31.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 153/57

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 148, 160 a 168 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 1, 16, 21, 23, 24, 25, 30, 31 a 34,

—

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na článek 30 (právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením), článek 31 (právo na bydlení) a článek 16 (právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu) této charty,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1),

—

s ohledem na směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, (2)

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (3),

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, které se konalo dne 8. června 2010 na téma Rovnost a zdraví jako součást všech politik: solidarita v oblasti zdraví“ (4),

—

s ohledem na prohlášení Rady ze dne 6. prosince 2010 o Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: spolupráce v boji proti chudobě v roce 2010 a v dalších letech (5),

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), které se konalo dne 7. března 2011 (6),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu ze dne 15. února 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení – Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 (7),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 10. února 2011 nazvanou „SPC Assessment of the social dimension of the Europe 2020 Strategy“ (Hodnocení Výboru pro sociální ochranu týkající se sociálního rozměru Strategie Evropa 2020) (8),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: ke snížení nerovnosti v oblasti zdraví v Evropské unii“ (9),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů k Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (10),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (11),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (12),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (KOM(2009) 0567),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (KOM(2010)0573),

—

s ohledem na evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu (KOM(2010)0636),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o rámci EU pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů do roku 2020 (KOM(2011)0173),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2001 o Organizaci spojených národů: Světový den odmítnutí chudoby (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii Evropa 2020 (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (19),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně opatření a iniciativ, které mají být učiněny (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 o zelené knize Komise nazvané „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“ (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o úloze žen ve stárnoucí společnosti (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 ohledně režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o strategii EU pro začleňování Romů (27),

—

s ohledem na písemná prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o zamezení bezdomovectví na ulicích (28) a ze dne 16. prosince 2010 ke strategii EU v oblasti bezdomovectví (29),

—

s ohledem na závěrečná doporučení evropské konsenzuální konference o bezdomovectví ze dne 9. a 10. prosince 2010,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví (30),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 Mobilita a začlenění osob se zdravotním postižením a Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (31)

—

s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020 (32),

—

s ohledem na Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (KOM(2010)0491),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize (33),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu (34),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek (35),

—

s ohledem na publikaci EUROSTATu z roku 2010 nazvanou „Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení – statistický portrét Evropské unie 2010“ (Combating poverty and social exclusion – a statistical portrait of the European Union 2010),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o „Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (KOM(2010)0758),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0370/2011),

A.

vzhledem k tomu, že 116 milionů osob v Evropské unii je ohroženo chudobou a že 42 milionů (tedy 8 %) žije „v podmínkách závažné materiální deprivace a nemůže si dovolit řadu nezbytných prvků, které jsou v Evropě považovány za základ důstojného života“ (36), že chudoba je nepřípustným důsledkem nerovnoměrného rozdělování bohatství, příjmů a zdrojů v prosperující evropské ekonomice; vzhledem k tomu, že nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením, byly nejvíce postiženy finanční, hospodářskou a sociální krizí; vzhledem k tomu, že úsporná opatření, která byla nebo budou v Evropské unii přijata, se nesměji dotknout zaměstnanosti a sociální ochrany, zhoršit postavení nejzranitelnějších osob a ohrozit nezaměstnaností, obtížnou situací či chudobou miliony osob, kterým se zatím dařilo uživit se, pokrýt své potřeby a zajistit svou existenci vlastní prací nebo ze svých starobních důchodů, a to zejména z důvodu rozpočtových omezení ve veřejných službách a sociální podpoře; vzhledem k tomu, že posílení podmíněnosti a omezování politik zaměřených na sociální aktivaci, které je důsledkem krize, zhoršují problémy nejzranitelnějších osob, kterým se navíc nenabízí dostatečné množství důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že propast mezi bohatými a chudými se v důsledku krize stále prohlubuje,

B.

vzhledem k nové strategii Komise zaměřené na provádění Listiny základních práv, jejímž hlavním cílem je podpořit přístup nejvíce znevýhodněných osob k základním právům; vzhledem k tomu, že tato Listina musí být dodržována v plném rozsahu a že velká chudoba představuje porušení lidských práv a závažný zásah do lidské důstojnosti, což přispívá ke stigmatizaci a nespravedlnosti; vzhledem k tomu, že klíčovým cílem systémů podpory příjmů musí být zbavit lidi chudoby a umožnit jim důstojný život,

C.

vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení se zvýšily a postihly v letech 2000 až 2008 nové sociální kategorie navzdory závazkům Unie souvisejícím s cílem vykořenění chudoby v EU do roku 2010, který byl přijat na summitu v Lisabonu konaném ve dnech 23. a 24. března 2000, a navzdory pokroku, jehož má být dosaženo, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000; vzhledem k tomu, že nelze snížit chudobu a vyloučení ani nelze uplatňovat růst podporující začlenění, aniž by byla potírána nerovnost a diskriminace nebo aniž by byl zajištěn rozvoj národních ekonomik a také solidarita s nejslabšími skupinami společnosti, tedy bez spravedlivého a odpovídajícího rozdělení blahobytu v zemi,

D.

vzhledem k tomu, že ohrožení chudobou se přímo týká venkovského prostředí, zejména pak malých hospodářství a mladých zemědělců postižených dopady hospodářské krize i nadměrným kolísáním cen surovin,

E.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 má mezi svými hlavními cíli jakožto pružný cíl, tj. bez možnosti sankcí, snížení počtu osob ohrožených chudobou o 20 milionů v souvislosti se třemi ukazateli, které přijaly členské státy (míra ohrožení chudobou po sociálních transferech, index materiální deprivace a procento osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce), a vezmeme-li v úvahu 116 milionů osob ohrožených chudobou a 42 milionů osob žijících v podmínkách závažné materiální deprivace, tento cíl sice bezpochyby uznává význam boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, avšak již od počátku odráží nezájem o postavení milionů obyvatel Evropy, kdy se nejslabší osoby mohou kvůli možnému vzniku prahových účinků ocitnout mimo dosah politik zaměřených na kvantitativní výsledky; vzhledem k tomu, že pokud nebudeme vycházet ze situací, jejichž řešení je nejobtížnější, prováděné politiky jejich řešení nezajistí, vzhledem k tomu, že Evropská platforma pro boj proti chudobě představuje jednu ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020,

F.

s ohledem na rostoucí sociální nerovnosti v některých členských státech, obzvláště v důsledku hospodářských rozdílů způsobených nerovnostmi v distribuci příjmů a bohatství a rozdíly na trhu práce, které vedou k sociální nejistotě a nerovnému přístupu k sociálním funkcím státu, jako je systém sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělání, právní služby aj.,

G.

vzhledem k tomu, že chudoba, která v členských státech EU dosahuje již velmi mnoho let vysoké úrovně, má stále výraznější vliv na hospodářství, škodí růstu, zvyšuje deficity veřejných rozpočtů a snižuje evropskou konkurenceschopnost a že tyto jevy samy vyvolávají chudobu a nezaměstnanost, zejména dlouhodobou, která se týká jednoho ze tří nezaměstnaných, a že tato situace je ještě horší v zemích se zranitelnější ekonomikou; vzhledem k tomu, že ochrana sociálních práv v Unii má v boji proti chudobě zásadní význam,

H.

vzhledem k tomu, že chudoba, kterou lze postavit na roveň porušování lidských práv, svědčí o tom, kolik úsilí je ještě třeba vynaložit, aby byly splněny cíle vytyčené v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU,

I.

vzhledem k tomu, že všechny úsporné politiky musí být inteligentní a musí umožňovat proticyklické investice do hlavních politických priorit,

J.

vzhledem k tomu, že pro zajištění evropské konkurenceschopnosti, vytvoření pracovních míst a boj proti chudobě je nezbytné přijmout strukturální reformy,

K.

vzhledem k tomu, že chudoba je jevem, který má mnoho rozměrů a vyžaduje integrovanou reakci, která zohlední jednotlivé fáze života a mnohorozměrné potřeby lidí a která musí být založena na zajištění přístupu k právům, zdrojům a službám, tak jak je uvedeno ve společných cílech otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění (2006), aby odpovídala základním potřebám a předcházela sociálnímu vyloučení,

L.

vzhledem k tomu, že Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) úspěšně zvýšil povědomí veřejnosti a vyvolal politické závazky,

M.

vzhledem k tomu, že růst a zaměstnanost, byť kvalitní, samy o sobě neumožňují zbavit lidi chudoby, že se zvýšila segmentace trhu práce, že se výrazně zhoršily životní a pracovní podmínky, zejména vlivem finanční krize, že se výrazně zvyšuje nejistota zaměstnání, proti níž je třeba bojovat, že byl za poslední léta více uznán fenomén chudých pracovníků, že však zůstává problémem, o němž se zřejmě neuvažuje na úrovni výzev, které staví před naše společnosti, a že jejich počet výrazně vzrostl, neboť chudobě čelí 8 % pracujících a 22 % zaměstnaných osob je chudobou ohroženo (37); vzhledem k tomu, že umožnění přístupu k důstojným a rovným pracovním podmínkám je krokem vpřed na cestě k odstranění chudoby a sociálního vyloučení rodin a osamělých osob,

N.

avšak vzhledem k tomu, že osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace jsou ve větší míře vystaveny rizikům týkajícím se trhu práce, nejistého zaměstnání s nízkou mzdou a chudoby,

O.

vzhledem k tomu, že bezdomovectví představuje jednu z nejkrajnějších podob chudoby a je problémem, který ve všech členských státech EU zůstává nevyřešen; vzhledem k tomu, že téměř ve všech členských státech Evropské unie žije z nejrůznějších důvodů velký počet bezdomovců, což vyžaduje, aby byly činěny konkrétní kroky vedoucí k jejich sociální integraci; vzhledem k tomu, že podle údajů Eurobarometru si přibližně jeden ze čtyř Evropanů myslí, že jednou z hlavních příčin chudoby je nadměrná cena důstojného bydlení, a že se přibližně devět Evropanů z deseti domnívá, že chudoba je překážkou přístupu k důstojnému bydlení; vzhledem k tomu, že ztráta kontaktu mezi orgány veřejné správy a občany, kteří přišli o bydlení, nejen narušuje veškeré iniciativy zaměřené na poskytnutí pomoci těmto občanům, ale svědčí také o skutečnosti, že proces vyloučení jedince dospěl do mimořádně pokročilé fáze,

P.

vzhledem k tomu, že chudoba závisí rovněž na dostupnosti a kvalitě sociálních služeb, např. zdravotnictví, kultury, bydlení a vzdělávání,

Q.

vzhledem k tomu, že žádné nebo nedůstojné bydlení lze považovat za velmi závažné porušení lidské důstojnosti, které má znatelné dopady na všechna ostatní práva,

R.

vzhledem k tomu, že práh chudoby ve výši 60 % národního příjmového mediánu je naléhavým, užitečným a nezbytným ukazatelem relativní chudoby, že je však třeba jej doplnit o další ukazatele, jako je koncepce a výpočet „koše základního zboží a služeb“ na vnitrostátní úrovni (který představuje pouze okamžitou reakci na konkrétní situaci osob, jež jsou oběťmi chudoby) a o ukazatele, které schválila Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v červnu 2010 (ohrožení chudobou, materiální deprivace, domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce) s cílem reagovat na potřeby veřejných politik,

S.

vzhledem k tomu, že sociální ochrana včetně systémů minimálního příjmu je základním prvkem moderní demokracie, jenž významně zaručuje lidská práva na sociální, hospodářskou, politickou a kulturní účast ve společnosti a hraje klíčovou úlohu stabilizátoru ekonomiky, který omezuje dopad krizí, a také úlohu přerozdělování v průběhu celého života, neboť poskytuje zabezpečení proti sociálním rizikům a předchází chudobě a sociálnímu vyloučení a zmírňuje je během celého životního cyklu,

T.

vzhledem k tomu, že podle OECD představuje nevyužití sociálních dávek 20–40 % příspěvků,

U.

vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení nadále zůstávají rozhodujícími sociálními činiteli ovlivňujícími zdraví (38) a životní podmínky včetně délky života, a především dětská chudoba ovlivňuje zdraví a kvalitu života dětí, a že rozdíl mezi bohatými a chudými v oblasti dostupného přístupu ke zdravotním službám, stejně jako v oblasti příjmů a majetku, zůstává značný a v některých oblastech se dále prohlubuje,

V.

vzhledem k tomu, že nejzranitelnější a chudobou nejvíce ohrožené jsou určité skupiny společnosti, například rodiny samoživitelů, starší ženy, menšiny, osoby se zdravotním postižením a lidé bez domova,

W.

vzhledem k zásadě nediskriminace, která je úhelným kamenem základních práv, a to včetně diskriminace na základě sociálního původu,

X.

vzhledem k tomu, že z důvodu stárnutí naší společnosti se v blízké budoucnosti značně zvýší počet závislých osob; vzhledem k tomu, že starší osoby, zejména ženy, jsou v některých zemích vystaveny vyššímu riziku chudoby než obyvatelstvo obecně, a to z důvodu poklesu příjmů v důchodu i v důsledku dalších faktorů, jako např. fyzické závislosti, samoty a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že přerušení mezigenerační sociální vazby je hlavním problémem našich společností,

Y.

vzhledem k tomu, že základním prvkem boje proti chudobě jsou důchodové politiky,

Z.

vzhledem k tomu, že ženy jsou vůči chudobě obecně zranitelnější než muži vlivem různých faktorů, jako je diskriminace v zaměstnání na základě pohlaví, která s sebou přináší přetrvávající rozdíl ve mzdách mezi pohlavími, následné rozdíly ve výši důchodu, ale také přerušení profesní dráhy za účelem péče o závislé osoby nebo diskriminace v zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě pracuje pouze 63 % žen ve srovnání se 76 % mužů a vzhledem k neexistujícím podpůrným sítím a konkrétním opatřením, jejichž cílem je pomáhat pracujícím osobám při slaďování rodinného a pracovního života, zejména dostupným asistenčním službám,

AA.

vzhledem k tomu, že chudoba má na ženy a dívky jiný dopad než na muže a chlapce, protože chudé ženy a dívky mají obtížnější přístup k odpovídajícím sociálním službám a příjmům;

AB.

vzhledem k tomu, že platforma nebere v úvahu genderové zvláštnosti žen a mužů a že není věnována dostatečná pozornost feminizaci chudoby;

AC.

vzhledem k tomu, že rozdíly v celoživotním výdělku mužů a žen znamenají, že ženy budou mít nižší důchody, a vzhledem k tomu, že ženy jsou v důsledku toho více než muži postiženy trvalou, extrémní chudobou – chudobou je ohroženo 22 % žen nad 65 let ve srovnání s 16 % mužů;

AD.

vzhledem k tomu, že 20 % dětí je vystaveno riziku chudoby oproti 17 % z celkového počtu evropského obyvatelstva a mezi skupinami nejvíce ohroženými chudobou jsou rodiny s nízkými příjmy,

AE.

vzhledem k tomu, že základním prvkem politik zaměřených na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení jsou rodinné politiky,

AF.

vzhledem k prvním projevům předčasného ukončování školního vzdělávání, které je významným příznakem cyklického opakování chudoby,

AG.

vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí, která byla již vyšší než u jiných věkových skupin, za dobu krize v EU dramaticky vzrostla natolik, že překročila 20 % a dosáhla kritické úrovně ve všech členských státech, což pro ně znamená nebezpečí vzniku chudoby již v raném mládí; vzhledem k tomu, že tato znepokojivá situace vyžaduje neodkladná politická, hospodářská i sociální řešení, což v kombinaci s demografickými změnami prohloubí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil; vzhledem k zásadní úloze, již může hrát odborné vzdělávání při pomoci mladým a méně kvalifikovaným pracovníkům při začleňování do trhu práce, ale také vzhledem k tomu, že získat zaměstnání neznamená vždy uniknout chudobě a že zejména mladým lidem hrozí, že se ocitnou v kategorii chudých pracovníků,

AH.

vzhledem k tomu, že přistěhovalci a etnické menšiny jsou jako obzvláště zranitelní pracovníci tvrdě postiženi hospodářskou krizí a následně zvýšenou chudobou a sociálním vyloučením z důvodu nejistých zaměstnání, která jim jsou nabízena na základě jejich původu či kvalifikace; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byly migrujícím pracovníkům zajištěny stejné pracovní a mzdové podmínky, stejný přístup ke vzdělání a stejná sociální ochrana jako státním příslušníkům zemí, v nichž vykonávají svou činnost,

AI.

vzhledem k tomu, že míra chudoby u osob se zdravotním postižením je o 70 % vyšší než průměr, musí být tyto osoby ve středu zájmu strategie zaměřené na zdůraznění jejich přidané hodnoty, jakmile se začlení na pracovní trh,

AJ.

vzhledem k tomu, že značná část Romů v Evropě žije na okraji společnosti a v otřesných sociálně-ekonomických podmínkách, a často jsou ve všech oblastech života vážně diskriminováni a segregováni stejně jako jiná marginalizovaná společenství,

AK.

vzhledem k tomu, že rostoucí chudobu v EU v současnosti prohlubuje hospodářská a finanční krize spolu s rostoucími cenami potravin a v podstatě neexistujícími přebytky potravin v EU a že 43 milionů lidí je ohroženo hladem; vzhledem k tomu, že režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii, nastavený v roce 1987, nyní poskytuje potravinovou pomoc 13 milionům chudých v 19 členských státech a v distribučních řetězcích sdružuje přibližně 240 potravinových bank a charit; vzhledem k nedávnému rozhodnutí Evropského soudního dvora T-576/08, podle nějž je nakupování potravin pro tento režim na trzích nezákonné a ohrožuje potravinovou pomoc EU nejpotřebnějším, protože režim je stále více závislý na tržních nákupech; vzhledem k tomu, že ESD zrušil článek 2 nařízení (ES) č. 983/2008, což bude mít bezprostřední negativní dopad na systém v roce 2012 i letech následujících a nejchudší obyvatelé 19 členských států tak náhle přijdou o potravinovou pomoc,

AL.

vzhledem k tomu, že za hlavní faktory ohrožení chudobou by měly být považovány nezanedbatelné rozpočtové položky týkající se bydlení a energie domácností, které se během minulého desetiletí zvýšily,

AM.

vzhledem k tomu, že největší podíl péče o závislé osoby v EU poskytují rodinní příslušníci,

AN.

vzhledem k tomu, že si osoby žijící v chudobě nemohou zajistit přístup k základním bankovním službám, k nimž patří výběr hotovosti, převod či domicilace, což výrazně brzdí opětovné začlenění těchto osob na pracovní trh a do společnosti,

1.

žádá Komisi, aby posílila zapojení organizované občanské společnosti a všech příslušných zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace, organizace sociální ekonomiky, poskytovatelé služeb, experti v oblasti sociální inovace a sociální partneři i samotné osoby postižené chudobou ve spolupráci se sdruženími, v nichž se tyto osoby svobodně vyjadřují a které mají značnou zkušenost a znalosti zejména díky provádění vnitrostátních platforem pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v každém členském státě, do vypracování evropské strategie na všech správních úrovních (evropské, vnitrostátní a místní); žádá Komisi o podporu spolupráce místních, regionálních a vnitrostátních orgánů s evropskými orgány, zejména s Evropským parlamentem; domnívá se, že součinnost by se měla týkat všech subjektů, včetně malých a středních podniků a podnikatelů; žádá o rozšíření setkávání osob trpících chudobou a sociálním vyloučením na vnitrostátní úrovni a o formalizaci jejich účasti a jejich podílu na výroční úmluvě o chudobě a sociálním vyloučení, jakožto základní součásti této úmluvy a žádá, aby touto cestou formulovaná doporučení byla odpovídajícím způsobem pravidelně monitorována;

2.

vyzývá Evropskou komisi, aby sehrála koordinační úlohu a vedla členské státy EU ke splnění stávajících úkolů a k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, s trvalým zřetelem na to, že boj proti chudobě spadá převážně do působnosti vnitrostátních politik, a to při zajištění nezbytné solidarity a technické pomoci;

3.

požaduje, aby platforma pro boj proti chudobě rovněž na evropské úrovni řídila vnitrostátní organizace zastupující nejzranitelnější skupiny, které zatím nejsou ohroženy chudobou;

4.

žádá, aby organizace, které mají konkrétní zkušenosti s bojem proti chudobě, pořádaly na úrovni evropských orgánů a vlád členských států semináře za účelem zvýšení povědomí o chudobě a aby bylo vyzkoušeno společné vzdělávání o otázkách chudoby a sociálního vyloučení, ve spolupráci s evropskými úředníky a osobami, které mají osobní zkušenosti s bojem proti chudobě;

5.

vyzývá členské státy, aby umožnily přístup ke kulturnímu dědictví všem částem společnosti a aby se vyhnuly škrtům v tomto odvětví, jež zajišťuje sociální začleňování a poskytuje kvalitní pracovní příležitosti;

6.

znovu připomíná ústřední úlohu dobrovolnictví a aktivního občanství jako nástroje sociální soudržnosti a v boji proti hospodářským, sociálním a environmentálním nerovnostem, tím že jsou občané vybízeni, aby se zapojili do veřejného života prostřednictvím sportu, kultury, umění, sociálních a politických aktivit;

7.

požaduje, aby měly znevýhodněné osoby přístup k programům mobility ve studiu a v práci, a aby se zvýšil podíl rozpočtu vyčleněný na tyto programy; upozorňuje na to, že program „Youth on the move“ by měl podpořit mobilitu všech učňů, stážistů a studentů a uznání neformálních nabytých dovedností v přípravě na povolání;

8.

podporuje rovněž mezigenerační iniciativy pro snížení „digitální propasti“ u znevýhodněných osob tím, že obdrží přístup k informačním a komunikačním technologiím v souladu s evropskou digitální agendou;

9.

vybízí členské státy, aby podporovaly od počátku vyučování novým technologiím jako součást vzdělávacího programu;

10.

žádá o zavedení mechanismu pravidelného kritického hodnocení, do něhož bude zahrnut Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor a který bude vycházet z přesných ukazatelů na vnitrostátní a evropské úrovni umožňujících hodnotit četné dimenze chudoby a měřit pokrok členských států při realizaci cíle snižování chudoby a při jeho transpozici členskými státy do dílčích cílů s přihlédnutím k pohlaví a věku, protože členské země dostaly příliš mnoho prostoru tím, že chybí přesná definice chudoby, takže hrozí riziko odlišného výkladu; žádá Komisi, aby zlepšila vnitrostátní a evropské ukazatele související se srovnatelností vnitrostátních statistik o chudobě zranitelných osob a aby ve spolupráci s Eurostatem podpořila vypracování přesnějších statistik v rámci úplného přehledu ukazatelů o chudobě a sociálním vyloučení, který by umožnil sledovat počet osob pohybujících se pod úrovní 50 % a 40 % mediánového příjmu, a aby na tomto základě zavedla každoroční hodnocení výskytu chudoby uvnitř EU, přičemž statistické zkoumání by mělo být doplněno kvalitativním a participativním zkoumáním; žádá Komisi, aby se přesvědčila, že uplatněné politiky mají za cíl prospěch všech osob, nikoliv pouze osob blížících se prahu chudoby;

11.

žádá, aby Komise či Eurostat vypracovaly úplný srovnávací přehled o chudobě a sociálním vyloučení a aby doplnily statistiky o kvalitativní a participativní přístup uplatňující dělení podle pohlaví a věku s cílem upozornit na problém chudoby mezi staršími ženami; doufá, že jakmile bude Institut pro rovnost mužů a žen plně funkční, bude přispívat k řešení problému spočívajícího v nedostatečnosti systematických a srovnávacích údajů rozlišených pomocí kritéria pohlaví;

12.

žádá o zlepšení a srovnatelnost vnitrostátních statistik o chudobě pomocí vypracování ukazatelů na evropské úrovni;

13.

s přihlédnutím k současné krizové situaci žádá o bezodkladné vypracování podrobné a aktualizované studie, která by se zabývala počtem osob žijících v chudobě a osob, kterým hrozí, že se ocitnou v chudobě v průběhu příštích měsíců;

14

žádá Komisi, aby vypracovala a předložila Evropskému parlamentu výroční zprávu o pokroku, jehož dosáhly členské státy při snižování chudoby a sociálního vyloučení;

15.

žádá Komisi, aby brala plně v úvahu řádnou horizontální sociální doložku, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování EU, podle níž bere Unie v potaz požadavky týkající se podpory zvýšení zaměstnanosti, zajištění přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení a vysoké úrovně vzdělávání, odborné přípravy a ochrany lidského zdraví, a žádá ji, aby upřesnila úlohu platformy při hodnocení jejího provádění; žádá o prohloubení studií zabývajících se sociálním dopadem evropských politik, a to i těch, které nebyly vypracovány na podnět Komise, nýbrž na podnět Evropské rady, jako např. Pakt euro plus; domnívá se, že díky hlubšímu uplatňování této doložky bude možné zabránit tomu, aby byly sociální normy v Evropě nivelizovány na spodní hranici, a usnadnit rozvoj společného základu sociálních norem v Evropě; žádá, aby uvedená studie sociálního dopadu byla vypracována společně se sdruženími, která bojují proti chudobě, s přihlédnutím k postavení nejchudších obyvatel Evropy jakožto k referenční hodnotě; domnívá se, že do těchto studií by měl být zapojen Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor i útvary Komise, které odpovídají za sociální otázky, a to pod vedením generálního ředitele, který působí přímo na generálním sekretariátu Evropské komise;

16.

žádá Komisi, aby přesně určila rozpočtové položky, jichž se platforma týká, zejména ve vztahu k ESF a k jeho přispění k této stěžejní iniciativě prostřednictvím financování politických priorit, jako je prevence předčasného ukončování školní docházky a boj proti chudobě u dětí, žen, starších osob a migrujících pracovníků i prostřednictvím úrovně jejich rozpočtové podpory; žádá Komisi, aby předložila své návrhy týkající se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení ve víceletém rozpočtovém rámci na období let 2014–2020 s cílem zajistit odpovídající financování iniciativ zahájených za účelem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; žádá Komisi, aby identifikovala finanční podporu nezbytnou pro stanovené tematické priority a aby požádala členské státy o finanční podporu subjektů občanské společnosti zapojených na vnitrostátní úrovni do vnitrostátních reformních programů v rámci stěžejní platformy a do vnitrostátních strategií sociální ochrany a sociálního začleňování; doporučuje pokračovat a poskytovat větší rozpočtovou podporu pro evropské programy umožňující přispět k různým aspektům boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a společensko-hospodářským nerovnostem – včetně nerovností v oblasti zdraví (rámcový výzkumný program, program Progress);

17.

bere na vědomí, že Evropská komise odhadla v návrhu rozpočtu na rok 2012 nárůst prostředků určených na stěžejní iniciativu nazvanou Evropská platforma pro boj proti chudobě o 3,3 % ve srovnání s loňským rokem; žádá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně přispění Evropského sociálního fondu (ESF) k této stěžejní iniciativě a ohledně konkrétních opatření týkajících se takových priorit, jako je boj proti chudobě u dětí, žen, starších lidí a migrujících pracovníků či prevence předčasného ukončování školní docházky; lituje v této souvislosti, že jednotlivé nástroje a rozpočtové položky, jimiž má být prostřednictvím rozpočtu EU dosaženo cílů strategie Evropa 2020, nejsou dostatečně jasné a překrývají se;

18.

zpochybňuje rozhodnutí Komise snížit rozpočtové prostředky přidělené v rámci programu 2012, týkajícího se rozdělování potravin chudým osobám žijícím v Evropské unii, z 500 milionů EUR na 113,5 milionů EUR; vyjadřuje hluboké politování nad touto situací, jež nastává v podmínkách současné vážné hospodářské a sociální krize; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zajistily pokračování režimu rozdělování potravin nejchudším osobám po zbývající roky tohoto období financování (2012 a 2013) a v novém období financování 2014–2020 na takovém právním základě, který nebude moci být zpochybněn Soudním dvorem, a aby zachovaly roční finanční strop ve výši 500 milionů EUR s cílem zajistit, aby osoby závislé na potravinové pomoci netrpěly nedostatkem potravin;

19.

žádá, aby byla posílena otevřená metoda sociální koordinace a aby byla řádně uplatňována v oblasti chudoby, zejména prostřednictvím vyspělých vnitrostátních strategií začleňování a sociální ochrany, které budou společně uplatňovány a hodnoceny na základě společně vymezených cílů, prostřednictvím vnitrostátních platforem pro boj proti chudobě a výměnou osvědčených postupů týkajících se politik účinného přístupu k základním právům a také pomocí provádění Listiny základních práv Evropské unie a revidované Evropské sociální charty (kterou neratifikovaly všechny členské státy), zejména článků 30 a 31; zdůrazňuje, že v tomto rámci musí být nadále zohledněna práce Výboru pro sociální ochranu v rámci Rady; žádá, aby platforma zajišťovala podporu a kontrolu účasti orgánů místní správy, podniků sociální ekonomiky a dalších místních subjektů při vypracovávání a provádění vnitrostátních strategických zpráv;

20.

žádá Komisi, aby v dohodě s Evropskou ústřední bankou navrhla obecné zásady definice „koše základního zboží a služeb“, nezbytné pro zajištění důstojného života všem, a připomíná, že tyto nejnaléhavější potřeby nemohou fungovat bez úcty k lidské důstojnosti a skutečného přístupu ke všem základním právům – občanským, politickým, hospodářským, sociálním a kulturním – bez výjimky; vyzývá k vyjasnění cíle cenové stability, aby mohly být zohledněny vnitrostátní zvláštnosti, které nemají nutně významný dopad na ukazatele pro Eurosystém;

21.

žádá, aby měl Výbor pro zaměstnanost Evropského parlamentu v rámci platformy vymezenu jasnou úlohu, a to především při sledování účinnosti platformy a politik EU a členských států v dalším snižování chudoby a sociálního vyloučení v souvislosti se strategií Evropa 2020;

22.

žádá, aby platforma umožnila co nejpřesněji zmapovat přístup k těmto potřebám (které se liší podle míst a postižených skupin) v závislosti na různých mechanismech pomoci chudým;

23.

žádá Komisi, aby upřesnila cíle a obsah výroční konference platformy pro boj proti chudobě, které by mohly mimo jiné nabídnout výměnu osvědčených postupů a přímé zohlednění osob postižených chudobou; doporučuje, aby se toto setkání konalo nejméně týden, během kterého proběhne Mezinárodní den boje proti chudobě (17. října);

24.

domnívá se, že základem pro zlepšení politik Unie v této oblasti je zlepšení kvality a porovnatelnosti vnitrostátních statistik v rámci platformy za účelem poměřování směrů vývoje nerovností a sociálních jistot;

25.

žádá Komisi, aby platforma zohlednila výsledky Evropského roku boje proti chudobě (2010) a Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012);

26.

vítá oznámení Komise týkající se sdělení o provádění doporučení Komise z roku 2008 ohledně strategie pro aktivní začleňování a žádá, aby do něj byl zahrnut především harmonogram provádění jejích tří pilířů, který upřesní víceletý akční program na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie; vyjadřuje znepokojení nad odložením sdělení o aktivním začleňování až na rok 2012 a žádá Komisi, aby sdělení vydala dříve, již v roce 2011; žádá Radu, Komisi a Parlament, aby se výslovně zavázaly k využívání všech politik na omezení chudoby, čímž se zajistí, že hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti a sociálního začlenění budou přispívat k vykořenění chudoby, nikoliv k jejímu zvyšování;

27.

připomíná tři pilíře evropské strategie aktivního začleňování osob vyloučených z trhu práce v doporučení Komise z roku 2008:

28.

žádá, aby byla platforma zaměřena na uplatňování práv, která zajišťují důstojný život všem, zejména v oblasti zaměstnanosti, bydlení, ochrany zdraví, sociálního zabezpečení a dostatečné životní úrovně, soudnictví, školství, odborného vzdělávání a kultury, ochrany rodiny a dětí; žádá, aby Agentura pro základní práva vypracovala studii zaměřenou na skutečný přístup nejchudších obyvatel ke všem základním právům a na diskriminace, kterým jsou vystaveni, i k dalším právům obsaženým v mezinárodních úmluvách a textech, které členské státy podepsaly, za pomoci nevládních organizací, v rámci kterých se sociálně vyloučené osoby vyjadřují svobodně, přičemž nelze zapomínat, že pro úplně uplatnění ostatních základních práv, včetně práv politických a sociálních, je nezbytně nutné uplatnění práva na bydlení;

29.

vyzývá Radu, aby zahrnula téma "Extrémní chudoba a základní práva" do tématických oblastí příštího víceletého rámce Agentury pro základní práva;

30.

má za to, že situace lidí bez domova si žádá zvláštní pozornost a přijetí dodatečných opatření s cílem úplné sociální integrace těchto osob, ať už ze strany členských států či Evropské komise; to s sebou nese nutnost sběru důvěryhodných srovnatelných statistických údajů na celoevropské úrovni, jejich každoroční šíření doplněné o informace o dosaženém pokroku a definování cílů pro konkrétní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení na úrovni států i celého Společenství; žádá Evropskou komisi o urychlené vypracování evropské strategie v oblasti bezdomovectví, která se bude odvíjet od společné zprávy Komise a Rady o sociální ochraně a začlenění z roku 2010, ze závěrečného doporučení evropské konsenzuální konference o bezdomovectví (2010) a z usnesení Evropského parlamentu o strategii EU v oblasti bezdomovectví; žádá Evropskou komisi, aby pro provádění této strategie v letech 2011–2020 vypracovala podrobný plán; žádá, aby platforma podporovala výměnu osvědčených postupů, aby veřejné instituce neztratily kontakt s lidmi bez domova;

31.

žádá Výbor pro sociální ochranu, aby každoročně sledoval pokrok, jehož členské státy v oblasti bezdomovectví dosáhly, na základě vnitrostátních výročních tematických zpráv o bezdomovectví (2009) a podle společné zprávy Komise a Rady o sociální ochraně a začlenění z roku 2010;

32.

domnívá se, že vymanit se účinně a zcela z chudoby je možné pouze tehdy, pokud bude nezbytné posílení nástrojů sociální ochrany doplněno o významné posílení vzdělávacích a školicích programů na všech úrovních; podporuje rozvoj systémů vzdělávání, které více podporují začlenění, bojují proti předčasnému ukončování školní docházky a umožňují přístup mladých lidí ze znevýhodněných skupin k vyšším stupňům vzdělávání, a to s cílem bojovat proti předávání chudoby mezi generacemi; podporuje přístup k potvrzování nabytých zkušeností a k celoživotnímu vzdělávání při snižování chudoby formou začleňování do trhu práce, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, aby se jim usnadnil přístup k důstojným a kvalitním pracovním místům; proto považuje za nezbytné řádně provádět a dále rozšířit programy celoživotního vzdělávání a také spolupráci mezi členskými státy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a opatření individuální pomoci při hledání zaměstnání, a zdůrazňuje, že tato opatření by měla být posílena v případě nejzranitelnějších sociálně slabých osob; doporučuje vytvořit strategii EU pro řešení chudoby pracujících, pro vytváření kvalitních pracovních míst a pro dosažení dohody o zásadách kvalitní práce;

33.

připomíná, že hojné rozšíření nejistých pracovních smluv ve většině členských států má sklon zhoršovat segmentaci trhu práce a snižovat ochranu nejzranitelnějších skupin; zdůrazňuje proto, že vedle odborného vzdělávání a průběžného vzdělávání se při vytváření nových pracovních míst musí dodržovat základní zásady Mezinárodní organizace práce, musí se uplatňovat koncept důstojné práce a kvalitních pracovních míst (důstojné pracovní podmínky, právo na práci, bezpečnost a zdraví pracovníků, sociální ochrana, zastupování a dialog se zaměstnanci) a musí se uplatňovat mzdová rovnost mezi muži a ženami a rovné zacházení s pracovníky z Evropské unie a s pracovníky ze třetích zemí, kteří legálně pobývají na území Unie; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a účinným způsobem bojovaly proti fenoménu nehlášené práce, která je kromě toho, že má velké negativní ekonomické dopady na udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, v rozporu se zásadami důstojné práce a neumožňuje přístup k systémům sociálního zabezpečení, a představuje tak vysoké riziko chudoby; žádá Komisi, aby řešila fenomén chudých pracovníků a aby vytvářela jistá pracovní místa a zajistila řádné uplatňování pružných smluv, kterých nebude možné zneužívat;

34.

zdůrazňuje, že mladé lidi zajímá především to, aby byli samostatní, měli přístup ke zdravotní péči a přiměřenému bydlení za rozumnou cenu a zároveň měli možnost se vzdělávat, pracovat a uplatňovat se; proto vyzývá členské státy, aby odstranily diskriminaci na základě věku v oblasti přístupu k systémům minimálního příjmu, jako je vyloučení mladých lidí ze systémů minimálního příjmu kvůli nedostatečným příspěvkům na sociální zabezpečení;

35.

trvá na nutnosti cílených doplňkových dávek pro nejvíce znevýhodněné skupiny (zdravotně postižené či chronicky nemocné osoby, rodiny s jedním živitelem či mnohočlenné rodiny), které by pokryly dodatečné náklady spojené s jejich situací, mimo jiné na osobní asistenci, používání zvláštních infrastruktur a zdravotní a sociální péči;

36.

vyzývá členské státy, aby zvýšily efektivitu úřadů práce, mimo jiné i prostřednictvím účinnějšího zjišťování potřeb trhu práce, protože zaměstnanost je prvním krokem v prevenci i v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

37.

zdůrazňuje, že přechod ze školy, odborného vzdělávání nebo vysoké školy do oblasti výdělečné činnosti musí být lépe připraven a musí následovat bezprostředně po jejich ukončení; zdůrazňuje proto zásadní význam účinného provádění iniciativy „Evropská záruka pro mladé lidi“ a toho, aby se stala nástrojem aktivního začleňování na trh práce; domnívá se, že do vytváření udržitelné strategie snížení nezaměstnanosti mladých lidí musí být zapojeni sociální partneři, místní a regionální orgány a organizace mladých lidí, přičemž musí být formálně uznávány získané kvalifikace;

38.

doporučuje, aby členské státy v rámci uplatňování zásad flexikurity na trhu práce a po konzultaci se sociálními partnery zaručily skutečnou rovnováhu mezi flexibilitou a bezpečností pracovníků a aby prostřednictvím pobídek posílily účast pracovníků v procesu odborného vzdělávání;

39.

připomíná, že riziko extrémní chudoby je větší u žen než u mužů vzhledem k nedostatečnému systému sociální ochrany a přetrvávající diskriminaci, zejména na trhu práce, což vyžaduje konkrétní a četná politická opatření s přihlédnutím k pohlaví a konkrétní situaci;

40.

žádá členské státy, aby posílily prostředky umožňující účinnost veřejných služeb zaměstnanosti;

41.

žádá Evropskou komisi, aby zavedla pružnější pravidla a postupy kontroly financování náhrad za závazky veřejné služby, které musí hradit místní orgány zavádějící místní veřejné služby na pomoc nejchudším;

42.

vyzývá ke zhodnocení znalostí, zkušeností, neformálních kompetencí a dovedností znevýhodněných lidí v situacích chudoby a sociálního vyloučení a/nebo tradičních komunit, aby byly podpořeny a zavedeny systémy beroucí ohled na zkušenosti získané pomocí neformálního vzdělávání, a rovněž ke zjištění toho, jak by tyto systémy mohly přispět k jejich integraci do trhu práce;

43.

požaduje, při plném respektování rozdílných postupů, kolektivních smluv nebo právních předpisů v jednotlivých členských státech a také zásady subsidiarity, aby byla dodržována rovná práva a sociální ochrana pro všechny v každém členském státě, a to bez ohledu na to, zda jde o občany Unie nebo třetích zemí; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nelegální a nehlášené práci;

44.

vyzývá zejména k přijetí opatření zaměřených na kulturní a jazykovou integraci v hostitelské zemi s cílem překonat sociální vyloučení;

45.

vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe spolupracovaly se třetími zeměmi v oblasti vzdělávání a kultury s cílem snížit chudobu a sociální vyloučení v těchto zemích, podpořit rozvoj a rovněž předcházet přistěhovalectví výlučně z ekonomických důvodů;

46.

domnívá se, že chudoba, která postihuje osoby již zaměstnané, odráží nerovné pracovní podmínky, a požaduje, aby byly uskutečněny snahy tuto situaci změnit, a sice tak, že odměňování obecně, a minimální mzdy zejména, kromě toho, že budou definovány zákonem nebo kolektivními smlouvami, musí také umožnit zaručení důstojné životní úrovně;

47.

uvádí, že pro zaručení vymanění se z chudoby nestačí zajistit zaměstnanost, je totiž nezbytné učinit další kroky pro boj s jevem chudých pracovníků a zajistit přístup k trvalému a kvalitnímu zaměstnání;

48.

vyzývá členské státy, aby podporovaly plnou účast žen na trhu práce, zavedly právní předpisy týkající se jednotné odměny za práci a aby věnovaly více pozornosti otázce přiměřenosti důchodů žen;

49.

doporučuje zavedení vhodného zdanění nejvyšších platů za účelem přispění k financování systémů sociální ochrany a minimální mzdy a snížení rozdílů v příjmech;

50.

doporučuje členským státům, aby prováděly nová opatření pro zapojení zranitelných a sociálně vyloučených skupin, především osob se zdravotním postižením, do podniků, včetně podniků sociální ekonomiky a veřejných služeb, s cílem stimulovat jejich začleňování zejména v ekonomicky slabších a sociálně zranitelnějších regionech, nebo aby prohloubily stávající právní předpisy, jako např. směrnici z roku 2000, která upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením; doporučuje členským státům, aby zajistily jejich účast na vzdělávání od nejútlejšího věku, odstranily stávající překážky a poskytly jim potřebnou pomoc; doporučuje členským státům, aby podporovaly takové prostředí, do něhož mohou mít přístup osoby se zdravotním postižením, a žádá je, aby věnovaly zvláštní pozornost situaci v oblasti vzdělávání a péče v raném dětství, aby se zabránilo trvalému vyloučení bez naděje na návrat u dětí, které mají zdravotní postižení od narození; vyzývá Komisi a členské státy k intenzivnější výměně osvědčených postupů při zavádění různorodých opatření pro integraci osob se zdravotním postižením do trhu práce; doporučuje členským státům, aby zaručily starším lidem a osobám se zdravotním postižením přístup k sociálním službám a zdravotní péči;

51.

důrazně kritizuje skutečnost, že v Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení navržené Komisí je zcela opomíjen genderový aspekt chudoby a sociálního vyloučení;

52.

zdůrazňuje, že ženy ve venkovských oblastech často nejsou považovány za pracovní sílu, ačkoli je jejich přínos ke každodenní zemědělské práci stejně důležitý jako přínos mužů, a jsou tudíž sociálně vyloučeny, pokud jde o jejich zaměstnanecká práva, a vystaveny riziku chudoby;

53.

vybízí Komisi a členské státy, aby v zájmu vymýcení chudoby a boje proti sociálnímu vyloučení učinily genderové hledisko klíčovým prvkem všech společných politik a vnitrostátních programů; dále se domnívá, že by členské státy měly zohlednit genderové hledisko v rámci svých plánů na zotavení ekonomiky po hospodářském poklesu;

54.

s ohledem na význam politik sociální ochrany pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení zdůrazňuje význam účinných a dostatečných sociálních služeb pro podporu zranitelných sociálních skupin (např. zdravotně postižených osob, rodičů samoživitelů, nezaměstnaných apod.) a specifických skupin obyvatelstva (např. domácností s více dětmi);

55.

žádá členské státy, aby zlepšily ochranu osob v pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a předcházely tomu, aby se tyto osoby dostávaly do finančně obtížné situace; přeje si proto, aby se posílily vnitrostátní právní předpisy tak, aby před zrušením pracovní smlouvy existovala povinnost nabídnout přeřazení na jinou práci;

56.

vyzývá platformu, aby připravila definici zvláštního statusu pracovníka se zdravotním postižením, který by mu zajistil dlouhodobé zaměstnání;

57.

vybízí členské státy, aby s ohledem na zvyšování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti žen, zajistily prostřednictvím sladění pracovního a rodinného života lepší možnosti využívání kvalitních a finančně dostupných pečovatelských zařízení, neboť velká část občanů Unie pečuje o některého člena rodiny a je tak vyloučena z trhu práce, čímž se u nich zvyšuje riziko, že upadnou do chudoby;

58.

uznává, že je nezbytné vyhodnotit – tam, kde je to možné – účinnost, dopad, koordinaci a největší přínos evropských fondů, především Evropského sociálního fondu (ESF), s cílem dosáhnout snížení chudoby – i když to nepatřilo mezi prvořadý záměr těchto fondů –, omezit hospodářské rozdíly, nerovnováhu v prosperitě a rozdíly v životní úrovni mezi členskými státy a regiony Evropské unie, a podporovat tak hospodářskou a sociální soudržnost; považuje za prioritní ty projekty, které spojují cíle a strategie zaměstnanosti a integrované metody aktivního začleňování, jako např. projekty zaměřené na posílení mezigenerační solidarity na regionální a místní úrovni, nebo projekty, které přímo přispívají k dosažení rovnosti pohlaví a aktivnímu začleňování zranitelných skupin; zdůrazňuje důležitost efektivních solidárních opatření zahrnujících posílení, předjímání převodů a snížení podílu členských států při spolufinancování rozpočtových fondů s cílem vytvořit důstojná pracovní místa, podpořit výrobní odvětví, bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a nedopustit vznik nových závislostí; zdůrazňuje důležitost podpory boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení – v zájmu přístupu ke kvalitnímu zaměstnání a nediskriminace – a rovněž zaručení odpovídajícího příjmu a přístupu ke kvalitním službám;

59.

vyzdvihuje zásadní roli politiky soudržnosti a strukturálních fondů při podpoře zaměstnanosti a sociálního začleňování a v boji proti chudobě v městských oblastech, kde většina znevýhodněných osob žije, i ve venkovských oblastech; zdůrazňuje význam přispění Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci k předcházení chudobě mezi pracujícími postiženými krizí a přispění evropského nástroje mikrofinancování Progress k podpoře podnikání; vyzývá k zachování specifické funkce každého fondu i v příštím víceletém finančním rámci;

60.

zdůrazňuje, že Evropský sociální fond je i nadále hlavním nástrojem zaměřeným na sociální začlenění, a domnívá se, že tento fond musí být posílen tak, aby odpovídajícím způsobem reagoval na ambiciózní cíle stanovené ve strategii EU 2020 a v platformě pro boj proti chudobě;

61.

domnívá se, že nástroje, jakými jsou evropský mechanismus mikrofinancování „Progress“ a program „Grundtvig“, hrají významnou roli v prevenci chudoby a sociálního vyloučení, a předpokládá, že by se měly rozvíjet na základě důkladných analýz;

62.

žádá Evropskou komisi o vymezení prioritních oblastí pro výdaje Evropské unie, aby bylo možné financování účinněji zaměřit na mikroregiony a/nebo oblasti, jejichž obyvatelé jsou nejvíc postiženi chudobou a sociálním vyloučením;

63.

domnívá se, že činnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci umožňujícího poskytovat konkrétní individuální pomoc zaměstnancům propuštěným v důsledku krize nebo globalizace by se měla prodloužit i po roce 2013 a jeho financování závazků i plateb by se mělo plně zajistit z evropského rozpočtu;

64.

vyzývá členské státy, aby předložily vnitrostátní reformní programy v souladu s cílem této platformy a s cíli sociálního a udržitelného rozvoje Unie, a podporuje prohlášení Komise, že chudoba je „v Evropě 21. století nepřijatelná“; vyzývá je, aby nezpochybňovaly systémy indexace mezd a globálních kolektivních smluv, ani aby neracionálně a neopodstatněně neomezovaly své investiční kapacity a sociální výdaje v rámci správy ekonomických záležitostí a zajistily udržitelnost veřejných financí a vytváření finančně dobře ohodnocených pracovních míst, majíce na mysli to, že snižování chudoby je klíčovým důsledkem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; žádá o objasnění statusu vnitrostátních akčních plánů pro sociální začlenění a toho, zda budou tyto plány zahrnuty do vnitrostátních programů reforem v rámci strategie EU 2020; vyzývá Komisi, aby vypracovala pro jednotlivé země konkrétní doporučení s cílem dosáhnout splnění cíle snížení chudoby – zejména v případě že se jeho naplňování nedaří – a měla přitom na zřeteli, že snižování chudoby vyžaduje zvýšené úsilí a mobilizaci všech stran a všech prostředků, aby se ve střednědobém časovém horizontu výrazně snížila chudoba a závažná chudoba a nejpozději v roce 2020 se dosáhlo její nízké úrovně nebo dokonce jejího vymýcení; navrhuje Komisi, aby pro členské státy připravila pokyny na úrovni EU zajišťující účinnou účast místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran na přípravě vnitrostátních programů reforem; konstatuje, že územní pakty jsou potenciálně nejpokročilejším a nejkomplexnějším mechanismem pro zapojení místních a regionálních orgánů do tohoto procesu, jak jej předpokládá pátá zpráva o soudržnosti; domnívá se, že cíle strategie EU 2020, tj. snížení počtu lidí ohrožovaných chudobou o 20 miliónů, může být dosaženo pouze v případě, že se úsporná opatření, která byla nebo budou v Evropské unii přijata, neodrazí negativně na zaměstnanosti a sociální ochraně, a to zejména, pokud jde o nejvíce znevýhodněné osoby;

65.

zastává názor, že členské státy by se měly snažit zapracovat cíle snižování sociálního vyloučení a chudoby do ambiciózních vnitrostátních a regionálních cílů a že by mezi tyto cíle měly zahrnout i specifický cíl týkající se dětské chudoby a specifické strategie, které budou při posuzování dětské a rodinné chudoby používat komplexnější metodu;

66.

žádá podporu pro všechny nevládní organizace a malá sdružení při jejich boji za základní práva, aby se posílil potřebný lidský vklad, umožnila se účast lidí trpících chudobou a aby bylo možné je lépe informovat o jejich přístupu k právům a právní ochraně;

67.

vítá návrh týkající se globálních dotací, díky kterým by mohlo mnoho nevládních organizací a sdružení lépe bojovat s chudobou;

68.

vybízí členské státy, aby co nejrychleji přijaly a schválily návrh směrnice Rady týkající se zavádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426); žádá Komisi, aby i nadále napomáhala překonávání technických obtíží v Radě, a zajistila tak rychlé dosažení dohody, a aby usilovala o vyplnění stávajících mezer v právních předpisech, které v současné době nepokrývají všechny relevantní aspekty, s cílem pokračovat v odstraňování diskriminace, včetně diskriminace na základě sociálního původu;

69.

navrhuje, aby kroky navržené v platformě počítaly s důsledky vícenásobné diskriminace a aby se uplatňovala politická opatření po vzoru opatření, jež jsou v současnosti zaváděna například ve španělských a rumunských právních předpisech, a zejména aby byla vypracována koncepce začleňování hlediska rovnosti mužů a žen s cílem řešit vícenásobnou diskriminaci;

70.

žádá zavedení rovného odměňování mužů a žen a rovného zacházení s pracovníky z Evropské unie a ze třetích zemí;

71.

naléhá na Komisi, aby konzultovala způsoby, jak lépe bojovat proti negativní diskriminaci na základě sociálního původu;

72.

vítá vůli Komise lépe zohledňovat prostřednictvím různých iniciativ roli aktérů sociální ekonomiky – jak jsou definováni v usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice –, a především její závazek, že vyjasní právní rámec podniků sociální ekonomiky (vzájemné pojišťovací společnosti, nadace a družstva), aby byly odstraněny překážky bránící jejich plnému zapojení – v podmínkách právní jistoty – do snižování chudoby a do boje proti sociálnímu vyloučení, a nabídnout inovativní a trvalé odpovědi na potřeby občanů; současně však zdůrazňuje, že sociální ekonomika se neomezuje jen na toto pole působnosti; znepokojuje ho nicméně absence odkazu na statut evropského sdružení, přestože neziskový sektor je velmi důležitým subjektem v boji proti chudobě; zdůrazňuje však, že opatření týkající se sociálního hospodářství a především sdružení a vzájemných spolků, které se v současnosti nabízejí, nejsou na úrovni jejího příspěvku k politice boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a k evropskému hospodářství a sociálnímu modelu a obecně její reakce na důsledky hospodářské a sociální krize; zdůrazňuje především své požadavky a očekávání týkající se otázky uznání sociálních služeb obecného zájmu (SSOZ), které byly znovu potvrzeny v usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti SSOZ přijatém dne 5. července 2011; bere na vědomí návrhy na revizi ustanovení Společenství v otázce zadávání veřejných zakázek a státní pomoci a znovu opakuje svůj požadavek na jejich úpravu podle specifických úkolů SSOZ a podle jejich způsobu organizace; podporuje vytváření kvalitních pracovních míst a opatření individuální pomoci při hledání zaměstnání prostřednictvím integračních podniků a podniků sociální ekonomiky díky jejich zkušenostem v oblasti společensko-profesního začleňování znevýhodněných osob; znovu opakuje svůj požadavek na předložení odvětvových legislativních iniciativ týkajících se kvality a přístupnosti sociálních služeb obecného zájmu, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, veřejné dopravy, energetiky, vodního hospodářství a komunikace;

73.

vyzývá k přijetí rámcové směrnice o kvalitě a přístupnosti sociálních služeb obecného zájmu, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, veřejné dopravy, energetiky, vodního hospodářství a komunikace;

74.

požaduje rozhodnou podporu, která zaručí kvalitu a dostupnost sociálních služeb, především v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče, vzdělávání, dopravy, energetiky, vodohospodářství a komunikace;

75.

doporučuje členským státům, aby prováděly proaktivní politiku v oblasti důstojného bydlení s cílem zajistit všeobecnou dostupnost kvalitního bydlení, která by zaručila přístup k základním službám z hlediska zdraví a bezpečnosti, a to za přiměřené náklady nebo za preferenční kupní cenu, a aby bránily jeho ztrátě, neboť neexistence bydlení představuje závažné ohrožení důstojnosti; mimoto poukazuje na význam proaktivní politiky v oblasti energetiky prostřednictvím výraznějšího využívání obnovitelných energií a energetické účinnosti za účelem boje proti energetické nejistotě; vyzývá, aby byla věnována větší pozornost otázce bydlení pro migranty, kteří jsou často vykořisťováni a jsou nuceni bydlet ve zdravotně závadných obydlích; připomíná existenci protokolu 26 Lisabonské smlouvy týkajícího se sociálního bydlení a vyzývá k jeho dodržování, zejména pokud jde o volnost členských států tento protokol zavádět, včetně otázky financování; vybízí členské státy k provádění zvláštních programů v oblasti bydlení a k poskytnutí příležitosti k bydlení bezdomovcům, aby bylo možné zaručit nejzákladnější životní standardy také nejzranitelnějším osobám ve společnosti;

76.

doporučuje členským státům rozvíjet nabídku kvalitního sociálního a nouzového bydlení, aby se zajistil přístup všech, zejména nejchudších osob, k důstojnému bydlení za přiměřené náklady; domnívá se, že je pro společnost a územní celky mnohem nákladnější hledat náhradní bydlení pro osoby, které byly vystěhovány z místa bydliště, než je zde udržet; doporučuje provádět politiky prevence proti vystěhování, zejména tím, že se veřejné orgány postarají o úhradu nájemného a nedoplatků na nájemném za osoby, kterým hrozí vystěhování;

77.

připomíná souvislost mezi životem ve znevýhodněných oblastech, který prohlubuje chudobu a sociální vyloučení a zhoršuje zdravotní problémy; proto považuje evropské kroky v oblasti znevýhodněných oblastí za účinný způsob boje s vyloučením a snižování výdajů na zdravotnictví a žádá Evropskou komisi, aby v příštích programech politiky soudržnosti Evropské unie tyto kroky podpořila;

78.

žádá navýšení prostředků pro Evropský fond pro regionální rozvoj určených na financování opatření na zlepšení energetické účinnosti v sociálním bydlení za účelem boje proti energetické nejistotě;

79.

zdůrazňuje výrazné úsilí, které musí vyvinout Unie a členské státy v zájmu snížení nákladů na energie v rozpočtových položkách domácností, a to tím, že zajistí zabezpečené dodávky a ochrání se tak proti výrazným výkyvům cen na energetickém trhu a posílí své politiky podpory energetické účinnosti domácností;

80.

žádá, aby byli Romové a organizace, které je zastupují a pracují s nimi, aktivně zapojeni do vytváření a provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů do roku 2020, ve snaze přispět k plnění cíle Unie v oblasti chudoby; žádá Evropskou unii a členské státy, aby co nejrychleji zavedly evropskou strategii zaměřenou na začlenění Romů, a žádá členské státy, aby do konce roku navrhly opatření na začlenění Romů v souladu s evropským rámcem koordinace vnitrostátních strategií integrace Romů, který Komise předložila v dubnu 2011; zdůrazňuje, že začlenění a integrace Romů bude vyžadovat stejně jako boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení větší úsilí, aby se do roku 2020 dosáhlo jejich plného začlenění a skoncovalo se s jejich častou diskriminací; žádá, aby i další komunity, jež žijí na okraji společnosti, jako např. přistěhovalci, byly zahrnuty do všech politik Unie nebo členských států, které usilují o jejich sociální začlenění;

81.

zdůrazňuje význam sociálních, zdravotních, pečovatelských a vzdělávacích služeb pro překonávání rozdílů, pro podporu sociální integrace a pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná jejich potenciál při vytváření nových pracovních příležitostí a požaduje výrazné a udržitelné investice do těchto klíčových služeb a infrastruktur a jejich další rozvoj; s netrpělivostí očekává akční plán Komise zaměřený na řešení nedostatku pracovníků ve zdravotnictví;

82.

žádá, aby byly při plánování, využívání a kontrole unijních zdrojů vzaty v úvahu zájmy osob s postižením, zejména co se týče podpory vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti a samostatnosti (dopravy a komunikace).

83.

žádá, aby se boj proti chudobě dětí zaměřil na prevenci a zároveň aby byla zajištěna rovnost přístupu k vysoce kvalitním službám zaměřeným na vzdělávání a péči o děti v raném věku – s cílem předejít tomu, že zahájí školní docházku s řadou nevýhod – a k dalším zařízením pro děti (centra, která jsou v provozu ve školním roce i o prázdninách, apod., mimoškolní, kulturní, sportovní a jiné činnosti probíhající během dne), a to prostřednictvím vhodného pokrytí jednotlivých regionů těmito službami a zařízeními; vyzývá k finanční podpoře služeb, které se osvědčily, a k systematické integraci politik podpory pro zchudlé rodiny ve všech příslušných oblastech pomoci, zejména spojením obecného přístupu s cílenými opatřeními určenými pro nejzranitelnější rodiny, tj. především rodiny, které mají děti se zdravotním postižením, rodiny samoživitelů a rodiny s více dětmi; žádá, aby se vztahům mezi rodiči a dětmi věnovala zvláštní pozornost v programech boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aby nedocházelo k umisťování dětí do náhradní péče v důsledku velké chudoby;

84.

zdůrazňuje, že všechny děti a mladí lidé mají právo na vzdělání podle Úmluvy OSN o právech dítěte, včetně dětí a mladých lidí, kteří nemají povolení pobytu v zemích, v nichž jsou usazeni;

85.

připomíná, že tisíce dětí jsou odloučeny od rodičů kvůli životním podmínkám (absence bydlení) nebo proto, že jejich rodiče, kteří žijí ve velké chudobě (materiální, sociální a kulturní), nedostali nutnou podporu pro převzetí své rodičovské odpovědnosti;

86.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost budoucnosti mladých lidí a byla vypracována jasná strategie podpory přístupu mladých lidí k prvnímu důstojnému zaměstnání podle úrovně jejich vzdělání;

87.

zdůrazňuje, že boj proti chudobě vyžaduje ucelený a důsledný přístup, který bude zahrnovat všechny oblasti politiky; dále připomíná, že je obzvláště důležité, aby byla posílena opatření zaměřená na řešení tohoto jevu formou prevence i boje proti němu, a to jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni;

88.

je si vědom toho, že k problému dětské chudoby je nezbytné zaujmout komplexnější přístup, a zároveň zdůrazňuje výsledky, kterých bylo dosud dosaženo při stanovování „společných zásad“, jak je uvedeno v závěrech zasedání Rady pro zaměstnanost ze dne 6. prosince 2010, které vyzývají k upřednostnění boje proti dětské chudobě;

89.

podporuje odhodlání Komise předložit v průběhu roku 2012 doporučení týkající se otázky dětské chudoby;

90.

podporuje závěry červnového zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, které podporují integrovanou strategii k prevenci dětské chudoby a k podpoře dobrých podmínek života dětí, jež je zaměřena na odpovídající rodinné příjmy, dostupnost služeb, včetně raného vzdělávání a péče o dítě, a na účast dětí; požaduje podrobný plán provádění navrženého sdělení pro rok 2012;

91.

zdůrazňuje význam strukturálních fondů, především Evropského sociálního fondu, jako klíčového nástroje pro poskytování pomoci členským státům při boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; žádá členské státy o výraznější spolufinancování opatření na podporu služeb, jako jsou například možnosti péče o děti, starší a závislé osoby;

92.

žádá Komisi, aby dbala na to, že politiky úsporných opatření schválené členskými státy nebudou v rozporu se sledovaným cílem strategie EU 2020, kterým je zbavit 20 milionů lidí chudoby, ani tento cíl nezpochybní;

93.

vyzývá k boji proti bludnému kruhu chudoby s cílem předejít přetrvávání chudoby u dalších generací;

94.

vyzývá členské státy, aby uznávaly skutečnou hodnotu úlohy umělců v sociální integraci a boji proti chudobě, zejména podporováním jejich pracovního prostředí a statutu;

95.

vyjadřuje přání, aby Komise při plném respektování zásady subsidiarity zahájila konzultace o případné legislativní iniciativě týkající se minimálního příjmu – adekvátního a umožňujícího hospodářský rozvoj –, který umožní předcházet chudobě a poskytne základ pro důstojný život, jenž umožní plně a bez výhrad se podílet na životě společnosti a dosahovat pokroku při hledání zaměstnání nebo odborného školení a která bude hrát roli automatického stabilizátoru hospodářství, a to se zohledněním odlišné praxe, kolektivních smluv nebo právních předpisů v různých členských státech, přičemž stanovení minimálního příjmu zůstává přednostním právem každého členského státu; vyjadřuje přání, aby Komise pomohla členským státům sdílet osvědčené postupy o úrovních minimálního příjmu, a podněcuje členské státy k tomu, aby rozpracovaly systémy minimálního příjmu na základě nejméně 60 % příjmového mediánu v každém členském státě;

96.

připomíná, že podle OECD představuje nevyužití příspěvků 20– 40 % dávek; vyzývá členské státy, aby posoudily své systémy podpory příjmů a sociálních dávek a aby zabránily vzniku skryté chudoby tím, že zvýší transparentnost, budou účinněji informovat příjemce dávek o jejich právech, zavedou účinnější poradenské služby, zjednoduší postupy a zavedou opatření a politiky zaměřené na boj proti stigmatizaci a diskriminaci osob s minimálním příjmem;

97.

žádá členské státy, aby lidem pečujícím o své blízké poskytly odpovídající podporu, odbornou přípravu a respitní péči, aby mohli starší či potřební lidé zůstat ve svých domovech a ve svém okolí tak dlouho, jak chtějí;

98.

žádá Komisi, aby vyhodnotila podíl případů předlužení na vzniku chudoby a aby v rámci platformy podpořila výměnu postupů o mechanismech boje proti předlužení;

99.

je toho názoru, že programy péče o starší osoby, včetně domácí péče, musí být rozvíjeny a přehodnoceny ve všech členských státech s cílem zabránit tomu, aby se tyto osoby dostaly do situace sociálního vyloučení nebo chudoby, a dodává, že se musí rovněž dostat podpory rodinné péči o starší osoby – pokud možno i podpory finanční – v souladu s cílem prosazovat udržitelnou společnost, poskytovat především větší podporu aktivnímu stárnutí a mezigenerační solidaritě, podněcovat dostupnost a solidaritu a zlepšovat kvalitu dlouhodobé péče; žádá Komisi, aby posoudila, zda by k tomu mohla přispět směrnice o pečovatelské dovolené;

100.

žádá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost rozvoji sociálních inovací, podpoře sociální politiky založené na faktech a podloženějšímu a přidanou hodnotu poskytujícímu využívání studií dopadu, které jsou schopny přinést inovativní řešení udržitelná z hlediska demografických tendencí;

101.

zdůrazňuje význam rozvíjení politických návrhů na úrovni členských států s cílem čelit problémům spojeným s chudobou a vyloučením, jako je například bezdomovectví a závislost na alkoholu nebo drogách; požaduje účinnější výměnu osvědčených postupů v těchto oblastech mezi členskými státy;

102.

zdůrazňuje, že je důležité navrhnout opatření ke zjednodušení přístupu subjektů působících v oblasti dobrovolnictví k evropskému financování;

103.

žádá Komisi, aby vzala v úvahu zprávu Evropského parlamentu o zelené knize o budoucnosti důchodů v Evropě;

104.

doporučuje členským státům zavedení přiměřeného minimálního důchodu, který starším osobám umožní důstojný život;

105.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření souboru rámcových pokynů a zásad s cílem zajistit přiměřený a udržitelný režim penzijního zabezpečení, aby bylo možné účinně bojovat proti riziku chudoby, kterému čelí ženy v důsledku nejistých pracovních podmínek, nízkého počtu pracovních příležitostí a nízkého platového ohodnocení; upozorňuje, že je nezbytné zajistit, aby bylo možné lépe sladit sociální zabezpečení s individuální a rodinnou situací, a současně zvýšit hodnotu přikládanou mateřství a poskytování péče;

106.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.