DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Strategie Evropa 2020 vyžaduje, aby „občané měli právo plně se účastnit jednotného trhu“, k čemuž „je nutné zvýšit jejich možnosti a důvěru, pokud jde o přeshraniční nakupování zboží a služeb“.

Je čím dál tím zjevnější, že v době, kdy Evropa potřebuje nové zdroje růstu, je spotřebitelská politika jednou z oblastí, která může přesvědčivě přispět ke splnění cílů strategie Evropa 2020. V Evropě je 500 milionů spotřebitelů a spotřebitelské výdaje činí 56 % HDP EU. Čím více spotřebitelů je schopno přijímat informovaná rozhodnutí, tím větší dopad mohou mít na posílení jednotného trhu a stimulaci růstu. Spotřebitelé požívající práv, kteří jsou dobře chráněni a schopni využívat výhod jednotného trhu, tudíž mohou být motorem inovace a růstu, budou-li požadovat hodnotu, kvalitu a služby. Podniky, které na to zareagují, budou v nejlepší pozici, aby dokázaly odolat tlaku celosvětového trhu.

Nejde jen o práva spotřebitelů, ale také o vybudování celkového prostředí, které spotřebitelům umožní tato práva využívat a mít z nich prospěch. Znamená to vybudovat rámec, ve kterém se spotřebitelé mohou spolehnout na základní předpoklad, že je v celé Evropě zajištěna bezpečnost a že existují nástroje, jež odhalí selhání norem a postupů a účinně je vyřeší. Znamená to vybudovat prostředí, ve kterém budou spotřebitelé díky vzdělávání, informacím a osvětě vědět, jak se pohybovat na jednotném trhu a využívat nejlepší nabídky výrobků a služeb. V neposlední řadě je zapotřebí, aby spotřebitelé mohli sebevědomě uplatňovat svá práva, která jim poskytuje EU, v celé Evropě a v případě problémů se mohli spolehnout na efektivní vymáhání uvedených práv a na snadný přístup k účinné nápravě.

Sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“[1] ze dne 29. června 2011 vyčlenilo na program Spotřebitelé na období 2014–2020 175 milionů EUR (ve stálých cenách z roku 2011).

V této souvislosti je cílem tohoto návrhu stanovit program Spotřebitelé na období 2014–2020 jakožto nástupce akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky na období 2007–2013.

Nový program Spotřebitelé bude podporovat obecný cíl budoucí spotřebitelské politiky, kterým je postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu. Evropská spotřebitelská politika podporuje a doplňuje vnitrostátní politiku tím, že se snaží zajistit, aby občané EU mohli plně využívat výhod jednotného trhu a aby při tom byla řádně chráněna jejich bezpečnost a hospodářské zájmy.

Využití obrovské hospodářské síly spotřebitelských výdajů (které představují 56 % HDP EU) významně přispěje ke splnění cíle EU, jímž je znovu podnítit růst.

· Obecné souvislosti

Hlavní problémy, které je potřeba řešit financováním akcí v rámci nového programu, jsou seskupeny do těchto čtyř kategorií:

i)          Bezpečnost: rozdíly mezi členskými státy ve vymáhání právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, přítomnost nebezpečných výrobků na jednotném trhu; rizika spojená s globalizací výrobního řetězce; bezpečnost služeb; neadekvátní koordinační struktura na úrovni EU, která by zajistila nejlepší hodnotu spolufinancování EU.

ii)         Informovanost a vzdělávání: nedostatek spolehlivých a kvalitních údajů a analýz k fungování jednotného trhu pro spotřebitele; nedostatečná kapacita spotřebitelských organizací, včetně nedostatku prostředků a odborných znalostí, zejména v nových členských státech; nedostatek transparentních, srovnatelných, spolehlivých a pro spotřebitele přehledných informací, zejména u přeshraničních případů; nedostatečné znalosti a chápání klíčových práv spotřebitelů a ochranných opatření ze strany spotřebitelů i maloobchodníků; neadekvátnost současných nástrojů EU pro vzdělávání spotřebitelů, zejména v souvislosti s vývojem v digitálním prostředí.

iii)         Práva a náprava: neoptimální ochrana práv spotřebitelů, zejména v přeshraničních situacích; nutnost dále zlepšit začleňování zájmů spotřebitelů do politik EU; problémy spotřebitelů při snaze domoci se nápravy, zejména přeshraničně.

iv)        Vymáhání práva: není plně využíván potenciál sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) (síť vnitrostátních donucovacích orgánů); nízké povědomí spotřebitelů o síti ESC (síť evropských spotřebitelských center) a nutnost posílit její účinnost.

Současně se svými čtyřmi prioritami, kterými jsou bezpečnost, informovanost a vzdělávání, práva a náprava a vymáhání práva, musí nový program vzít v úvahu nové společenské problémy, jež v posledních letech nabyly na důležitosti. Patří k nim: složitější rozhodování spotřebitelů, nutnost přejít k udržitelnějším způsobům spotřeby, příležitosti a hrozby, které přináší digitalizace, zvýšení sociálního vyloučení a počtu zranitelných spotřebitelů a stárnoucí obyvatelstvo.

· Zaměření akcí v rámci programu Spotřebitelé

I když problémů, které musí spotřebitelská politika řešit, je celá řada, poměrně malý rozměr programu Spotřebitelé znamená, že akce, jež mají být v rámci něj financovány, musí být zaměřeny na oblasti, kde může mít zásah na úrovni EU dopad a může přinést přidanou hodnotu. Existují tři druhy vybraných oblastí pro akci:

i)          Akce, které odpovídají zákonným povinnostem uloženým EU a členským státům Smlouvou a stávajícími acquis EU v oblasti ochrany spotřebitele:

– Financování správy a řádného fungování sítě RAPEX[2], sítě donucovacích orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a databází kosmetických přípravků.

ii)         Akce, které nejsou nebo by nemohly být prováděny na vnitrostátní úrovni jelikož svojí povahou spadají na úroveň EU:

– Pomoc spotřebitelům v přeshraničních záležitostech:

-        spolufinancováním provozu sítě evropských spotřebitelských center (ESC). Vnitrostátní orgány nebo spotřebitelské organizace obvykle nemohou poskytovat spotřebitelům rady a podporu v přeshraničních otázkách,

-        podporou vývoje celounijního systému řešení sporů on‑line, který by se zabýval také přeshraničními případy.

– Rozvoj spolupráce s mezinárodními partnery s cílem zabývat se dopadem globalizace výrobního řetězce na bezpečnost výrobků.

– Podpora získávání srovnatelných údajů o spotřebitelských trzích na úrovni EU pro porovnání členských států a jakožto vstupní údaje pro tvorbu politik na úrovni EU.

– Zajištění zastoupení zájmů spotřebitelů na úrovni EU finanční podporou spotřebitelských organizací na úrovni EU.

iii)         Akce, které doplňují a zvyšují účinnost opatření zavedených na vnitrostátní úrovni:

– Koordinace a spolufinancování společných akcí v oblasti bezpečnosti výrobků a vymáhání práv spotřebitelů.

– Podpora informačních kampaní ve spolupráci s členskými státy a jinými zúčastněnými stranami v oblasti spotřebitelských záležitostí a spolupráce se zprostředkovateli s cílem přispět k poskytování jasných, transparentních a spolehlivých informací spotřebitelům.

– Podpora odborného vzdělávání vnitrostátních spotřebitelských organizací, které by bylo na vnitrostátní úrovni bez úspor z rozsahu mnohem nákladnější.

– Poskytnutí platformy pro výměnu a sdílení správné praxe v oblasti vzdělávání spotřebitelů.

· Cíle návrhu

Úkolem programu Spotřebitelé je podporovat cíl politiky, kterým je postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu. Program tak učiní tím, že přispěje k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a organizování se za účelem ochrany svých zájmů. Program doplní, podpoří a bude sledovat politiky členských států.

Akce podpoří tyto čtyři specifické cíle:

i)          Bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé EU.

ii)         Informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím.

iii)         Práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů, zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů.

iv)        Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství.

Tyto cíle podporují záměry strategie Evropa 2020, pokud jde o růst a konkurenceschopnost. Integrují konkrétní témata strategie Evropa 2020, která se týkají digitální agendy (zajištění, aby digitalizace byla pro spotřebitele skutečně přínosem), udržitelného růstu (přechod k udržitelnějším způsobům spotřeby), sociálního začleňování (zohlednění zvláštní situace zranitelných spotřebitelů a potřeb stárnoucího obyvatelstva) a inteligentní regulace (sledování spotřebitelských trhů, jež pomůže koncipovat inteligentní a cílenou regulaci).

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Mezi květnem 2010 a únorem 2011 bylo provedeno hodnocení současného právního východiska akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013), v polovině období[3]. V této souvislosti byly akce prováděné v rámci současného programu konzultovány s hlavními zúčastněnými stranami (s vnitrostátními orgány členských států, které se podílejí na spotřebitelských politikách, se spotřebitelskými organizacemi v EU a jednotlivých státech a se zástupci obchodu).

Hodnocení zdůraznilo přidanou hodnotu programu navzdory skutečnosti, že evropská spotřebitelská politika je poměrně novou oblastí a že úroveň financování EU v rámci programu je poměrně nízká. Vyzdvihlo, že akce v rámci strategie a programů přispívají k cílům strategie Evropa 2020, mezi které patří inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Výsledky byly celkově kladné, zejména pokud jde o význam cílů programu, jeho dopadů a přidanou hodnotu. Hodnocení také dospělo k závěru, že program bude mít dlouhodobý dopad na ochranu spotřebitele. Vnitrostátní orgány obecně potvrdily, že strategie a program doplňují vnitrostátní spotřebitelské politiky. Hodnocení však dospělo k závěru, že současná strategie a program se pouze částečně zabývají nově se objevujícími sociálními a environmentálními problémy.

Kromě toho během přípravy nového programu Spotřebitelé proběhly následné diskuse se zúčastněnými stranami, zejména na spotřebitelském summitu 2011 v dubnu 2011 a v rámci spotřebitelských sítí: sítě vnitrostátních orgánů pro spotřebitelskou politiku, sítě vnitrostátních donucovacích orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) a Evropské poradní skupiny spotřebitelů, složené z evropských a vnitrostátních spotřebitelských organizací.

O příspěvky byly také požádány tři hlavní horizontální obchodní organizace (Evropská unie konfederací průmyslu a zaměstnavatelů, Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a EuroCommerce).

Navzdory rozdílnému zaměření příspěvky vnitrostátních orgánů a spotřebitelských organizací obecně podporovaly prioritní otázky navržené GŘ Sanco v souvislosti s programem. Obchodní organizace obecně souhlasily s prioritami navrženými Komisí a zdůraznily, že by mělo být dosaženo zdravé rovnováhy mezi ochranou spotřebitele a konkurenceschopností.

Kromě toho Evropský parlament v posledních letech zveřejnil řadu zpráv, které se přímo týkaly činností prováděných v rámci programu[4].

· Posouzení dopadů

Posouzení dopadů provedlo mezi únorem a červencem 2011 Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele. Jednalo se o čtyři varianty:

-           varianta 0 odpovídá financování naprostého minima akcí, které vyplývají ze zákonných povinností uložených Smlouvou a stávajícími acquis EU v oblasti ochrany spotřebitele,

-           varianta 1 odpovídá výchozímu scénáři. Tato varianta pokračuje s určitými úpravami ve většině akcí prováděných v rámci programu na období 2007–2013. Některé akce jsou podstatně zredukovány nebo se již neprovádí, protože již ztratily význam, a zavádějí se některé nové akce s omezenými ambicemi (například v oblasti nápravy). Tato varianta odpovídá stejnému nebo nižšímu rozpočtu, než jaký je stanovený v rámci současného programu,

-           varianta 2 odpovídá ambicióznějšímu přístupu v souladu s prioritami Komise (Evropa 2020, Akt o jednotném trhu) a průběžným úvahám o budoucnosti spotřebitelské politiky[5]. Roční rozpočet této varianty činí přibližně 25 milionů EUR,

-           varianta 3 by v porovnání se současným programem vyžadovala navýšení rozpočtu na další akce, jako jsou vývoj veřejné databáze o bezpečnosti spotřebních výrobků a náprava (zřízení fondu na podporu financování přeshraničních nápravných akcí).

V posouzení dopadů se dospělo k závěru, že z hlediska nákladů a přínosů je nejlepší varianta 2. Roční rozpočet v rámci této varianty by činil přibližně 25 milionů EUR, což je v souladu s navrhovaným rozpočtem vyčleněným na program Spotřebitelé ve sdělení Rozpočet – Evropa 2020 z června 2011.

· Zjednodušení procesu financování

Proces financování bude zjednodušen zejména využíváním dohod o partnerství a podporou poskytnutou koordinačnímu orgánu na úrovni EU pro dozor nad trhem v souvislosti s bezpečností[6].

V zájmu snížení administrativní zátěže bude posouzena možnost využívat, kde je to možné, paušální částky.

K zefektivnění postupů v rámci procesu financování by rovněž přispělo, pokud by se Komise rozhodla využít k provádění programu Spotřebitelé výkonnou agenturu.

· Přidaná hodnota akcí

Program podpoří cíle budoucí spotřebitelské politiky, která staví spotřebitele v EU do středu jednotného trhu. Přidaná hodnota akcí v rámci čtyř specifických cílů je shrnuta níže.

i)          Bezpečnost

V oblasti bezpečnosti přinášejí akce na úrovni EU a spolupráce prostřednictvím sítě podle směrnice o obecné bezpečnosti výrobků lepší výsledky než řada jednotlivých akcí členských států, neboť doplňují chybějící informace, mj. využíváním informací získaných jinými zeměmi, a zabraňují nesrovnalostem na jednotném trhu.

ii)         Informovanost a vzdělávání

Sledování spotřebitelských trhů pomáhá zjistit nedostatky na vnitrostátních trzích a překážky na jednotném trhu, které by mohly být odstraněny reformami, jež zlepší inovace a hospodářskou soutěž. Obecně musí být údaje dostatečně spolehlivé a reprezentativní, aby mohly být využívány nejen na úrovni EU, ale také na vnitrostátní úrovni, což by přineslo úspory z důvodu vyšší efektivity v celé EU a umožnilo srovnávání členských států.

Podpora silného a koherentního zastoupení hnutí spotřebitelů na úrovni EU pomáhá poskytnout více prostoru spotřebitelům při tvorbě politik EU, v rámci institucí EU i dialogu na úrovni EU. Zajišťuje také přímá práva a podporu obzvláště slabým organizacím v nových členských státech. Akce v oblasti budování kapacit pro vnitrostátní spotřebitelské organizace podporují rozvoj nadnárodních sítí mezi účastníky, mj. sítí pro instruktáž a vzájemné hodnocení.

Iniciativy EU v oblasti informovanosti a vzdělávání spotřebitelů zvyšují jejich znalosti a důvěru při přeshraničních transakcích, a tak podporují dokončení jednotného trhu. Usnadňují sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a přispějí k vytvoření koherentního a autoritativního zdroje informací/vzdělávání na úrovni EU.

iii)         Práva a náprava

Alternativní řešení sporů (ADR) nabídne levný, rychlý a snadný způsob, jak se domoci nápravy v celé EU, což zajistí rovné podmínky. ADR je klíčovým opatřením v Aktu o jednotném trhu. Vytvoření celounijního systému řešení sporů on-line povede ke koordinovanému přístupu, který přinese úspory z rozsahu a součinnost.

iv)        Vymáhání práva

Síť evropských spotřebitelských center přispívá k dokončení jednotného trhu poskytováním rad a podpory spotřebitelům v přeshraničních otázkách, což vnitrostátní orgány a spotřebitelské organizace velice často dělat nemohou. Koordinovaná společná donucovací opatření se sítí pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele sestávající z vnitrostátních donucovacích orgánů, jako například „zásahy“, jsou velmi účinným způsobem řešení otázek s přeshraničním rozměrem EU.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh vychází z článku 169 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Předmětem opatření přijatých podle článku 169 SFEU by měla být podpora zájmů spotřebitelů a vysoká úroveň ochrany spotřebitele. Tento návrh se zavazuje finančně podporovat akce EU a členských států zaměřené na ochranu bezpečnosti spotřebitelů, zlepšení jejich přístupu k informacím a další posílení jejich práv. Volba článku 169 SFEU jakožto právního východiska je tedy odůvodněna cílem i obsahem návrhu. Tento návrh má být přijat řádným legislativním postupem po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem.

4.           DOPAD NA ROZPOČET

Finanční prostředky na provádění programu v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 budou činit 197 milionů EUR v současných cenách. To odpovídá navrhovanému rozpočtu vyčleněnému na program Spotřebitelé ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ z června 2011.

2011/0340 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o programu Spotřebitelé na období 2014–2020

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 169 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[9] vyžaduje, aby občané měli právo plně se účastnit jednotného trhu, k čemuž je nutné zvýšit jejich možnosti a důvěru, pokud jde o přeshraniční nakupování zboží a služeb, zejména prostřednictvím internetu.

(2) Unie by měla přispět k postavení spotřebitelů do středu vnitřního trhu podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla řádně chráněna jejich bezpečnost a hospodářské zájmy prostřednictvím konkrétních akcí.

(3) Toto nařízení bere v úvahu ekonomické, sociální a technické prostředí a nově se objevující průvodní problémy. Akce financované v rámci tohoto programu budou usilovat zejména o řešení otázek spojených s globalizací, digitalizací, potřebou přejít k udržitelnějším způsobům spotřeby, stárnutím obyvatelstva, sociálním vyloučením a s problémem zranitelných spotřebitelů. V souladu s článkem 12 SFEU by se začlenění zájmů spotřebitelů do všech unijních politik mělo stát významnou prioritou. Koordinace s dalšími politikami a programy Unie plní zásadní úlohu při zajištění plného zohledňování zájmů spotřebitelů v ostatních politikách. Aby se podpořila součinnost a předešlo se duplicitě, měly by další fondy a programy Unie poskytnout finanční podporu na začlenění zájmů spotřebitelů do svých příslušných oblastí.

(4) Tyto akce by měly být stanoveny v programu Spotřebitelé na období 2014–2020 (dále jen „program“), který poskytne rámec pro financování akcí Unie. V souladu s článkem 49 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[10], toto nařízení stanoví právní základ pro akci a provádění programu. Toto nařízení staví na akcích financovaných podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013)[11], a dále v nich pokračuje.

(5) Je důležité zlepšit ochranu spotřebitele. K dosažení tohoto obecného cíle by měly být stanoveny specifické cíle, pokud jde o bezpečnost, informovanost a vzdělávání spotřebitelů, práva a nápravu a vymáhání práv spotřebitelů. Hodnota a dopad opatření přijatých v rámci programu by měly být pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Pro účely hodnocení spotřebitelské politiky je potřeba stanovit ukazatele.

(6) Je nezbytné stanovit způsobilé akce, kterými má být uvedených cílů dosaženo.

(7) Je zapotřebí vymezit kategorie potenciálních příjemců způsobilých získat granty.

(8) Program by měl trvat sedm let, aby jeho délka byla v souladu s trváním víceletého finančního rámce stanoveného v článku 1 nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(9) Toto nařízení by mělo stanovit finanční krytí, které platí pro celou dobu trvání programu a které představuje hlavní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody ze dne XX.YY.201Y mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech, rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[12].

(10) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) stanoví pro oblast ochrany spotřebitele spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen „země ESVO/EHP“), na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit opatření pro zpřístupnění programu pro další země, zejména země sousedící s Evropskou unií a země, které podaly žádost o přistoupení, kandidátské země nebo země přistupující k Evropské unii.

(11) V souvislosti s prováděním programu by měla být v příslušných případech podporována spolupráce se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s přihlédnutím k jakýmkoliv případným dohodám mezi těmito zeměmi a Unií.

(12) Za účelem změn některých prvků tohoto nařízení, které nejsou zásadního charakteru, by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU přenesena pravomoc přijímat akty v souvislosti s přizpůsobením ukazatelů stanovených v příloze II. Je zvlášť důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Až bude Komise připravovat a vypracovávat akty v přenesené pravomoci, měla by zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(13) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[13]. Vzhledem k tomu, že program nestanoví kritéria pro bezpečnost výrobků, ale je zaměřen na poskytování finanční podpory nástrojům na provádění politiky v oblasti bezpečnosti výrobků, a vzhledem k poměrně nízké dotčené částce je vhodné uplatnit poradní postup.

(14) Je vhodné zajistit přechod mezi akčním programem Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) a tímto programem, a to zejména s ohledem na pokračování víceletých opatření, jakož i na hodnocení úspěchů a oblastí předchozího programu, jež vyžadují větší pozornost. Ode dne 1. ledna 2021 by měly prostředky na technickou a administrativní pomoc v případě potřeby pokrývat výdaje na řízení akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2020.

(15) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, a lze jich tedy z důvodu větších možností akce Unie v oblasti účinné a efektivní ochrany zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů občanů lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(16) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013), by tudíž mělo být zrušeno.

(17) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zavedení

Tímto nařízením se zavádí víceletý program Spotřebitelé na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, dále jen „program“.

Článek 2

Obecný cíl

Úkolem programu je podporovat cíl politiky, kterým je postavit spotřebitele požívajícího práv do středu vnitřního trhu. Program tak učiní tím, že přispěje k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podporování jejich práva na informace, vzdělávání a organizování se za účelem ochrany svých zájmů. Program doplní, podpoří a bude sledovat politiky členských států.

Článek 3

Specifické cíle a ukazatele

1.           Obecného cíle podle článku 2 se dosahuje prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)           Cíl 1 – bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé Unie.

Tento cíl bude měřen zejména podle činnosti systému EU pro rychlou výměnu informací o nebezpečných spotřebních výrobcích (RAPEX).

b)           Cíl 2 – informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím.

c)           Cíl 3 – práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů, zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů.

Tento cíl bude měřen zejména podle využívání alternativního řešení sporů k řešení přeshraničních sporů a podle činnosti celounijního systému řešení sporů on-line.

d)           Cíl 4 – vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství.

Tento cíl bude měřen zejména podle úrovně toku informací a spolupráce v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a podle činnosti evropských spotřebitelských center.

2.           Popis ukazatelů je stanoven v příloze II.

3.           Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem přizpůsobení ukazatelů stanovených v příloze II.

Článek 4

Způsobilé akce

Specifických cílů uvedených v článku 3 se dosahuje prostřednictvím akcí stanovených v tomto seznamu a v souladu s prioritami stanovenými v ročních pracovních programech uvedených v článku 12:

a)           v rámci cíle 1 – bezpečnost:

(1) vědecké poradenství a analýza rizik v souvislosti se zdravím a bezpečností spotřebitelů, pokud jde o nepotravinářské výrobky a služby, včetně podpory úkolů nezávislých vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise č. 2008/721/ES o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí[14];

(2) koordinace dozoru nad trhem a donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků[15] a akcí na zlepšení bezpečnosti spotřebitelských služeb;

(3) správa a další vývoj databází kosmetických přípravků;

b)           v rámci cíle 2 – informovanost a vzdělávání:

(4)     budování datové základny pro tvorbu politik v oblastech, které se týkají spotřebitelů;

(5)     podpora spotřebitelských organizací;

(6)     větší zprůhlednění spotřebitelských trhů a informování spotřebitelů;

(7)     zlepšení vzdělávání spotřebitelů;

c)           v rámci cíle 3 – práva a náprava:

(8)     příprava právních předpisů o ochraně spotřebitele a jiných regulačních iniciativ Komisí, sledování jejich provádění členskými státy, následné hodnocení jejich dopadu a podpora společných regulačních a samoregulační iniciativ;

(9)     usnadnění přístupu spotřebitelů k mechanismům řešení sporů, zejména k systémům alternativního řešení sporů včetně on‑line systémů, a sledování jejich fungování a účinnosti, rovněž prostřednictvím vývoje a správy příslušných informačních nástrojů;

d)           v rámci cíle 4 – vymáhání práva:

(10)   koordinace dohledu a donucovacích opatření v souvislosti s nařízením (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele[16];

(11)   finanční příspěvky na společné akce s veřejnými nebo neziskovými subjekty, které vytvářejí sítě na úrovni Unie poskytující informace a pomoc spotřebitelům s cílem pomoci jim při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů, včetně systémů mimosoudního řešení sporů on-line (síť evropských spotřebitelských center).

Podrobnější popis možného obsahu uvedených akcí obsahuje příloha I.

Článek 5

Příjemci způsobilí získat granty

1.           Granty na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie mohou být poskytnuty evropským spotřebitelským organizacím, které splňují všechny tyto podmínky:

a)           jsou nevládní, neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů v Unii;

b)           nejméně v polovině členských států jsou pověřeny zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie organizacemi, které zastupují spotřebitele v souladu s vnitrostátními předpisy nebo postupy a působí na regionální nebo celostátní úrovni.

2.           Granty na fungování mezinárodních subjektů, které podporují zásady a politiky, jež přispívají k cílům programu, mohou být poskytnuty organizacím, které splňují všechny tyto podmínky:

a)           jsou nevládní, neziskové, nezávislé na podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů;

b)           vykonávají všechny tyto činnosti: představují pro zástupce spotřebitelů z Unie a třetích zemí formální mechanismus pro přispívání k politickým diskusím a k politikám, pořádají schůzky s politickými činiteli a regulačními orgány na podporu a prosazování zájmů spotřebitelů u orgánů veřejné moci, označují společné spotřebitelské záležitosti a problémy, podporují názory spotřebitelů v rámci dvoustranných vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, přispívají k výměně a šíření odborných znalostí a vědomostí v souvislosti se spotřebitelskými záležitostmi v Unii a v třetích zemích a vypracovávají politická doporučení.

3.           Granty na fungování subjektů na úrovni Unie zřízených za účelem koordinace donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků mohou být poskytnuty subjektům uznaným za tímto účelem právními předpisy Unie.

4.           Granty na akce celounijních subjektů na vypracování kodexů chování, osvědčených postupů a pokynů pro srovnání cen, jakosti výrobků a udržitelnosti mohou být poskytnuty subjektům, které splňují všechny tyto podmínky:

a)           jsou nevládní, neziskové a nezávislé na výrobcích zboží a poskytovatelích služeb, nejsou ve střetu zájmů a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zájmů spotřebitelů;

b)           působí alespoň v polovině členských států.

5.           Granty na akce orgánů členských států zodpovědných za ochranu spotřebitele a odpovídajících orgánů třetích zemí mohou být poskytnuty orgánům oznámeným členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení Komisi v souladu s nařízením (ES) č. 2006/2004 či směrnicí 2001/95/ES.

6.           Granty pro úředníky zabývající se vymáháním práva z členských států a třetích zemí mohou být poskytnuty úředníkům z orgánů oznámených členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení Evropské komisi pro účely nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2001/95/ES.

7.           Granty na akce mohou být poskytnuty veřejnému orgánu nebo neziskovému subjektu vybranému transparentním postupem a určenému členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení. Určený subjekt musí být součástí unijní sítě, která poskytuje informace a pomoc spotřebitelům při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů (síť evropských spotřebitelských center).

8.           Granty na akce mohou být poskytnuty subjektům zabývajícím se stížnostmi zřízeným a působícím v Unii a v zemích Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, jež jsou zodpovědné za sběr stížností spotřebitelů, snahu stížnosti vyřešit, poskytování poradenství nebo za podávání informací spotřebitelům o stížnostech nebo dotazech a které v rámci stížností nebo dotazů spotřebitele na obchodníka jednají jako třetí strana. Tyto subjekty nezahrnují mechanismy zabývající se stížnostmi spotřebitelů provozované obchodníky, v jejichž rámci se dotazy a stížnosti vyřizují přímo se spotřebitelem, ani mechanismy, které poskytují služby zabývající se stížnostmi provozované obchodníkem nebo v jeho zastoupení.

Článek 6

Finanční rámec

Finanční krytí pro provádění programu činí 197 000 000 EUR v současných cenách.

Článek 7

Účast třetích zemí v programu

Účast v programu je otevřena pro účast:

a)           zemí Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)           třetích zemí, zejména přistupujících a kandidátských zemí i potenciálních kandidátských zemí a zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách.

Článek 8

Typy podpůrných opatření a maximální úroveň spolufinancování

1.           V souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou mít finanční příspěvky Unie podobu grantů nebo veřejných zakázek nebo jakýchkoliv jiných podpůrných opatření potřebných k dosažení cílů uvedených v článcích 2 a 3.

2.           Granty Unie a jejich odpovídající maximální výše:

a)      granty na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie, vymezené v čl. 5 odst. 1, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

b)      granty na fungování mezinárodních subjektů, které podporují zásady a politiky, jež přispívají k cílům programu, vymezené v čl. 5 odst. 2, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

c)      granty na fungování subjektů na úrovni Unie zřízených za účelem koordinace donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků a uznaných za tímto účelem právními předpisy Unie, vymezené v čl. 5 odst. 3, nepřesahující 95 % způsobilých nákladů;

d)      granty na akce celounijních subjektů na vypracování kodexů chování, osvědčených postupů a pokynů pro srovnání cen, jakosti výrobků a udržitelnosti, vymezené v čl. 5 odst. 4, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

e)      granty na akce orgánů členských států zodpovědných za ochranu spotřebitele a odpovídajících orgánů v třetích zemích účastnících se v souladu s článkem 7, vymezené v čl. 5 odst. 5, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů, kromě akcí výjimečné užitečnosti vymezených v ročních pracovních programech, u nichž příspěvek Unie na náklady nesmí překročit 70 %;

f)       granty na výměny úředníků zabývajících se vymáháním práva z členských států a třetích zemí účastnících se v souladu s článkem 7, vymezené v čl. 5 odst. 6, pokrývající příspěvky na cestu a pobyt;

g)      granty na akce subjektů určených orgány členských států zodpovědnými za ochranu spotřebitele a rovnocennými orgány v třetích zemích účastnících se v souladu s článkem 7, vymezené v čl. 5 odst. 7, nepřesahující 70 % způsobilých nákladů;

h)      granty na akce vnitrostátních subjektů zabývajících se stížnostmi spotřebitelů, vymezené v čl. 5 odst. 8, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů.

Článek 9

Administrativní a technická pomoc

Finanční příspěvek na program může rovněž pokrývat výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení programu a plnění jeho cílů; zejména výdaje související s průzkumy, schůzkami s odborníky, informačními a komunikačními akcemi, včetně vnitřní komunikace týkající se politických priorit Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, a rovněž veškeré další výdaje na technickou a administrativní pomoc, jež vznikly Komisi při řízení programu.

Článek 10

Způsoby provádění

Komise provádí program prostřednictvím způsobů řízení uvedených v článku 53 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 11

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost mezi programem a dalšími příslušnými unijními politikami, nástroji a akcemi.

Článek 12

Roční pracovní programy

Komise bude provádět program přijímáním ročních pracovních programů v podobě prováděcích aktů, které uvedou prvky stanovené v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, a zejména:

a)      prováděcí priority a akce, jež mají být uskutečněny, včetně přidělení finančních zdrojů;

b)      základní kritéria pro výběr a pro poskytnutí grantu, která se použijí pro výběr návrhů, jež obdrží finanční příspěvky;

c)      časový rozvrh plánovaných výzev k předkládání nabídek a výzev k předkládání návrhů;

d)      v příslušných případech povolení využívat paušální částky, standardní sazebníky jednotkových nákladů nebo financování pevnou sazbou v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002;

e)      kritéria pro posouzení, zda se jedná o případ výjimečné prospěšnosti.

Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 16.

Článek 13

Hodnocení a šíření výsledků

1.           Na žádost Komise poskytnou členské státy Komisi informace o provádění a dopadu tohoto programu.

2.           Nejpozději v polovině roku 2018 sestaví Komise hodnotící zprávu o splnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), o účinnosti využívání zdrojů a o evropské přidané hodnotě programu s ohledem na rozhodnutí o obnovení, úpravě, nebo pozastavení opatření. Hodnocení se bude dále zabývat prostorem pro zjednodušení, vnitřní a vnější soudržností programu, přetrvávající důležitostí všech cílů a příspěvkem opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Rovněž vezme v úvahu výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejícího programu.

Hodnocení dlouhodobějších dopadů a udržitelnosti účinků programu by mělo sloužit jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení, úpravě, nebo pozastavení následujícího programu.

3.           Komise zveřejní výsledky akcí uskutečněných podle tohoto nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a v případě zjištění nesrovnalostí zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, v souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96[17], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu o financování ze strany Unie.

Aniž je dotčen první a druhý pododstavec, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí..

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v článku 3 je svěřeno Komisi na dobu trvání programu na období 2014–2020.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.           Článek 6 rozhodnutí č. 1926/2006/ES se nadále použije na akce upravené uvedeným rozhodnutím, které nebyly dokončeny do 31. prosince 2013. Finanční příspěvek na program může tudíž zahrnovat rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1926/2006/ES a programem.

2.           S cílem umožnit řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2020, mohou být v případě potřeby do rozpočtu po roce 2020 zapsány prostředky na krytí výdajů stanovených v článku 9.

Článek 18

Zrušení

Rozhodnutí č. 1926/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I – Typy akcí

Cíl I – Bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé EU

1.           Vědecké poradenství a analýza rizik v souvislosti se zdravím a bezpečností spotřebitelů, pokud jde o nepotravinářské výrobky a služby

Podpora činností nezávislých vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise 2004/210/ES o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí[18].

2.           Koordinace dozoru nad trhem a donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a akcí na zlepšení bezpečnosti spotřebitelských služeb:

a)           vývoj a správa nástrojů informačních technologií (např. databází, informačních a komunikačních systémů);

b)           organizace seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků působících v oblasti rizik a vymáhání práva na poli bezpečnosti výrobků;

c)           výměny úředníků zabývajících se vymáháním práva a odborné vzdělávání;

d)           zvláštní akce společné spolupráce v oblasti bezpečnosti nepotravinářských spotřebních výrobků a služeb podle směrnice 2001/95/ES;

e)           sledování a hodnocení bezpečnosti nepotravinářských výrobků a služeb, včetně znalostní základny pro další normy nebo stanovení dalších bezpečnostních měřítek;

f)            administrativní spolupráce a spolupráce při vymáhání práva se třetími zeměmi, které nespadají do článku 7;

g)           podpora orgánů uznávaných právními předpisy Unie pro koordinaci donucovacích opatření mezi členskými státy.

3.           Správa a další vývoj databází kosmetických přípravků

a)           Správa oznamovacího portálu pro kosmetické přípravky zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích[19];

b)           správa databáze přísad v kosmetických přípravcích v rámci podpory provádění nařízení (ES) č. 1223/2009.

Cíl II – Informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím

4.           Budování datové základny pro tvorbu politik v oblastech, které se týkají spotřebitelů,

Vytvoření datové základny pro rozvoj spotřebitelské politiky a začlenění zájmů spotřebitelů do ostatních unijních politik, včetně:

a)           celounijních studií a analýzy spotřebitelů a spotřebitelských trhů;

b)           vývoje a správy databází;

c)           zpracování a analýzy vnitrostátních statistických a jiných příslušných podkladů. Sběr vnitrostátních údajů a ukazatelů cen, stížností, vymáhání práva, nápravy atd. bude vyvinut ve spolupráci s vnitrostátními zúčastněnými stranami.

5.           Podpora spotřebitelských organizací

a)           Finanční příspěvky na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie, které zastupují zájmy spotřebitelů podle ustanovení čl. 5 odst. 1;

b)           budování kapacit regionálních, národních a evropských spotřebitelských organizací, především prostřednictvím odborného vzdělávání pracovníků a výměny osvědčených postupů a zkušeností, a to zejména se zaměřením na spotřebitelské organizace v členských státech, které vykazují poměrně nízkou úroveň důvěry a povědomí spotřebitelů, jak dokládá sledování spotřebitelských trhů a spotřebitelského prostředí v členských státech;

c)           podpora mezinárodních subjektů, jež prosazují zásady a politiky, které jsou v souladu s cíli programu.

6.           Větší zprůhlednění spotřebitelských trhů a informování spotřebitelů

a)           Osvětové kampaně o otázkách, které se dotýkají spotřebitelů, mj. prostřednictvím společných akcí s členskými státy;

b)           akce, které více zprůhledňují spotřebitelské trhy, pokud jde např. o finanční produkty pro drobné klienty, energii, digitální služby, telekomunikace nebo dopravu;

c)           akce, které zlepšují přístup spotřebitelů k příslušným informacím o výrobcích a trzích;

d)           akce, které zlepšují přístup spotřebitelů k informacím o udržitelné spotřebě zboží a služeb;

e)           podpora akcí, které se týkají spotřebitelské politiky Unie, pořádaných předsednictvím Unie na témata, jež jsou v souladu se stanovenými politickými prioritami Unie;

f)            finanční příspěvky vnitrostátním subjektům zabývajícím se stížnostmi na pomoc týkající se používání harmonizované metodiky pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů za účelem sběru a hlášení stížností spotřebitelů;

g)           podpora celounijních subjektů za účelem vypracování kodexů chování / osvědčených postupů / pokynů pro porovnání cen/jakosti/udržitelnosti;

h)           podpora komunikace o spotřebitelských záležitostech, včetně podpory sdělovacích prostředků, aby se posílila práva spotřebitelů a jejich vymáhání.

7.           Zlepšení vzdělávání spotřebitelů

a)           Vývoj interaktivní platformy pro výměnu osvědčených postupů a materiálů pro vzdělávání spotřebitelů zaměřených na klíčové cílové skupiny, zejména mladé spotřebitele, v součinnosti s evropským programem financování vzdělávání a odborné přípravy;

b)           vývoj vzdělávacích opatření a materiálů např. o právech spotřebitelů včetně přeshraničních otázek, zdraví, bezpečnosti, právních předpisů Unie v oblasti ochrany spotřebitele, udržitelné spotřeby nebo finanční gramotnosti.

Cíl III – Práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů

8.           Příprava, posuzování provádění, sledování, hodnocení, provádění a vymáhání legislativy v oblasti ochrany spotřebitele a jiných regulačních iniciativ členskými státy a podpora společných regulačních a samoregulačních iniciativ, včetně

a)           studií, hodnocení ex ante a ex post, posouzení dopadů, veřejných konzultací a hodnocení stávajících právních předpisů;

b)           seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků;

c)           vývoje a správy snadno a veřejně přístupných databází, které se týkají provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany spotřebitele;

d)           hodnocení akcí prováděných v rámci programu.

9.           Usnadnění přístupu spotřebitelů k mechanismům řešení sporů, zejména k systémům alternativního řešení sporů včetně on‑line systémů, a sledování jejich fungování a účinnosti, rovněž prostřednictvím vývoje a správy příslušných informačních nástrojů

a)           Vývoj a správa informačních nástrojů;

b)           podpora vývoje celounijního systému řešení sporů on-line a jeho správa, včetně přidružených služeb, jako je překlad.

Cíl IV – Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

10.         Koordinace dohledu a donucovacích opatření v souvislosti s nařízením (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, včetně

a)           vývoje a správy nástrojů informačních technologií (např. databází, informačních a komunikačních systémů);

b)           akcí zaměřených na zlepšení spolupráce mezi orgány a koordinace sledování a vymáhání práva, jako jsou výměny úředníků působících v oblasti vymáhání práva, společné činnosti a odborné vzdělávání úředníků v této oblasti a členů soudních orgánů;

c)           organizace seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků působících v oblasti vymáhání práva;

d)           administrativní spolupráce a spolupráce při vymáhání práva se třetími zeměmi, které se programu neúčastní.

11.         Finanční příspěvky na společné akce s veřejnými nebo neziskovými subjekty, které vytvářejí sítě na úrovni Společenství poskytující informace a pomoc spotřebitelům s cílem pomoci jim při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů, včetně systémů mimosoudního řešení sporů on-line (síť evropských spotřebitelských center), včetně

vývoje a správy nástrojů informačních technologií (např. databází, informačních a komunikačních systémů) potřebných k řádnému fungování sítě evropských spotřebitelských center.

Tento seznam lze doplnit o další akce podobného typu a s podobným dopadem, které usilují o cíle uvedené v článku 3.

PŘÍLOHA II

Ukazatele podle článku 3 programu Spotřebitelé

Cíl 1:    Bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé EU

Ukazatel || Zdroj || Současná situace || Cíl

% oznámení v systému RAPEX zahrnujících alespoň jednu reakci (dalších členských států) || RAPEX || 43 % (843 oznámení) v roce 2010 || Zvýšení o 10 % za 7 let

Poměr počtu reakcí / počtu oznámení (vážná rizika)* || RAPEX || 1,07 v roce 2010 || Zvýšení o 15 % za 7 let

* Oznámení obvykle vyvolá několik reakcí od orgánů z jiných členských států.

Cíl 2:    Informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím

Ukazatel || Zdroj || Současná situace || Cíl

Počet subjektů zabývajících se stížnostmi, které předložily stížnosti evropskému systému pro registraci stížností spotřebitelů || Evropský systém registrace stížností spotřebitelů || Není k dispozici || 60 % subjektů zabývajících se stížnostmi za 7 let

Důvěra v přeshraniční transakce – % spotřebitelů, kteří spíše důvěřují nebo důvěřují internetovým nákupům od prodejců z jiného členského státu || Eurobarometr o spotřebitelích || 37 % v roce 2010 || 50 % za 7 let

Cíl 3:    Práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů

Ukazatel || Zdroj || Současná situace || Cíl

% přeshraničních případů postoupených ESC do ADR || Výroční zpráva ESC || 9 % v roce 2010 || 50 % za 7 let

Počet případů, kterými se zabýval celounijní systém řešení sporů on-line || || 17 500 (stížnosti, které obdržela ESC v souvislosti s elektronickými obchodními transakcemi) v roce 2010 || 38 500 (+120 %) za 7 let

Cíl 4:    Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

Ukazatel || Zdroj || Současná situace || Cíl

Úroveň toku informací a spolupráce v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC): - počet žádostí o výměnu informací mezi orgány CPC, - počet žádostí o donucovací opatření mezi orgány CPC, - počet upozornění v rámci sítě CPC, || Databáze sítě CPC (systém pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPCS)) || Průměry přepočtené na roční základ za období 2007–2010 129 142 63 || - zvýšení o 40 % za 7 let - zvýšení o 40 % za 7 let - zvýšení o 30 % za 7 let

Počet kontaktů evropských spotřebitelských center (ESC) se spotřebiteli || Zpráva ESC || 71 000 v roce 2010 || Zvýšení o 50 % za 7 let

Tyto ukazatele lze doplnit o obecné kontextové ukazatele.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[20]

Spotřebitelská politika

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[21]

þ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Úkolem programu Spotřebitelé je podporovat cíl politiky, kterým je postavit spotřebitele požívajícího práv do středu jednotného trhu. Program tak učiní tím, že přispěje k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a organizování se za účelem ochrany svých zájmů. Program doplní, podpoří a bude sledovat politiky členských států.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé EU

Příslušné aktivity ABM/ABB

Spotřebitelská politika

Specifický cíl č. 2

Informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím

Příslušné aktivity ABM/ABB

Spotřebitelská politika

Specifický cíl č. 3

Práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů

Příslušné aktivity ABM/ABB

Spotřebitelská politika

Specifický cíl č. 4

Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

Příslušné aktivity ABM/ABB

Spotřebitelská politika

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Příjemci programu budou spotřebitelé, vnitrostátní orgány pověřené ochranou spotřebitele a spotřebitelské organizace a souborným cílem programu je zlepšit situaci spotřebitelů v celé EU.

Program nabídne podporu spotřebitelským organizacím na úrovni EU i jednotlivých států, jakož i vnitrostátním orgánům členských států pověřeným bezpečností výrobků a vymáháním práva.

Program bude také ve skutečnosti přínosem pro podniky s dobrou pověstí, jelikož účinná spotřebitelská politika podporuje řádné fungování jednotného trhu, odměňuje nejkonkurenceschopnější společnosti a vyřazuje nepoctivé podnikatele. Spotřebitelé požívající práv jsou motorem inovací, a spotřebitelská politika bude tudíž podporovat inovační podniky. A konečně, hospodářské subjekty budou těžit z rovných podmínek založených na jasných pravidlech a lépe koordinovaném vymáhání práva. V této souvislosti program přispěje ke stimulaci hospodářského růstu.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Cíl 1:  Bezpečnost: upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé EU

- % oznámení v systému RAPEX zahrnujících alespoň jednu reakci (dalších členských států), - poměr počtu reakcí / počtu oznámení (vážná rizika)

Cíl 2:  Informovanost a vzdělávání: zlepšit vzdělávání, informovanost a povědomí spotřebitelů o jejich právech, vytvářet datovou základnu pro spotřebitelskou politiku a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím

- počet subjektů zabývajících se stížnostmi, které předložily stížnosti evropskému systému pro registraci stížností spotřebitelů,

- důvěra v přeshraniční transakce – % spotřebitelů, kteří spíše důvěřují nebo důvěřují internetovým nákupům od prodejců z jiné země EU.

Tento ukazatel byl zařazen orientačně, jelikož neexistuje zjevně lepší alternativa. V budoucnu bude pravděpodobně pozměněn/doplněn.

Cíl 3:  Práva a náprava: upevnit práva spotřebitelů zejména prostřednictvím regulačních akcí a zlepšením přístupu k nápravě včetně alternativního řešení sporů

- % přeshraničních případů postoupených evropskými spotřebitelskými centry (ESC) do ADR,

- počet případů, kterými se zabýval celounijní systém řešení sporů on-line.

Cíl 4:  Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

- úroveň toku informací a spolupráce v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC):

- počet žádostí o výměnu informací mezi orgány CPC,

- počet žádostí o donucovací opatření mezi orgány CPC,

- počet upozornění v rámci sítě CPC,

- počet kontaktů evropských spotřebitelských center (ESC) se spotřebiteli.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Program Spotřebitelé na období po roce 2013 (dále jen „program“) podpoří provádění akcí Komise v oblasti spotřebitelské politiky od roku 2014 dále. Staví na výsledcích dosažených současným programem (2007–2013).

Nový program bude podporovat budoucí spotřebitelskou politiku, která staví občany EU jakožto spotřebitele požívající práv do středu jednotného trhu, a doplní iniciativy, jež se zaměřují na stranu nabídky.

Je zapotřebí určitá návaznost mezi současným a budoucím programem v souladu s výsledky hodnocení strategie a programu na období 2007–2013 v polovině období, které zdůrazňuje, že tato politika je na úrovni EU poměrně mladá a že pro dosažení dopadu je klíčová návaznost.

Zároveň nabyly na významu nové společenské problémy, jako je složitější rozhodování (informační přetížení, větší zodpovědnost přesunutá na spotřebitele po liberalizaci, sofistikované výrobky, služby a reklama), nutnost přejít k udržitelnějším způsobům spotřeby, příležitosti a hrozby, které přináší rozvoj digitalizace, zvýšení sociálního vyloučení a počtu zranitelných spotřebitelů a stárnoucí obyvatelstvo.

Hlavní problémy, které má financování akcí řešit, se týkají bezpečnosti, informovanosti a vzdělávání; práv a nápravy; a vymáhání práva, jak je popsáno v důvodové zprávě.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přidaná hodnota ze zapojení EU je popsána v důvodové zprávě.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení programu na období 2004–2007 ex post zdůrazňuje přidanou hodnotu programu stejně jako hodnocení programu na období 2007–2013 (a Strategie spotřebitelské politiky) v polovině období navzdory skutečnosti, že evropská spotřebitelská politika je poměrně novou oblastí a že úroveň financování EU v rámci programu je poměrně nízká. Vyzdvihuje, že akce v rámci strategie a programů přispívají k cílům strategie Evropa 2020, mezi které patří inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Výsledky jsou celkově kladné, pokud jde o význam cílů strategie a programu, jejich dopadů a přidanou hodnotu. Hodnocení také dospělo k závěru, že program bude mít dlouhodobý dopad na ochranu spotřebitele.

Z hodnocení vychází najevo určitý rozdílný pohled vnitrostátních orgánů a spotřebitelských organizací na strategii a program, kdy vnitrostátní orgány vnímají úspěchy strategie a programů příznivěji (celkově 88 % vnitrostátních orgánů a 82 % spotřebitelských organizací se domnívá, že současná strategie představuje pro iniciativy EU v oblasti spotřebitelské politiky velký nebo středně velký (středně pozitivní) přínos).

Vnitrostátní orgány obecně potvrzují, že strategie a program doplňují vnitrostátní spotřebitelskou politiku.

Hodnocení však dospělo k závěru, že současná strategie a program se pouze částečně zabývají nově se objevujícími sociálními a environmentálními problémy.

Konkrétní hodnocení zvláštních akcí prováděných v rámci programu:

i)        Bezpečnost:

-        v oblasti bezpečnosti výrobků se zvýšila koordinace mezi orgány dozoru nad trhem. Zpráva doporučuje další posílení dozoru a vymáhání práva prostřednictvím systému RAPEX s cílem zabývat se mezinárodním rozměrem bezpečnosti výrobků a využít nové technologie.

ii)       Informovanost a vzdělávání spotřebitelů:

-        sledování spotřebitelských trhů, hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích a hloubkové studie trhu sehrály významnou úlohu při podpoře spotřebitelské politiky. Hrají zásadní úlohu v řádném začleňování zájmů spotřebitelů do příslušných politik EU a v navrhování účinných právních předpisů. Zpráva také navrhuje dále pracovat na pochopení skutečného chování spotřebitelů,

-        pokrok ve vzdělávání spotřebitelů je proměnlivý, zejména u portálu Dolceta, kde panuje problém související s definicí cílových adresátů. Zpráva navrhuje konsolidovat vzdělávací nástroje, lépe vymezit cílové adresáty, obsah a šíření portálu Dolceta a usilovat o součinnost s vnitrostátními školními osnovami,

-        podpora poskytovaná programem spotřebitelským organizacím na úrovni EU i jednotlivých států byla hodnocena příznivě. Úloha organizací na úrovni EU je chápána jako zásadní pro zajištění zastoupení zájmů spotřebitelů při tvorbě politik EU. Zpráva navrhuje pokračovat v odborném vzdělávání (budování kapacit) poskytovaném vnitrostátním spotřebitelským organizacím a posoudit možnost poskytování kurzů na vnitrostátní úrovni.

iii)      Práva spotřebitelů a náprava:

-        zpráva upozorňuje na přidanou hodnotu spojenou s větší úrovní harmonizace způsobenou legislativním vývojem, a to jak ukončeným, tak stále probíhajícím,

-        programy a strategie jsou stále úspěšnější v začleňování spotřebitelské politiky do příslušných politik EU. Zpráva navrhuje pokračovat v úsilí v této oblasti a řešit nově se objevující problémy, jako jsou otázky spojené s digitalizací, přechod k udržitelnějším způsobům spotřeby nebo zranitelnost spotřebitelů způsobená krizí. Vyzývá také, aby byla zúčastněným stranám objasněna úloha různých útvarů Komise ve spotřebitelských záležitostech,

-        přístup spotřebitelů k nápravě zůstává problémem. Zpráva hovoří o nutnosti učinit pokrok v této otázce a zvýšit povědomí spotřebitelů o opravných prostředcích.

iv)      Vymáhání práva:

-        v rámci strategie a programů byla posílena přeshraniční spolupráce na vymáhání práva prostřednictvím sítě donucovacích orgánů (síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC)) a koordinovaných akcí, jako jsou „zásahy“. Zpráva navrhuje další zvýšení koordinace v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezi donucovacími orgány,

-        strategie a programy poskytují stále větší podporu spotřebitelům, kteří hledají radu v přeshraničních sporech prostřednictvím sítě evropských spotřebitelských center (síť ESC). Zpráva však navrhuje jejich větší zviditelnění, a tedy zvýšení povědomí spotřebitelů.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Provázanost se strategií Evropa 2020 a se stěžejními iniciativami

Strategie Evropa 2020 vyžaduje, aby „občané měli právo plně se účastnit jednotného trhu“, k čemuž „je nutné zvýšit jejich možnosti a důvěru, pokud jde o přeshraniční nakupování zboží a služeb, zejména prostřednictvím internetu“.

Pouze informovaní spotřebitelé požívající práv jsou schopni si zvolit to, co je nejlepší pro ně i pro zdravé hospodářství, a to prostřednictvím intenzivnější hospodářské soutěže, inovací a integrace jednotného trhu, čímž podpoří souborný cíl strategie Evropa 2020. Využití obrovské hospodářské síly spotřebitelských výdajů (které představují 56 % HDP EU) významně přispěje ke splnění cíle EU, jímž je znovu podnítit růst. To potvrzuje roční analýza růstu pro rok 2011, která za jeden z motivačních faktorů růstu označuje lepší podmínky spotřebitele. Spotřebitelská politika pomáhá spotřebitelům orientovat se v rozsáhlé nabídce, čímž podporuje podniky, které jsou výkonnější a inovativnější.

Spotřebitelská politika klíčovým způsobem přispěje ke stěžejní iniciativě Digitální agenda (bezpečné služby a trhy s digitálním obsahem bez hranic, přístup, počítačová gramotnost), k sociálnímu začlenění (zohlední situaci zranitelnějších spotřebitelů), k udržitelnému růstu (udržitelná spotřeba) a k významu inteligentní regulace (sledování spotřebitelských trhů jako základ pro koncipování účinných a cílených politik).

Provázanost s Aktem o jednotném trhu a jinými iniciativami

Montiho zpráva o nové strategii pro jednotný trh tvrdí, že „ústředním bodem další fáze jednotného trhu by měli být spotřebitelé a jejich blaho“. Zdůrazňuje význam poskytnutí práv spotřebitelům, založení politik na podkladech, odhalování trhů, které neplní své povinnosti vůči spotřebitelům, vytvoření jednotného digitálního trhu, nápravy (prostřednictvím alternativního řešení sporů a hromadných žalob), bezpečnosti výrobků a normalizace.

Akt o jednotném trhu zdůrazňuje řadu těchto spotřebitelských záležitostí, zejména nápravu (jako strategickou iniciativu), bezpečnost výrobků a vývoj nástrojů na řešení problémů.

Zpráva o občanství za rok 2010, předložená jako iniciativa doplňující Akt o jednotném trhu, označuje za překážky naplnění evropského občanství mj. neexistenci jednotného souboru pravidel ochrany spotřebitele, nedostatečné povědomí o stávajících opravných prostředcích a nedostatečné opravné prostředky.

Evropský parlament vydal v roce 2010 několik zpráv včetně doporučení o budoucnosti spotřebitelské politiky:

Grechova zpráva vyzývá k celostnímu přístupu, který postaví zájmy spotřebitelů do středu jednotného trhu. Zpráva mj. zdůrazňuje význam datové základny a sledování trhu, otázku bezpečnosti výrobků a služeb, významnou úlohu spotřebitelských organizací, zlepšení kapacity mechanismů pro řešení problémů, začlenění zájmů spotřebitelů do příslušných politik a právních předpisů EU, ochranu spotřebitele v oblasti finančních služeb, nápravu a informovanost spotřebitelů.

Zpráva poslankyně Hedhové zdůrazňuje význam datové základny (srovnávacího přehledu, studií, stížností) a vymáhání v oblasti spotřebitelského práva a bezpečnosti výrobků (včetně ADR, zásahů a potřeby zdrojů pro síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a ESC). Zdůrazňuje také nutnost zahrnout zájmy spotřebitelů do všech politik EU, žádá Komisi, aby zveřejnila výroční zprávu o této otázce, a vyzdvihuje úlohu spotřebitelských organizací, nutnost rozvíjet vzdělávání spotřebitelů (včetně dospělých), informovanost spotřebitelů (mj. prostřednictvím internetových portálů a oslovování zranitelných spotřebitelů) a nutnost podporovat udržitelnou spotřebu.

V oblasti bezpečnosti výrobků zpráva poslankyně Schaldemoseové (2011) vyzývá členské státy a Komisi, aby použily adekvátní zdroje na činnosti spojené s účinným dozorem nad trhem, a zdůrazňuje, že pokud by dozor nad trhem selhal, mohlo by dojít k narušení hospodářské soutěže, ohrožení bezpečnosti spotřebitelů a podkopání důvěry spotřebitelů v jednotný trh. Zpráva také vyzývá Komisi, aby dále financovala společné akce dozoru nad trhem a přidělila dostatečné zdroje na finanční podporu vytvoření platformy a/nebo organizace, která by prosazovala rozšířenou koordinaci mezi členskými státy. Zpráva také naléhá na Komisi, aby vytvořila veřejnou informační databázi o bezpečnosti spotřebních výrobků, včetně platformy pro stížnosti.

Ariasova zpráva (2010) o elektronickém obchodu zdůraznila význam posílení důvěry spotřebitelů v této oblasti.

V souvislosti s debatou o Aktu o jednotném trhu zpráva poslankyně Kalnieteové „o správě a partnerství na jednotném trhu“ zdůraznila význam budoucího návrhu alternativního řešení sporů (ADR).

A konečně, Parlament připravuje na říjen zprávu z vlastního podnětu o budoucí spotřebitelské politice (zpravodajové: Eva-Britt Svenssonová / Kyriakos Triantaphyllides).

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ  Návrh/podnět s platností od [01/01]2014 do [31/12]2020

– þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 v prostředcích na platby

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[22]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– þ  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[23]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Výkonná agentura EAHC: V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[24], pověřila Komise[25] Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele plněním úkolů správy akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky na období 2007–2013. Komise může tedy rozhodnout, že Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele pověří také plněním úkolů správy programu Spotřebitelé na období 2014–2020.

Společné řízení: má podporovat pracovní skupinu OECD pro bezpečnost výrobků.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Program předpokládá, že Komise informuje výbor členských států o akcích, kterými se provádí program.

Program předpokládá, že nejpozději v polovině roku 2018 sestaví Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření, o účinnosti využívání zdrojů a o evropské přidané hodnotě s ohledem na rozhodnutí o obnovení, úpravě, nebo pozastavení opatření.

Kromě toho by hodnocení dlouhodobějších dopadů a udržitelnosti účinků programu Spotřebitelé mělo sloužit jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení, úpravě, nebo pozastavení následujícího programu.

Také hodnocení současného programu (2007–2013) ex post, které je naplánováno do konce roku 2015, poskytne užitečné prvky k plnění programu na období 2014–2020.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Plnění rozpočtu zahrnuje přidělování smluv o službách a grantů.

Granty budou udělovány na podpůrné činnosti hlavně orgánům členských států a veřejným orgánům nebo neziskovým subjektům určeným a spolufinancovaným členskými státy. Doba provádění dotovaných projektů činí obvykle jeden až dva roky. Roční počet grantových dohod je omezený a týká se rozpočtu ve výši asi 13 milionů EUR ročně.

Smlouvy o službách budou uzavírány zejména na studie, sběr údajů, hodnocení, odborné vzdělávání, informační kampaně, informační a komunikační služby, správu vybavení atd. Dodavatelé budou hlavně instituty, laboratoře, poradenské firmy a jiné soukromé společnosti, řada z nich malé a střední podniky. Průměrný roční rozpočet na smlouvy se odhaduje přibližně na 12 milionů EUR; počet jednotlivých smluv se v současnosti stanovil přibližně na 25 ročně.

Hlavní rizika jsou:

· riziko nízké kvality vybraných projektů a špatného technického provedení projektu, které by mohlo snížit dopad programů; kvůli neadekvátním výběrovým řízením nedostatek odborných znalostí nebo nedostatečné sledování,

· riziko neúčinného nebo neekonomického využívání udělených finančních prostředků jak u grantů (složité proplácení skutečných způsobilých nákladů spojené s omezenými možnostmi dokumentární kontroly způsobilých nákladů), tak u veřejných zakázek (někdy omezený počet hospodářských poskytovatelů s požadovanými specializovanými znalostmi, což s sebou nese nedostatečné možnosti porovnat cenové nabídky),

· riziko poškození dobré pověsti Komise, bude-li odhalen podvod nebo trestná činnost; kvůli poměrně velkému počtu různorodých dodavatelů a příjemců, kdy každý z nich provozuje vlastní kontrolní systém, svým rozsahem často poměrně malý, poskytují vnitřní kontrolní systémy třetích stran pouze částečné ujištění.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Rozpočet bude plněn prostřednictvím centralizovaného přímého řízení, i když části prováděcích úkolů v rámci programu by mohly být svěřeny stávající výkonné agentuře EAHC. Tato agentura vytvořila svůj vlastní vnitřní kontrolní systém, dohlíží na ni GŘ SANCO a její audit provádí interní auditor Komise i Účetní dvůr.

GŘ SANCO i EAHC zavedly vnitřní postupy zaměřené na rizika uvedená výše. Vnitřní postupy jsou plně v souladu s finančním nařízením a zahrnují nákladově efektivní prvky. V rámci toho se GŘ SANCO nadále zabývá možnostmi, jak zlepšit řízení a zvýšit zjednodušení. Kontrolní rámec se vyznačuje těmito hlavními rysy:

· Charakteristika procesu výběru projektů: Každá výzva k předkládání návrhů / nabídek vychází z ročního pracovního programu přijatého Komisí. V rámci každé výzvy jsou zveřejněna kritéria vyloučení, výběru a udělení pro výběr návrhů/nabídek. Hodnotící výbor vyhodnotí každý návrh/nabídku podle těchto kritérií, přičemž dodržuje zásady nezávislosti, průhlednosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace.

· Externí komunikační strategie: GŘ SANCO má dobře vypracovanou komunikační strategii, která usiluje o to, aby dodavatelé/příjemci plně pochopili smluvní požadavky a ustanovení. Využívají se tyto prostředky: internetová stránka programu na portálu EUROPA, informační schůzky s příjemci/dodavateli, rozsáhlé pokyny, „časté otázky“ a asistenční služba.

· Kontroly před uskutečněním projektů a během něj:

– GŘ SANCO i EAHC používají vzorové grantové dohody a smlouvy o službách doporučené Komisí. Stanoví řadu kontrolních ustanovení, například osvědčení o auditu, finanční záruky, audity na místě i inspekce prováděné úřadem OLAF. Budou zjednodušena pravidla, která upravují způsobilost nákladů, například využitím paušálních částek u omezeného počtu kategorií nákladů. To také pomůže lépe soustředit prověrky a kontroly. Očekává se, že zavedení dohod o partnerství zlepší pracovní vztahy s příjemci a zvýší pochopení pravidel způsobilosti,

– všichni zaměstnanci podepisují kodex řádného úředního chování zaměstnanců ve vztazích s veřejností. Zaměstnanci, kteří se podílejí na výběrovém řízení nebo na řízení grantových dohod / smluv, také podepisují prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni a využívají sítě k výměně osvědčených postupů,

– pokud jde o technické plnění projektu, jsou v pravidelných intervalech prováděny dokumentární kontroly na základě zpráv dodavatele o technickém pokroku; kromě toho jsou případ od případu plánovány schůzky s dodavateli a návštěvy na místě,

– finanční postupy GŘ SANCO i EAHC podporují informační nástroje Komise a je zde vysoký stupeň oddělení funkcí: všechny finanční transakce spojené se smlouvami / grantovými dohodami předtím, než je podepíší schvalující osoby zodpovědné za danou činnost, ověří dvě nezávislé osoby. Zahájení a ověřování operací provádí různí zaměstnanci působící v dané oblasti politiky. Platby jsou uskutečňovány na základě řady předem vymezených podkladových dokumentů, jako jsou schválené technické zprávy a ověřené žádosti o proplacení nákladů a faktury. U vzorku transakcí provádí ústřední finanční jednotka dokumentární ověření ex ante druhého stupně; případ od případu lze také před závěrečnou platbou provést finanční kontrolu ex ante na místě.

· Kontroly na konci projektu: GŘ SANCO i EAHC mají centralizovaný auditní tým, který na místě ověřuje způsobilost žádostí o proplacení nákladů. Cílem těchto kontrol je zabránit závažným chybám týkajícím se zákonnosti a správnosti finančních transakcí, odhalit je a napravit je. S cílem dosáhnout vysokého dopadu kontrol musí výběr dodavatelů, u kterých má být proveden audit, a) kombinovat výběr založený na rizicích s namátkovým výběrem a b) věnovat během auditu na místě, kdykoliv je to možné, pozornost provozním aspektům.

Náklady a přínosy kontrol: Správní a kontrolní opatření programu jsou navržena na základě předchozích zkušeností: v uplynulých třech letech zajišťoval zavedený vnitřní kontrolní systém průměrnou míru zbytkových chyb nižší než 2 % a soulad s grantovými a zadávacími řízeními stanovenými ve finančním nařízení. To jsou dva hlavní „cíle kontroly“ jak předchozího, tak nového programu na ochranu spotřebitele.

Jelikož se hlavní rysy nového programu výrazně neliší od programu předchozího, má se za to, že rizika spojená s uskutečněním programu zůstanou poměrně stabilní. Proto se plánuje pokračování v zavedených správních a kontrolních opatřeních; nicméně co nejdříve a v co největším rozsahu budou zavedena další zjednodušení, která by umožnilo nové finanční nařízení. Náklady na řízení uvedené ve finančním výkazu (část 3.2.1) činí 12,5 milionu EUR na finanční prostředky v objemu 197,2 milionu EUR spravované od roku 2014 do roku 2020; to vede k poměru „náklady na řízení ke spravovaným finančním prostředkům“ ve výši asi 6,4 %, což by mělo být vnímáno v souvislosti s oblastí politiky, která není zaměřena na výdaje jako jiné politiky EU.

Díky kombinaci grantů a veřejných zakázek, kontrol ex ante a ex post založených na rizicích, dokumentárních kontrol a auditů na místě bude „cílů kontroly“ dosaženo za přiměřené náklady. Má se za to, že výhody dosažení průměrné míry zbytkových chyb menší než 2 % a souladu s ustanoveními finančního nařízení jsou dostatečně významné, a odůvodňují tak zvolená správní a kontrolní opatření.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů GŘ SANCO zpracuje strategii proti podvodům v souladu s novou strategií Komise proti podvodům přijatou dne 24. června 2011, aby zajistilo, že jeho vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům a že jeho přístup k řízení rizik vzniku podvodů je připraven určit oblasti rizika vzniku podvodů a adekvátní reakce. V případě potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a adekvátní informační nástroje věnované analyzování případů podvodů spojených s programem Spotřebitelé. Zejména bude zavedena řada opatření jako:

· rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění programu Spotřebitelé Komisi, OLAF a Účetní dvůr výslovně zmocní k provádění auditů, kontrol na místě a inspekcí,

· během fáze vyhodnocování výzvy k předkládání návrhů / nabídek jsou předkladatelé návrhů a nabídek kontrolováni podle zveřejněných kritérií pro vyloučení na základě prohlášení a systému včasného varování,

· pravidla, která upravují způsobilost nákladů, budou zjednodušena v souladu s ustanoveními finančního nařízení,

· všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na řízení smluv, i auditoři a kontroloři, kteří ověřují prohlášení příjemců na místě, jsou pravidelně proškolováni v otázkách spojených s podvody a nesrovnalostmi.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………………….…...….] || RP/NRP ([26]) || zemí ESVO[27] || kandidátských zemí[28] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 17 01 04 03 Správní výdaje na podporu programu Spotřebitelé na období 2014–2020 || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 01 04 30 Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (EAHC) || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název…………………………………..….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 17 02 06 Program Spotřebitelé na období 2014–2020 || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ: SANCO || || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020[1]

Operační prostředky || || || || || || || ||

17 02 06 Program Spotřebitelé na období 2014– 2020 || Závazky || -1 || 23,347 || 24,111 || 24,652 || 25,204 || 25,767 || 26,341 || 26,928 || 176,350

Platby || -2 || 6,819 || 14,336 || 24,126 || 24,668 || 25,220 || 25,783 || 55,400 || 176,350

Prostředky správní povahy financované || || || || || || || ||

z rámce na zvláštní programy || || ||

17 01 04 [1] || || -3 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 20,650

CELKEM prostředky || Závazky || =1+3 || 26,297 || 27,061 || 27,602 || 28,154 || 28,717 || 29,291 || 29,878 || 197,000

pro GŘ SANCO || Platby || =2+3 || 9,769 || 17,286 || 27,076 || 27,618 || 28,170 || 28,733 || 58,350 || 197,000

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || -4 || 23,347 || 24,111 || 24,652 || 25,204 || 25,767 || 26,341 || 26,928 || 176,350

Platby || -5 || 6,819 || 14,336 || 24,126 || 24,668 || 25,220 || 25,783 || 55,400 || 176,350

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || -6 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 2,950 || 20,650

CELKEM prostředky || Závazky || = 4+ 6 || 26,297 || 27,061 || 27,602 || 28,154 || 28,717 || 29,291 || 29,878 || 197,000

z okruhu 3

víceletého finančního rámce || Platby || = 5+ 6 || 9,769 || 17,286 || 27,076 || 27,618 || 28,170 || 28,733 || 58,350 || 197,000

[1] Komise může pověřit výkonnou agenturu plněním úkolů správy programu Spotřebitelé na období 2014–2020. Částky a imputace budou v případě potřeby upraveny podle výsledků procesu externalizace.

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z okruhu 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: SANCO – spotřebitelská politika ||

Ÿ Lidské zdroje [2] || 1,146 || 1,169 || 1,192 || 1,216 || 1,240 || 1,265 || 1,291 || 8,520

Ÿ Ostatní správní výdaje [2] || 0,228 || 0,233 || 0,237 || 0,242 || 0,247 || 0,252 || 0,257 || 1,695

CELKEM || Prostředky || 1,374 || 1,401 || 1,430 || 1,458 || 1,487 || 1,517 || 1,547 || 10,215

CELKEM prostředky z okruhu 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,374 || 1,401 || 1,430 || 1,458 || 1,487 || 1,517 || 1,547 || 10,215

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

CELKEM prostředky || Závazky || 27,671 || 28,463 || 29,031 || 29,612 || 30,205 || 30,808 || 31,425 || 207,215

z okruhu 1 až 5

víceletého finančního rámce || Platby || 11,143 || 18,687 || 28,505 || 29,076 || 29,657 || 30,250 || 59,897 || 207,215

[2] Komise může pověřit výkonnou agenturu plněním úkolů správy programu Spotřebitelé na období 2014–2020. Částky a imputace budou v případě potřeby upraveny podle výsledků procesu externalizace.

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Cíle a výstupy || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – Upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem || || || ||

- Výstup || Vědecké poradenství || 0,417 || 1 || 0,393 || 1 || 0,400 || 1 || 0,409 || 1 || 0,417 || 1 || 0,425 || 1 || 0,434 || 1 || 0,442 || 7 || 2,919

- Výstup || Dozor nad trhem a donucovací opatření || 0,564 || 7 || 3,343 || 7 || 3,707 || 7 || 3,840 || 7 || 3,976 || 7 || 4,115 || 7 || 4,256 || 7 || 4,400 || 49 || 27,637

- Výstup || Portál a databáze kosmetických přípravků || 0,620 || 2 || 1,167 || 2 || 1,191 || 2 || 1,214 || 2 || 1,239 || 2 || 1,264 || 2 || 1,289 || 2 || 1,315 || 14 || 8,678

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 10 || 4,903 || 10 || 5,298 || 10 || 5,463 || 10 || 5,631 || 10 || 5,803 || 10 || 5,978 || 10 || 6,157 || 70 || 39,234

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Zlepšit přístup spotřebitelů k užitečným informacím a zvýšit vzdělávání spotřebitelů, vytvářet datovou základnu a podporovat důvěryhodné zprostředkovatele, jako jsou spotřebitelské organizace || || || ||

- Výstup || Datová základna || 1,089 || 3 || 3,078 || 3 || 3,139 || 3 || 3,202 || 3 || 3,266 || 3 || 3,331 || 3 || 3,398 || 3 || 3,466 || 21 || 22,879

- Výstup || Podpora spotřebitelských organizací || 0,808 || 3 || 2,282 || 3 || 2,327 || 3 || 2,374 || 3 || 2,421 || 3 || 2,470 || 3 || 2,519 || 3 || 2,569 || 21 || 16,962

- Výstup || Informovanost spotřebitelů || 0,290 || 7 || 1,910 || 7 || 1,948 || 7 || 1,987 || 7 || 2,027 || 7 || 2,068 || 7 || 2,109 || 7 || 2,151 || 49 || 14,201

- Výstup || Vzdělávání spotřebitelů || 0,789 || 2 || 1,486 || 2 || 1,515 || 2 || 1,546 || 2 || 1,577 || 2 || 1,608 || 2 || 1,640 || 2 || 1,673 || 14 || 11,045

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 15 || 8,755 || 15 || 8,930 || 15 || 9,109 || 15 || 9,291 || 15 || 9,477 || 15 || 9,666 || 15 || 9,860 || 105 || 65,087

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Upevnit a dále posílit práva spotřebitelů a účinnou nápravu || || || ||

- Výstup || Příprava právních předpisů || 0,394 || 5 || 1,857 || 5 || 1,894 || 5 || 1,932 || 5 || 1,971 || 5 || 2,010 || 5 || 2,050 || 5 || 2,091 || 35 || 13,806

- Výstup || Koordinace a sledování ADR || 0,310 || 2 || 0,584 || 2 || 0,595 || 2 || 0,607 || 2 || 0,619 || 2 || 0,632 || 2 || 0,644 || 2 || 0,657 || 14 || 4,339

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 7 || 2,441 || 7 || 2,490 || 7 || 2,539 || 7 || 2,590 || 7 || 2,642 || 7 || 2,695 || 7 || 2,749 || 49 || 18,145

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Posílit vymáhání práv spotřebitelů || || || ||

- Výstup || Koordinace donucovacích opatření || 0,239 || 4 || 0,902 || 4 || 0,920 || 4 || 0,938 || 4 || 0,957 || 4 || 0,976 || 4 || 0,996 || 4 || 1,016 || 28 || 6,706

- Výstup || Podpora evropských spotřebitelských center || 3,370 || 2 || 6,346 || 2 || 6,473 || 2 || 6,602 || 2 || 6,734 || 2 || 6,869 || 2 || 7,007 || 2 || 7,147 || 14 || 47,178

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || 6 || 7,248 || 6 || 7,393 || 6 || 7,541 || 6 || 7,692 || 6 || 7,846 || 6 || 8,002 || 6 || 8,162 || 42 || 53,884

NÁKLADY CELKEM || 38 || 23,347 || 38 || 24,111 || 38 || 24,652 || 38 || 25,204 || 38 || 25,767 || 38 || 26,341 || 38 || 26,928 || 266 || 176,350

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 1,146 || 1,169 || 1,192 || 1,216 || 1,240 || 1,265 || 1,291 || 8,520

Ostatní správní výdaje || 0,228 || 0,233 || 0,237 || 0,242 || 0,247 || 0,252 || 0,257 || 1,695

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,374 || 1,401 || 1,430 || 1,458 || 1,487 || 1,517 || 1,547 || 10,215

Mimo OKRUH 5[29] víceletého finančního rámce || NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 1,374 || 1,401 || 1,430 || 1,458 || 1,487 || 1,517 || 1,547 || 10,215

Výše uvedené údaje a rozpočtové linie budou v případě potřeby upraveny v souladu s plánovaným procesem externalizace.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 17 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[30] ||

|| 17 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[31] || - v ústředí[32] || || || || || || ||

|| - při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a imputace budou přirozeně upraveny v závislosti na výsledcích plánovaného procesu externalizace.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Koordinovat, utvářet a organizovat postup přijímání ročních pracovních programů (rozhodnutí o financování), včetně konzultace s výborem členských států Navazovat na / sledovat programování a provádění finančních činností podle platných rozpočtových a finančních pravidel; přispívat do zpráv o činnosti Připravovat a spravovat informační nástroje; poskytovat informace pro vnitřní a externí audity Stanovovat a ověřovat platby, závazky a dokumentaci k zadávání veřejných zakázek / ke grantům; zajistit, aby vše splňovalo smluvní podmínky a finanční pravidla/předpisy Zajišťovat řádné vyúčtování finančních transakcí Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů Připravovat a poskytovat odborné vzdělávání externím organizacím v souvislosti se žádostmi v rámci výzev k předkládání návrhů Sdělovat příslušné informace dodavatelům a příjemcům po celou dobu trvání projektu Zveřejňovat, řídit a sledovat výzvy k předkládání návrhů / nabídek, hodnocení a výběr projektů Sledovat provádění projektů a výkonnost vedoucích a partnerů projektů, monitorovat smluvní závazky Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů Ověřovat dodržování finančního nařízení, prováděcích pravidel, vnitřních pravidel plnění rozpočtu, základního aktu, rozhodnutí o financování a jiných souvisejících pravidel a rozpočtových dispozic u finančních transakcí Ověřit grantovou dohodu / smlouvu s vybraným příjemcem/dodavatelem a její odůvodnění Ověřit, že ve výběrovém procesu byla správně uplatněna metodika, včetně kritérií způsobilosti, výběru a udělení, a že se výběrový proces uskutečnil v souladu s pravidly Kontrolovat správnost postupů závazků

Externí zaměstnanci || Připravovat a spravovat informační nástroje; poskytovat informace pro vnitřní a externí audity Stanovovat a ověřovat platby, závazky a dokumentaci k zadávání veřejných zakázek / ke grantům; zajistit, aby vše splňovalo smluvní podmínky a finanční pravidla/předpisy Zajišťovat řádné vyúčtování finančních transakcí Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů Připravovat a poskytovat odborné vzdělávání externím organizacím v souvislosti se žádostmi v rámci výzev k předkládání návrhů Sdělovat příslušné informace dodavatelům a příjemcům po celou dobu trvání projektu Zveřejňovat, řídit a sledovat výzvy k předkládání návrhů / nabídek, hodnocení a výběr projektů Sledovat provádění projektů a výkonnost vedoucích a partnerů projektů, monitorovat smluvní závazky Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů Ověřovat dodržování finančního nařízení, prováděcích pravidel, vnitřních pravidel plnění rozpočtu, základního aktu, rozhodnutí o financování a jiných souvisejících pravidel a rozpočtových dispozic u finančních transakcí Ověřit grantovou dohodu / smlouvu s vybraným příjemcem/dodavatelem a její odůvodnění Ověřit, že ve výběrovém procesu byla správně uplatněna metodika, včetně kritérií způsobilosti, výběru a udělení, a že se výběrový proces uskutečnil v souladu s pravidly Kontrolovat správnost postupů závazků

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 navrženým Komisí v jejím sdělení KOM(2011) 500 ze dne 29. června 2011.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[33].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– þ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[34]

Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

[1]               KOM(2011) 500.

[2]               RAPEX: Systém EU pro rychlou výměnu informací o všech nebezpečných spotřebních výrobcích (s výjimkou potravin, krmiv, léčiv a zdravotnických prostředků).

[3]               Společně s hodnocením ex post předchozího programu a hodnocením Strategie spotřebitelské politiky 2007–2013 v polovině období.

[4]               Zprávy poslanců Grecha, Hedhové a Ariase v roce 2010 a Schaldemoseové a Kalnieteové v roce 2011. Zpráva poslanců Svenssonové/Triantaphyllidese se dokončuje.

[5]               Která by mohla mít podobu spotřebitelské agendy, jež má být zveřejněna v roce 2012.

[6]               Tento orgán na úrovni EU by měl být zřízen v souvislosti s přezkumem směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby se zajistilo zefektivnění postupů financování, lepší plánování, koordinace a sdílení informací mezi orgány členských států. Nebude mít podobu agentury.

[7]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[8]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[9]               KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010.

[10]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[11]             Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39.

[12]             …

[13]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[14]             Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21.

[15]             Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

[16]             Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18]             Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45.

[19]             Úř. věst. 342, 22.12.2009, s. 59.

[20]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[21]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[22]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[23]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[24]             Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

[25]             Rozhodnutí Komise K(2008)4943 ze dne 9. září 2008.

[26]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[27]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[28]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[29]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[30]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[31]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[32]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[33]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[34]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.