52011PC0456

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Směrnice o rekreačních plavidlech[1] byla přijata v roce 1994 s cílem regulovat uvádění plavidel pro volný čas na evropský trh. Směrnice stanoví základní bezpečnostní požadavky, které musí výrobci dodržovat při navrhování plavidel, aby byla na trh EU uváděna bezpečná plavidla. Výrobci musí plnit řadu povinností, aby mohli prokázat, že jejich výrobek vyhovuje směrnici, včetně prohlášení o shodě plavidla se základními požadavky směrnice, připojování označení CE na výrobek a poskytování informací o používání a údržbě výrobku uživatelům.

Směrnice 94/25/ES byla pozměněna směrnicí 2003/44/ES, která zavádí soubor mezních hodnot emisí výfukových plynů pro hnací motory a hladiny hluku pro plavidla s hnacími motory, a to pro zážehové i vznětové motory. Směrnice o rekreačních plavidlech upravuje tyto hlavní látky znečišťující ovzduší: oxidy dusíku (NOx), uhlovodíky (HC) a částice. Směrnice 2003/44/ES mimoto rozšiřuje oblast působnosti směrnice o rekreačních plavidlech rovněž na vodní skútry.

Tatáž pozměňující směrnice obsahuje ustanovení o přezkumu (článek 2), jehož cílem je zpřísnění mezních hodnot emisí v zájmu zohlednění technologického pokroku u lodních motorů rekreačních plavidel a rovněž potřeby harmonizovat mezní hodnoty na celosvětové úrovni, zejména s USA. Současně je nutno vzít v úvahu citlivé postavení malých a středních podniků, jelikož toto odvětví sestává většinou z těchto podniků (více než 95 % podniků patří do této kategorie).

Malé a střední podniky, které působí v tomto odvětví, se podílejí především na stavbě plavidel nebo přizpůsobení motorů pro použití na plavidlech (úprava motorů pro silniční nebo nesilniční stroje a jejich montáž do plavidel). Existuje rovněž několik výrobců, kteří vyrábějí motory v malé sérii a působí výhradně na trhu EU a dodávají výrobky pouze na tento trh.

Ustanovení o přezkumu (článek 2) rovněž stanoví, že Komise předloží zprávu o možnostech dalšího zlepšení environmentálních charakteristik motorů a, bude-li to podle této zprávy třeba, předloží Evropskému parlamentu a Radě vhodné návrhy. V roce 2007 vydala Komise zprávu (KOM(2007) 313), v níž oznámila, že posoudí možnosti dalšího zpřísnění mezních hodnot emisí výfukových plynů pro lodní motory rekreačních plavidel.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Směrnice o rekreačních plavidlech je součástí rámce evropských právních předpisů, které spojují aspekty námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Cílem jedné ze stěžejních politik stanovených ve strategii Evropa 2020[2] je Evropa účinněji využívající zdroje v zájmu dosažení cílů v oblasti klimatu/energetiky. Integrovaná námořní politika[3] zefektivňuje ochranu životního prostředí v každé politice Unie, zejména v politikách, které se dotýkají mořského prostředí. Revize směrnice o rekreačních pravidlech se uskutečňuje v tomto obecném kontextu. Revize přispívá rovněž k cíli mezinárodního roku biologické rozmanitosti 2010.

Směrnice o rekreačních plavidlech je v souladu s cíli iniciativy „Čistý vzduch pro Evropu“ (CAFE)[4], která stanoví integrovanou a dlouhodobou strategii pro snižování nepříznivých dopadů znečištěného ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu[5].

Směrnice o rekreačních plavidlech se vztahuje pouze na znečišťující látky v emisích výfukových plynů z motorů, které souvisí se zdravím, jako jsou částice, oxidy dusíku (NOx) a uhlovodíky (HC). Směrnice se nezabývá emisemi CO2. V současnosti nejsou k dispozici žádné soupisy nebo údaje o emisích CO2 z motorů rekreačních plavidel. Emisím CO2 z motorů v tomto odvětví by však mohla být věnována pozornost v budoucnu v souladu s nejnovějším vývojem v odvětví silniční dopravy, a to prostřednictvím dobrovolných či regulačních opatření.

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

Konzultace zúčastněných stran

Revize se zvažovala od roku 2008 a byla předmětem rozsáhlých konzultací (zejména v rámci Stálého výboru pro rekreační plavidla) s členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami, jako je výrobní odvětví, spotřebitelská sdružení, normalizační organizace a zástupci subjektů posuzování shody.

V období od května do července 2009 se uskutečnily veřejné internetové konzultace. Útvary Komise obdržely 32 odpovědí na dotazník, který byl zveřejněn pouze v angličtině. Výsledky veřejných konzultací jsou zveřejněny na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemlongdetail.cfm?item_id=3088&tpa_id=160&lang=en

Odpovědi na tyto konzultace ukázaly podporu zavedení přísnějších mezních hodnot emisí výfukových plynů při současném zohlednění postavení malých a středních podniků. Respondenti uvedli, že by mezní hodnoty měly být společné nejen pro členské státy EU/EHP, nýbrž rovněž pro ostatní části světa, zejména USA. Průzkum rovněž potvrdil, že by další zpřísnění emisí hluku z plavidel s hnacími motory nevyřešilo účinně problém nadměrného hluku v exponovaných oblastech.

Konzultace zdůraznily skutečnost, že by v právních předpisech EU měly být lépe zohledněny zvláštnosti odvětví rekreačních plavidel. Byly uvedeny obavy týkající se velmi aktivního trhu s použitým zbožím, jakož i plavidel postavených svépomocí. Z odpovědí rovněž vyplynulo, že je nutno objasnit povinnosti hospodářských subjektů, včetně soukromých dovozců, jakož i pravomoci vnitrostátních donucovacích orgánů.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Za účelem bližšího posouzení možností zlepšení environmentálních vlastností lodních motorů rekreačních plavidel a jejich dopadů byla zadána řada externích studií.

- TNO[6] – „Hodnotící studie o současném stavu a vývoji technologií a předpisů souvisejících s vlivem lodních motorů rekreačních plavidel na životní prostředí – Závěrečná zpráva“ (Stocktaking study on the current status and developments of technology and regulations related to the environmental performance of recreational marine engines – Final Report), leden 2005 („hodnotící studie“). Komise si tuto studii vyžádala po zavedení environmentálních požadavků do směrnice o rekreačních plavidlech za účelem posouzení dopadů používání hnacích motorů v rekreačních plavidlech na životní prostředí.

- European Confederation of Nautical Industries (Evropská konfederace námořních odvětví) – „Studie týkající se proveditelnosti a dopadů možných scénářů dalších opatření k snižování emisí z motorů rekreačních plavidel v rámci směrnice 94/25/ES ve znění směrnice 2003/44/ES: Zpráva o posouzení dopadů – závěrečná zpráva“ (Study on The Feasibility and Impact of Possible Scenarios for Further Emission Reduction Measures for Recreational Craft Engines in the Context of Directive 94/25/EC, as Amended by Directive 2003/44/EC: Impact Assessment Report – Final Report), 26. října 2006. Tato studie určila a podrobně změřila dopady a individuální účinky čtyř možných scénářů pro další opatření k snižování emisí, které byly určeny ve studii společnosti TNO.

- ARCADIS[7] – „Doplňková studie k posouzení dopadů možných opatření k snižování emisí z lodních motorů rekreačních plavidel“ – červen 2008 (Complementary Impact Assessment Study on possible emission reduction measures for recreational marine engines). Na základě výsledků předchozí studie zadala Komise další studii s cílem určit a posoudit nové scénáře, které by zohledňovaly zvláštní situaci malých a středních podniků v odvětví rekreačních plavidel.

- Studie jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/maritime/documents/index_en.htm

Posouzení dopadů

Komise provedla podrobné posouzení dopadů, které bylo uvedeno v jejím pracovním programu.

Posouzení dopadů se zaměřuje na tyto tři oblasti revize s významnými dopady:

A. emise výfukových plynů,

B. emise hluku a

C. sladění s novým právním rámcem.

U těchto tří oblastí byly podrobně analyzovány tyto možnosti.

A. Mezní hodnoty emisí pro motory

Možnost č. 1 – Žádná změna

Byly by zachovány stávající mezní hodnoty emisí výfukových plynů , jak byly stanoveny v pozměňující směrnici 2003/44/ES.

Možnost č. 2 – Přísnější mezní hodnoty emisí výfukových plynů (etapa II)

Byla posouzena možnost týkající se zavedení etapy II pro mezní hodnoty emisí výfukových plynů. S ohledem na další zpřísnění mezních hodnot bylo navrženo celkem pět možných scénářů (podrobné informace viz posouzení dopadů, s. 21).

Pro další posouzení byl jako nejvhodnější vybrán scénář č. 5. Tento scénář č. 5 harmonizuje mezní hodnoty s normami USA pro zážehové i vznětové motory. U vznětových motorů jsou mezními hodnotami hodnoty stanovené v US EPA 40 CFR části 1042 pro lodní naftové motory rekreačních plavidel. U zážehových motorů jsou mezními hodnotami hodnoty stanovené v US EPA 40 CFR části 1045 pro nové nesilniční zážehové motory, zařízení a plavidla.

Možnost č. 3 – Přísnější mezní hodnoty emisí výfukových plynů (etapa II) spolu se zmírňujícími opatřeními ke snížení negativních ekonomických/sociálních dopadů

Tato možnost zvažuje různé možnosti zpřísnění předpisů týkajících se emisí výfukových plynů a současně zahrnutí zmírňujícího opatření s cílem snížit negativní ekonomické a sociální dopady na výrobce, které může mít zavedení přísnějších mezních hodnot emisí.

Dílčí možnost č. 3.1 – Použití přechodného režimu

Možností k zmírnění účinků přísnějších pravidel týkajících se emisí výfukových plynů může být zavedení přechodného režimu. Myšlenkou je umožnit výrobcům motorů, aby po vstupu nových mezních hodnot emisí v platnost uvedli na trh omezený počet lodních motorů pro rekreační plavidla, které vyhovují předchozí etapě emisí.

Dílčí možnost č. 3.2 – Využití přechodného období pro všechny výrobce motorů (3 roky)

Návrh se týká stanovení tříletého přechodného období po vstupu směrnice v platnost, aby mohli výrobci motorů přizpůsobit své motory novým technologiím.

Dílčí možnost č. 3.3 – Využití přechodného období pro všechny výrobce motorů + zvláštní přechodné období pro malé a střední výrobce motorů uvádějící na trh EU zážehové přívěsné motory ≤ 15 kW (3+3 roky)

Tříleté přechodné období pro výrobní odvětví by zůstalo zachováno. Kromě toho by bylo malým a středním výrobcům motorů, kteří uvádějí na trh zážehové motory s výkonem nižším než 15 kW, poskytnuto dodatečné tříleté období (6 let od vstupu směrnice v platnost).

Tato poslední dílčí možnost byla v posouzení dopadů vybrána jako upřednostňovaná možnost.

B. Mezní hodnoty emisí hluku pro plavidla s hnacími motory

Možnost č. 1 – Žádná změna

Byly by zachovány stávající mezní hodnoty emisí hluku , jak jsou stanoveny v pozměňující směrnici 2003/44/ES.

Možnost č. 2 – Přísnější mezní hodnoty emisí hluku

Stávající mezní hodnoty emisí hluku v EU, které upravují hluk vydávaný rekreačními plavidly, by byly zpřísněny.

Bylo zjištěno, že upřednostňovanou možností je možnost č. 1 (zachování stávajících mezních hodnot emisí), jelikož

- neznamená náklady na dodržování předpisů (společnosti nebudou muset investovat do nových technologií, aby dosáhly požadovaných mezních hodnot emisí);

- prostřednictvím vnitrostátních opatření upravených na míru, která jsou konkrétně navržena pro oblasti, v nichž plavidla v každé zemi působí, umožní dosáhnout větších přínosů z hlediska ochrany životního prostředí.

Členské státy by měly při navrhování zvláštních opatření volný prostor, což jim umožní účinně omezit hluk, jelikož hluk vydávaný rekreačními plavidly není výsledkem pouze hluku z motorů, nýbrž závisí rovněž na faktorech, jako je provoz, povětrnostní podmínky atd.

C. Sladění směrnice o rekreačních plavidlech s novým právním rámcem

V důsledku přijetí nařízení (ES) č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008/ES je nutno směrnici o rekreačních plavidlech uvést do souladu se zásadami nového právního rámce. To v zásadě znamená zahrnutí kapitol, které popisují povinnosti hospodářských subjektů, pravomoci subjektů posuzování shody a orgánů dozoru nad trhem, nové moduly posuzování shody a status označení CE.

Jelikož se Komise podílí na přizpůsobení odvětvových právních předpisů novému právnímu rámci, soustředilo se posouzení dopadů pouze na analýzu dopadů přizpůsobení. Tyto dopady by měly být většinou kladné, jelikož horizontální předpisy objasňují určité záležitosti, s ohledem na něž panuje v současnosti nejistota. Právní jistota přinese prospěch všem stranám: hospodářským subjektům, vnitrostátní správě a orgánům EU a rovněž spotřebitelům. Určité nové povinnosti uložené hospodářským subjektům mohou mít ekonomický dopad vzhledem k novým nákladům hospodářských subjektů[8].

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Hlavní prvky revize

Objasnění oblasti působnosti a pojmů směrnice

V zájmu snazšího uplatňování směrnice o rekreačních plavidlech ze strany výrobců a vnitrostátních orgánů je objasněna oblast působnosti směrnice a některé definice v ní obsažené.

V minulosti probíhaly diskuse o obsahu pojmu „rekreační plavidlo“, který je obsažen ve směrnici, přičemž se někdy uvádělo, že se jedná o souhrnný pojem zahrnující rekreační plavidla i vodní skútry. Tato nedostatečná jasnost je nyní odstraněna tím, že do definic je zařazen nový souhrnný pojem „plavidla“, který zahrnuje rekreační plavidla i vodní skútry.

Jelikož pojem „rekreační plavidla“ je nyní jednoznačně omezen pouze na některé typy výrobků, na něž se vztahuje směrnice, změnil se název směrnice na „směrnici o rekreačních plavidlech a vodních skútrech“, aby její název lépe odpovídal oblasti působnosti.

Pokud jde o seznam výrobků, které jsou z oblasti působnosti směrnice vyloučeny, je nezbytné připojit na tento seznam obojživelná plavidla za účelem jejich vynětí z požadavků stanovených v této směrnici. Z důvodu soudržnosti a jasnosti je rovněž upřesněno, že se směrnice vztahuje pouze na vodní skútry určené pro sportovní účely a volný čas, a nikoli například na vodní skútry určené pro záchranné a policejní služby. Mimoto je objasněna definice „kánoí“, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti směrnice, s cílem uvést, že tyto kánoe musí být „navrženy k pohánění pouze ručními pádly“, aby se na ně směrnice nevztahovala.

Je rovněž vhodné uvést definice „plavidel vyrobených pro vlastní potřebu“ a „soukromého dovozce“, které jsou specifické pro toto odvětví, aby se usnadnilo pochopení a jednotné uplatňování směrnice

Obecný požadavek na bezpečnost

Z důvodu jasnosti a soudržnosti s ostatními směrnicemi v rámci nového přístupu je nutné výslovně uvést, že výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, mohou být uváděny na trh nebo do provozu pouze tehdy, splňují-li obecný požadavek, který stanoví, že nesmí ohrožovat bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí, a pouze v případě, splňují-li základní požadavky stanovené v příloze I. Stanovení tohoto obecného požadavku na bezpečnost je důležité, jelikož může být použito jako právní základ pro odstranění nebezpečných plavidel z trhu, zejména v případech, kdy je zjištěno nové riziko, na něž se nevztahují harmonizované normy.

Emise výfukových plynů

Nové přísnější mezní hodnoty emisí výfukových plynů

Pro emise oxidů dusíku (NOx), uhlovodíků (HC) a částic jsou stanoveny nové přísnější mezní hodnoty.

Pro vznětové motory jsou tyto mezní hodnoty stanoveny pomocí norem US EPA pro lodní naftové motory rekreačních plavidel (40 CFR část 1042). Pro zážehové motory jsou mezní hodnoty stanoveny pomocí emisních norem US EPA pro nesilniční zážehové motory, zařízení a plavidla (40 CFR část 1045). Tento přístup stanoví mezní hodnoty na úrovni, která zohledňuje technický vývoj čistších technologií lodních motorů a umožňuje vývoj směrem k harmonizaci mezních hodnot výfukových plynů na celosvětové úrovni.

Mezní hodnoty emisí CO jsou mírně sníženy jako kompromis k dosažení významného snížení množství jiných látek znečišťujících ovzduší a s cílem zajistit, aby byly náklady výrobního odvětví související s dodržováním předpisů přiměřené. Toto snížení hodnot však neznamená bezpečnostní riziko.

Referen ční paliva a zkušební cykly

Zkušební paliva použitá při posuzování shody s mezními hodnotami emisí výfukových plynů musí odrážet skladbu paliv používaných na relevantním trhu, a proto při schvalování typu musí výrobci v Evropské unii používat evropská zkušební paliva. Jelikož však výrobci ze třetích zemí nemusí mít přístup k evropským referenčním palivům, je nutné povolit, aby orgány provádějící posuzování shody (oznámené subjekty) mohly akceptovat rovněž zkoušky motorů provedené s jinými referenčními palivy. Výběr referenčních paliv je však omezen na americké a japonské specifikace stanovené v příslušné normě ISO, aby byla zajištěna kvalita a srovnatelnost výsledků zkoušek. (Reciprocating internal combustion engines – Exhaust emission measurement – Part 5: Test fuels. V současnosti EN ISO 8178-5:2008).

Mimoto musí být příslušné zkušební cykly stanoveny odkazem na stejnou normu ISO (Reciprocating internal combustion engines – Exhaust emission measurement – Part 4: Test cycles for different engine applications, v současnosti EN ISO 8178-4:1996).

Odvětví rekreačních plavidel se aktivně podílí na vývoji inovativních řešení pohonných systémů, která zahrnují hybridní, elektrické motory a dokonce palivové články. Pro hybridní systémy mohou být v budoucnu vyvinuty zvláštní zkušební cykly.

Zmírňující opatření pro výrobní odvětví

Předpokládá se obecné tříleté přechodné období pro výrobní odvětví. Pokud jde o požadavky týkající se emisí výfukových plynů, je mimoto malým a středním výrobcům motorů, kteří uvádějí na trh motory s výkonem nižším než 15 kW, poskytnuto dodatečné tříleté období. To je zapotřebí k tomu, aby mohly malé a střední podniky působící v tomto segmentu trhu zamezit finančnímu rozvratu a přizpůsobit svou výrobu novým předpisům.

Požadavky na konstrukci

V zájmu přispění k ochraně mořského prostředí je stanoven nový požadavek, který se týká povinné instalace fekálních nádrží na plavidlech vybavených toaletami.

Posouzení po zhotovení a soukromý dovozce

Směrnice 94/25/ES obsahuje pravidla týkající se posouzení rekreačního plavidla po zhotovení, jež provádí fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která uvádí výrobek na trh, a to v případech, kdy výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce neplní povinnosti týkající se shody výrobků podle této směrnice. Kvůli jednotnosti je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto postupu tak, aby se vztahoval nejen na rekreační plavidla, nýbrž rovněž na vodní skútry. Z důvodu jasnosti je nutno upřesnit, kdo a v jakých případech může tento postup použít. Jedná se o:

- soukromého dovozce, tj. fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci neobchodní činnosti doveze do Unie výrobek ze třetí země za účelem jeho uvedení do provozu pro vlastní potřebu;

- osobu, která uvádí na trh nebo do provozu motor nebo plavidlo po větší úpravě, nebo osobu, která mění určený účel plavidla, na něž se nevztahuje oblast působnosti této směrnice, takovým způsobem, že plavidlo poté spadá do její oblasti působnosti;

- osobu, která uvádí na trh plavidlo vyrobené pro vlastní potřebu před uplynutím pětiletého období stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě vii).

Pokud jde o dovoz rekreačních plavidel a vodních skútrů, je třeba uvést, že v porovnání se směrnicí 94/25/ES je používání posouzení po zhotovení omezeno na případy dovozu soukromými dovozci pro neobchodní účely. Cílem je zamezit zneužití tohoto postupu k obchodním účelům. Aby bylo zajištěno spolehlivé posouzení shody výrobku oznámeným subjektem, pokud jde o posouzení po zhotovení, je nutné rozšířit povinnosti osoby, která žádá o posouzení po zhotovení, a to s ohledem na poskytnutí dokumentů oznámenému subjektu. Je stanoveno, že tato osoba musí poskytnout veškeré dokumenty, které jsou potřebné pro posouzení shody výrobku.

Připojení označení CE

V této směrnici jsou stanovena pravidla upravující připojování označení CE na plavidla, části a motory. V porovnání se směrnicí 94/25/ES je vhodné rozšířit povinnost týkající se připojení označení CE rovněž na všechny vestavěné motory a záďové motory bez zabudovaného výfukového systému, u nichž se předpokládá splnění základních požadavků stanovených v příloze I části B a C.

Na plavidla, motory a části musí být připojeno označení CE. Pokud to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje nebo neodůvodňuje, je možné v případě částí připojit požadovanou informaci na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

Podávání zpráv

V zájmu prosazování sledování a účinnosti této směrnice je členským státům uložena nová povinnost předložit Komisi co 5 let zprávu o uplatňování směrnice. Zpráva musí obsahovat zejména informace o situaci týkající se bezpečnosti a vlivu výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice, na životní prostředí a o účinnosti směrnice a rovněž přehled o činnostech dozoru nad trhem prováděných členskými státy.

Sladění směrnice o rekreačních pravidlech s novým právním rámcem a použitelné postupy posuzování shody

H orizontální předpisy

Dne 9. července 2008 přijaly Evropský parlament a Rada dva právní nástroje vztahující se na uvádění výrobků na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh[9], a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh[10].

Nařízení obsahuje horizontální ustanovení o akreditaci subjektů posuzování shody, označení CE a o rámci Společenství pro dozor nad trhem pro výrobky, které vstupují na trh Společenství, a o jejich kontrolách, která se vztahují rovněž na výrobky, jichž se týká tato směrnice. Z důvodu jasnosti je v této směrnici výslovně zmíněno používání uvedeného nařízení.

V rozhodnutí jsou obsaženy společné zásady a referenční ustanovení pro účely právních předpisů založených na zásadách nového přístupu. V zájmu zajištění soudržnosti s ostatními odvětvovými právními předpisy je vhodné sladit určitá ustanovení této směrnice s uvedeným rozhodnutím, pokud zvláštnosti daného odvětví nevyžadují jiné řešení. Některé definice, obecné povinnosti hospodářských subjektů, předpoklad shody, formální námitky proti harmonizovaným normám, pravidla týkající se označení CE, požadavky vztahující se na subjekty posuzování shody a postupy oznamování a ustanovení týkající se postupů pro nakládání s výrobky představujícími riziko by proto měly být přizpůsobeny uvedenému rozhodnutí. Zvláštní odvětvové odchylky jsou nutné zejména v zájmu zohlednění zvláštního případu soukromého dovozu plavidel do EU.

Postupy posuzování shody

Postupy posuzování shody, které má výrobce k dispozici, jsou rovněž stanoveny odkazem na horizontální rozhodnutí. V článku 25 jsou však stanoveny některé dodatečné požadavky s cílem zohlednit zvláštní potřeby odvětví, pokud jde o provádění posuzování shody, které jsou zahrnuty v modulech posuzování shody uvedených ve směrnici 94/25/ES. V této směrnici není obsažena možnost využít v určitých modulech uvedených v horizontálním rozhodnutí místo oznámených subjektů akreditované vnitropodnikové subjekty, jelikož v tomto odvětví není vhodná.

Zkušenosti ukazují, že k zohlednění potřeb výroby je vhodné povolit větší výběr postupů osvědčování shody než dříve, a to v těchto případech:

- u rekreačních plavidel kategorie C o délce trupu od 12 m do 24 m, pokud byly použity harmonizované normy (je možná rovněž interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem);

- u částí (je možný rovněž modul B + E).

- Pokud jde o posuzování shody s požadavky týkajícími se emisí výfukových plynů a hluku, rozlišuje se mezi případy, kdy byly použity harmonizované normy, a kdy harmonizované normy použity nebyly. V posledně uvedených případech je odůvodněné vyžadovat přísnější postup posouzení shody než v prvních případech. Možnost využít u zkoušek emisí hluku údaje pro referenční plavidlo je zrušena jako nadbytečná, jelikož se v praxi nevyužívala.

Postup projednávání ve výborech a akty v přenesené pravomoci

S cílem zohlednit ustanovení Lisabonské smlouvy týkající se aktů v přenesené pravomoci jsou do směrnice vložena pravidla týkající se přijímání těchto aktů.

Právní základ

Návrh vychází z článku 95 Smlouvy o ES.

Zásada subsidiarity

Směrnice 94/25/ES je plně harmonizující směrnicí, která byla přijata na základě článku 95 Smlouvy za účelem vytvoření a fungování vnitřního trhu s plavidly. Vnitrostátní právní předpisy nemohou uložit doplňující ustanovení týkající se zhotovení plavidel nebo emisí výfukových plynů a hluku z plavidel, která by vyžadovala úpravu výrobku nebo měla vliv na podmínky pro jeho uvádění na trh. Revize ustanovení směrnice 94/25/ES, pokud jde o konstrukční požadavky a emise výfukových plynů, proto spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity ve smyslu čl. 5 odst. 2 Smlouvy o ES se proto nepoužije.

Je nutné zmínit, že cílem revize je objasnění rozsahu výrobků, na něž se vztahuje směrnice, nikoli však jeho rozšíření či jiná změna. V tomto ohledu se proto rovněž nepoužije zásada subsidiarity ve smyslu čl. 5 odst. 2 Smlouvy o ES.

Nutnost zohlednit zásadu subsidiarity může nastat v souvislosti s ustanoveními, která mají zlepšit účinné prosazování směrnice a která vyplývají především z nového právního rámce (viz rovněž bod 3.7). Zkušenosti ukázaly, že soudržného a účinného prosazování a dozoru nad trhem nebylo možné dosáhnout pouze na úrovni členských států. V důsledku toho vzniká nutnost stanovit některé závazné společné minimální požadavky. Na základě návrhu by tato činnost nadále spadala do pravomoci vnitrostátních orgánů, na úrovni celé EU by však byly zavedeny některé obecné požadavky v zájmu zajištění rovného zacházení, rovných podmínek pro hospodářské subjekty a srovnatelné úrovně ochrany pro občany všech členských států.

Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují navrhované změny rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů. Za účelem ochrany výhod jednotného trhu v odvětví plavidel musí být veškeré změny stávající směrnice provedeny na úrovni Unie. Pokud by členské státy jednaly samostatně, došlo by k vzniku velkého množství požadavků, které by byly na překážku dosavadním úspěchům jednotného trhu nebo je snižovaly a pravděpodobně by vedly k zmatení spotřebitelů i výrobců. Důsledkem by mohlo být zvýšení cen pro spotřebitele, jelikož výrobci by se museli znovu začít řídit zvláštními požadavky členských států.

Změny směrnice neukládají zbytečnou zátěž nebo náklady ani výrobnímu odvětví, zejména malým a středním podnikům, ani správním orgánům. Některé změny se týkají zlepšení jasnosti stávající směrnice, přičemž nezavádějí žádné významné nové požadavky, které by měly dopad na náklady. U změn s významnějším dopadem byla provedena analýza dopadů dotyčné možnosti, která umožňuje nalézt nejpřiměřenější řešení problémů.

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

DALšÍ INFORMACE

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede k zrušení směrnice 94/25/ES týkající se rekreačních plavidel.

Evropský hospodářský prostor

Návrh se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

2011/0197 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rekreačních plavidlech a vodních skútrech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[12],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel[13] byla přijata v souvislosti s vytvářením jednotného trhu za účelem harmonizace bezpečnostních charakteristik rekreačních plavidel ve všech členských státech a odstranění překážek obchodu s rekreačními plavidly mezi členskými státy.

2. Směrnice 94/25/ES se původně vztahovala pouze na rekreační plavidla s minimální délkou trupu 2,5 m a maximální délkou trupu 24 m. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/44/ES ze dne 16. června 2003, kterou se mění směrnice 94/25/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel[14], rozšířila oblast působnosti směrnice 94/25/ES na vodní skútry a zahrnula do této směrnice požadavky ochrany životního prostředí přijetím mezních hodnot emisí výfukových plynů (CO, HC, NOx a částice) a mezních hodnot emisí hluku pro hnací motory, a to pro vznětové i zážehové motory.

3. Směrnice 94/25/ES je založena na zásadách nového přístupu, které byly stanoveny v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám[15]. Stanoví proto pouze základní bezpečnostní požadavky vztahující se na rekreační plavidla, zatímco technické podrobnosti jsou přijímány Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů[16]. Shoda s takto stanovenými harmonizovanými normami, na něž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie , vede k předpokladu shody s požadavky směrnice 94/25/ES. Zkušenosti ukazují, že tyto základní zásady fungují v tomto odvětví dobře a měly by být zachovány a dále prosazovány.

4. Technologický vývoj na trhu však vyvolává nové problémy, pokud jde o požadavky směrnice 94/25/ES týkající se ochrany životního prostředí. K zohlednění tohoto vývoje a za účelem objasnění ve vztahu k rámci, na jehož základě mohou být výrobky, jichž se týká tato směrnice, uváděny na trh, je nutno některé aspekty směrnice 94/25/EHS revidovat a posílit a v zájmu jasnosti by uvedená směrnice měla být nahrazena touto směrnicí.

5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh[17], obsahuje horizontální ustanovení o akreditaci subjektů posuzování shody, označení CE a o rámci pro dozor nad trhem Unie pro výrobky, které vstupují na trh Unie, a o jejich kontrolách, která se vztahují se rovněž na výrobky, jichž se týká tato směrnice.

6. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh[18] obsahuje společné zásady a referenční ustanovení pro účely právních předpisů založených na zásadách nového přístupu. V zájmu zajištění soudržnosti s ostatními odvětvovými právními předpisy týkajícími se konkrétních výrobků je vhodné uvést určitá ustanovení této směrnice dou souladu se zmíněným rozhodnutím, pokud zvláštnosti daného odvětví nevyžadují jiné řešení. Některé definice, obecné povinnosti hospodářských subjektů, předpoklad shody, formální námitky proti harmonizovaným normám, pravidla týkající se označení CE, požadavky vztahující se na subjekty posuzování shody a postupy oznamování a ustanovení týkající se postupů pro nakládání s výrobky představujícími riziko by proto měly být uvedeny do souladu s uvedeným rozhodnutím.

7. V zájmu snazšího uplatňování této směrnice výrobci a vnitrostátními orgány je nutno objasnit oblast působnosti směrnice 94/25/ES a definice v ní obsažené. Zejména je třeba ujasnit, že z oblasti působnosti této směrnice jsou vyloučena obojživelná plavidla. Rovněž je nezbytné upřesnit, který typ kanoí a kajaků je z oblasti působnosti této směrnice vyloučen, a objasnit, že se směrnice vztahuje pouze na vodní skútry určené pro sportovní účely a volný čas.

8. Je rovněž vhodné uvést definici „plavidla vyrobeného pro vlastní potřebu“ a „soukromého dovozce“, které jsou pro toto odvětví specifické, s cílem usnadnit pochopení a jednotné uplatňování této směrnice.

9. Výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice a které jsou uváděny na trh Unie nebo do provozu, by měly splňovat příslušné právní předpisy Unie, a hospodářské subjekty by měly odpovídat za shodu výrobků ve vztahu ke své příslušné úloze v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost, a ochrana spotřebitele a životního prostředí a zaručena spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

10. Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření a zajistit, aby výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, neohrožovaly bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí, jsou-li správně vyrobeny a udržovány, a aby byly na trh dodávány pouze výrobky, které splňují příslušné právní předpisy Unie. Tato směrnice by měla zajistit jednoznačné a přiměřené rozdělení povinností, které odpovídají úloze každého hospodářského subjektu v dodavatelském a distribučním procesu.

11. Jelikož některé úkoly může provádět pouze výrobce, je nezbytné jasně rozlišovat mezi výrobcem a hospodářskými subjekty, které následují v distribučním řetězci. Je rovněž nezbytné jasně rozlišovat mezi dovozcem a distributorem vzhledem k tomu, že dovozce dováží na trh Unie výrobky ze třetích zemí. Dovozce musí proto zajistit, aby tyto výrobky byly v souladu s platnými požadavky Unie.

12. Vzhledem k tomu, že výrobce podrobně zná proces návrhu a výroby, má nejlepší možnosti k tomu, aby provedl celkový postup posouzení shody. Posuzování shody by proto mělo zůstat pouze povinností výrobce.

13. Je nezbytné zajistit, aby výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice a které vstupují na trh Unie ze třetích zemí, splňovaly všechny platné požadavky Unie, a zejména aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby výrobky, které uvádějí na trh, byly v souladu s platnými požadavky, a aby na trh neuváděli výrobky, které s těmito požadavky v souladu nejsou či představují riziko. Ze stejného důvodu by mělo být stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení výrobků a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné orgány dozoru nad trhem.

14. Jestliže distributor dodává výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, měl by jednat s řádnou péčí, aby zajistil, že jeho nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivní jeho soulad s právními předpisy. Jak od dovozce, tak od distributora se očekává, že při uvádění nebo dodávání výrobků na trh budou řádně dbát na soulad s platnými požadavky.

15. Při uvedení výrobku, na nějž se vztahuje tato směrnice, na trh, by na něm dovozci měli uvést své jméno a adresu, na níž je lze kontaktovat. Pokud to velikost nebo povaha částí neumožňuje, měly by být možné výjimky.

16. Každý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upraví tak, že by mohla být ovlivněna jeho shoda s platnými požadavky, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

17. Jelikož jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zapojit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.

18. Zvláštním znakem tohoto odvětví je dovoz rekreačních plavidel a vodních skútrů ze třetích zemí do Unie soukromými osobami. Směrnice 94/25/ES však obsahuje zvláštní ustanovení týkající se povinností soukromých dovozců pouze s ohledem na provádění posouzení shody (posouzení po zhotovení). Je proto nutno objasnit ostatní povinnosti soukromých dovozců, které by měly být v zásadě harmonizovány s povinnostmi výrobce, s určitými výjimkami, jež souvisí s neobchodní povahou jejich činnosti.

19. Zajištění zpětné vysledovatelnosti výrobku v celém dodavatelském řetězci pomáhá zjednodušit a zefektivnit dozor nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh výrobky, jež nejsou v souladu s předpisy.

20. Z důvodu jasnosti a soudržnosti s ostatními směrnicemi nového přístupu je nutné výslovně upřesnit, že výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, mohou být uváděny na trh nebo do provozu pouze tehdy, splňují-li obecný požadavek týkající se neohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí, a pouze v případě, splňují-li základní požadavky stanovené v této směrnici.

21. Možnosti týkající se dalšího zpřísnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u lodních motorů rekreačních plavidel byly posouzeny ve zprávě o možnostech dalšího zlepšování environmentálních charakteristik motorů rekreačních plavidel, předložené podle článku 2 směrnice 2003/44/ES, kterou se mění směrnice 94/25/ES týkající se rekreačních plavidel[19]. V této zprávě byl vyvozen závěr, že je vhodné stanovit přísnější mezní hodnoty, než jsou hodnoty stanovené ve směrnici 2003/44/ES. Tyto mezní hodnoty by měly být stanoveny na úrovni, která odráží technický vývoj čistších technologií lodních motorů a která umožňuje vývoj směrem k harmonizaci mezních hodnot emisí výfukových plynů na celosvětové úrovni. Je však nutno zvýšit mezní hodnoty emisí CO, aby bylo možno dosáhnout významného snížení množství ostatních látek znečišťujících ovzduší a současně zajistit, aby byly náklady na dodržování předpisů přiměřené.

22. V závislosti na kategorii paliva a výkonu je nutno použít zkušební cykly pro lodní motory popsané v příslušné normě ISO.

23. Zkušební paliva použitá při posuzování shody s mezními hodnotami emisí výfukových plynů by měla odrážet skladbu paliv používaných na relevantním trhu, a proto by se při schvalování typu v Unii měla používat evropská zkušební paliva. Jelikož však výrobci ze třetích zemí nemusí mít přístup k evropským referenčním palivům, je nutné povolit, aby schvalující orgány mohly akceptovat zkoušky motorů provedené s jinými referenčními palivy. Výběr referenčních paliv by však měl být omezen na specifikace stanovené v příslušné normě ISO, aby byla zajištěna kvalita a srovnatelnost výsledků zkoušek.

24. S cílem přispět k ochraně mořského prostředí je vhodné přijmout požadavek, který ukládá povinnou instalaci fekálních nádrží na plavidlech vybavených toaletami.

25. Statistiky nehod prokazují, že riziko převrácení vícetrupových plavidel je velmi nízké. Navzdory tomuto nízkému riziku je vhodné stanovit, že i u vícetrupových plavidel je nutno vzít v úvahu riziko převrácení, takže pouze v případě, není-li vícetrupové plavidlo náchylné k převracení, nemusí být splněny požadavky týkající se vztlaku a únikové cesty v případě převrácení.

26. V souladu se zásadou subsidiarity by ustanovení této směrnice neměla zasahovat do oprávnění členských států stanovovat takové požadavky na ochranu životního prostředí, strukturu vodních cest a zajištění vodních cest, které považují za potřebné pro plavbu v některých vodách, za předpokladu, že tyto předpisy nevyžadují úpravu plavidla, které je v souladu s touto směrnicí.

27. Označení CE, jež označuje shodu výrobku, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posouzení shody v širším smyslu. Obecné zásady upravující označení CE jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. V této směrnici by měla být stanovena pravidla upravující připojení označení CE na plavidla, části a motory. Je vhodné rozšířit povinnost týkající se připojení označení CE rovněž na všechny vestavěné motory a záďové motory bez zabudovaného výfukového systému, u nichž se předpokládá splnění základních požadavků stanovených v této směrnici.

28. Jak výrobcům, tak i uživatelům musí být jasné, že připojením označení CE na výrobek výrobce prohlašuje, že výrobek je v souladu se všemi platnými požadavky a že výrobce za to nese plnou odpovědnost.

29. Označení CE by mělo být jediným označením shody vypovídajícím o tom, že výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, je v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie. Měla by však být povolena i jiná označení, pokud přispívají k zlepšení ochrany spotřebitele a nevztahují se na ně harmonizační právní předpisy Unie.

30. Aby bylo zajištěno plnění základních požadavků na bezpečnost, je nutné stanovit vhodné postupy posuzování shody, které výrobce musí dodržovat. Tyto postupy by měly být stanoveny odkazem na moduly posuzování shody uvedené v rozhodnutí č. 768/2008/ES. Tyto postupy musí být navrženy s ohledem na úroveň nebezpečí, kterou mohou vykazovat plavidla, motory a části. Z těchto důvodů musí pro každou kategorii shody existovat vhodný postup nebo možnost volby mezi různými postupy, které jsou rovnocenné.

31. Zkušenosti ukazují, že je vhodné povolit širší škálu modulů posuzování shody v těchto případech: u rekreačních plavidel kategorie C o délce trupu od 12 m do 24 m, pokud byly použity harmonizované normy, a rovněž u částí. Pokud jde o posouzení shody s požadavky týkajícími se emisí výfukových plynů a hluku, je třeba rozlišovat mezi případy, kdy byly použity harmonizované normy, a kdy nikoli, jelikož v posledně uvedených případech je odůvodněné vyžadovat přísnější postup posouzení shody. Mimoto by měla být jako nadbytečná zrušena možnost použít u zkoušek emisí hluku údaje pro referenční plavidlo, jelikož se v praxi nepoužívá.

32. Směrnice 94/25/ES obsahuje pravidla týkající se posouzení shody rekreačních plavidel po zhotovení, jež provádí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí výrobek na trh, a to v případech, kdy výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce neplní povinnosti týkající se shody výrobků podle této směrnice. Kvůli jednotnosti je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto postupu tak, aby se nevztahovala pouze na rekreační plavidla, nýbrž rovněž na vodní skútry. Z důvodu jasnosti je třeba stanovit, v kterých případech lze tento postup použít. Pokud jde o dovoz, jeho použití by mělo být omezeno na dovoz soukromými dovozci pro neobchodní účely, aby se zamezilo zneužití tohoto postupu k obchodním účelům. Je rovněž nutné rozšířit povinnost osoby, která žádá o posouzení po zhotovení, s ohledem na poskytnutí dokumentů oznámenému subjektu s cílem zajistit spolehlivé posouzení shody výrobku ze strany oznámeného subjektu.

33. Jelikož je nezbytné zajistit, aby úroveň provádění posuzování shody výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice, všemi subjekty, které je provádějí, byla v celé Unii stejně vysoká, a jelikož by všechny tyto subjekty měly své úkoly plnit stejně dobře a zároveň v podmínkách spravedlivé soutěže, měly by být stanoveny závazné požadavky vztahující se na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny, aby mohly provádět posuzování shody podle této směrnice.

34. V zájmu zajištění trvalé úrovně kvality při provádění posuzování shody výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice, je nutné nejen konsolidovat požadavky, které musí subjekty posuzování shody splnit, přejí-li si být oznámeny, nýbrž současně stanovit rovněž požadavky, které musí splňovat oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.

35. Nařízení (ES) č. 765/2008 doplňuje a posiluje stávající rámec pro dozor nad trhem výrobků, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, včetně výrobků, jichž se týká tato směrnice. Členské státy by proto měly organizovat a vykonávat dozor nad trhem těchto výrobků v souladu s uvedeným nařízením a případně v souladu se směrnicí 2001/95/ES.

36. V zájmu zvýšení průhlednosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné zdokonalit stávající postup využití ochranné doložky, který Komisi umožňuje přezkoumat oprávněnost opatření, které členský stát přijal proti výrobkům, jež podle jeho názoru nejsou v souladu s požadavky, v zájmu zajištění jeho větší účinnosti a využití odborných zkušeností členských států.

37. Stávající systém by měl být doplněn o postup, který umožní osobám, které na tom mají zájem, získat informace o přijatých opatřeních týkajících se výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice a které představují riziko pro zdraví a bezpečnost osob, nebo o jiných otázkách souvisejících s ochranou veřejných zájmů. Měl by rovněž orgánům dozoru nad trhem umožňovat, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat ve vztahu k těmto výrobkům co nejdříve.

38. Pokud členské státy a Komise souhlasí, že opatření přijaté členským státem je oprávněné, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise.

39. V zájmu zohlednění pokroku v oblasti technických poznatků a nových vědeckých důkazů by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny bodu 2 části B a bodu 1 části C přílohy I s výjimkou přímých nebo nepřímých změn hodnot emisí výfukových plynů nebo hluku a Froudeho čísla a poměru výkon/výtlak a příloh V, VII a IX svěřena Komisi. Je důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

40. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

41. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro uplatňování této směrnice by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[20].

42. Při přijímání aktů zajišťujících jednotné uplatňování této směrnice, zejména co se týká dodatečných ustanovení v článku 25 o postupech posuzování shody a požadavků na konstrukční kategorie plavidel, štítek výrobce, zabránění odtoku nečistot a navigační světla, je nutno použít přezkum.

43. V zájmu prosazování sledování a účinnosti této směrnice by mělo být stanoveno, že členské státy předkládají Komisi zprávy o uplatňování směrnice a Komise poté vypracuje a zveřejní shrnutí těchto zpráv.

44. Členské státy by měly stanovit pravidla pro ukládání sankcí použitelná v případě porušení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

45. Aby měli výrobci a další hospodářské subjekty dostatek času přizpůsobit se požadavkům stanoveným touto směrnicí, je nezbytné stanovit dostatečné přechodné období po vstupu této směrnice v platnost, během něhož bude možno uvádět na trh výrobky, jež jsou v souladu se směrnicí 94/25/ES.

46. Směrnice 94/25/ES by proto měla být zrušena.

47. Jelikož cíle této směrnice, a to zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a bezpečnosti a ochrany životního prostředí při současném zaručení fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných bezpečnostních požadavků pro výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, a minimálních požadavků týkajících se dozoru nad trhem, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Předmět

Tato směrnice stanoví požadavky vztahující se na konstrukční návrh a výrobu výrobků uvedených v čl. 2 odst. 1 a pravidla pro jejich volný pohyb v Unii.

Článek 2 Oblast působnosti

48. T ato směrnice se vztahuje na tyto výrobky:

a) rekreační plavidla a částečně dokončená rekreační plavidla;

b) vodní skútry;

c) části uvedené v příloze II, jestliže jsou uváděny na trh Unie samostatně, na něž se dále odkazuje jako na „části“;

d) hnací motory, které jsou instalovány nebo speciálně určeny k instalaci na rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo uvnitř nich;

e) hnací motory instalované na těchto plavidlech nebo uvnitř nich a podrobené větší úpravě;

f) plavidla podrobená větší úpravě.

49. Tato směrnice se nevztahuje na tyto výrobky:

a) s ohledem na požadavky na konstrukční návrh a provedení stanovené v části A přílohy I:

i) plavidla určená výhradně pro závodění, včetně závodních veslic a tréninkových veslic, a jako taková výrobcem označená,

ii) kanoe a kajaky, navržené k pohánění pouze ručními pádly, gondoly a šlapadla,

iii) surfy s plachtou,

iv) surfy, včetně surfů s pohonem,

v) původní historická plavidla konstruovaná před rokem 1950 a jejich jednotlivé repliky, vyrobené převážně z originálních materiálů a jako takové výrobcem označené,

vi) zkušební plavidla, za předpokladu, že nebudou následně uvedena na trh Unie,

vii) plavidla vyrobená pro vlastní potřebu, za předpokladu, že nebudou v průběhu pěti let uvedena na trh Unie,

viii) plavidla s vlastní posádkou speciálně určená pro komerční dopravu cestujících, zejména plavidla stanovená v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES[21] a v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES[22], bez ohledu na počet cestujících,

ix) ponorná plavidla,

x) vznášedlové lodě,

xi) lodě s nosnými křídly,

xii) plavidla na parní pohon s vnějším spalovacím zařízením na uhlí, koks, dřevo, olej nebo plyn,

xiii) obojživelná plavidla;

b) s ohledem na požadavky týkající se emisí výfukových plynů stanovené v části B přílohy I:

i) hnací motory, které jsou instalovány nebo speciálně určeny k instalaci:

- na plavidlech určených výhradně pro závodění a jako takových výrobcem označených,

- na zkušebních plavidlech, za předpokladu, že následně nebudou uvedena na trh Unie,

- na plavidlech s vlastní posádkou speciálně určených pro komerční dopravu cestujících, aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, zejména na plavidlech stanovených v článku 2 směrnice 2006/87/ES a v článku 3 směrnice 2009/45/ES, bez ohledu na počet cestujících,

- na ponorných plavidlech,

- na vznášedlových lodích,

- na lodích s nosnými křídly,

- na obojživelných plavidlech,

ii) původní historické hnací motory a jejich jednotlivé repliky zhotovené podle konstrukčního návrhu z doby před rokem 1950, nevyráběné sériově a instalované na plavidlech podle písm. a) bodů v) a vii),

iii) hnací motory vyrobené pro vlastní potřebu, za předpokladu, že nebudou v průběhu pěti let uvedeny na trh Unie;

c) s ohledem na požadavky týkající se emisí hluku uvedené v části C přílohy I:

i) všechna plavidla podle písmene b),

ii) plavidla vyrobená pro vlastní potřebu, za předpokladu, že nebudou v průběhu pěti let uvedena na trh Unie.

50. Skutečnost, že plavidlo lze použít k pronájmu i k výcviku rekreační plavby, nebrání tomu, aby se na ně vztahovala tato směrnice, je-li uvedeno na trh Unie pro rekreační účely.

Článek 3 Definice

Pro účely této směrnice se:

51. „plavidlem“ rozumí jakékoli rekreační plavidlo nebo vodní skútr;

52. „rekreačním plavidlem“ rozumí plavidlo jakéhokoli typu určené pro sportovní účely a volný čas, o délce trupu od 2,5 m do 24 m měřené podle příslušných harmonizovaných norem, bez ohledu na druh pohonu;

53. „vodním skútrem“ rozumí plavidlo určené pro sportovní účely a volný čas, o délce menší než 4 m, používající jako hlavní zdroj pohonu spalovací motor s hydroreaktivním systémem a konstruované pro řízení osobou nebo osobami, jež sedí, stojí nebo klečí na trupu, nikoli uvnitř něj;

54. „plavidlem vyrobeným pro vlastní potřebu“ rozumí plavidlo vyrobené budoucím uživatelem pro vlastní potřebu, které nebylo zcela nebo částečně vyrobeno pro soukromou osobu hospodářským subjektem na základě smlouvy;

55. „hnacím motorem“ rozumí vznětový nebo zážehový spalovací motor používaný k hnacím účelům;

56. „větší úpravou motoru“ rozumí úprava motoru, která by mohla způsobit, že motor překročí mezní hodnoty emisí uvedené v části B přílohy I, nebo zvyšuje jmenovitý výkon motoru o více než 15 %;

57. „větší úpravou plavidla“ rozumí úprava plavidla, která mění druh pohonu plavidla, zahrnuje větší úpravu motoru, nebo mění plavidlo do té míry, že se považuje za nové plavidlo;

58. „druhem pohonu“ rozumí mechanický způsob, kterým je plavidlo poháněno;

59. „skupinou motorů“ rozumí výrobcem stanovená skupina motorů, u kterých je možno s ohledem na jejich konstrukci předpokládat podobné vlastnosti, pokud se týká emisí výfukových plynů nebo emisí hluku, a které splňují požadavky této směrnice na emise výfukových plynů nebo emise hluku;

60. „dodáním na trh“ rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie, ať už za úplatu nebo bezplatně;

61. „uvedením na trh“ rozumí první dodání výrobku na trh Unie;

62. „uvedením do provozu“ rozumí první použití výrobku, na nějž se vztahuje tato směrnice, koncovým uživatelem v Unii;

63. „výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

64. „zplnomocněným zástupcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

65. „dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

66. „soukromým dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která v rámci neobchodní činnosti doveze do Unie výrobek ze třetí země za účelem jeho uvedení do provozu pro vlastní potřebu;

67. „distributorem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která výrobek dodává na trh;

68. „hospodářským subjektem“ rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;

69. „harmonizovanou normou“ rozumí norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES, a to na základě žádosti Komise v souladu s článkem 6 uvedené směrnice;

70. „akreditací“ rozumí akreditace podle čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

71. „vnitrostátním akreditačním orgánem“ rozumí akreditační orgán podle čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

72. „posouzením shody“ rozumí postup prokazující, že byly splněny požadavky této směrnice týkající se výrobku;

73. „subjektem posuzování shody“ rozumí subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce;

74. „stažením z oběhu“ rozumí opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán koncovému uživateli;

75. „stažením z trhu“ rozumí opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

76. „dozorem nad trhem“ rozumí činnosti a opatření orgánů veřejné správy, které mají zajistit, že výrobky jsou v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie a že neohrožují zdraví a bezpečnost nebo jiný veřejný zájem;

77. „označením CE“ rozumí označení, kterým výrobce vyjadřuje, že výrobek je v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho připojování;

78. „harmonizačními právními předpisy Unie“ rozumí veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh.

Článek 4 Základní požadavky

79. Výrobky uvedené v čl. 2 odst. 1 mohou být dodány na trh nebo uvedeny do provozu pro používání v souladu s určeným účelem pouze tehdy, pokud neohrožují bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí, jsou-li správně vyrobeny a udržovány, a pouze pod podmínkou, že splňují platné základní požadavky stanovené v příloze I.

80. Členské státy zajistí, aby výrobky uvedené v čl. 2 odst. 1 nebyly dodány na trh nebo uvedeny do provozu, pokud nesplňují požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 5 Vnitrostátní předpisy týkající se plavby

Ustanovení této směrnice nebrání členským státům v přijímání předpisů pro plavbu v určitých vodách za účelem ochrany životního prostředí, struktury vodních cest a zajištění vodních cest, za předpokladu, že tyto předpisy nevyžadují úpravu plavidla, které je v souladu s touto směrnicí.

Článek 6 Volný pohyb

81. Členské státy nesmí na svém území bránit dodávání plavidel, která jsou v souladu s touto směrnicí, na trh nebo jejich uvádění do provozu.

82. Členské státy nesmí bránit dodávání částečně dokončených plavidel na trh, jestliže výrobce nebo dovozce v souladu s částí A přílohy III prohlásí, že jsou určena k dokončení jinými výrobci.

83. Členské státy nesmí bránit dodávání částí, které jsou v souladu s touto směrnicí a které jsou určeny k montáži do plavidel v souladu s prohlášením výrobce nebo dovozce podle části B přílohy III, na trh nebo jejich uvádění do provozu.

84. Členské státy nesmí bránit dodávání na trh nebo uvádění do provozu:

a) hnacích motorů splňujících tuto směrnici bez ohledu na to, zda jsou zabudovány do plavidla, či nikoli;

b) motorů, jejichž typ byl schválen podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES[23] a které jsou ve shodě s mezními hodnotami etapy IIIA, IIIB nebo IV pro vznětové motory určené k jinému účelu než k pohonu vnitrozemských plavidel, lokomotiv a motorových vozů podle bodu 4.1.2. přílohy I uvedené směrnice;

c) motorů, jejichž typ byl schválen podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES[24], pokud výrobce v souladu s bodem 9 přílohy IV prohlásí, že motor bude splňovat požadavky této směrnice týkající se emisí výfukových plynů, bude-li instalován na plavidle podle návodu dodaného výrobcem.

85. Členské státy nesmí na veletrzích, výstavách, při předvádění a jiných podobných událostech bránit předvádění výrobků podle čl. 2 odst. 1, které neodpovídají této směrnici, za předpokladu, že viditelné označení zřetelně udává, že tyto výrobky nevyhovují této směrnici a nesmí být dodány na trh nebo uvedeny do provozu v Unii, dokud nebude zajištěn jejich soulad se směrnicí.

KAPITOLA II POVINNOSTI HOSPODÁřSKÝCH SUBJEKTů

Článek 7 Povinnosti výrobců

86. Při uvádění výrobků na trh musí výrobci zajistit, aby tyto výrobky byly navrhovány a vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 a příloze I.

87. Výrobci vyhotoví požadovanou technickou dokumentaci v souladu s článkem 26 a provedou nebo si nechají provést příslušný postup posouzení shody v souladu s články 20 až 23 a článkem 25.

Byl-li soulad výrobku s platnými požadavky takovým postupem prokázán, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě, jak je uvedeno v článku 16, a připojí označení CE podle čl. 18 odst. 1.

88. Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a kopii EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.

89. Výrobci zajistí, že se používají postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s požadavky. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku.

Výrobci ve všech případech, kdy to je považováno za vhodné vzhledem k rizikům, které výrobek představuje, provádějí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků výrobků dodaných na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stížností, nevyhovujících výrobků a stažení výrobků z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolách informují distributory.

90. Výrobci zajistí, aby byl na jejich výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku podle bodu 2.1 části A přílohy I.

91. Výrobci uvádějí své jméno, svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat, na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat.

92. Výrobci zajistí, aby byly k výrobku přiloženy v souladu s rozhodnutím příslušného členského státu instrukce a bezpečnostní informace v jazyce nebo jazycích, kterým spotřebitelé a ostatní koncoví uživatelé snadno rozumějí.

93. Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není v souladu s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc výrobek představuje riziko, neprodleně o tom výrobci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

94. Výrobci předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh.

Článek 8 Zplnomocnění zástupci

95. Výrobce může písemně jmenovat svého zplnomocněného zástupce.

96. Povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a vypracování technické dokumentace nesmí být součástí povinností zplnomocněného zástupce.

97. Zplnomocněný zástupce vykonává úkoly stanovené v plné moci, kterou obdržel od výrobce. Plná moc musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a) uchovávat kopii EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních kontrolních orgánů po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh;

b) podávat příslušným vnitrostátním orgánům na základě jejich odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;

c) spolupracovat s příslušným vnitrostátním orgánem, pokud o to požádá, na činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, na které se vztahuje jeho plná moc.

Článek 9 Povinnosti dovozců

98. Dovozci uvádí na trh Unie pouze výrobky, které jsou v souladu s právními předpisy.

99. Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posouzení shody. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby výrobek nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy požadované doklady podle článku 16 a bodu 2.5 části A přílohy I, bodu 4 části B přílohy I a bodu 2 části C přílohy I a aby výrobce dodržel požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 a v příloze I, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden do souladu. Pokud výrobek představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

100. Dovozci uvádějí své jméno, svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat, na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

101. Dovozci zajistí, aby byly k výrobku přiloženy v souladu s rozhodnutím příslušného členského státu instrukce a bezpečnostní informace v jazyce nebo jazycích, kterým spotřebitelé a ostatní koncoví uživatelé snadno rozumějí.

102. Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad výrobku s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 a příloze I.

103. Dovozci ve všech případech, kdy to je vhodné pro ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, provádějí zkoušky vzorků výrobků uváděných na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stížností, nevyhovujících výrobků a stažení výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolách informují distributory.

104. Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není v souladu s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc výrobek představuje riziko, neprodleně o tom dovozci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

105. Dovozci po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zaručují, že na požádání může být těmto orgánům předložena technická dokumentace.

106. Dovozci předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh.

Článek 10 Povinnosti distributorů

107. Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky této směrnice.

108. Distributoři před dodáním výrobku na trh ověří, zda nese požadované označení CE a zda jsou k němu přiloženy doklady požadované v čl. 7 odst. 7, článku 16 a v bodě 2.5 části A přílohy I, bodě 4 přílohy B přílohy I a bodě 2 části C přílohy I a instrukce a bezpečnostní informace v jazyce nebo jazycích, kterým spotřebitelé a ostatní koncoví uživatelé v členském státě, v němž je výrobek uváděn na trh, snadno rozumějí, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a v čl. 9 odst. 3.

Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 a v příloze I, může výrobek dodávat na trh pouze po jeho uvedení do souladu s platnými požadavky. Pokud výrobek představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

109. Distributor zajistí, aby v době, kdy nese za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 a v příloze I.

110. Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není v souladu s touto směrnicí, zajistí, že budou přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc výrobek představuje riziko, neprodleně o tom distributoři informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

111. Distributoři předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, které dodali na trh.

Článek 11 Případy, kdy se povinnosti výrobce vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely této směrnice považován za výrobce, na kterého se vztahují povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho shodu s požadavky této směrnice.

Článek 12 Povinnosti soukromých dovozců

112. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii neplní povinnosti týkající se shody výrobku s touto směrnicí, splní nebo nechá splnit povinnosti výrobce stanovené v čl. 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 a 9 soukromý dovozce.

113. Neposkytne-li výrobce požadovanou technickou dokumentaci, nechá ji soukromý dovozce vyhotovit s využitím příslušných odborných znalostí, což může zahrnovat oznámený subjekt, který se nepodílí na posouzení shody dotyčného výrobku.

114. Soukromý dovozce zajistí, aby byly na výrobku uvedeny název a adresa oznámeného subjektu, který provedl posouzení shody výrobku.

Článek 13 Identifikace hospodářských subjektů

115. Hospodářské subjekty musí na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat:

a) všechny hospodářské subjekty, které jim dodaly výrobek;

b) všechny hospodářské subjekty, kterým dodaly výrobek.

Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu 10 let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu 10 let poté, co dodaly výrobek.

116. Soukromí dovozci musí na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat hospodářský subjekt, který jim výrobek dodal.

Soukromí dovozci musí být schopni poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu 10 let poté, co jim byl výrobek dodán.

KAPITOLA III SHODA VÝROBKU

Článek 14 Předpoklad shody

Předpokládá se, že výrobky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie , jsou ve shodě s požadavky, jichž se týkají tyto normy nebo jejich části, uvedenými v čl. 4 odst. 1 a příloze I.

Článek 15 Formální námitka proti harmonizovaným normám

117. Pokud členský stát nebo Komise usoudí, že harmonizovaná norma nesplňuje zcela základní požadavky, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 a příloze I a na které se tato harmonizovaná norma vztahuje, předloží Komise nebo příslušný členský stát záležitost výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES a uvedou své argumenty. Výbor po konzultaci s příslušnými evropskými normalizačními orgány neprodleně zaujme stanovisko.

118. S ohledem na stanovisko výboru se Komise rozhodne zveřejnit, nezveřejnit, zveřejnit s omezením, zachovat, zachovat s omezením, či zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie .

119. Komise informuje dotčený evropský normalizační orgán a případně požádá o revizi daných harmonizovaných norem.

Článek 16 EU prohlášení o shodě

120. EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků uvedených v čl. 4 odst. 1 a v příloze I.

121. EU prohlášení o shodě je vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze IV této směrnice, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze II rozhodnutí 768/2008/ES a je stále aktualizováno. Je přeloženo do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je výrobek dodáván na trh nebo uváděn do provozu.

122. Vypracováním EU prohlášení o shodě nese výrobce nebo soukromý dovozce odpovědnost za soulad výrobku s tímto prohlášením.

123. EU prohlášení o shodě je vždy přiloženo k:

a) plavidlu a je obsaženo v příručce uživatele uvedené v bodě 2.5 části A přílohy I;

b) částem, jsou-li uváděny na trh samostatně;

c) hnacím motorům a je obsaženo v příručce uživatele uvedené v bodě 4 části B přílohy I.

Článek 17 Obecné zásady označení CE

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 18 Výrobky, které musí nést označení CE

124. Označením CE musí být při dodání na trh nebo uvedení do provozu opatřeny tyto výrobky:

a) plavidla a části, o nichž se předpokládá splnění příslušných základních požadavků stanovených v příloze I;

b) přívěsné motory, u nichž se předpokládá splnění základních požadavků stanovených v částech B a C přílohy I;

c) áďové motory se zabudovaným výfukovým systémem, u nichž se předpokládá splnění základních požadavků stanovených v částech B a C přílohy I;

d) vestavěné motory a záďové motory bez zabudovaného výfukového systému, u nichž se předpokládá splnění požadavků týkajících se emisí výfukových plynů, které jsou stanoveny v částech B a C přílohy I.

125. Členské státy předpokládají, že výrobky uvedené v odstavci 1, které nesou označení CE, jsou v souladu s touto směrnicí.

Článek 19 Pravidla a podmínky pro připojování označení CE

126. Označení CE je viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobkům uvedeným v čl. 18 odst. 1. Pokud to v případě částí není vzhledem k velikosti nebo povaze výrobku možné nebo odůvodněné, musí být připojeno k obalu a průvodním dokumentům.

127. Označení CE se připojí před uvedením výrobku na trh nebo do provozu. K označení CE a k identifikačnímu číslu uvedenému v odstavci 3 může být připojen piktogram nebo jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.

128. Označení CE je doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu v případě jeho účasti v kontrolní fázi výroby.

Identifikační číslo oznámeného subjektu připojuje sám subjekt, nebo je připojeno podle jeho pokynů výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem.

KAPITOLA IV POSUZOVÁNÍ SHODY

Článek 20 Použitelné postupy posouzení shody

129. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce použijí před uvedením výrobků uvedených v čl. 2 odst. 1 na trh postupy stanovené v modulech uvedených v článcích 21, 22 a 23.

130. Soukromý dovozce použije před uvedením výrobku uvedeného v čl. 2 odst. 1 do provozu postup stanovený v článku 24, pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce neprovedli posouzení shody dotyčného výrobku.

131. Osoba, která uvádí motor nebo plavidlo po větší úpravě na trh nebo do provozu, nebo osoba, která mění určený účel plavidla, na něž se nevztahuje oblast působnosti této směrnice, takovým způsobem, že plavidlo poté spadá do její oblasti působnosti, použije před uvedením výrobku na trh nebo do provozu postup stanovený v článku 24.

132. Osoba, která uvádí na trh plavidlo vyrobené pro vlastní potřebu před uplynutím pětiletého období uvedeného v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě vii), použije před uvedením výrobku na trh postup stanovený v článku 24.

Článek 21 Konstrukční návrh a provedení

133. Co se týká konstrukčního návrhu a provedení rekreačních plavidel, použijí se tyto postupy stanovené v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) U kategorií A a B uvedených v bodě 1 části A přílohy I:

i) u rekreačních plavidel o délce trupu od 2,5 m do 12 m kterýkoli z těchto modulů:

- modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem),

- modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F,

- modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

- modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

ii) u rekreačních plavidel o délce trupu od 12 m do 24 m kterýkoli z těchto modulů:

- modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F,

- modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

- modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

b) u kategorie C uvedené v bodě 1 části A přílohy I:

i) u rekreačních plavidel o délce trupu od 2,5 m do 12 m kterýkoli z těchto modulů:

- jsou-li splněny harmonizované normy týkající se požadavků podle bodů 3.2 a 3.3 části A přílohy I: modul A (interní kontrola výrobku), modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem), modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F, modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku) nebo modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

- nejsou-li splněny harmonizované normy týkající se požadavků podle bodů 3.2 a 3.3 části A přílohy I: modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem), modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F, modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku) nebo modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

ii) u rekreačních plavidel o délce trupu od 12 m do 24 m kterýkoli z těchto modulů:

- jsou-li splněny harmonizované normy týkající se požadavků podle bodů 3.2 a 3.3 části A přílohy I: modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem), modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F, modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku) nebo modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

- nejsou-li splněny harmonizované normy týkající se požadavků podle bodů 3.2 a 3.3 části A přílohy I: modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F, modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku) nebo modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

c) u kategorie D uvedené v bodě 1 části A přílohy I:

i) u rekreačních plavidel o délce trupu od 2,5 m do 24 m kterýkoli z těchto modulů:

- modul A (interní kontrola výrobku),

- modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem),

- modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F,

- modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku),

- modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti).

- Co se týká konstrukčního návrhu a provedení vodních skútrů, použije se kterýkoli z těchto postupů stanovených v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) modul A (interní kontrola výrobku);

b) modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem);

c) modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F;

d) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

e) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti).

134. Co se týká konstrukčního návrhu a provedení částí, použije se kterýkoli z těchto postupů stanovených v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F;

b) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

c) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti).

Článek 22 Emise výfukových plynů

Pokud jde o emise výfukových plynů, u výrobků uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) a e) použije výrobce motoru nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii tyto postupy stanovené v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) provádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy, kterýkoli z těchto modulů:

i) modul B (EU přezkoušení typu) spolu s modulem C, D, E nebo F;

ii) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

iii) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

b) neprovádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy, modul B spolu s modulem C1.

Článek 23 Emise hluku

135. Pokud jde o emise hluku u rekreačních plavidel se záďovým motorem bez zabudovaného výfukového systému nebo s vestavěným hnacím motorem a u rekreačních plavidel se záďovým motorem bez zabudovaného výfukového systému nebo s vestavěným hnacím motorem, u nichž byla provedena větší úprava a které jsou následně uvedeny na trh Unie do pěti let po této úpravě, použije výrobce plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii tyto postupy stanovené v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) provádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy pro měření hluku, kterýkoli z těchto modulů:

i) modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem);

ii) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

iii) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

b) neprovádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy pro měření hluku, modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

c) použije-li se k posouzení postup založený na stanovení Froudeho čísla a poměru výkon/výtlak, kterýkoli z těchto modulů:

i) modul A (interní kontrola výrobku);

ii) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

iii) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti).

136. Pokud jde o emise hluku u vodních skútrů a přívěsných motorů a záďových motorů se zabudovaným výfukovým systémem, které jsou určeny k instalaci na rekreačních plavidlech, použije výrobce vodního skútru nebo motoru tyto postupy stanovené v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES:

a) provádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy pro měření hluku:

i) modul A1 (interní kontrola výrobku spolu se zkouškami pod dohledem);

ii) modul G (shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku);

iii) modul H (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti);

b) neprovádějí-li se zkoušky podle harmonizované normy pro měření hluku, modul G (shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti).

Článek 24 Posuzování po zhotovení

Posuzování po zhotovení uvedené v čl. 20 odst. 2, 3 a 4 se provádí podle přílohy V.

Článek 25 Dodatečné požadavky

137. Použije-li se modul B podle přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, provede se EU přezkoušení typu způsobem popsaným v druhé odrážce bodu 2 zmíněného modulu.

Výrobní typ uvedený v modulu B může zahrnovat více variant výrobku, pokud rozdíly mezi variantami neovlivňují úroveň bezpečnosti a jiné požadavky týkající se způsobilosti výrobku.

138. Použije-li se modul A1 podle přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, provedou se zkoušky výrobku na jednom či více plavidlech představujících produkci výrobce a použijí se dodatečné požadavky stanovené v příloze VI této směrnice.

139. Možnost týkající se využití akreditovaných vnitropodnikových subjektů, jak je uvedeno v modulech A1 a C1 přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, není použitelná.

140. Použije-li se modul F podle přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, použije se k posouzení shody s požadavky týkajícími se emisí výfukových plynů postup popsaný v příloze VII této směrnice.

141. Použije-li se modul C přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, pokud jde o posouzení shody s požadavky této směrnice týkajícími se emisí výfukových plynů, a jestliže výrobce nepoužívá příslušný systém jakosti popsaný v modulu H přílohy II rozhodnutí č. 768/2008/ES, oznámený subjekt, kterého si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést kontroly výrobku v náhodně zvolených intervalech stanovených tímto subjektem, aby se ověřila kvalita interní kontroly výrobku. Pokud se zdá, že úroveň kvality není uspokojivá nebo že je nutné ověřit platnost údajů poskytnutých výrobcem, použije se postup stanovený v příloze VIII této směrnice.

Článek 26 Technická dokumentace

142. Technická dokumentace uvedená v čl. 7 odst. 2 obsahuje veškeré příslušné údaje nebo prostředky použité výrobcem k zajištění toho, aby výrobek splňoval požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 a v příloze I. Obsahuje zejména dokumenty uvedené v příloze IX.

143. Technická dokumentace musí umožňovat pochopení konstrukčního návrhu, výroby a fungování výrobku a musí umožňovat posouzení shody s požadavky této směrnice.

KAPITOLA V OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

Článek 27 Oznámení

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty oprávněné provádět úkoly spojené s posouzením shody třetích stran podle této směrnice.

Článek 28 Oznamující orgány

144. Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody pro účely této směrnice a za kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s ustanoveními článku 34.

145. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu uvedené v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

146. Pokud oznamující orgán přenese na subjekt, který není ústředním orgánem veřejné správy, provádění posouzení, oznámení nebo kontrolu uvedené v odstavci 1, nebo jej tímto úkolem jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 29. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

147. Oznamující orgán nese za úkoly provedené subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 29 Požadavky týkající se oznamujících orgánů

148. Oznamující orgány jsou zřízeny takovým způsobem, aby nedocházelo k žádným střetům zájmů se subjekty posuzování shody.

149. Oznamující orgány jsou organizovány a provozovány tak, aby chránily objektivitu a nestrannost svých činností.

150. Oznamující orgány jsou organizovány takovým způsobem, aby každé rozhodnutí o oznámení subjektu posuzování shody prováděly příslušné osoby, jiné než osoby provádějící posouzení.

151. Oznamující orgány nenabízejí ani neposkytují žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, ani neposkytují poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

152. Oznamující orgány zachovávají důvěrnost získaných informací.

153. Oznamující orgány mají k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, aby mohly řádně vykonávat své povinnosti.

Článek 30 Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi o svých vnitrostátních postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto informací.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 31 Požadavky týkající se oznámených subjektů

154. Pro účely oznamování podle této směrnice musí subjekty posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

155. Subjekty posuzování shody jsou zřízeny podle vnitrostátních právních předpisů a mají právní subjektivitu.

156. Subjekt posuzování shody je třetí stranou nezávislou na organizaci nebo výrobku, který posuzuje.

Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na projektování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě výrobků, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

157. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody nesmí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují výrobky, jež posuzují, a nesmí být ani zplnomocněnými zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání hodnocených výrobků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových výrobků k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody se nesmějí přímo podílet na projektování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto výrobků, ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a nedotknutelnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou tyto osoby oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekt posuzování shody musí zaručit, že činnosti jeho poboček nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu a nestrannost jeho činností posuzování shody.

158. Subjekt posuzování shody a jeho pracovníci provádějí posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

159. Subjekt posuzování shody musí být schopen provádět všechny povinnosti spojené s posuzováním shody, které tomuto subjektu ukládají články 20 až 25 a pro něž byl oznámen, ať již tyto povinnosti provádí sám subjekt posuzování shody, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii výrobků, pro něž je oznámen, potřebné:

a) pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů souvisejících s posuzováním shody;

b) popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno a jež zajišťují průhlednost těchto postupů a možnost jejich znovuzahájení.Musí uplatňovat náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako oznámený subjekt, a další činností;

c) postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost, odvětví, strukturu podniků, míru složitosti technologie daného výrobku a hromadný či sériový způsob jeho výroby.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k vhodnému provedení technických a administrativních úkolů spojených s posuzováním shody a má přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

160. Pracovníci odpovědní za provádění činností spojených s posuzováním shody musí:

a) mít přiměřené technické a odborné vzdělání týkající se všech činností spojených s posuzováním shody, pro které byl subjekt posuzování shody oznámen;

b) mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c) mít vhodné znalosti základních požadavků, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a příslušných vnitrostátních právních předpisů;

d) být schopni vypracovávat osvědčení, protokoly a zprávy prokazující, že byla posouzení provedena.

161. Musí být zajištěna nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků, kteří posuzování provádějí.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody nezávisí na počtu provedených posouzení nebo na jejich výsledcích.

162. Subjekt posuzování shody uzavře pojištění odpovědnosti, pokud tuto odpovědnost nepřevzal členský stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

163. Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, s výjimkou styku s příslušnými správními orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost, pokud jde o veškeré informace, které získali při plnění svých povinností podle článku 20 až 25 nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se provádí uvedená kapitola. Vlastnická práva jsou chráněna.

164. Subjekt posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámeného subjektu zřízené podle článku 44 nebo zajistí, aby byli jeho pracovníci o těchto činnostech informováni, a používá jakožto všeobecné pokyny správní rozhodnutí a dokumenty, které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 32 Předpoklad shody

Pokud subjekt posuzování shody prokáže splnění kritérií stanovených příslušnými harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 31 v takovém rozsahu, v jakém se platné harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 33 Formální námitka proti harmonizovaným normám

Pokud má členský stát nebo Komise formální námitku proti harmonizovaným normám uvedeným v článku 32, použijí se ustanovení článku 15.

Článek 34 Pobočky a subdodavatelé oznámených subjektů

165. Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo pobočce, zajistí, že subdodavatel nebo pobočka splňuje požadavky stanovené v článku 31, a informuje o tom oznamující orgán.

166. Oznámený subjekt nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo pobočkami bez ohledu na to, kde jsou usazeny.

167. Činnosti lze zadat subdodavateli nebo pobočce pouze se souhlasem zákazníka.

168. Oznámený subjekt uchovává pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo pobočky a práce provedené subdodavatelem nebo pobočkou podle článků 20 až 25.

Článek 35 Žádost o oznámení

169. Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

170. Součástí žádosti podle odstavce 1 je popis činností posuzování shody, modul nebo moduly posuzování shody a výrobek nebo výrobky, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 31.

171. Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole jeho souladu s požadavky stanovenými v článku 31.

Článek 36 Postup oznamování

172. Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 31.

173. K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí oznamující orgány elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

174. Oznámení obsahuje veškeré podrobnosti o činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody, dotčeném výrobku nebo výrobcích a příslušné osvědčení o způsobilosti.

175. Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 35 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které dokládají způsobilost subjektu posuzování shody, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 31.

176. Dotčený subjekt může provádět činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do dvou měsíců po oznámení, pokud se akreditace nepoužije.

Pouze takový subjekt se pro účely této směrnice považuje za oznámený subjekt.

177. Komisi a členským státům je třeba oznámit jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.

Článek 37 Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

178. Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

179. Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle této směrnice, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam aktualizován.

Článek 38 Změny v oznámeních

180. Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 31 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně odvolá oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

181. V případě omezení, pozastavení nebo odvolání oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, podnikne dotčený oznamující členský stát příslušné kroky a zajistí, aby byly podklady týkající se tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo aby byly k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem na vyžádání.

Článek 39 Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

182. Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

183. Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se odůvodnění oznámení nebo toho, že je dotčený subjekt nadále způsobilý.

184. Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

185. Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, informuje o tom oznamující členský stát a požádá ho, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného odvolání oznámení.

Článek 40 Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů

186. Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v článcích 20 až 25.

187. Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo přílišnému zatížení hospodářských subjektů. Subjekty posuzování shody při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu dotčeného podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.

Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl výrobek v souladu s touto směrnicí.

188. Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplňuje požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 a v příloze I nebo v odpovídajících harmonizovaných normách, požádá výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá osvědčení o shodě.

189. Pokud v průběhu kontroly shody po vydání osvědčení oznámený subjekt zjistí, že výrobek již nesplňuje požadavky, požádá výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti může platnost osvědčení pozastavit nebo osvědčení odejmout.

190. Pokud výrobce nepřijme nápravná opatření nebo pokud tato opatření nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt omezí nebo pozastaví platnost osvědčení nebo případně toto osvědčení odejme.

Článek 41

Postup odvolání

Členské státy zajistí, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených subjektů odvolat.

Článek 42 Informační povinnost oznámených subjektů

191. Oznámené subjekty informují oznamující orgán:

a) o veškerých zamítnutích, omezeních, pozastaveních nebo odnětích osvědčení nebo rozhodnutí o schválení;

b) o všech okolnostech majících vliv na rozsah a podmínky oznámení;

c) o všech žádostech o informace o provedených činnostech posuzování shody, které obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d) na vyžádání o činnostech posuzování shody provedených v rámci působnosti jejich oznámení a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

192. Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle této směrnice, které provádějí obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými výrobky, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních, a na žádost pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 43 Výměny zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států, které provádějí politiku oznamování.

Článek 44 Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle této směrnice ve formě odvětvové skupiny nebo skupin oznámených subjektů.

Členské státy zajistí účast jimi oznámených subjektů na práci této skupiny nebo skupin, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

KAPITOLA VI DOZOR NAD TRHEM UNIE, KONTROLA VÝROBKů, KTERÉ VSTUPUJÍ NA TRH UNIE, A OCHRANNÉ POSTUPY

Článek 45 Dozor nad trhem Unie a kontrola výrobků, které vstupují na trh Unie

Pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice, platí čl. 15 odst. 3 a články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 46 Postup pro nakládání s výrobky představujícími riziko na vnitrostátní úrovni

193. Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu přijaly opatření podle článku 20 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo pokud mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo riziko s ohledem na požadavky týkající se ochrany životního prostředí a spotřebitele, které jsou stanoveny v této směrnici, provedou hodnocení, zda dotčený výrobek splňuje všechny požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné hospodářské subjekty spolupracují v nezbytné míře s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené touto směrnicí, požádají neprodleně dotčený hospodářský subjekt nebo soukromého dovozce, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo aby výrobek stáhnul z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může stanovit a která je přiměřená povaze rizika.

Orgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

194. Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a opatřeních, která má dotčený hospodářský subjekt nebo soukromý dovozce na jejich žádost přijmout.

195. Hospodářský subjekt zajistí, aby byla všechna náležitá nápravná opatření přijata u všech dotčených výrobků, které dodával na trh v celé Unii.

Soukromý dovozce zajistí, aby byla všechna náležitá nápravná opatření přijata u výrobku, který dovezl na trh Unie pro vlastní potřebu.

196. Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření a zakážou nebo omezí dodávání výrobku na trh daného členského státu, nebo jej stáhnou z trhu nebo z oběhu.

Pokud soukromý dovozce ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření a zakážou nebo omezí používání výrobku na trhu daného členského státu.

O takových opatřeních informují orgány dozoru nad trhem neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

197. Součástí informací uvedených v odstavci 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu nebo soukromého dovozce. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a) výrobek nesplňuje požadavky na zdraví nebo bezpečnost osob nebo požadavky týkající se ochrany životního prostředí a spotřebitele stanovené v této směrnici;

b) nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 15, které jsou základem pro předpoklad shody.

198. Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámenými vnitrostátními opatřeními o svých námitkách.

199. Pokud do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odstavci 4 nepodá žádný členský stát ani Komise námitku, pokud jde o dočasná opatření, které členský stát přijal, považuje se opatření za oprávněné.

200. Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem přijata vhodná omezující opatření, jako je bezodkladné stažení daného výrobku z jejich trhů.

Článek 47 Ochranný postup Unie

201. Pokud jsou po uplatnění postupu stanoveného v čl. 46 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti vnitrostátním opatřením členského státu nebo pokud se Komise domnívá, že jsou vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty či se soukromým dovozcem a provede hodnocení vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření oprávněná, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise o něm neprodleně informuje členské státy a příslušný hospodářský subjekt nebo subjekty či soukromého dovozce.

202. Pokud jsou vnitrostátní opatření považována za oprávněná, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhů; členské státy o tom informují Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za neoprávněné, dotčený členský stát toto opatření odvolá.

203. Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 5 písm. b), Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán a předloží záležitost výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES. Výbor uskuteční konzultace s příslušným evropským normalizačním orgánem a neprodleně zaujme stanovisko.

Článek 48 Formální nesoulad

204. Aniž je dotčen článek 46, členský stát požádá příslušný hospodářský subjekt nebo soukromého dovozce, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z následujících nedostatků:

a) označení shody bylo připojeno v rozporu s články 17, 18 nebo 19;

b) označení shody nebylo připojeno;

c) nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;

d) nebylo správně vypracováno EU prohlášení o shodě;

e) chybí technická dokumentace nebo je neúplná.

205. Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, dotčený členský stát přijme všechna vhodná opatření a omezí nebo zakáže dodávání výrobku na trh, nebo zajistí, aby byl výrobek stažen z oběhu nebo z trhu, nebo v případě výrobku dovezeného soukromým dovozcem pro vlastní potřebu, aby bylo zakázáno nebo omezeno jeho používání.

KAPITOLA VII AKTY V PřENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDěCÍ AKTY

Článek 49 Přenesení pravomoci

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny níže uvedených příloh k zohlednění pokroku v oblasti technických poznatků a nových vědeckých důkazů:

a) bod 2 části B a bod 1 části C přílohy I kromě přímých nebo nepřímých změn mezních hodnot emisí výfukových plynů nebo hluku a Froudeho čísla a poměru výkon/výtlak;

b) přílohy V; VII a IX.

Změny uvedené v písmenu a) mohou zahrnovat změny referenčních paliv a požadavků týkajících se zkoušek emisí výfukových plynů a hluku a kritérií trvanlivosti.

Článek 50 Výkon přenesené pravomoci

206. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

207. Přenesení pravomoci uvedené v článku 49 platí na dobu neurčitou od data stanoveného v článku 60.

208. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 49 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

209. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

210. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 49 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 51 Prováděcí akty

Opatření nezbytná k provedení této směrnice, která zajišťují její jednotné uplatňování, zejména pokud jde o dodržování požadavků stanovených v článku 25 a ustanovení týkajících se konstrukčních kategorií plavidel, štítku výrobce, zabránění odtoku nečistot a navigačních světel v části A přílohy I, se přijímají postupem podle čl. 52 odst. 2.

Článek 52 Postup projednávání ve výboru

211. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

212. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011, s ohledem na článek 8 uvedeného nařízení.

KAPITOLA VIII ZVLÁšTNÍ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

Článek 53 Podávání zpráv

Do [[dd/mm/rrrr] pět let ode dne uvedeného v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci] a poté každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice. Tato zpráva musí obsahovat hodnocení situace týkající se bezpečnosti výrobků a jejich vlivu na životní prostředí a účinnosti této směrnice a rovněž přehled o činnostech dozoru nad trhem prováděných daným členským státem.

Komise vypracuje a zveřejní shrnutí těchto zpráv členských států.

Článek 54 Odůvodnění opatření

Každé opatření přijaté na základě této směrnice k zákazu nebo omezení uvádění výrobku na trh nebo do provozu, ke stažení výrobku z trhu nebo z oběhu musí uvádět přesné důvody, na kterých se zakládá.

Takové opatření se oznámí neprodleně straně, které se týká, spolu s poučením o nápravných prostředcích, které má k dispozici podle práva platného v daném členském státě, a o lhůtách pro jejich uplatnění.

Článek 55 Průhlednost

Komise přijme nezbytná opatření k tomu, aby byly dostupné informace o všech příslušných rozhodnutích vztahujících se k plnění této směrnice.

Článek 56 Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí použitelná v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, které mohou zahrnovat trestní sankce za vážná porušení, a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování.

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou být zvýšeny, pokud se příslušný hospodářský subjekt nebo soukromý dovozce již dříve dopustil podobného porušení této směrnice.

Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do [[dd/mm/rrrr] datum stanovené v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci] a oznámí jí neprodleně každou jejich případnou změnu.

KAPITOLA IX ZÁVěREčNÁ A PřECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 57 Provedení

213. Členské státy nejpozději do [[dd/mm/rrrr] 18 měsíců od vstupu v platnost, který je uveden v článku 60] přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat ode dne [[dd/mm/rrrr] dva roky od vstupu v platnost, který je uveden v článku 60] .

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

214. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 58 Přechodné období

215. Členské státy nesmí bránit dodávání výrobků, na něž se vztahuje směrnice 94/25/ES, na trh nebo jejich uvádění do provozu, jsou-li v souladu s uvedenou směrnicí a pokud byly uvedeny na trh nebo do provozu před [dd/mm/rrrr ]( jeden rok ode dne uvedeného v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci ).

216. Členské státy nesmí bránit dodávání přívěsných zážehových motorů s výkonem nižším než 15 kilowattů na trh nebo jejich uvádění do provozu, pokud splňují mezní hodnoty emisí výfukových plynů pro etapu I stanovené v bodě 2.1 části B přílohy I a byly vyrobeny malými a středními podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES[25] a uvedeny na trh do [dd/mm/rrrr] ( čtyři roky ode dne uvedeného v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci ).

Článek 59 Zrušení

Směrnice 94/25/ES se zrušuje s účinkem ode dne [[dd/mm/rrrr] datum stanovené v čl. 57 odst. 1 druhém pododstavci] .

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 60 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 61 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

A. Základní bezpečnostní požadavky na konstrukční návrh a provedení plavidla

KONSTRUKČNÍ KATEGORIE PLAVIDEL

Konstrukční kategorie | Síla větru (Beaufortova stupnice) | Určující výška vlny (H 1/3, m) |

A – „oceánská“ B – „pobřežní“ C – „příbřežní“ D – „vnitrozemská“ | nad 8 do 8 včetně do 6 včetně do 4 včetně | nad 4 do 4 včetně do 2 včetně do 0,3 včetně |

Vysvětlivky:

A. OCEÁNSKÁ: Plavidla konstruovaná pro oceánské plavby, kde síla větru může překročit stupeň 8 (Beaufortova stupnice) a určující výška vlny může překročit 4 m a plavidla jsou maximálně soběstačná, avšak s výjimkou neobvyklých klimatických podmínek.

B. POBŘEŽNÍ: Plavidla konstruovaná pro plavby na moři, kde lze očekávat sílu větru dosahující stupeň 8 včetně a určující výšku vlny do 4 m včetně.

C. PŘÍBŘEŽNÍ: Plavidla konstruovaná pro plavby v příbřežních vodách, velkých zálivech, ústích řek, jezerech a řekách, kde lze očekávat sílu větru dosahující stupeň 6 včetně a určující výšku vlny do 2 m včetně.

D. VNITROZEMSKÁ: Plavidla konstruovaná pro plavby v chráněných pobřežních vodách, v malých zálivech, na malých jezerech, řekách a kanálech, kde lze očekávat sílu větru dosahující stupeň 4 včetně a určující výšku vlny do 0,3 m včetně, s příležitostnými vlnami výšky do 0,5 m, způsobenými například míjejícími se plavidly.

Rekreační plavidla všech kategorií musí být konstruována a vyrobena tak, aby odolala těmto parametrům z hlediska stability, vztlaku a dalších obdobných základních požadavků podle přílohy I a musí mít dobré schopnosti manévrování.

OBECNÉ POŽADAVKY

Identifikace plavidla

Každé plavidlo musí být označeno 14místným identifikačním číslem včetně uvedení následujících informací:

(29) kód výrobce,

(30) země výroby,

(31) zvláštní číslo série,

(32) měsíc a rok výroby,

(33) rok modelu.

Podrobné požadavky na označení uvedené v prvním odstavci jsou stanoveny v příslušné harmonizované normě.

Štítek výrobce

Na každém plavidle musí být trvale upevněn štítek výrobce, umístěný odděleně od identifikačního čísla trupu, na kterém jsou uvedeny následující informace:

a) název výrobce, zapsaná obchodní firma nebo zapsaná ochranná známka;

b) označení CE;

c) konstrukční kategorie plavidla podle oddílu 1;

d) nejvyšší dovolené zatížení doporučené výrobcem podle bodu 3.6, kromě údajů o hmotnosti obsahu pevných nádrží;

e) počet osob doporučený výrobcem, pro jejichž přepravu je plavidlo konstruováno.

V případě soukromého dovozu zahrnují kontaktní údaje a doporučení podle písmen a), d) a e) údaje a doporučení oznámeného subjektu, který provedl posouzení shody.

Ochrana proti pádu přes palubu a prostředky pro zpětné vstoupení na plavidlo

Plavidlo musí být konstruováno tak, aby bylo na minimum sníženo nebezpečí přepadnutí přes palubu a usnadněno zpětné vstoupení na plavidlo.

Rozhled z hlavního stanoviště řízení

U motorových plavidel musí hlavní stanoviště řízení plavidla poskytovat kormidelníkovi při obvyklých podmínkách plavby (rychlost a náklad) dobrý všestranný rozhled.

Příručka uživatele

Každé plavidlo musí být vybaveno příručkou uživatele v souladu s čl. 7 odst. 7 a čl. 9 odst. 4. Tato příručka by měla být sestavena se zvláštním zřetelem na nebezpečí vzniku požáru a zaplavení a musí obsahovat informace podle bodů 2.2, 3.6 a oddílu 4 se zřetelem na hmotnost prázdného plavidla uvedenou v kilogramech.

POŽADAVKY NA KOMPAKTNOST A KONSTRUKCI

Konstrukce

Výběr a kombinace materiálů plavidla a jeho konstrukce musí zabezpečit, aby plavidlo bylo ze všech hledisek dostatečně pevné. Zvláštní pozornost musí být věnována konstrukční kategorii podle oddílu 1 této přílohy a nejvyššímu zatížení doporučenému výrobcem podle bodu 3.6.

Stabilita plavidla a volný bok

Plavidlo musí mít dostatečnou stabilitu a volný bok odpovídající jeho konstrukční kategorii podle oddílu 1 této přílohy a nejvyššímu zatížení doporučenému výrobcem podle bodu 3.6.

Vztlak a plovatelnost

Plavidlo musí být konstruováno tak, aby byly zabezpečeny charakteristiky vztlaku odpovídající konstrukční kategorii podle bodu 1.1 a nejvyššímu zatížení doporučenému výrobcem podle bodu 3.6. Všechna obytná vícetrupová plavidla musí být konstruována tak, aby měla dostatečný vztlak k udržení se na hladině i v převrácené poloze.

Plavidla s délkou trupu pod 6 metrů, která jsou v závislosti na své konstrukční kategorii náchylná k zaplavení, musí být vybavena vhodnými prostředky plovatelnosti, aby se při zaplavení nepotopila.

Otvory v trupu, palubě a nástavbě

Otvory v trupu, palubě (palubách) a nástavbě nesmějí narušovat kompaktnost konstrukce plavidla, a pokud jsou uzavřeny, musí zajišťovat těsnost proti vnějšímu prostředí.

Okna, světlíky, dveře a poklopy průlezů musí odolávat tlaku vody, kterému budou ve své zvláštní poloze pravděpodobně vystaveny, a rovněž místnímu zatížení způsobenému hmotností osob pohybujících se na palubě.

Armatury pro průtok vody dovnitř trupu nebo z trupu ven umístěné pod vodoryskou, která odpovídá nejvyššímu zatížení doporučenému výrobcem podle bodu 3.6, musí být vybaveny snadno přístupnými uzávěry.

Zatopení

Všechna plavidla musí být konstruována tak, aby nebezpečí potopení bylo sníženo na minimum.

Tam, kde je to potřebné, musí být věnována zvláštní pozornost:

a) kokpitům a jímkám, které musí být samoodvodňovací nebo musí mít další prostředky, které brání vniknutí vody dovnitř plavidla;

b) uzávěrům větracího zařízení;

c) odstraňování vody čerpadly nebo jinými prostředky.

Nejvyšší zatížení doporučené výrobcem

Nejvyšší zatížení doporučené výrobcem (palivo, voda, zásoby, různá výstroj a osoby (v kilogramech)), pro které je plavidlo konstruováno, musí odpovídat konstrukční kategorii (oddíl 1), stabilitě plavidla a volnému boku (bod 3.2) a vztlaku a plovatelnosti (bod 3.3).

Uložení záchranných vorů

Všechna plavidla konstrukční kategorie A a B a plavidla konstrukční kategorie C a D s délkou trupu nad 6 metrů musí mít jedno nebo více míst pro uložení záchranného voru (vorů), dostatečně velkého (velkých), aby unesl (unesly) počet osob doporučený výrobcem, pro které je plavidlo konstruováno. Toto místo (místa) pro uložení voru (vorů) musí být vždy snadno přístupné.

Úniková cesta

Všechna obytná vícetrupová plavidla, která jsou náchylná k převrácení, jsou-li používána ve své konstrukční kategorii, musí mít možnosti snadného úniku v případě převrácení.

Všechna plavidla musí mít možnosti snadného úniku v případě požáru.

Kotvení, uvazování a vlečení

Všechna plavidla, s přihlédnutím k jejich konstrukční kategorii a jejich charakteristikám, musí mít jedno nebo více pevných míst nebo jiných prostředků schopných bezpečně vydržet síly působící při kotvení, uvázání a vlečení plavidla.

MANÉVROVATELNOST

Výrobce musí zabezpečit, aby manévrovatelnost plavidla byla vyhovující při nejvýkonnějším motoru, pro který je plavidlo konstruováno a vyrobeno. U všech lodních motorů rekreačních plavidel musí být jmenovitý výkon motoru uveden v příručce uživatele.

POŽADAVKY NA INSTALACI

Motory a motorové prostory

Vestavěné motory

Všechny vestavěné motory musí být umístěny v uzavřeném prostoru odděleném od obytných prostorů a instalovány tak, aby bylo sníženo na minimum nebezpečí vzniku požáru nebo šíření požáru a také nebezpečí od toxických výparů, tepla, hluku nebo vibrací v obytných prostorech.

Součásti motoru a příslušenství, které vyžadují častou kontrolu a/nebo údržbu, musí být snadno přístupné.

Izolační materiály uvnitř motorového prostoru musí být nehořlavé.

Větrání

Motorový prostor musí být větratelný. Musí být zabráněno nebezpečnému vnikání vody vstupními větracími otvory do motorového prostoru.

Nechráněné části

Pokud není motor chráněn krytem nebo vlastním umístěním, musí být vyčnívající a pohybující se nechráněné nebo horké části motoru, které mohou způsobit poranění osob, účinně zakryty.

Start přívěsného motoru

Všechna plavidla s přívěsnými motory musí mít ochranu startu zatíženého motoru, s výjimkou motoru:

a) se statickým tahem do 500 N;

b) vybaveného zařízením omezujícím při startu statický tah do 500 N.

Vodní skútry plovoucí bez řidiče

Vodní skútr musí být vybaven buď zařízením pro automatické zastavení motoru, nebo automatickým zařízením, které uvede skútr do pomalého krouživého dopředného pohybu, jestliže řidič úmyslně vystoupí nebo ze skútru spadne.

Palivová soustava

Obecně

Palivové soustavy a instalace pro plnění, skladování, odvětrávání a dodávání paliva musí být konstruovány a instalovány tak, aby nebezpečí vzniku požáru a výbuchu bylo sníženo na minimum.

Palivové nádrže

Palivové nádrže, potrubí a hadice musí být upevněny a odděleny nebo chráněny před jakýmkoliv zdrojem nadměrného tepla. Materiál, z něhož jsou nádrže vyrobeny, a technologie jejich výroby musí odpovídat objemu nádrží a druhu paliva.

Nádrže na benzín nesmí být součástí trupu a jsou:

a) chráněny před požárem z motoru a všech ostatních zdrojů vznícení;

b) odděleny od obytných prostorů.

Nádrže na naftu mohou být součástí trupu.

Elektrický systém

Elektrické systémy musí být konstruovány a instalovány tak, aby zabezpečovaly řádný provoz plavidla při běžných provozních podmínkách a také aby minimalizovaly nebezpečí požáru a úrazu elektrickým proudem.

Je nutno věnovat pozornost jisticím zařízením chránícím všechny obvody proti přetížení a zkratům, s výjimkou obvodu startéru motoru napájeného z akumulátorů.

Pro zabránění shromažďování plynů, které mohou vyvíjet akumulátory, musí být zajištěno větrání. Akumulátory musí být pevně uchyceny a chráněny proti vniknutí vody.

Kormidelní zařízení

Obecně

Kormidelní zařízení a systémy ovládání pohonu musí být konstruovány, vyrobeny a instalovány tak, aby umožňovaly přenos sil k řízení za předvídatelných provozních podmínek.

Nouzové prostředky

Plachetnice a plavidla s jedním vestavěným motorem a s dálkově ovládaným kormidelním zařízením musí být vybavena nouzovými prostředky k řízení plavidla při snížené rychlosti.

Plynová soustava

Plynové soustavy pro obytné účely musí být typu s odvodem par a zplodin a musí být konstruovány a instalovány tak, aby se zabránilo úniku plynu a nebezpečí výbuchu a aby bylo možno zkoušet jejich těsnost. Materiály a součástky musí být vhodné pro použitý druh plynu a odolné namáhání a vlivům vznikajícím v mořském prostředí.

Každý spotřebič musí mít zařízení pro zabránění úniku plynu při zhasnutí plamene, účinné pro všechny hořáky. Každý plynový spotřebič musí mít samostatný přívod z rozvodné soustavy a každý spotřebič musí být ovládán samostatným uzavíracím zařízením. Musí být zajištěno odpovídající větrání pro zabránění vzniku nebezpečí od unikajícího plynu a zplodin hoření.

Všechna plavidla s pevně instalovaným plynovým zařízením musí mít uzavřený prostor pro uložení všech lahví na plyn. Uzavřený prostor musí být oddělen od obytných prostorů, přístupný pouze zvenku a větrán ven, aby uniklý plyn byl vyveden mimo plavidlo.

Požární ochrana

Obecně

U druhu instalovaného vybavení a u uspořádání plavidla musí být bráno v úvahu nebezpečí vzniku a šíření požáru. Zvláštní pozornost musí být věnována okolí se zařízeními s otevřeným plamenem, horkým plochám nebo motorům a pomocným strojům, rozlití oleje a paliva, nezakrytým potrubím pro olej a palivo a vedení elektrické kabeláže mimo tepelné zdroje a horké plochy.

Hasicí zařízení

Rekreační plavidlo musí být vybaveno hasicím zařízením odpovídajícím druhu nebezpečí požáru nebo musí být udáno umístění a kapacita hasicího zařízení odpovídajícího druhu nebezpečí požáru. Plavidlo nesmí být uvedeno do provozu, dokud nebude vybaveno vhodným hasicím zařízením. Uzavřené prostory s benzínovým motorem musí být chráněny zhášecím zařízením, které nevyžaduje nutnost otevírat prostor motoru v případě požáru. Pokud je plavidlo vybaveno přenosnými hasicími přístroji, musí být tyto přístroje snadno přístupné a jeden z nich musí být umístěn tak, aby byl snadno dosažitelný z hlavního stanoviště řízení rekreačního plavidla.

Navigační světla

Pokud jsou na plavidle instalována navigační světla, musí splňovat požadavky předpisů COLREG 1972 (Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři), případně CEVNI ( Evropský předpis pro vnitrozemské vodní cesty), v platném znění.

Zabránění odtoku nečistot a zařízení usnadňující zneškodnění odpadu na břehu

Plavidlo musí být konstruováno tak, aby bylo zabráněno nechtěnému odtoku znečisťujících látek (olej, palivo apod.) mimo plavidlo.

Plavidlo vybavené toaletami musí mít buď fekální nádrže, nebo systémy čištění vody.

Plavidlo s trvale instalovanými fekálními nádržemi musí být vybaveno normalizovanou potrubní přípojkou pro odpadní vody umožňující připojení potrubí sběrných zařízení k odpadnímu potrubí plavidla.

Kromě toho musí být každé potrubí fekální soustavy procházející trupem vybaveno uzávěrem, který lze těsně uzavřít.

B. Základní požadavky na emise výfukových plynů z hnacích motorů

Hnací motory musí splňovat základní požadavky na emise výfukových plynů stanovené v této části.

IDENTIFIKACE MOTORU

1.1. Každý motor musí být zřetelně označen s uvedením těchto informací:

a) ochranná známka nebo obchodní firma výrobce motoru;

b) typ motoru, případně skupina motorů;

c) specifické identifikační číslo motoru;

d) označení CE.

1.2. Uvedená označení musí vydržet po obvyklou dobu životnosti motoru a musí být snadno čitelná a nesmazatelná. Jestliže se použijí nálepky nebo štítky, musí být připojeny takovým způsobem, aby vydržely po obvyklou dobu životnosti motoru a nebylo možno je odstranit bez jejich zničení nebo poškození.

1.3. Uvedená označení musí být umístěna na části motoru, která je nezbytná pro běžný provoz motoru a která obvykle nevyžaduje výměnu v průběhu životnosti motoru.

1.4. Uvedená označení musí být umístěna tak, aby byla dobře viditelná, poté co byl motor smontován se všemi částmi nutnými pro jeho provoz.

POŽADAVKY NA EMISE VÝFUKOVÝCH PLYNŮ

Hnací motory musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby při správné instalaci a běžném použití nepřekračovaly mezní hodnoty uvedené v bodě 2.1, tabulce 1 a bodě 2.2, tabulkách 2 a 3:

Hodnoty platné do [dd/mm/rrrr (konec přechodného období stanoveného v článku 58 (etapa I)]:

Tabulka 1 (g/kWh) |

Typ | Oxid uhelnatý CO = A + B/PNn | Uhlovodíky HC = A + B/PNn | Oxidy dusíku NOx | Částice |

Zdvihový objem SV (l/válec) | Jmenovitý výkon motoru PN (kW) | Částice (g/kWh) | Uhlovodíky + oxidy dusíku HC + NOX (g/kWh) |

SV <0,9 | PN < 37 | Hodnoty uvedené v tabulce 1 |

37 ≤ PN <75(*) | 0,30 | 4,7 |

75 ≤ PN < 3700 | 0,15 | 5,8 |

0,9 ≤ SV<1,2 | PN < 3700 | 0,14 | 5,8 |

1,2 ≤ SV <2,5 | 0,12 | 5,8 |

2,5 ≤ SV <3,5 | 0,12 | 5,8 |

3,5 ≤ SV <7,0 | 0,11 | 5,8 |

(*) Alternativně nesmí motory s jmenovitým výkonem 37 kW nebo vyšším a nižším než 75 kW a se zdvihovým objemem nižším než 0,9 l/válec překročit mezní hodnotu emisí částic ve výši 0,20 g/kWh a společnou mezní hodnotu emisí HC+NOX ve výši 5,8 g/kWh.

(**) Žádný vznětový motor nesmí překročit mezní hodnotu emisí oxidu uhelnatého (CO) ve výši 5,0 g/kWh.

Tabulka 3: Mezní hodnoty emisí výfukových plynů pro zážehové motory |

Typ motoru | Jmenovitý výkon motoru PN (kW) | Oxid uhelnatý CO (g/kWh) | Uhlovodíky + oxidy dusíku HC + NOX (g/kWh) |

Záďové a vestavěné motory | PN ≤ 373 | 75 | 5 |

373 < PN ≤ 485 | 350 | 16 |

PN > 485 | 350 | 22 |

Přívěsné motory a motory vodních skútrů | PN ≤ 4,3 | 500 – 5,0 x PN | 30 |

40 >PN > 4,3 | 500 – 5,0 x PN | [pic] |

PN >.40 | 300 | [pic] |

Zkušební cykly a referenční paliva:

Zkušební cykly a váhové faktory, které se použijí:

U vznětových motorů s proměnlivými otáčkami se použije zkušební cyklus E1 nebo E5. U zážehových motorů s proměnlivými otáčkami se použije zkušební cyklus E4. U vznětových motorů s proměnlivými otáčkami s výkonem vyšším než 130 kW se může použít rovněž zkušební cyklus E3.

Točivý moment, % | 100 | 75 | 75 | 50 | 0 |

Váhový faktor | 0,08 | 0,11 | 0,19 | 0,32 | 0,3 |

Cyklus E3, číslo režimu | 1 | 2 | 3 | 4 |

Otáčky, % | 100 | 91 | 80 | 63 |

Výkon, % | 100 | 75 | 50 | 25 |

Váhový faktor | 0,2 | 0,5 | 0,15 | 0,15 |

Cyklus E4, číslo režimu | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |

Otáčky, % | 100 | 80 | 60 | 40 | volnoběžné |

Točivý moment, % | 100 | 71,6 | 46,50 | 25,3 | 0 |

Váhový faktor | 0,06 | 0,14 | 0,15 | 0,25 | 0,40 |

Cyklus E5, číslo režimu | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |

Otáčky, % | 100 | 91 | 80 | 63 | volnoběžné |

Točivý moment, % | 100 | 75 | 50 | 25 | 0 |

Váhový faktor | 0,08 | 0,13 | 0,17 | 0,32 | 0,3 |

Použití skupiny motorů a výběr základního motoru

Výrobce motorů odpovídá za určení motorů z jeho výrobního sortimentu, které mají být zahrnuty do skupiny motorů.

Základní motor se ze skupiny motorů vybere tak, aby jeho emisní vlastnosti byly reprezentativní pro všechny motory v dané skupině motorů. Jako základní motor by měl být obvykle vybrán motor s vlastnostmi, u nichž se předpokládá, že povedou k nejvyšším specifickým emisím (vyjádřeným v gramech na kilowatthodinu), při měření pomocí použitelného zkušebního cyklu.

Zkušební paliva

Zkušební paliva použitá při zkoušce emisí musí mít tyto vlastnosti:

Benzín |

Vlastnost | RF-02-99 bezolovnatý | RF-02-03 bezolovnatý |

min. | max. | min. | max. |

Oktanové číslo určené výzkumnou metodou (RON) | 95 | --- | 95 | --- |

Oktanové číslo určené motorovou metodou (MON) | 85 | --- | 85 | --- |

Hustota při 15 °C (kg/m3) | 748 | 762 | 740 | 754 |

Počáteční bod varu (°C) | 24 | 40 | 24 | 40 |

Hmotnostní zlomek obsahu síry (mg/kg) | --- | 100 | --- | 10 |

Obsah olova (mg/l) | --- | 5 | --- | 5 |

Tlak par (Reid) (kPa) | 56 | 60 | --- | --- |

Tlak par (DVPE) (kPa) | --- | --- | 56 | 60 |

Nafta |

Vlastnost | RF-06-99 | RF-06-03 |

min. | max. | min. | max. |

Cetanové číslo | 52 | 54 | 52 | 54 |

Hustota při 15 °C (kg/m3) | 833 | 837 | 833 | 837 |

Konečný bod varu (°C) | --- | 370 | --- | 370 |

Bod vzplanutí (°C) | 55 | --- | 55 | --- |

Hmotnostní podíl obsahu síry (mg/kg) | Bude uvedeno | 300 (50) | --- | 10 |

Hmotnostní podíl obsahu popela (%) | Bude uvedeno | 0,01 | --- | 0,01 |

Oznámený subjekt může akceptovat zkoušky provedené na základě jiných zkušebních paliv uvedených v harmonizované normě.

TRVANLIVOST

Výrobce motoru dodá návod k instalaci a údržbě, při jehož dodržení by měl motor při běžném použití trvale splňovat mezní hodnoty stanovené v bodě 2.5 po obvyklou dobu životnosti motoru za běžných podmínek použití.

Potřebné informace musí výrobce motoru získat na základě výsledků předem provedených zkoušek životnosti při běžných provozních cyklech a výpočtů únavy částí tak, aby byl schopen vypracovat potřebný návod k údržbě a přiložit jej ke všem novým motorům při jejich prvním uvedení na trh.

Obvyklou dobou životnosti se rozumí:

a) u vznětových motorů 480 hodin nebo 10 let podle toho, co nastane dříve;

b) u zážehových vestavěných nebo záďových motorů se zabudovaným výfukovým systémem nebo bez něj:

i) s výkonem nižším než 373 kW: 480 hodin nebo 10 let podle toho, co nastane dříve,

ii) u motorů v kategorii 373 < PN ≤ 485 kW: 150 hodin provozu nebo 3 roky podle toho, co nastane dříve,

iii) u motorů v kategorii PN > 485 kW: 50 hodin provozu nebo 1 rok podle toho, co nastane dříve;

c) u motorů vodních skútrů: 350 hodin nebo 5 let podle toho, co nastane dříve;

d) u přívěsných motorů: 350 hodin nebo 10 let podle toho, co nastane dříve.

PŘÍRUČKA UŽIVATELE

Ke každému motoru musí být dodána příručka uživatele v jazyku nebo jazycích Unie, které určí členský stát, v němž se má motor prodávat.

Příručka uživatele musí obsahovat:

a) návod k instalaci a údržbě nutné k zajištění správné funkce motoru, aby splňoval požadavky podle bodu 3 (Trvanlivost);

b) údaj o výkonu motoru měřeném podle harmonizované normy.

C. Základní požadavky na emise hluku

Rekreační plavidla s vestavěnými nebo záďovými motory bez zabudovaného výfukového systému, vodní skútry a přívěsné motory a záďové motory se zabudovaným výfukovým systémem musí splňovat základní požadavky na emise hluku stanovené v této části.

HLADINY EMISÍ HLUKU

Rekreační plavidla s vestavěnými nebo záďovými motory bez zabudovaného výfukového systému, vodní skútry a přívěsné motory a záďové motory se zabudovaným výfukovým systémem musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby emise hluku nepřekračovaly mezní hodnoty uvedené v tabulce:

Tabulka |

Jmenovitý výkon motoru (jediný motor) v kW | Maximální hladina akustického tlaku = LpASmax v dB |

PN ( 10 | 67 |

10 ( PN ( 40 | 72 |

PN ( 40 | 75 |

V tabulce je PN jmenovitý výkon jediného motoru v kW při jmenovité rychlosti a LpASmax je maximální hladina akustického tlaku v dB.

U dvoumotorových a vícemotorových jednotek s motory všech typů může být použita tolerance 3 dB.

Alternativně k měření akustického tlaku se u rekreačních plavidel s vestavěnými nebo záďovými motory bez zabudovaného výfukového systému předpokládá splnění požadavků na emise hluku stanovených v bodě 1.1, jestliže jejich Froudeho číslo ≤ 1,1 a poměr výkon/výtlak ≤ 40 a je-li motor a výfukový systém instalován podle specifikací výrobce motoru.

„Froudeho číslo“ se vypočte dělením maximální rychlosti plavidla V (m/s) druhou odmocninou součinu délky vodorysky Lwl (m) a gravitační konstanty (g = 9,8 m/s2)

Fn =[pic].

„Poměr výkon/výtlak“ P/D se vypočte dělením jmenovitého výkonu motoru PN (v kW) výtlakem plavidla D (v tunách) = [pic]

PŘÍRUČKA UŽIVATELE

U rekreačních plavidel s vestavěnými nebo záďovými motory bez zabudovaného výfukového systému a u vodních skútrů musí příručka uživatele podle bodu 2.5 části A přílohy I obsahovat potřebné informace pro udržování plavidla a výfukového systému v takovém stavu, aby byla v mezích možnosti zajištěna shoda se stanovenými mezními hodnotami hluku při běžném způsobu použití.

U přívěsných motorů a záďových motorů se zabudovaným výfukovým systémem musí příručka uživatele podle bodu 4 části B přílohy I obsahovat potřebné pokyny pro udržování motoru v takovém stavu, aby byla v mezích možnosti zajištěna shoda se stanovenými mezními hodnotami hluku při běžném způsobu použití.

TRVANLIVOST

S ohledem na shodu s požadavky týkajícími se emisí hluku stanovenými v […] se použijí přiměřeně ustanovení o trvanlivosti uvedená v oddíle 3 části B.

PŘÍLOHA II

ČÁSTI plavidla

1) Zařízení chránicí vestavěné a záďové benzínové motory a palivové nádrže před nežádoucím zážehem.

2) Zařízení pro ochranu startu zatíženého přívěsného motoru.

3) Kormidelní kola, kormidelní mechanismy a soustavy ovládacích lan.

4) Palivové nádrže určené k pevné instalaci a palivové hadice.

5) Prefabrikované průlezy a boční okna.

PŘÍLOHA III

PROHLÁŠENÍ VÝROBCE NEBO JEHO ZPLNOMOCNĚNÉHO ZÁSTUPCE USAZENÉHO V UNII NEBO OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA UVÁDĚNÍ čÁSTEčNě DOKONČENÝCH PLAVIDEL NEBO čÁSTÍ NA TRH

(Čl. 6 odst. 2 a 3)

A. Prohlášení výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného v Unii podle čl. 6 odst. 2 musí obsahovat:

a) jméno a adresu výrobce;

b) jméno a adresu zástupce výrobce usazeného v Unii, případně osoby odpovědné za uvádění na trh;

c) popis částečně dokončeného plavidla;

d) prohlášení, že částečně dokončené plavidlo splňuje základní požadavky, které se vztahují na daný stav rozpracovanosti plavidla; to zahrnuje odkazy na příslušné použité harmonizované normy nebo odkazy na specifikace, na jejichž základě se prohlašuje shoda v daném stavu rozpracovanosti plavidla; je určeno k dokončení jinou právnickou nebo fyzickou osobou, přičemž budou plně dodrženy požadavky této směrnice.

B. Prohlášení výrobce, jeho zplnomocněného zástupce usazeného v Unii nebo osoby odpovědné za uvádění na trh podle čl. 6 odst. 3 musí obsahovat:

a) jméno a adresu výrobce;

b) jméno a adresu zástupce výrobce usazeného v Unii, případně osoby odpovědné za uvádění na trh;

c) popis vybrané části;

d) prohlášení, že vybraná část splňuje příslušné základní požadavky.

PŘÍLOHA IV

EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

217. Č. xxxxxx (jedinečná identifikace výrobku: typ, případně sériové číslo):

218. Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce [Zplnomocněný zástupce musí uvést rovněž obchodní firmu a adresu výrobce] nebo soukromého dovozce.

219. Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce nebo soukromého dovozce nebo osoby uvedené v čl. 20 odst. 3 nebo 4 směrnice [...].

220. Předmět prohlášení (identifikace výrobku umožňující jej zpětně vysledovat. Případně může zahrnovat fotografii):

221. Předmět prohlášení popsaný v […] je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie:

222. Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:

223. Případně oznámený subjekt … (název, číslo) … provedl … (popis zásahu) … a vydal osvědčení:

224. Identifikace osoby zmocněné k podpisu jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného v Unii

225. Další informace

Prohlášení o shodě obsahuje prohlášení výrobce, že motor bude splňovat požadavky týkající se emisí výfukových plynů a hluku stanovené v této směrnici, je-li instalován na plavidle podle návodu dodaného výrobcem, a že motor nesmí být uveden do provozu, dokud u plavidla, na němž má být instalován, nebude prohlášena shoda s příslušnými ustanoveními této směrnice, je-li požadována, pokud jde o:

a) vestavěné motory a záďové hnací motory bez zabudovaného výfukového systému;

b) motory, jejichž typ byl schválen podle směrnice 97/68/ES a které jsou v souladu s etapou II stanovenou v bodě 4.2.3 přílohy I uvedené směrnice;

c) motory, jejichž typ byl schválen podle směrnice 88/77/EHS.

Pokud byl motor uveden na trh v rámci dodatečného přechodného období stanoveného v čl. 58 odst. 2, musí EU prohlášení o shodě obsahovat příslušný údaj.

Podepsáno za a jménem:

(místo a datum vydání)

(jméno, funkce) (podpis)

PŘÍLOHA V

ROVNOCENNÁ SHODA NA ZÁKLADĚ POSOUZENÍ PO ZHOTOVENÍ

(modul posouzení shody po zhotovení)

226. Shodou na základě posouzení po zhotovení je postup k posouzení rovnocenné shody výrobku, pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce neplní povinnosti týkající se shody výrobku podle této směrnice a kdy odpovědnost za rovnocennou shodu tohoto výrobku přebírá fyzická nebo právnická osoba uvedená v čl. 20 odst. 2, 3 nebo 4, která na vlastní odpovědnost uvádí výrobek na trh nebo do provozu. Tato osoba musí splnit povinnosti stanovené v bodech 2 a 4 a zajistí a prohlásí na svou odpovědnost, že dotyčný výrobek, jenž byl podroben postupu podle bodu 3, je ve shodě s platnými požadavky této směrnice.

227. Osoba, která výrobek uvádí na trh nebo do provozu, podá u oznámeného subjektu žádost o posouzení výrobku po zhotovení a musí oznámenému subjektu předat dokumenty a technické podklady, které mu umožní posoudit shodu výrobku s požadavky této směrnice, a případné dostupné informace o používání výrobku po prvním uvedení do provozu.

Osoba, která výrobek uvádí na trh nebo do provozu, uchovává tyto dokumenty a informace pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od posouzení výrobku s ohledem na rovnocennou shodu podle postupu posouzení po zhotovení.

228. Oznámený subjekt přezkoumá jednotlivý výrobek a v nezbytné míře provede výpočty, zkoušky a další posouzení, aby bylo zajištěno prokázání rovnocenné shody výrobku s příslušnými požadavky této směrnice.

Oznámený subjekt vypracuje a vydá osvědčení a příslušnou zprávu o shodě týkající se provedeného posouzení a uchovává kopii osvědčení a příslušné zprávy o shodě pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od vydání těchto dokumentů.

Oznámený subjekt na vlastní odpovědnost schválený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem vedle označení shody.

Je-li posuzovaným výrobkem plavidlo, připojí oznámený subjekt na vlastní odpovědnost rovněž identifikační kód plavidla podle bodu 2.1 části A přílohy I, přičemž se políčko pro zemi výroby použije k uvedení země, v níž je oznámený subjekt usazen, a políčko pro identifikační kód výrobce k uvedení identifikačního kódu posouzení po zhotovení, který přidělí oznámený subjekt, za nímž následuje pořadové číslo osvědčení o posouzení shody po zhotovení. Políčko v identifikačním kódu plavidla pro uvedení měsíce a roku výroby a roku modelu se použijí k uvedení měsíce a roku posouzení po zhotovení.

229. Označení shody a prohlášení o shodě

4.1. Osoba, která výrobek uvádí na trh nebo do provozu, připojí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3 identifikační číslo tohoto subjektu na výrobek, který oznámený subjekt posoudil a osvědčil jeho rovnocennou shodu s příslušnými požadavky směrnice.

4.2. Osoba, která výrobek uvádí na trh nebo do provozu, vypracuje EU prohlášení o shodě a uchovává je pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let ode dne vydání osvědčení o posouzení po zhotovení. V prohlášení o shodě je uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.

4.3. Je-li posuzovaným výrobkem plavidlo, opatří osoba, která plavidlo uvádí na trh nebo do provozu, toto plavidlo štítkem výrobce popsaným v bodě 2.2 části A přílohy I, který obsahuje slova „posouzení po zhotovení“ a identifikační číslo plavidla popsané v bodě 2.1 části A přílohy I v souladu s ustanoveními uvedenými v bodě 3.

230. Oznámený subjekt uvědomí osobu, která výrobek uvádí na trh nebo do provozu, o jejích povinnostech na základě postupu posouzení shody po zhotovení.

PŘÍLOHA VI

DODATEČNÉ POŽADAVKY V PŘÍPADĚ POUŽITÍ INTERNÍ KONTROLY VÝROBKU SPOLU SE ZKOUšKAMI POD DOHLEDEM STANOVENÉ V MODULU A1 (ČL. 25 ODST. 2)

Konstrukční návrh a provedení

U jednoho nebo několika plavidel představujících produkci výrobce je výrobcem nebo jeho jménem provedena jedna nebo více níže uvedených zkoušek, rovnocenných výpočtů nebo kontrol:

a) zkouška stability podle bodu 3.2 části A přílohy I;

b) zkouška charakteristik vztlaku podle bodu 3.3 části A přílohy I.

Emise hluku

V případě rekreačních plavidel vybavených vestavěným nebo záďovým motorem bez zabudovaného výfukového systému a u vodních skútrů výrobce plavidel u jednoho nebo několika plavidel, která představují jeho produkci, provede nebo nechá provést zkoušky týkající se emisí hluku podle části C přílohy I na odpovědnost oznámeného subjektu zvoleného výrobcem.

V případě přívěsných motorů a záďových motorů se zabudovaným výfukovým systémem výrobce motorů u jednoho nebo několika motorů z každé skupiny motorů, které představují jeho produkci, provede nebo nechá provést zkoušky týkající se emisí hluku podle části C přílohy I na odpovědnost oznámeného subjektu zvoleného výrobcem.

Jestliže se zkouší více než jeden motor ze skupiny motorů, použije se k ověření shody zkoušeného vzorku statistická metoda popsaná v příloze VII.

PŘÍLOHA VII

POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBY S POŽADAVKY NA EMISE VÝFUKOVÝCH PLYNŮ A HLUKU

231. K ověření shody skupiny motorů se ze série odebere vzorek motorů. O velikosti vzorku ( n ) rozhodne výrobce po dohodě s oznámeným subjektem.

232. Pro každou regulovanou složku emisí výfukových plynů a hluku se z výsledků získaných na odebraném vzorku vypočte aritmetický průměr X . Shoda vyrobené série s požadavky se předpokládá („série vyhovuje“), je-li splněna tato podmínka:

X + k . S ( L, |

kde S je směrodatná odchylka |

S² = ( (x - X)² / (n – 1) |

X = aritmetický průměr výsledků |

x = jednotlivé výsledky vzorku |

L = příslušná mezní hodnota |

n = počet motorů ve vzorku |

k = statistický faktor závislý na n (viz tabulka) |

PŘÍLOHA VIII

DODATEČNÝ POSTUP, KTERÝ SE POUŽIJE PŘI POSUZOVÁNÍ SHODY S TYPEM NA ZÁKLADĚ INTERNÍ KONTROLY VÝROBKU (MODUL C)

V případech uvedených v čl. 25 odst. 5, kdy se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá, se použije tento postup:

Ze série se odebere motor a podrobí se zkoušce podle části B přílohy I. Zkoušené motory musí být částečně nebo kompletně zaběhnuté podle údajů výrobce. Jestliže specifické emise výfukových plynů z motoru odebraného ze série překračují mezní hodnoty podle části B přílohy I, může výrobce požádat, aby byla provedena měření na vzorku motorů odebraných ze série a zahrnujících i původně odebraný motor. K ověření shody vzorku motorů uvedeného v […] s požadavky této směrnice se použije statistická metoda popsaná v příloze VII.

PŘÍLOHA IX

TECHNIC KÁ DOKUMENTACE

Dokumentace uvedená v čl. 7 odst. 2 a v článku 26 musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat:

a) celkový popis typu;

b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a jiné důležité údaje;

c) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování výrobku;

d) seznam norem podle článku 14, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud nebyly použity normy podle článku 14;

e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol a jiné důležité údaje;

f) protokoly o zkouškách nebo výpočty, týkající se zejména stability plavidla podle bodu 3.2 části A přílohy I a vztlaku podle bodu 3.3 části A přílohy I;

g) protokoly o zkouškách emisí výfukových plynů prokazující shodu s bodem 2 části B přílohy I;

h) protokoly o zkouškách emisí hluku prokazující shodu s bodem 1 části C přílohy I.

LEGISLATIV NÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRH S ROZPOČTOVÝM DOPADEM VÝLUČNĚ NA STRANĚ PŘÍJMŮ

ROZPOČTOVÉ LINIE:

Kapitola a článek:

Částka vyčleněná v rozpočtu na příslušný rok:

FINANČNÍ DOPAD

X Návrh nemá žádné finanční dopady

( Návrh nemá finanční dopady na výdaje, má však finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

( v milionech EUR, zaokrouhleno na 1 desetinné místo )

Rozpočtová linie | Příjmy[26] | Období 12 měsíců ode dne dd/mm/rrrr | [Rok n] |

Článek 52 | Dopad na vlastní zdroje |

Článek … | Dopad na vlastní zdroje |

Situace po akci |

[n+1] | [n+2] | [n+3] | [n+4] | [n+5] |

Článek … |

Článek … |

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (Úř. věst. L 164, 30.6.1994; s. 15).

[2] KOM (2010) 2020 v konečném znění.

[3] Viz například zelená kniha KOM(2006) 275 v konečném znění „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“, sdělení Komise KOM(2007) 575 v konečném znění „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ a nedávná iniciativa „čistá loď“, kterou v roce 2009 navrhlo GŘ Mare. Všechny tyto iniciativy uznávají nutnost vysoké ochrany životního prostředí v rámci námořní politiky.

[4] Viz odkaz: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/air_pollution/l28031a_en.htm#KEY

[5] Viz odkaz: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008L0050:CS:NOT

[6] „Stocktaking study on the current status and developments of technology and regulations related to the environmental performance of recreational marine engines – Final Report“, leden 2005, společnost TNO pro GŘ pro podniky.

[7] „Complementary Impact Assessment Study on possible emission reduction measures for recreational marine engines“, červen 2008, společnost ARCADIS pro GŘ pro podniky.

[8] Dopady sladění s novým právním rámcem jsou podrobně vyhodnoceny v souhrnném posouzení dopadů (návrh KOM na současné přizpůsobení několika směrnic novému právnímu rámci).

[9] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[10] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

[11] Úř. věst. C […], […], s. […].

[12] Úř. věst. C […], […], s. […].

[13] Úř. věst. L 164 , 30.6.1994, s. 15.

[14] Úř. věst. L 214, 26.8.2003, s. 18.

[15] Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.

[16] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

[17] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[18] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

[19] KOM(2007) 313 v konečném znění.

[20] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[21] Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.

[22] Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

[23] Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

[24] Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1.

[25] Úř. věst. [...].

[26] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (zemědělské poplatky, dávky z cukru, cla), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.