52011PC0853

OBSAH

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU – UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE 98/34/ES V LETECH 2009 A 2010

Shrnutí 3

ČÁST I: NORMALIZACE 3

1. Úvod 3

2. Informační postup 4

2.1. Fungování postupu v letech 2009 a 2010 4

2.2. Závěr 5

3. Pověření 5

3.1. Fungování procesu pověřování v letech 2009 a 2010 5

3.2. Trendy v pověření 6

3.3. Závěr 7

4. Formální námitky 8

4.1. Fungování postupu v letech 2009 a 2010 8

4.2. Závěr 8

ČÁST II: TECHNICKÉ PŘEDPISY 9

1. Vývoj v letech 2009 a 2010 9

1.1. Využití postupu v rámci „zlepšení právní úpravy“ 9

1.2. Zlepšení v řízení postupu podle směrnice 98/34/ES 10

2. Používání postupu podle směrnice 98/34/ES 10

2.1. Účinnost: obecný přehled 10

2.2. Používání postupu pro naléhavé případy 13

2.3. Následná opatření přijatá v návaznosti na reakce Komise 13

2.4. Dialog s členskými státy 13

2.5. Porušení směrnice 14

2.6. Závěr 14

SHRNUTÍ

Tato zpráva analyzuje používání postupů stanovených směrnicí 98/34/ES[1] pro normy a technické předpisy v období 2009–2010. Zpráva vyzdvihuje významný přínos normalizace a postupů oznamování v oblasti technických předpisů pro fungování jednotného trhu a pro zdokonalování právní úpravy[2].

Část týkající se normalizace zahrnuje postup informování o normách, žádosti Komise evropským normalizačním organizacím[3] o normalizační práci („pověření“) a formální námitky proti normám. Každá z těchto činností se ukázala jako důležitý prvek pro fungování jednotného trhu. Informační postup zajistil průhlednost norem na vnitrostátní i na evropské úrovni a podnítil národní normalizační orgány, aby pokračovaly v iniciativách na podporu harmonizace na evropské úrovni. Formální námitky umožnily členským státům a Komisi zajistit, aby normy při použití pro účely právních předpisů „nového přístupu“ plnily cíle tvorby práva. Pomocí pověření byl určen vztah mezi útvary Komise a tvůrci norem; rozhraní mezi úrovní politik a jejím technickým ztvárněním.

Oznamování vnitrostátních technických předpisů Komisi před jejich přijetím se v oblasti technických předpisů ukázalo být účinným nástrojem pro předcházení překážkám obchodu a pro spolupráci mezi Komisí a členskými státy i mezi členskými státy navzájem a rovněž pro zlepšení právního rámce. Postup oznamování byl v tomto směru také významným nástrojem pro řízení vnitrostátní regulační činnosti v nově vznikajících odvětvích a pro zvýšení kvality vnitrostátních technických předpisů – co se týče větší průhlednosti, srozumitelnosti a účinnosti – v oblastech, které nejsou harmonizovány vůbec, či pouze částečně. Jasnější právní rámec každého členského státu pomohl hospodářským subjektům snížit náklady na přístup k předpisům a jejich správné uplatňování.

ČÁST I: NORMALIZACE

ÚVOD

V tomto oddíle je popsáno uplatňování části směrnice 98/34/ES týkající se normalizace, která zahrnuje tři hlavní činnosti: postup informování o normách, žádosti Komise o normalizační práci předložené evropským normalizačním organizacím (pověření[4]) a formální námitky proti normám podporujícím směrnice nového přístupu. Jsou zde uvedeny statistické údaje za období 2009–2010.

INFORMAčNÍ POSTUP

Informační postup v oblasti norem je určen ke sledování nových normalizačních činností zavedených národními normalizačními orgány (uznanými v souladu se směrnicí). Systém oznamování byl vytvořen především proto, aby měly ostatní orgány možnost podat připomínky, podílet se na práci nebo si vyžádat iniciativu na evropské úrovni (viz příloha 1).

Fungování postupu v letech 2009 a 2010

V letech 2009 a 2010 postup nadále úspěšně fungoval. Z každoročních zpráv předkládaných CEN a CENELEC lze vyčíst, že průměrný roční počet vnitrostátních opatření v roce 2010 značně vzrostl. Tento nárůst lze přičíst na vrub především orgánu ELOT[5], který v roce 2010 zvýšil průměrný počet 1,25 oznámení ročně za období 2006–2009 na 464 oznámení, a institutu UNI[6], který v roce 2010 dosáhl dvojnásobku obvyklého počtu oznámení. V příloze 2 jsou oznámení rozdělena podle států.

Pomineme-li neobvyklý počet oznámení Řeckého normalizačního orgánu za rok 2010 a porovnáme-li statistické údaje za období 2009–2010 s předchozím obdobím, dosahují země EU-15 ustáleného počtu přibližně 1500 oznámení ročně, přičemž počet oznámení zemí EU-12 poklesl ze 400 na 230 (viz příloha 3).

Výjimečný počet oznámení podaných orgánem ELOT je důsledkem rozhodnutí řeckého ministerstva práce o změně statutu přibližně 460 technických specifikací (ve veřejném i soukromém sektoru) v rámci vnitrostátních technických specifikací. ELOT následně uskutečnil rozsáhlejší projekt, jehož účelem bylo přepracovat stávající znění do podoby vyhovující vnitrostátním technickým specifikacím a současně ověřit a aktualizovat veškeré odkazy na evropské normy. ELOT oznámil toto opatření postupem podle směrnice 98/34/ES.

Nárůst počtu oznámení institutu UNI za rok 2010 je způsoben převážně zdokonalením postupů pro vypracování a zveřejňování norem UNI. Tento vzestupný trend umožnil UNI lépe zvládnout přezkoumání stávajících vnitrostátních norem, na něž se rovněž vztahuje postup oznamování. Více než 60 % oznámení institutu UNI za rok 2010 představovalo přezkoumání stávajících italských norem.

Rozdělení podle odvětví (příloha 4) ukazuje, že ve vnitrostátních oznámeních převládá stavebnictví v obecném smyslu, se stavebními konstrukcemi a požární ochranou na předních pozicích. Další významnou oblast představovaly potravinářské výrobky.

Informace šířené v rámci tohoto postupu nadále vedou k žádostem útvarů Komise o informace i dotazům ohledně pozastavení prací (článek 7), které vycházejí buď z oznámení, nebo jiných zdrojů.

Až na mimořádnou situaci v roce 2010 počet oznámení od roku 2006 klesal. Země EU-12 počet oznámení za období 2009–2010 snížily, což lze považovat za známku dobré integrace do systému, vzniká totiž více evropských norem než norem vnitrostátních. Obecně je postup řádně uplatňován a funguje správně. Zvrat ve vývoji, k němuž došlo v roce 2010, by neměl v roce 2011 pokračovat, jelikož se váže ke konkrétním událostem.

Závěr

Informační postup nadále hraje důležitou úlohu při podněcování národních normalizačních orgánů k tomu, aby převedly své iniciativy na evropskou úroveň a podpořily tak jednotný trh a evropskou harmonizaci. Počet oznámení z nových členských států je ustálený, což lze považovat za příznivou známku jejich integrace do systému.

POVěřENÍ

Normalizační „pověření“ jsou dobře zavedeným nástrojem Komise pro získávání technických specifikací, které podporují evropské právní předpisy nebo politiky. Jsou to žádosti o normalizační práci předložené evropským normalizačním organizacím, které poskytují pro tuto práci referenční rámec (viz příloha 1). Jsou nezbytné v případech, kdy normy podporují právní předpisy, například v rámci směrnic nového přístupu.

Fungování procesu pověřování v letech 2009 a 2010

Ve sledovaném období bylo evropským normalizačním organizacím vydáno celkem 41 pověření společně se 4 změnami pověření. Podíl změn je podobný jako v předchozích letech (viz příloha 5). V porovnání s předchozím obdobím se snížil počet pověření týkajících se směrnic nového přístupu (9 pověření a 4 změny).

Proces pověřování funguje náležitě. Neformální konzultace prováděné dříve, než členové výboru obdrží dokumenty, znamenají, že je pověření obvykle dohodnuto ještě před zahájením formálních konzultací.

Do procesu byly náležitě začleněny zúčastněné subjekty evropské normalizace ANEC (Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci), ECOS (Evropská občanská organizace ochránců životního prostředí pro normalizaci), NORMAPME (Evropská organizace řemesel a malých a středních podniků pro normalizaci) a ETUI-REHS (Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a BOZP). To vnáší do neformálních konzultací větší průhlednost.

Databáze pověření

Pro další zvýšení průhlednosti vyvinula Komise prostřednictvím GŘ pro podniky a průmysl databázi pověření. Obsahuje pověření s pořadovými čísly M/xxx. Tato databáze byla v roce 2005 zpřístupněna veřejnosti na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/standards_policy/mandates/index.htm

Během daného období pokračovala praxe sledování všech konzultací pověření u výboru prostřednictvím aktualizovaného seznamu.

Tvorba evropských norem

Působnost směrnice 98/34/ES a této zprávy se omezuje pouze na pověření a nevztahuje se na samotný proces tvorby norem. Je však nutno podotknout, že celý systém spoléhá na schopnost evropských normalizačních organizací vytvářet normy vysoké kvality, s širokým konsenzem a včas.

Evropská Komise nedávno přijala normalizační balíček[7] tvořený legislativním návrhem, strategickými sděleními a posouzením dopadů. Jedním z cílů je modernizovat evropský normalizační systém tak, aby byl rychlejší, účinnější, kompletní a otevřený. I přes pokrok dosažený evropskými normalizačními organizacemi v posledních letech stanovila Komise cíl, podle něhož se zkrátí doba potřebná pro vypracování norem do roku 2020 o 50 %. Jako příklad lze uvést, že v roce 2005 trvala organizaci CEN příprava normy v průměru 6,2 roku, CENELEC 3,45 roku a ETSI pouze 1,08 roku. V roce 2009 to bylo 2,42 roku u CEN, 2,34 roku u CENELEC a 1,79 roku u ETSI.

K zajištění včasnější dostupnosti pověřených norem Komise nyní přehodnocuje své vnitřní postupy tak, aby byl proces pověřování rychlejší a průhlednější a aby se evropské normalizační organizace společně s dalšími zúčastněnými stranami mohly lépe připravit na budoucí normalizační práci. S cílem motivovat evropské normalizační organizace, aby pokračovaly v úsilí o další zdokonalování svých procesů, projednává Komise s těmito organizacemi ukazatele výkonnosti, jakými jsou „včasné vypracování“, „kompletnost“ a „kvalita“, na něž bude vázána finanční podpora poskytovaná Komisí. Komise rovněž provede nezávislý přezkum normalizačního systému, který posoudí pokrok na základě strategických cílů a vyhodnotí výkonnost současného řízení evropského normalizačního systému, a to nejpozději do roku 2013.

Trendy v pověření

Předmět pověření se i nadále rozšiřuje. Podíl počtu pověření vydaných pro směrnice nového přístupu činí 31 %, což představuje pokles oproti minulému sledovanému období. Pověření v ostatních oblastech politik jsou i nadále početná, zejména v oblasti ochrany spotřebitele, životního prostředí a energetiky.

Normy na podporu právních předpisů

Ve sledovaném období byla pověření vydávána na podporu široké škály právních předpisů. K příkladům patří právní předpisy týkající se stavebních výrobků, ekodesignu, obecné bezpečnosti výrobků a instalací nízkého napětí. Rozsah oblastí právních předpisů dokládá význam, který je tomuto modelu přikládán.

Počet pověření na podporu evropské politiky se oproti minulému sledovanému období mírně snížil. Pověření týkající se nabíječek pro mobilní telefony nebo nabíjecích stanic pro elektrické automobily jsou dobrými příklady pověření politik na podporu interoperability.

Počet pověření podporujících právní předpisy mimo nový přístup (viz příloha 5) v porovnání s minulým obdobím v ročním průměru výrazně vzrostl (z 35 % na 54 %), což ukazuje, že tento společný regulační model je i nadále přijímán napříč širokým spektrem útvarů Komise. K tomuto nárůstu přispěla velkou měrou pověření podporující směrnici o ekodesignu.

V období 2009–2010 bylo na podporu směrnice o ekodesignu vydáno až devět pověření[8]. Tato pověření se zaměřují například na myčky nádobí, chladicí zařízení pro domácnost, cirkulátory a elektromotory.

V tomto období nebylo vydáno žádné pověření pro normalizaci v sektoru služeb.

Tato tendence využívat pověření na podporu právních předpisů mimo nový přístup a v nových oblastech politiky odráží skutečnost, že evropská normalizace je stále více využívána k podpoře politiky pro zlepšení právní úpravy. To bylo uznáno a podpořeno ve sdělení Komise z roku 2004 o úloze evropské normalizace v rámci evropských politik a právních předpisů[9].

Závěr

Proces pověřování je dobře zaveden, je však nutno věnovat pozornost zajištění jeho bezproblémového fungování. Neformální konzultace evropských normalizačních organizací a všech zúčastněných stran, zvláště těch, které zastupují uživatele budoucích norem, před konzultací ve výboru jsou proto zásadní a měly by pokračovat i nadále.

Pro zlepšení průhlednosti fungování výboru útvary Komise od roku 2006 zvou zúčastněné strany evropské normalizace, ANEC, ECOS, ETUI-REHS a NORMAPME, aby se účastnily rozšířených zasedání.

V zájmu průhlednosti a na základě technologických výhod, které budou zařazeny do systému CIRCA[10], uváží útvary Komise možnost písemného postupu inspirovaného internetovými fóry. Cílem bude zajistit, aby se všichni členové výboru mohli seznámit s připomínkami ostatních členů, což zajistí, že se tento typ konzultací bude podobat konzultacím, které se konají na zasedání výboru.

Proces pověřování se ukázal být velmi důležitým při rozšiřování úlohy normalizace v nových oblastech právních předpisů a politiky EU. To také odráží skutečnost, že na směrnici odkazuje několik nových právních aktů EU.

Za účelem širšího a efektivnějšího využití pověření jako nástroje politiky by měl proces pověřování vnímavěji reagovat. Evropské normalizační organizace by se měly dříve vyjádřit, zda jsou požadované evropské normy důležité pro trh a zda, nebo za jakých podmínek, pověření přijmou. Při dalších změnách procesu pověřování by se proto mělo zajistit, aby byly pro odpovědi evropských normalizačních organizací stanoveny jednoznačné lhůty, aby útvary Komise měly čas na přípravu náhradního řešení v případě, že evropské normalizační organizace nejsou schopny nebo ochotny evropské normy připravit.

Vademecum evropské normalizace

Postup vyřizování pověření, formální námitky proti harmonizovaným normám a zveřejnění odkazů harmonizovaných norem jsou obsaženy ve Vademecum evropské normalizace, spolu s řadou dalších souvisejících dokumentů.

Komise Vademecum před zveřejněním konzultovala s výborem a s dalšími zúčastněnými stranami.

Vademecum je veřejně přístupné na internetových stránkách Europa na adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/standards_policy/vademecum/index.htm

FORMÁLNÍ NÁMITKY

Směrnice nového přístupu obsahují pojistky pro případy, kdy harmonizované normy nemohou umožnit, aby výrobky splňovaly základní požadavky dotčených směrnic. Nastane-li takový případ, může členský stát nebo Komise vznést formální námitku proti dotyčné normě, která je konzultována s výborem (bližší postup viz příloha 1).

Fungování postupu v letech 2009 a 2010

Počet námitek, z nichž vzešla rozhodnutí Komise během sledovaného období, odpovídal ročnímu průměru minulého období, celkem bylo vzneseno 7 námitek. Ve třech případech rozhodnutí zachovala předpoklad shody; ve čtyřech případech byl tento předpoklad zcela nebo částečně stažen (viz příloha 6).

Závěr

Přestože je proces od obdržení námitky do vydání rozhodnutí časově poměrně náročný, postup obecně funguje odpovídajícím způsobem.

Obdobně jako u pověření bude Komise v zájmu průhlednosti zveřejňovat rozhodnutí o formálních námitkách v souhrnné podobě a na každém zasedání výboru poskytne aktualizovanou tabulku opatření týkajících se formálních námitek.

ČÁST II: TECHNICKÉ PŘEDPISY

VÝVOJ V LETECH 2009 A 2010

Postup oznamování vnitrostátních technických předpisů (dále jen „postup“) umožňuje Komisi a členským státům EU preventivně zkoumat technické předpisy, které členské státy hodlají zavést u zboží (průmyslových výrobků, zemědělských produktů a produktů rybolovu) a služeb informační společnosti (viz příloha 7). Totéž se ve zjednodušené podobě vztahuje i na členské státy ESVO, které jsou signatáři Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a na Švýcarsko a Turecko (viz příloha 10).

Hlavní přínosy postupu

- Umožňuje zjistit nové překážky vnitřního trhu dříve, než mají negativní dopad, a předchází tak zdlouhavým a nákladným řízením pro neplnění povinností.

- Umožňuje zjistit ochranářská opatření, jež mohla být členskými státy vypracována v mimořádné situaci, jakou je hospodářská a finanční krize.

- Umožňuje členským státům zjistit stupeň slučitelnosti oznámených návrhů s právními předpisy Evropské unie.

- Umožňuje účinný dialog mezi členskými státy a Komisí při posuzování oznámených návrhů.

- Přestavuje srovnávací nástroj, který umožňuje členským státům využívat nápady jejich partnerů za účelem řešení společných problémů týkajících se technických předpisů.

- Umožňuje hospodářským subjektům vyslovit svůj názor a přizpůsobit včas svou činnost budoucím technickým předpisům. Toto právo kontroly je hospodářskými subjekty rozsáhle využíváno, což Komisi a vnitrostátním orgánům pomáhá zjistit případné překážky obchodu.

- Přispívá k uplatňování zásady subsidiarity.

- Jedná se o regulační nástroj, který lze použít k určení oblastí vyžadujících harmonizaci.

- Je to nástroj průmyslové politiky.

Využití postupu v rámci „zlepšování právní úpravy“

Komise ve svém sdělení „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“ [11] zdůraznila, že preventivní kontrolní mechanismus zavedený směrnicí 98/34/ES je zásadní pro zlepšování vnitrostátní právní úpravy týkající se produktů a služeb informační společnosti.

Na základě akčního plánu Komise na zjednodušení a zlepšení právního prostředí[12] byly členské státy vyzvány, aby předkládaly studie dopadu (nebo jejich závěry) společně s oznamovanými návrhy, u nichž byly takové studie provedeny interně. Analýza těchto studií dopadu vede členské státy k tomu, aby předem zvážily nejvhodnější nástroj, který použijí, a umožňuje Komisi ověřit nezbytnost a přiměřenost navrhovaných opatření.

Spolupráce Komise a členských států v rámci postupu oznamování podle směrnice 98/34/ES pomáhá zvyšovat srozumitelnost a soudržnost oznámených návrhů vnitrostátních právních předpisů. Tuto spolupráci je třeba posílit s cílem zajistit hospodářským subjektům jasný a srozumitelný právní rámec a zároveň zaručit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, spotřebitelů a životního prostředí.

Vnitrostátní orgány se vybízejí, aby uvážily zejména tyto aspekty:

- znění návrhů: srozumitelnost, soudržnost, průhlednost a právní jistota při uplatňování dokumentů;

- možnost zpřístupnit všechny předpisy v daném odvětví zveřejněním konsolidovaných verzí dokumentů v tištěné a elektronické podobě;

- určení a vyvarování se postupů představujících pro hospodářské subjekty zbytečně složitou a obtížnou administrativní zátěž, zejména při uvádění výrobku na trh.

Zlepšení v řízení postupu podle směrnice 98/34/ES

Komise v období 2009–2010 pokračovala v pořádání různých kampaní za účelem zlepšení průhlednosti a dialogu s vnitrostátními orgány. Trvale bylo zlepšováno fungování databáze TRIS ( „Informační systém technických předpisů“ ) a v roce 2010 byla spuštěna nová verze TRIS v2.0, jejímž úkolem je zkrátit dobu zpracování oznámení a zpráv a umožnit přímé propojení mezi databází TRIS a vnitrostátními databázemi členských států.

Komise zajišťuje přístup veřejnosti k oznámeným návrhům ve 23 úředních jazycích EU a k základním informacím o provádění postupu prostřednictvím internetových stránek na adrese http://ec.europa.eu/enterprise/tris. Byl zaznamenán stálý nárůst počtu on-line konzultací: v letech 2009 a 2010 počet vyhledávání vzrostl o 23,4 % a v roce 2010 dosáhl přibližně 192 000 vyhledávání (viz příloha 11).

POUžÍVÁNÍ POSTUPU PODLE SMěRNICE 98/34/ES

Účinnost: obecný přehled

► Počet oznámení a zahrnutá odvětví

Celkový počet oznámených návrhů za období 2009–2010 se v porovnání s minulým obdobím zvýšil (1 525 oznámení za období 2009–2010 oproti 1 979 za období 2006–2008).

Ve sledovaném období byl nejvyšší počet oznámení opět zaznamenán v odvětví stavebnictví . Řada opatření souvisela s energetickou účinností budov a s označením stavebních a dekorativních výrobků příslušnými údaji o emisích těkavých znečišťujících látek. Po stavebnictví následovaly zemědělské produkty a potraviny . Několik opatření v tomto odvětví zahrnovalo hygienu potravin, geneticky modifikované organismy a složení a označení potravin a nápojů. Počet oznámení významně vzrostl v odvětví dopravy , kde se mnoho oznámení týkalo dopravní signalizace, bezpečnosti vozidel, traktorů a zařízení pro motorová vozidla. Několik oznámení bylo obdrženo v odvětví telekomunikací , převážně v souvislosti s rádiovými rozhraními, a v odvětví životního prostředí (ekologický příspěvek na plastové sáčky, nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory a označení opětovně použitelných nápojových obalů) (viz příloha 9.3).

► Zkoumané záležitosti

V neharmonizovaných oblastech , které podléhají souladu s články 34 až 36 (volný pohyb zboží) a 49 a 56 (právo usazování a volný pohyb služeb) Smlouvy o fungování Evropské unie, bylo účelem reakcí Komise upozornit členské státy na možné překážky obchodu, jež by mohly být vytvořeny zbytečným opatřením, které není přiměřené sledovanému cíli. Komise tedy zajistila soulad s těmito zásadami a i nadále členské státy vyzývala, aby do každého návrhu technického předpisu, který nespadá do harmonizované oblasti, vložily doložku o vzájemném uznávání.

V harmonizovaných oblastech bylo účelem reakcí zajistit, aby vnitrostátní opatření byla nezbytná, opodstatněná a slučitelná se sekundárními právními předpisy EU.

- Od roku 2009 oznámily členské státy velký počet návrhů technických předpisů v oblasti stavebnictví . Tyto návrhy se týkaly všech druhů stavebních výrobků (nebezpečné látky, dřevěné materiály, protipožární vybavení, opěrné konstrukce z betonu, vyztužený beton, zdroje tepla atd.), jejich vlastností (mechanická odolnost a stabilita, žáruvzdornost, izolační vlastnosti atd.) a jejich označení (především označení údajů o emisích těkavých znečišťujících látek). Tato oznámení byla analyzována v zásadě podle směrnice 89/106/EHS[13] o stavebních výrobcích a na základě harmonizovaných norem přijatých v rámci této směrnice, a dále podle směrnice 2002/91/ES[14] o energetické náročnosti budov, která byla zrušena směrnicí 2010/31/EU[15].

Komise vydala zvláště podrobná stanoviska a připomínky týkající se návrhů technických předpisů souvisejících s označením stavebních a dekorativních výrobků příslušnými údaji o emisích těkavých znečišťujících látek. Oznámené návrhy byly přezkoumány na základě směrnice 1999/45/ES[16] o klasifikaci, označování a balení nebezpečných přípravků a nařízení (ES) č. 1272/2008[17] o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

Tyto návrhy vyvolaly řadu reakcí ze strany několika členských států, které vydaly podrobná stanoviska, v nichž vznesly otázku slučitelnosti oznámených opatření se zásadami volného pohybu zboží na vnitřním trhu.

- Členské státy oznámily několik návrhů ohledně geneticky modifikovaných organismů. Oznámení se týkala především práva uvádět geneticky modifikované organismy na trh, zákazu nebo omezení jejich pěstování a jejich rozšíření do okolního prostředí. Tyto dokumenty byly analyzovány na základě směrnice 2001/18/ES[18] o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů, nařízení (ES) č. 1829/2003[19] o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, nařízení (ES) č. 1830/2003[20] o sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES a na základě doporučení Komise ohledně opatření pro společnou existenci (2010/K 200/01[21]).

- V období 2009–2010 oznámily členské státy návrhy týkající se doplňků stravy, materiálů určených pro styk s potravinami (nádoby, obaly a prostředky vyráběné z korozivzdorné oceli, označování předmětů plátovaných zlatem a stříbrem a souvisejících předmětů), minerální, pramenité a pitné vody, zařízení k úpravě vody pro lidskou spotřebu a hygieny potravin. Některé členské státy oznámily návrhy předpisů ohledně omezení nebo zákazu používání bisfenolu A k výrobě dětských lahví a materiálů a předmětů, které jsou navrženy nebo určeny pro styk s potravinami. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že směrnice 2011/8/EU[22], kterou se mění směrnice 2002/72/ES[23], pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých lahvích, byla přijata v lednu 2011 a zakazuje od 1. března 2011 vyrábět a od 1. června 2011 uvádět na trh a dovážet do Evropské unie plastové kojenecké lahve.

- V oblasti služeb informační společnosti se řada oznámení týkala rádiových rozhraní, další souvisela mimo jiné s internetovými hazardními hrami, oceňováním digitálních knih, elektronickými daňovými registry, systémy elektronických prodejních míst, zařízeními pro elektronický podpis a s interoperabilitou informačních systémů.

- V odvětví životního prostředí Komise přezkoumala především návrhy předpisů týkajících se označování nápojových obalů, označování baterií a označování plastových sáčků a obalů z PVC. Tato oznámení byla analyzována na základě směrnice 94/62/ES[24] o obalech a obalových odpadech a směrnice 2006/66/ES[25] o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech.

- Postup umožnil zásahy rovněž v odvětvích, v nichž se předpokládala harmonizace na úrovni Evropské unie, a zabránil členským státům v zavedení rozdílných vnitrostátních opatření, jako v případě podpory výroby elektřiny z kapalné biomasy, povinného uvádění původu potravin na obalu, dovozu a tranzitu tuleních výrobků, schvalovacích norem pro zařízení k přezkušování brzdových válců u vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, označování a prezentace potravin, kvality stolních hroznů, recyklace použitých olověných baterií a akumulátorů, výroby kvašených alkoholických nápojů kromě piva a vína, spaloven a tepláren pro dálkové vytápění.

► Reakce

Komise vydala podrobná stanoviska s ohledem na 105 oznámení, což představuje 7 % z celkového počtu návrhů, které byly ve sledovaném období oznámeny 27 členskými státy. Tento údaj ukazuje v porovnání s předchozím sledovaným obdobím pokles v počtu podrobných stanovisek, což naznačuje, že členské státy mají při přijímání právních předpisů v rostoucí míře na paměti právní předpisy a zásady Evropské unie a přihlížejí k požadavkům souvisejícím s účinně fungujícím vnitřním trhem. Členské státy vydaly 130 podrobných stanovisek. Z celkem 616 připomínek vydaných v průběhu sledovaného období vznesla Komise 262 připomínek a členské státy 354 připomínek (viz přílohy 9.4 a 9.6).

V 11 případech Komise dotčené členské státy vyzvala, aby odložily přijetí oznámených předpisů o jeden rok ode dne jejich obdržení, aby se nenarušilo úsilí Evropské unie o harmonizaci vyvíjené v dané oblasti (viz příloha 9.5).

Komise mimoto členské státy upozornila na nutnost zajistit slučitelnost s pravidly Dohody o technických překážkách obchodu, jsou-li dotyčná opatření oznámena rovněž Světové obchodní organizaci.

Používání postupu pro naléhavé případy

Z celkem 1 525 oznámení podaly členské státy 52 žádostí o použití postupu pro naléhavé případy na oznámené návrhy. Komise potvrdila svůj přísný výklad požadovaných výjimečných podmínek, konkrétně vážných a nepředvídatelných okolností souvisejících zejména s ochranou zdraví a s bezpečností. Následkem toho bylo využití postupu pro naléhavé případy zamítnuto v případě, že se odůvodnění zakládalo čistě na hospodářském základě nebo vyplývalo z pokusu napravit vnitrostátní administrativní průtahy. Postup pro naléhavé případy byl shledán odůvodněným ve 29 případech, které se týkaly převážně psychotropních látek, kontroly omamných látek, znečišťujících látek, hazardních her, bezpečnostních pytlů a odvětví soukromých bezpečnostních služeb (přeprava nebezpečného zboží, zbraní, trezorů, alarmů, peněz a cenností) (viz příloha 9.7).

Následná opatření přijatá v návaznosti na reakce Komise

V období 2009–2010 byl poměr mezi počtem odpovědí členských států a počtem podrobných stanovisek vydaných Komisí uspokojivý (průměr za období 89,5 %). Tento procentní podíl je hlavním ukazatelem, který se používá k posouzení odhodlání členských států dostát svým povinnostem v rámci postupu. Komise podotýká, že počet uspokojivých odpovědí nebyl vysoký (průměr za období 32,5 %) (viz příloha 9.8).

Dialog s členskými státy

Pravidelná zasedání Výboru pro normy a technické předpisy umožnila výměnu názorů o záležitostech obecného zájmu i o zvláštních aspektech postupu.

Diskuse se týkaly především vývoje nové databáze TRIS, kvality překladů oznámených dokumentů, finančních opatření pro řešení hospodářské a finanční krize, která se oznamují podle směrnice 98/34/ES, otázky důvěrnosti údajů některých oznámených návrhů a vazeb mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008[26] ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, a směrnicí 98/34/ES.

Komise předložila pokyny týkající se zabránění překážek uváděné v čl. 9 odst. 3 a 4 a postupu pro naléhavé případy stanoveného v čl. 9 odst. 7 směrnice 98/34/ES.

Komise navíc představila novou databázi TRIS v2.0 ve formě jednoho správního místa (jednotné podací místo pro oznámení členských států EU, a to i v případě, kdy jsou povinny oznamovat dokumenty v souladu s jinými akty EU) a průvodce uplatňováním ustanovení Smlouvy, kterými se řídí volný pohyb zboží.

V několika členských státech se konaly rovněž semináře, což umožnilo přímý dialog mezi Komisí a vnitrostátními orgány podílejícími se na postupu a pomohlo vnitrostátním orgánům obeznámit se s často vysoce technickými prvky postupu.

Během semináře, který se konal v listopadu 2008 u příležitosti 25. výročí směrnice 98/34/ES, vyjádřily členské státy a hospodářské subjekty své návrhy a názory na fungování postupu oznamování. V návaznosti na tyto požadavky bylo z iniciativy Komise rozhodnuto o zřízení pracovní skupiny pro fungování směrnice 98/34/ES.

Tato pracovní skupina zkoumá, zda a do jaké míry postup oznamování funguje a jakým způsobem by bylo možné jeho fungování zlepšit administrativními úpravami nebo případným provedením změn v současné platné směrnici.

Skupinu tvoří zástupci dvanácti členských států (kontaktní místa směrnice 98/34/ES České republiky, Dánska, Francie, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Spojeného království) a řídí ji útvar Komise zodpovědný za řízení postupu oznamování podle směrnice 98/34/ES.

První zasedání pracovní skupiny se uskutečnilo 12. dubna 2010 a projednávaly se problémy související na jedné straně s tříměsíčním obdobím pozastavení prací na oznámených návrzích předpisů a jeho možného zkrácení a na druhé straně s důsledky judikatury Evropského soudního dvora ve věci „CIA Security a Unilever“ (nevykonatelnost neoznámených předpisů), pokud jde o vnitrostátní dokumenty, které v podstatě vyhovují právním předpisům EU, byly však přijaty, aniž byly oznámeny postupem podle směrnice 98/34/ES, nebo byly přijaty v období pozastavení prací, nebo byly v období pozastavení prací podstatně pozměněny.

Na druhém zasedání, které se konalo 29. června 2010, se pracovní skupina zabývala prodloužením původního období pozastavení prací o další tři měsíce (jeden měsíc pro služby informační společnosti) pouze v případě, že podrobné stanovisko vydá Komise (a nikoli ostatní členské státy). Rovněž projednala možnost stanovit minimální období pozastavení prací, které by se uplatňovalo u fiskálních, finančních a naléhavých opatření, aby byl dostatek času na jejich řádné přezkoumání.

Třetí zasedání se uskutečnilo 27. října 2010 se zaměřením na problematiku veřejného přístupu k dokumentům, které se vyměňují v rámci postupu podle směrnice 98/34/ES, a rozšíření funkce jednoho správního místa směrnice 98/34/ES.

Porušení směrnice

Počet řízení pro porušení směrnice (článek 258 SFEU) vedených proti členským státům za nesplnění povinností podle směrnice byl v dotyčném období i nadále nízký: tři v roce 2009 a sedm v roce 2010.

Závěr

V období 2009–2010 byla opět plně potvrzena užitečnost postupu, pokud jde o účinnost, průhlednost a správní spolupráci.

Preventivní přístup a přístup založený na vytváření sítí v rámci postupu podle směrnice 98/34/ES zajistily, že se vnitrostátní regulační činnosti uskutečňují, aniž by vytvářely technické překážky obchodu, a že k harmonizaci Evropské unie dochází pouze tehdy, je-li skutečně zapotřebí, v přísném souladu se zásadou subsidiarity. Skutečnost, že počet řízení pro porušení směrnice je ve sledovaném období nadále nízký, prokazuje, že směrnice 98/34/ES je důležitým nástrojem pro zajištění správného uplatňování právních předpisů Evropské unie.

Při uplatňování směrnice 98/34/ES bude Komise i nadále obezřetná, pokud jde o zásady zlepšování právní úpravy a nutnost zachovat příznivé prostředí pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Oznámené návrhy jsou proto i nadále dostupné elektronicky, bezplatně a ve všech úředních jazycích EU a hospodářské subjekty se k nim tudíž mohou vyjádřit.

Dále bude pokračovat úsilí s cílem poskytnout hospodářským subjektům právní rámec, který se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků v EU i v zahraničí s přihlédnutím k vazbám mezi postupem podle směrnice 98/34/ES a postupem zavedeným Dohodou o technických překážkách obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998), pozměněna směrnicí 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998).

[2] Akční plán na zjednodušení a zlepšení právního prostředí, KOM(2002) 278 v konečném znění. Viz také Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii, KOM(2005) 97 v konečném znění; Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí, KOM(2005) 535 v konečném znění; Lepší právní předpisy v Evropské unii – strategický přezkum, KOM(2006) 689; Druhý strategický přezkum – lepší právní předpisy v Evropské unii, KOM(2008) 32 a Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii, KOM(2009) 15.

[3] CEN (Evropský výbor pro normalizaci), CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) a ETSI (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích).

[4] Pověření jsou žádosti, jež pro evropské normalizační organizace představují výzvu, kterou lze za určitých podmínek přijmout.

[5] ELOT – Řecký normalizační orgán.

[6] UNI – Italský normalizační institut.

[7] KOM(2011) 311 v konečném znění ze dne 1. června 2011, KOM(2011) 315 v konečném znění ze dne 1. června 2011, SEK(2011) 671 v konečném znění ze dne 1. června 2011.

[8] Pověření M450, M451, M458, M459, M462, M469, M470, M476 a M477 se odvolávají na směrnici 2005/32/ES.

[9] KOM(2004) 674 v konečném znění ze dne 18. října 2004.

[10] CIRCA je prostor pro spolupráci s partnery evropských institucí. Další informace viz: http://circa.europa.eu/

[11] Viz výše, poznámka pod čarou 2.

[12] Viz výše, poznámka pod čarou 2.

[13] Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12-26).

[14] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65-71).

[15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13-35).

[16] Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1-68).

[17] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1-1355).

[18] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS – prohlášení Komise (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1-39).

[19] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1-23).

[20] Nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24-28).

[21] Doporučení Komise ze dne 13. července 2010 o pokynech pro vytváření vnitrostátních opatření pro koexistenci k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v konvenčních a ekologických plodinách (Úř. věst. C 200/1, 22.7.2010).

[22] Směrnice Komise 2011/8/EU ze dne 28. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích (Úř. věst. L 26, 29.1.2011, s. 11-14).

[23] Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 220, 15.8.2002, s. 18-58).

[24] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10-23).

[25] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1-14).

[26] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21-29).