52014PC0108

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), v prozatímním přezkumném řízení týkajícím se antidumpingového cla z dovozu některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska.

Obecné souvislosti

Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00, pocházejících z Thajska bylo uloženo nařízením (ES) č. 682/2007 (Úř. věst. L 159, 18.7.2007, s. 14), ve znění nařízení (ES) č. 954/2008 (Úř. věst. L 260, 25.9.2008, s. 1). Clo bylo zachováno prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 875/2013 (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 1).

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření hájit své zájmy, jak stanoví základní nařízení.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

Posouzení dopadů

Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení.

Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Společnost River Kwai International Food Industry Co., Ltd (dále jen „RKI“), thajský vyvážející výrobce, podala žádost o částečný prozatímní přezkum (omezený na dumping). Komise zahájila přezkum dne 14. února 2013.

Na RKI se vztahuje individuální antidumpingové clo ve výši 12,8 %. Přezkumné šetření stanovilo dumpingové rozpětí ve výši 3,6 %.

Navrhuje se tedy, aby Rada přijala přiložený návrh nařízení o změně cla pro RKI.

Právní základ

Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni.

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět.

Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu:

Základní nařízení nestanoví náhradní možnosti.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2014/0055 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 291 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.         POSTUP

1.           Platná opatření

(1)       Rada na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 682/2007[2] konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00, pocházejících z Thajska. Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 3,1 % a 12,9 %.

(2)       Rada pozměnila nařízením (ES) č. 954/2008[3] platná opatření ohledně jednoho vyvážejícího výrobce a následně sazbu použitelnou pro „všechny ostatní společnosti“, jež se poté pohybovala v rozmezí od 3,1 % do 14,3 %.

(3)       Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachovala Rada příslušná cla v rozmezí od 3,1 % do 14,3 % prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) č. 875/2013[4] (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“).

2.           Žádost o přezkum

(4)       Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podala společnost River Kwai International Food Industry Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), thajský vyvážející výrobce.

(5)       Žádost se omezovala na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

(6)       Žadatel v ní poskytl přímé důkazy, že okolnosti týkající se dumpingu žadatele, na jejichž základě byla platná opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(7)       Žadatel zejména tvrdil, že nové okolnosti se týkají změn v sortimentu výrobku, který prodává, a že tyto změny mají přímý dopad na příslušné výrobní náklady. Ze srovnání domácích cen žadatele s jeho cenami při vývozu do Unie vyplývá, že se dumpingové rozpětí jevilo menší než stávající úroveň opatření.

3.           Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(8)       Po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli. Na tomto základě zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie[5] dne 14. února 2013 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

4.           Období přezkumného šetření

(9)       Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2011 do 31. prosince 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“).

5.           Strany dotčené šetřením

(10)     Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, zástupce vyvážející země a rovněž sdružení výrobců v Unii (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux „AETMD“).

(11)     Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)     Písemné připomínky předložené AETMD byly zváženy a v příslušných případech k nim bylo přihlédnuto.

(13)     S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(14)     Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění dumpingu. Komise provedla inspekci na místě v prostorách žadatele v Thajsku v Bangkoku a v Kanchanaburi.

2.         DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.           Dotčený výrobek

(15)     Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v původním šetření a přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, v současnosti kódu KN ex 2001 90 30, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódu KN ex 2005 80 00, pocházející z Thajska.

2.           Obdobný výrobek

(16)     Jak bylo stanoveno v původním šetření a potvrzeno v přezkumu před pozbytím platnosti, u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Unii a u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Thajsku byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako u kukuřice cukrové vyráběné v Thajsku a prodávané na vývoz do Unie. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu ustanovení čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.         DUMPING

1.           Stanovení běžné hodnoty

(17)     V souladu s čl. 2 odst. 2 první větou základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl celkový domácí prodej žadatele, pokud jde o obdobný výrobek v období přezkumného šetření, reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku představoval v období přezkumného šetření alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(18)     Celkový domácí prodej obdobného výrobku byl shledán reprezentativním.

(19)     Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(20)     Pro každý z těchto typů výrobku Komise stanovila, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období přezkumného šetření představuje nejméně 5 % celkového objemu prodeje stejných nebo srovnatelných typů výrobku na vývoz do Unie.

(21)     Komise zjistila, že v případě všech typů výrobku prodávaných na vývoz do Unie se domácí prodej žadatele uskutečnil v reprezentativních množstvích.

(22)     Dále Komise stanovila podíl ziskových prodejů nezávislým odběratelům na domácím trhu pro každý typ výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečné domácí prodeje.

(23)     Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně na domácím trhu podle typu výrobku bez ohledu na to, zda tyto prodeje jsou ziskové či nikoli, pokud

– objem prodeje typu výrobku prodaného za čistou prodejní cenu, která se rovná vypočítaným výrobním nákladům nebo je vyšší, činil více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku, a

– vážená průměrná prodejní cena tohoto typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(24)     Analýza domácího prodeje, kterou vypracovala Komise, ukázala, že více než 90 % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než jednotkové výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření.

2.           Stanovení vývozní ceny

(25)     Všechny prodeje na vývoz do Unie uskutečnil žadatel přímo nezávislým odběratelům v Unii nebo Thajsku. Vývozní cena byla proto stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.           Srovnání

(26)     Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(27)     V odůvodněných případech upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(28)     V přípustných a řádně odůvodněných případech byly umožněny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, nákladech na manipulaci a nakládku, balení, provizích, úvěrových nákladech a bankovních poplatcích.

(29)     Žadatel požadoval úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení o rozdíl související s hodnotou značky při domácím prodeji pod vlastní značkou a při prodeji pod vlastní značkou na trhu Unie. Hodnota vlastní značky žadatele je údajně vyšší na thajském trhu než na trhu Unie. K odůvodnění svého požadavku se žadatel odkázal na úpravu provedenou v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(30)     Situace žadatele v tomto prozatímním přezkumu se však liší od situace ostatních vyvážejících výrobců, pro něž byly povoleny úpravy v původním šetření a v přezkumném šetření před pozbytím platnosti. Úprava provedená v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se konkrétně vztahuje na vyvážející výrobce, jejichž domácí prodej se uskutečňuje pod vlastní značkou, zatímco prodej do Unie pod značkou maloobchodníka. V tomto prozatímním přezkumu se prodej žadatele jak na domácím trhu, tak na trhu Unie uskutečňuje pod jeho značkou. Kromě toho úprava provedená v rámci původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti se týkala ziskového rozpětí při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. V rámci tohoto prozatímního přezkumu je však běžná hodnota založena na skutečných cenách žadatele na domácím trhu.

(31)     Pokud jde o údajnou nedostatečnou hodnotu značky při prodeji na trh Unie, dovozce dotčeného výrobku nesoucího značku žadatele se specializuje na dovoz značkových potravinářských produktů, zejména z Asie. Žadatel neobjasnil ani nezdůvodnil, proč by prodej tomuto dovozci měl mít nižší hodnotu než je hodnota značky žadatele na domácím trhu. V důsledku toho Komise došla k závěru, že žadatel neprokázal, že by měl údajný rozdíl v hodnotě značky dopad na ceny nebo srovnatelnost cen.

(32)     Žadatel rovněž požadoval stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Jelikož však žadatel neprokázal, že údajný rozdíl má dopad na ceny nebo srovnatelnost cen, nemohla být úprava povolena ani podle tohoto ustanovení.

(33)     Žádost o úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a čl. 2 odst. 10 písm. k) se proto zamítá.

(34)     S odkazem na čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení žadatel rovněž požadoval úpravu týkající se snížení vývozní daně poskytované vládou. Částku žadateli vyplácí vláda v případě, že dotčený výrobek je prodáván na vývoz, včetně na trh Unie.

(35)     Žadatel mohl prokázat, že za vývoz na trh Unie je mu vyplácena částka odpovídající méně než 0,5 % hodnoty uvedené na faktuře. Nicméně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava pro běžnou hodnotu provede, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném článku, a nikoli pro vývozní ceny, jak tvrdil žadatel. Šetření navíc ukázalo, že nelze stanovit přímou souvislost mezi platbou přijatou žadatelem, pokud jde o dotčený výrobek při vývozu do Unie, a dovozními poplatky za suroviny, které jsou v něm přítomné.

(36)     Společnost rovněž požadovala stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k). Jelikož však žadatel neprokázal žádnou souvislost mezi snížením vývozní daně a cenou dotčeného vyváženého výrobku, nemohlo být toto tvrzení přijato.

(37)     Žádost o úpravu týkající se snížení vývozní daně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) a čl. 2 odst. 10 písm. k) se proto zamítá.

4.           Dumping během období přezkumného šetření

(38)     Vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie byla srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(39)     Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 3,6 %.

4.         TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(40)     V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zkoumala, zda se okolnosti, na nichž bylo založeno stávající dumpingové rozpětí, změnily a zda je tato změna trvalé povahy.

(41)     V žádosti o přezkum žadatel odkazoval na změny v sortimentu výrobku, který prodává, s uvedením, že tyto změny přímo ovlivňují výrobní náklady. Šetření potvrdilo, že v důsledku podnikové reorganizace, žadatel již nevyrábí a neprodává určité výrobky, které vyráběl a prodával během původního šetření, a že tato skutečnost ovlivnila náklady na výrobu dotčeného výrobku.

(42)     AETMD uvedlo, že reorganizace provedená žadatelem nemusí být trvalé povahy, neboť provedené změny jsou vratné.

(43)     Vedení společnosti má skutečně možnost, rozhodne-li se tak, provést reorganizaci do původního stavu. Neexistují však žádné důkazy, které by naznačovaly, že by rozhodnutí žadatele provést reorganizaci podniku a zjednodušit komercializaci skupiny výrobků mezi společnostmi skupiny, nemělo mít trvalý účinek. Kromě toho reorganizace proběhla již před rokem 2009, což naznačuje, že nová podniková struktura je trvalé povahy.

(44)     Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo své tvrzení, že změnu, na jejímž základě byl přezkum zahájen, nelze považovat za změnu trvalé povahy. Konkrétně zpochybnilo dopad na výrobní náklady v důsledku vnitřní reorganizace v rámci skupiny, a tvrdilo, že náklady uvnitř skupiny lze jednoduše přerozdělit, a snížit tak běžnou hodnotu. Z tohoto důvodu nelze nové výrobní náklady považovat za okolnosti trvalé povahy. AETMD rovněž uvedlo, že dceřiná společnost odpovědná za výrobu a prodej čerstvých produktů má stejnou adresu jako žadatel. AETMD tvrdilo, že to je další náznak toho, že reorganizace není hloubková a trvalá.

(45)     V reakci na tvrzení AETMD v předchozím bodě odůvodnění žadatel zdůraznil, že reorganizace zahrnovala i zlepšení systému nákladového účetnictví, kdy byly zjištěny a odstraněny nedostatky, s cílem optimalizovat výrobu a snížit výrobní náklady. Žadatel rovněž zdůraznil, že jakákoli zpětná změna reorganizace z roku 2009 by v této fázi znamenala velmi složitý proces, neboť mateřská společnost žadatele, Agripure Holding PLC, je kótovaná na thajské burze.

(46)     Riziko možné zpětné změny reorganizace již bylo řešeno v 43. bodě odůvodnění.

(47)     Kromě toho Komise v zájmu ověření správnosti tvrzení v žádosti o zahájení tohoto přezkumu porovnala výrobní náklady typů výrobku vyvážených do Unie během období původního šetření (tj. před reorganizací uskutečněnou žadatelem v roce 2009) a během období přezkumného šetření. Toto srovnání potvrdilo, že výrobní náklady na jednotku se ve značné míře změnily. Zjištěná změna ve výrobních nákladech na jednotku přesahuje rámec pouhého přerozdělení nákladů a je důsledkem skutečného snížení nepřímých výrobních nákladů, jako je výrobní režie a náklady práce.

(48)     Co se týče otázky stejné administrativní adresy žadatele a jeho dceřiné společnosti, jde o běžnou praxi v oblasti podnikání. Kromě toho Komise během inspekce na místě v prostorách žadatele zjistila, že výrobní linky a prostory pro skladování hotových výrobků v daných prostorách byly určeny pro výrobu kukuřice cukrové; žádné stopy výroby a skladování čerstvých výrobků prodávaných dceřiné společnosti nebyly viditelné.

(49)     S ohledem na tvrzení AETMD a tvrzení žadatele, jakož i na skutečnost, že bylo zjištěno faktické snížení výrobních nákladů na jednotku mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření, je třeba tvrzení AETMD zamítnout.

(50)     AETMD rovněž uvedlo, že žadatel plánuje zvýšit svou výrobní kapacitu v roce 2013 přibližně o 40 %. Podle AETMD by tato skutečnost odporovala tvrzení žadatele, že nové, pozměněné výrobní náklady (vyplývající z reorganizace) jsou trvalé povahy.

(51)     Šetření skutečně potvrdilo, že žadatel připravuje zvýšení své výrobní kapacity. Dopad zvýšené výrobní kapacity byl jedním z faktorů, na jejichž základě se během přezkumu před pozbytím platnosti[6] dospělo k závěru, že existuje riziko pokračování dumpingu.

(52)     Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo tvrzení, že investice do nové výrobní kapacity nutně ovlivní výrobní náklady, a tedy že převažující výrobní náklady, s nimiž byly domácí ceny srovnány v rámci tomto přezkumu (viz 24. bod odůvodnění), nejsou trvalé povahy. AETMD konkrétně provedlo výpočet vycházející z dostupných zdrojů a na jeho základě dospělo k závěru, že ve srovnání se současnými náklady by došlo ke zvýšení celkových nákladů vzhledem k nárůstu nákladů na odpisy přibližně o 10 %.

(53)     Žadatel tvrzení AETMD týkající se zvýšení nákladů na odpisy jako takové nevyvrátil, ale zdůraznil, že tyto zvýšené amortizační náklady budou vyrovnány zvýšením celkových příjmů (zvýšením prodeje) a snížením u jiných nákladů v důsledku vyšší automatizace.

(54)     Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, žadatel skutečně připravuje investice do nových výrobních zařízení. Tyto investice mohou mít za následek nárůst nákladů na odpisy. Na druhou stranu a jak uvedl žadatel v odpovědi na připomínku AETMD, nové výrobní zařízení může rovněž přinést změny (oproti stávajícím výrobním linkám), jako je např. úroveň automatizace. Tyto změny by měly mít přímý dopad na snížení práce a nákladů na energii a mohly by vyrovnat zvýšení za náklady na odpisy.

(55)     Při bližší úvaze se došlo k závěru, že celkový dopad na výrobní náklady na vyrobenou jednotku nelze měřit dříve, než budou nová zařízení uvedena do provozu a než se jakékoliv dodatečné náklady odrazí v účetní závěrce.

(56)     Nicméně s ohledem na cíl investice (zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti s cílem snížit výrobní náklady na jednotku) se očekává, že přinejmenším ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nedojde k žádnému výraznému nárůstu výrobní nákladů na jednotku. Za těchto okolností se předpokládá, že běžná hodnota bude stále založena na cenách na domácím trhu stejně jako v rámci tohoto přezkumu. Tvrzení AETMD proto musí být zamítnuto.

(57)     Po poskytnutí informací AETMD rovněž zpochybnilo trvalou povahu nového dumpingového rozpětí. Tvrdilo, že vývozní ceny, které byly použity jako základ pro výpočet dumpingového rozpětí, nebyly reprezentativní. Konkrétně argumentovalo tím, že

(a) počet tun vyvezených během období přezkumného šetření byl příliš malý na to, aby mohl být považován za reprezentativní; a

(b) pokud jde o 29. bod odůvodnění, vzhledem k tomu, že vývozní transakce týkající se výrobků s vlastní značkou tvořily téměř polovinu veškerého vývozu během období přezkumného šetření, vývozní ceny by neměly být považovány za reprezentativní. AETMD uvedlo, že pokud by navrhované snížení opatření vstoupilo v platnost, hlavní část vývozu do Unie by pravděpodobně zahrnovala značky maloobchodníků s nižší vývozní cenou[7].

(58)     Vzhledem k tomu, že množství vyvezená do Unie nebyla významná, Komise se ujistila v tom, že vývozní ceny žadatele zaplacené nebo splatné při vývozu do Unie byly ve srovnání s vývozními cenami žadatele zaplacenými nebo splatnými při vývozu do jiných třetích zemí reprezentativní. Na tomto základě se dospělo k závěru, že ceny účtované při vývozu do Unie odpovídaly cenám účtovaným odběratelům na ostatních vývozních trzích.

(59)     Existence různých segmentů trhu, vlastní značky a značky maloobchodníků byla uznána již v předchozích šetřeních[8]. Představuje důležitou část definice různých typů výrobku spadajících do oblasti působnosti dotčeného výrobku. Na tomto základě byl porovnán vývoz výrobků s vlastní značkou oproti domácímu prodeji výrobků s vlastní značkou a prodej na vývoz pod značkami maloobchodníků oproti domácímu prodeji pod značkami maloobchodníků.

(60)     Tvrzení AETMD, že budoucí vývoz bude zahrnovat zejména značku maloobchodníků, je spekulativní, nepodpořený důkazy, a jako takový nemůže zpochybnit reprezentativnost vývozu výrobků s vlastní značkou během období přezkumného šetření. Tvrzení AETMD se proto zamítá.

(61)     AETMD rovněž tvrdilo, že snížení cla by mohlo přinést riziko obcházení opatření.

(62)     Je třeba připomenout, že platná cla jsou již mezi thajskými vyvážejícími výrobci příslušně rozlišena. Riziko obcházení (tj. použití doplňkového kódu TARIC s nižším clem) tedy existuje od zavedení původních opatření. Nižší clo pro jednoho z těchto vyvážejících výrobců samo o sobě nezvyšuje riziko, že opatření budou obcházena v rámci Thajska jako celku.

(63)     Kromě toho, budou-li k dispozici informace naznačující, že opatření platná pro cla jsou obcházena, může být za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 13 základního nařízení, zahájeno šetření.

(64)     AETMD rovněž uvedlo, že žadatel mohl uměle zvýšit ceny při vývozu do Unie prostřednictvím křížové kompenzace s paralelním prodejem ostatních výrobků na trh za uměle nízké ceny.

(65)     Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, vývozní ceny dotčeného výrobku do Unie byly v souladu s vývozními cenami do třetích zemí. Proto nic nenasvědčuje tomu, že vývozní ceny do Unie během období přezkumného šetření byly uměle vysoké, a tvrzení se proto zamítá.

5.         ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(66)     Na základě výsledků šetření Komise považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku společnosti River Kwai International Food Industry Co. Ltd.

(67)     Kromě toho se na žádost žadatele rovněž mění jeho adresa v Thajsku.

6.         POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(68)     Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit změnu prováděcího nařízení Rady (EU) č. 875/2013.

(69)     Po poskytnutí informací thajská vláda tvrdila, že průměrná celní sazba pro spolupracující vývozce nezařazené do vzorku by rovněž měla být přezkoumána, aby se tak zohlednila zjištění tohoto částečného prozatímního přezkumu. Je třeba poznamenat, že toto tvrzení přesahuje omezenou oblast působnosti tohoto přezkumu, jehož výhradním cílem je upravit stávající sazbu antidumpingového cla pro žadatele. Veškeré žádosti o změnu výše sazeb antidumpingového cla na základě údajné změny okolností by měly být předloženy v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.         Položka týkající se společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v tabulce v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 875/2013 se nahrazuje tímto:

Společnost || Antidumpingové clo (v %) || Doplňkový kód TARIC

River Kwai International Food Industry Co., Ltd, 99 Moo 1 Thanamtuen Khaupoon Road Kaengsian, Muang, Kanchanaburi 71000 Thajsko || 3,6 || A791

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2]               Nařízení Rady (ES) č. 682/2007 ze dne 18. června 2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 14).

[3]               Nařízení Rady (ES) č. 954/2008 ze dne 25. září 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 1).

[4]               Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 875/2013 ze dne 2. září 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 1).

[5]               Úř. věst. C 42, 14.2.2013, s. 7.

[6]               Viz 49. až 75. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.

[7]               Viz 86. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.

[8]               Viz 85. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.