DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Ratingové agentury jsou důležití účastníci finančního trhu a musí podléhat vhodnému právnímu rámci. Nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách[1] se začalo plně používat dne 7. prosince 2010. Od ratingových agentur vyžaduje, aby dodržovaly přísná pravidla chování za účelem zmírnění možných střetů zájmů a zajištění vysoké kvality a dostatečné transparentnosti ratingů a procesu vydávání ratingů. Existující ratingové agentury musely žádat o registraci a do dne 7. září 2010 splnit požadavky nařízení.

Dne 1. června 2011 vstoupila v platnost novela nařízení o ratingových agenturách (nařízení (EU) č. 513/2011), která Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy svěřuje výhradní pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami registrovanými v EU za účelem centralizace a zjednodušení jejich registrace a dohledu nad nimi na evropské úrovni[2].

Třebaže poskytuje dobrý základ, nezabývá se stávající nařízení o ratingových agenturách dostatečně řadou otázek týkajících se ratingové činnosti a využívání ratingu. Tyto otázky se týkají zejména rizika nadměrného spoléhání se účastníků finančních trhů na ratingy, vysokého stupně koncentrace ratingového trhu, občanskoprávní odpovědnosti ratingových agentur vůči investorům, střetů zájmů v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem a vlastnické struktury ratingových agentur. Stávající nařízení o ratingových agenturách se konkrétně nezabývá ani zvláštnostmi ratingu států, což se projevilo během současné krize státního dluhu.

Evropská komise na tyto otázky poukázala ve svém sdělení ze dne 2. června 2010 („Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu“)[3] a v konzultačním dokumentu útvarů Komise ze dne 5. listopadu 2010[4], v němž oznámila potřebu cíleného přezkumu nařízení o ratingových agenturách, který se provádí tímto návrhem.

Dne 8. června 2011 vydal Evropský parlament nelegislativní usnesení o ratingových agenturách[5]. Usnesení souhlasí s tím, že je zapotřebí zlepšit regulační rámec pro ratingové agentury a přijmout opatření na snížení rizika nadměrného spoléhání se na ratingy. Konkrétně Evropský parlament podporuje mimo jiné vyšší požadavky na uveřejňování informací o ratingu států, zavedení evropského ratingového indexu, rozšířené uveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích a občanskoprávní odpovědnost ratingových agentur. Evropský parlament rovněž označil za důležitý úkol podporu hospodářské soutěže a vyjádřil přesvědčení, že by Komise měla prozkoumat a uvážit ustavení nezávislé evropské ratingové agentury.

Na neformálním setkání Rady ECOFIN ve dnech 30. září a 1. října 2010 Rada Evropské unie potvrdila, že je třeba dále se snažit o řešení řady otázek týkajících se ratingových činností, včetně rizika nadměrného spoléhání se na ratingy a rizika střetů zájmů vyplývajících z modelu odměňování ratingových agentur. Evropská rada dne 23. října 2011 dospěla k závěru, že je třeba dosáhnout pokroku při omezování spoléhání se na ratingy.

Navíc Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský bankovní výbor složené ze zástupců ministerstev financí členských států jednaly o potřebě dalšího posílení regulačního rámce pro ratingové agentury na svých zasedáních dne 9. listopadu 2010 a 19. září 2011.

Na mezinárodní úrovni Rada pro finanční stabilitu v říjnu 2010 vydala zásady pro omezování spoléhání se státních orgánů a finančních institucí na ratingy[6]. Zásady vyzývají k odstranění nebo nahrazení odkazů na tyto ratingy v právních předpisech tehdy, jsou-li dostupná jiná vhodná měřítka bonity, a k tomu, aby se po investorech požadovalo, aby bonitu posuzovali sami. Tyto zásady v listopadu 2010 schválil summit G‑20 v Soulu.

Komise se nedávno zabývala otázkou nadměrného spoléhání se finančních institucí na rating v souvislosti s reformou právních předpisů o bankovnictví[7]. Navrhla zavedení pravidla, které by od bank a investičních podniků vyžadovalo, aby si sami zhodnotily úvěrové riziko subjektů a finančních nástrojů, do nichž investují, a v tomto ohledu se nespoléhaly pouze na externí ratingy. Podobné ustanovení Komise uvádí v návrhu novely směrnice o SKIPCP a směrnice o správcích alternativních investičních fondů[8], které se navrhují současně s tímto návrhem nařízení.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Evropská Komise od 5. listopadu 2010 do 7. ledna 2011 provedla veřejnou konzultaci a představila různé možnosti řešení zjištěných otázek. Komise od zúčastněných stran obdržela přibližně 100 příspěvků, ke kterým se při tvorbě tohoto návrhu přihlíželo. Souhrn odpovědí na konzultační dokument lze nalézt na adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/agencies/summary-responses-cra-consultation-20110704_en.pdf.

Dne 6. července uspořádaly útvary Komise kulatý stůl za účelem získání další zpětné vazby o těchto otázkách od příslušných zúčastněných stran. Shrnutí kulatého stolu lze nalézt na adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/agencies/roundtable_en.pdf.

Pro tento návrh bylo provedeno posouzení dopadů. Lze je nalézt na adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/securities/agencies/index_en.htm.

Při posouzení dopadů byly zjištěny tyto problémy:

– požadavky na využití externích ratingů v právních předpisech, nadměrné užívání externích ratingů pro interní řízení rizika investory, investiční strategie přímo spojené s ratingy a také nedostatečné informace o strukturovaných finančních nástrojích vedou k nadměrnému spoléhání se na externí ratingy, což vede k procyklickým účinkům a lavinovému efektu[9] na kapitálových trzích,

– nedostatečná objektivita, úplnost a transparentnost procesu ratingu států společně s nadměrným spoléháním na ratingy vede při změnách ratingu států k lavinovému efektu a má nakažlivé účinky,

– důsledkem vysoké koncentrace na ratingovém trhu, vysokých překážek vstupu na ratingový trh a chybějící srovnatelnosti ratingů je omezená možnost výběru mezi ratingovými agenturami i hospodářská soutěž na ratingovém trhu,

– nedostatečné právo na odškodnění pro uživatele ratingu, kteří utrpěli škody v důsledku nepřesného ratingu vydaného ratingovou agenturou, která porušuje nařízení o ratingových agenturách,

– potenciálně oslabená nezávislost ratingových agentur v důsledku střetů zájmů vyplývajících z obchodního modelu ratingu placeného emitentem, vlastnické struktury a dlouhodobého obchodního vztahu s toutéž ratingovou agenturou a

– nedostatečně spolehlivé metodiky a postupy ratingu.

Obecným cílem návrhu je přispět ke snížení rizik ohrožujících finanční stabilitu a k obnovení důvěry investorů a dalších účastníků trhu ve finanční trhy a kvalitu ratingů. Byly uváženy různé možnosti politiky, které by umožnily zjištěné problémy vyřešit, a tak dosáhnout odpovídajících konkrétních cílů:

– snížit dopad lavinového efektu na finanční instituce a trhy omezením spoléhání se na externí ratingy,

– omezit rizika nakažlivých účinků spojených se změnami ratingů států,

– zlepšit podmínky na ratingovém trhu s cílem zlepšit kvalitu ratingů, neboť na ratingovém trhu je omezená možnost výběru mezi ratingovými agenturami i hospodářská soutěž,

– zajistit pro investory právo na odškodnění, neboť v současnosti takové právo pro uživatele ratingů, jimž vznikly ztráty v důsledku ratingu vydaného ratingovou agenturou, která porušila nařízení o ratingových agenturách, není dostatečné, a

– zlepšit kvalitu ratingů posílením nezávislosti ratingových agentur a prosazováním spolehlivých ratingových postupů a metodik. Nezávislost ratingových agentur mohou v současnosti narušovat střety zájmů pramenící z obchodního modelu ratingu placeného emitentem, vlastnické struktury a dlouhého trvání obchodních vztahů s jednou a touž ratingovou agenturou.

Upřednostňované možnosti politiky jsou dále uvedeny v oddíle 3.4. a odrážejí se v tomto návrhu. Očekává se, že tyto možnosti omezí nadměrné spoléhání se finančních institucí na externí ratingy snížením důležitosti externích ratingů v právních předpisech o finančních službách. Navíc se očekává, že zveřejnění podkladového portfolia aktiv strukturovaných finančních produktů ze strany emitentů pomůže investorům provádět vlastní hodnocení úvěrového rizika, spíše než aby výhradě spoléhali na externí ratingy.

Transparentnost a kvalita ratingů států se zvýší ověřováním podkladových údajů a zveřejňováním úplné hodnotící zprávy k ratingu. Očekává se, že srovnání ratingů od různých ratingových agentur, usnadněné prosazováním společných standardů pro ratingové stupnice a evropského ratingového indexu (EURIX), zlepší možnosti výběru mezi ratingovými agenturami a optimalizuje strukturu odvětví ratingu. Povinná rotace ratingových agentur také nejen podstatně omezí riziko důvěrné známosti ohrožující nezávislost ratingových agentur a vyplývající z dlouhodobého obchodního vztahu mezi ratingovou agenturou a emitentem, ale také bude mít výrazný kladný účinek na lepší možnosti výběru v odvětví ratingu tím, že poskytne menším ratingovým agenturám více obchodních příležitostí.

Pokud jde o ochranu investorů, zřízení práva na odškodnění investorů ve vztahu k ratingovým agenturám by mělo ratingové agentury silně motivovat k tomu, aby plnily právní povinnosti a poskytovaly vysoce kvalitní ratingy. Nezávislost ratingů se zlepší zavedením požadavku, aby emitenti pravidelně měnili ratingovou agenturu, a posílením požadavků nezávislosti kladených na vlastnickou strukturu ratingových agentur. Ratingová agentura by také neměla mít dovoleno vydávat vyžádané ratingy pro emitenta a současně pro jeho produkty.

Transparentnost a kvalitu ratingů dále zlepší i posílení pravidel o zveřejňování ratingové metodiky, zavedení procesu vypracování a schvalování ratingové metodiky, včetně požadavku, aby ratingové agentury sdělovaly a prokazovaly důvody pro změny svých ratingových metodik, a zavedení požadavku, aby ratingové agentury informovaly emitenty v dostatečném předstihu před zveřejněním ratingu.

Pokud jde o náklady, vzniknou dodatečné náklady finančním podnikům vyplývající z požadavků na posílení interního řízení rizik a využívání interních ratingových modelů pro regulatorní účely, i emitentům v důsledku zvýšení požadavků na zveřejňování. Ratingovým agenturám rovněž vzniknou opakované dodatečné náklady na dodržování předpisů zaměřených na snížení rizika nakažlivých účinků spojených s ratingem států. Opatření na zlepšení soutěže však náklady ratingových agentur výrazně nezvýší. Očekává se, že možnost politiky související s občanskoprávní odpovědností ratingových agentur vůči investorům způsobí náklady na dodržování předpisů v důsledku potřeby pojistit jejich občanskoprávní odpovědnost nebo, nelze-li pojištění sjednat, vytvořit finanční rezervy na úhradu případných nároků investorů. Upřednostňované možnosti týkající se nezávislosti ratingových agentur by neměly přinést žádné výrazné náklady.

3.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Tento návrh se předkládá na základě článku 114 SFEU.

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

V souladu se zásadou subsidiarity (čl. 5 odst. 3 SEU) EU vyvíjí činnost pouze tehdy, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni EU. Odvětví ratingových agentur je globální. Ratingy vydávané ratingovou agenturou se sídlem v jednom členském státě používají účastníci trhu v celé EU, kteří se na ně spoléhají. Nedokonalost nebo neexistence regulačního rámce pro ratingové agentury v jednom konkrétním členském státě by mohla mít nepříznivý vliv na účastníky trhu a na finanční trhy v celé EU. Proto jsou pro ochranu investorů a trhů před případnými nedostatky nezbytná přiměřená regulační pravidla platná v rámci celé EU. Z tohoto důvodu lze případná další opatření v oblasti ratingových agentur nejlépe uskutečnit prostřednictvím opatření na úrovni EU.

Navrhované změny jsou také proporcionální dle požadavků čl. 5 odst. 4 SEU. Změny nepřekračují míru nutnou k dosažení jejich cílů. Zvlášť jsou posíleny podmínky nezávislosti regulačních agentur: emitenti jsou povinni pravidelně měnit ratingovou agenturu, které platí za vydávání ratingů, a jmenovat jinou ratingovou agenturu k vydávání ratingů o nich samých a jinou k vydávání ratingů jejich dluhových nástrojů. Ačkoli tyto povinnosti omezují svobodu podnikání, jsou přiměřené sledovaným cílům a přihlížejí k regulačnímu prostředí. Platí pouze s ohledem na službu ve veřejném zájmu (ratingy, které mohou být využité pro regulační účely) poskytovanou určitými regulovanými institucemi (ratingovými agenturami) za určitých podmínek (obchodní model ratingu placeného emitentem) a v případě rotace dočasně. Ratingovým agenturám se ovšem nebrání v tom, aby nadále poskytovaly služby na trhu: ratingová agentura, která se musí zdržet poskytování ratingových služeb určitému emitentovi, bude stále moci poskytovat ratingy jiným emitentům. Na trhu, kde pravidlo rotace platí kolektivně, budou vznikat obchodní příležitosti, neboť ratingovou agenturu budou muset měnit všichni emitenti. Ratingové agentury mohou vždy vydat nevyžádaný rating téhož emitenta, a využít tak své zkušenosti.

Změny rovněž počítají s omezením investorů a velkých ratingových agentur s ohledem na některé investiční volby. Investoři, kteří mají nejméně 5% podíl v jedné ratingové agentuře, nesmějí mít více než 5% podíl v jiné ratingové agentuře. Toto omezení je nutné jako záruka vnímání nezávislosti ratingových agentur, které by bylo mohlo být narušeno, pokud by titíž akcionáři nebo podílníci významnou měrou investovali do různých ratingových agentur, které nepatří k téže skupině ratingových agentur, i když tito akcionáři nebo podílníci nejsou schopni zákonně vykonávat rozhodující nebo kontrolní vliv. Toto riziko je vyšší vzhledem ke skutečnosti, že ratingové agentury registrované v EU jsou společnosti neobchodované na burze cenných papírů, a tudíž méně transparentní. Nicméně aby stále byla zajištěna možnost čistě ekonomického investování do ratingových agentur, zákaz současného investování do více než jedné agentury nemá být rozšířen na investice prováděné prostřednictvím programů kolektivního investování spravovaných třetími stranami, které jsou na investorovi nezávislé a na něž investor nemá vliv.

3.3.        Soulad s články 290 a 291 SFEU

Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). V této souvislosti by Komise ráda připomenula svá prohlášení k článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež učinila při přijímání nařízení, kterými se zřizují evropské orgány dohledu. V těchto prohlášeních Komise uvedla: „Pokud jde o postup přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 k SFEU. Komise má však vážné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření je v souladu s články 290 a 291 SFEU.“

3.4.        Vysvětlení návrhu

Článek 1 tohoto návrhu mění nařízení o ratingových agenturách. Pokud není uvedeno jinak, odkazy v následujících pododdílech odkazují na změněné nebo nové články nařízení o ratingových agenturách.

3.4.1.     Rozšíření oblasti působnosti nařízení o ratingové výhledy

Vedle ratingů vydávají ratingové agentury také „ratingové výhledy“, které vyjadřují stanovisko k pravděpodobnému budoucímu vývoji ratingu. Návrh Komise rozšiřuje oblast působnosti pravidel o ratinzích tak, aby se případně vztahovala i na „ratingové výhledy“. Změněný text zejména požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly i časový horizont, během nějž se změna ratingu očekává (viz příloha I oddíl D část II bod 2 písm. f)). Nařízení o ratingových agenturách je tedy konkrétně změněno na různých místech: jsou to článek 3, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 a 2, příloha I oddíl B body 1, 3 a 7, oddíl C body 2, 3 a 7, oddíl D část I body 1, 2, 4 a 5 a oddíl E část I bod 3. Níže popsané změny jsou případně také přizpůsobeny zavedení pojmu „ratingový výhled“.

3.4.2.     Změny týkající se použití ratingů

Nový článek 5a vložený do nařízení o ratingových agenturách po určitých finančních institucích vyžaduje, aby si prováděly vlastní hodnocení úvěrového rizika. Neměly by se tedy při posuzování spolehlivosti investice do aktiv výhradně nebo mechanicky spoléhat na externí ratingy. Příslušné orgány by měly dohlížet na přiměřenost procesů, které tyto finanční firmy používají pro posuzování bonity, včetně sledování, zda se finanční firmy nadměrně nespoléhají na ratingy. Toto pravidlo pramení ze zásad Rady pro finanční stabilitu pro snížení závislosti na hodnocení ratingových agentur z října 2010.

V souladu s novým článkem 5b by rovněž Evropský výbor pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ve svých pokynech, doporučeních a návrzích technických norem neměly odkazovat na ratingy, jestliže by tyto odkazy mohly vést k mechanické závislosti příslušných orgánů nebo účastníků finančního trhu na ratinzích. Navíc by měly patřičně přizpůsobit své stávající pokyny a doporučení, a to nejpozději do dne 31. prosince 2013.

Cílem dalších změn je řešení rizika nadměrné závislosti účastníků finančního trhu na ratinzích, pokud jde o strukturované finanční nástroje, a zvýšení kvality ratingů týkajících se těchto nástrojů:

– Článek 8a: tento nový článek od emitentů (nebo od původců či sponzorů) vyžaduje průběžné zveřejňování konkrétních informací o strukturovaných finančních produktech, zejména o hlavních prvcích portfolia podkladových aktiv u strukturovaných finančních produktů, aby si investoři mohli provést vlastní hodnocení bonity, a nemuseli se tedy spoléhat na externí ratingy. Tyto údaje se budou zveřejňovat prostřednictvím centralizovaných internetových stránek provozovaných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

– Článek 8b: tento nový článek vyžaduje od emitentů (nebo spřízněných třetích osob), již si objednají rating, aby oslovili dvě na sobě nezávislé ratingové agentury, které souběžně vydají dva nezávislé ratingy týchž strukturovaných finančních nástrojů.

Konečně je třeba uvést, že Komise současně navrhuje změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[10] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů, aby byla zajištěna integrace zásady omezení nadměrného spoléhání se na ratingy do vnitrostátních právních předpisů, kterými se tyto směrnice provádějí.

3.4.3.     Změny týkající se nezávislosti ratingových agentur

Tato skupina změn stanovuje přísnější pravidla nezávislosti s cílem řešit střety zájmů, pokud jde o obchodní model ratingu placeného emitentem a vlastnickou strukturu ratingových agentur:

– Článek 6a: tento nový článek zakazuje podílníkovi nebo akcionáři ratingové agentury, který v ní drží podíl nejméně 5 %, aby držel 5% nebo vyšší podíl v jiné ratingové agentuře, pokud dotčené ratingové agentury nejsou členy téže skupiny.

– Článek 6b: tento nový článek zavádí pravidlo rotace pro ratingové agentury najaté emitentem (tj. netýká se nevyžádaných ratingů) za účelem provedení ratingu buď samotného emitenta, nebo jeho dluhových nástrojů. Najaté ratingové agentury by neměly být využívány déle než tři roky, nebo déle než rok, jestliže hodnotí více než deset po sobě jdoucích dluhových nástrojů emitenta. Pravidlo jednoho roku by však nemělo vést ke zkrácení povolené délky obchodního vztahu na dobu kratší než jeden rok. Pokud emitent vyžaduje více než jeden rating pro sebe nebo pro své nástroje, ať z důvodu zákonem stanovených povinností nebo dobrovolně, musí rotovat pouze jedna agentura. Maximální doba smluvního vztahu s každou z těchto ratingových agentur je však stanovena na období šesti let. Bývalá ratingová agentura (nebo jiná ratingová agentura patřící ke stejné skupině nebo mající majetkové vazby s bývalou ratingovou agenturou) by neměla mít dovoleno hodnotit stejného emitenta nebo jeho nástroje až do uplynutí příslušné čekací lhůty. Tento článek také stanoví, že odcházející ratingová agentura poskytne nastupující ratingové agentuře předávací dokumentaci s příslušnými údaji.

Očekává se, že toto pravidlo rotace výrazně omezí potenciální problémy střetů zájmů, které souvisejí s obchodním modelem ratingu placeného emitentem. Komise navíc bude dále sledovat vhodnost modelů odměňování ratingových agentur a do 7. prosince 2012 o tom předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, jak vyžaduje čl. 39 odst. 1 nařízení. V této souvislosti rovněž zváží obsáhlejší řešení této otázky, jaká se v současné době posuzují v jiných jurisdikcích, včetně Spojených států.

Článek 6b se nevztahuje na ratingy států.

– Příloha I oddíl C bod 8 ve vztahu k čl. 7 odst. 4: pravidla o vnitřní rotaci zaměstnanců v rámci ratingové agentury jsou upravena s ohledem na nový článek 6b. Nová pravidla stanoví, že vedoucí ratingový analytik by se neměl podílet na ratingu stejného subjektu pod dobu delší než 4 roky, aby se tím zabránilo přechodu těchto analytiků do jiné ratingové agentury se spisem zákazníka. Jsou navíc stanovena pravidla interní rotace pro případ, že ratingová agentura vydává nevyžádané ratingy nebo ratingy států.

– Příloha I oddíl B bod 3: nařízení zabrání ratingové agentuře vydávat ratingy (nebo bude vyžadovat, aby ratingová agentura zveřejnila, že rating může být ovlivněn), jestliže existují skutečné nebo potenciální střety zájmů v důsledku účasti osob (vedle ratingové agentury a jejích zaměstnanců, na něž se již pravidla vztahují), které drží více než 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv ratingové agentury nebo které jsou jinak způsobilé vykonávat významný vliv na podnikatelskou činnost ratingové agentury v určitých situacích, jako jsou například investice do hodnocené osoby, členství ve správní radě hodnocené osoby, atd.

– Příloha I oddíl B bod 4: osoby, které drží podíl přesahující 5 % kapitálu nebo hlasovacích práv ratingové agentury nebo které jsou jinak způsobilé vykonávat významný vliv na podnikatelskou činnost ratingové agentury, by neměly mít dovoleno poskytovat hodnocené osobě konzultační nebo poradenské služby týkající se podnikové nebo právní struktury, majetku, závazků nebo činností této hodnocené osoby.

3.4.4.     Změny týkající se zveřejňování informací o metodice ratingových agentur, ratingů a ratingových výhledů

Další skupina změn posiluje pravidla o zveřejňování ratingových metodik s cílem prosazovat řádné ratingové postupy a v konečném důsledku zlepšit kvalitu ratingů:

– Čl. 8 odst. 5a, čl. 8 odst. 6 písm. aa) a čl. 22a odst. 3: tato navrhovaná ustanovení stanoví postupy pro přípravu nové ratingové metodiky nebo změnu metodiky stávající. Vyžadují konzultování zainteresovaných osob, pokud jde o novou metodiku nebo navrhované změny a jejich odůvodnění. Ratingové agentury by měly navíc předložit navrhovanou metodiku Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy pro posouzení, zda vyhovuje stávajícím požadavkům. Novou metodiku lze použít pouze po schválení Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Pravidla také vyžadují zveřejnění nové metodiky společně s podrobným vysvětlením.

– Čl. 8 odst. 7: každá ratingová agentura bude mít povinnost opravit chyby ve své metodice nebo jejím použití a také o těchto chybách informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, hodnocené osoby i širokou veřejnost.

– Příloha I oddíl D část I bod 2a: požadavek na poskytnutí pokynů k metodice a základním předpokladům ratingů se rozšiřuje ze strukturovaných finančních produktů na všechny druhy aktiv. Pokyny poskytované ratingovými agenturami by měly být jasné a srozumitelné.

Jsou posíleny i další povinnosti ratingových agentur týkající se zveřejňování:

– Příloha I oddíl D část I bod 3: toto ustanovení se týká informací o hlavních skutečnostech, na nichž je rating nebo výhled postaven, které mají ratingové agentury před zveřejněním ratingu nebo výhledu poskytnout emitentům, aby měla hodnocená osoba příležitost zjistit případné chyby v ratingu. Navrhované pravidlo po ratingových agenturách vyžaduje, aby emitenty informovaly během pracovní doby hodnocené osoby a nejméně jeden celý pracovní den před zveřejněním. Toto pravidlo platí pro všechny ratingy, vyžádané i nevyžádané, a pro výhledy.

– Příloha I oddíl D část I bod 6: ratingové agentury by měly zveřejňovat údaje o všech subjektech nebo dluhových nástrojích, které jim byly předloženy pro úvodní posouzení nebo předběžný rating. Nové pravidlo tedy rozšiřuje tuto povinnost i mimo ratingy strukturovaných finančních produktů. Tato změna obnáší odpovídající zrušení bodu 4 v části II oddíle D přílohy I.

3.4.5.     Změny týkající se ratingu států

Pravidla platící konkrétně pro ratingy států (rating státu, regionálního nebo místního orgánu státu nebo nástroje, u něhož je emitentem dluhového nástroje nebo finančního závazku stát nebo regionální nebo místní orgán státu) jsou zvlášť posílena s cílem zlepšit kvalitu těchto ratingů:

– Čl. 8 odst. 5 nový druhý pododstavec: ratingové agentury musejí ratingy států hodnotit častěji: každých šest měsíců namísto každých dvanácti měsíců.

– Příloha I oddíl D: doplňuje se nová část III o dodatečných povinnostech týkajících se prezentace ratingů států. Ratingové agentury musí při vydávání a změnách ratingu států zejména zveřejňovat úplné hodnotící zprávy za účelem zvýšení transparentnosti a lepšího porozumění uživatelů. Ratingy států lze zveřejňovat pouze po uzavření obchodování a nejméně hodinu před otevřením obchodních míst v EU.

– Příloha I oddíl E část III body 3 a 7: pravidla pro zveřejňování zprávy o transparentnosti ratingovými agenturami jsou posílena tím, že se od ratingových agentur požaduje, aby byly transparentní, pokud jde o přidělení zaměstnanců k vypracování ratingů různých druhů aktiv (tj. ratingy podniků, strukturovaných finančních produktů, států). Ratingové agentury musejí také poskytovat neagregované údaje o svém obratu, včetně informací o obdržených platbách za rating v členění podle různých druhů aktiv. Tyto informace by měly umožnit posouzení, do jaké míry ratingové agentury využívají pro vydávání ratingů států své zdroje.

3.4.6.     Změny týkající se srovnatelnosti ratingů a honorářů za ratingy

Dalším cílem tohoto návrhu je podpora hospodářské soutěže na ratingovém trhu a zvýšení kvality ratingů. Tento cíl je sledován zejména těmito změnami, které prosazují srovnatelnost ratingů a stanoví vyšší transparentnost poplatků za ratingy:

– Článek 11a: tento nový článek vyžaduje, aby ratingové agentury sdělovaly své ratingy Evropskému orgánu pro cenní papíry a trhy, který zajistí zveřejnění všech dostupných ratingů dluhových nástrojů v podobě evropského ratingového indexu (EURIX), volně dostupného investorům.

– Čl. 21 odst. 4a: tento nový odstavec zmocňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování návrhu technických norem pro schválení Komisí pro harmonizovanou ratingovou stupnici, která má sloužit ratingovým agenturám. Veškeré ratingy se budou muset řídit týmiž standardy, čímž se zajistí snazší srovnání ratingů investory. Toto ustanovení zvýší užitečnost indexu EURIX pro investory a další zúčastněné osoby.

– Příloha I oddíl B bod 3a: poplatky účtované ratingovými agenturami zákazníkům za poskytnutí ratingu (a doplňkových služeb) by neměly být diskriminační (tj. měly by být založené na skutečných nákladech a průhledných cenových měřítcích) a neměly by být založené na žádné nepředvídatelné události (tj. neměly by záviset na výsledku prováděné činnosti). Cílem tohoto nového ustanovení je také zabránit střetům zájmů (např. hodnocené osoby by mohly platit vyšší poplatky výměnou za nadměrně příznivé ratingy).

– Příloha I oddíl E část II bod 2 písm. a) a bod 2 písm. aa): změněný bod 2 písm. a) vyžaduje, aby ratingové agentury každý rok sdělovaly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy seznam poplatků účtovaných každému klientovi za jednotlivé ratingy a případně doplňkové služby. Uveřejnění poplatků je doplněno novým ustanoveným v oddílu E části III bodě 7 přílohy I. Nový bod 2 písm. aa) od ratingových agentur požaduje, aby rovněž sdělily Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy svoji cenovou politiku, včetně kritérií pro tvorbu cen ratingů různých druhů aktiv.

Navrhované nařízení požaduje, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy sledoval koncentraci trhu (viz čl. 21 odst. 5) a aby Komise vypracovala k této otázce zprávu (čl. 39 odst. 4).

3.4.7.     Změny týkající se občanskoprávní odpovědnosti ratingových agentur vůči investorům

Ačkoli tento návrh nařízení obsahuje také ustanovení zaměřená na snížení rizika nadměrného spoléhání se na externí ratingy (viz oddíl 3.4.2 této důvodové zprávy), ratingy bez ohledu na to, zda jsou vydané pro regulatorní účely či nikoli, budou mít v dohledné budoucnosti nadále dopad na investiční rozhodnutí. Ratingové agentury tudíž mají významnou odpovědnost vůči investorům a musí zajistit soulad s pravidly nařízení o ratingových agenturách. To se odráží v navrhovaném článku 35a nařízení o ratingových agenturách, který zakládá odpovědnost ratingové agentury v případě, že vědomě nebo hrubou nedbalostí poruší nařízení o ratingových agenturách, a tím způsobí škodu investorovi, který se spolehl na rating této ratingové agentury, za předpokladu, že dotčené porušení rating ovlivnilo.

3.4.8.     Jiné změny

Text nařízení je také přizpůsoben tak, aby objasnil některé závazky s ohledem na „certifikované“ ratingové agentury usazené ve třetích zemích. Příslušně je tak upraven čl. 5 odst. 8, čl. 11 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 4 písm. e) nařízení o ratingových agenturách.

V návaznosti na další změny nařízení byl upraven i seznam porušení povinnosti v příloze III a čl. 36a odst. 2 nařízení o ratingových agenturách.

Za účelem uvedení směrnice o ratingových agenturách do souladu s terminologií Lisabonské smlouvy se odkazy na „Společenství“ nahrazují odkazy na „Unii“.

3.4.9      Otázka evropské ratingové agentury

Cílem tohoto návrhu není založení evropské ratingové agentury. Jak požadoval Evropský parlament ve své zprávě o ratingových agenturách ze dne 8. června 2011, tato možnost byla podrobně posouzena v hodnocení dopadů připojeném k tomuto návrhu. V hodnocení dopadů bylo zjištěno, že i když veřejně financovaná ratingová agentura může mít některé výhody, pokud jde o zvýšení rozmanitosti stanovisek na ratingovém trhu a poskytnutí alternativy k obchodnímu modelu ratingu placeného emitentem, bylo by obtížné řešit problémy týkající se střetu zájmů a její důvěryhodnosti, zejména pokud by tato ratingová agentura hodnotila stát z hlediska zadlužení. Tato zjištění by však žádným způsobem neměla odrazovat jiné účastníky od zakládání nových ratingových agentur. Komise bude sledovat, do jaké míry nově příchozí soukromí účastníci ratingového trhu zvýší rozmanitost.

Některá opatření ve stávajícím návrhu by měla přispět k vyšší rozmanitosti a větší nabídce v oblasti ratingu:

– navrhované pravidlo rotace bude vyžadovat pravidelné změny ratingových agentur, což otevře trh ratingových agentur pro nově příchozí účastníky a

– navrhovaný zákaz akvizic jiných ratingových agentur ze strany velkých ratingových agentur po dobu deseti let.

Komise rovněž zkoumá možnosti, zda a do jaké míry mohou být prostředky Unie použity na podporu vytváření sítí menších ratingových agentur, které by jim umožnily sdružovat zdroje a dosahovat úspor z rozsahu.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise nemá žádný dopad na rozpočet Evropské unie. Konkrétně úkoly, které budou svěřeny Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, jak je uvedeno v návrhu, nebudou vyžadovat dodatečné financování ze strany EU.

Je třeba rovněž poznamenat, že článek 19 nařízení o ratingových agenturách[11] stanoví, že náklady Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi podle tohoto nařízení budou plně hrazeny z poplatků účtovaných ratingovým agenturám.

2011/0361 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[12],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách[14] vyžaduje, aby ratingové agentury dodržovaly pravidla chování, jejichž cílem je omezení možných střetů zájmů, zajištění vysoké kvality a dostatečné transparentnosti ratingů a ratingového procesu. V důsledku změn zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011[15] získal Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) pravomoc provádět registraci ratingových agentur a vykonávat nad nimi dohled. Předkládané změny stávající regulační rámec pro ratingové agentury doplňují. Některé řešené otázky (střety zájmů vyplývající z obchodního modelu ratingu placeného emitentem, zveřejňování u strukturovaných finančních nástrojů) byly zjištěny již dříve, ale v současných pravidlech nebyly zcela vyřešeny. Současná krize státního dluhu zvýraznila potřebu přezkoumat požadavky na průhlednost a procesní požadavky konkrétně pro ratingy států.

(2) Dne 8. června 2011 vydal Evropský parlament usnesení o ratingových agenturách, v němž požaduje větší regulaci ratingových agentur[16]. Na neformálním zasedání Rady ECOFIN ve dnech 30. září a 1. října 2010 Rada Evropské unie potvrdila, že je třeba dále se snažit o vyřešení řady otázek týkajících se ratingových činností, včetně rizika nadměrného spoléhání se na ratingy a rizika střetů zájmů vyplývajícího z modelu odměňování ratingových agentur. Evropská rada dne 23. října 2011 dospěla k závěru, že je třeba dosáhnout pokroku při omezování nadměrného spoléhání se na ratingy.

(3) Na mezinárodní úrovni vydala Rada pro finanční stabilitu dne 20. října 2010 zásady pro omezování spoléhání se státních orgánů a finančních institucí na ratingy. Tyto zásady v listopadu 2010 schválil Summit G‑20 v Soulu.

(4) Význam ratingových výhledů pro investory a emitenty a jejich účinky na trhy jsou srovnatelné s významem a účinky ratingů. Proto by měly všechny požadavky nařízení (ES) č. 1060/2009, jejichž cílem je zajistit, aby byly veškeré ratingové úkony prosté střetu zájmů, přesné a transparentní, platit i pro ratingové výhledy. V souladu se stávající dohledovou praxí řada požadavků nařízení platí i na ratingové výhledy. Toto nařízení zavádí definici ratingových výhledů a objasňuje, která konkrétní ustanovení pro tyto výhledy platí. To by mělo vyjasnit pravidla a poskytnout právní jistotu. Definice ratingových výhledů podle tohoto nařízení by měla rovněž zahrnout stanoviska týkající se pravděpodobného směru vývoje ratingu v krátkodobém horizontu, která se běžně označují jako úvěrové signály (credit watches).

(5) Ratingové agentury jsou důležití účastníci finančních trhů. V důsledku toho má nezávislost a integrita ratingových agentur a jejich ratingové činnosti zvláštní význam jako záruka jejich důvěryhodnosti vzhledem k účastníkům trhu, zejména investorům a jiným uživatelům ratingů. Nařízení č. 1060/2009 stanoví, že ratingové agentury musí podléhat registraci a dohledu, neboť jejich služby mají významný vliv na veřejný zájem. Ratingy, na rozdíl od investičního průzkumu, nejsou pouhé názory na hodnotu nebo cenu finančního nástroje nebo finančního závazku. Ratingové agentury nejsou pouhými finančními analytiky nebo investičními poradci. Ratingové agentury mají regulační hodnotu pro regulované investory, jako jsou například úvěrové instituce, pojišťovny a jiní institucionální investoři. Ačkoli je motivace k nadměrnému spoléhání se na ratingy postupně snižována, investiční rozhodnutí se stále ratingy řídí, zejména z důvodu informačních asymetrií a pro účely efektivnosti. V této souvislosti musí být ratingové agentury nezávislé a musí jako takové být vnímány účastníky trhu.

(6) Nařízení (ES) č. 1060/2009 již stanovilo první soubor opatření k řešení otázky nezávislosti a integrity ratingových agentur a jejich ratingové činnosti. Cíl zaručit nezávislost ratingových agentur a cíl zjistit a zvládnout případný střet zájmů, který by mohl nastat, a pokud možno se mu vyhnout, byl již základem několika ustanovení uvedeného nařízení v roce 2009. Třebaže stávající pravidla poskytují řádný základ, zjevně neměla v tomto ohledu dostatečný dopad. Ratingové agentury stále nejsou považovány za dostatečně nezávislé aktéry. Výběr a odměňování ratingových agentur hodnocenou osobou (v obchodním modelu ratingu placeného emitentem) vyvolává inherentní střety zájmů, které stávající pravidla řeší nedostatečně. V rámci tohoto modelu mají ratingové agentury motivaci vydávat příliš tolerantní ratingy emitenta za účelem zajištění dlouhodobého obchodního vztahu, který zaručí příjmy, nebo za účelem zajištění další práce a příjmů. Navíc vztahy mezi akcionáři ratingových agentur a hodnocenými osobami mohou způsobit střety zájmů, které stávající pravidla dostatečně neřeší. V důsledku toho mohou být ratingy vydané v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem vnímány jako ratingy, které vyhovují emitentovi, spíše než jako ratingy, které potřebuje investor. Aniž by tím byly dotčeny závěry zprávy o obchodním modelu ratingu placeného emitentem, která má být podle čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009 Komisí předložena do prosince 2012, je nezbytné posílit podmínky nezávislosti platné pro ratingové agentury za účelem zvýšení úrovně důvěryhodnosti ratingů vydaných v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem.

(7) Na ratingovém trhu se ukazuje, že ratingové agentury a hodnocené osoby obvykle vstupují do dlouhodobých vztahů. To zvyšuje riziko důvěrné známosti, neboť ratingové agentury se mohou stát příliš nakloněné přáním hodnocené osoby. Za těchto okolností by mohla být časem zpochybněna nestrannost ratingových agentur. Ratingové agentury jednající z pověření emitenta‑podniku, který je platí, mají motivaci vydávat nadměrně příznivé ratingy o této hodnocené osobě nebo jejích dluhových nástrojích za účelem udržení obchodního vztahu s tímto emitentem. Na emitenty také působí stimuly ve prospěch dlouhodobých vztahů, například efekt zablokování: emitent se může vyhýbat změně ratingové agentury, neboť by to mohlo vyvolat obavy investorů o bonitu emitenta. Tento problém byl již zjištěn v nařízení (ES) č. 1060/2009, které po ratingových agenturách požadovalo použití rotačního mechanismu, který by zajistil postupné změny v analytických týmech a ratingových výborech, aby nebyla ohrožena nezávislost ratingových analytiků a osob schvalujících ratingy. Úspěch těchto pravidel ovšem do značné míry závisel na zásadách chování uvnitř ratingové agentury: na skutečné nezávislosti a profesionalitě zaměstnanců ratingové agentury ve vztahu k obchodním zájmům samotné ratingové agentury. Tato pravidla nebyla vytvořena tak, aby třetím stranám poskytovala dostatečnou záruku, že střety zájmů vyplývající z dlouhodobých vztahů budou efektivně zmírněny a že jim bude zabráněno. Jeví se tudíž jako nezbytné zajistit strukturální odezvu s větším dopadem na třetí strany. Toho by bylo možné účinně dosáhnout omezením lhůty, během níž může ratingová agentura nepřetržitě poskytovat ratingy téhož emitenta nebo jeho dluhových nástrojů. Stanovení maximálního trvání obchodního vztahu mezi emitentem, který je hodnocen nebo který vydal hodnocené dluhové nástroje, a ratingovou agenturou by mělo odstranit motivaci pro vydávání příznivých ratingů tohoto emitenta. Navíc požadavek na rotaci ratingových agentur jako normální a regulérní tržní praxi by měl rovněž účinně řešit efekt zablokování v případě, že se emitent vyhýbá změně ratingové agentury, neboť by to mohlo vyvolat obavy investorů o jeho bonitu. Rotace ratingových agentur by měla mít kladné účinky na ratingový trh, neboť usnadní vstup nových účastníků na trh a stávajícím ratingovým agenturám nabídne příležitost rozšířit jejich podnikání do nových oblastí.

(8) Pravidelná rotace ratingových agentur, které vydávají ratingy emitenta nebo jeho dluhových nástrojů, by měla přinést větší rozmanitost do hodnocení bonity emitenta, který ratingovou agenturu vybírá a platí. Početnější a různé názory, perspektivy a metodiky používané ratingovými agenturami by měly vést k větší rozmanitosti ratingů a v konečném důsledku k lepšímu posouzení bonity emitentů. Aby tato rozmanitost hrála roli a aby se předešlo vzájemné solidárnosti emitentů a ratingových agentur, musí být nejdelší doba trvání obchodního vztahu mezi ratingovou agenturou a platícím emitentem omezena na úrovni, která zaručí pravidelné čerstvé pohledy na bonitu emitentů. Jako vhodná se tedy jeví lhůta tří let, rovněž vzhledem k potřebě zajistit určitou kontinuitu ratingů. Riziko střetu zájmů se zvyšuje tehdy, když ratingová agentura často vydává ratingy dluhových nástrojů téhož emitenta v rámci krátké lhůty. V těchto případech by v zájmu zaručení podobných výsledků měla být maximální doba trvání obchodního vztahu kratší. Obchodní vztah by tedy měl být ukončen po vydání ratingu na deset dluhových nástrojů téhož emitenta. Aby však na emitenty a ratingové agentury nebylo uvaleno nepoměrně velké břemeno, neměl by být během prvních 12 měsíců obchodního vztahu stanoven žádný požadavek na změnu ratingové agentury. Pokud si emitent najme více než jednu ratingovou agenturu, ať již proto, že jako emitent strukturovaných finančních nástrojů je k tomu povinen, nebo dobrovolně, mělo by postačovat, aby se striktní lhůty rotace vztahovaly pouze na jednu z těchto ratingových agentur. Avšak i v tomto případě by délka obchodního vztahu mezi emitentem a ostatními najatými ratingovými agenturami neměla přesáhnout dobu šesti let.

(9) Aby pravidlo vyžadující rotaci ratingových agentur bylo smysluplné, musí být prosazováno důvěryhodně. Pravidlo rotace by nevedlo k dosažení svých cílů, kdyby odcházející ratingová agentura měla za příliš krátkou dobu znovu dovoleno poskytovat ratingové služby stejnému emitentovi. Je tudíž důležité stanovit vhodnou lhůtu, během níž tato ratingová agentura nemůže být najata týmž emitentem k poskytování ratingových služeb. Tato lhůta by měla být dostatečně dlouhá, aby umožnila přicházející ratingové agentuře účinně poskytovat své ratingové služby emitentovi, zajistila, že emitent bude vystaven novému zkoumání v rámci jiného přístupu, a zaručila, že ratingy vydané novou ratingovou agenturou budou vykazovat dostatečnou kontinuitu. Tato lhůta by měla umožnit, aby se emitent nemohl spoléhat na pohodlné ujednání pouze se dvěma ratingovými agenturami, které by se průběžně neustále navzájem střídaly, neboť to by vedlo k zachování rizika důvěrné známosti. Lhůta, během níž by odcházející ratingová agentura neměla poskytovat ratingové služby emitentovi, by tudíž měla být obecně stanovena na čtyři roky.

(10) Změna ratingové agentury nevyhnutelně zvyšuje riziko ztráty znalostí o hodnocené osobě získaných odcházející ratingovou agenturou. V důsledku toho by přicházející ratingová agentura musela vynaložit značné úsilí na získání znalostí nezbytných pro výkon své práce. Měl by však být zajištěn plynulý přechod stanovením požadavku, aby odcházející ratingová agentura převedla příslušné informace o hodnocené osobě nebo nástrojích přicházející ratingové agentuře.

(11) Požadovat po emitentech, aby pravidelně měnili ratingovou agenturu, kterou pověřili vydáváním ratingů, je přiměřené sledovanému cíli. Tento požadavek platí pouze pro určité regulované instituce (registrované ratingové agentury), které poskytují službu dotýkající se veřejného zájmu (ratingy, které lze využít pro regulatorní účely) za určitých podmínek (obchodní model ratingu placeného emitentem). Výsada poskytování služeb, které jsou uznávány jako významný faktor regulace trhu finančních služeb, a získání povolení pro výkon této funkce s sebou nese nutnost plnit určité povinnosti, aby byla za všech okolností zaručena nezávislost a vnímání nezávislosti. Ratingová agentura, která nesmí poskytovat ratingové služby určitému emitentovi, bude stále moci poskytovat ratingové služby jiným emitentům. Na trhu, na němž pro všechny účastníky platí pravidlo rotace, vzniknou obchodní příležitosti, neboť všichni emitenti budou potřebovat změnit ratingovou agenturu. Ratingové agentury budou moci navíc vydávat nevyžádané ratingy téhož emitenta a využívat při tom svých zkušeností. Nevyžádané ratingy nejsou omezené obchodním modelem ratingu placeného emitentem, a tudíž jsou méně ovlivněné možnými střety zájmů. Maximální doba trvání obchodního vztahu s ratingovou agenturou nebo pravidlo využívání více než jedné ratingové agentury představuje i pro emitenty omezení jejich svobody podnikání. Toto omezení je však vzhledem k vlivu obchodního modelu ratingu placeného emitentem na nezbytnou nezávislost ratingových agentur nezbytné z důvodů veřejného zájmu za účelem zaručení nezávislých ratingů, které mohou investoři využít pro regulatorní účely. Tato omezení zároveň nepřekračují nezbytnou míru a je třeba je spíše považovat za prvek zvyšující bonitu emitenta ve vztahu k jiným stranám, a v konečném důsledku vzhledem k trhu.

(12) Jednou ze zvláštností ratingů států je, že zde obvykle neplatí obchodní model ratingu placeného emitentem. Většina ratingů se místo toho provádí jako nevyžádané ratingy, které slouží jako základ pro vyžádané i nevyžádané ratingy finančních institucí dotčeného státu. Vyžadovat rotaci ratingových agentur, které vydávají ratingy států, tedy není nezbytné.

(13) Nezávislost ratingové agentury ve vztahu k hodnocené osobě je také ovlivněna možným střetem zájmů mezi některým z jejích významných akcionářů a hodnocenou osobou: Akcionář ratingové agentury by mohl být členem správní nebo dozorčí rady hodnocené osoby nebo spřízněné třetí osoby. Pravidla nařízení (ES) č. 1060/2009 se touto situací zabývala, pouze pokud jde o střety zájmů způsobené ratingovými analytiky, osobami schvalujícími ratingy nebo jinými zaměstnanci ratingové agentury. Nařízení však neuvádělo nic, pokud jde o možné střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky ratingových agentur. S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám je vhodné rozšířit stávající pravidla, která platí pro střety zájmů způsobené zaměstnanci ratingových agentur, také na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významný podíl. Ratingová agentura by se tudíž měla zdržet vydávání ratingů, nebo by měla zveřejnit, že rating může být ovlivněný, jestliže akcionář nebo podílník, který drží 10% podíl na hlasovacích právech této agentury, je zároveň členem správní nebo dozorčí rady hodnocené osoby nebo do hodnocené osoby investoval. Navíc, jestliže je akcionář nebo podílník v pozici, kdy může významně ovlivnit obchodní činnost ratingové agentury, tato osoba by neměla hodnocené osobě nebo spřízněné třetí osobě poskytovat konzultační ani poradenské služby týkající se její podnikové nebo právní struktury, majetku, závazků nebo činností.

(14) Pravidla nezávislosti a předcházení střetu zájmů by mohla pozbýt účinnosti, pokud by ratingové agentury nebyly na sobě nezávislé. Pro proveditelné použití těchto pravidel je nezbytný dostatečně vysoký počet ratingových agentur, které nejsou spojeny ani s odcházející ratingovou agenturou v případě rotace, ani s ratingovou agenturou, která současně poskytuje ratingové služby témuž emitentovi. Jestliže emitent na stávajícím trhu nemá dostatečnou možnost výběru mezi ratingovými agenturami, hrozí riziko, že provedení těchto pravidel zaměřených na posílení podmínek nezávislosti bude neefektivní. Je proto vhodné vyžadovat přísné oddělení odcházející agentury od přicházející ratingové agentury v případě rotace a také v případě dvou ratingových agentur současně poskytujících ratingové služby stejnému emitentovi. Dotčené ratingové agentury by navzájem neměly být spojeny kontrolou, příslušností ke stejné skupině ratingových agentur ani tím, že by byly akcionářem nebo podílníkem nebo by mohly vykonávat hlasovací práva v některé z ostatních dotčených agentur nebo by byly způsobilé jmenovat členy jejich správních, řídících nebo dozorčích rad.

(15) Vnímání nezávislosti ratingových agentur by bylo zvlášť ohroženo, pokud by titíž akcionáři nebo podílníci investovali do různých ratingových agentur, které nepatří do stejné skupiny ratingových agentur, přinejmenším pokud by tato investice dosáhla určité výše, která by těmto akcionářům nebo podílníkům umožnila vykonávat určitý vliv na fungování agentury. Za účelem zajištění nezávislosti (a vnímání nezávislosti) ratingových agentur je vhodné stanovit přísnější pravidla týkající se vztahů mezi ratingovými agenturami a jejich akcionáři. Z toho důvodu by žádná osoba neměla současně držet 5% a vyšší podíl ve více než jedné ratingové agentuře, jestliže dotčené agentury nepatří do téže skupiny.

(16) Cíl zajištění dostatečné nezávislosti ratingových agentur souvisí s tím, že investoři by neměli mít investice ve výši 5 a více procent současně ve více než jedné ratingové agentuře. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu[17], požaduje, aby osoby kontrolující 5 % hlasovacích práv kotované společnosti tuto skutečnost zveřejnili, neboť je mimo jiné v zájmu investorů vědět o změnách ve struktuře hlasování takové společnosti. Podíl na hlasovacích právech ve výši 5 % se tedy považuje za významnou účast, s níž je možno ovlivnit strukturu hlasování ve společnosti. Je proto vhodné použít tuto 5% prahovou hodnotu pro účely omezení souběžných investic ve více než jedné ratingové agentuře. Toto opatření nelze považovat za nepřiměřené vzhledem k tomu, že všechny registrované ratingové agentury v Unii jsou podniky nezapsané na burze cenných papírů, a tudíž nepodléhající pravidlům v oblasti transparentnosti a procesním pravidlům, která platí pro společnosti zapsané na burze cenných papírů v EU. Podniky nezapsané na burze cenných papírů se často řídí protokoly nebo dohodami akcionářů a počet akcionářů nebo podílníků je obvykle nízký. Tudíž i menšinové postavení v ratingové agentuře nezapsané na burze cenných papírů by mohlo hrát velkou roli. Aby však byla stále zajištěna možnost čistě ekonomických investic do ratingových agentur, toto omezení současných investic do více než jedné ratingové agentury by se nemělo vztahovat na investice prováděné prostřednictvím programů kolektivního investování spravovaných třetími stranami nezávislými na investorovi a nepodléhajícími jeho vlivu.

(17) Nová pravidla, která omezují dobu trvání obchodního vztahu mezi emitentem a ratingovou agenturou, výrazně změní podobu ratingového trhu v Unii, který nyní zůstává značně koncentrovaný. Vzniknou nové tržní příležitosti pro malé a střední ratingové agentury, které budou muset prodělat vývoj, aby mohly řešit tyto úkoly v prvních letech po vstoupení nových pravidel v platnost. Tento vývoj pravděpodobně přinese na trh novou rozmanitost. Cíle a účinnost nových pravidel by však byly značně ohrožené, kdyby velké zavedené ratingové agentury během těchto počátečních let prostřednictvím akvizic konkurentů těmto konkurentům bránili v rozvoji důvěryhodných alternativ. Důsledkem další konsolidace ratingového trhu vyvolané velkými zavedenými účastníky by bylo snížení počtu dostupných registrovaných ratingových agentur, a tím by emitentům vznikly potíže s výběrem v okamžiku, kdy pravidelně potřebují jmenovat novou ratingovou agenturu nebo více nových ratingových agentur, a narušilo by se hladké fungovaní nových pravidel. Ještě důležitější je, že další konsolidace vyvolaná velkými zavedenými ratingovými agenturami by zejména bránila vzniku větší rozmanitosti na trhu.

(18) Účinnost pravidel pro nezávislost a předcházení střetům zájmů, která vyžadují, aby ratingové agentury neposkytovaly ratingové služby po dlouhou dobu témuž emitentovi, by mohla být omezena, pokud by se ratingové agentury mohly stát přímo nebo nepřímo akcionáři nebo podílníky jiných ratingových agentur.

(19) Je důležité zajistit, aby se v důsledku změn metodik ratingu nesnížila přesnost a důslednost metodik. Proto by emitenti, investoři a další zúčastněné strany měli mít možnost vyjádřit se ke všem zamýšleným změnám metodik ratingu. To jim pomůže pochopit důvody zavedení nových metodik a dotčených změn. Vyjádření emitentů a investorů k návrhu metodik může ratingovým agenturám poskytnout cenné podklady pro definování metodik. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl před uplatněním metodik v praxi navíc ověřit a potvrdit soulad nových ratingových metodik s čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 a příslušnou regulační technickou normou. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl ověřit, zda jsou navrhované metodiky přesné a důsledné, systematické, stabilní a které podléhají vyhodnocování založenému na zkušenostech z minulosti, včetně zpětného testování. Tento postup ověřování by však neměl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy přiznávat žádnou pravomoc posuzovat vhodnost navrhované metodiky ani obsah ratingů vydaných následně po použití metodik.

(20) Vzhledem ke složitosti strukturovaných finančních nástrojů se ratingovým agenturám ne vždy dařilo zajišťovat dostatečně vysokou kvalitu vydávaných ratingů těchto nástrojů. To vedlo ke ztrátě tržní důvěry v tento druh ratingů. Za účelem obnovení důvěry bude vhodné od emitentů nebo jejich spřízněných třetích osob vyžadovat, aby si pro poskytnutí ratingu strukturovaných finančních nástrojů najaly dvě různé ratingové agentury, což by mohlo vést k různým a konkurenčním ratingům. To by také mohlo omezit nadměrné spoléhání se na jediný rating.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady xxxx/xx/EU ze dne […] o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky[18] zavedla ustanovení, které od bank a investičních podniků vyžaduje provést hodnocení úvěrového rizika subjektů a finančních nástrojů, do nichž investují, a ne se v tomto ohledu pouze spoléhat na externí ratingy. Toto pravidlo by mělo být rozšířeno i na jiné finanční podniky regulované podle práva Unie, včetně správců investičních fondů. Členské státy by neměly být oprávněny ukládat pravidla umožňující větší spoléhání se těchto investorů na externí ratingy.

(22) Dále by se zlepšily možnosti investorů informovaně hodnotit spolehlivost investice do strukturovaných finančních nástrojů, jestliže investoři získají dostatečné informace o těchto nástrojích. Tím se sníží závislost investorů na ratingu. Navíc zveřejnění příslušných informací o strukturovaných finančních nástrojích pravděpodobně posílí hospodářskou soutěž mezi ratingovými agenturami, protože by mohlo vést ke zvýšení počtu nevyžádaných ratingů.

(23) Investoři, emitenti a jiné zúčastněné strany by měli mít přístup k aktuálním ratingovým informacím na centrální internetové stránce. Evropský ratingový index (EURIX) zavedený Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy by měl investorům umožňovat snadné srovnání všech existujících ratingů týkajících se konkrétní hodnocené osoby a poskytnout jim průměrné ratingy. Aby investoři mohli porovnávat ratingy téže hodnocené osoby vydané různými ratingovými agenturami, je nezbytné, aby ratingové agentury používaly harmonizovanou ratingovou stupnici, kterou by měl jako regulační technickou normu vypracovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a přijmout Komise. Použití harmonizované ratingové stupnice by mělo být povinné pouze při zveřejnění ratingů na internetové stránce pro EURIX, zatímco při zveřejnění ratingů na vlastních internetových stránkách ratingových agentur by ratingové agentury měly mít možnost používat vlastní ratingové stupnice. Povinné používání harmonizované ratingové stupnice by nemělo mít sjednocující vliv na metodiky a postupy ratingových agentur, nýbrž by mělo být omezeno na zajištění srovnatelnosti výsledků ratingového procesu. Je důležité, aby na internetových stránkách pro EURIX byly vedle souhrnného ratingového indexu uvedeny všechny dostupné ratingy pro jednotlivé nástroje, aby investoři mohli před přijetím rozhodnutí o investici posoudit celou škálu názorů. Souhrnný ratingový index může investorům pomoci udělat si prvotní obrázek o bonitě subjektu. Menším a novým ratingovým agenturám by měl pomoci se zviditelnit. Evropský ratingový index doplní informace o výkonnosti v minulosti, které mají ratingové agentury zveřejňovat v centrálním archivu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Evropský parlament podpořil vytvoření takovéhoto evropského ratingového indexu ve svém usnesení o ratingových agenturách ze dne 8. června 2011[19].

(24) Ratingy, ať už vydané pro regulatorní účely, nebo ne, mají významný dopad na investiční rozhodnutí. Ratingové agentury tedy mají významnou odpovědnost vůči investorům spočívající v dodržování pravidel nařízení (ES) č. 1060/2009, aby tak jejich ratingy byly nezávislé, objektivní a přiměřeně kvalitní. Při neexistenci smluvního vztahu mezi ratingovou agenturou a investorem však investoři vždy nemohou vymáhat odpovědnost agentury vůči sobě. Je tudíž důležité stanovit přiměřené právo na odškodnění pro investory, kteří se spolehli na rating vydaný agenturou, pokud porušila pravidla nařízení (ES) č. 1060/2009. Investor by měl mít možnost hnát ratingovou agenturu k odpovědnosti za škodu způsobenou porušením tohoto nařízení, které ovlivnilo výsledek ratingu. Porušení povinnosti, které neovlivnilo výsledek ratingu, například porušení povinnosti transparentnosti, by nemělo vést k nárokům z občanskoprávní odpovědnosti.

(25) Ratingové agentury by měly nést odpovědnost pouze tehdy, jestliže úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poruší povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1060/2009. Toto měřítko zavinění znamená, že na ratingové agentury by se neměly vznášet nároky z odpovědnosti za škodu, jestliže zanedbají individuální požadavky nařízení, aniž by své povinnosti porušily závažně. Toto měřítko zavinění je přiměřené, protože činnost ratingových agentur obnáší určitý stupeň hodnocení složitých hospodářských činitelů a používání různých metodik může vést k různým výsledkům ratingu, z nichž žádný nemůže být kvalifikován jako nesprávný.

(26) Je důležité poskytnout investorům účinné právo na odškodnění ve vztahu k ratingovým agenturám. Vzhledem k tomu, že investoři nemají podrobný přehled o vnitřních postupech ratingových agentur, jeví se jako vhodné částečné převrácení důkazního břemene, pokud je o existenci porušení povinnosti a dopad porušení povinnosti na výsledek ratingu, jestliže investor přiměřeně doložil existenci tohoto porušení. Ovšem důkazní břemeno, pokud je o existenci škody a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou, z nichž obojí je bližší sféře investora, by mělo zcela spočívat na investorovi.

(27) Pokud jde o záležitosti, které se týkají občanskoprávní odpovědnosti ratingové agentury a nevztahuje se na ně toto nařízení, tyto záležitosti upravuje platné vnitrostátní právo určené příslušnými normami mezinárodního práva soukromého. Soud příslušný k rozhodnutí o nároku z občanskoprávní odpovědnosti vzneseném investorem by měly určit příslušné normy o mezinárodní soudní příslušnosti.

(28) Skutečnost, že institucionální investoři, včetně správců investičních fondů, mají povinnost provádět vlastní hodnocení spolehlivosti investice do aktiv, by neměla bránit soudům dospět k závěru, že porušení tohoto nařízení ratingovou agenturou způsobilo investorovi škodu, za niž je ratingová agentura odpovědná. I když toto nařízení zlepší možnosti investorů pro provádění vlastního posouzení rizika, investoři budou mít nadále k informacím omezenější přístup než samotné ratingové agentury. Navíc zejména malým investorům bude často chybět schopnost kriticky přezkoumat externí rating poskytnutý ratingovou agenturou.

(29) V zájmu omezení střetů zájmů a usnadnění spravedlivé hospodářské soutěže na ratingovém trhu je důležité zajistit, aby poplatky účtované ratingovými agenturami zákazníkům nebyly diskriminační. Rozdíly v poplatcích účtovaných za službu téhož druhu by měly být odůvodnitelné pouze rozdílem ve skutečných nákladech při poskytování této služby různým zákazníkům. Navíc by poplatky účtované za ratingové služby danému emitentovi neměly záviset na výsledcích nebo závěru provedené práce nebo na poskytnutí souvisejících (doplňkových) služeb. Dále by v zájmu umožnění účinného dohledu nad těmito pravidly ratingové agentury měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy sdělit poplatky přijaté od každého z jejich zákazníků i svou obecnou cenovou politiku.

(30) V zájmu aktuálnosti a důvěryhodnosti vydávaných ratingů států a snazšího porozumění uživatelů je důležité ratingy pravidelně přezkoumávat. Je také důležité zvýšit transparentnost týkající se prováděného průzkumu, zaměstnanců pověřených přípravou ratingů a základních předpokladů ratingů, které ratingové agentury přijímají ve vztahu ke státnímu dluhu.

(31) Stávající pravidla již stanoví, že ratingy je třeba hodnocené osobě oznámit 12 hodin před zveřejněním. Aby k tomuto oznámení nedošlo mimo pracovní dobu a aby hodnocená osoba měla dostatek času na ověření správnosti údajů, na nichž se rating zakládá, mělo by být vyjasněno, že rating nebo ratingový výhled by hodnocené osobě měl být sdělen celý pracovní den před jeho zveřejněním.

(32) S ohledem na zvláštnosti ratingů států a v zájmu snížení rizika volatility je vhodné od ratingových agentur vyžadovat, aby tyto ratingy zveřejňovaly teprve po uzavření obchodování na obchodních místech zřízených v Unii a nejméně jednu hodinu před jejich otevřením.

(33) Technické normy ve finančních službách by měly zajistit přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vypracování návrhu regulačních a prováděcích technických norem, které neobsahují volby politiky, pro předložení Komisi bude efektivní a vhodné svěřit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy jako orgánu s vysoce specializovanými odbornými znalostmi.

(34) Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, týkající se obsahu předávací dokumentace v okamžiku, kdy jednu ratingovou agenturu nahrazuje jiná ratingová agentura, obsahu, četnosti a prezentace informací o strukturovaných finančních nástrojích, které mají poskytovat emitenti, harmonizace standardní ratingové stupnice, kterou mají ratingové agentury používat, prezentace informací, včetně struktury, formátu, metod a časového rozvrhu vykazování, které mají ratingové agentury sdělovat Evropskému výboru pro cenné papíry a trhy v souvislosti s EURIX, a obsahu a formátu pravidelných výkazů poplatků účtovaných ratingovými agenturami předkládaných Evropskému výboru pro cenné papíry a trhy pro účely průběžného dohledu. Komise by měla tyto normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(35) Nařízení (ES) č. 1060/2009 umožňuje použití ratingů vydaných v třetích zemích pro regulatorní účely, pokud jsou vydány ratingovými agenturami certifikovanými podle článku 5 nebo přejaty ratingovými agenturami usazenými v Unii v souladu s čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení. Certifikace vyžaduje, aby Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti regulatorního režimu třetí země pro ratingové agentury, a převzetí vyžaduje, aby postup ratingové agentury ze třetí země splňoval požadavky, jež jsou alespoň stejně přísné jako příslušná pravidla EU. Některá ustanovení zaváděná tímto nařízením by se neměla vztahovat na posuzování rovnocennosti a převzetí. Jedná se o ustanovení, jež ukládají povinnosti pouze emitentům, nikoli však ratingovým agenturám. V této souvislosti by se dále nemělo přihlížet k článkům, jež se týkají struktury ratingového trhu v EU, a nikoli stanovení pravidel jednání ratingových agentur. Aby měly třetí země dostatek času k úpravě svých regulatorních rámců vzhledem ke zbývajícím novým hmotněprávním ustanovením, měla by se tato ustanovení pro účely posuzování rovnocennosti a převzetí používat až od 1. června 2014. V této souvislosti je nutno připomenout, že regulatorní režim třetí země nemusí obsahovat totožná pravidla, jako jsou pravidla tohoto nařízení. Jak bylo uvedeno již v nařízení č. 1060/2009, je k tomu, aby byl regulatorní režim třetí země považován za rovnocenný regulatornímu režimu EU nebo za stejně přísný jako regulatorní režim EU, postačující, aby dosahoval stejných cílů a účinků v praxi.

(36) Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy posílení nezávislosti ratingových agentur, prosazení řádných postupů a metodik ratingu, omezení rizik spojených s ratingy států, omezení rizik nadměrného spoléhání se účastníků trhu na ratingy a zajištění práva na odškodnění pro investory, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu celoevropské struktury a dopadu ratingových činností, jež mají být předmětem dohledu, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadnou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37) Nařízení (ES) č. 1060/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Změny nařízení (ES) č. 1060/2009

Nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)           Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí společný regulatorní přístup v zájmu zvýšení integrity, transparentnosti, odpovědnosti, řádné správy a řízení a spolehlivosti ratingových činností, přispívá ke kvalitě ratingů vydávaných v Unii, a tím přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a zároveň dosahuje vysoké úrovně ochrany spotřebitelů i investorů. Stanoví podmínky pro vydávání ratingů a pravidla organizace a chování ratingových agentur, včetně jejích akcionářů a podílníků, v zájmu prosazování nezávislosti ratingových agentur, předcházení střetům zájmů a posílení ochrany spotřebitelů a investorů.

Toto nařízení také stanoví povinnosti emitentů, původců a sponzorů usazených v Unii, které se týkají strukturovaných finančních nástrojů.“

2)           V čl. 2 odst. 1 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“.

3)           Čl. 3 odst. 1 se mění takto:

a)      v písmenu g) se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“;

b)      v písmenu m) se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“;

c)      doplňují se nová písmena, která znějí:

„s)     „emitentem“ emitent vymezený v čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2003/71/ES;

t)       „původcem“ původce vymezený v čl. 4 bodu 41 směrnice 2006/48/ES;

u)       „sponzorem“ sponzor vymezený v čl. 4 bodu 42 směrnice 2006/48/ES;

v)       „ratingem státu“:

i)        rating, u něhož je hodnocenou osobou stát nebo regionální či místní orgán státu,

ii)       rating, u něhož je emitentem dluhového nástroje nebo finančního závazku, dluhového cenného papíru nebo jiného finančního nástroje stát nebo regionální či místní orgán státu;

w)      „ratingovým výhledem“ stanovisko týkající se pravděpodobného směru vývoje ratingu v krátké a středním časovém období.“.

4)           Článek 4 se mění takto:

a)      v odst. 1 druhém pododstavci se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“;

b)      v odstavci 2 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“;

c)      odstavec 3 se mění takto:

i)        v úvodní větě se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“;

ii)       písmeno b) se nahrazuje tímto:

„ratingová agentura ověřila a může Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(*) průběžně dokládat, že ratingovou činnost vedoucí k vydání ratingu, který má být přejat, vykonávala ratingová agentura ze třetí země způsobem, jenž splňuje požadavky alespoň stejně přísné, jako jsou požadavky stanovené v článcích 6 až 12 s výjimkou článků 6a, 8a, 8b a 11a.

(*)           Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.“;

d)      v odstavci 4 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“.

5)           Článek 5 se mění takto:

a)      v odstavci 1 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“;

b)      v odstavci 6 se druhý pododstavec písm. b) nahrazuje tímto:

„b)     ratingové agentury v této třetí zemi jsou povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I s výjimkou článků 6a, 8a, 8b a 11a, a“;

c)      odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„Články 20, 23b a 24 se vztahují na certifikované ratingové agentury a jimi vydávané ratingy.“.

6)           Doplňují se nové články 5a a 5b, které znějí:

„Článek 5a

Nadměrné spoléhání finančních institucí na ratingy

Úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovské a investiční společnosti, správci alternativních investičních fondů a ústřední protistrany vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/201x ze dne xx. xxx 201x o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů[20] provádějí vlastní posouzení úvěrového rizika a nespoléhají se pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy. Příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito podniky pečlivě sledují přiměřenost postupů úvěrového hodnocení těchto podniků.

Článek 5b

Spoléhání evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika na ratingy

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (*) (EBA), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (**) (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy nebudou ve svých pokynech, doporučeních a návrzích technických norem odkazovat na ratingy, jestliže by tyto odkazy u příslušných orgánů nebo účastníků finančního trhu mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy. V souladu s tím a nejpozději do 31. prosince 2013 Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ve stávajících pokynech a doporučeních přezkoumají a případně odstraní všechny odkazy na ratingy.

Evropská rada pro systémová rizika zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (***) nebude ve svých varováních a doporučeních odkazovat na ratingy, jestliže by tyto odkazy mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy.

* Úř. věst. L , , s. .

** Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

*** Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.“

7)           V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Ratingová agentura přijme všechny nezbytné kroky, aby zajistila, že vydání ratingu nebo ratingového výhledu nebude ovlivněno žádným stávajícím nebo možným střetem zájmů ani obchodním vztahem, jehož stranou je ratingová agentura vydávající rating nebo ratingový výhled, její řídící pracovníci, ratingoví analytici, zaměstnanci, jiné fyzické osoby, které poskytují služby pro ratingovou agenturu nebo podle jejích příkazů, nebo jiná osoba s ní přímo nebo nepřímo spojená kontrolou.“

8)           Vkládají se články 6a a 6b, které znějí:

„Článek 6a

Střety zájmů týkající se investic do ratingových agentur

1. Akcionář nebo podílník ratingové agentury, který drží nejméně 5 % kapitálu nebo hlasovacích práv této agentury, nesmí

a)      držet podíl rovnající se nebo větší než 5 % kapitálu žádné jiné ratingové agentury. Tento zákaz neplatí pro podíly v programech diverzifikovaného kolektivního investování, včetně spravovaných fondů, jako jsou penzijní fondy nebo životní pojištění, za předpokladu, že podíly v programech diverzifikovaného kolektivního investování neumožňují vykonávat významný vliv na obchodní činnosti těchto programů;

b)      mít právo nebo pravomoc vykonávat 5 % nebo více hlasovacích práv v žádné jiné ratingové agentuře;

c)      mít právo nebo pravomoc jmenovat nebo odvolávat členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné jiné ratingové agentury;

d)      být členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné jiné ratingové agentury;

e)      mít pravomoc vykonávat nebo skutečně vykonávat dominantní vliv nebo kontrolu nad jinou ratingovou agenturou.

2. Tento článek se nepoužije na investice do jiných ratingových agentur, které patří do téže skupiny ratingových agentur.

Článek 6b

Maximální doba trvání smluvního vztahu s ratingovou agenturou

1. Jestliže ratingová agentura uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu na vydávání ratingů emitenta, nebude vydávat ratingy tohoto emitenta po dobu delší než tři roky.

2. Jestliže ratingová agentura uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu na vydávání ratingů dluhových nástrojů tohoto emitenta, platí toto:

a)      pokud jsou tyto ratingy vydány ve lhůtě delší než počáteční období dvanácti měsíců, avšak kratší než tři roky, ratingová agentura nevydá žádné další ratingy těchto dluhových nástrojů od okamžiku, kdy je ohodnoceno deset dluhových nástrojů;

b)      pokud je během počátečního období dvanácti měsíců vydáno nejméně deset ratingů, tato ratingová agentura nevydá po uplynutí tohoto období žádné další ratingy těchto dluhových nástrojů;

c)      pokud je vydáno méně než deset ratingů, ratingová agentura nevydá žádné další ratingy těchto dluhových nástrojů od okamžiku uplynutí lhůty tří let.

3. Pokud emitent uzavřel smlouvu na stejný předmět smlouvy s více než jednou ratingovou agenturou, vztahují se omezení stanovená v odstavcích 1 a 2 pouze na jednu z těchto agentur. Smluvní vztah žádné z těchto agentur s emitentem však nesmí přesáhnout dobu šesti let.

4. Ratingová agentura uvedená v odstavcích 1 až 3 neuzavře s emitentem ani s ním spřízněnými třetími osobami smlouvu na vydávání ratingů emitenta nebo jeho dluhových nástrojů po dobu čtyř let od konce maximální doby trvání smluvního vztahu uvedené v odstavcích 1 až 3.

První pododstavec se použije také na:

a)      ratingovou agenturu, která náleží do stejné skupiny ratingových agentur jako ratingová agentura uvedená v odstavcích 1 a 2;

b)      ratingovou agenturu, která je akcionářem nebo podílníkem ratingové agentury uvedené v odstavcích 1 a 2;

c)      ratingovou agenturu, v níž je akcionářem nebo podílníkem ratingová agentura uvedená v odstavcích 1 a 2.

5. Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na ratingy států.

6. Jestliže po uplynutí maximální doby trvání smluvního vztahu v souladu s pravidly uvedenými v odstavcích 1 a 2 nahradí ratingovou agenturu jiná ratingová agentura, odcházející ratingová agentura předá nastupující ratingové agentuře předávací dokumentaci. Tato dokumentace obsahuje důležité informace o hodnocené osobě a hodnocených dluhových nástrojích, jaké mohou být přiměřeně nezbytné pro zajištění srovnatelnosti s ratingy provedenými odcházející ratingovou agenturou.

Odcházející ratingová agentura musí být schopna prokázat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, že tyto informace byly nastupující ratingové agentuře poskytnuty.

7. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž se stanoví technické požadavky na obsah předávací dokumentace uvedené v odstavci 5.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

9)           V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.     Odměňování a hodnocení výkonu ratingových analytiků a osob schvalujících ratingy nebo ratingové výhledy nesmí záviset na výši příjmů, které ratingové agentuře plynou od hodnocených osob nebo spřízněných třetích osob.“

10)         Článek 8 se mění takto:

a)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.        Ratingová agentura přijímá, uplatňuje a prosazuje vhodná opatření k zajištění toho, aby ratingy a ratingové výhledy, které vydává, byly založeny na důkladné analýze veškerých informací, které má k dispozici a které jsou podle jejích metodik pro vydávání ratingů pro její analýzu relevantní. Přijme veškerá nezbytná opatření, aby informace, které při udělování ratingů a ratingových výhledů využívá, byly dostatečně kvalitní a pocházely ze spolehlivých zdrojů.“;

b)      v odstavci 5 se doplňuje druhý pododstavec:

„Ratingy států se přezkoumávají nejméně každých šest měsíců.“;

c)      vkládá se odstavec 5a:

„5a. Ratingová agentura, která zamýšlí změnit nebo používat případné nové ratingové metodiky, modely nebo základní ratingové předpoklady, na své webové stránce zveřejní navrhované změny nebo navrhované nové metodiky a vyzve zúčastněné osoby k podání připomínek ve lhůtě ne kratší než jeden měsíc, společně s podrobným vysvětlením důvodů pro navrhované změny nebo navrhované nové metodiky a jejich důsledků.

Po uplynutí lhůty pro podávání připomínek uvedené v prvním pododstavci ratingová agentura zamýšlené změny nebo navrhované nové metodiky oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

d)      odstavec 6 se mění takto:

i)        úvodní věta se nahrazuje tímto:

„6. Pokud po rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy uvedeném v čl. 22a odst. 3 dojde ke změně metodik, modelů nebo základních předpokladů používaných při ratingových činnostech, ratingová agentura:“;

ii)       vkládá se písmeno aa), které zní:

„aa)   ihned na svých webových stránkách zveřejní nové metodiky, společně s jejich podrobným vysvětlením;“;

e)      doplňuje se odstavec 7, který zní:

„7. Jestliže ratingová agentura zjistí chyby ve svých metodikách nebo v jejich uplatňování, neprodleně:

a)       oznámí tyto chyby Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a všem dotčeným hodnoceným osobám;

b)      zveřejní tyto chyby na svých webových stránkách;

c)       opraví tyto chyby v metodikách a

d)      použije opatření uvedená v odst. 6 písm. a) až c).“.

11)         Vkládají se články 8a a 8b, které znějí:

„Článek 8a

Informace o strukturovaných finančních nástrojích

1. Emitent, původce a sponzor strukturovaného finančního nástroje usazení v Unii jsou povinni zveřejnit podle odstavce 4 informace o úvěrové kvalitě a výkonnosti jednotlivých podkladových aktiv tohoto strukturovaného finančního nástroje, struktuře sekuritizační transakce, peněžních tocích a jakémkoli kolaterálu zajišťujícím sekuritizační expozici, jakož i jakékoliv informace, které jsou potřebné pro provedení komplexního a řádně podloženého zátěžového testu peněžních toků a hodnot kolaterálu zajišťujícího podkladové expozice.

2. Povinnost zveřejnit informace v souladu s odstavcem 1 nesmí být rozšířena na poskytování informací, které by měly za následek porušení zákonných ustanovení upravujících ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

3. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:

a)      informací, které jsou osoby uvedené v odstavci 1 povinny zveřejňovat, aby vyhověly povinnostem vyplývajícím z odstavce 1;

b)      frekvence aktualizací takových informací;

c)      předkládání informací pomocí standardizované předlohy pro zveřejňování informací.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřídí internetovou stránku pro zveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích v souladu s odstavcem 1.

Článek 8b

Dvojitý rating strukturovaných finančních nástrojů

1. Jestliže emitent nebo s ním spřízněná třetí osoba zamýšlí požádat o rating strukturovaného finančního nástroje, musí pověřit alespoň dvě ratingové agentury. Každá ratingová agentura poskytne svůj vlastní nezávislý rating.

2. Ratingové agentury pověřené emitentem či s ním spřízněnou třetí osobou podle odstavce 1 musí splňovat tyto podmínky:

a)      ratingové agentury nesmí patřit do stejné skupiny ratingových agentur;

b)      žádná z ratingových agentur nesmí být akcionářem nebo podílníkem žádné z ostatních ratingových agentur;

c)      žádná z ratingových agentur nesmí mít právo nebo pravomoc vykonávat hlasovací právo v žádné z ostatních ratingových agentur;

d)      žádná z ratingových agentur nesmí mít právo nebo pravomoc jmenovat či odvolávat členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné z ostatních ratingových agentur;

e)      žádný ze členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jedné ratingové agentury nesmí být členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné z ostatních ratingových agentur;

f)       žádná z ratingových agentur nesmí mít pravomoc vykonávat a ani skutečně nevykonává dominantní vliv nebo kontrolu nad žádnou z ostatních ratingových agentur.“

12)         V článku 10 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Ratingová agentura neselektivně a včas uveřejní každý rating nebo ratingový výhled i každé rozhodnutí o ukončení vydávání ratingu. V případě rozhodnutí o ukončení vydávání ratingu obsahuje uveřejněná informace také plné odůvodnění uvedeného rozhodnutí.

První pododstavec se vztahuje také na ratingy, které jsou distribuovány na základě předplatného.

2. Ratingové agentury zajistí, aby byly ratingy a ratingové výhledy prezentovány a zpracovávány v souladu s požadavky stanovenými v oddílu D přílohy I.“

13)         V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Každá registrovaná a každá certifikovaná ratingová agentura poskytne do centrálního archivu zřízeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy informace o své historické výkonnosti, včetně četnosti přechodu ratingů, a informace o ratingových hodnoceních vydaných v minulosti a jejich změnách. Ratingová agentura poskytuje informace do tohoto archivu na standardním formuláři, který poskytne Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zpřístupní tyto informace veřejnosti a každoročně zveřejní souhrnné informace o hlavních aspektech vývoje.“

14)         Vkládá se článek 11a, který zní:

„Článek 11a

Evropský ratingový index

1. Každá registrovaná a každá certifikovaná ratingová agentura poskytne při vydávání ratingu či ratingového výhledu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy ratingové informace včetně ratingu a výhledu hodnoceného nástroje, informace o druhu ratingu, druhu ratingové činnosti a datu a hodině zveřejnění. Poskytnutý rating je založen na harmonizované ratingové stupnici uvedené v čl. 21 odst. 4a písm. a).

2. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zavede evropský ratingový index, který bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto orgánu podle odstavce 1 a souhrnný ratingový index pro každý hodnocený dluhový nástroj. Index a jednotlivé ratingy budou zveřejňovány na webových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.“

15)         V čl. 14 odst. 1 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“.

16)         V článku 18 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Jakékoli rozhodnutí podle článku 16, 17 nebo 20 oznámí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, příslušným orgánům a odvětvovým příslušným orgánům.“

17)         V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje ratingovým agenturám poplatky v souladu s tímto nařízením a nařízením o poplatcích uvedeným v odstavci 2. Tyto poplatky plně pokrývají nezbytné výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy související s registrací a certifikací ratingových agentur a dohledem nad nimi a s náhradami veškerých nákladů, jež mohou vzniknout příslušným orgánům na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 30.“

18)         Článek 21 se mění takto:

a)      odstavec 4 se mění takto:

i)        úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem ohledně:“

ii)       písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)     obsahu a formátu pravidelného předkládání ratingových údajů, jež má Evropský orgán pro cenné papíry a trhy od registrovaných a certifikovaných ratingových agentur požadovat pro účely průběžného dohledu.“

iii)      za písmeno e) se doplňují pododstavce, které znějí:

„Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

b)      vkládá se odstavec 4a, který zní:

„4a. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a)       harmonizované standardní ratingové stupnice, kterou budou registrované a certifikované ratingové agentury používat podle článku 11a a která bude založena na metrickém měření úvěrových rizik, počtu ratingových kategorií a mezních hodnotách každé ratingové kategorie;

b)      obsahu a způsobu předkládání informací, včetně struktury, formátu, metody a lhůt, které budou ratingové agentury poskytovat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 11a odst. 1;

c)       obsahu a formátu pravidelného předkládání údajů o poplatcích, jež má Evropský orgán pro cenné papíry a trhy od ratingových agentur požadovat pro účely průběžného dohledu.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

c)      v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Tato zpráva rovněž posoudí míru koncentrace trhu, rizika plynoucí z vysoké koncentrace a dopad na celkovou stabilitu finančního odvětví.“

19)         Článek 22a se mění takto:

a)      nadpis článku se nahrazuje tímto:

„Posuzování ratingových metodik“

b)      vkládá se odstavec 3, který zní:

„3. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také ověřuje, zda zamýšlené změny ratingových metodik nahlášené ratingovou agenturou podle čl. 8 odst. 5a odpovídají kritériím stanoveným v čl. 8 odst. 3 podle upřesnění uvedeného v regulačních technických normách uvedených v čl. 21 odst. 4 písm. d). Ratingová agentura smí nové ratingové metodiky používat až poté, co Evropský orgán pro cenné papíry a trhy potvrdí jejich soulad s čl. 8 odst. 3.

[Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude moci uplatňovat pravomoci uvedené v prvním pododstavci od data vstupu regulačních technických norem uvedených v čl. 21 odst. 4 písm. d) nařízení č. 1060/2009 v platnost.]

V případě, že regulační technické normy uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. d) nebudou v platnosti, nemůže Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uplatňovat pravomoci uvedené v prvním pododstavci.“

20)         Za článek 35 se vkládá hlava IIIa, která zní:

„HLAVA IIIa

OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST RATINGOVÝCH AGENTUR

Článek 35a

Občanskoprávní odpovědnost

1. Jestliže se ratingová agentura záměrně či z hrubé nedbalosti dopustila kteréhokoliv z porušení jmenovaných v příloze III, jež má dopad na rating, na který se investor spolehl při nákupu hodnoceného nástroje, může takový investor na uvedenou ratingovou agenturu podat žalobu za škody mu způsobené.

2. Porušení se považuje za porušení ovlivňující rating tehdy, pokud rating vydaný ratingovou agenturou je odlišný od ratingu, který by byl vydán v případě, že by se ratingová agentura nedopustila uvedeného porušení.

3. Ratingová agentura jedná s hrubou nedbalostí, pokud vážně zanedbává povinnosti, které na ni klade toto nařízení.

4. Jestliže investor předloží fakta, ze kterých je možné odvodit, že se ratingová agentura dopustila jakéhokoliv z porušení uvedených v příloze III, je na ratingové agentuře, aby dokázala, že se porušení nedopustila nebo že dotyčné porušení nemělo na vydaný rating vliv.

5. Občanskoprávní odpovědnost uvedená v odstavci 1 nemůže být předem vyloučena nebo omezena dohodou. Jakákoliv doložka v takové dohodě, která by předem vylučovala či omezovala občanskoprávní odpovědnost, se považuje za neplatnou.“

21)         Článek 36a se mění takto:

a)      v odstavci 2 se písmena a) až e) nahrazují tímto:

„a)     v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 1 až 5, 11 až 15, 19, 20, 23, 26a až 26d, 28, 30, 32, 33, 35, 41, 43, 50 a 51 oddílu I přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 500 000 EUR, přičemž nepřesáhne 750 000 EUR;

b)      v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 6 až 8, 16 až 18, 21, 22, 24, 25, 27, 29, 31, 34, 37 až 40, 42, 45 až 49a, 52 a 54 oddílu I přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 300 000 EUR, přičemž nepřesáhne 450 000 EUR;

c)       v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 9, 10, 26, 26e, 36, 44 a 53 oddílu I přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 100 000 EUR, přičemž nepřesáhne 200 000 EUR;

d)      v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 1, 6, 7 a 8 a 9 oddílu II přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 50 000 EUR, přičemž nepřesáhne 150 000 EUR;

e)       v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 2, 3a, 3b, 4, 4a a 5 oddílu II přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 25 000 EUR, přičemž nepřesáhne 75 000 EUR;“

b)      v odstavci 2 se písmena g) a h) nahrazují tímto:

„g)     v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 1 až 3a a 11 oddílu III přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 150 000 EUR, přičemž nepřesáhne 300 000 EUR;

h)       v případech porušení povinnosti uvedených v bodech 4, 4a, 4b, 4c, 6, 8 a 10 oddílu III přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně 90 000 EUR, přičemž nepřesáhne 200 000 EUR;“

22)         V článku 38a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 6 třetím pododstavci, čl. 19 odst. 2, čl. 23e odst. 7 a článku 37 je svěřena Komisi na dobu čtyř let počínaje dnem 1. června 2011. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada v souladu s článkem 38b nezruší.“

23)         V článku 38b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 třetím pododstavci, čl. 19 odst. 2, čl. 23e odst. 7 a článku 37 kdykoli zrušit.“

24)         Článek 39 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Komise do 7. prosince 2012 vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení, včetně hodnocení spoléhání na ratingy v Unii, dopadu na úroveň koncentrace ratingového trhu, nákladů a přínosů tohoto nařízení a přiměřenosti odměňování ratingových agentur hodnoceným subjektem (model „rating placený emitentem“), a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.“

b)      doplňuje se odstavec 4, který zní:

„4. Komise do 1. července 2015 vyhodnotí situaci na ratingovém trhu, především možnost dostatečného výběru mezi ratingovými agenturami, aby bylo možné splnit požadavky stanovené v článcích 6b a 8b. V tomto hodnocení rovněž posoudí potřebu rozšířit působnost povinností stanovených v článku 8a na další finanční produkty včetně krytých dluhopisů.“

25)         Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

26)         Příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

27)         Příloha III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 2 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Pro účely posouzení ve smyslu čl. 4 odst. 3 písm. b) a čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce písm. b) nařízení (ES) č. 1060/2009, jehož předmětem je zjistit, zda jsou požadavky třetí země alespoň stejně přísné jako požadavky uvedené v článcích 6 až 12 uvedeného nařízení, se čl. 1 body 7), 9), 10), 12), 13) a 25) tohoto nařízení použijí ode dne 1. června 2014.

Pokud jde o akcionáře nebo podílníka ratingové agentury, který k 15. listopadu 2011 držel nejméně 5 % kapitálu více než jedné ratingové agentury, použije se čl. 1 bod 8) tohoto nařízení ve vztahu k článku 6a odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1060/2009 ode dne [1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu,

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)           Oddíl B se mění takto:

a)      bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.        Ratingová agentura zjišťuje, odstraňuje nebo řídí a jasně a zřetelně uveřejňuje veškeré skutečné nebo potenciální střety zájmů, které by mohly ovlivnit analýzy a úsudky jejích ratingových analytiků, zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které poskytují služby pro ratingovou agenturu nebo podle jejích příkazů, kteří se přímo podílejí na výkonu ratingových činností, a dále osob, které ratingy a ratingové výhledy schvalují.“;

b)      bod 3 se mění takto:

i)        úvodní věta prvního pododstavce se nahrazuje tímto:

„3.           Ratingová agentura nevydá rating nebo ratingový výhled za následujících okolností, nebo v případě stávajícího ratingu nebo ratingového výhledu neprodleně oznámí, že tento rating nebo ratingový výhled mohl být potenciálně ovlivněn následujícími okolnostmi:“

ii)       za písmeno a) se vkládá nové písmeno aa), které zní:

„aa)   akcionář nebo podílník ratingové agentury držící přímo nebo nepřímo 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s významným vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury přímo nebo nepřímo vlastní finanční nástroje hodnocené osoby nebo spřízněné třetí osoby nebo má jakýkoliv jiný přímý nebo nepřímý majetkový podíl na hodnocené osobě nebo třetí osobě, přičemž se nejedná o podíl na programech diverzifikovaného kolektivního investování, včetně spravovaných fondů, jako jsou penzijní fondy nebo životní pojištění, který jej nestaví do pozice s významným vlivem na obchodní činnosti programu;“

iii)      za písmeno b) se vkládá nové písmeno ba), které zní:

„ba)   úvěrový rating se vydává pro hodnocenou osobu nebo spřízněnou třetí osobu, které přímo nebo nepřímo drží 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury;“

iv)      za písmeno c) se vkládá nové písmeno ca), které zní:

„ca)   akcionář nebo podílník ratingové agentury držící přímo nebo nepřímo 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s významným vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury je členem správní nebo dozorčí rady hodnocené osoby nebo spřízněné třetí osoby;“

v)       druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Ratingová agentura rovněž ihned vyhodnotí, zda existují důvody pro nový rating nebo pro stažení stávajícího ratingu nebo ratingového výhledu.“;

c)      vkládá se nový bod 3a, který zní:

„3a.      Ratingová agentura zajistí, aby poplatky účtované klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech. Poplatky účtované za ratingové služby nezávisí na úrovni ratingu vydaného ratingovou agenturou nebo na jakémkoliv jiném výsledku nebo důsledku vykonané práce.“;

d)      v bodě 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.        Ratingová agentura ani jakákoliv osoba držící přímo nebo nepřímo nejméně 5 % kapitálu nebo hlasovacích práv ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s významným vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury nesmí poskytovat konzultační nebo poradenské služby hodnocené osobě nebo spřízněné třetí osobě ohledně podnikové nebo právní struktury, majetku, závazků nebo činností dané hodnocené osoby nebo spřízněné třetí osoby.“;

e)      bod 7 se mění takto:

i)        písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)     u každého rozhodnutí o ratingu a ratingovém výhledu totožnost ratingových analytiků podílejících se na stanovení ratingu nebo ratingového výhledu, totožnost osob, které rating nebo ratingový výhled schválily, informace ohledně toho, zda byl rating vyžádaný či nevyžádaný, a datum, kdy bylo ratingové hodnocení provedeno;“

ii)       písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)     záznamy dokumentující zavedené postupy a metodiky, jež ratingová agentura pro vypracování ratingů a ratingových výhledů použila;“

iii)      písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)     vnitřní záznamy a dokumenty, včetně neveřejných informací a pracovních dokumentů, které byly použity jako základ pro rozhodnutí o vydání ratingu a ratingového výhledu;“.

2)           Oddíl C se mění takto:

a)      v bodě 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„2.        Osoby uvedené v bodě 1 se nesmějí podílet na stanovení ratingu nebo ratingového výhledu hodnocené osoby ani je jakkoli ovlivňovat, pokud:“;

b)      v bodě 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)     nezpřístupňovaly žádné informace o ratingu, možném budoucím ratingu nebo ratingovém výhledu ratingové agentury, s výjimkou zpřístupnění hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě;“;

c)      bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.        Osoba uvedená v bodě 1 nesmí přijmout klíčovou vedoucí pozici v hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě dříve než po uplynutí šesti měsíců od vydání příslušného ratingu nebo ratingového výhledu.“;

d)      bod 8 se nahrazuje tímto:

„8.        Pro účely čl. 7 odst. 4:

a)       ratingové agentury zajistí, aby vedoucí ratingoví analytici nebyli zapojeni do výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob po dobu delší než čtyři roky;

b)      ratingové agentury jiné než ty, které pověřil emitent nebo s ním spřízněná třetí osoba, a všechny ratingové agentury vydávající ratingy států zajistí, aby:

i)        ratingoví analytici nebyli zapojeni do výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob po dobu delší než pět let;

ii)       osoby schvalující ratingy nebyly zapojeny do výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob po dobu delší než sedm let.

Doba, po jejímž uplynutí mohou být osoby uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) zapojeny do výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob podle uvedených písmen, nesmí být kratší než dva roky od konce období stanovených v těchto písmenech.“.

3)           Název oddílu D se nahrazuje tímto:

„Pravidla pro prezentaci ratingů a ratingových výhledů“

4)           Část I oddílu D se mění takto:

a)      bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.        Ratingová agentura zajistí, aby v ratingu a ratingovém výhledu bylo jasně a výrazně uvedeno jméno a pracovní zařazení vedoucího ratingového analytika v rámci dané ratingové činnosti a jméno a postavení osoby, která byla primárně odpovědná za schválení ratingu nebo ratingového výhledu.“;

b)      bod 2 se mění takto:

i)        písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)     byly uvedeny všechny důležité zdroje použité pro přípravu ratingu nebo ratingového výhledu, včetně hodnocené osoby nebo s ní spřízněné třetí osoby, spolu s údajem, zda byl rating nebo ratingový výhled před vydáním zpřístupněn hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě a zda byl po tomto zpřístupnění následně před vydáním změněn;“

ii)       písmena d) a e) se nahrazují tímto:

„d)     bylo jasně a výrazně uvedeno datum, kdy byl rating poprvé uveřejněn a kdy byl naposledy aktualizován, včetně případných ratingových výhledů;

e)       byla uvedena informace o tom, zda se rating týká nově vydaného finančního nástroje a zda ratingová agentura hodnotí tento finanční nástroj poprvé; a“

iii)      doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f)      v případě ratingového výhledu byl poskytnut časový horizont, během kterého se očekává změna ratingu.“;

c)      vkládá se nový bod 2a, který zní:

„2a.      Ratingová agentura uveřejní spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingu poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro vydávání ratingů, včetně simulací výjimečných zátěžových situací, které agentura při stanovování ratingů provádí, ratingových informací o analýze finančních toků, kterou provedla nebo o niž se opírá, a případně údaj o očekávané změně ratingu. Toto poučení bude jasné a snadno srozumitelné.“;

d)      bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.        Ratingová agentura informuje hodnocenou osobu v pracovní době hodnocené osoby a alespoň jeden celý pracovní den před zveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu. Tyto informace budou zahrnovat hlavní skutečnosti, na kterých je rating nebo výhled založen, aby měla hodnocená osoba možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby.“;

e)      v bodě 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.        Ratingová agentura při uveřejňování ratingů nebo ratingových výhledů jasně a výrazně uvede všechny znaky a všechna omezení daného ratingu nebo ratingového výhledu. Při uveřejňování každého ratingu nebo ratingového výhledu ratingová agentura zejména výrazně uvede, zda považuje kvalitu dostupných informací o hodnocené osobě za uspokojivou a v jakém rozsahu prověřila informace, které jí byly poskytnuty hodnocenou osobou nebo s ní spřízněnou třetí osobou. Jestliže se rating nebo výhled týká typu osoby nebo finančního nástroje, pro který jsou historické údaje omezené, ratingová agentura na viditelném místě jasně uvede omezení tohoto ratingu.“;

f)       v bodě 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.        Při oznámení ratingu nebo ratingového výhledu ratingová agentura vysvětlí v tiskových prohlášeních nebo zprávách klíčové prvky, na nichž je rating nebo ratingový výhled postaven.“;

g)      doplňuje se bod 6, který zní:

„6.        Ratingová agentura musí na svých internetových stránkách průběžně zveřejňovat informace o veškerých osobách nebo dluhových nástrojích jí předložených k úvodnímu posouzení nebo předběžnému ratingu. Toto uveřejnění bude provedeno bez ohledu na to, zda emitent s ratingovou agenturou uzavře smlouvu na konečný rating.“.

5)           V oddílu D části II se zrušují body 3 a 4.

6)           V oddílu D se doplňuje část III, která zní:

„III. Další povinnosti související s ratingem států

1. Vydá-li ratingová agentura rating států nebo související ratingový výhled, vydá spolu s ratingem nebo ratingovým výhledem podrobnou hodnotící zprávu vysvětlující veškeré předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti a jakékoliv jiné prvky, k nimž bylo při stanovení daného ratingu nebo výhledu přihlédnuto. Tato zpráva musí být jasná a snadno srozumitelná.

2. Hodnotící zpráva vydaná spolu se změnou dřívějšího ratingu státu nebo souvisejícího ratingového výhledu zahrnuje tyto prvky:

a)      podrobné hodnocení změn kvantitativního předpokladu dokládající důvody pro změnu ratingu a jejich relativní váhu. Podrobné hodnocení by mělo zahrnovat popis těchto prvků: národní důchod v přepočtu na 1 obyvatele, růst HDP, inflaci, rozpočtové saldo, vnější saldo, zahraniční dluh, ukazatel ekonomického rozvoje, ukazatel neplnění závazků a jakýkoliv jiný příslušný faktor, k němuž se přihlíží. To by mělo být doplněno relativní vahou každého faktoru;

b)      podrobné hodnocení změn kvalitativního předpokladu dokládající důvody pro změnu ratingu a jejich relativní váhu;

c)      podrobný popis rizik, omezení a nejasností týkajících se změny ratingu; a

d)      shrnutí zápisů ze schůze ratingového výboru, který rozhodl o změně ratingu.

3. Vydává-li ratingová agentura ratingy států nebo související ratingové výhledy, vydává je až po uzavření obchodování na obchodních místech zřízených v Unii a minimálně jednu hodinu před jejich otevřením. Oddíl D část I bod 3 zůstává beze změny.“

7)           V oddílu E se část I mění takto:

a)      bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.        pravidla ratingové agentury pro uveřejňování ratingů a dalších souvisejících sdělení včetně ratingových výhledů;“;

b)      bod 6 se nahrazuje tímto:

„6.        všechny zásadní změny svých systémů, zdrojů nebo postupů;“.

8)           V oddílu E se část II bod 2 první pododstavec mění takto:

a)      písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)     seznam poplatků účtovaných každému klientovi za individuální rating a veškeré doplňkové služby;“;

b)      vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa)   svoji cenovou politiku, včetně struktury poplatků a cenových kritérii ve vztahu k ratingům pro různé druhy aktiv;“.

9)           V oddílu E se část III mění takto:

a)      bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.        statistiku přidělení zaměstnanců na vypracování nových ratingů, přezkumy ratingů, hodnocení metodik a modelů a mezi vedoucí osoby a statistiku přidělení osob k výkonu ratingových činností s ohledem na různé druhy aktiv (podnikové nástroje – strukturované finanční produkty – státy);“;

b)      bod 7 se nahrazuje tímto:

„7. finanční informace o tržbách ratingové agentury, včetně celkového obratu, v členění na poplatky za rating a za doplňkové služby s úplným popisem obou, včetně tržeb z doplňkových služeb poskytnutých klientům ratingových služeb a přidělení poplatků k ratingům různých druhů aktiv. Informace o celkovém obratu zahrnují též zeměpisné rozdělení daného obratu na tržby vytvořené na území Unie a tržby vytvořené po celém světě;“.

PŘÍLOHA II

V bodě 1 přílohy II nařízení (ES) č. 1060/2009 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“.

PŘÍLOHA III

Příloha III nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)           Část I se mění takto:

a)      body 19, 20 a 21 se nahrazují tímto:

„19. Ratingová agentura porušuje čl. 6 odst. 2 ve spojení oddílem B bodem 1 přílohy I tím, že nezjišťuje, neodstraňuje nebo neřídí a jasně a zřetelně neuveřejňuje veškeré skutečné nebo potenciální střety zájmů, které by mohly ovlivnit analýzy a úsudky jejích ratingových analytiků, zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které poskytují služby ratingové agentuře nebo podle jejích příkazů, kteří se přímo podílejí na výkonu ratingových činností, či osob, které schvalují ratingy či ratingové výhledy.

20. Ratingová agentura porušuje čl. 6 odst. 2 ve spojení s oddílem B bodem 3 prvním pododstavcem přílohy I tím, že vydá rating nebo ratingový výhled v případech uvedených v prvním pododstavci zmíněného bodu nebo v případě stávajícího ratingu neprodleně neoznámí, že rating či ratingový výhled mohl být uvedenými případy potenciálně ovlivněn.

21. Ratingová agentura porušuje čl. 6 odst. 2 ve spojení s oddílem B bodem 3 druhým pododstavcem přílohy I tím, že ihned nevyhodnotí, zda existují důvody pro vydání nového ratingu nebo pro stažení stávajícího ratingu či ratingového výhledu.“;

b)      vkládají se nové body 26a až 26f, které znějí:

„26a. Ratingová agentura, která uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu o vydání ratingů emitenta, porušuje čl. 6b odst. 1 tím, že vydává ratingy tohoto emitenta po dobu delší než tři roky.

26b. Ratingová agentura, která uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu o vydání ratingů dluhových nástrojů emitenta, porušuje čl. 6b odst. 2 tím, že vydá ratingy na nejméně deset dluhových nástrojů téhož emitenta v době delší než 12 měsíců nebo vydává ratingy dluhových nástrojů emitenta po dobu delší než tři roky.

26c. Ratingová agentura, která uzavřela smlouvu s emitentem vedle nejméně jedné další ratingové agentury, porušuje čl. 6b odst. 3 tím, že má s emitentem smluvní vztah po dobu delší než šest let.

26d. Ratingová agentura, která uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu o vydání ratingu emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta, porušuje čl. 6b odst. 4 tím, že nedodrží zákaz vydávání ratingů emitenta nebo ratingů dluhových nástrojů emitenta po dobu čtyř let od skončení maximální doby trvání smluvního vztahu uvedené v čl. 6b odst. 1 až 3.

26e. Ratingová agentura, která uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu o vydání ratingu emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta, porušuje čl. 6b odst. 6 tím, že po skončení maximální doby trvání smluvního vztahu s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou neposkytne předávací dokumentaci s požadovanými údaji nové ratingové agentuře, která s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou uzavře smlouvu o vydání ratingu emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta.“;

c)      bod 33 se nahrazuje tímto:

„Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 3 ve spojení s oddílem C bodem 2 přílohy I tím, že nezajistí, aby se osoba uvedená v bodě 1 zmíněného oddílu nepodílela na stanovení ratingu nebo ratingového výhledu či je jakkoli neovlivňovala, jak stanoví bod 2 zmíněného oddílu.“;

d)      bod 36 se nahrazuje tímto:

„36. Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 3 ve spojení s oddílem C bodem 7 přílohy I tím, že nezajistí, aby osoba uvedená v oddíle C bodě 1 nepřijala klíčovou vedoucí pozici v hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě dříve než po uplynutí šesti měsíců od vydání příslušného ratingu či ratingového výhledu.“;

e)      body 38, 39 a 40 se nahrazují tímto:

„38. Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 prvním pododstavcem písm. b) podbodem i) přílohy I tím, že nezajistí, aby v případě, že poskytuje nevyžádané ratingy, ratingový analytik nebyl po dobu delší než pět let zapojen do výkonu ratingové činnosti týkající se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob.

39. Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 prvním pododstavcem písm. b) podbodem ii) přílohy I tím, že nezajistí, aby v případě, že poskytuje nevyžádané ratingy, osoba schvalující ratingy nebyla po dobu delší než sedm let zapojena do výkonu ratingové činnosti týkající se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob.

40. Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 druhým pododstavcem přílohy I tím, že nezajistí, aby osoba uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) zmíněného bodu nebyla zapojena do výkonu ratingových činností týkajících se hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob zmíněných v uvedených písmenech dříve než po uplynutí dvou let od konce období stanovených v uvedených písmenech.“;

f)       bod 42 se nahrazuje tímto:

„Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 2 tím, že nepřijímá, neuplatňuje a neprosazuje vhodná opatření k zajištění toho, aby ratingy a ratingové výhledy, které vydává, byly založeny na důkladné analýze veškerých informací, které má k dispozici a které jsou podle jejích metodik pro vydávání ratingů relevantní z hlediska prováděné analýzy.“;

g)      bod 46 se nahrazuje tímto:

„Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 5 první pododstavec první větu tím, že nesleduje své ratingy s výjimkou ratingů států nebo že své ratingy, s výjimkou ratingů států, a metodiky průběžně, nejméně však jednou ročně nepřezkoumává.“;

h)      vkládá se bod 46a, který zní:

„46a.    Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec ve spojení s čl. 8 odst. 5 prvním pododstavcem první větou tím, že nesleduje své ratingy států nebo že své ratingy států průběžně, nejméně však jednou za 6 měsíců nepřezkoumává.“;

i)       vkládá se bod 49a, který zní:

„49a. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 7 písm. c) ve spojení s čl. 8 odst. 6 písm. c) tím, že nevydá nový rating v případech, kdy vydání zmíněného ratingu ovlivnily chyby v metodice či jejím uplatňování.“.

2)           Část II se mění takto:

a)      vkládají se body 3a a 3b, které znějí:

„3a. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 5a druhý pododstavec tím, že neoznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zamýšlené změny ratingových metodik, modelů nebo klíčových předpokladů pro vydání ratingu nebo navrhované nové metodiky, modely či klíčové předpoklady pro vydání ratingu.

3b. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 7 písm. a) tím, že neoznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zjištěné chyby ve svých metodikách nebo jejich uplatňování.“;

b)      vkládá se bod 4a, který zní:

„4a. Ratingová agentura porušuje čl. 11a odst. 1 tím, že neposkytne požadované informace nebo je neposkytne v požadovaném formátu podle zmíněného odstavce.“.

3)           Část III se mění takto:

a)      vkládá se bod 3a, který zní:

„3a. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 5a druhý pododstavec tím, že na svých webových stránkách nezveřejní zamýšlené změny ratingových metodik, modelů nebo klíčových předpokladů pro vydání ratingu nebo navrhované nové metodiky, modely či klíčové předpoklady pro vydání ratingu společně s podrobným vysvětlením důvodů a důsledků navrhovaných změn.“;

b)      vkládají se body 4a, 4b a 4c, které znějí:

„4a. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 6 písm. aa) tím, že pokud zamýšlí použít nové metodiky, tyto nové metodiky ihned nezveřejní na svých webových stránkách spolu s podrobným vysvětlením.

4b. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 7 písm. a) tím, že neoznámí dotčeným hodnoceným osobám zjištěné chyby v metodikách či jejich uplatňování.

4c. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 7 písm. b) tím, že nezveřejní na svých webových stránkách zjištěné chyby v metodikách či jejich uplatňování.“;

c)      body 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6. Ratingová agentura porušuje čl. 10 odst. 2 ve spojení s oddílem D částí I bodem 1 nebo 2, bodem 2a, bodem 4 prvním pododstavcem či body 5 nebo 6 přílohy I nebo ve spojení s oddílem D částí II nebo III přílohy I tím, že při prezentaci ratingu či ratingového výhledu neposkytne informace požadované v uvedených ustanoveních.

7. Ratingová agentura porušuje čl. 10 odst. 2 ve spojení s oddílem D částí I bodem 3 přílohy I tím, že neinformuje hodnocenou osobu o vydání ratingu či ratingového výhledu v pracovní době hodnocené osoby nejméně jeden celý pracovní den před jejich vydáním.“.

[1]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 302, 17.11.2009.

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 145, 31.5.2011.

[3]               KOM(2010) 301 v konečném znění.

[4]               Dostupné na http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/cra_en.htm.

[5]               http://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=en&procnum=INI/2010/2302.

[6]               http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_101027.pdf.

[7]               Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, KOM(2011) 453 v konečném znění, předložený Komisí 20. července 2011. Viz čl. 77 písm. b).

[8]               Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating, KOM(2011) xxx v konečném znění, předložený Komisí 15. listopadu 2011.

[9]               Jako „lavinový efekt“ se označuje náhlé jednání spuštěné poklesem ratingu pod určitou hranici, kdy snížení ratingu u jednoho cenného papíru může mít nepřiměřený kaskádový účinek.

[10]             Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[11]             „1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje ratingovým agenturám poplatky v souladu s tímto nařízením a nařízením o poplatcích uvedeným v odstavci 2.  Tyto poplatky plně pokrývají výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 30.“

[12]               Úř. věst. C , , s.

[13]               Úř. věst. C , , s.

[14]               Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

[15]               Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 30.

[16]               2010/2302/INI.

[17]               Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

[18]               Úř. věst. C , , s.

[19]               2010/2302(INI).

[20]               Úř. věst. L … , s.