18.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 177/1

Zpravodaj:

Antonello PEZZINI

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) opakovaně poukazoval na to, že jednotný trh je pilířem evropské integrace, jenž může mít hmatatelný přínos pro evropské ekonomiky a může jim zajistit udržitelný růst.

1.1.1.

Výbor požaduje, aby byla při provádění jednotného trhu zohledněna odvětví zelené ekonomiky, byly šířeny tržní modely udržitelné výroby a spotřeby a nadále se uplatňovaly zásady oběhového hospodářství a boje proti změně klimatu prostřednictvím zkoumání nových ukazatelů.

1.1.2.

V souvislosti s trhem s energií považuje EHSV za nezbytné zvýšit úsilí a investice do plynárenských a elektrických sítí a zavést zásadu subsidiarity v oblasti skladování energie mezi různými členskými státy.

1.2.

Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond by se měly stále více zaměřovat na jednotný trh a sociální začleňování evropských občanů a pracovníků.

1.3.

Balíček opatření v oblasti mobility pracovních sil by se měl zaměřit na odstranění všech překážek volného pohybu pracovníků a současné zachování vysoké úrovně ochrany. Za tímto účelem požaduje EHSV lepší koordinaci mezi systémy sociálního zabezpečení a zřízení úřadů sociálního zabezpečení, jejichž úloha by byla uznávána na evropské úrovni. Považuje za zásadně důležité důsledně uplatňovat ustanovení Smlouvy týkající se práv zaměstnanců na informace a konzultace a doufá, že zaměstnanci budou více zapojeni do řízení podniků.

1.4.

EHSV má za to, že je třeba považovat spotřebitele za protagonisty jednotného trhu, a žádá Komisi, aby převzala energičtější úlohu v koordinaci příslušných právních předpisů Unie a zdokonalila mechanismy řešení sporů. Je nutné vynaložit větší úsilí o zvýšení bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem, přičemž se musí věnovat mimořádná pozornost podvodům na digitálním trhu. V tomto ohledu doufá, že bude vypracován efektivní mechanismus kolektivního odškodnění spotřebitelů, který by platil i na nadnárodní úrovni.

1.5.

EHSV se domnívá, že je třeba ve všech zemích zlepšit retailové finanční služby, a doufá, že budou v jednotlivých zemích zavedena jednotná kontaktní místa a sítě těchto kontaktních míst, které budou propojeny s centrálním evropským systémem.

1.6.

Pro sociální soudržnost a pro zaručení účinnějšího a udržitelnějšího hospodářského růstu pro evropské občany má zásadní význam sociální a družstevní podnikání. V tomto ohledu může EHSV přispět k úvahám Komise a již navrhl vytvoření stálé struktury (1), která by se více ponořila do zkoumání souvisejících aspektů.

1.7.

Služby a sítě poskytující podporu a informace, právní poradenství a asistenci v oblasti marketingu by měly pokrývat celou řadu typů podniků (2), přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována mikropodnikům.

1.7.1.

Všechny organizace, které jsou nejdůležitějšími zástupci různých typů podniků, by se měly zapojit do sociálního dialogu na podnikové úrovni v případech, kdy mohou prokázat svou reprezentativnost.

1.8.

Evropské podniky, zejména malé a střední podniky a zvláště mikropodniky, potřebují, aby byl jednotný trh silný a dynamický. EHSV souhlasí s nutností předložit legislativní podnět týkající se platební neschopnosti podniků a včasné restrukturalizace a souhlasí s tím, aby podnikatelé dostali druhou šanci. V tomto návrhu je třeba se zaměřit na ochranu zaměstnanců a spotřebitelů a na nutnost dát jim odpovídající záruky.

1.9.

Podle EHSV je nezbytné posílit v podnicích a veřejných orgánech zásadu vzájemného uznávání neharmonizovaných výrobků.

1.10.

EHSV vyzdvihuje nutnost omezit a odstranit administrativní překážky, které brání rozvoji podniků a zatěžují především podniky malé a střední a mikropodniky. Další, zbytečné požadavky ukládané členskými státy by měly být zrušeny, pokud jsou v rozporu s určitou směrnicí nebo jejími cíli, a Komise by měla provádět důslednější kontroly soudržnosti. EHSV zdůrazňuje, že je třeba nadále uplatňovat zvláštní požadavky na svobodná povolání a posílit on-line spolupráci mezi orgány členských států.

1.11.

Musí se zvýšit účinnost směrnice o službách a postupu oznamování podle směrnice, přičemž je třeba zamezit protekcionismu a dalším překážkám volného pohybu služeb uplatňováním odvětvového přístupu, s cílem určit rozdíly a překážky. V případech prokázaného nedodržování směrnice je třeba uplatňovat zásadu „nulové tolerance“ prostřednictvím cílených řízení o jejím porušení.

1.12.

EHSV doufá v lepší uplatňování směrnice o vysílání pracovníků (96/71/ES) a provádění směrnice o prosazování z roku 2014.

1.13.

Je důležité a vhodné trvat na uznávání odborných a akademických kvalifikací a podpořit vzájemné uznávání prostřednictvím harmonizace, která zaručí rovný přístup.

1.13.1.

V této souvislosti je důležité rozšířit evropský profesní průkaz i na nová povolání.

1.14.

Zároveň je zásadně důležité podporovat evropskou normalizaci prostřednictvím systému zdola nahoru a trvalého zapojení sociálních partnerů, spotřebitelů a ekologických sdružení.

1.15.

Výbor požaduje zahájit kampaň zaměřenou na přímé zapojení občanů, především mladých lidí, jakožto výraz evropského občanství každého jednotlivce, a vytvořit aplikaci pro chytré telefony a  interaktivní elektronický portál EU ve všech jazycích a s personalizovanými příspěvky, v zájmu optimální správy dotvoření a řádného fungování jednotného trhu a boje proti asymetrickým informacím s pomocí občanů a pro ně. EHSV dále požaduje vytvoření programu Erasmus pro řemesla a učňovskou přípravu na jednotném trhu , který by mladým řemeslníkům, osobám začínajícím vykonávat svobodné povolání a učňům umožnil zakusit jednotnost domácího evropského trhu a výměn zkušeností a dovedností.

1.16.

Za stejně důležité považuje Výbor zahájení propagační kampaně mimo EU na téma Jednotný evropský trh – jedinečná příležitost pro více než 500 milionů lidí uzavírat bezpečná a stabilní partnerství , na níž by se aktivně podílela Evropská služba pro vnější činnost.

2.1.

Jednotný trh je jádrem evropské integrace, na němž je postavena důvěra občanů v evropský projekt, iniciativnost evropských podniků, harmonický a udržitelný rozvoj výroby, obchodu a služeb a rozvoj lidských zdrojů.

2.2.

Komise nedávno předložila návrhy evropské energetické unie, strategie pro jednotný digitální trh, Akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů, iniciativy Obchod pro všechny, obsáhlého balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství a balíčku předpisů týkajících se transparentnosti systémů zdanění.

2.3.

Jednotný trh byl vytvořen proto, aby všichni evropští občané mohli plně využívat výhod spojených s možností neomezeně žít, pracovat, cestovat, studovat, vyrábět, prodávat a nakupovat kdekoli v Evropské unii, a během 23 let od svého vzniku odstranil řadu překážek a omezení volného výkonu těchto základních práv.

2.4.

Navzdory dosaženému pokroku jsou v plném dotvoření jednotného trhu stále ještě značné mezery a nedostatky, které „brání inovacím a odrazují společnosti od vývoje nových výrobků a služeb v Evropě, od přijímání dalších zaměstnanců a pronikání na nové trhy“ (3).

2.5.

Překážky volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu brání růstu a vytváření pracovních míst a snižují konkurenceschopnost evropských podniků. Na základě pozitivních výsledků aktů o jednotném trhu I a II je nyní nutné učinit radikální krok k optimalizaci fungování jednotného trhu a uvolnit nevyužitý potenciál jednotného trhu.

2.6.

Je tedy třeba „pokračovat v odstraňování překážek a intelektuálních a ideologických bariér, aby se tato jedinečná strategie spolupráce mohla jako celek plně rozvinout ve prospěch všech občanů žijících ve 28 členských státech a 3 zemích Evropského hospodářského prostoru“ (4).

2.7.

SSJT ve svém programu na období 2015–2018 navrhl jako prioritu „strategii pro jednotný digitální trh a trh s energií“ a různé jiné formy spolupráce, například posílení sítě SOLVIT (5).

2.8.

Komise předložila v dubnu 2011 „Akt o jednotném trhu I“ a v říjnu 2012 „Akt o jednotném trhu II“, k nimž EHSV vydal stanoviska (6), na základě doporučení z Montiho zprávy z roku 2010.

2.9.

Hlubší a spravedlivější jednotný trh je jednou z 10 politických priorit Komise. Odstranění zbývajících právních a jiných překážek jednotného trhu zboží a služeb bylo v Roční analýze růstu 2015 (7) určeno za prioritu.

2.10.

Podle Cecchiniho zprávy z roku 1988 o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu následovaly různé akční plány, jejichž prioritou bylo dotvoření jednotného trhu, a Komise opakovaně předkládala návrhy pokynů a opatření, jež však doposud nebyly s to přinést uspokojivé výsledky. V tomto kontextu je třeba vidět i výzvu Komisi, aby v souvislosti s tímto novým plánem přijala konkrétní opatření.

3.1.

V plánu jsou vytyčeny tři klíčové cíle za účelem dotvoření jednotného trhu:

3.2.

Stěžejní prvky iniciativy lze shrnout následovně:

3.3.

Komise hodlá tento proces usnadnit aktivním zásahem do provádění příslušných směrnic a nařízení a řadou opatření založených na příležitostech, modernizaci a konkrétních výsledcích a prostřednictvím přesného a – doufejme – i závazného harmonogramu.

4.1.

EHSV opakovaně vyjádřil své přesvědčení o nezbytnosti opatření, která umožní podnikům, pracovníkům, spotřebitelům, občanům a dalším zainteresovaným stranám využít potenciál jednotného trhu mj. v oblasti služeb, přístupu k financování či snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky, a to při dodržování požadavků na ochranu pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí, aktualizovaných a přísnějších technických norem, internetového obchodování, jednotného digitálního trhu a mobility.

4.1.1.

V této souvislosti považuje Výbor za zásadní, aby se každý jednotlivý občan, zejména mladí lidé, ztotožnil s významem jednotného evropského trhu, a to prostřednictvím:

4.2.

Podle EHSV by se před prováděním nových legislativních iniciativ měla dát přednost mechanismům účinného uplatňování stávajících pravidel, prostřednictvím vytvoření dynamického systému shromažďování informací, a lepšímu hodnocení dopadu, aby bylo možné zjišťovat porušování pravidel a navrhovat nová opatření k lepšímu dotvoření vnitřního trhu. Při tom je třeba brát v úvahu, do jaké míry lze zamýšlených cílů dosáhnout prostřednictvím deregulace (prognóza).

4.3.

EHSV považuje za důležité provést kvalitativní výběr pravidel na ochranu spotřebitele, a zaručit tak proporcionalitu, transparentnost, účinnost a skutečnou evropskou přidanou hodnotu.

4.4.

EHSV se domnívá, že prioritou je trvat na ustanoveních o vzájemném uznávání a prozkoumat jednotlivé případy, aby byl podpořen a zvýšen volný pohyb zboží a služeb.

4.4.1.

Za tímto účelem by bylo vhodné stanovit pravidla, přičemž některá z nich by v určitých případech mohla být obsažena ve 29. režimu s poukazem na osvědčené zkušenosti získané v jednotlivých členských státech.

4.5.

EHSV podporuje rozvoj služeb ve výrobních odvětvích prostřednictvím opatření k zajištění nových obchodních modelů společného poskytování zboží a služeb. Lepší provedení směrnice o službách a jasnější a obecně vyhovující formulace prováděcích předpisů by mohly zaručit, že aplikace budou splňovat technické a regulační jakostní normy.

4.6.

Výbor je potěšen, že Komise ve sdělení věnuje jednu kapitolu ekonomice sdílení. K tomuto tématu již přijal několik stanovisek (8). V současné době připravuje na žádost nizozemského předsednictví průzkumné stanovisko a dvě stanoviska z vlastní iniciativy k otázkám týkajícím se nových trendů ve spotřebě.

4.6.1.

EHSV se domnívá, že hospodářství založené na spolupráci umožňuje dosáhnout významného pokroku směrem k etičtější ekonomice vycházející z evropských hodnot a pomáhá spotřebitelům přejít k etickým vzorcům spotřeby.

4.6.2.

Ekonomika sdílení v některých ohledech vyžaduje změnu koncepce kultury práce a má silný potenciál pro vytváření nových pracovních míst. Je inovativním doplněním také z ekologického hlediska.

4.6.3.

EHSV může přispět k úvahám Komise v této věci a již navrhl vytvoření stálé struktury, která by se do úvah více ponořila.

4.7.

Podle EHSV je třeba využít veškerého potenciálu ekonomiky sdílení a zároveň lépe vyjasnit pravidla upravující služby, které ekonomika sdílení nabízí, a to prostřednictvím náležitého shromažďování údajů o subjektech činných v celé EU. U každého legislativního opatření, které má být přijato, je třeba zohlednit nutnost zaručit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. V této souvislosti musí být zajištěny rovněž přísné evropské standardy v oblasti pracovního práva, sociální ochrany a ochrany spotřebitelů.

4.8.

Podle EHSV je třeba řešit překážky volného pohybu služeb, přičemž je třeba se zaměřit na služby pro obchod, stavebnictví, cestovní ruch a maloobchodní prodej, jakož i na služby podnikům. Členské státy musí lépe informovat o vnitrostátních předpisech upravujících poskytování přeshraničních služeb a zdůvodnit veškerá pravidla a další požadavky platné nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele služeb a oznámit je Komisi. EHSV žádá Komisi, aby usilovala o sjednocení a zlepšení činnosti „jednotných kontaktních míst“ a o lepší propojení stávajících nástrojů (9).

4.9.

EHSV přikládá zásadní význam zpřísnění řízení o nesplnění povinnosti, které zaručí kulturu dodržování právních předpisů na úrovni EU a jejich řádného provedení do vnitrostátního práva. Členské státy musí tuto kulturu dodržování přijmout, a to i prostřednictvím důslednějšího ústředního dohledu nad uplatňováním, rychlejších řízení o nesplnění povinnosti na úrovni EU, bude-li to nutné, ale také díky intenzivnější spolupráci a častějším partnerstvím mezi Komisí a vnitrostátními správními orgány.

4.10.

Podle EHSV by iniciativy podporující malé a střední podniky, začínající podniky, inovace a digitální aplikace měly být v navrženém plánu více vyzdviženy, neboť mají zásadní význam pro růst a oživení zaměstnanosti v Unii. V této souvislosti je třeba zvážit i možnost, aby podnikatelé dostali druhou šanci.

4.11.

Podle EHSV by Komise měla věnovat co největší pozornost tomu, aby členské státy provedly nové směrnice o veřejných zakázkách (10) včas a řádně, jelikož představují přibližně 20 % HDP Unie.

4.12.

Různé typy podniků, jež v EU existují, vycházejí z rozmanitého historického vývoje našeho kontinentu. Ze všech různých forem vyčnívá a je stále důležitější ekonomika sdílení, neboť umí cenově dostupně reagovat na společenské potřeby a využívá různých forem zaměstnanosti a podnikání.

4.13.

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby – i prostřednictvím plánu – podpořila sociální ekonomiku a odstranila konkrétní překážky, které brání sociálním podnikům v činnosti a v plném využívání potenciálu jednotného trhu.

4.14.

Evropská normalizace musí s přispěním všech sociálních partnerů a zainteresovaných subjektů stále více přispívat k doplnění a obohacení probíhajících procesů ve světových ekonomikách, aby jednak přispěla svou přidanou hodnotou sociálně tržního hospodářství, která je pro ni příznačná, a jednak podpořila evropské hospodářství v procesu globalizace.

4.14.1.

Je žádoucí, aby kultura evropské normalizace byla v globálních procesech normalizace více přítomná a měla větší váhu.

5.1.1.

Evropští spotřebitelé si stále více uvědomují, že vlády členských států, které jsou často pod tlakem silných hospodářských zájmů, kladou stále více přímých i nepřímých překážek volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

5.1.2.

Pojišťovny nabízející pojištění zboží, služeb a odpovědnosti by měly mít možnost působit svobodně ve všech členských státech EU.

5.1.3.

Členské státy nezavedly žádný společný elektronický systém, který by harmonizoval a zjednodušoval mýtné pro osobní a užitková vozidla.

5.1.4.

Nebyl harmonizován systém kontroly vozidel v jednotlivých členských státech, ani nebyl zpřístupněn občanům.

5.1.5.

Elektrické zásuvky, které evropští občané využívají stále častěji, nebyly doposud sjednoceny.

5.1.6.

V příliš velkém počtu členských států se liší i velikosti oděvů a obuvi.

5.1.7.

EHSV doufá, že budou pořádány četné informační kampaně, jejichž cílem budou spotřebitelé a jejichž tématem budou výhody důrazných kroků směřujících ke zpřísnění společných norem platných na jednotném trhu.

5.1.8.

Výbor vyzývá Komisi, aby předložila návrh harmonizace informací pro občany ohledně bytového zařízení.

5.2.1.

Osoby se zdravotním postižením, které tvoří 15 % evropské populace, se potýkají s dalšími překážkami, jež jim brání požívat svobod jednotného trhu. EHSV vítá, že Evropská komise nedávno předložila Evropský akt přístupnosti, jehož cílem je podpořit přístup ke zboží a službám.

5.3.1.

EHSV se domnívá, že je třeba zavést společný právní předpis pro svobodná povolání, který by platil ve všech evropských zemích, a má za to, že by evropský profesní průkaz měl být v souladu s ustanoveními evropské směrnice o odborných kvalifikacích rozšířen na všechny možné kategorie.

5.4.1.

Systémy ochrany duševního vlastnictví jsou nedostatečné, zejména co se týče malých a středních podniků, a panuje nejistota ohledně souběžné existence jednotného patentu na jedné straně a vnitrostátních patentů a vnitrostátních dodatkových ochranných osvědčení na straně druhé.

5.4.2.

EHSV souhlasí s tím, že je nutné zřídit Jednotný patentový soud, což zaručí jednotnou jurisdikci v patentových otázkách.

5.4.3.

EHSV podporuje návrh Komise přenést postup udělování jednotného titulu dodatkovým ochranným osvědčením na úroveň EU.

5.5.1.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, EHSV vítá zavedení systému sběru údajů a nových analytických nástrojů, které mohou rozpoznat problémy a nesrovnalosti.

5.5.2.

Jako velmi účelné by se mohlo ukázat i vytvoření evropských registrů veřejných zakázek s cílem odhalit v procesu zadávání veřejných zakázek nesrovnalosti.

5.5.3.

EHSV souhlasí s tím, že by měl být zaveden dobrovolný mechanismus předběžného hodnocení aspektů zadávání veřejných zakázek na určité velké infrastrukturní projekty.

5.6.1.

EHSV vyzývá Komisi, aby rozšířila pravomoci a vliv sítě SOLVIT, a členské státy, které jsou v poslední době velmi pozorné k silným nacionalistickým tendencím, tak dodržovaly pravidla jednotného trhu.

5.6.2.

EHSV upozorňuje na to, že kultura jednotného trhu je stále ještě málo rozšířená a že jeho plnému dotvoření brání příliš mnoho vnitrostátních opatření.