DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízení (ES) č. 683/2008, které vstoupilo v platnost dne 25. července 2008, definuje rámec pro veřejnou správu a financování programů Galileo a EGNOS[1]. Zejména pak programům přiděluje částku ve výši 3 405 milionů EUR pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

V souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 683/2008 Komise dne 18. ledna 2011[2] přijala zprávu určenou Evropskému parlamentu a Radě o střednědobém přezkumu programů družicové navigace. Tato zpráva podává zevrubný přehled o jejich průběhu od správní reformy v roce 2007, obsahuje odhady nákladů a budoucí úkoly, zejména pokud jde o rizika, a nastiňuje návrhy řešení těchto úkolů, a to zejména s ohledem na provozní potřeby obou systémů vytvořených v rámci programů.

Rada ve svých závěrech přijatých dne 31. března 2011 v návaznosti na zprávu Komise ze dne 18. ledna 2011 mimo jiné opětovně vyjádřila podporu evropským programům družicové navigace, jak je vymezuje nařízení (ES) č. 683/2008. Rovněž vzala na vědomí odhady jejich celkových nákladů a skutečnost, že Komise předloží s ohledem na příští finanční rámec návrh zahrnující změny pravidel pro veřejnou správu. V tomto ohledu Komisi požádala, aby využívání stávajících struktur racionalizovala a optimalizovala.

Parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 rovněž potvrdil podporu evropským programům družicové navigace a projevil názor, že by dané programy měly být financovány v první řadě z rozpočtu Unie. Zdůraznil, že je důležité, aby byla uplatňována politika přísné kontroly nákladů a řízení rizik. Požádal Komisi, aby urychleně vypracovala právní návrhy, přičemž především zdůraznil potřebu stanovit stabilní dlouhodobý rámec, zejména pokud jde o provoz systémů.

Komise ve svém sdělení ze dne 29. června 2011[3], které doplňuje návrh nařízení Rady stejného data[4], navrhla přidělit na financování evropských programů družicové navigace během příštího víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 částku ve výši [7 000] milionů EUR. Uvádí v něm však, že je nezbytné zachovat stávající snahy o kontrolu nákladů a že z dlouhodobého hlediska bude třeba zvážit novou legislativní úpravu. Je třeba poznamenat, že uvedená částka [7 000] milionů EUR, která je ve stálých cenách pro rok 2011, představuje strop, který v souladu s článkem [14 návrhu] výše uvedeného nařízení Rady nelze překročit a odpovídá částce [7 897] milionů EUR v běžných cenách.

Je třeba zdůraznit, že nepředvídatelnost, která může vést k překročení nákladů a ke zpožděním, je tomuto druhu komplexních programů vlastní. Vyžaduje uplatňování účinného systému řízení rizik a může vést k přijímání citlivých rozhodnutí. Ve fázi vývoje, za kterou odpovídá Evropská kosmická agentura, tak došlo k navýšení nákladů o celkem asi 500 milionů EUR. Na žádost členských států na sebe Komise tyto náklady vzala, aby byla zajištěna kontinuita programu. „Ověřování na oběžné dráze“ tvoří totiž úhelný kámen programu Galileo a nedostatek financí by zamezil jeho pokračování, což by znamenalo ztrátu průmyslového know-how a zařízení, která již byla částečně vybudována.

Nařízení, které je předmětem návrhu, reaguje na požadavky Parlamentu a Rady, neboť zohledňuje prvky obsažené ve sdělení Komise ze dne 29. června 2011. Je základním aktem pro evropské programy družicové navigace pro období spadající do působnosti příštího víceletého finančního rámce a upravuje financování a pravidla pro veřejnou správu programů. Vzhledem k rozsahu změn, které mají být v nařízení (ES) č. 683/2008 provedeny, se jeví jako nezbytné navrhnout, aby dotčené nařízení bylo spíše nahrazeno novým nařízením, než pozměněno.

Je třeba připomenout, že programy Galileo a EGNOS jsou stěžejními projekty Unie. Rozvoj této technologie představuje účinný prostředek na cestě z krize a zároveň je zcela v souladu se strategií Evropa 2020 a politikami udržitelného rozvoje. Nové generace vysoce výkonných služeb družicové navigace představují velkou příležitost pro všechna odvětví a vytvářejí řadu pracovních míst v souvislosti s rozvojem trhů, které v posledních letech rostly tempem 30 % ročně. Komise v této souvislosti pracuje na vytvoření ekosystému aplikací, který by optimalizoval využívání služeb poskytovaných systémy a maximalizoval socio-ekonomické přínosy. Za tím účelem provádí 24 opatření, která jsou uvedena v akčním plánu pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) ze dne 14. června 2010[5]. Tento plán stanoví zejména financování výzkumných a vývojových projektů, zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím a různé akce na podporu programů Galileo a EGNOS v prioritních oblastech růstu, inovací a zaměstnanosti.

Rovněž je třeba zdůraznit, že evropské programy družicové navigace se netýkají pouze členských států, které se v dané oblasti zapojují nejvíce: týkají se přímo všech členských států Unie. Ve skutečnosti budou mít ze služeb poskytovaných zřízenými infrastrukturami prospěch všichni občané Unie. Malé a střední podniky navíc všude v Evropě v programech hrají důležitou úlohu, neboť jedním z cílů Unie je podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech podniků na veřejných zakázkách.

Komise má v rámci stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro éru globalizace“, která je součástí strategie Evropa 2020, za úkol „vypracovat účinnou kosmickou politiku, která poskytne nástroje k vyřešení některých klíčových globálních problémů, a především k dokončení programů Galileo.“

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Návrh je výsledkem řady detailních konzultací se zúčastněnými stranami a veřejností. Jeho součástí je i posouzení dopadů.

Konzultace se zúčastněnými stranami se týkaly různých technických, právnických nebo provozních aspektů týkajících se programů, jako je poskytování služeb, náklady na infrastrukturu a její provoz, analýza rizik a potenciální pravidla pro veřejnou správu programů. Byly organizovány tematické workshopy a konference s uživateli a specializované pracovní skupiny s odborníky z Evropské kosmické agentury, Agentury pro evropský GNSS a členských států. Rovněž probíhaly rozhovory s odborníky na kosmickou problematiku a se zástupci průmyslového odvětví.

Veřejnost byla taktéž zapojena, a to v rámci Eurobarometrů v roce 2007 a 2009 a studie dopadů týkající se evropské kosmické politiky.

Tyto diskuse poukázaly na tyto skutečnosti:

· občané rozvoj nezávislého systému družicové navigace podporují a uznávají stále větší závislost moderních společností na navigačních službách;

· je třeba uplatňovat stabilní správu věcí veřejných, která zajistí účinné řízení programů;

· služba pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL), kterou nabízí systém vytvořený v rámci programu Galileo, musí být nově definována s ohledem na změny v očekávání uživatelů;

· zúčastněné strany z odvětví civilního letectví trvají na tom, že je nutné stanovit dlouhodobé závazky k poskytování služeb EGNOS. To je podmínkou k tomu, aby služby EGNOS skutečně pronikly na trhy.

Ostatně s ohledem na nejnovější pokroky a výzvy, kterým je třeba čelit, se analýza dopadu zaměřila na průběh provádění programů a na dva hlavní problémy: na jedné straně na konfiguraci budoucích služeb, neboť rozpočet přidělený na období 2008–2013 nedostačuje na to, aby infrastruktura systému vytvořeného v rámci programu Galileo byla dokončena a aby zajistil provoz systému EGNOS a na straně druhé na vymezení pravidel pro veřejnou správu provozu a požadované financování.

Pokud jde o první bod, z hodnocení různých variant vyplynulo, že v případě systému vytvořeného v rámci programu Galileo se nejlepší jeví varianta, kdy jsou služby zřízené již dříve, s výjimkou služby SoL, zachovány. Takové řešení, jež vyžaduje minimální základní infrastrukturu, s sebou nese snížení nákladů.

Systém EGNOS je již provozován a jeho výhod využívá mnoho uživatelů. Když byla služba SoL prohlášena za funkční, Komise se navíc zavázala, že zajistí uživatelům, kteří do ní vložili značné investice, kontinuitu této služby. V souvislosti s tím nelze o ukončení programu EGNOS uvažovat.

Pokud jde o druhý bod, došla studie týkající se dopadů k závěru, že odpovědnost za programy by měla vždy nést Komise, jež zastupuje Unii, přičemž jejich financování by měla nadále zajišťovat sama Unie, jak Komise navrhla ve svém sdělení ze dne 29. června 2011, které je uvedeno výše. Řízení provozu by mělo být svěřeno regulační agentuře. To by na jedné straně umožnilo maximalizovat očekávané socio-ekonomické dopady provozu systémů a zajistilo větší soulad s jinými politikami Unie a na straně druhé určit finanční a politickou odpovědnost různých zúčastněných stran. S ohledem na tuto skutečnost a na výše uvedené závěry Rady ze dne 31. března 2011 se Agentura pro evropský GNSS, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 s cílem zajišťovat úkoly související s průběhem programů a která již aktivně působí v oblasti družicové navigace, jeví jako nejpřirozenější řešení. Nicméně by bylo nezbytné určitým způsobem upravit pověření a zdroje této agentury.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Stejně jako nařízení (ES) č. 683/2008 a jiné texty acquis Unie týkající se evropských programů družicové navigace má i návrh Komise právní základ v článku 172 Smlouvy o fungování Evropské unie (původně článku 156 Smlouvy o založení Evropského společenství). Navíc si zachovává formu nařízení Evropského parlamentu a Rady, neboť má stejně jako nařízení (ES) č. 683/2008, které má nahradit, obecnou platnost a jeho obsah musí být přímo použitelný ve všech členských státech.

Definice programů a systémů, stanovení přidělených rozpočtových zdrojů a vymezení pravidel pro veřejnou správu jsou hlavní opatření návrhu, který ve snaze o racionalizaci acquis Unie rovněž mění a ruší jiné předpisy právního charakteru týkající se evropských programů družicové navigace.

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Cíl návrhu, kterým je zřízení a provoz systémů družicové navigace, přesahuje finanční a technické možnosti samostatně jednajícího členského státu a uspokojivým způsobem jej lze dosáhnout pouze na úrovni Unie. Nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, jednak protože plánovaný rozpočet odpovídá nákladům odhadnutým na základě detailních analýz, a dále protože se přijatá pravidla pro veřejnou správu jeví jako nejvhodnější.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Jak je uvedeno v bodu 2 výše, bude financování programů Galileo a EGNOS nadále zajišťovat sama Unie. Výše jejího příspěvku na programy v souladu s článkem [14 návrhu] nařízení Rady uvedeným v bodě 1 výše nepřesáhne v období 2014–2020 [7 897] milionů EUR v běžných cenách. Vztahuje se na tři hlavní činnosti, konkrétně dokončení zaváděcí fáze programu Galileo, fázi využití programu Galileo a provoz systému EGNOS. Součástí posledně jmenované činnosti je neustálé zlepšování služeb, které systém nabízí, ve snaze reagovat na vývoj potřeb uživatelů.

Odhad nákladů na programy se opírá o podrobné analýzy. Rovněž se opírá o diskuse s odborníky, zejména z členských států, Evropské kosmické agentury a Agentury pro evropský GNSS. Ke konzultacím byly přizvány též různé zúčastněné strany, jako podniky působící v kosmickém odvětví.

Udržení odborných znalostí, které Komise získala, je klíčovým bodem pro zajištění kontinuity programů. Komise proto ponechá dočasné zaměstnance, které v současné době zaměstnává, ve službě na dobu, která bude určena v závislosti na jednotlivých fázích programů a převede pracovníky pod Agenturu pro evropský GNSS.

5. NEPOVINNÉ POLOŽKY

Je třeba zdůraznit, že toto nařízení stanoví zejména pravidla pro veřejnou správu programů a jejich financování v období 2014–2020. Na základě těchto pravidel bude možné důležité úkoly spojené s provozem systémů svěřit Agentuře pro evropský GNSS, která je agenturou Unie ve smyslu článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evrospkých společenství. Komise za tímto účelem hodlá s agenturou uzavřít jednu či více pověřovacích smluv.

Podle stanoviska Komise jsou pověřovací smlouvy, které obsahují obecné podmínky pro správu finančních prostředků, jež jsou agentuře svěřeny, a opatření pro dohled a kontrolu, nejlepší způsob, který Komisi, Evropskému parlamentu a Radě umožní plně vykonávat právo auditu.

Aby mohl mít Evropský parlament a Rada úplný přehled o podmínkách, za kterých bude Agentura pro evropský GNSS povinna provádět úkoly, které jí budou svěřeny v rámci nových pravidel pro veřejnou správu, a to zejména v oblasti zdrojů, předloží Komise v průběhu roku 2012 návrh na změnu nařízení (EU) č. 912/2010 a souvisejícího finančního výkazu. Je třeba poznamenat, že rozpočet přidělený na programy, tj. [7 897] milionů EUR v běžných cenách, již zahrnuje náklady na provoz systémů i náklady na provoz subjektů, které budou pověřeny řízením provozu systémů. Provádění nových úkolů, které agentuře budou svěřeny, nepovede ke vzniku dalších rozpočtových nákladů.

Komise posoudí slučitelnost nařízení (EU) č. 912/2010 s novými pravidly pro veřejnou správu z hlediska bezpečnostní akreditace.

Rovněž je třeba upravit společnou akci Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie[6].

Zjednodušení pravidel je jedním z klíčových cílů nového přístupu, který Komise navrhuje v oblasti rozpočtových výdajů Unie. Text ve své stávající formě zavádí zjednodušení zejména u těchto aspektů:

– sjednocení ukazatelů pro cíle strategie 2020;

– přenesení činností spojených s provozem systémů, zejména správy smluv, na Agenturu pro evropský GNSS.

2011/0392 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS (dále jen „systémy“). Základem těchto systémů jsou programy Galileo a EGNOS (dále jen „programy“). Obě infrastruktury sestávají z družic a sítě pozemních stanic.

(2) Cílem programu Galileo je zřídit a provozovat první infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely. Systém vytvořený v rámci programu Galileo je plně nezávislý na ostatních stávajících či budoucích systémech.

(3) Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu signálu stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“).

(4) Evropský parlament, Rada a Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů programy trvale podporovaly.

(5) Jelikož se programy nacházejí v pokročilém stadiu vývoje a přecházejí v systémy v provozní fázi, je nutné jim dát zvláštní právní základ, který by mohl uspokojit jejich potřeby, a to především v oblasti správy, a odpovídal požadavku řádného finančního řízení.

(6) Systémy vybudované v rámci evropských programů družicové navigace jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž provoz výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy zejména k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(7) Programy Galileo a EGNOS jsou nástrojem průmyslové politiky a součástí strategie Evropa 2020, jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 nazvaného „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“[9]. Hovoří se o nich i ve sdělení, které Komise přijala dne 4. dubna 2011 pod názvem „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“[10]. Tyto programy, jejichž celková hodnota byla odhadnuta na přibližně 130 miliard EUR pro období 2014–2034, přinášejí řadu výhod pro hospodářství a občany Unie.

(8) Vzhledem k stále většímu využívání družicové navigace v řadě oblastí činnosti by přerušení dodávky služeb mohlo moderní společnosti způsobit značné škody. Systémy družicové navigace jsou navíc z důvodu svého strategického rozsahu citlivou infrastrukturou, která by mohla být předmětem zneužití. Uvedené aspekty mohou mít vliv na bezpečnost Unie a jejích členských států. Při navrhování, zřizování a provozování infrastruktur vycházejících z programů Galileo a EGNOS je proto nutné zohledňovat požadavky na bezpečnost.

(9) Program Galileo zahrnuje definiční fázi, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být ukončena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně zahajována od roku 2014/2015, aby byl systém funkční v roce 2020.

(10) Program EGNOS je ve fázi využívání od chvíle, kdy byla v roce 2009 jeho otevřená služba prohlášena za funkční a kdy v březnu 2011 byla za funkční prohlášena jeho služba pro zajištění bezpečnosti života.

(11) V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by systémy, sítě a služby, které mají základ v programech Galileo a EGNOS, měly být, pokud možno, slučitelné a interoperabilní mezi sebou i s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace.

(12) Vzhledem k tomu, že Unie zajišťuje v zásadě celé financování programů, je třeba stanovit, že je vlastníkem veškerého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody, a to zejména pokud jde hlavní části infrastruktur a jejich bezpečnost. V zájmu snazšího přijetí družicové navigace na trzích je třeba zajistit, aby třetí strany mohly optimálně využívat práv duševního vlastnictví, která plynou z programů a náležejí Unii, a to především na socio-ekonomické úrovni.

(13) Zaváděcí fáze a fáze využití programu Galileo a fáze využití programu EGNOS by v zásadě měly být zcela financovány Unií. Nicméně v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[11], by členské státy měly mít možnost poskytnout do programů dodatečné prostředky nebo věcné příspěvky na základě příslušných dohod, a financovat tak další prvky programů, jejichž realizaci požadují, např. architekturu systémů nebo některé další potřeby v souvislosti s bezpečností. Do programů by rovněž měly mít možnost přispívat třetí země a mezinárodní organizace.

(14) Aby bylo zaručeno pokračování programů, je nezbytné zřídit vhodný finanční rámec, aby Unie mohla nadále tyto programy financovat. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 určit částka požadovaná na financování dokončení zaváděcí fáze programu Galileo a provoz systémů.

(15) Evropský parlament a Rady [rozhodly] na základě návrhu Komise ze dne 29. června 2011 přidělit na financování činností spojených s programy v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 částku v maximální výši [7 897] milionů EUR v běžných cenách. Je třeba upřesnit, že tyto činnosti zahrnují též ochranu systémů a jejich fungování, a to i při vypouštění družic. Příspěvek na náklady požadované pro účely využívání služeb, které tuto ochranu mohou zajistit, jako jsou služby poskytované systémem získávání poznatků o situaci ve vesmíru („Space Situational Awareness“), by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na programy v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a s ohledem na celkovou částku, která je uvedena výše a stanovena v článku [x] nařízení Rady XYZ, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Toto nařízení stanoví pro další provádění programů finanční rámec, který představuje prvotní referenci ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne xx/yy/201z o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení a ve smyslu článku 14 [návrhu nařízení Rady ze dne 29. června 2011], kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[[12]].

(16) Je třeba stanovit, na jaké činnosti budou rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy pro období 2014–2020 podle tohoto nařízení přiděleny. Tyto prostředky by měly být poskytnuty především na činnosti spojené se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní a s provozem systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k této fázi a s provozem systému EGNOS. Rovněž by měly být poskytnuty na financování některých jiných činností nezbytných pro řízení a realizaci cílů programů.

(17) Je třeba zdůraznit, že odhadované investiční náklady a náklady na provoz systémů v období 2014 až 2020 nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Unii vzniknout, především ve spojení s režimem mimosmluvní odpovědnosti vzhledem k veřejné povaze vlastnictví systémů, zejména s ohledem na vyšší moc a katastrofické selhání. Komise tyto závazky podrobuje specifické analýze.

(18) Rovněž je třeba upozornit, že rozpočtové zdroje stanovené tímto nařízením nezahrnují práce financované z prostředků přidělených na program Horizont 2020, rámcový program pro výzkum a inovace, např. práce spojené s rozvojem aplikací odvozených od těchto systémů. Tyto práce umožní optimalizovat využití služeb poskytovaných v rámci programů, zajistit návratnost investic ze strany Unie v oblasti sociálních a ekonomických výhod a posílit know-how podniků Unie v oblasti družicové navigace.

(19) Příjmy ze systémů by nicméně měla vybírat Unie, aby bylo zajištěno uhrazení předchozích investic. Ve smlouvách uzavřených se soukromými podniky by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(20) Ve snaze zabránit nárůstu nákladů a zpožděním, které se u programů v předchozích letech objevila, je nezbytné usilovat o lepší kontrolu rizik, která by mohla způsobit navýšení nákladů, jak požaduje Rada ve svých závěrech ze dne 31. března 2011 a Parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 a jak vyplývá ze sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaného Rozpočet – Evropa 2020[13].

(21) Veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje na jedné straně přísné rozdělení úkolů zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu a na straně druhé postupné přizpůsobování správy potřebám provozu systémů.

(22) Komise by jakožto zástupce Unie, která v zásadě sama zajišťuje financování programů a která je vlastníkem systémů, měla nést odpovědnost za průběh programů a zajišťovat jejich politický dohled. Měla by tedy spravovat finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení a dohlížet na provádění všech činností programů a na jasné rozdělení úkolů zejména mezi Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu. Za tím účelem je třeba Komisi pověřit kromě těchto obecných úkolů a jiných úkolů, které jí ukládá toto nařízení, určitými konkrétními úkoly, které budou vymezeny demonstrativně. Ve snaze optimalizovat zdroje a pravomoci různých zúčastněných stran by Komise měla některé úkoly přenést prostřednictvím pověřovacích smluv v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a zejména s jeho článkem 54.

(23) Agentura pro evropský GNSS byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008[14], za účelem dosažení cílů programů Galileo a EGNOS a provádění některých úkolů spojených s průběhem programů. Jedná se o agenturu Unie, jež má jako subjekt ve smyslu článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 povinnosti stanovené pro agentury Unie. Měly by jí být přiděleny úkoly související s bezpečností programů, jejím případným jmenováním příslušným orgánem PRS a jejím přínosem k uvedení systémů na trh. Rovněž je třeba, aby vykonávala úkoly, které jí Komise může svěřit prostřednictvím jedné či více pověřovacích smluv pro různé zvláštní úkoly související s programy, které zahrnují úkoly související s fázemi provozu systémů a podporou aplikací a služeb na trhu družicové navigace. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měly by tyto pověřovací smlouvy zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS.

(24) Unie by měla s Evropskou kosmickou agenturou uzavřít víceletou pověřovací smlouvu týkající se technických a aspektů a aspektů souvisejících s plánováním. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnosti financované výhradně Unií, měly by tyto podmínky zajišťovat kontrolu na stejné úrovni, jaká by byla vyžadována v případě, že by Evropská kosmická agentura byla agenturou Unie.

(25) Odpovědnost za průběh programů zahrnuje zejména odpovědnost za jejich bezpečnost, za bezpečnost systémů i jejich provoz. Kromě případů, kdy je použita společná akce 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie[15], kterou bude v případě potřeby možné změnit s ohledem na vývoj programů, jejich řízení a Lisabonskou smlouvu, nese odpovědnost za bezpečnost Komise, ačkoli některé úkoly týkající se bezpečnosti jsou svěřeny Agentuře pro evropský GNSS. Komise má zejména uplatňovat mechanismy pro zajištění odpovídající koordinace mezi různými subjekty pověřenými úkoly týkajícími se bezpečnosti.

(26) Vzhledem ke specifickým kompetencím a k jejím pravidelným kontaktům se správami třetích zemí a mezinárodními agenturami se má za to, že Evropská služba pro vnější činnost by mohla být orgánem, který bude Komisi nápomocen při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti systémů a programů v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost[16], zejména s čl. 2 odst. 2 uvedeného rozhodnutí.

(27) Pro přidělování prostředků Unie vyčleněných na programy, jejichž výše představuje maximální limit, který Komise nesmí překročit, je nezbytné, aby byly používány účinné postupy zadávání zakázek a zejména aby byly vyjednány smlouvy, kterými se docílí optimálního využívání zdrojů a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového rozvrhu. O dodržení těchto požadavků by měl usilovat zadavatel.

(28) Vzhledem k tomu, že programy bude v zásadě financovat Unie, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Unie pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na optimalizaci zdrojů, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu je třeba, aby kdykoli je to možné, byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programů a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány ve fázích definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(29) Družicová navigace je novou, komplexní a neustále se vyvíjející technologií. Z toho pro veřejné zakázky uzavírané v rámci programů plynou nejistoty a rizika, a to zejména pokud se tyto zakázky mohou týkat dlouhodobého zařízení nebo poskytování služeb. Tyto charakteristiky vyžadují, aby se na veřejné zakázky vedle pravidel stanovených v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vztahovala i zvláštní opatření. Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici důvěrné informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, měl by mít zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technických nejistot, které jsou pro programy charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby zakázky byly smlouvy o zakázce byly uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(30) V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by se členské státy měly zdržet všech opatření, jež by mohla ohrozit řádný průběh programů, a to zejména v oblasti práv duševního vlastnictví a návaznosti fungování infrastruktur. Rovněž je třeba objasnit, že dotčené členské státy by měly učinit veškerá nezbytná opatření, aby byly pozemní stanice systémů označeny za evropské kritické infrastruktury.

(31) S ohledem na světový rozměr systémů je důležité, aby Unie mohla v rámci programů uzavírat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dohody v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými zajistí především jejich řádný průběh, optimalizaci služeb pro občany Unie a uspokojí potřeby třetích zemí a mezinárodních organizací. Případně je rovněž užitečné stávající dohody upravit v souladu s vývojem programů. Při přípravě nebo provádění těchto dohod může Komise v mezích úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, požádat o pomoc Evropskou službu pro vnější činnost, Evropskou kosmickou agenturu a Agenturu pro evropský GNSS.

(32) Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programů.

(33) V rámci programů by měla být zajištěna ochrana osobních údajů a soukromí.

(34) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(35) Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů. Evropský parlament, Rada a Komise kromě toho zasednou v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo ze dne 9. července 2008.

(36) Komise by měla hodnotit účinnost a efektivitu přijatých opatření pro účely realizace cílů programů.

(37) Ve snaze vymezit opatření nezbytná k zajištění slučitelnosti a interoperability systémů s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace a zajistit bezpečnost systémů a jejich fungování je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v těchto dvou oblastech působnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(38) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[17].

(39) V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci Agentury pro evropský GNSS a Evropské kosmické agentury měli mít možnost podílet na činnostech Výboru pro evropské programy GNSS zřízeného článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo)[18] jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích Výboru pro evropské programy GNSS mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci Agentury pro evropský GNSS, Evropské kosmické agentury, třetích zemí a mezinárodních organizací se nemohou účastnit hlasování výboru.

(40) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení a provozu systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(41) Společný podnik Galileo, který byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo[19], svou činnost ukončil dne 31. prosince 2006 a likvidace podniku je nyní ukončena. V důsledku toho by nařízení (ES) č. 876/2002 mělo být zrušeno.

(42) Vzhledem k potřebě hodnocení programů, k rozsahu změn, které mají být v textu provedeny, a ve snaze o jednoznačnost a právní jistotu by nařízení (ES) č. 683/2008 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Evropské systémy a programy družicové navigace

1.           Programy Galileo a EGNOS zahrnují všechny činnosti nezbytné k definování, vývoji, ověřování, výstavbě, provozu, obnově a zdokonalování obou evropských systémů družicové navigace, totiž systému vytvořeného v rámci programu Galileo a systému EGNOS, a k zajištění jejich bezpečnosti.

2.           Systém vytvořený v rámci programu Galileo je nezávislá infrastruktura globálního družicového navigačního systému (GNSS), která sestává z konstelace družic a celosvětové sítě pozemních stanic.

3.           Systém EGNOS je infrastruktura sledující a opravující signály vysílané stávajícími globálními družicovými navigačními systémy. Systém sestává z pozemních stanic a několika transpondérů umístěných na geostacionárních družicích.

4.           Specifické cíle programu Galileo mají umožnit, aby signály vysílané systémem, který byl vytvořen v rámci tohoto programu, mohly být využívány k plnění těchto pěti funkcí:

a)      nabízet „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena k masovému používání družicové navigace;

b)      nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost. Tato služba rovněž splňuje požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systému upozorní uživatele;

c)      nabízet obchodní službu (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby;

d)      nabízet veřejnou regulovanou službu (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby. Tato služba používá silné a šifrované signály;

e)      spolupracovat se službou pomoci a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service“ nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním nouzových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv.

5.           Specifické cíle programu EGNOS mají umožnit, aby signály vysílané systémem EGNOS mohly být využívány k plnění těchto tří funkcí:

a)      nabízet otevřenou službu (tzv. OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena k masovému používání družicové navigace v oblasti pokryté systémem;

b)      nabízet službu pro šíření obchodních údajů (tzv. „EGNOS Data Access Service“ nebo EDAS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby;

c)      nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost. Tato služba splňuje především požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systému v oblasti pokrytí upozorní uživatele.

Ke zvláštním cílům programu EGNOS patří rovněž rozšíření geografického pokrytí těchto služeb na celé území Unie a v mezích technických možností a na základě mezinárodních dohod na ostatní regiony světa, zejména na území třetích zemí, na které se vztahuje jednotné evropské nebe.

Článek 2

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a provoz systémů v rámci evropských programů družicové navigace, a to zejména pravidla týkající se správy a finančního příspěvku Unie.

Článek 3

Fáze programu Galileo

Program Galileo sestává z těchto fází:

a)           definiční fáze, během které byla navržena architektura systému a určeny jeho prvky a která skončila v roce 2001;

b)           fáze vývoje a ověřování, která zahrnuje výrobu a vypuštění prvních družic, zřízení prvních pozemních infrastruktur a všechny činnosti a kroky, které umožňují ověřování systému na oběžné dráze. Cílem je, aby tato fáze byla ukončena v roce 2013;

c)           zaváděcí fáze, která zahrnuje zřízení a ochranu veškeré vesmírné a pozemní infrastruktury a činnosti související se zaváděním a jejíž součástí je příprava na fázi využití. Cílem je, aby tato fáze, která byla zahájena v roce 2008, byla ukončena v roce 2020;

d)           fáze využití, která zahrnuje řízení infrastruktury, údržbu, trvalé zdokonalování a obnovu a ochranu systému, certifikaci a normalizaci spojené s programem, poskytování služeb a jejich uvádění na trh a všechny další činnosti nezbytné pro vývoj systému a řádný průběh programu. Cílem je, aby tato fáze byla spouštěna postupně mezi roky 2014 a 2015, kdy bude zahájeno poskytování prvních služeb.

Článek 4

Provoz systému EGNOS

Provoz systému EGNOS zahrnuje především řízení této infrastruktury, údržbu a trvalé zdokonalování, obnovu a ochranu systému, akreditaci, certifikaci a normalizaci spojené s programem a veškeré prvky dokládající spolehlivost systému a jeho provozu, jakož i poskytování a uvádění služeb na trh.

Článek 5

Slučitelnost a interoperabilita systémů

1. Systémy, sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou slučitelné a vzájemně interoperabilní.

2. Systémy, sítě a služby zřízené v rámci programů Galileo a EGNOS jsou, pokud možno, slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace.

3. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 požadavky a normy k zajištění slučitelnosti a interoperability uvedené v odstavci 2.

Článek 6

Vlastnictví

Unie je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci programů a za tímto účelem případně se třetími stranami uzavírá dohody o stávajících vlastnických právech.

Komise dohlíží zejména na optimální využívání práv duševního vlastnictví Unie.

KAPITOLA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 7

Dotčené činnosti

1.           Rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy pro období 2014–2020 podle tohoto nařízení jsou poskytnuty za účelem financování:

a)      činností spojených se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní;

b)      činností spojených s provozem systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k této fázi;

c)      činností spojených s provozem systému EGNOS.         

2.           Tyto rozpočtové prostředky Unie přidělené na programy mohou rovněž pokrývat výdaje Komise související s přípravou, dohledem, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení programů a plnění jejich cílů, a to zejména výdaje na:

a)      studie a schůzky odborníků;

b)      informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o prioritách Unie, mají-li tato opatření přímou souvislost s cíli tohoto nařízení;

c)      informační sítě, jejichž cílem je zpracování nebo výměna informací;

d)      jakoukoli jinou technickou nebo administrativní pomoc, která je Komisi poskytnuta v souvislosti s řízením programů.

3.           S cílem umožnit jasné stanovení nákladů na programy a různé fáze programů Komise v souladu se zásadou průhledného řízení informuje každý rok výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 o přidělení finančních prostředků Unie na jednotlivé činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 8

Financování programu Galileo

1.           Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, financuje zaváděcí fázi a fázi využití v souladu s čl. 10 odst. 1 Unie.

2.           Členské státy mohou na financování programu Galileo poskytnout dodatečné finanční prostředky. Příjmy pocházející z těchto příspěvků představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. V souladu se zásadou průhledného řízení Komise informuje výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na program Galileo.

3.           Dodatečné finanční prostředky na program Galileo mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky jejich účasti jsou stanoveny v dohodách uvedených v článku 28.

Článek 9

Financování provozu systému EGNOS

1.           Unie zajišťuje financování provozu systému EGNOS v souladu s čl. 10 odst. 1, aniž je dotčena případná účast ostatních zdrojů financování, zejména zdrojů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.           Členské státy mohou programu EGNOS poskytnout dodatečné finanční prostředky. Příjmy pocházející z těchto příspěvků představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. V souladu se zásadou průhledného řízení Komise informuje výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na program EGNOS.

3.           Dodatečné finanční prostředky na program EGNOS mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky jejich účasti jsou stanoveny v dohodách uvedených v článku 28.

Článek 10

Zdroje

1.           Maximální částka přidělená Unií na provádění činností podle čl. 7 odst. 1 a 2 činí [7 897] milionů EUR v běžných cenách pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.           Tyto prostředky se používají v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3.           Rozpočtové závazky pro programy se přidělují v ročních splátkách.

Článek 11

Příjmy z programů

1.           Příjmy plynoucí z provozu systémů vybírá Unie a tyto příjmy jsou placeny do rozpočtu Unie a přiděleny programům. Jsou-li tyto příjmy vyšší, než je pro financování fází využití programů nutné, musí každou úpravu zásady přidělení těchto částek schválit rozpočtový orgán na základě návrhu Komise.

2.           V případných smlouvách sjednaných s podniky soukromého sektoru může být stanoven mechanismus rozdělování příjmů.

3.           Úrokové výnosy z předběžného financování, které bylo poskytnuto subjektům pověřeným nepřímým plněním rozpočtu, se přidělí na činnosti, na které se vztahuje pověřovací smlouva nebo dohoda uzavřená mezi Komisí a dotčeným subjektem. Subjekty pověřené nepřímým plněním rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení otevřou účty, které umožní identifikovat prostředky a odpovídající úroky.

KAPITOLA III

VEŘEJNÁ SPRÁVA PROGRAMŮ

Článek 12

Obecný rámec veřejné správy programů

Veřejná správa programů se zakládá na zásadě přesného rozdělení úkolů mezi různé zapojené subjekty, zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu.

Článek 13

Úloha Komise

1.           Za průběh programů odpovídá Komise. Spravuje prostředky, které byly na programy přiděleny na základě tohoto nařízení a dohlíží na provádění všech činností v rámci programů.

2.           Kromě obecných úkolů, které jsou uvedeny v odstavci 1, a úkolů uvedených v jiných ustanoveních tohoto nařízení, je Komise v rámci tohoto nařízení povinna zajistit i tyto zvláštní úkoly:

a)      zajistit jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programů a za tímto účelem především prostřednictvím pověřovacích smluv pověřit Agenturu pro evropský GNSS úkoly uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. d) a Evropskou kosmickou agenturu úkoly uvedenými v článku 16;

b)      zřídit vhodné nástroje a zavést strukturální opatření nezbytná ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, která jsou s programy spojena, a to zejména pokud jde o náklady a časový rozvrh;

c)      jménem Unie a v oblasti její pravomoci řídit vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

d)      zajistit bezpečnost programů a zavést mechanismy koordinace mezi různými zúčastněnými subjekty.

3.           Je-li to nezbytné pro řádný průběh fází programu Galileo a provozu systému EGNOS, které jsou uvedeny v článcích 3 a 4, učiní Komise nezbytná opatření, jejichž cílem je:

a)      určit lokalizaci a zajistit fungování pozemní infrastruktury systémů;

b)      vymezit rozhodovací fáze, které jsou určující pro hodnocení a provádění programů;

c)      omezit rizika spojená s průběhem programů.

Tato prováděcí opatření přijme přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 3.

Článek 14

Bezpečnost systémů a jejich fungování

1.           Systémy a jejich fungování musí být bezpečné.

2.           Aniž jsou dotčeny články 15 a 17 tohoto nařízení a článek 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU[20], může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 přijmout požadavky a normy k zajištění bezpečnosti systémů a jejich fungování uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem zohledňuje nutnost dozoru a zahrnutí požadavků na bezpečnost do všech programů a vliv těchto požadavků na řádný průběh programů, a to zejména pokud jde o náklady a časový rozvrh.

3.           Evropská služba pro vnější činnost je v souladu s čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2010/427/EU nápomocna Komisi při plnění úkolů týkajících se bezpečnosti v oblasti vnějších vztahů. V téže oblasti rovněž napomáhá Komisi při dohledu nad dodržováním společných minimálních standardů stanovených rozhodnutím 1104/2011/EU. Za tímto účelem jsou jí poskytnuty příslušné zdroje a jsou stanovena přechodná období, která umožní zajistit kontinuitu programů a poskytování služeb.

Článek 15

Úloha Agentury pro evropský GNSS

1.           Aby se zajistilo dosažení cílů programů, podílí se Agentura pro evropský GNSS na jejich provádění a je povinna v souladu s pokyny Komise:

a)      pokud jde o bezpečnost programů, a aniž jsou dotčeny články 14 a 17, zajistit:

i)        nejpozději do 30. června 2016 bezpečnostní akreditaci podle kapitoly III nařízení (EU) č. 912/2010; za tímto účelem dává podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sleduje je a provádí bezpečnostní prověrky systému;

ii)       provoz bezpečnostního střediska systému Galileo v souladu s normami a požadavky uvedenými v čl. 14 odst. 3 a v souladu s pokyny stanovenými společnou akcí 2004/552/SZBP, která je uvedena v článku 17;

b)      plnit úkoly příslušného orgánu PRS stanoveného v článku 5 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, pokud je jím určena, a být nápomocna Komisi v záležitosti dodržování společných minimálních standardů v souladu s čl. 8 odst. 6 uvedeného rozhodnutí;

c)      v rámci provozu systémů se podílí na uvádění služeb na trh, včetně nezbytné analýzy trhu;

d)      vykonává rovněž další zvláštní úkoly týkající se programů, které jí Komise může prostřednictvím pověřovací smlouvy přijaté na základě rozhodnutí o pověření v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 svěřit a mezi které patří:

i)        provozní činnosti spojené s řízením infrastruktury, údržbou, neustálým zlepšováním a obnovováním systémů, certifikací a normalizací v rámci programů a s poskytováním služeb uvedených v čl. 3 písm. d) a v článku 4;

ii)       propagace aplikací a služeb na trhu v oblasti družicové navigace.

2.           Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 a v mezích svého pověření Agentura pro evropský GNSS poskytuje Komisi své odborné znalosti a veškeré informace nezbytné pro provádění jejích úkolů v rámci tohoto nařízení.

3.           Výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odst. 1 písm. d) tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 35 odst. 2. Výbor je informován o pověřovacích smlouvách, jež mají být uzavřeny mezi Unií zastoupenou Komisí a Agenturou pro evropský GNSS.

Článek 16

Úloha Evropské kosmické agentury

1.           Komise uzavře víceletou pověřovací smlouvu s Evropskou kosmickou agenturou na základě rozhodnutí o pověření přijatém Komisí v souladu s čl. 54 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Tato smlouva upravuje úkoly a plnění rozpočtu, které jsou předmětem pověření, v rámci provádění programů, zejména dokončení infrastruktury vytvořené v rámci programu Galileo.

2.           Je-li to nezbytné pro úkoly a plnění rozpočtu, které jsou předmětem pověření podle odstavce 1, stanoví pověřovací smlouva obecné podmínky pro správu finančních prostředků, které jsou Evropské kosmické agentuře svěřeny, a zejména pro činnosti, které mají být provedeny, pro s nimi spojené financování, pro řídicí postupy, pro opatření pro dohled a kontrolu, pro opatření, která se použijí v případě nedostatečného plnění smluv, a pro úpravu vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

Opatření pro dohled a kontrolu stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů, systematické informování Komise o nákladech a v případě rozdílu mezi předpokládaným rozpočtem a skutečnými náklady, nápravná opatření, která zajistí realizaci infrastruktur v rámci přiděleného rozpočtu.

3.           Výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeném v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 35 odst. 2. Výbor je informován o víceleté pověřovací smlouvě, jež má být uzavřena mezi Komisí a Evropskou kosmickou agenturou.

4.           Výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 je informován Komisí o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a smluv, které má ESA uzavřít s podniky.

KAPITOLA IV

OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI UNIE NEBO JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 17

Společná akce

V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.

Článek 18

Použití předpisů o utajovaných informacích

1.           Každý členský stát zajistí, aby se na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, vztahovaly bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom[21] a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí Rady 2011/292/EU[22].

2.           Členské státy neprodleně informují Komisi o přijetí vnitrostátních bezpečnostních předpisů uvedených v odstavci 1.

3.           Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí 2011/292/EU. Bezpečnostní předpisy Evropské kosmické agentury a rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 2011/C 304/05[23] se považují za rovnocenné uvedeným bezpečnostním předpisům. Rovnocennost bezpečnostních předpisů použitých ve třetí zemi je možno uznat v dohodě s touto zemí.

KAPITOLA V

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ODDÍL I

Obecná ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využití programů

Článek 19

Obecné zásady

Na veřejné zakázky uzavírané v rámci zaváděcí fáze programu Galileo a fáze využití programů se použijí pravidla Unie pro veřejné zakázky stanovená nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, zejména otevřený přístup a spravedlivá hospodářská soutěž v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování průhledných a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňující rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, aniž jsou dotčena opatření požadovaná pro ochranu základních zájmů v oblasti bezpečnosti Unie nebo veřejné bezpečnosti nebo pro soulad s požadavky Unie na kontrolu vývozu.

Článek 20

Specifické cíle

Při zadávání zakázek se sledují tyto cíle:

a)      podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech podniků v celé Unii, zejména nových účastníků a malých a středních podniků;

b)      zabránit možnému zneužití dominace a dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli;

c)      využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, včetně těch, které byly získány v průběhu fází definování, vývoje, ověřování a zavádění programů, a zároveň zajistit, aby nedošlo k porušení pravidel pro výběrová řízení.

ODDÍL 2

Zvláštní ustanovení týkající se veřejných zakázek uzavřených v rámci zaváděcí fáze a fáze využití programů

Článek 21

Zavedení rovných podmínek hospodářské soutěže

Zadavatel je povinen učinit příslušná opatření, která zajistí rovné podmínky hospodářské soutěže v případě, že předchozí účast určitého podniku na činnostech souvisejících s činnostmi, které jsou předmětem nabídkového řízení:

a)      může tomuto podniku přinést značné výhody ve smyslu důvěrných informací, a může tudíž vést k obavám ohledně dodržování rovného zacházení; nebo

b)      ovlivňuje běžné podmínky hospodářské soutěže nebo nestrannost a objektivitu zadávání nebo plnění smluv.

Tato opatření nesmí narušovat korektní hospodářskou soutěž, rovné zacházení a důvěrnost získaných informací týkajících se podniků, jejich obchodních vztahů a jejich struktury nákladů. Tato opatření musí v souvislosti s tím zohledňovat povahu a podmínky smlouvy, která má být uzavřena.

Článek 22

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.           Zadavatel může zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.

2.           Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, ke které je stanoven odpovídající rozpočtový závazek , a z jedné nebo více částí podmíněných. Specifické rysy zakázky rozdělené na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Zejména je zde vymezen předmět, cena nebo podmínky jejího stanovení a podmínky plnění jednotlivých částí.

3.           Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro každou podmíněnou část s přihlédnutím k poskytování všech dřívějších částí.

4.           K plnění jednotlivých podmíněných částí musí dát souhlas zadavatel, který své rozhodnutí dodavateli sdělí ve lhůtě stanovené v zakázce. Je-li podmíněná část potvrzena se zpožděním nebo není-li vůbec potvrzena, může dodavatel v případě, že to zakázka umožňuje, za podmínek, které zakázka stanoví, požadovat náhradu za prodlení nebo náhradu za nedodržení smlouvy.

Článek 23

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.           V případech uvedených v odstavci 2 se zadavatel může výjimečně v mezích maximálního limitu rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

Na rozdíl od zakázky, která hradí výsledek a u které se cena nebo podmínky jejího určení stanoví na počátku v zadávací dokumentaci, zakázka s nákladově stanovenou cenou hradí použité zdroje a nikoli konečný produkt nebo službu. Cenu, která má být zaplacena, tvoří úhrada všech reálných výdajů, které dodavateli vznikly při plnění zakázky, jakou jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží, využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky. Tyto výdaje se navýší o paušální částku pokrývající obecné náklady a zisk, nebo o částku pokrývající obecné náklady a výnos v závislosti na výsledcích cílů a časovém rozvrhu.

2.           Zadavatel se může pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou rozhodnout, není-li objektivně možné přesně stanovit pevnou cenu a může-li rozumně prokázat, že pevná cena by byla z důvodu nejasností v plnění zakázky značně vysoká, protože:

a)      se zakázka buď týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy;

b)      nebo činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není možné stanovit pevnou a definitivní celkovou cenu, protože existují značné obtíže nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na jiných zakázkách.

3.           Maximální limit zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je nejvyšší možná cena, která může být zaplacena. Tento limit lze překročit pouze ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech a s předchozím souhlasem zadavatele.

4.           V zadávací dokumentaci zakázek se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je třeba upřesnit:

a)      typ zakázky, tj. zda se jedná o zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou v mezích maximálního limitu;

b)      v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou prvky zakázky, které jsou předmětem nákladově stanovené ceny;

c)      výši maximálního limitu;

d)      kritéria pro zadání zakázky, která musí zejména umožnit prokázat věrohodnost předběžného rozpočtu, uhraditelné náklady, mechanismy určování těchto nákladů a zisk uvedený v nabídce;

e)      způsob navýšení uvedený v odstavci 1, který se má u výdajů použít;

f)       pravidla a postupy pro určení způsobilosti nákladů, které zhotovitel v souvislosti s plněním zakázky odhaduje, při dodržení zásad uvedených v odstavci 5;

g)      účetní pravidla, která je zhotovitel povinen dodržovat;

h)      v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou, která má být změněna na zakázku s pevně stanovenou cenou, parametry platné pro takovou změnu.

5.           Výdaje, které dodavatel při plnění zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou vynaložil jsou způsobilé, pouze v případě, že:

a)      byly skutečně během doby trvání zakázky vynaloženy, s výjimkou výdajů za zařízení, infrastruktury a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou nezbytné pro plnění zakázky a u kterých lze za způsobilé výdaje považovat celou pořizovací cenu;

b)      jsou uvedeny v předběžném rozpočtu, který lze měnit prostřednictvím dodatků k původní zakázce;

c)      jsou pro plnění zakázky nezbytné;

d)      vyplývají-li z plnění zakázky nezbytné a lze-li je přičítat plnění zakázky;

e)      jsou identifikovatelné, ověřitelné, zaúčtované v účetnictví dodavatele a stanoveny v souladu s účetními normami uvedenými v zadávací dokumentaci a ve smlouvě;

f)       splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

g)      neodchylují se od podmínek zakázky;

h)      jsou přiměřené, odůvodněné a splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

Dodavatel odpovídá za své nákladové účetnictví, za vedení účetních záznamů nebo jakýchkoli jiných požadovaných dokumentů, které mají prokázat, že náklady, jejichž proplacení požaduje, jsou skutečné a v souladu se zásadami vymezenými v tomto článku. Náklady, které dodavatel nemůže odůvodnit, jsou považovány za nezpůsobilé a jejich úhrada je zamítnuta.

6.           Zadavatel má zajistit řádné plnění zakázek s nákladově stanovenou cenou a za tím účelem je povinen:

a)      stanovit maximální limit tak, aby byl co nejvíce realistický a zároveň umožňoval flexibilitu nezbytnou pro zohlednění technických problémů;

b)      změnit zakázku s částečně nákladově stanovenou cenou na zakázku se zcela pevnou a definitivní cenou, jakmile je během plnění zakázky tuto pevnou a definitivní cenu možné stanovit; určit za tím účelem parametry pro změnu zakázky uzavřené s nákladově stanovenou cenou na zakázku s pevnou a definitivní cenou;

c)      zavést opatření pro dohled a kontrolu, která stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů;

d)      určit vhodné zásady, nástroje a postupy pro plnění zakázke, především pro určení a kontrolu způsobilosti výdajů dodavatele nebo jeho subdodavatelů a pro začlenění dodatků do zakázky;

e)      ověřit, zda dodavatel a jeho subdodavatelé dodržují účetní normy uvedené v zakázce a zda předložili průkazné účetní doklady;

f)       zajistit, aby při plnění zakázky byla nepřetržitě sledována účinnost zásad, nástrojů a postupů uvedených v písmenu d).

Článek 24

Dodatky

Zakázku lze pozměnit dodatkem, který však musí splňovat tyto podmínky:

a)      nemění předmět zakázky;

b)      nenarušuje ekonomickou rovnováhu zakázky;

c)      nezavádí podmínky, které by v případě, že by byly obsaženy v původní zadávací dokumentaci k zakázce, umožnily přístup jiným zhotovitelům, než na které se původní zakázka vztahovala, nebo umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata.

Článek 25

Subododávky

1. Zadavatel může každého zhotovitele požádat, aby část zakázky na různých úrovních zadal společnostem, které nenáleží ke stejné skupině jako on. Tato minimální část určená pro subdodávky se vyjádří ve formě rozpětí mezi minimálním a maximálním procentním podílem. Toto rozpětí závisí na předmětu a hodnotě zakázky a povaze dotčeného odvětví činnosti a především na zjištěném stavu hospodářské soutěže a průmyslovém potenciálu.

2. Zadavatel může subdodavatele, které si zvolil uchazeč ve fázi přidělování hlavní zakázky nebo zhotovitel při jejím plnění, zamítnout. Zamítnutí lze odůvodnit pouze na základě kritérií pro výběr zhotovitelů pro hlavní zakázky a musí být písemné.

KAPITOLA VI

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Plánování

Komise vypracuje víceletý pracovní program, který obsahuje hlavní akce, předběžný rozpočet a časový rozvrh, které jsou nutné pro dosažení cílů programu Galileo a EGNOS uvedených v čl. 1 odst. 4 a 5.

Na základě víceletého pracovního programu Komise přijme roční pracovní program, jehož součástí je plán provádění víceletého programu a odpovídající financování.

Tyto prováděcí akty přijme přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 3.

Článek 27

Opatření členských států

1.           Členské státy se zdrží všech opatření, jež by mohla ohrozit řádný průběh programů, a to zejména v oblasti práv duševního vlastnictví a návaznosti fungování infrastruktur.

2.           Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby byly pozemní stanice systémů označeny za evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES[24].

Článek 28

Mezinárodní dohody

Unie může v rámci programů sjednat dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména dohody o spolupráci, postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 29

Technická pomoc

Při plnění úkolů technické povahy uvedených v čl. 13 odst. 2 může Komise požádat o nezbytnou pomoc, a to zejména odborníky z příslušných vnitrostátních agentur v kosmické oblasti, nezávislé odborníky a subjekty, a poskytnutí nestranných analýz a stanovisek k průběhu programů.

Tutéž technickou pomoc mohou kromě Komise využívat i subjekty zapojené do veřejné správy programů, zejména Agentura pro evropský GNSS a Evropská kosmická agentura, při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení.

Článek 30

Ochrana osobních údajů a soukromí

1.           Komise zajistí, aby byla při navrhování a zřizování systémů zaručena ochrana osobních údajů a soukromí a aby byly do těchto systémů začleněny odpovídající záruky.

2.           Při plnění úkolů a činností stanovených tímto nařízením jsou osobní údaje zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001[25] a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[26].

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

              Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[27] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

              Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí mezinárodní dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody a rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 32

Informace Evropskému parlamentu a Radě

Komise zajistí provádění tohoto nařízení. Každý rok při předkládání předběžného návrhu rozpočtu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programů.

Článek 33

Hodnocení tohoto nařízení

1.           Komise nejpozději do 30. června 2018 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu, na jejímž základě se rozhodne o obnovení, změně nebo pozastavení opatření přijatých na základě tohoto nařízení a týkajících se:

a)      realizace cílů těchto opatření z hlediska výsledků i dopadů;

b)      účinného využívání zdrojů;

c)      evropské přidané hodnoty.

Kromě možností zjednodušení je při hodnocení zkoumána vnitřní a vnější soudržnost, význam všech cílů a přínos opatření pro priority Unie, pokud jde o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Přihlíží k hodnocení dlouhodobých dopadů předchozích opatření.

2.           Hodnocení zohledňuje výsledky, kterých bylo dosaženo, pokud jde o cíle programů Galileo a EGNOS uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5, na základě těchto výkonnostních ukazatelů:

a)      pokud jde o Galileo: počet funkčních družic, verze provozované pozemní infrastruktury a množství poskytovaných služeb;

b)      pokud jde o EGNOS: počet změn ve specifikacích služeb, které byly předloženy certifikačním orgánům.

3.           Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi nezbytné údaje a informace umožňující dohled nad danými opatřeními a jejich hodnocení.

KAPITOLA VII

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 5 a 14 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. ledna 2014.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 5 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 5 a 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Výbor pro evropské programy GNSS (dále jen „výbor“) podle článku 19 nařízení (ES) č. 683/2008. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.           Zástupci Agentury pro evropský GNSS a Evropské kosmické agentury se mohou jako pozorovatelé podílet na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

5.           Mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 28 mohou obsahovat ustanovení o účasti třetích zemí nebo mezinárodních organizací na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Zrušení

1.           Nařízení (ES) č. 876/2002 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

              Jakákoli opatření přijatá na základě nařízení (ES) č. 876/2002 se nadále řídí tímto nařízením.

2.           Nařízení (ES) č. 683/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

              Jakákoli opatření přijatá na základě nařízení (ES) č. 683/2008 se nadále řídí tímto nařízením.

              Odkazy na zrušené finanční nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Článek 37

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Původní číslování (nařízení (ES) č. 683/2008[28]) || Nové číslování (toto nařízení)

Článek 1 || Článek 1

Článek 2 || Článek 2

Článek 3 || Článek 3

Článek 4 || Článek 8

Článek 5 || Článek 4

Článek 6 || Článek 9

Článek 7 || Článek 5

Článek 8 || Článek 6

Článek 9 || Článek 7

Článek 10 || Článek 10

Článek 11 || Článek 11

Čl. 12 odst. 1 Čl. 12 odst. 2 a 3 || Článek 12 Článek 13

Čl. 13 odst. 1 Čl. 13 odst. 2 a 3 Čl. 13 odst. 4 || Článek 13 Článek 14 Článek 17

Článek 14 || Článek 18

Článek 15 || Článek 26

Článek 16 || Článek 15

Článek 17 || Články 19 až 25

Článek 18 || Článek 16

Článek 19 || Článek 35

Článek 20 || Článek 30

Článek 21 || Článek 31

Článek 22 || Článek 32

Článek 23 ||

Článek 24 || Článek 37

Příloha || Článek 1

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Evropské programy družicové navigace – GALILEO a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací)

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

Hlava 02: Podniky

Kapitola 02 05: evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo)

1.3. Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[30]

þ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Je třeba poznamenat, že programy družicové navigace (dále jen „programy“) jsou stěžejní projekty Unie. Tvoří součást strategie Evropa 2020 a politik udržitelného rozvoje. Mají poskytovat radionavigační služby umožňující významný rozvoj celé řady odvětví činnosti, jsou faktorem technologických inovací a růstu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a zdrojem tvorby pracovních míst, obchodních příjmů a socio-ekonomických výhod.

Cílem návrhu je podpořit evropskou přítomnost ve vesmíru a rozvoj družicových služeb a zejména poskytovat dva systémy družicové navigace.

Konkrétně si program Galileo klade za cíl vytvoření evropského globálního družicového navigačního systému (dále jen „GNSS“). Umožní, aby uživatelé z celého světa mohli využívat služby určování polohy, synchronizace a navigační služby u celé řady aplikací od dopravy, po převody cenných papírů, včetně dodávek elektřiny, meteorologických předpovědí a mýta.

EGNOS je evropský systém, jehož úkolem je zlepšit výkonnost amerického GPS v evropské oblasti. Vylepšuje stávající služby družicové navigace pro kritické aplikace, jako je pilotáž a přistávání letadel nebo průjezd lodí úžinami, z hlediska bezpečnosti.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Do roku 2019 vyvinout a poskytovat infrastruktury pro služby globální družicové navigace (Galileo)

Specifické cíle programu Galileo, jak jsou definovány v návrhu nařízení, mají umožnit, aby signály vysílané systémem, který byl vytvořen v rámci tohoto programu, mohly být využívány k plnění těchto pěti funkcí:

– nabízet „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena k masovému používání družicové navigace,

– nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost. Tato služba rovněž splňuje požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systému upozorní uživatele. Zkoumá se, zda by služba SoL neměla být nově definována, aby lépe reagovala na požadavky uživatelů a aby došlo k omezení dopadu této služby na náklady a aby byla zohledněna doplňkovost se službou SoL programu EGNOS,

– nabízet obchodní službu (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby,

– nabízet veřejnou regulovanou službu (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze vládními organizacemi schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby. Veřejná regulovaná služba používá silné a šifrované signály,

– spolupracovat se službou pomoci a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním nouzových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv.

Dílčí cíl č. 1:

Do roku 2014–2015 vyvinout infrastruktury družicové navigace a poskytovat zaváděcí služby Galileo

Cílem programu Galileo je nabízet všechny tři zaváděcí služby (OS, PRS a SAR) do roku 2014–2015

Specifický cíl č. 2

Do roku 2020 poskytovat satelitní služby umožňující zlepšit výkonnost GPS (EGNOS) a postupně pokrýt celý prostor Evropské konference civilního letectví (ECAC)

Program EGNOS, který doplňuje signály amerického GPS, aby uživatelé v Evropě mohli přesněji určovat svou polohu[31], má poskytovat tři služby:

—      otevřenou službu (OS): pro příjemce z řad široké veřejnosti a běžné uživatelské aplikace. Poskytuje volně dostupné signály pro určování polohy. Za funkční[32] byla prohlášena v říjnu 2009 a už je používána v řadě odvětví, např. v zemědělství;

—      službu pro zajištění bezpečnosti života („Safety-of-Life“ nebo SoL): pro použití, která jsou kritická z hlediska bezpečnosti života, v oblasti dopravy, zejména v civilní letecké dopravě. Poskytuje vyšší záruku výkonnosti a zahrnuje systém varování týkající se integrity. Za funkční byla prohlášena v březnu 2011 a je využívána v letecké dopravě v Evropě;

—      službu přístupu k údajům EGNOS (EDAS) pro rozšiřující aplikace, která poskytuje službu šíření obchodních údajů s kontrolovaným přístupem (např. prostřednictvím internetu nebo mobilních telefonů).

Dílčí cíl č. 2:

Přijmout nezbytná opatření, která zajistí kontinuitu operací po roce 2014 a postupné zlepšování kvality služeb do roku 2020.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Kapitola 02 05: evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo)

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Evropské programy družicové navigace byly zahájeny před více než deseti lety, s politickou ambicí vyvinout a provozovat systém pokrývající celý svět, který by Evropské unii zajišťoval strategické a hospodářské výhody a umožnil jí poskytovat služby družicové navigace přizpůsobené civilním účelům.

Programy Galileo a EGNOS přinesou Evropské unii značné socio-ekonomické výhody díky:

i) přímým výhodám, které jsou výsledkem růstu odběratelského trhu GNSS (přijímače a aplikace). Bude-li například více letadel vybaveno přijímači GNSS, příjmy výrobců těchto přijímačů budou vyšší;

ii) nepřímým výhodám, které vyplynou ze vzniku nových aplikací. Dojde-li díky lepší navigaci ke snížení doby letů, budou letadla méně znečišťovat a cestující ušetří čas. Bezpečnější dopravní prostředky a účinnější záchranné služby navíc zachrání více životů;

iii) přímým výhodám, které jsou výsledkem růstu dodavatelského trhu a přesahu technologií do jiných odvětví. Z investic do dodavatelského segmentu GNSS bude těžit průmysl. Z nového vývoje v kosmickém odvětví však budou profitovat i další odvětví. Například přístroje, které byly vyvinuty za účelem hodnocení a sledování stavu struktury nosných raket nebo zásobníků lze použít v podnicích automobilového odvětví, ve stavebnictví, energetice a ve veřejných službách.

Ačkoli bude systém zřízený v rámci programu Galileo nezávislý, jeho služby budou optimalizovány díky interoperabilitě s ostatními systémy, jako je americký GPS nebo ruský GLONASS. Spolupráce s ostatními zeměmi, které poskytují služby družicové navigace, tak uživatelům, občanům nebo hospodářství obecně umožní větší výhody.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Specifický cíl č. 1

Cílem programu Galileo je vyvinout a poskytovat infrastruktury a služby globální družicové navigace. Pro dosažení tohoto cíle musí být vytvořená infrastruktura neustále udržována a její prvky v případě potřeby obnovovány.

Ukazatel pro infrastrukturu Galileo:

–        celkový počet funkčních družic: 18 družic do roku 2015, 30 do roku 2019,

–        verze rozmístěné pozemní infrastruktury: v2 do roku 2015.

Ukazatel pro poskytování služeb Galileo:

–        počet zřízených služeb: tři zaváděcí služby do roku 2015, pět služeb do roku 2020.

Specifický cíl č. 2

Cílem programu EGNOS je poskytovat v celé Evropě kvalitnější služby družicové navigace. Jeho infrastruktura musí být udržována na funkční úrovni a současné pokrytí musí být rozšířeno na celé území Evropské unie tak, aby uživatelé mohli jeho služeb využívat nediskriminačně v celé Unii.

Ukazatele pro kvalitu nabízené služby a pro geografické rozšíření systému EGNOS:

–        počet změn ve službách, které byly předloženy certifikačním orgánům: 3 v období 2014–2020.

Tyto změny se projeví v dokumentech vymezujících služby, které jsou veřejně přístupné.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Technologie GNSS jsou díky své schopnosti určovat velmi spolehlivě polohu, rychlost a čas důležité pro zajištění lepší účinnost v řadě oblastí. Zkušenosti získané s americkým GPS (globální systém určování polohy) prokázaly výhody družicové navigace do té míry, že je ve Spojených státech považován za pátou veřejnou službu po vodě, elektřině, plynu a telefonu. Američtí vojenští i civilní uživatelé jsou na GPS značně závislí. Tuto závislost si uvědomila také řada dalších zemí, které nyní vytvářejí své vlastní systémy globální družicové navigace (GNSS).

V současnosti nemají uživatelé družicové navigace v Evropě jinou možnost, než využívat k určování polohy a navigace signály amerického GPS nebo ruského GLONASS. Evropské hospodářství je tak čím dál více závislé na vojenské infrastruktuře, která není kontrolována Evropou a která zejména není určena k tomu, aby sloužila evropským ekonomickým zájmům. Tyto systémy kromě toho vykazují nedostatky na úrovni dostupnosti, a to zejména v hustě osídlených průmyslových oblastech[33]. Rovněž neposkytují evropským uživatelům dostatečné záruky, pokud jde o kvalitu a kontinuitu nabízené služby.

Ačkoli je GPS plně funkční od počátku devadesátých let 20. století, dospěla Evropská unie z politického hlediska k závěru, že potřebuje vlastní systém globální družicové navigace[34]. Dlouho před rozšířením aplikací na základě GNSS, jako jsou služby v oblasti lokalizace nebo integrované systémy navigace, Rada a Parlament předpovídaly, že dojde ke zvýšení poptávky po navigačních přístrojích. Hlavní hybnou silou tohoto konání byla zejména evropská nezávislost na družicové navigaci. Tato politická vize sleduje následující cíle:

•        Zřízení první globální infrastruktury pro družicovou navigaci a určování polohy, která by byla nezávislá, podléhala by civilní kontrole a nepřetržitě zajišťovala služby GNSS a pro Evropu znamenala strategickou výhodu. Jak se však následně ukázalo, je třeba pokračovat v zajišťování[35] interoperability s ostatními systémy, zejména s americkým GPS, aby se optimalizovala kvalita služeb, které budou poskytovány uživatelům, a socio-ekonomické výhody;

•        posilnění odolnosti evropské ekonomické infrastruktury zavedením záložního systému pro případ selhání v ostatních systémech;

•        optimalizovat nepřímé hospodářské výhody tím, že se evropské občanské společnosti umožní využívat přesnější, dostupnější a silnější signály a nové příležitosti, které přináší vysoce přesná družicová navigace v mnohem větší míře, než je v současné době možné;

•        prokázat, že je Evropa schopna vyvinout, zavést a ve velké míře využívat složité kosmické infrastruktury.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Právo EU jednat je založeno na článku 172 Smlouvy o fungování Evropské unie a na nařízení o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo).

Systémy vybudované v rámci evropských programů družicové navigace jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy zejména k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

Členské státy nemohou samy systémy družicové navigace zřídit, neboť tato činnost přesahuje jejich finanční a technické schopnosti. Toho lze dosáhnout pouze opatřením na úrovni EU.

Nařízení o GNSS kromě toho stanoví, že Evropská unie bude vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku, který bude vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Jakožto vlastník veškerého hmotného i nehmotného majetku v souvislosti s těmito programy musí Evropská unie zajistit, aby všechny podmínky požadované pro řízení a provoz systémů byly splněny do doby, než bude v letech 2014–2015 zahájeno poskytování prvních služeb určování polohy. Správa je tedy de facto evropské povahy.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Ačkoli je to poprvé, co je Unie výlučným vlastníkem infrastruktury takového rozsahu a co Komise spravuje tak složitý program, je díky zkušenostem získaným od roku 2007 možné průběh provádění programů Galileo a EGNOS značným způsobem zlepšit.

Jak je uvedeno ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o střednědobém přezkumu evropských programů družicové navigace[36] a v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším provádění a provozu evropských systémů družicové navigace, lze vyvodit následující poznatky:

<Řízení programu >

V návaznosti na profilaci programů z roku 2008 Komise v rámci svých útvarů zřídila strukturu, která umožňuje řídit programy v jejich současné fázi. Od té doby se podařilo dosáhnout značného pokroku, avšak řízení programu se bude muset vyvíjet, aby umožnilo začlenění operativnějších funkcí souvisejících s provozem systémů.

Z hlediska vzájemných vztahů mezi různými zúčastněnými stranami, zejména mezi Evropskou kosmickou agenturou a Agenturou pro evropský GNSS, přináší nové rozdělení pravomocí, v rámci kterého se Evropská kosmická agentura stala ve skutečnosti výkonnou agenturou, která jedná jménem EU, dobré výsledky, ale bude je třeba přizpůsobit vývoji programů a budoucím výzvám, které provoz přinese.

<Kontrola nákladů a finanční nástroje>

Galileo a EGNOS jsou složité projekty. Jejich rozvoj z velké části závisí na nových technologiích, které byly speciálně vyvinuty podle potřeb programů. Z toho důvodu je těžké upřednostnit jednu strategii kontroly nákladů, protože náklady ovlivňuje řada faktorů a řádný průběh programů může ohrozit velký počet rizik.

V minulosti se programy potýkaly se zpožděními a s vysokými náklady, zejména z důvodů velkých požadavků členských států na bezpečnost. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“[37] a jak požaduje Rada a Evropský parlament, bude zapotřebí usilovat o to, aby byly náklady kontrolovány. Tato potřeba se projevila v nových pravidlech veřejné správy a Komise se již nyní snaží rizika a náklady kontrolovat.

– Všechna rizika programů jsou centralizována v registru, který zahrnuje rizika spojená s průmyslovým dodavatelským řetězcem, s Evropskou kosmickou agenturou, s Agenturou pro evropský GNSS, s vnějšími faktory, jako jsou vliv politických institucí a bezpečnostních požadavků, a s vnitřními faktory, jako je organizace programů. Každému riziku je přiřazena pravděpodobnost výskytu a stupeň dopadu. Rejstřík rizik rovněž zahrnuje seznam činností, které mají za cíl snížit jejich pravděpodobnost;

– Komise se zabývá možností nového definování služby SoL, čímž by se snížil její dopad na celkové náklady;

– rovněž pracuje na zajišťování účinné správy programů, což by zabránilo odchylkám a do budoucna umožnilo vytvořit stabilní správu.

Komise ve spojení s Evropskou kosmickou agenturou vytváří tlak na průmyslové odvětví ve snaze snížit ceny různých prvků infrastruktury Galileo;

– další opatření ke snížení nákladů jsou rovněž přijímána na úrovni programu, například odpovídající doba smlouvy, nové zakázky na nákup dalších družic nebo zajišťování dodávek nosných raket z více zdrojů;

– v neposlední řadě pak Komise pracuje na posilování své spolupráce s odborníky (nezávislými i z členských států) ve snaze analyzovat technické požadavky systémů, s tím související náklady a možné alternativy.

<Bezpečnostní předpisy>

Pokud jde o bezpečnost, je třeba připomenout, že Komise je sice v souladu s nařízením odpovědná za řízení bezpečnosti systému, její pravomoc v této oblasti je však omezena dvěma způsoby:

– Za prvé, potřeby v oblasti bezpečnosti ve skutečnosti definují členské státy. Hrozby, které mohou ovlivnit bezpečnost citlivých infrastruktur, jako jsou infrastruktury družicové navigace, se neustále mění. Proto je třeba tomuto vývoji neustále přizpůsobovat koncepci systémů. Krytí rizik spadá částečně do pravomoci členských států.

– Za druhé, nařízení (ES) č. 683/2008, které se GNSS týká a je v současné době v platnosti, svěřuje odpovědnost za bezpečnostní akreditaci systémů agentuře EU. Toto oddělení funkcí řízení a akreditace vyplývá z praxe řádné správy věcí veřejných a je pro tento typ projektů běžné a zásadní.

V obou případech může mít uskutečněný výběr nebo přijatá rozhodnutí významný vliv na náklady a lhůty programů.

S ohledem na vliv bezpečnostních požadavků na náklady a na zpoždění Komise zdůrazňuje, že je důležité změnit rámec správy programů a svěřit větší odpovědnost různým zúčastněným stranám (zejména vůči jejich dodavatelům a v rámci obecných ustanovení pověřovacích smluv).

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Synergie s dalšími existujícími nebo budoucími kosmickými programy jsou možné, např. za účelem rozvoje uživatelských segmentů (aplikace pro odběratelský trh) nebo ochrany prvků systému vytvořeného v rámci programu Galileo ve vesmíru nebo při vypouštění družic.

Zároveň bude třeba usilovat o vytváření synergií s ostatními ředitelstvími Evropské komise v oblasti výzkumu a inovací. Aplikace a technologie GNSS používané v systémech družicové navigace mohou ovlivňovat různá hospodářská a společenská odvětví, jako je poskytování informací, doprava a energetika. Ve snaze o zajištění optimální návratnosti investic je třeba zajistit, aby byly výzkumné a inovační programy koordinovány na úrovni Komise.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

¨         Návrh/podnět v platnosti od [] do []

¨         Finanční dopad od roku 2014 do roku RRRR

þ Časově neomezený návrh/podnět[38]

– Provádění s obdobím rozběhu od roku 2008 do roku 2020,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[39]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– þ  subjektům zřízeným Společenstvími[40]

– þ  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby[41]

– þ  mezinárodní organizaci[42]

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Současný rámec správy byl vytvořen pro definiční fázi a fázi zavádění Galileo a pro počáteční provoz systému EGNOS, tj. pro období 2008–2013. Vzhledem k tomu, že zaváděcí fáze Galileo budou pokračovat i po roce 2013 a že nová fáze programu, kdy bude zahájeno poskytování prvních služeb, začne v roce 2014, je tento rámec třeba zrevidovat. Zároveň by bylo vhodné stanovit správu systému EGNOS, protože vstoupil do provozní fáze.

Pro fázi využití programu Galileo musí být stanoven stabilní, udržitelný a dlouhodobý rámec správy. Tento rámec zajistí optimálnější a racionálnější využívání stávajících struktur a zajistí postupný přechod ze zaváděcí fáze na fázi využití při zachování návaznosti poskytování služeb. Správa se zároveň přizpůsobí jednotlivým poskytovaným službám, neboť požadavky na ně a jejich uživatelé se různí.

Evropská komise bude odpovídat především za politický dohled nad programy. Řízením provozních činností bude moci pověřit Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu podle oblastí jejich působnosti.

Konkrétní technické otázky bude rovněž moci konzultovat s odborníky a vnitrostátními kosmickými agenturami.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise zajistí, aby veškeré smlouvy uzavřené v rámci programů GNSS obsahovaly ustanovení o dohledu a finančním auditu. V rámci všech mechanismů dohledu a hodnocení bude zvláštní pozornost věnována kontrole nákladů programů a včasnému poskytování služeb.

V případě potřeby budou pro účely dohledu nad prováděním programů o pomoc požádáni externí odborníci. Na základě výsledků kontrol na místě Komise v případě potřeby zajistí, aby byly upraveny rozsah původně schváleného finančního příspěvku nebo podmínky jeho přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

Komise navrhuje:

- strategický rámec zahrnující hlavní akce, předběžný rozpočet a časový rozvrh nezbytné pro realizaci cílů programů Galileo a EGNOS, a to nejpozději do 30. června 2014;

- roční pracovní program zohledňující strategický rámec ve formě opatření a podrobných ukazatelů, které budou navrženy 15. prosince předchozího roku;

- roční zprávu o provádění obsahující hodnocení plnění ročního pracovního programu, kterou bude třeba předložit nejpozději 15. března roku následujícího po roce, za který se hodnocení vypracovává;

- průběžné hodnocení programů Galileo a EGNOS, které se zaměří na dosažené kvantitativní a kvalitativní výsledky, které bude třeba předložit nejpozději 30. června 2018, avšak dostatečně včas, aby bylo možné připravit další víceletý finanční rámec.

Kromě těchto standardních opatření Komise při vykonávání pravomocí politického dohledu nad programy Galileo a EGNOS posílí mechanismy pro dohled nad subjektem odpovědným za řízení programu a jeho hodnocení tím, že po tomto subjektu bude požadovat roční plány řízení a zprávy o provádění, a bude organizovat pravidelné schůze o pokroku programů a provádět finanční a technologické audity.

Do dohledu nad programy je rovněž třeba zapojit členské státy, např. tím, že se po nich bude požadovat, aby byly schopny poskytovat údaje o technickém dohledu nad programy a navrhovat klíčové ukazatele výkonnosti, na základě kterých budou programy hodnoceny.

V rámci každodenního řízení bude Komise uplatňovat mechanismus řízení rizik a používat vhodné nástroje řízení za účelem kontroly nákladů spojených s programy na základě lepšího odhadu nákladů a provede rozbor získaných zkušeností a skutečného uplatňování systému.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Komise zařadila mezi své nejdůležitější úkoly otázku řízení rizik, jejíž význam byl zdůrazněn během správní reformy, která proběhla v roce 2007. Všechna rizika programů jsou centralizována v registru, který zahrnuje rizika spojená s průmyslovým dodavatelským řetězcem, s agenturou ESA, s agenturou EU, s vnějšími faktory, jako jsou vliv politických institucí a bezpečnostních požadavků, a s vnitřními faktory, jako je organizace programů. Každému riziku je přiřazena pravděpodobnost výskytu a stupeň dopadu. Rejstřík rizik rovněž zahrnuje seznam činností, které mají za cíl snížit jejich pravděpodobnost. Rizika se dělí takto:

• Technologická rizika: družicová navigace ve skutečnosti používá špičkové technologie, které ještě nebyly ověřeny a jejichž specifikace se neustále vyvíjejí.

• Průmyslová rizika: do zřizování infrastruktur je zapojena řada subjektů z oblasti průmyslu v různých zemích, jejichž činnost musí být účinně koordinována, aby bylo dosaženo spolehlivých a plně integrovaných systémů, zejména pokud jde o bezpečnost.

• Tržní riziko: nesmí docházet k tomu, aby technické výkony, které by byly nižší než dopředu ohlášené, měly negativní dopad na uživatele ve světě, a infrastruktura by proto zůstala nevyužita. Kromě toho je třeba zaručit již od období 2014–2015 dostupnost spolehlivých přijímačů pro různé zaváděcí služby programu Galileo, zejména služby PRS.

• Rizika časového rozvrhu: jakékoli zpoždění by ohrozilo prostor pro příležitosti a pravděpodobně by způsobilo nárůst nákladů.

• Riziko v oblasti správy: do správy programů je zapojena řada různých subjektů, které budou muset pracovat společně, a je důležité zaručit vhodnou stabilitu a organizaci. Navíc je třeba počítat s názorovými rozdíly mezi jednotlivými subjekty, a zejména mezi členskými zeměmi, a to v několika významných otázkách. V tomto ohledu je třeba posoudit rozdělení určitých rizik, zejména finančních rizik a rizik spojených s bezpečností mezi subjekty, které jim mohou nejlépe čelit.

• Rizika spojená s odpovědností: jako u veškeré infrastruktury mohou oba evropské systémy způsobit přímé nebo nepřímé škody svým uživatelům nebo třetím stranám. Z přezkumu provedeného Komisí vyplývá, že současný stav použitelných právních předpisů nezaručuje vhodný právní rámec, který by zajistil rovnováhu mezi zájmy obětí a zájmy vlastníků a provozovatelů evropských systémů družicové navigace. V evropském i světovém měřítku je tedy třeba podniknout vhodné iniciativy, které tuto situaci vyřeší před rokem 2014. V tomto ohledu bude Komise pokračovat ve vhodných studiích, a to ve spolupráci s ostatními mezinárodními orgány.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Většina prostředků je spravována nepřímo prostřednictvím pověřovacích smluv. Je důležité vědět, že rozpočet GNSS je plněn prostřednictvím nabídkových řízení. Metodika vnitřní kontroly je založena na ex ante kontrole zadávání zakázek (hodnocení a výběr dodavatele), sledování transakcí prováděných v rámci pověřovacích smluv a plánu řízení projektů, ve kterých byly definovány veškeré zúčastněné strany a zavedeny přesné pracovní postupy a kontrolní činnosti. Jedná se především o:

- účast na pravidelných schůzích (v oblasti řízení i technických otázek),

- povinnost vypracovávat čtvrtletní zprávy o stavu plnění programu,

- povinnost vypracovávat čtvrtletní zprávy o použití prostředků Společenství s upřesněním jejich účelu na základě smluv podepsaných se subjekty průmyslového odvětví a s uvedením aktualizovaných soupisů valorizovaného majetku.

Metodika kontroly zakázek se nebude měnit: zaměřuje se především na plnění technických fází, které jsou právně spjaty s platbami podle smluv.

Mezi administrativní úkoly Komise patří sledování plateb, které pověřený úředník vyplatil subjektu z odvětví průmyslu, prostřednictvím výše uvedených zpráv. Pro účely kontroly administrativního a technického plnění pověřovacích smluv je třeba tým složený nejméně z pěti a až deseti FTE. Komise zajistí, aby některé prvky nebyly financovány v rámci rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 víckrát.

Jak je uvedeno v odstavci 1.5.3, zřídila Komise registr rizik umožňující sledovat aspekty, které mohou programy ovlivňovat.

A jak je uvedeno v [článku 29 nařízení], bude subjektům pověřeným řízením programů poskytnuta nezbytná technická pomoc.

S ohledem na velmi technický a specializovaných ráz programů GNSS se neočekávají větší změny zavedených kontrol.

Má se za to, že míra nesouladu bude stejná jako v současnosti. Každý rok totiž probíhají ex-post audity, v rámci kterých jsou kontrolovány transakce uskutečněné v předchozím roce. Chybovost v roce 2009 je nižší než 1 % (doporučená finanční úprava v % celé zaplacené částky). Na základě doporučení, které Evropské kosmické agentuře poskytli auditoři, se bude dokonce muset snížit. S ohledem na povahu smluv lze chybovost extrapolovat na celý rozpočet GNSS.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční audit ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora nebo OLAF, které jsou v případě potřeby prováděny na místě.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP[43] || zemí ESVO[44] || kandidátských zemí[45] || třetích zemí[46] || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[1] || 020104051 Evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) – Výdaje na administrativní řízení || NRP || ANO || NE || ANO || NE

[1] || 020501 Evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) || RP || ANO || NE || ANO || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo       [název ………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[1] || 020503 Dokončení evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) || RP || ANO || NE || ANO || NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: Podniky || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || Rok 2023 - 2030 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || || ||

020501 || Závazky || (1) || 1 163,5 || 1 187,5 || 990,25 || 1 010 || 799,75 || 1 049,5 || 1 668 || 0 || 0 || 0 || 7 868,5

Platby || (2) || 1 011,5 || 1 181,5 || 955,25 || 1 011 || 672,75 || 1 010,5 || 898 || 500 || 480 || 148 || 7 868,5

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[47] || || || || || || || || ||

02010405 || || (3) || 3,5 || 3,5 || 3,75 || 4 || 4,25 || 4,5 || 5 || 0 || 0 || 0 || 28,5

CELKEM prostředky pro GŘ podniky || Závazky || =1+1a +3 || 1 167 || 1 191 || 994 || 1 014 || 804 || 1 054 || 1 673 || 0 || 0 || 0 || 7 897

Platby || =2+2a +3 || 1 015 || 1 185 || 959 || 1 015 || 677 || 1 015 || 903 || 500 || 480 || 148 || 7 897

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || x || || || || || || ||

Platby || (5) || x || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || x || || || || || || ||

CELKEM prostředky z okruhu <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || x || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || x || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z okruhu 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: PODNIKY ||

Ÿ Lidské zdroje || 9,773 || 9,773 || 9,773 || 9,773 || 9,392 || 8,884 || 8,884 || 66,252

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 5,950

GŘ PODNIKY CELKEM || Prostředky || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,242 || 9,734 || 9,734 || 72,202[48]

CELKEM prostředky z okruhu 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,242 || 9,734 || 9,734 || 72,202

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023-2030 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 1 177,623 || 1 201,623 || 1 004,623 || 1 024,623 || 814,242 || 1 063,734 || 1 682,734 || 0,000 || 0,000 || 0,000 || 7 969,202

Platby || 1 025,623 || 1 195,623 || 969,623 || 1 025,623 || 687,242 || 1 024,734 || 912,734 || 500,000 || 480,000 || 148,000 || 7 969,202

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

þ         Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM ||

VÝSTUPY

Druh výstupu[49] || Druh výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1[50] Vyvinout a poskytovat infrastruktury pro služby globální družicové navigace (Galileo) || || || || || || || || || || || || || || || ||

Galileo || 5 servic5 services || Nevztahuje se na tento návrh. || 3 || 930,5 || 3 || 942,5 || 3 || 744,25 || 3 || 763 || 3 || 552,75 || 3/5 || 802,5 || 5 || 1 421 || 5 || 6 156,5

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 930,5 || || 942,5 || || 744,25 || || 763 || || 552,75 || || 802,5 || || 1 421 || || 6 156,5

SPECIFICKÝ CÍL č. 2[51] Poskytovat satelitní služby umožňující zlepšit výkonnost GPS v Evropě (EGNOS) || || || || || || || || || || || || || || || ||

EGNOS || 3 servic5 services || N/A || 3 || 233 || 3 || 245 || 3 || 246 || 3 || 247 || 3 || 247 || 3 || 247 || 3 || 247 || 3 || 1 712

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 233 || || 245 || || 246 || || 247 || || 247 || || 247 || || 247 || || 1 712

NÁKLADY CELKEM || N/A || 1 163,5 || N/A || 1 187,5 || N/A || 990,25 || N/A || 1 010 || N/A || 799,75 || N/A || 1 049,5 || N/A || 1 668 || N/A || 7 868,5

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

þ         Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 9,773 || 9,773 || 9,773 || 9,773 || 9,392 || 8,884 || 8,884 || 66,252

Ostatní správní výdaje || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 0,850 || 5,950

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,242 || 9,734 || 9,734 || 72,202

Mimo OKRUH 5[52] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ostatní výdaje správní povahy || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,623 || 10,242 || 9,734 || 9,734 || 72,202

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

þ         Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 63 || 63 || 63 || 63 || 60 || 56 || 56

02 01 01 02 (při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

02 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE[53]

02 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 26 || 26 || 26 || 26 || 26 || 26 || 26

02 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

02 01 04 aa [54] || - v ústředí[55] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

- při delegacích || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

02 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || N/A || N/A || N/A || N/A || N/A || N/A || N/A

CELKEM || 89 || 89 || 89 || 89 || 86 || 82 || 82

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Popis úkolů:

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. GŘ PODNIKY počítá s procesem částečné externalizace na již existující agenturu. Částky a imputace budou v případě potřeby upraveny podle výsledků procesu externalizace.

Úředníci a dočasní zaměstnanci || - dohlížet na provádění programů evropského GNSS s cílem zajistit efektivní a rovnoměrné zavedení a využití programů EGNOS a Galileo; - poskytovat analýzy právní a regulačního rámce na podporu procesu politického rozhodování; - zajistit soulad navrhovaných řešení s použitelnými pravidly; - zajistit řádné finanční řízení; - provádět činnosti požadované pro účely zajištění účinné kontroly nákladů; - řídit činnosti související s mezinárodní spoluprací.

Externí zaměstnanci || Pomáhat při výše uvedených úkolech.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

þ         Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, jak stanoví sdělení Komise KOM(2011) 500 ze dne 29. června 2011.

¨         Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[56].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– ¨ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– þ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

V současné době probíhají jednání se Švýcarskem a Norskem, nicméně dosud nebyla a v dohledné době nebude uzavřena žádná formální dohoda. Příspěvek třetích stran proto v této fázi nelze zahrnout. Je třeba uvést, že tyto země nebudou programy GNSS spolufinancovat přímo (nebudou tedy k dispozici dodatečné prostředky z rozpočtu Unie), ale poskytnou externí příspěvek.

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

Před dokončením konstelace se neočekávají žádné příjmy, protože výkonnost poskytovaných počátečních služeb nebude do kompletního zavedení infrastruktur v souladu s očekáváním potenciálních uživatelů.

Do té doby bude způsob řízení nákladů předmětem analýzy, která určí subjekt (soukromý nebo veřejnoprávní), který bude vybírat příjmy, přesné druhy příjmů a výši těchto potenciálních příjmů.

– þ  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– þ         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[57]

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

|| || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m. || p.m.

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

[2]               KOM(2011) 5 v konečném znění.

[3]               KOM(2011) 500 v konečném znění. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Rozpočet – Evropa 2020.

[4]               KOM(2011) 398 v konečném znění. Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

[5]               KOM(2010) 308.

[6]               Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.

[7]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[8]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[9]               KOM(2010) 614 v konečném znění/2.

[10]             KOM(2011) 152.

[11]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[12]             KOM(2011) 398 v konečném znění.

[13]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[14]             Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.

[16]             Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

[17]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[18]             Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1.

[21]             Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 17.

[23]             Úř. věst. C 304, 15.10.2011, s. 7.

[24]             Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.

[25]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[27]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[28]             Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

[29]             ABM: řízení rozpočtu podle jednotlivých aktivit – ABB: sestavení rozpočtu podle jednotlivých aktivit.

[30]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             Evropský prostor systému EGNOS je prostor, který tvoří 44 členských států Evropské konference civilního letectví.

[32]             Dokument vymezující otevřenou službu (EGNOS): http://ec.europa.eu/enterprise/policies/satnav/egnos/files/brochures-leaflets/egnos-os-sdd_en.pdf

[33]             Studie týkající se dopadu ztráty signálů GPS na obchodní a vnitřní služby ve Velké Británii (2001): http://www.ofcom.org.uk/static/archive/ra/topics/research/topics/other/gpsreport/gps-report.pdf

[34]             Usnesení Rady ze dne 19. prosince 1994 o evropském příspěvku k rozvoji globálního družicového navigačního systému (GNSS).

[35]             Mezinárodní dohoda z června 2004 o podpoře, poskytování a používání družicových navigačních systémů GALILEO a GPS a navazujících aplikací.

[36]             KOM(2011) 5 v konečném znění.

[37]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[38]             Program Galileo zahrnuje čtyři fáze: definiční fázi, fázi vývoje, zaváděcí fázi a fázi využití. Zaváděcí fáze bude ukončena v roce 2019. Fáze plného využití bude probíhat od roku 2020, přičemž v průběhu let bude pokračovat provoz systému a budování konstelace, aby se zabránilo jakémukoli přerušení dodávky služeb.

[39]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[40]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení. Na řízení programů GNSS se bude podílet Agentura pro evropský GNSS.

[41]             Vnitrostátní kosmické agentury v Evropě.

[42]             ESA (Evropská kosmická agentura).

[43]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[44]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. Jednání s Norskem proběhnou, pokud se bude Norsko podílet na rozpočtu 2014–2020.

[45]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[46]             Jednání se Švýcarskem proběhnou, pokud se bude Švýcarsko podílet na rozpočtu 2014–2020.

[47]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“).

[48]             Snížení lidských zdrojů v souvislosti s novým řízením a přidělením úkolů spojených s provozem systémů Agentuře pro evropský GNSS bude podrobně uvedeno při revizi nařízení 912/2010 o zřízení této agentury. Předpokládá se, že se technická expertíza, kterou v současné době zajišťuje Komise, přesune na agenturu, aby se umožnilo provádění úkolů, které jí budou svěřeny.

[49]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[50]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle“.

[51]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle“.

[52]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[53]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[54]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[55]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[56]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[57]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.