Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012PC0634

Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

/* COM/2012/0634 final - 2012/0300 (NLE) */

52012PC0634

Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 /* COM/2012/0634 final - 2012/0300 (NLE) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1)           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) v řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se platného antidumpingového cla uloženého na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky.

· Obecné souvislosti

Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky, kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90, bylo nařízením Rady (ES) č. 1338/2006 (Úř. věst. L 251, 14.9.2006, s. 1) uloženo konečné antidumpingové clo.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2)           KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

· Posouzení dopadů

Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení.

Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny.

3)           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Dne 13. září 2011 zahájila Komise na základě odůvodněné žádosti dvou výrobců v Unii přezkum před pozbytím platnosti antidumpingového cla vztahujícího se na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky.

Na základě přezkumného šetření bylo stanoveno, že existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Dále bylo stanoveno, že zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie.

Proto se navrhuje, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, které stávající opatření prodlouží a které by mělo být vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 12. prosince 2012.

· Právní základ

Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

· Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto nepoužije.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni.

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět.

· Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu:

Základní nařízení nestanoví náhradní možnosti.

4)           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádný dopad na rozpočet Unie.

2012/0300 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 2,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.        POSTUP

1.           Platná opatření

(1)       Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1338/2006[2] konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše, v současnosti kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90, pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 58,9 %.

2.           Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(2)       Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti[3] platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 14. června 2011 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala organizace UK Leather Federation (dále jen „žadatel“), která představuje více než 50 % celkové výroby zámiše v Unii.

(3)       Podaná žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k pokračování dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

3.           Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(4)       Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 13. září 2011 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie[4] (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

4.           Šetření

4.1.        Období přezkumného šetření a posuzované období

(5)       Šetření týkající se pokračování dumpingu proběhlo v období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování újmy, se týkal období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

4.2.        Strany dotčené šetřením

(6)       O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele a ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce země vývozu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(7)       Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců v Unii, vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)       U výrobců v Unii byl použit výběr vzorku, přičemž ze tří známých výrobců v Unii byly do vzorku zařazeny dvě skupiny výrobců.

(9)       Bylo kontaktováno šest známých vyvážejících výrobců v ČLR. Žádná z těchto společností však při šetření nespolupracovala.

(10)     Co se týče dovozců, bylo určeno 35 dovozců zámiše do Unie, kteří nejsou ve spojení, a tito dovozci byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Pouze dva z nich se přihlásili a byli ochotni spolupracovat na současném přezkumu. Na základě toho nebylo nutné provést výběr vzorku u dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(11)     Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Byly obdrženy odpovědi od skupin výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení. Žádný z vyvážejících výrobců v ČLR nespolupracoval na přezkumu a žádné z relevantních sdružení spotřebitelů nedodalo Komisi informace, ani se v průběhu šetření nepřihlásilo.

(12)     Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

Výrobci v Unii

– Hutchings&Harding Ltd, Cambridge, Spojené království; a

– Marocchinerie e Scamoscerie Italiane Spa, Turín, Itálie.

B.        DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(13)     Výrobek, jenž je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tj. zámiš a kombinovaný zámiš, též vystřižený na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90.

(14)     Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR, stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu v Unii, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.        PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ DUMPINGU

(15)     V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování dumpingu.

1.           Předběžné poznámky

(16)     Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění výše, žádný z šesti oslovených vyvážejících výrobců v ČLR na šetření nespolupracoval a zjištění o pravděpodobnosti pokračování dumpingu musela být založena na dostupných údajích, zejména na informacích předložených žadatelem, včetně informací obsažených v žádosti o přezkum, a statistických údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení.

2.           Dumping dovozu během období přezkumného šetření

2.1.        Srovnatelná země

(17)     V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné běžné hodnoty získané v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(18)     Při původním šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty zvolena jako srovnatelná země USA. Jediný výrobce zámiše, působící v USA v období původního šetření, již uzavřel svůj výrobní závod. Od té doby daný výrobce zámiš dováží prostřednictvím společného podniku v Turecku. Jelikož výroba zámiše ve Spojených státech není nadále významná, byly v oznámení o zahájení stávajícího přezkumu zamýšleny jako srovnatelné jiné země, tj. Nový Zéland, Turecko a Indie. Výrobci v potenciálních srovnatelných zemích Indii, Turecku a na Novém Zélandu byli kontaktováni, spolupráci se však nepodařilo navázat.

(19)     Pokud jde o běžnou hodnotu, byla při neexistující spolupráci výrobce ze srovnatelné země určena na základě informací o průměrné ceně indického dovozu do Unie, jak uvádí statistiky dovozu Eurostatu týkající se období přezkumného šetření. (Indie je zemí s největším objemem dovozu do Unie.) Pokud jde o vývozní cenu, byla při neexistující spolupráci výrobců z ČLR srovnatelné země založena na údajích o průměrné ceně čínského vývozu do Unie, jak uvádí statistiky Eurostatu týkající se období přezkumného šetření. Na uvedeném základě bylo stanoveno dumpingového rozpětí jako rozdíl mezi průměrnou cenou indického dovozu do Unie použitou jako běžná hodnota a průměrnou cenou čínského dovozu použitou jako vývozní cena. Výsledkem výpočtu dumpingu bylo dumpingové rozpětí ve výši 64 %.

2.2.        Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(20)     Kromě analýzy existence dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení opatření. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR při tomto šetření nespolupracoval, spočívají níže uvedené závěry na údajích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě na údajích obsažených v žádosti o přezkum, údajích poskytnutých žadatelem a také údajích Eurostatu.

(21)     V této souvislosti byly analyzovány tyto složky: vývoj dovozu z ČLR, výroba a volná kapacita vyvážejících výrobců a atraktivita trhu Unie, pokud jde o ceny a objemy.

(22)     Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění, srovnání dovozních cen z ČLR v období přezkumného šetření a výrobních cen v Unii vykazuje významné podbízení (51,6 %). Pro čínské vyvážející výrobce zůstává trh Unie i nadále atraktivní z hlediska cen i objemu. To je umocněno skutečností, že v ČLR jsou od uložení opatření, kdy došlo k poklesu dovozu z ČLR, nadále významné volné výrobní kapacity. Již před uložením opatření ČLR trojnásobně zvýšila svůj podíl na trhu Unie u tohoto výrobku – z podílu na trhu 10,7 % v roce 2001 na 31,7 % v roce 2004. Čínské ceny vývozu do Unie jsou stále vyšší než ceny na trzích v některých třetích zemích, což činí trh v Unii atraktivním pro čínské vyvážející výrobce.

(23)     Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský vývoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s velmi vysokým dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu Unie a rovněž s ohledem na analýzu kapacit dostupných v ČLR lze vyvodit závěr, že pokračování dumpingu, pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné.

D.        ÚJMA

1.           Výrobní odvětví Unie

(24)     V Unii obdobný výrobek vyrábějí tři společnosti (skupiny společností). Dvě z nich jsou zastoupeny žadatelem a sídlí ve Spojeném království a Itálii, přičemž k části zpracování dochází v Polsku a Rumunsku. Třetí výrobce sídlí v Itálii a žádost podporuje. O všech ostatních výrobcích zámiše je známo, že již od roku 2006, kdy byla uložena původní opatření, ukončili výrobu.

(25)     Celková výroba v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla stanovena na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a základních makrodat poskytnutých třetím výrobcem v rámci ověření postavení / výběru vzorku. Uvedené společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“. Na dva výrobce zařazené do vzorku připadalo 80 % výroby v Unii.

(26)     Jelikož jsou mikroekonomické ukazatele újmy založeny na údajích týkajících se pouze dvou společností, jsou údaje s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v podobě indexů.

2.           Spotřeba na trhu Unie

(27)     Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(28)     Je třeba rovněž poznamenat, že od roku 2010 jsou významné objemy levného zámiše vyváženy do zbytku Unie přes Španělsko (zhruba 31 %, pokud jde o podíl na trhu). Je třeba poznamenat, že Španělsko již není výrobcem obdobného výrobku a prodej zámiše ze Španělska do zbytku Unie převyšuje dovoz. Dané objemy byly přidány/připočteny k údajům o spotřebě. Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vzrostla spotřeba v Unii o 26 %, přičemž k hlavnímu nárůstu došlo mezi roky 2009 a 2010.

Tabulka 1

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Celková spotřeba v Unii (tis. čtverečných stop)* || 22 107 || 22 300 || 28 434 || 27 827

Index (2008 = 100) || 100 || 101 || 129 || 126

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

3.           Dovoz z ČLR

a) Objem a podíl na trhu

(29)     V návaznosti na uložení opatření v roce 2006 došlo k významnému poklesu čínského dovozu, který je i nadále spíše omezen a během období přezkumného šetření odpovídal zhruba 4% podílu na trhu. Během posuzovaného období nicméně došlo k nárůstu objemu dovozu pocházejícího z ČLR o 9 procentních bodů a během období přezkumného šetření objem dosáhl výše 1 103 330 čtverečných stop. Čínský dovoz však nenarostl ve stejné míře jako spotřeba v Unii a podíl čínského dovozu na trhu se během posuzovaného období snížil.

Tabulka 2

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z dotčené země (tis. čtverečných stop)* || 1 010,00 || 786,67 || 883,33 || 1 103,33

Index (2008 = 100) || 100 || 78 || 87 || 109

Podíl dovozu z dotčené země na trhu* || 5 % || 4 % || 3 % || 4 %

* Údaje Eurostatu

b) Ceny

i) Vývoj cen

(30)     Průměrná cena čínského dovozu během posuzovaného období kolísala. Ve srovnání s rokem 2008 se ceny v roce 2009 nejprve zvyšovaly a následně v roce 2010 poklesly o 13 % a během období přezkumného šetření se vrátily na úroveň roku 2008.

Tabulka 3

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Cena dovozu z dotčené země  (EUR/čtverečná stopa) * || 0,45 || 0,61 || 0,39 || 0,46

Index (2008 = 100) || 100 || 136 || 87 || 102

* Údaje Eurostatu

ii) Cenové podbízení

(31)     Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Unie pro zákazníky na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry cen CIF vývozců z ČLR. Proto byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie upraveny zejména o úvěrové náklady, přepravní náklady, náklady na balení a provize na úroveň ceny ze závodu. Ceny CIF vývozu z ČLR byly získány od Eurostatu a upraveny tak, aby pokrývaly veškeré příslušné náklady na celní odbavení, tj. cla a náklady po dovozu (cenu franko přístav určení).

(32)     Ze srovnání vyplynulo, že v období přezkumného šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie přibližně o 51,6 %.

4.           Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(33)     Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(34)     Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

– Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, průměrné jednotkové ceny a rozsah dumpingových rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a to na základě odpovědí informací získaných z úplných odpovědí na dotazník od společností zařazených do vzorku a makrodat poskytnutých třetím výrobcem v Unii.

– Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, mzdy, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, schopnost získávat kapitál a investice) byla založena na informacích, které byly získány z řádně ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku. Tyto informace jsou považovány za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Jelikož se tyto ukazatele vztahují pouze ke dvěma společnostem, nelze podle článku 19 základního nařízení z důvodu ochrany důvěrných údajů zveřejnit absolutní údaje a níže jsou uvedeny pouze indexy.

a) Makroekonomické ukazatele

4.1.        Výroba

(35)     Od roku 2008 výroba v Unii souvisle klesala a během období přezkumného šetření dosáhla o 12 % nižší úrovně než v roce 2008 navzdory skutečnosti, že spotřeba ve stejném období vzrostla o 26 %.

Tabulka 4

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Výroba (tis. čtverečných stop)* || 7 659 || 7 223 || 7 100 || 6 753

Index (2008 = 100) || 100 || 94 || 93 || 88

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.2.        Výrobní kapacita a míry využití kapacity

(36)     Výrobní kapacita zůstala v období mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření stabilní. Zatímco využití kapacity bylo již v roce 2008 na nízké úrovni, snížení výroby mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vedlo k dalšímu značnému snížení využití kapacity o 7 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 5

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Výrobní kapacita (tis. čtverečných stop)* || 13 290 || 13 290 || 13 290 || 13 290

Index (2008 = 100) || 100 || 100 || 100 || 100

Využití kapacity* || 58 % || 54 % || 53 % || 51 %

Index (2008 = 100) || 100 || 94 || 93 || 88

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.3.        Objem prodeje

(37)     Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, vzrostl mezi roky 2008 a 2009 o 5 % a následně v roce 2010 poklesl o 2 % a během obdobní přezkumného šetření znovu narostl. Celkově se objem prodeje v posuzovaném období snížil o 9 %.

Tabulka 6

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Prodej zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení (tis. čtverečných stop) * || 5 144 || 5 393 || 5 324 || 5 627

Index (2008 = 100) || 100 || 105 || 103 || 109

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.4.        Podíl na trhu

(38)     Mezi roky 2008 a 2009 výrobní odvětví Unie dokázalo opět mírně zvýšit o 1 % podíl na trhu, který v roce 2008 dosahoval již tak nízké hodnoty 23 %, načež jeho podíl na trhu poklesl o 4 procentní body na pouhých 20 % v obdobní přezkumného šetření.

Tabulka 7

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu* || 23 % || 24 % || 19 % || 20 %

Index (2008 = 100) || 100 || 104 || 80 || 87

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

4.5.        Růst

(39)     Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se navzdory nárůstu spotřeby Unie o 26 % zvýšil objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie jen o 9 % a podíl výrobců v Unii na trhu poklesl o 3 procentní body. Závěrem tedy je, že výrobci v Unii mohli sotva těžit z růstu trhu.

4.6.        Zaměstnanost

(40)     Po prvním významném poklesu zaměstnanosti o 9 % mezi roky 2008 a 2009 pokles zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie pokračoval. Ze 74 zaměstnanců v roce 2008 zůstalo v období přezkumného šetření zaměstnaných jen 59 osob, což znamená celkový pokles o 19 %.

Tabulka 8

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Zaměstnanost související s dotčeným výrobkem (počet osob)* || 74 || 67 || 62 || 59

Index (2008 = 100) || 100 || 91 || 84 || 81

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.7.        Produktivita

(41)     Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok vzrostla mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření o 9 %. To je odrazem skutečnosti, že zaměstnanost klesala rychlejším tempem než výroba.

Tabulka 9

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Produktivita (čtverečných stop na zaměstnance) || 104 031 || 107 536 || 114 512 || 113 655

Index (2008 = 100) || 100 || 103 || 110 || 109

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.8.        Prodejní ceny a činitele ovlivňující ceny na domácím trhu

(42)     Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření stabilní. Jak je zmiňováno výše, ceny dumpingového čínského dovozu se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Udržování úrovně cen však bylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

Tabulka 10

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Jednotková cena pro trh Unie (EUR/čtverečná stopa)* || 1,01 || 0,97 || 1,01 || 1,01

Index (2008 = 100) || 100 || 96 || 100 || 100

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.9.        Rozsah dumpingového rozpětí

(43)     Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z ČLR nelze považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

4.10.      Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(44)     Z ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory uložení antidumpingových opatření v roce 2006 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské a finanční situaci a je mu působena újma. Nebylo tedy zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

b) Mikroekonomické ukazatele

4.11.      Stav zásob

(45)     Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření významně zvýšila, a to o 31 %. Další analýza umožnila zpřesnit posouzení vývoje počtu měsíců výroby, která je uložena na skladě. V roce 2008 měli výrobci zařazení do vzorku na skladě výrobu přibližně za pět měsíců (43 %), tlak dumpingového dovozu je však v období přezkumného šetření přinutil zásoby zvýšit na více než sedm měsíců výroby (což odpovídá 63 % celkové roční výroby). Potvrzuje se proto závěr, že tendence zaznamenaná u stavu zásob prokazuje, že dochází k újmě.

Tabulka 11

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Konečný stav zásob (EUR/čtverečná stopa)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || 100 || 116 || 135 || 131

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.12.      Mzdy

(46)     Průměrná mzda na jednoho zaměstnance se mezi roky 2008 a 2009 udržovala na stálé hodnotě, rovněž tak jako mezi rokem 2010 a období přezkumného šetření. Prudký nárůst o 20 % mezi roky 2009 a 2010 je způsoben významným nárůstem nákladů práce u dvou ze společností zařazených do vzorku navzdory skutečnosti, že zaměstnanost byla snížena.

Tabulka 12

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance (v tis. EUR)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || 100 || 100 || 120 || 120

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.13.      Investice

(47)     Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se převážně týkaly údržby a mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se zvýšily o 21 %. Prudký nárůst mezi roky 2010 a obdobím přezkumného šetření je způsoben nákupem vybavení v roce 2011 jednou ze společností zařazených do vzorku.

Tabulka 13

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Čisté investice (v EUR)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || 100 || 102 || 72 || 121

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.14.      Ziskovost a návratnost investic

(48)     Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové. Mezi rokem 2008 a obdobním přezkumného šetření se ztráty (vyjádřené v absolutní hodnotě i v procentech obratu) více než zdvojnásobily.

(49)     Podobně návratnost investic vykazovala záporné hodnoty po celé posuzované období a zhoršila se o -131 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 14

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Čistý zisk z prodeje EU zákazníkům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistých tržeb)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || -100 || -95 || -73 || -203

Návratnost investic (čistý zisk v % z čisté účetní hodnoty investic)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || -100 || -95 || -73 || -231

* Údaje z odpovědí na dotazník

4.15.      Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(50)     Podobně peněžní tok z provozních činností zůstával na záporných hodnotách po celé posuzované období a zhoršil se o téměř -300 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 15

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Peněžní tok (v EUR)* || Důvěrné obchodní údaje

Index (2008 = 100) || -100 || -115 || -77 || -398

* Údaje z odpovědí na dotazník

(51)     Nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy se získáváním kapitálu.

c) Dopad dumpingového dovozu a dalších činitelů

4.16.      Dopad dumpingového dovozu

(52)     V návaznosti na uložení opatření došlo k významnému poklesu čínského dovozu, který je i nadále spíše omezen, omezen a během období přezkumného řízení odpovídal zhruba 4% podílu na trhu. Srovnání cen tohoto dovozu a cenami výrobního odvětví Unie však ukazuje na významné podbízení (51,6 %). Jelikož je zámiš standardizovaným výrobkem a jelikož definice výrobku je velmi omezená a čínské zboží je z pohledu kvality srovnatelné s evropským, poměrně malý podíl čínského dovozu v kombinaci s významným podbízením ukazuje na významný dopad uvedeného dovozu na situaci výrobního odvětví Unie.

4.17.      Dovoz z ostatních zemí

(53)     Významný je dovoz z Indie, Turecka a Nového Zélandu, rovněž tak jako dovoz z dalších zemí, přičemž jejich celkový podíl na trhu odpovídá 46 % v období přezkumného šetření (pokles z 60 % v roce 2008).

(54)     Pokud jde o dovoz z Indie, je třeba poznamenat, že tento dovoz je významný a jemu odpovídající podíl na trhu vzrostl z 11 % v roce 2008 na 16 % v období přezkumného šetření. Současně jsou ceny dovozu z Indie poněkud pod průměrem cen výrobců v Unii. Vezme-li se v úvahu významný objem a cenový rozdíl, dovoz z Indie je považován do určité míry za přispívající k nepříznivé hospodářské situaci výrobního odvětví Unie. Současně je třeba poznamenat, že ceny dovozu z Indie jsou o více než 60 % vyšší než dumpingové ceny čínského dovozu. Proto se má za to, že tento omezený dopad na současnou situaci výrobního odvětví Unie by s největší pravděpodobností nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 16

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z Indie (tis. čtverečných stop)* || 2 330,00 || 2 123,33 || 4 276,67 || 4 436,67

Podíl dovozu z Indie na trhu* || 11 % || 10 % || 15 % || 16 %

Průměrná cena dovozu z Indie (EUR/čtverečná stopa) || 0,79 || 0,82 || 0,66 || 0,75

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

(55)     Významný je též dovoz z Turecka, který odpovídal 10% podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 18 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a velmi se přibližují cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz z Turecka vykazuje klesající trend a poměrně vysoké ceny, usuzuje se, že účinek dovozu není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 17

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z Turecka (tis. čtverečných stop)* || 4 063,33 || 2 623,33 || 2 933,33 || 2 700,00

Podíl dovozu z Turecka na trhu* || 18 % || 12 % || 10 % || 10 %

Průměrná cena dovozu z Turecka (EUR/čtverečná stopa) || 0,77 || 0,89 || 1,05 || 1,20

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

(56)     Významný je též dovoz z Nového Zélandu, který odpovídá 7% podílu na trhu v období přezkumného šetření, přičemž vzrostl z 3 % v roce 2008. Průměrné ceny tohoto dovozu jsou však mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a dokonce vyšší, než je cenová úroveň výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že ceny dovozu z Nového Zélandu jsou poměrně vysoké, usuzuje se též, že by nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 18

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z Nového Zélandu (tis. čtverečných stop)* || 716,67 || 2 426,67 || 1 966,67 || 1 883,33

Podíl dovozu z Nového Zélandu na trhu* || 3 % || 11 % || 7 % || 7 %

Průměrná cena dovozu z Nového Zélandu (EUR/čtverečná stopa) || 1,29 || 1,43 || 1,43 || 1,48

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

(57)     Dovoz z ostatních částí světa činil 13 % podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 27 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a blízké cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz z ostatních částí světa vykazuje klesající trend a poměrně vysoké ceny ve srovnání s dovozem zámiše z ČLR, usuzuje se, že nepříznivý účinek dovozu z ostatních částí světa rovněž není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 19

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z ostatních částí světa (tis. čtverečných stop)* || 5 896,67 || 4 013,33 || 4 480,00 || 3 556,67

Podíl dovozu z ostatních částí světa na trhu* || 27 % || 18 % || 16 % || 13 %

Průměrná cena dovozu z ostatních částí světa (EUR/čtverečná stopa) || 0,63 || 0,84 || 0,81 || 0,84

* Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník

(58)     Celkový dovoz ze všech ostatních třetích zemí odpovídal 46% podílu na trhu v období přezkumného šetření (pokles z 60 % v roce 2008). Současně jsou průměrné ceny tohoto dovozu mnohem vyšší než ceny zámiše z ČLR a velmi se přibližují cenové úrovni výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz ze třetích zemí vykazuje klesající trend a poměrně vysoké ceny, usuzuje se, že jakýkoli nepříznivý účinek dovozu z třetích zemí jako celku rovněž není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

Tabulka 20

|| 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ

Objem dovozu z ostatních zemí (tis. čtverečných stop)* || 13 006,67 || 11 186,67 || 13 656,67 || 12 576,67

Index (2008 = 100) || 100 || 86 || 105 || 97

Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu* || 60 % || 51 % || 49 % || 46 %

|| || || ||

Průměrná cena dovozu z ostatních zemí (EUR/čtverečná stopa) || 0,74 || 0,98 || 0,91 || 0,98

5.           Závěr o situaci výrobního odvětví Unie

(59)     V Unii zůstali již jen tři výrobci (všichni představují malé a střední podniky). O všech ostatních výrobcích je známo, že již od roku 2006, kdy byla přijata původní opatření, ukončili výrobu. Na to lze pohlížet jako na vývoj v důsledku zvýšeného tlaku čínského dumpingového dovozu, jenž je vytvářen na trhu Unie, i za situace, kdy rostla spotřeba.

(60)     Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zhoršila. Konkrétně poklesla výroba, a to o zhruba 12 %, a i když se prodej mírně zvýšil, bylo to o méně, než o co se zvýšila spotřeba, a následně došlo k poklesu podílu výrobců v Unii na trhu o 3 procentní body.

(61)     Současně je z analýzy mikroekonomických ukazatelů patrné, že ziskovost, návratnost investic a peněžní tok výrobního odvětví Unie zůstaly na záporných hodnotách po celé posuzované období a dále se zhoršovaly i směrem k období přezkumného šetření.

(62)     Byla provedena analýza dovozu z Indie, Turecka a Nového Zélandu a ostatních částí světa. S ohledem na každý jednotlivý uvedený dovoz i na jejich celek se usuzuje, že nepříznivý účinek dovozu z těchto zemí není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou v případě pravděpodobného nárůstu dumpingového čínského dovozu a z toho vyplývajícího dalšího zhoršování situace výrobního odvětví Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(63)     S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k závěru, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení přetrvává, situace uvedeného výrobního odvětví je velmi nestabilní a obtížná a toto odvětví zdaleka nedosahuje výsledků, které by bylo možné očekávat, kdyby účinky újmy zjištěné během původního šetření byly překonány.

(64)     Vyvozuje se rovněž závěr, že situace, kdy dochází k újmě výrobnímu odvětví Unie je převážně způsobena pokračujícím (i v menších kvantitě) dumpingovým a levným dovozem z ČLR.

E.         PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ ÚJMY

1.           Dopad předpokládaného objemu dovozu a vliv cen v případě zrušení opatření

(65)     Ačkoliv objem dovozu z ČLR po uložení opatření v roce 2006 významně poklesl, usuzuje se, že v ČLR existují nadále významné volné výrobní kapacity (viz 22. bod odůvodnění). Tyto volné kapacity mohou být snadno přesměrovány na trh Unie v případě, že by opatření byla zrušena.

(66)     Usuzuje se, že pokud by opatření byla zrušena, čínští vyvážející výrobci by s největší pravděpodobností usilovali o znovunabytí svého původního podílu na trhu v Unii. Skutečně, významné podbízení zjištěné šetřením ukazuje, že úroveň cen v Unii činí unijní trh velmi zajímavým pro čínský dovoz (viz 22. bod odůvodnění).

2.           Závěr týkající se přetrvávání újmy

(67)     Na tomto základě se vyvozuje závěr, že v případě zrušení opatření na dovoz z ČLR by s největší pravděpodobností újma pro výrobní odvětví Unie újma přetrvala.

F.         ZÁJEM UNIE

1.           Úvod

(68)     V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně, a dovozců a uživatelů na straně druhé.

(69)     Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(70)     Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům týkajícím se pravděpodobnosti pokračování dumpingu působícího újmu bylo možno dospět k jednoznačnému závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto případě opatření zachovávat.

2.           Zájem výrobního odvětví Unie

(71)     Výrobní odvětví Unie tvořené malými a středními podniky trvale ztrácelo podíl na trhu a utrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu. Pokud by měla být opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by se s největší pravděpodobností ocitlo v ještě horší situaci.

3.           Zájem dovozců

(72)     V rámci šetření spolupracovali dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Podnikání v oblasti zámiše přestavuje pouze omezenou část jejich obratů. Neobjevují se náznaky, že by přetrvávání opatření mělo mít nějaké významné negativní dopady na jejich činnost.

4.           Zájem uživatelů a spotřebitelů

(73)     Žádné ze sdružení uživatelů či spotřebitelů se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření stejně jako v případě původního šetření nepřihlásilo. Vzhledem k tomu, že se v původním šetření usuzovalo, že by dotyčná opatření neměla mít nepatřičný nepříznivý vliv na zájmy těchto stran, a při zohlednění jejich stálé nespolupráce může být vyvozen závěr, že jejich zájmy při zachování opatření zůstanou nedotčeny. Významný dovoz z jiných zdrojů a za konkurenceschopné ceny ve skutečnosti zajistí, že uživatelé a spotřebitelé budou mít nadále velký výběr různých dodavatelů dotčeného výrobku a za přiměřené ceny.

5.           Závěr

(74)     Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

G.        ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(75)     Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(76)     Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz zámiše pocházejícího z ČLR zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorického cla o sazbě ve výši 58,9 %,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.         Na dovoz zámiše a kombinovaného zámiš, též vystřiženého na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházejícího z Čínské lidové republiky, kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90, se ukládá konečné antidumpingové clo.

2.         Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobky popsané v odstavci 1 činí 58,9 %.

3.         Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2]               Úř. věst. L 251, 14.9.2006, s. 1.

[3]               Úř. věst. C 19, 20.1.2011, s. 9.

[4]               Úř. věst. C 270, 13.9.2011, s. 6.

Top