice do začínajících / rychle se rozvíjejících podniků a v návaznosti na úspěšné přístupy prováděné členskými státy a na výsledky probíhající studie o účinnosti daňových pobídek pro rizikový kapitál a tzv. business angels pro přilákání dlouhodobějšího kapitálu zváží další způsoby, jak podpořit návrh politik členských států.

Za účelem posílení ústupových strategií pro počáteční investory do začínajících a rychle se rozvíjejících podniků a pro doplnění nadcházejícího pilotního projektu pro celoevropskou propojovací platformu, stejně jako pro iniciativy Start-up Europe, bude v letech 2017–2018 Komise sledovat vznik trhů pro růst malých a středních podniků, což je nová kategorie mnohostranných systémů obchodování, kterým bude dána právní forma směrnicí o trzích finančních nástrojů II (MiFID II) 58 . Usnadní to získávání kapitálu pro střední podniky a sdílení osvědčených postupů. Komise určí tržně orientované a veřejné iniciativy, které podporují přijímání akcií malých a středních podniků do obchodování, a prozkoumá fungující řešení regulačních problémů a selhání trhu.

5. ZÁVĚR

Navzdory tomu, že je zde mnoho mladých a inovativních podnikatelů, Evropa zatím plně nevyužívá potenciálu svých podnikatelských schopností a talentů.

Ačkoli byla přijata opatření na podporu zakládání začínajících podniků na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, je třeba učinit ještě více.

Založit a rozšířit podnik v Evropě musí být snazší. Cílem je, aby se pro ambiciózní podnikatele stala Evropa první volbou pro zavádění a rozvíjení jejich průlomových podnikatelských nápadů v úspěšné společnosti v dobře fungujících ekosystémech. Tito podnikatelé za to na oplátku budou vytvářet nová pracovní místa, podporovat sociální odpovědnost a někteří z nich se stanou globálními hráči.

Toto sdělení navrhuje koordinovaný přístup napříč politikami EU, jenž se bude uplatňovat prostřednictvím souboru praktických opatření. Pro jeho účinné a úspěšné provádění je nezbytná rovněž spolupráce se všemi úrovněmi veřejné správy v členských státech, v regionech a ve městech a se všemi zúčastněnými stranami – včetně samotných začínajících a rychle rostoucích podniků.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby toto sdělení podpořily a aktivně se zapojily do jeho provádění v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

(1)

Podle průzkumu Henreksona a Johanssona z roku 2010 vytváří 4 % firem 70 % nových pracovních míst. Viz také: http://www.kauffman.org/blogs/policy-dialogue/2015/august/deconstructing-job-creation-from-startups

(2)

Konektivita; 5G a širokopásmové připojení atd.

(3)

I když existují rozdíly mezi členskými státy EU. OECD (2015), Entrepreneurship at a glance.

(4)

https://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/funding/efsi_cs

(5)

 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52015DC0550&from=CS

(6)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1447773803386&uri=CELEX%3A52015DC0192

(7)

 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52015DC0468

(8)

Viz https://cohesiondata.ec.europa.eu/themes/3

(9)

 Procento firem, které rostou o méně než 5 % nebo nerostou vůbec, je v Evropě vyšší než 45 % ve srovnání s 37 % v USA (Bravo-Biosca, 2011, A look at business growth and contraction in Europe).

(10)

Zpráva dánského zástupce pro malé a střední podniky, 2016, Scale-up Companies– is a new policy agenda needed?  http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=26381&no=1

(11)

Viz Eurostat (březen 2016), Statistics Explained: Entrepreneurship — Statistical indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Entrepreneurship_-_statistical_indicators#Small.2C_medium_and_large_enterprises .

(12)

Produktivita v podnicích s více než 1 000 zaměstnanci je mnohem vyšší než v jiných společnostech. Dánský úřad pro podnikání.

(13)

  http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=8723

(14)

Včetně jednotného digitálního trhu.

(15)

Scale Up Europe: A Manifesto for change and empowerment in the digital age, 2016.

(16)

  http://ec.europa.eu/growth/single-market/strategy/collaborative-economy_cs

(17)

  http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=8852&lang=cs

(18)

Evropská komise průběžně řídí korpus evropské legislativy prostřednictvím Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), jehož cílem je zajistit, aby právní předpisy EU byly i nadále vhodné pro daný účel a dosahovaly výsledků zamýšlených tvůrci politik co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Je zaměřen na odstranění byrokracie a snížení nákladů, aniž by byly ohroženy cíle politik a vysoké standardy EU.

(19)

Registrací společností on-line se bude zabývat plánovaný návrh Komise o usnadnění využívání digitálních technologií v průběhu celého životního cyklu podniku (viz sdělení Komise „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550, s. 5); sdělení Komise „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020“ (COM(2016) 179, s. 8); Pracovní program Komise na rok 2017 (COM(2016) 710, s. 8)).

(20)

To bude konzultovat platformy, jako jsou např. European Start-up Network a Global Entrepreneurship Network.

(21)

Viz sdělení Komise: Vybudování spravedlivého, konkurenceschopného a stabilního unijního systému daně z příjmu právnických osob.

(22)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/com_2016_148_cs.pdf  

(23)

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by mohl pomoci začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům investovat a rozšiřovat jejich činnost na jednotném trhu. Bude odměňovat jejich aktivity podporující růst, jako jsou investice do výzkumu a vývoje a financování vlastního kapitálu. Na podporu malého a inovativního podnikání bude začínajícím podnikům k dispozici rozšířený odpočet na investice do výzkumu a vývoje. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob bude řešit otázku upřednostňování dluhu před vlastním kapitálem, což přinese prospěch zejména inovativním podnikům financovaným vlastním kapitálem a začínajícím podnikům.

(24)

Viz sdělení Komise „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020“ (COM(2016) 179), http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52016DC0179

(25)

 „Přístup s použitím podnikatelských ekosystémů“ vysvětluje, proč některá města/regiony mají mnohem více začínajících / rychle se rozvíjejících podniků než ostatní, přestože uplatňují stejný právní rámec. Ekosystémy směřují zdroje k nejproduktivnějšímu využití. Díky nim je možné navrhnout kompletní politiky, jichž nelze dosáhnout prostřednictvím tradičních postupů.

(26)

Např. summit Start-up Europe, seskupení Start-up Europe Accelerators, síť Start-up Europe Universities; zvyšování povědomí o financování a kontaktech, které jsou k dispozici; spojování velkých podniků a začínajících firem (partnerství Start-up Europe Partnership) a oslava podnikání.

(27)

Prozatím v oblasti modernizace průmyslu, energetiky a v zemědělsko-potravinářské oblasti.

(28)

Např. pro vytvoření startovací platformy pro digitální transformaci a modernizace průmyslu z regionů a měst.

(29)

Bleskový průzkum Eurobarometr 417 o překážkách v oblasti zadávání veřejných zakázek pro malé společnosti.

(30)

Veřejné zakázky s hodnotou rovnou nebo vyšší než limity stanovené v právních předpisech EU.

(31)

To platí obzvláště pro veřejné zakázky s hodnotou rovnou nebo vyšší než limity stanovené v právních předpisech EU.

(32)

  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/updated-results-ongoing-pre-commercial-procurements-pcp-projects

(33)

Tyto zprostředkovatelské subjekty by identifikovaly a agregovaly potřeby veřejných kupujících, identifikovaly potenciální dodavatele, předávaly myšlenky a financovaly ty nejslibnější v určitých odvětvích.

(34)

Na základě modernizovaných směrnic o zadávání veřejných zakázek.

(35)

 http://www.ecompetences.eu/.

(36)

V roce 2016 byla rovněž přijata reforma imigračních pravidel pro studenty a vědce ze třetích zemí, což jim dává právo pobývat v EU za účelem hledání zaměstnání nebo založení podniku po dobu nejméně 9 měsíců po ukončení studia nebo ukončení výzkumu (směrnice (EU) 2016/801).

(37)

Na základě inovačního partnerství a s přihlédnutím k sociálním a ekologickým aspektům.

(38)

  https://ec.europa.eu/research/eic/pdf//eic_call_for_ideas-overview.pdf#view=fit&pagemode=none .

(39)

Pracovní název.

(40)

Zpráva o přístupu k finančním prostředkům pro kulturní a tvůrčí odvětví (Evropská komise, 2015).

(41)

Práva k duševnímu vlastnictví a stabilní výsledky v Evropě: ekonomická analýza (EUIPO, 2015).

(42)

V nadcházejícím přezkumu nástroje pro výzkum a inovace v rámci pokynů pro posouzení dopadů.

(43)

 https://ec.europa.eu/epsc/sites/epsc/files/strategic_note_issue_14.pdf

(44)

Pracovní název.

(45)

Další podrobnosti o těchto opatřeních jsou uvedeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. Tato opatření budou vytvořena v úzké spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví EUIPO.

(46)

SWD (2016) 373 ze dne 22.11.2016, „Uvádění duševního vlastnictví do služeb malých a středních podniků s cílem podpořit inovace a růst“.

(47)

 Začínající sociální podnik je začínající podnik, který vytváří společenský dopad.

(48)

  http://eureka.sbs.ox.ac.uk/761/1/Social_Innovation.pdf , Oxford Said Business School, Social Innovation.

(49)

  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:347:0238:0252:CS:PDF ..

(50)

  http://europa.eu/rapid/press-release_CES-12-60_en.htm?locale=en  

(51)

V roce 2017 zahájí Komise platformu s názvem Social Innovation Challenge s cílem motivovat sociální podniky, aby se spojily s jinými typy podniků a společně vyvíjely řešení společenských problémů. Zahájí také výzvu k analýze a shromažďování osvědčených postupů pro lepší způsoby využití digitální ekonomiky sociálními podniky.

(52)

  http://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/

(53)

Thomson ONE v BSG Perspectives: „The State of European Venture Capital“ (Stav rizikového kapitálu v Evropě).

(54)

Zpráva NVCA v případě údajů USA, zpráva o údajích EU v případě údajů EU.

(55)

Studie „Assessing the Potential for EU Investment in Venture Capital and Other Risk Capital Fund of Funds“ (Posouzení potenciálu investování EU do fondu fondů rizikového kapitálu nebo jiného podobného kapitálu).

(56)

  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016DC0581&from=CS  

(57)

 Výzva k vyjádření zájmu pro výběr organizátorů celoevropského fondu fondů byla zahájena v listopadu 2016.

(58)

Směrnice 2014/65/EU.