This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011IP0506
European cinema in the digital era European Parliament resolution of 16 November 2011 on European cinema in the digital era (2010/2306(INI))
Evropský film v digitálním věku Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku (2010/2306(INI))
Evropský film v digitálním věku Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku (2010/2306(INI))
Úř. věst. C 153E, 31.5.2013, p. 102–114
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
31.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
CE 153/102 |
Středa, 16. listopadu 2011
Evropský film v digitálním věku
P7_TA(2011)0506
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku (2010/2306(INI))
2013/C 153 E/12
Evropský parlament,
— |
s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na Úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005, |
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (1), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (2), |
— |
s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (3), |
— |
s ohledem na doporučení Komise z 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (4), |
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů (5), |
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 18. a 19. listopadu 2010 o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku (6), |
— |
s ohledem na sdělení Komise o kritériích hodnocení státní podpory ze sdělení Komise o některých právních aspektech týkajících se filmových a ostatních audiovizuálních děl (sdělení o filmu) ze dne 26. září 2001 (7), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020), |
— |
s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2010 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk (druhá prováděcí zpráva týkající se doporučení o filmovém dědictví) (SEK(2010)0853), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální program pro Evropu“ (KOM(2010)0245), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2010 o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku (KOM(2010)0487), |
— |
s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (KOM(2010)0183), |
— |
s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 13. července 2011 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu (KOM(2011)0427), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2002 o některých právních aspektech týkajících se filmových a ostatních audiovizuálních děl (8), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2001 o docílení lepšího oběhu evropských filmů na vnitřním trhu a v kandidátských zemích (9), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice (10), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. dubna 2011 na téma „Evropská kinematografie v digitálním věku“ (11), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (12), |
— |
s ohledem na článek 48 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0366/2011), |
A. |
vzhledem k tomu, že kultura představuje nejdůležitější základnu pro evropské identity a společné hodnoty; |
B. |
vzhledem k tomu, že kultura je jádrem současných debat o identitě, sociální soudržnosti a rozvoji ekonomiky založené na znalostech, jak je uvedeno ve Všeobecné deklaraci UNESCO o kulturní rozmanitosti; |
C. |
vzhledem k tomu, že každý má právo podílet se na kulturním životě společnosti a těšit se z umění, a vzhledem k tomu, že filmové umění navíc také přispívá k vzájemnému poznávání lidí a tím i ke společným lidským zkušenostem, což pomáhá vytvářet evropskou identitu; |
D. |
vzhledem k tomu, že investice do kultury přinášejí při utváření evropské identity zjevné dlouhodobé nemateriální vícegenerační výsledky; |
E. |
vzhledem k tomu, že evropské audiovizuální odvětví, ke kterému patří i kinematografie, je významnou součástí hospodářství EU a mělo by být konkurenceschopnější na celosvětové úrovni; |
F. |
vzhledem k tomu, že evropský film je důležitou součástí kultury, podporuje dialog a porozumění, ztělesňuje a ukazuje evropské hodnoty v rámci Evropské unie i za jejími hranicemi a zároveň hraje zásadní úlohu při zachovávání a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti; |
G. |
vzhledem k tomu, že evropská kinematografie by měla posilovat územní a sociální soudržnost; |
H. |
vzhledem k tomu, že digitální věk přináší nové možnosti celému audiovizuálnímu odvětví a především filmovému průmyslu, co se týče efektivnější distribuce, promítání i uvádění filmů i pokud jde o vyšší zvukovou a obrazovou kvalitu, kterou je schopno evropskému publiku nabídnout, přičemž zároveň staví evropský film před určité vážné úkoly související s přechodem na digitální technologie, zejména pokud jde o financování; |
I. |
vzhledem k tomu, že digitální technologie tak přispívají k provádění celoevropských a vnitrostátních cílů v oblasti uvádění a přístupnosti evropských děl a v oblasti sociální soudržnosti; |
J. |
vzhledem k tomu, že digitální technologie v kinematografii umožňují pružné plánování propagace a provádění změn v daném materiálu na poslední chvíli; |
K. |
vzhledem k tomu, že první fáze digitalizace evropské kinematografie přinesla nerovnoměrný prospěch; |
L. |
vzhledem k tomu, že nejmodernější digitální vybavení je přibližně o 25–30 % levnější než předchozí modely, a je tak dostupnější jak pro evropská kina, tak i pro programy financování; |
M. |
vzhledem k tomu, že ne všechna kina se s výzvou digitalizace filmu mohou vyrovnat stejným způsobem; |
N. |
vzhledem k tomu, že kompletní digitalizace evropského filmového průmyslu a jeho kin musí být dokončena co nejrychleji, aby nedošlo k omezení možností seznamovat se s kulturní rozmanitostí a dostupnosti na různých platformách, a měla by být podporována na evropské i vnitrostátní úrovni; |
O. |
vzhledem k tomu, že nezávislá kina a filmové kluby tvoří jedinečnou evropskou síť kin, které mají odlišnou programovou nabídku oslovující publikum mimo hlavní komerční proud; |
P. |
vzhledem k tomu, že je nutné vzít na vědomí obavy, které vyjadřují organizace filmových klubů, jež navrhují přijmout zvláštní a přednostní opatření na podporu produkce a distribuce nezávislých evropských filmů; |
Q. |
vzhledem k tomu, že hlavní slovo při obhajobě a propagaci evropského kulturního dědictví, především při digitalizaci filmů a kin, mají místní a regionální řídící orgány, které proto představují hlavní partnery v procesu digitalizace; |
R. |
vzhledem k tomu, že kina představují významný prostředek uchování kvality života a sociálních vazeb v historických městských centrech a na předměstích i při regeneraci městských oblastí; |
S. |
vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou mezinárodní distribuce děl evropské kinematografie je jejich úspěch v Evropě, který umožňuje dosáhnout ekonomických cílů a společně představuje způsob kulturní spolupráce a diplomacie, jimž se do třetích zemí šíří nejen samotná díla, ale také různé kultury evropských zemí; |
T. |
vzhledem k tomu, že digitální přechod by měl být co možná nejrychlejší, abychom se vyhnuli zdvojování nákladů na produkci a distribuci; |
U. |
vzhledem k tomu, že evropský filmový průmysl je v současnosti roztříštěný do mnoha oblastí rozdělených národními a jazykovými hranicemi a že tvorba filmů je určena především místnímu publiku v zemi jejich původu, které je také jejich hlavním konzumentem; |
Aktuální stav
1. |
zdůrazňuje významný přínos evropské kinematografie pro investice v oblasti digitálních technologií, inovace, růst a zaměstnanost; |
2. |
konstatuje, že za rok 2010 se v EU prodala skoro jedna miliarda lístků do kina, což dokládá trvalou popularitu odvětví kinematografie a jeho obrovský potenciál, co se týče finančního přínosu, růstu a zaměstnanosti; |
3. |
zdůrazňuje, že evropská kinematografie má stále větší význam z hlediska hospodářského, jelikož vytváří více než 30 000 pracovních míst; |
4. |
zdůrazňuje, že kromì ekonomického podnětu, který vychází z odvětví umění v EU, hraje mimořádnou úlohu zejména kulturní a sociální dimenze evropského filmu, která je důležitým činitelem kulturního rozvoje a identity Evropy; |
5. |
je si vědom toho, že evropský trh v oblasti kinematografie je vysoce roztříštěný a rozrůzněný, přičemž velká většina kin má pouze jeden nebo dva promítací sály; |
6. |
poukazuje na to, že většinu digitalizovaných kin tvoří multiplexy; |
7. |
je si vědom toho, že v Evropě panuje zeměpisná nerovnováha v dostupnosti kin a filmů pro občany, zejména pak ve východní Evropě a ve venkovských oblastech; |
8. |
zdůrazňuje význam sociální a kulturní úlohy kin, která musí být zachována zejména ve venkovských a odlehlých oblastech; |
9. |
je si vědom toho, že potenciál evropského filmového průmyslu neustále vzrůstá, je však nutno postupně zvyšovat podíl evropské produkce promítané v kinech; |
10. |
poukazuje na to, že malá komerční a nekomerční kina představují významný přínos pro zachování kulturního dědictví, jelikož do svého programu zahrnují filmy evropské produkce; |
11. |
poukazuje na to, že uvádění filmů prochází procesem změny, kdy narůstá počet multiplexů a výrazně se snižuje počet promítacích sálů v malých městech a v historických městských centrech; |
12. |
je toho názoru, že rozmanitost kinematografické tvorby v EU musí být zachována; |
13. |
konstatuje, že zčásti i v důsledku upřednostňování komerčně co možná nejvýnosnějších filmů je rozmanitost filmové produkce v Evropě a možnost kin svobodně rozhodovat o své programové nabídce ohrožena, a lze se proto důvodně obávat nevratného procesu koncentrace kinematografického trhu; |
14. |
zdůrazňuje proto, že při přechodu na digitalizaci je nutné zachovat rozmanitost programů a kulturních zařízení ve venkovských i městských oblastech všech zemí EU a nesmí docházet k zavírání malých a klubových kin ve prospěch multiplexů; |
15. |
poukazuje na to, že digitalizace umožňuje levněji šířit kulturní obsah na celém vnitřním trhu a zajišťuje konkurenceschopnost a rozmanitost evropské kinematografie; |
16. |
je si vědom toho, že se stále zvyšuje tlak na to, aby veškeré filmy byly slučitelné s digitálním promítáním, na které některá evropská kina již zcela přešla; |
17. |
s obavami konstatuje, že je ohrožena existence mnoha nezávislých kin, a to vysokými náklady na přechod na digitální technologii a konkurencí kin, která uvádějí převážně americkou produkci; |
18. |
je si vědom toho, že nezávislí distributoři mají problémy se zvládáním dvojích nákladů, s nimiž se musejí v tomto přechodném období vyrovnávat, což má na celý kinematografický průmysl dominový efekt; |
19. |
je si vědom toho, že udělování multiteritoriálních a celoevropských licencí má klíčový význam pro využití potenciálu trhů pro distribuci filmů on-line, podporu širšího oběhu evropských filmů, lepší přístup spotřebitelů k evropským filmům a pro dostupnost evropských filmů na platformách nabízejících služby „video na požádání“; |
20. |
je si vědom toho, že existuje několik programů EU, které jsou schopny podpořit přechod filmového průmyslu do digitálního věku, jako je například program MEDIA; |
21. |
poznamenává, že v důsledku nedostatečného financování není evropský film dostatečně propagován na mezinárodní úrovni; |
22. |
zdůrazňuje význam všech fází procesu výroby při tvorbě filmového obsahu a potřebu podporovat všechny tyto fáze; |
23. |
poukazuje na to, že multimediální technologie nahrazuje jiné formy komunikace, a že je proto potřeba lidi učit, jak mají tuto formu komunikace přijímat; |
Příležitosti a úkoly
24. |
vyzývá členské státy a Komisi, aby finančně podpořily úplnou digitalizaci, pokud jde o vybavení evropských kin, a vytvořily evropské a vnitrostátní programy na podporu co nejrychlejšího přechodu na digitální technologie a oběhu evropských filmů v rámci audiovizuálního odvětví, které je celosvětově velmi konkurenční; |
25. |
zdůrazňuje v tomto ohledu, že tyto programy by měly být pružným způsobem přizpůsobeny praktickým požadavkům; |
26. |
zdůrazňuje, že digitální kino by se mělo zaměřovat na zlepšování kvality obrazu a zvuku (s minimálním rozlišením 2K), které by umožnilo vytvořit rozmanitější a flexibilnější programové schéma přímých přenosů, záznamů vysílání a vzdělávacích, kulturních a sportovních pořadů a zároveň umožnilo využít širokou škálu inovativních technologií, které budou i nadále přitahovat publikum; |
27. |
zdůrazňuje mimořádný význam podpory a propagace evropské produkce a uznává, že EU významným způsobem přispívá k digitální tvořivosti a k inovacím, jako je například 3D; |
28. |
uznává, že ačkoli je digitalizace kin nejvyšší prioritou, měl by být zohledněn také neustálý technický vývoj, protože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude možná nezbytné se přizpůsobit novějším promítacím formátům; |
29. |
připomíná, že cílem evropského přechodu na digitální kinematografii by mělo být vytvoření nových možností distribuce evropských filmů při zachování rozmanitosti evropské produkce a zvýšení její dostupnosti pro evropské občany; |
30. |
zdůrazňuje, že „video na požádání“ může evropským kinematografickým společnostem poskytnout příležitost k oslovení širšího publika; |
31. |
uznává, že tvorba a inovace jsou záležitosti obecného zájmu, a naléhavě přitom vyzývá, aby investice do programů byly chápány jako priorita a podporovány s cílem stimulovat nabídku kvalitního kulturního obsahu, který by byl dostupný v sítích; |
32. |
vyzývá malá a nezávislá kina, aby využívala veškerého svého komerčního potenciálu formou diverzifikace svých produktů, poskytováním přidané hodnoty k službám, které nabízejí, a využitím mezery na trhu, kterou zaplnily; |
33. |
je přesvědčen, že digitalizace je velmi důležitou příležitostí k tomu, aby byla v kinech propagována přítomnost úředních regionálních jazyků a studium cizích jazyků; |
Hrozby
34. |
je si vědom toho, že vysoké náklady na digitalizaci, která do budoucna představuje značný dlouhodobý komerční přínos, však mohou představovat značné břemeno pro mnoho malých a nezávislých kin, jejich programová nabídka překračuje hranice hlavního proudu a která uvádějí značný podíl evropských filmů; |
35. |
je si vědom toho, že tváří v tvář hrozbě uzavření či v zájmu toho, aby k němu nemuselo dojít, potřebují taková kina zvláštní a přednostní podporu; |
36. |
vyzývá proto Komisi, aby navrhla konkrétní opatření na podporu těchto kin; |
37. |
konstatuje, že kina musejí nést v souvislosti s náklady na digitalizaci nejtěžší břemeno, a že vzhledem k tomu, že digitalizace s sebou nese potřebu vybudovat základní infrastrukturu, která je důležitá pro publikum a která usnadní poskytování lepších kulturních služeb než dosud, a to bez ohledu na lokalitu, má veřejné financování velký význam, zvláště pro malá a nezávislá kina; |
38. |
uvědomuje si, že kina jsou místem, kde se lidé setkávají a vyměňují si názory, a zdůrazňuje, že mizení malých a nezávislých kin, především v malých městech a méně rozvinutých oblastech, omezuje přístup k evropským kulturním zdrojům, ke kultuře a kulturnímu dialogu; |
39. |
zdůrazňuje, že s problémem malých kin se potýkají hlavně venkovské oblasti, kde tato kina mohou plnit obzvláště významnou společenskou úlohu jako místa setkávání; |
40. |
upozorňuje na obtížnou situaci malých kin ve městech, která jakožto takzvaná klubová kina přispívají k zachování kulturního dědictví; |
41. |
uznává, že k digitalizaci malých a nezávislých kin musí dojít co nejdřív, aby se tato kina podařilo zachovat jako místa otevřená filmové tvorbě, kulturní rozmanitosti a publiku; |
42. |
upozorňuje na to, že kinematografický průmysl je ohrožován porušováním autorských práv a nezákonným stahováním filmů; požaduje, aby členské státy práva duševního vlastnictví náležitě vymáhaly; |
43. |
uvědomuje si dále možnost ohrožení kvality promítaných děl a potřebu respektovat morální práva autorů související s používáním stříbrného promítacího plátna, které způsobuje výrazné rozdíly ve světelnosti obrazu; vzhledem k tomu, že stříbrné plátno se používá k projekci trojrozměrných filmů, doporučuje, aby se s ohledem na morální práva autorů a kvalitu diváckého zážitku dvourozměrné filmy na stříbrné plátno nepromítaly; |
44. |
poukazuje na to, že evropský filmový průmysl má problémy s oběhem a distribucí filmů, zejména pak filmů nízkorozpočtových, a že velká část produkce nepřekročí hranice vnitrostátních trhů a jen zřídkakdy se dostane do mezinárodní distribuce, takže nemůže oslovit širší publikum na kontinentu a ve světě; |
45. |
upozorňuje na současný nedostatek vhodných školení pro promítače, kde by se naučili ovládat nová digitální promítací zařízení a nastavit je pro každý konkrétní film tak, aby byla zachována kvalita promítaného díla; |
46. |
uvědomuje si, že digitalizace audiovizuální produkce a distribuce staví instituce filmového dědictví a jejich činnost v oblasti shromažďování, uchovávání a opatrování evropského audiovizuálního dědictví před nové výzvy; |
Interoperabilita, normalizace a archivace
47. |
zdůrazňuje nutnost zajistit interoperabilitu digitálních projekčních systémů a materiálů stejně jako ostatních přístrojů, obzvláště potřebných k promítání na menší a středně velká plátna, která zohledňují rámcové ekonomické podmínky evropského kinematografického trhu, a přispívají tak k zachování rozmanitosti kin a filmů; |
48. |
zdůrazňuje potřebu zajistit, aby digitalizace kin byla pokud možno technicky neutrální; |
49. |
doporučuje normalizaci systémů na základě norem ISO v oblasti produkce, distribuce a promítání filmů; |
50. |
domnívá se však, že v konkrétním případě digitálního promítání nesmí digitalizace kin vést za žádných okolností k zavedení jednoho určitého standardu jako normy digitálního promítání; |
51. |
je si vědom toho, že takový stav by byl nepatřičný i s ohledem na další technický rozvoj, například v oblasti kinoprojekčních systémů využívajících laserovou technologii; |
52. |
zdůrazňuje význam normalizace systému rozlišení 2K, který umožňuje promítání filmů ve formátu 3D, HDTV a Blu-Ray a také služeb „video na požádání“; |
53. |
vítá proto skutečnost, že pomocí normy 2K byla vyvinuta jedinečná otevřená a kompatibilní celosvětová norma ISO pro digitální projekci, která zohledňuje specifické potřeby evropských provozovatelů kin; |
54. |
vyzývá evropské a vnitrostátní normalizační organizace, aby využívání této normy odpovídajícím způsobem podporovaly; |
55. |
vítá skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu normalizace pro průmyslové inovace (2010–2013) oznámila plán stanovit do roku 2013 dobrovolné normy pro ukládání filmů v digitální podobě do archivů, jejich uchovávání a projekci ve formátu 3D. |
56. |
připouští další možnosti financování méně nákladných projektorů, které by bylo možné s úspěchem používat na místech, kde se promítají alternativnější díla, a je zde dále potenciál pro podporu zvláštních filmových žánrů, jako jsou dokumentární a cizojazyčné filmy; |
57. |
uznává, že archivace filmů bude díky jejich digitalizaci nebo čistě digitální produkci technicky snazší, že však s sebou do budoucna ponese problémy dané nejasnostmi ohledně norem a autorských práv; |
58. |
doporučuje členským státům, aby přijaly legislativní opatření, která zajistí, že audiovizuální díla, jež by se v budoucnu mohla stát první součástí evropské multimediální knihovny a důležitým nástrojem ochrany a propagace národního dědictví, budou digitalizována, shromažďována za použití stanovených archivářských postupů, katalogizována, uchovávána a šířena pro kulturní, vzdělávací a vědecké účely a budou přitom dodržována autorská práva; |
59. |
doporučuje, aby přechod na digitální technologie proběhl co nejrychleji, a bylo se tak možné vyhnout nákladům na paralelní výrobu celuloidových a digitálních verzí filmů a vytváření paralelního distribučního a promítacího systému a aby byly zároveň vytvořeny pobídky, které povedou zadavatele reklamy k přechodu z 35mm na digitální formát; |
60. |
vyzývá Komisi, aby evropskou digitální knihovnu EUROPEANA využívala nejen jako digitální knihovnu pro tištěné produkty, ale také pro evropské filmové dědictví a v souladu s tím vymezila její tématický záběr; |
61. |
podtrhuje potřebu podporovat kina a filmové archívy, které propagují a uchovávají filmové dědictví; |
62. |
doporučuje členským státům, aby stanovily své závazné archivářské postupy či upravily stávající mechanismy tak, aby odpovídaly digitálním formátům, a stanovily v rámci toho povinnost archivovat u digitálních filmů jejich standardní digitální exemplář; |
Státní podpora
63. |
vyzývá členské státy, aby při navrhování programů státní podpory digitální konverze zohlednily pravidla hospodářské soutěže EU, aby se zabránilo narušení podmínek financování digitální kinematografie; |
64. |
vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné pokyny pro poskytování státní podpory na základě zkušeností v různých členských státech s cílem zvýšit právní jistotu a zároveň zajistit svobodu členských států při usměrňování financování filmů a kin na vnitrostátní úrovni; |
65. |
zdůrazňuje, že veřejná podpora by měla být technicky neutrální, ale měla by také zajistit udržitelnost investic s ohledem na konkrétní podnikatelské modely provozovatelů kin a technické požadavky distributorů; |
66. |
vyzývá členské státy, aby podpořily národní filmové ateliéry a další příslušné instituce a pomohly jim při přechodu na práci s digitální technologií; |
Modely financování
67. |
zdůrazňuje potřebu veřejných a soukromých investic při přechodu odvětví kinematografie do digitálního věku; |
68. |
zdůrazňuje, že pro zjednodušení postupu digitalizace je zapotřebí flexibilních a rozmanitých finančních prostředků, jak veřejných, tak i soukromých, na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni, jejichž pomocí by bylo možno podporovat zejména malá a nezávislá kina, a to v rámci, který by stanovil priority a možnost komplementarity a určil kvantitativně vyjádřitelné cíle; |
69. |
poukazuje na to, že ačkoli evropské strukturální fondy představují významný zdroj financování pro projekty digitalizace a iniciativy v oblasti odborné přípravy, mělo by v rámci nového finančního výhledu 2014–2020 dojít k navýšení finančních prostředků, zkrácení čekacích dob a ke zjednodušení podávání žádostí; |
70. |
doporučuje, aby financování projektů digitalizace z prostředků evropských strukturálních fondů bylo podmíněno tím, že kina, která tuto podporu čerpají, se zaváží k uvádění evropských filmů; |
71. |
požaduje dále, aby byly vytvořeny mechanismy, které by umožnily zlepšit poskytování podpory prostřednictvím evropského programu regionálního rozvoje; |
72. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily osvědčené postupy v oblasti financování digitalizace, včetně řešení založených na tržním přístupu, jako je například vytváření sítí malých kin, které pak uzavírají kolektivní smlouvy s distributory; vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby soustředily veřejné financování digitalizace na kina, která své finanční potřeby nemohou dostatečně pokrýt z dalších zdrojů, a aby zkrátily přechodné období na minimum; |
73. |
vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila důsledky, které má přechod od tradiční kinematografie k digitální kinematografii na všechny zúčastněné a zainteresované strany; zdůrazňuje, že by členské státy při vypracovávání vnitrostátních programů digitalizace měly vzít v úvahu náklady, které vzniknou malým místní kinům, a možné výhody a důsledky pro trh práce; |
74. |
domnívá se, že digitální technikou by měla být vybavena kina, která se nacházejí v méně osídlených oblastech, kde se kulturní akce konají jen málokdy, a která nejsou schopna pokrýt náklady spojené s přechodem na digitální promítání; |
75. |
zdůrazňuje dostupnost zvýhodněných půjček, které poskytuje Evropská investiční banka kinům, která usilují o digitalizaci a nemají potřebné finanční prostředky; |
76. |
podtrhuje úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru jako metody financování digitalizace kin a zdůrazňuje, že by tato partnerství měla být podporována; |
77. |
zdůrazňuje, že digitalizace kin financovaná z veřejných či soukromých prostředků nesmí ohrozit nezávislost kin, omezit rozmanitost programové nabídky a snížit tržní podíl evropských filmů; |
78. |
vyzývá Komisi, aby tento problém řešila také v souvislosti s prodloužením platnosti sdělení o filmu; |
79. |
konstatuje v tomto ohledu, že veškeré veřejné prostředky poskytované na digitalizaci kin a filmů by měly podléhat stejné kontrole, jaké podléhá státní podpora v jiných odvětvích; |
80. |
vybízí ke spolupráci mezi provozovateli kin, místními orgány, společenskými středisky, filmovými kluby a společnostmi a filmovými festivaly, která by jim umožnila co nejlépe využívat digitálních technologií zajištěných z prostředků EU; |
81. |
domnívá se, že by měly být zavedeny mechanismy pro propojení distributorů a provozovatelů kin, a vybízí k prohloubení spolupráce mezi malými kiny, aby se minimalizovaly náklady na investice do digitálního vybavení; |
82. |
vybízí členské státy k navýšení prostředků financování výzkumu v oblasti kinematografických digitálních technologií, zvláště pak pokud jde o způsoby šíření filmového materiálu a metody jeho komprese, tak aby vytvořená síť mohla fungovat interaktivně a nabízet projekci ve vysoké kvalitě, zároveň však umožňovala snadnější zacházení s komprimovanými a dekomprimovanými obrazy; |
83. |
zdůrazňuje význam vhodných investic do výzkumu, financování a školení odborníků, kteří v této oblasti již působí, s cílem umožnit jim přizpůsobit se používání nových technologií a zajistit sociální začlenění a ochranu pracovních míst; |
84. |
zdůrazňuje nutnost provádět programy odborné přípravy zaměřené na profesionály v audiovizuálním odvětví, jež by jim umožnily přizpůsobit se digitálním technologiím a novým obchodním modelům, a uznává úspěch iniciativ, které na tomto poli již působí; domnívá se, že Evropská unie se musí zavázat k podpoře a financování těchto programů; |
Poplatky za virtuální kopii (VPF)
85. |
je si vědom toho, že komerční model financování instalace digitálního vybavení pomocí poplatku za virtuální kopii (VPF) je vhodný pro velké sítě kin, ale není optimálním řešením pro malá a nezávislá kina, která jsou omezena nedostatkem investičních prostředků, a že tento finanční model poplatků za virtuální kopii proto také může být na překážku kulturní rozmanitosti; |
86. |
zdůrazňuje, že mnoho malých, venkovských a klubových kin, která promítají převážně evropskou produkci, je vyloučeno z komerčního modelu financování pomocí poplatku za virtuální kopii a že je nezbytné nalézt alternativní modely financování, včetně veřejné podpory, aby bylo možné udržet a prohloubit kulturní rozmanitost a zajistit jejich konkurenceschopnost; |
87. |
žádá proto, aby tyto finanční modely poplatků za virtuální kopii byly přizpůsobeny potřebám a specifickým podmínkám kin s nezávislou programovou nabídkou a filmových klubů; |
88. |
konstatuje, že je třeba podporovat finanční modely, které by umožnily, aby nezávislá kina měla přístup k poplatkům za virtuální kopii od všech distributorů; doporučuje, aby byla zakládána nákupní družstva, která by mohla využívat skupinových sazeb poskytovaných všem provozovatelům kin; |
Vzdělávání v oblasti filmu
89. |
zdůrazňuje, že vzdělávání v oblasti filmu napomáhá rozvoji analytického myšlení a celkově zlepšuje schopnosti mladých lidí, protože umožňuje spojit poznávání kulturního dědictví s rozšiřováním povědomí o složitosti světa obrazů a zvuků; |
90. |
zdůrazňuje, že vzdělávání pomocí filmu, jehož součástí je i kinematografická kultura a jazyk, umožňuje občanům zaujmout kritický postoj k různým formám médií, a rozšiřuje tak prostředky a možnosti, které nabízí „digitální gramotnost“; |
91. |
zdůrazňuje, že vzdělávání v oblasti filmu by mělo občanům umožnit, aby získali širší znalosti, naučili se toto umění ocenit a dokázali přemýšlet o hodnotách, které film sděluje; |
92. |
vyzývá členské státy, aby zahrnuly vzdělávání v oblasti filmu do svých vnitrostátních vzdělávacích programů; |
93. |
zdůrazňuje, že filmové vzdělávání, které nabízejí nezávislá kina, má velký význam ve všech fázích vzdělávání, protože vytváří diváckou obec pro evropské filmy; |
94. |
vybízí členské státy k tomu, aby ve filmových školách a dalších příslušných institucích podporovaly vzdělávací programy, které by seznamovaly s možnostmi využití digitálních technologií při výrobě filmů a s produkcí a distribucí digitálních filmů; |
95. |
žádá, aby technickým a řídícím pracovníkům bylo poskytováno odborné školení nabízející kvalitní a nejnovější informace, které by bylo hrazeno buď z prostředků EU, nebo z prostředků úspěšných žadatelů o finanční podporu a které by zajišťovalo optimální využívání digitálních technologií financovaných z prostředků EU; |
96. |
vyzývá členské státy, aby vytvářely a podporovaly zvláštní programy a akce, například v rámci filmových festivalů, které by napomáhaly rozvoji vzdělání mladých evropských občanů a jejich zájmu o evropské filmy; |
Program MEDIA
97. |
uznává, že program MEDIA podporuje evropský audiovizuální průmysl již více než dvě desetiletí a přispěl za tu dobu k rozvoji, distribuci i propagaci evropských filmů, jakož i k odborné přípravě provozovatelů kin v oblasti digitálních technologií; |
98. |
v této souvislosti vítá závazek předsedy Komise Barrosa ze dne 18. března 2011 týkající se zachování a dalšího posílení programu MEDIA; |
99. |
zdůrazňuje význam programu MEDIA při digitalizaci kin a požaduje pro příští generaci tohoto programu zachování stávajících položek, jakož i navýšení finančních prostředků, které by pomohly vypořádat se s výzvami, jež přinesly digitální technologie; |
100. |
vyzývá Komisi, aby v rámci nového programu MEDIA v období po roce 2013 a Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlenila finanční prostředky na podporu digitalizace kin, která promítají evropský obsah; |
101. |
poukazuje na to, že příští generace tohoto programu se musí zaměřit na opatření, která by byla výrazným přínosem a přispěla by k celkové strategii Evropa 2020; |
102. |
poukazuje na to, že součástí příští generace programu MEDIA musejí být nové iniciativy na podporu a propagaci překladu, dabování a používání běžných či velkých titulků, které vytvoří příznivější podmínky pro fungování nezávislých kin zaměřených na uvádění evropských filmů; |
103. |
připomíná, že investice do nových kinematografických technologií a přechod na digitální provoz by měly zajistit lepší přístupnost pro zdravotně postižené osoby, zejména zavedením zvukového popisu; |
104. |
žádá proto, aby byl do programu MEDIA začleněn oddíl „digitální programy“ za účelem zjednodušení přechodu na digitální formáty; |
105. |
upozorňuje na význam dlouhodobého vzdělávacího programu MEDIA jakožto nástroje, jehož mohou profesionálové v tomto odvětví využít k získání nových dovedností, s nimiž se budou schopni lépe přizpůsobit měnícím se technologiím a metodám výroby; |
106. |
poukazuje na přínos primárně vzdělávacího programu MEDIA, který studentům filmových škol usnadňuje mobilitu v rámci Evropy, přispívá k větší integraci tohoto profesionálního odvětví a k rozsáhlejší evropské spolupráci a koprodukci; s ohledem na to žádá, aby tato rozpočtová položka byla navýšena; |
107. |
doporučuje, aby se v rámci programu MEDIA investovalo do služeb „video na požádání“ jako součásti snah tohoto programu o podporu celoevropské distribuce a nadnárodní spolupráce mezi platformami a o odměňování iniciativ zahrnujících přeshraniční spolupráci; |
108. |
zdůrazňuje přínos evropské podpory, zejména v souvislosti s přeshraničním vysíláním filmů a při obraně evropského filmového trhu před dalším tříštěním; |
Modely distribuce
109. |
poznamenává, že digitální technologie ovlivnily způsob, jakým jsou filmy distribuovány prostřednictvím nejrůznějších platforem a přístrojů v rámci lineárních i nelineárních služeb; |
110. |
uznává, že po počátečních vydáních spojených s procesem digitalizace umožní digitální infrastruktura značné snížení distribučních nákladů, přičemž pro malé distributory nezávislého filmu bude znamenat možnosti rozsáhlejší distribuce pro jejich filmy, a tedy i příležitost oslovit širší publikum; |
111. |
uvědomuje si, že úspěšnost přechodu na digitální technologie je neodlučitelně spjata s přístupem k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, sloužícímu jako prostředek distribuce digitálního obsahu, aktualizace digitálního programového vybavení a mnoha dalších důležitých funkcí, a vyzývá proto instituce, které mají v úmyslu přejít na digitální technologie, aby měly tuto závislost na zřeteli; |
112. |
poukazuje na to, že digitální technologie napomohly prudkému rozvoji krátkého filmu a videa a že s sebou přinesly nové distribuční vzorce a pružné uvádění filmů do distribuce, například možnost uvést film do distribuce prostřednictvím různých platforem brzy po jeho premiérovém uvedení; |
113. |
domnívá se dále, že s ohledem na ochranu rozmanitosti kin by mělo zůstat zachováno výlučné uváděcí období premiérových kin; |
114. |
poukazuje na to, že slabinou procesu digitalizace jsou distributoři, zvláštně pak nezávislí distributoři, kterým na digitální distribuci chybí dostatečná podpora, a kteří proto nejsou schopni držet s tímto procesem krok; |
115. |
vybízí členské státy, aby svou finanční podporu zaměřily na distribuci; |
116. |
vybízí evropské instituce k zavedení přípravných opatření a realizaci pilotních projektů zaměřených na testování nových obchodních modelů, které by mohly zlepšit oběh evropských audiovizuálních děl; |
117. |
vybízí členské státy, aby vytvořily strategickou koncepci sítě digitálních kin, jejíž součástí by byla filmová studia, kina s jedním i více promítacími sály a zařízení pro promítání přímých přenosů a jež by využívala veškerých možností přenosu dat včetně družic; |
118. |
zdůrazňuje, že je nezbytné, aby rozvoj nových možností využívání obsahu online postupoval ruku v ruce s tím, že na evropské úrovni budou zaváděna pravidla, která autorům audiovizuálních děl umožní získat spravedlivou odměnu odpovídající ziskům, které tyto nové formáty a služby přinášejí; |
Propagace evropského filmu
119. |
vybízí členské státy, aby zajistily co možná největší zařazování evropských filmů do promítacích programů svých kin, aby zvýšily jejich oběh a posílily jejich propagaci v rámci celé Evropské unie a aby umožnily občanům EU vychutnat si bohatství a rozmanitost těchto filmů na co nejširší škále platforem; |
120. |
upozorňuje na to, že je třeba propagovat a podporovat evropské koprodukce a že zvýšení počtu takových produkcí by mohlo vést k rozšíření distribuce evropského filmu po celém kontinentu; |
121. |
podporuje činnost sítí kin, jako jsou Evropská kina (Europa Cinemas), která v celosvětovém měřítku podporují evropský film tím, že finančně a provozně pomáhají kinům, která uvádějí významný počet evropských filmů; |
122. |
uznává význam podpory nezávislých kin, která se věnují uvádění evropských filmů (jako kina, která jsou členy sítě Europa Cinemas), pro upevnění jejich evropské programové politiky a pro zvýšení rozmanitosti a jejich konkurenceschopnosti na trhu; |
123. |
žádá, aby všechna kina, která prokáží, že uvádějí vysoký podíl evropských filmů, měla možnost získat technologicky neutrální podporu a aby byl vytvořen ambiciózní program, který nebude zohledňovat výši obratu nebo návštěvnost; |
124. |
vybízí členské státy, aby podporovaly a propagovaly šíření a oběh evropských filmů na svém území prostřednictvím cílených akcí a festivalů; vybízí členské státy rovněž k podpoře různých filmových škol, které v Evropě existují; |
125. |
zdůrazňuje, že filmy, které získaly ocenění na evropských festivalech, by měly získat marketingovou podporu, která by dále usnadnila distribuci v rámci služeb „video na požádání“ a napomohla propagaci evropské kinematografie; |
126. |
uznává úlohu ceny Evropského parlamentu LUX při podpoře evropských filmů a mnohojazyčnosti, která je uskutečňována prostřednictvím překladu titulků vítězného filmu do 23 úředních jazyků Evropské unie a také prostřednictvím podněcování společenských diskuzí mezi občany EU; |
127. |
navrhuje, aby byla navázána lepší spolupráce a styky se třetími zeměmi s cílem zvýšit povědomí o evropské produkci na světovém trhu, zejména pak ve středomořské oblasti, a zároveň podporovat kulturní výměny a zakládání nových iniciativ na podporu evropsko-středomořského dialogu a demokratického rozvoje celého tohoto regionu, v neposlední řadě pak také s ohledem na závazky vyplývající z Evropsko-středomořské konference o kinematografii; |
*
* *
128. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12.
(3) Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 57.
(4) Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 28.
(5) Úř. věst. C 297, 7.12.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. C 323, 30.11.2010, s. 15.
(7) Úř. věst. C 31, 7.2.2009, s. 1.
(8) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2003, s. 176.
(9) Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 143.
(10) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(11) Úř. věst. C 104, 2.4.2011, s. 31.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2011)0240.