Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE1054

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Výchova v oblasti energie (průzkumné stanovisko)

    Úř. věst. C 191, 29.6.2012, p. 11–17 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    29.6.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 191/11


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Výchova v oblasti energie (průzkumné stanovisko)

    2012/C 191/03

    Zpravodaj: pan IOZIA

    Dne 11. ledna 2012 se dánské předsednictví Rady Evropské unie, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodlo konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

    Výchova v oblasti energie

    (průzkumné stanovisko).

    Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 11. dubna 2012.

    Na 480. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 25. a 26. dubna 2012 (jednání dne 25. dubna 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor jednomyslně následující stanovisko.

    1.   Závěry a doporučení

    1.1   Komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu Connie Hedegaard prohlásila: „Nebude možné vyřešit problémy globálního rozvoje, pokud světové hospodářské velmoci nezmění svůj rozvojový model.“

    1.2   Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si je vědom strategické úlohy výchovy v oblasti energie. K přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, jenž je mj. předmětem Energetického plánu do roku 2050, který připravila Evropská komise, je zapotřebí dosáhnout podstatné změny vzorců chování. Nezbytným předpokladem splnění cílů EU, zejména pak střednědobého cíle snížení spotřeby energie nejméně o 20 % do roku 2020, je zapojení občanské společnosti.

    1.3   Hlavní cíle výchovy v oblasti energie se týkají boje proti změně klimatu a znovunastolení rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Je naší povinností hledět kupředu, pochopit a předvídat potřeby budoucí společnosti. Jsme dnes svědky mimořádně důležitého a rozhodujícího okamžiku, v němž jsou Evropská unie, vlády členských států, místní orgány, školy, univerzity, výzkumná střediska, podniky, průmyslová odvětví, banky, odborové organizace, nevládní organizace a média zapojeny do integrovaného přístupu na různých úrovních.

    1.4   Zvláště cenné jsou zkušenosti nevládních organizací s tříbením modelů a nástrojů výchovy v oblasti energie. Na výchovu v oblasti energie bude mít mimořádný vliv spolupráce profesionálních subjektů zapojených do rozmanitého světa sdružení a vyučujících na různých stupních vzdělávacího systému. Klíčem k dosažení kvalitních výsledků je kombinace osvědčených postupů s pedagogickou zkušeností.

    1.5   EHSV považuje za nutné rozvíjet inovační metody výchovy, vzdělávání a odborné přípravy a kombinovat je s metodami již zavedenými a prověřenými. Zásadní úlohu pak v této problematice sehrají též informační a komunikační technologie.

    1.6   EHSV podporuje novou iniciativu plánu SET – „Energy Education and Training Initiative“, jež sdružuje akademickou obec, výzkumná střediska a průmysl. Vynikající výsledky přinesla spolupráce veřejného a soukromého sektoru, především v odvětví výzkumu a inovací, a je třeba ji podporovat i do budoucna. EHSV doporučuje Komisi, aby tyto iniciativy neváhala také podpořit.

    1.7   Výchova v oblasti energie bude moci přispět k řešení problémů spojených s chudobou obecně i chudobou energetickou. Všichni občané musí mít právo na využití energie za přiměřené ceny.

    1.8   Evropská unie musí věnovat potřebnou pozornost prioritě výchovy v oblasti energie a vyčlenit na ni v nadcházejícím víceletém finančním rámci odpovídající prostředky.

    1.9   EHSV se v tomto stanovisku domnívá, že je čím dál tím důležitější podporovat „EDEN“, evropskou síť národních fór pro výchovu v oblasti energie a životního prostředí, která vychází ze stávajících iniciativ v tomto sektoru na místní, vnitrostátní, evropské a světové úrovni.

    2.   Úvod

    2.1   Výchova je jedním z určujících faktorů změny chování. Toto stanovisko vyzdvihuje její neodmyslitelnou roli v tomto procesu a podporuje názor, že „nejlevnějším druhem energie je energie uspořená“ (1).

    2.2   Evropský hospodářský a sociální výbor již v roce 2009 vypracoval na žádost komisaře pro energetiku průzkumné stanovisko k tématu Potřeby vzdělávání a odborné přípravy pro společnost využívající energii ze zdrojů bez emisí uhlíku  (2). Dnes EHSV stvrzuje doporučení, která tehdy vyslovil, a přichází s dalšími připomínkami vycházejícími z dalšího vývoje.

    2.3   Převratná změna, kterou dnes zažíváme a kterou projdou i příští generace na celém světě, zasazuje téma udržitelné energie do stále významnějšího kontextu politických, průmyslových, společenských a individuálních rozhodnutí. Toto přechodové, téměř revoluční období bude zakončeno vytvořením systému, v němž se zcela změní naše zvyky a náš způsob myšlení. Čas, který nám k usměrnění přechodu zbývá, je omezený, a proto je třeba co nejdříve zahájit dlouhodobé programy a iniciativy.

    2.4   Energetika a životní prostředí

    2.4.1   Energie byla vždy zásadní součástí lidského života. Zejména radikální změna způsobu života a lidské spotřeby značně přispěla k růstu poptávky po energii. V příštích desetiletích bude muset Evropa čelit četným výzvám souvisejícím s energií, jako jsou např.:

    nutnost žít s důsledky změny klimatu,

    zvýšení počtu obyvatelstva a jeho stárnutí,

    migrace,

    zabezpečení dodávek zdrojů,

    omezení závislosti na dovozu,

    energetická účinnost;

    boj proti chudobě obecně i energetické chudobě,

    zaručení přístupu k energiím ze strany všech spotřebitelů (soukromých i průmyslových),

    udržitelná mobilita,

    přírodní katastrofy (záplavy, zemětřesení, tsunami atd.),

    nedostatek zdrojů (energie, vody, surovin),

    růst globální poptávky po energii,

    propagace obnovitelných zdrojů energie,

    IKT (inteligentní sítě atd.),

    lidský faktor (výchova, chování/zvyky),

    globalizace,

    bezpečnost,

    konkurenceschopnost.

    2.5   Priority Evropské unie a výchova v oblasti energie

    2.5.1   Má-li Evropská unie dosáhnout hlavních cílů evropské energetické politiky, jimiž jsou bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost, musí mít dobře na paměti tyto rizikové faktory do budoucna a realizovat všechny potřebné změny.

    2.5.2   Je tedy důležité dát tomuto procesu nový impuls. Všichni občané by si těchto energetických otázek měli být vědomi, stejně jako rizik spojených s nedosažením vytyčených cílů. Klíčem k dosažení změny chování je inteligentní výchova v oblasti energie: Je nezbytné vypracovat specifická opatření pro výchovu v oblasti energie například v souvislosti s ionizujícím zářením vznikajícím z radioaktivního odpadu, který může být škodlivý lidem a životnímu prostředí (3).

    3.   Výchova v oblasti energie – několik poznámek

    3.1   Výchova v oblasti energie je jedním z důležitých nástrojů budování nového modelu udržitelného rozvoje a prosazování určité nové kultury. Široký záběr tématiky navíc vyžaduje integrovaný přístup, který pojme různé aspekty moderního života a občanské společnosti a zapojí všechna odvětví (zemědělství, služby, průmysl, stavebnictví) a všechny občany.

    3.2   Potřeba neustálé výchovy jakožto vzdělávacího procesu jednotlivců, kteří se po celý svůj život – během školní docházky i po ní – vyvíjejí, je dnes větší než kdy jindy. EHSV zdůrazňuje, že je důležité strukturovat inteligentní výchovný program v oblasti energie, který by sloučil různé druhy života ve společenství, tj. rodinu, školu, pracoviště, kulturu, volný čas.

    3.3   Rozumné a odpovědné chování vyžaduje opatření, která usnadní účinnější využívání zdrojů energie, budou k němu vybízet a budou ho podporovat. Jsou zapotřebí jasné, srozumitelné, věrohodné a v prvé řadě dostupné informace o technologiích, které vyžadují energii. Vzdělávání má zásadní význam, neboť je neodmyslitelným předpokladem k tomu, aby právní předpisy o úsporách energie a opatření v oblasti energetické účinnosti získaly souhlas veřejnosti jak na úrovni EU, tak i členských států.

    3.4   Výchova v oblasti energie musí začínat již v předškolním a školním věku. Děti si jsou dobře vědomy témat souvisejících s energií a jsou velmi přístupné novým myšlenkám a návykům. Mohou ovlivnit vnímání a jednání rodičů i lidí ve svém okolí. Z dnešních žáků budou zítra dělníci, zaměstnanci, učitelé, inženýři, architekti, politici, podnikatelé. Rozhodnutí, která ve svém životě učiní, budou zásadním způsobem ovlivňovat využívání zdrojů naší společnosti.

    3.5   Otázky týkající se všech aspektů souvisejících s energií a se změnou klimatu by měly být zahrnuty do učebních plánů všech členských států, již od základní školy, přes školu střední, až po školu vysokou a konkrétní zaměstnání. Je mimořádně důležité vzdělávat dnešní mladé lidi k novým povoláním. Výchova v oblasti energie může poskytnout praktické schopnosti, které bude možné uplatnit na budoucí požadavky energetického odvětví, což usnadní vytváření pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

    3.6   Liberalizace trhu s energií a nové technologie v tomto odvětví jsou pro spotřebitele, kteří dosud získávali energii od monopolních podniků, novými výzvami. Výchova a vzdělávání v oblasti energie by se měly např. zabývat i následujícími otázkami: Jak lze používat inteligentní měřicí přístroje tak, aby se uspořila energie? Jaká práva a povinnosti mají spotřebitelé při podpisu smlouvy s dodavatelem energie? Jak se počítá naše uhlíková stopa? či problematikou „ekologického označování“. Mimořádně cenné jsou materiály shromážděné v rámci iniciativy „Dolceta“ (www.dolceta.eu) a EHSV vřele doporučuje, aby nepřišly vniveč a zůstaly přístupné široké veřejnosti.

    3.7   Výchova v oblasti energie pokračuje i po ukončení školy. Děti a mladí lidé mohou ovlivnit velmi široké vrstvy obyvatelstva prostřednictvím rodiny a přátel tak, že budou dospělé podněcovat k zaujmutí správného postoje. K dosažení viditelných výsledků je proto nesmírně důležité, aby bylo vzdělávání kontinuální a bylo zaručeno všem občanům. Odborná příprava by měla být rozšířena a značně posílena, aby se jí účastnilo více subjektů, dospělých a odborníků (např. inženýrů, architektů, názorových vůdců). Stejně tak je nezbytná politika zaměřená na odbornou přípravu školitelů.

    3.8   Proces učení je velmi komplexní. Subjektů aktivně zainteresovaných v tomto procesu je mnoho a každý má specifickou klíčovou úlohu. EHSV zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat u všech referenčních skupin tu nejlepší metodu výchovy, a tedy vypracovat vhodné didaktické a školicí programy zohledňující věk, pohlaví, kulturní rozdíly a úroveň vzdělání. Měly by se pečlivě prozkoumat a vypracovat nové nástroje, jako jsou např. sociální sítě.

    4.   Úloha Evropské unie

    4.1   Evropská unie může přispět ke zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy a stimulovat členské státy ke spolupráci a v případě potřeby podpořit a provázat jejich aktivity (články 149 a 150 SFEU). Kromě chronické nutnosti zvýšit standard výchovy ve všech oblastech by Evropská unie měla věnovat mimořádnou pozornost i potřebě znalostí a schopností v odvětví energetiky. K tomu již významným způsobem přispívají internetové stránky www.energy.eu. Evropa potřebuje chemiky, kteří by pracovali na zachycování solární energie, a inženýry, kteří navrhnou a vytvoří inteligentní sítě, a nejen ty. Kromě toho by se na evropské úrovni mělo zamezit trendu „kam vítr, tam plášť“, jako například u dotací na výrobu biopaliv v rozvíjejících se zemích, které měly nežádoucí účinek – konkrétně se jednalo o pěstování jatrofy v některých afrických zemích, což je olejnina, která roste přirozeně v pouštních oblastech.

    4.1.1   Z pohledu EHSV je zásadní, aby Komise při přípravě příštího víceletého finančního rámce zohlednila výchovu v oblasti energie jakožto nedílnou součást evropské strategie pro splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu, jež si Unie vytyčila do roku 2020 a do roku 2050.

    4.2   Úloha veřejné správy

    4.2.1   Na základě zásady subsidiarity je vzdělávání ve výlučné pravomoci jednotlivých členských států, které nesou plnou odpovědnost za obsah a uspořádání svého vlastního systému výchovy a vzdělávání. Vlády členských států by měly podpořit zapojení všech subjektů společnosti do určení priorit a do vypracování programů věnovaných energetice. Dále by měly připravit monitorování informací a dát spotřebitelům k dispozici různé nástroje, například internetové stránky ke srovnávání cen a/nebo k získávání aktualizovaných informací o různých energetických aspektech.

    4.2.2   Veřejná správa musí jít příkladem. Regiony musí spolu s provinciemi a místními orgány zaručit účinnou koordinaci činností s cílem přispět k budování obecné kultury úspor energie. Uvědomění si nezbytné změny, technologie energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie se musí stát vlastní všem občanům. Proto musejí instituce vedle normativních a technických opatření připravit i konkrétní informační a propagační kampaně určené všem občanům, podnikům a příslušným odborným asociacím. V tomto směru jde EHSV příkladem svým interním programem EMAS (Eco-Management and Audit Scheme), díky němuž získal označení Ekodynamický podnik, což je nejvyšší stupeň certifikace udělované Agenturou regionu Brusel pro životní prostředí (IBGE).

    4.3   Úloha škol

    4.3.1   Velkou část svých myšlenek a znalostí si osvojujeme během školní docházky. Dnešní školy staví na tradičním systému učení, který má na celostátní úrovni určité rezervy. Kromě několika málo výjimek neexistují žádné programy pro výchovu v oblasti energie a životního prostředí a často chybí pedagogové, kteří by byli v tomto směru dostatečně formálně vzděláni. Z těchto i dalších důvodů budou napříště školy muset nabízet možnosti k rozšíření poznatků o úsporách energie, o energetice, vědě, životním prostředí a klimatu, což přispěje ke zvýšení povědomí o energetické účinnosti a vybaví studenty sociálními a analytickými schopnostmi za účelem racionálního posouzení, které bude určující pro změnu chování v budoucnosti. Poznatky v oblasti energetiky a životního prostředí by mohly být zařazeny mezi klíčové schopnosti v evropském referenčním rámci pro celoživotní vzdělávání. Vyučující mají bezesporu významnou funkci a potřebují výchovný didaktický materiál odpovídající úrovni výuky a vyučované látce. Využívání aktualizovaných zdrojů a definice vhodných vzdělávacích aktivit a podpory pro pedagogy by měly být součástí všech didaktických programů. Zásadní je úloha vysokých škol. To se předpokládalo již v boloňském procesu, jenž mezi své cíle zařadil vytvoření takové didaktické struktury, která bude ve stále větším souladu s rychlým globálním světem a se zájmy Unie a poskytne záruku lepšího uplatnění dosaženého vzdělání na trhu práce v celé Evropě.

    4.4   Úloha podniků

    4.4.1   Zásadní význam má partnerství mezi školskými institucemi a podniky, které EHSV podpořil již v roce 2009 (4). Díky tradiční schopnosti profesních odvětví a zejména malých a středních podniků přizpůsobit se může být partnerství jedním z hlavních zdrojů vytváření pracovních míst v době krize a může dát významný impuls rozvoji podnikatelského ducha a tvořivosti. Výzkum a inovace by měly být nedílnou součástí tohoto partnerství, aby byl podpořen rychlý přenos nových technologií. Odborníci (např. inženýři, architekti) by měli být neustále vzděláváni v oblasti nového vývoje v příslušném oboru. Kromě toho by se na pracovištích měly pořádat tematické semináře o šetření energií.

    4.5   Úloha bank

    4.5.1   Bankovní sektor má zásadní význam pro ekonomiku a společnost. Banky jsou přítomny v řadě každodenních životních situací občanů a kromě funkce zprostředkování peněz by měly být též zprostředkovatelem důvěry. Mohly by pomocí specifických zvýhodněných půjček a odpovídajících osvětových kampaní podporovat aktivity v rámci výchovy v oblasti energie a životního prostředí, a tím vytvářet pobídky pro zelené investice do různých hospodářských odvětví (stavebnictví, dopravy atd.).

    4.6   Úloha odborů

    4.6.1   Organizace zaměstnanců mohou významně přispět k provádění procesu, v němž jsou výchova a odborná příprava nástroji jednotné podoby vzdělanosti a udržitelného rozvoje. Ekologické hospodářství například vyžaduje kvalifikované pracovníky schopné přizpůsobit se změnám vyplývajícím z technologického rozvoje, výzkumu a inovací. Také v otázce individuálního chování může být funkce odborů strategická, a to prostřednictvím zvyšování povědomí vlastních členů či iniciativ smluvní povahy odměňující správný postoj a docílené úspory energie. Spolupráce podniků s organizacemi zaměstnanců na tomto poli může přinést cenné výsledky.

    4.7   Úloha občanské společnosti (nevládních organizací)

    4.7.1   Svazy spotřebitelů a ekologická hnutí hrají zásadní roli díky své neobvyklé funkci předávání znalostí a schopností. Měly by být zapojeny do zvyšování povědomí o otázce spotřeby a energetické účinnosti na všech úrovních: při plánování, přípravě, rozhodování o obsahu, šíření informací, poradenství, propagaci, hodnocení výsledků.

    4.7.2   Nevládní organizace by měly být přirozenými partnery vnitrostátních orgánů a měly by být podporovány ve svých výchovných opatřeních, jejichž přínos se projeví v celé společnosti. Programy informálního vzdělávání, kontakt s pedagogy, pořádání výchovných exkurzí do praxe, tematické minikampusy a publikace pro různé věkové skupiny obyvatel patří mezi aktivity, jež by měly být svěřeny specializovaným organizacím činným na poli výchovy v oblasti energie.

    4.8   Úloha médií a sociálních sítí

    4.8.1   Média mají strategickou hodnotu a funkci v šíření korektních informací a masových vzdělávacích aktivit pro všechny věkové kategorie. Poselství v programech zaměřených na témata související s energetikou a životním prostředím by vždy měla být vědecky podložená a kulturně neutrální. Je třeba zamezit využití sdělovacích prostředků, především televize, bez toho, že by informační obsah byl podroben pečlivé analýze. Kolem životního prostředí a energetiky se točí obrovské zájmy, které jsou schopny tak či jinak ovlivnit publikum, které nemá kognitivní a kritické nástroje vhodné k vědomému posouzení přijatých informací.

    4.8.2   Důležitou a citlivou funkci plní také sociální sítě vzhledem k tomu, že se obracejí především k mladému publiku, u nějž je snadné vyvolat emoce a zanítit je pro témata takového dosahu. Všichni uživatelé uvedených médií, by se měli řídit určitým kodexem chování a akceptovat možnost vnější kontroly nebo případně upravit sporné či tendenční informace.

    4.8.3   Je nepochybné, že význam těchto nástrojů do budoucna poroste. (Dnešní počet známých uživatelů sociálních sítí převyšuje počet obyvatel Země počátkem 20. století …) Masa dostupných informací změní jazyk a typologii informací. Vzdělávání tyto změny pocítí a bude muset dokázat zkoncentrovat strukturovaná a složitá sdělení do jednoduchých formulek vhodných pro každého. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_social_networking_websites.

    5.   Priority Výboru

    Podle EHSV by se pozornost měla soustředit na následující priority:

    5.1

    Nutnost žít s důsledky změny klimatu, přizpůsobení a potřeby příslušné odbornosti. Probíhající změna klimatu je vědecky doložena a obecně uznávána na globální úrovni. K některým jevům, například záplavám, bude docházet stále častěji. Přizpůsobení se těmto jevům bude klíčovým předpokladem našeho přežití. Nedostatek příslušných odborníků by navíc mohl vážně ohrozit dosažení krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých cílů Evropské unie.

    5.2

    Energetická účinnost Energetická účinnost je jádrem strategie Evropa 2020. Kombinovaný účinek plného provedení stávajících a nových opatření změní náš každodenní život a podle Komise umožní dosažení ročních finančních úspor až do výše 1 000 EUR na každou domácnost, zlepší konkurenceschopnost evropského průmyslu, vytvoří až 2 miliony pracovních míst a sníží roční emise skleníkových plynů o 740 milionů tun (5). Významnou funkci při podporování tohoto procesu hrají odběratelé energie. Všichni, a to včetně dospělých, musí změnit své chování, a proto je třeba poskytovat v oblasti energie odpovídající a spolehlivé informace.

    5.3

    Boji proti chudobě obecně i energetické chudobě. Boj proti chudobě obecně i energetické chudobě je novou sociální prioritou, jíž je třeba se zabývat na všech úrovních. Ceny hlavních fosilních paliv dále stoupají a zdá se, že v příštích letech bude tento trend pokračovat. Pokud se nezačne rychle a účinně jednat, rovněž značně vzroste počet zranitelných spotřebitelů energie (6).

    5.4

    Zaručený přístup k energiím ze strany všech spotřebitelů (soukromých i průmyslových). Energie je veřejný statek a má klíčovou funkci při zajišťování ekonomické prosperity státu. Je nesmírně důležité zaručit dostupnost energie za odpovídající cenu, která se v nadcházejících letech nebude příliš a nepředvídatelně měnit, a přístup k energii pro všechny občany a spotřebitele.

    5.5

    Udržitelná mobilita. Sílící nutnost přepravovat osoby a zboží zvyšuje riziko znečištění a dopravní zácpy především v městských oblastech. Je třeba vyvinout udržitelnou formu mobility, která by byla šetrná k životnímu prostředí a účinná z hlediska spotřebované energie. Nanejvýš důležitým aspektem v tomto odvětví je součinnost různých druhů dopravy.

    5.6

    Nedostatek zdrojů (energie, vody, surovin). Prudký nárůst celosvětové populace ze 6 na 9 miliard zesílí globální soupeření o přírodní zdroje a vytvoří tlak na životní prostředí (7). Zachovat základní zdroje, jako je vzduch, voda, půda, lesy a potrava, je tedy zásadním faktorem podpory udržitelného růstu a vytvoření moderní ekonomiky.

    5.7

    IKT. Informační a komunikační technologie jsou dnes nedílnou součástí informační a znalostní společnosti. Například inteligentní dodávky energie za ekonomicky udržitelnou cenu významným způsobem přispějí ke změně v chování budoucích generací.

    6.   Několik zkušeností …

    6.1   V Evropě a ve světě existuje hodně iniciativ a osvědčených postupů ve vzdělávání, jejichž cílem je podporovat výchovu v oblasti energie a ochrany životního prostředí. Velmi často souvisejí s omezením znečišťujících plynů.

    6.2   Projekt Défi Énergie, který koordinuje bruselský institut pro řízení životního prostředí BRUXELLES ENVIRONNEMENT pod hlavičkou kampaně Sustainable Energy Europe, sdružil přibližně 4 000 osob z 1 400 rodin a podařilo se mu omezit emise CO2 o 1t/rok, tj. snížit účet za energie o 380 eur (www.ibgebim.be).

    6.3   Fondazione Nazionale Carlo Collodi s projektem „Pinocchio přemýšlí o světě“ věnovaným žákům základních škol a vycházejícím ze tří premis: třídění odpadů, úspora energie a etické volby související s udržitelností: http://www.pinocchio.it/fondazionecollodi/.

    6.4   International Yehudi Menuhin Foundation prostřednictvím svého programu MUS-E® Arts at School za pomoci umění – hudby, tance, zpěvu, divadla a výtvarného umění – vypracovává nové postupy výuky. Projekt probíhá v 11 zemích a účastní se ho 1 026 umělců a 59 189 dětí z 623 základních škol: www.menuhin-foundation.com/.

    6.5   Španělské fórum pro sociální dialog o skladbě zdrojů energie (Spanish Energy Mix Forum, SEMF) je otevřeno všem subjektům činným v energetice a věnuje se různým zdrojům energie ve Španělsku: http://www.semforum.org/.

    6.6   Università Mediterranea d’estate (Středomořská letní univerzita, UMET) v oboru udržitelné energie ve Středomoří spojuje univerzity z Francie, Itálie, Portugalska, Španělska, Řecka a také Maroka, Alžírska, Tuniska, Egypta, Turecka a dalších. V nadcházejících letech by univerzita ráda rozšířila svoji přítomnost do dalších měst: http://www.ome.org/index.php.

    6.7   Zelená planeta (La Belle Verte) je film režisérky Coline Serreauové z roku 1996, který se zabývá problémy západního světa, mezi jinými hektickým způsobem života, zneužitím moci, znečištěním a divokým plundrováním přírodních zdrojů a území: http://www.youtube.com/watch?v=TTvoZkHugr0.

    6.8   Program Evropské komise Inteligentní energie pro Evropu od roku 2004 podporuje projekty výchovy v oblasti energie. Mezi jinými sem patří „KidsCorner“, „U4energy“, „Flick the Switch“, „Kids4future“, „Rainmakers“, „Youngenergypeople“, „My Friend Boo“ atd. V oblasti odborné přípravy pracovníků ve stavebnictví stojí za zmínku projekt „Build Up skills“: http://ec.europa.eu/energy/intelligent/.

    6.9   My Friend Boo je sympatický animovaný seriál v rámci programu IEE, který je první svého druhu v Evropě a jehož účelem je pomoci mladým lidem porozumět problematice energie, změny klimatu, životního prostředí, šetření a zdraví: http://www.myfriendboo.com/.

    6.10   Mezi další iniciativy na evropské úrovni patří Pakt starostů a primátorů, jehož signatáři je více než tři tisíce měst. EHSV od počátku podporoval šíření tohoto nástroje v co největším počtu evropských obcí (8) a dosáhl u Komise změny strategie. Concerto, Civitas, a nová iniciativa Inteligentní města a obce jsou nástroje šíření osvědčených postupů v odvětví udržitelné dopravy a přiměřeného a inteligentního využití energie. Iniciativa plánu SET „Energy Education and Training Initiative“ shrnuje a rozvíjí významnou přidanou hodnotu v rámci plánu SET.

    6.11   Na mezinárodní úrovni se již uskutečňují nejrůznější iniciativy, např. NEED (National Energy Education Development Project) – síť studentů, pedagogů, podniků, vlády a společenství vytvořená ve Spojených státech před více než 30 lety: http://www.need.org/; program Energy Education & Workforce Development ministerstva pro energetiku USA: http://www1.eere.energy.gov/education/; internetová stránka ENERGY QUEST věnovaná výchově v oblasti energie: http://www.energyquest.ca.gov/.

    7.   Veřejné slyšení k tématu Výchova v oblasti energie

    7.1   Při veřejném slyšení uspořádaném EHSV byly představeny četné další zkušenosti v oboru výchovy v oblasti energie a životního prostředí.

    7.2   Zásadní důležitost tohoto tématu svými příspěvky, vždy na pozadí určitého specifického hlediska, stvrdili zástupci EACI, EU-ASE (European Alliance to save energy), Fondazione Carlo Collodi, International Yehudi Menuhin Foundation, Solvay, CIRCE, Business Solutions Europa, sítě ELISAN, a dále též odpovědný zástupce GŘ pro energetiku v rámci Paktu starostů a primátorů.

    7.3   V diskusi se objevila následující témata: úloha vzdělávání a odborné přípravy, příprava technických odborníků a absolventů různých vědních oborů, nutnost posílit vztahy mezi vysokými školami, výzkumem a průmyslem, priorita působení veřejných orgánů proti chudobě obecně a chudobě energetické, zapojení místních subjektů do vývoje opatření a informování o inteligentním a udržitelném využívání energie, inovační nástroje mimoškolní odborné přípravy, ať již je formální, či nikoli.

    7.4   Jeden specifický návrh spočíval v požadavku na přijetí jednotného a srozumitelného systému hodnocení energie např. prostřednictvím jednotky odpovídající poměru EUR/MWh, jíž by byly označeny všechny výrobky, které spotřebovávají energii, aby bylo možné okamžitě měřit jejich účinnost a cenu.

    7.5   Extrémně důležitá je kvalita informací a vzdělávacího obsahu. Panuje konkrétní riziko, že informace by mohly být manipulovány tak, aby sloužily určitým zájmům, a nikoli jako podklad k uvědomělé volbě. Orgány veřejné moci tudíž musejí této problematice věnovat zvláštní pozornost a zajistit nezávislost a správnost informačních a vzdělávacích procesů.

    7.6   Jedním z nejdůležitějších bodů, které při slyšení vyvstaly, se týkal potíží se systematickým zařazováním vzdělávacích materiálů k výchově v oblasti energie do školních osnov z důvodu nedostatku času, příliš hutných programů a odlišných priorit.

    8.   EDEN: Evropská síť pro výchovu v oblasti energie a životního prostředí. Protokol mezi EHSV a Fondazione Nazionale Carlo Collodi

    8.1   Vytvoření evropské sítě národních fór pro výchovu v oblasti energie a životního prostředí EDEN, jak již bylo navrženo v průzkumném stanovisku k tématu Potřeby vzdělávání a odborné přípravy pro společnost využívající energii ze zdrojů bez emisí uhlíku, by mohlo pomoci překlenout stávající nedostatky v uskutečňování cíle EU dosáhnout nejméně 20 % úspory energie, přispět k uskutečnění evropské vize dospět do roku 2050 k nízkouhlíkové ekonomice účinně využívající zdroje a rovněž dosáhnout větší energetické nezávislosti a bezpečnosti zásobování energií.

    8.2   Za účelem konkrétních odpovědí na návrhy předložené ve stanovisku a v zájmu podpoření vzniku evropské sítě podepsaly EHSV a Fondazione Nazionale Carlo Collodi 26. března 2010 protokol o spolupráci, v němž se vzájemně zavázaly ke společné práci. Maskotem a značkou iniciativy byl zvolen Pinocchio, pohádková postavička Carla Collodiho známá po celém světě.

    8.3   Tato evropská síť vytvořená z organizací činných na poli výchovy v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a životního prostředí plní funkci šíření na národní úrovni, měla by být vybavena vhodnými programy a materiálem, usnadňovat podporu čisté energie a účinnějšího využívání všech přírodních zdrojů a zaručovat vysoký standard ochrany životního prostředí ve vnitrostátních školních osnovách.

    8.4   Do dnešního dne se do sítě zapojily různé organizace. Vedle EHSV a Fondazione Nazionale Carlo Collodi (IT), které jsou zakládajícími členy, sem aktuálně patří: Foundation Terra Mileniul III (RO), Arene île-de-France (FR), Les Péniches du Val de Rhône (FR), Municipality of Greenland (Greenland), Climate Action Network (RO), Mosaic Art and Sound (UK), Art For Green Life (UK/BE), CECE (ES), Intercollege (CY), Business Solutions Europa (BE), EU-ASE (BE), CIRCE (ES) a International Yehudi Menuhin Foundation (BE).

    V Bruselu dne 25. dubna 2012.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Staffan NILSSON


    (1)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 54–59.

    (2)  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 15.

    (3)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 136.

    (4)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 9–13.

    (5)  COM(2011) 109 final.

    (6)  Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 53.

    (7)  COM(2010) 2020 final.

    (8)  Úř. věst. C 10, 15.1.2008, s. 22.


    Top