23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/25

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Vnější rozměr evropské průmyslové politiky – zohledňuje obchodní politika EU řádně zájmy evropského průmyslu?“ (stanovisko z vlastní iniciativy)

2011/C 218/05

Zpravodaj: pan PEZZINI

Spoluzpravodaj: pan PHILIPPE

Dne 16. září 2010 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Vnější rozměr evropské průmyslové politiky – zohledňuje obchodní politika EU řádně zájmy evropského průmyslu?

Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. dubna 2011. Zpravodajem byl pan PEZZINI a spoluzpravodajem pan PHILIPPE.

Na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 4. května 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 106 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) plně souhlasí s obavami maďarského předsednictví Evropské unie v souvislosti s tím, že v celém světě probíhá neuvěřitelně rychlá a hluboká transformace a Evropa musí být schopná obstát v celosvětové konkurenci, která je mnohem tvrdší než v minulosti.

1.2   Výbor naléhavě žádá EU, aby přijala sladěná a koherentní opatření týkající se integrované strategie pro vnější rozměr průmyslové politiky, jež by Unii zajistila vedoucí úlohu v obchodním systému a jednotné směřování ve vícestranných a dvoustranných obchodních dohodách.

1.3   EHSV se domnívá, že je nezbytné zavést stejná pravidla pro všechny subjekty, aby si mohly konkurovat v prostředí spravedlivé hospodářské soutěže, udržitelného a konkurenceschopného hospodářského a sociálního růstu, při důsledném dodržování mezinárodních hospodářských, sociálních a environmentálních norem. Je zároveň třeba vzít v úvahu, že do roku 2015 bude 90 % světového růstu vytvořeno mimo Evropu, z čehož jedna třetina připadne na jediný stát – Čínu. Obchodní politika EU musí tedy rovněž podpořit rozvojovou politiku EU a musí zohlednit nerovnosti mezi obchodními bloky a uvnitř společnosti, zejména v rozvojových zemích.

1.4   Výbor také považuje za nezbytné:

—	vytvořit společný rámec posílené evropské správy věcí veřejných, aby bylo možné využít potenciálu jednotného trhu k mezinárodnímu posílení evropského průmyslu;

—	vystupovat na celosvětové úrovni jednotně;

—	vymezit soudržné chování členských států.

1.5   Výbor má za to, že je třeba intenzivněji pokračovat v dlouhodobém úkolu uskutečňování vnitřního trhu, který byl zahájen v roce 1988, a to i prostřednictvím dosažení evropského smluvního práva pro podniky vycházejícím z nařízení, které by obsahovalo nový pokročilý režim, jímž by se podniky mohly dobrovolně řídit ve svých přeshraničních smlouvách.

1.6   Výbor se domnívá, že je možné udržet celosvětové vedoucí postavení evropského průmyslu, a to nejen pomocí inovací, výzkumu a uplatňování nových technologií, ale také vytvářením účinné infrastruktury a vyžadováním promyšlených právních předpisů na globálním trhu, které upřednostňují čisté a udržitelné formy výroby a distribuce.

1.7   Výbor se domnívá, že zvláštní pozornost by se měla věnovat opatřením na unijní, národní a regionální úrovni, trvalému vzdělávání a odborné přípravě lidských zdrojů a šíření znalostí.

1.8   EHSV doporučuje, aby byly vždy brány v úvahu zájmy evropského průmyslu a aby byly tyto zájmy při jednáních důrazně hájeny za pomoci jasného, transparentního a různorodého využití všech dostupných regulačních nástrojů, včetně obchodních dohod.

1.9   EHSV zdůrazňuje, že je důležité poskytnout podnikům inteligentní, předvídatelný a především méně zatěžující předpisový rámec a lepší podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky.

1.10   Je v zájmu evropských podniků, aby v dvoustranných dohodách a stycích byly zajištěny a jasně a transparentně ošetřeny:

—	sociální normy, které berou ohled na pracujícího a jsou v souladu s mezinárodními úmluvami;

—	normy ochrany životního prostředí;

—	omezení pro využívání ekologických zdrojů;

—	pravidla pro úsporu energie a ochranu klimatu;

—	rozšířené využívání ekoznaček;

—	kultura certifikace EMAS;

—	dodržování technických norem;

—	ochrana průmyslového a duševního vlastnictví;

—	některé účinné nástroje v oblasti ochrany obchodu a přístupu k trhům a strategickým surovinám, vzhledem k obavám občanské společnosti na obou stranách spojených s hospodařením se zdroji;

—	iniciativy směřující k usnadnění činnosti malých a středních podniků ve třetích zemích;

—	systémy sociálního dialogu a ověřování ze strany občanské společnosti, a to i prostřednictvím posouzení dopadů ex ante a ex post a

—	vysoká úroveň ochrany spotřebitelů.

1.11   EHSV souhlasí s názorem Evropské rady vyjádřeným v Bruselu v prosinci 2010, že je potřeba „účinněji se vypořádat s výzvami a chopit se příležitostí spojených s globalizací, a to posuzováním dopadů před zahájením obchodních jednání“ a tak zajistit „otevřené trhy a spravedlivé obchodní a konkurenční podmínky“. Obchodní politika EU by měla v každém případně brát ohled na to, že je náš průmysl často nucen soutěžit za nerovných podmínek.

1.12   Výbor žádá, aby byla konkrétně naplněna doporučení Rady EU „dále posilovat soudržnost a doplňkovost svých vnitřních a vnějších politik“ (1).

1.13   Výbor se domnívá, že by EU měla rozvinout své konkurenční výhody, aby mohla účinněji a strategičtěji hájit své zájmy a zajistit větší důvěryhodnost evropského hospodářského a sociálního modelu na světové scéně.

2.   Úvod

2.1   Průmysl jako celek, tedy včetně specializovaných služeb, na nichž průmysl závisí, a služeb, které jsou závislé na průmyslu, tvoří rozsáhlý komplex, jenž představuje přibližně polovinu HDP EU (okolo 47 %).

2.2   Průmysl může konkrétně přispět k dynamičtějšímu růstu celé ekonomiky:

—	k větší produktivitě EU,

—	k vývozu průmyslových výrobků (2),

—	k technologickému pokroku: více než 80 % výdajů soukromého sektoru na výzkum a technologický rozvoj v EU pochází ze zpracovatelského průmyslu.

2.3   Boj proti deindustrializaci spočívá v přiblížení všech politik EU k cíli podpoření růstového a konkurenčního potenciálu průmyslu, zejména podpořením jeho vnějšího rozměru.

2.4   Nejedná se o definování izolované politiky, ale o opětovné zahrnutí rozměru konkurenceschopnosti průmyslu a s ním spojených služeb do všech politik EU, počínaje společnou obchodní politikou.

2.5   Otevření trhů je nepochybně předpokladem pro růst zaměstnanosti. EU nicméně potřebuje aktualizovat svoji strategii, aby lépe podpořila vyváženou a oboustrannou internacionalizaci podniků, která zajistí stejná pravidla pro všechny subjekty.

2.6   Při důsledném přístupu by bylo třeba se zabývat řadou odvětví se značnou přidanou hodnotou:

—

budoucí obchodní politika EU by měla být začleněna do rámce strategie Evropa 2020. K tomu je zapotřebí přesný a účinný soubor pravidel určených k: — podpoře otevřených a spravedlivých trhů; při tom je třeba vyžadovat dodržování stejných pravidel pro rozvíjející se ekonomiky a chránit potřeby méně rozvinutých zemí, — ochraně práv průmyslového a duševního vlastnictví, — vytváření nových a integrovanějších znalostí, — zabránění padělání, — hájení a šíření hodnot sociálně tržní ekonomiky (3), — stanovení a vyžadování vysoké úrovně ochrany a zvyšování kvality životního prostředí a — prosazování eura jako měny pro vyrovnávání úhrad v mezinárodním obchodě;

—

otevření globálního trhu a následná reciprocita cen jsou značně omezeny netarifními překážkami. „EU musí zvýšit úsilí v prosazování svých práv v rámci dvoustranných a vícestranných dohod k otevření trhů, které jsou v rozporu s právními předpisy uzavřeny“ (4), aby byla zajištěna vyváženost, oboustrannost a stejná pravidla;

—	měly by být přezkoumány a posíleny iniciativy podporující internacionalizaci malých a středních podniků. Procento vývozu malých a středních podniků mimo vnitřní trh se v současnosti pohybuje pod 15 %;

—	politika EU by měla lépe prozkoumat, jak posílit další způsoby dosahování internacionalizace, např.: 1. PZI (přímé zahraniční investice), 2. technologickou spolupráci, 3. činnosti v oblasti subdodávek;

—	členské země EU by se měly snažit rozvíjet posílený dialog se sociálními partnery a se všemi ekonomickými a sociálními subjekty;

—	v oblasti zaměstnanosti by měly být rozvinuté odvětvové iniciativy podpořeny novým impulsem po vzoru pilotních akcí iniciativy rozhodujících trhů.

2.7   Na mezinárodní scéně je třeba upevnit úlohu eura jako měny pro vyrovnávání úhrad v mezinárodním obchodě jak pro suroviny, tak pro průmyslové výrobky.

2.8   Bouřlivý proces globalizace světové ekonomiky a rozvoj rozvíjejících se ekonomik vyžadují zásadní přezkum obchodních politik EU, aby plně zohledňovaly zájmy evropského průmyslu, aby si zachoval a posílil svoji úlohu na světové scéně.

2.9   Průmyslová politika EU se obecně provádí prostřednictvím:

—	obecných opatření zaměřených na rozvoj vnitřního trhu,

—	vnější obchodní politiky (antidumpingové politiky, dvoustranných a mnohostranných obchodních jednání s dopadem na jednotlivá průmyslová odvětví),

—	četných regionálních sociálních politik a politik životního prostředí zaměřených na rozvoj lidských zdrojů,

—	politiky hospodářské soutěže vybavené právními nástroji, které jsou nutné při selhání trhu a vhodné při státní podpoře,

—	politiky výzkumu a vývoje,

—	inovačních činností,

—	posílení spolupráce mezi evropskými podniky,

—	hledání dialogu a spolupráce mezi sociálními partnery, rozšířené zejména prostřednictvím jednání o rámcových mezinárodních smlouvách na rozvojové země,

—	úsilí o uskutečňování politik životního prostředí,

—	ambiciózní a účinné politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

2.10   Obchod, ekonomika, dialog mezi různými náboženstvími a kulturní dialog, tedy prosperita obyvatel je podmíněna a určována kvalitou vztahů mezi jednotlivými státy, vládami a mezinárodními organizacemi. Kromě toho je třeba si uvědomit různé úrovně rozvoje a různé cíle, které lze vytyčit, aby se vyřešily společné problémy.

2.11   EHSV se chce v tomto stanovisku zaměřit na vnější rozměr průmyslové politiky.

2.12   Průmyslové politice je v této souvislosti přiznána primární role, a to i na základě nového povědomí o nutnosti navrátit průmyslu a podnikům jejich ústřední postavení, které jim přísluší.

2.13   „Průmyslová politika pro éru globalizace“ (5). Tato iniciativa slouží k určení některých priorit zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a na podporu rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny.

2.14   Skutečně „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (6) je svázán s posílením zpracovatelského průmyslu, který je různorodý, inovativní a schopný úspěšně fungovat na globálních trzích.

3.   Oblasti zájmu a činnosti za účelem uceleného vnějšího rozměru

3.1   Oblastí zájmu a činnosti, které kladou důraz na vnější roli evropské průmyslové politiky, je mnoho, avšak EHSV se chce zaměřit na tyto oblasti:

—	evropskou strategii přístupu k surovinám,

—	internacionalizaci malých a středních podniků,

—	normalizaci a práva duševního vlastnictví,

—	dialog o regulaci,

—	společnou obchodní politiku,

—	image a vyhlídky EU,

—	odvětvové iniciativy (rozhodující trhy a evropské platformy).

3.1.1   Přístup k surovinám. Bezpečný a snadný přístup k surovinám je pro infrastrukturu zásadní a je předpokladem průmyslového rozvoje. Iniciativy EU jsou podstatné pro:

—	odstranění stávajících deformací a vytvoření nových pravidel a dohod o přístupu k surovinám, zejména energetickým;

—	vyžadování trvalého úsilí i na úrovni WTO k zajištění toho, aby producentské země dodržovaly minimální environmentální a sociální normy;

—	zlepšení podmínek udržitelného získávání surovin v Evropě;

—	podporu evropských nebo národních recyklačních řetězců s cílem omezit plýtvání, vytvořit pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a omezit environmentální a sociální dopady těžby;

—	podporu účinnosti využívání zdrojů a využití druhotných surovin;

—	posílení orgánů a institucí odpovědných za nakládání se surovinami v rozvojových zemích, které vlastní tyto zdroje;

—	podporu již probíhajícího výzkumu zaměřeného na získání energie z jaderné syntézy prostřednictvím JET a ITER s využitím v přírodě velmi rozšířených surovin (deuteria, lithia a tritia), především v mořské vodě.

3.1.1.1   Pokud chce evropský průmysl konsolidovat a zvýšit svoji přítomnost a konkurenceschopnost na světové úrovni, musí mít silnou a integrovanou strategii, která se zaměří zejména na dodávky energie a jejíž součástí bude skutečná „diplomacie v oblasti surovin“.

3.1.1.2   Přístup k surovinám, zejména energetickým, musí být základním pilířem nové průmyslové politiky. Nejdůležitější v tomto směru musí být posílení našich ekonomických a politických vztahů se třetími zeměmi v zájmu:

—	odstranění deformací v podmínkách přístupu pomocí potírání vývozních omezení (7);

—	podpory výroby kovů v Evropě;

—	zintenzivnění úsilí v oblasti surovin, které má Evropa již k dispozici;

—	sledování seznamu 14 surovin „strategických“ pro budoucnost naší výroby. Jedná se o antimon, beryllium, kobalt, fluorit, gallium, germanium, grafit, indium, hořčík, niob, platinové kovy (platina, palladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium), prvky vzácných zemin, tantal a wolfram;

—	vytvoření strategických zásob hlavních surovin;

—	zařazení bavlny mezi strategické suroviny;

—	zřízení Evropské geologické služby.

3.1.2   Internacionalizace malých a středních podniků. Další velmi důležitou výzvou je mezinárodní rozměr evropského průmyslu. Malé a střední podniky musí mít možnost zapojit se do hospodářské soutěže na světových trzích bok po boku s velkými průmyslovými podniky a současně využít vlastní výrobní klastry.

3.1.2.1   Je nezbytné vytvořit a posílit nástroje podpory hledání nerostných ložisek a financování (pojištění, platební záruky atd.), a tak malým a středním podnikům umožnit jejich růst na mezinárodní úrovni.

3.1.2.2   V nedávné studii GŘ pro podniky se uvádí, že 25 % evropských malých a středních podniků se v uplynulých třech letech zabývalo dovozem či vývozem. Mimo vnitřní evropský trh mělo kontakty se třetími zeměmi pouze 13 % podniků, a uvážíme-li rozvíjející se ekonomiky BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), pak se procentní podíl pohybuje mezi 7 až 10 %.

3.1.2.3   Internacionalizace je pro podniky vskutku přínosná a poskytuje podnikům výhodu z hlediska:

—	sklonu k zaměstnávání nových zaměstnanců. U malých a středních podniků aktivních na mezinárodní úrovni se míra růstu zaměstnanosti pohybuje okolo 7 %, zatímco u ostatních malých a středních podniků to je skromné 1 %;

—	sklonu k inovacím. Inovativní výrobky či služby zavádělo 26 % malých a středních podniků činných na mezinárodní úrovni, oproti 8 % u ostatních malých a středních podniků.

3.1.2.4   Zlepšení výkonnosti v mezinárodním obchodě je důležité z hlediska posílení růstu a konkurenceschopnosti.

3.1.2.5   Zejména je třeba posílit a rozšířit jak pilotní iniciativy vytváření evropských podpůrných center ve třetích zemích, tzv. Evropských podnikatelských center (8), tak úsilí o plnou funkčnost týmů pro přístup na trh.

3.1.3   Normalizace. Je nezbytné zavést silnou politiku normalizace a ochrany duševního vlastnictví a zajistit vnější rozměr procesů normalizace.

3.1.3.1   Je třeba se vyvarovat toho, aby se z norem staly obchodní překážky a aby růst počtu národních norem v oblasti služeb bránil obchodu.

3.1.3.2   EHSV je přesvědčen, že by měla být zavedena zákonná povinnost pro všechny, kdo vytvářejí normy, dodržovat při tom zásady WTO-TBT.

3.1.3.3   Dalším důležitým tématem je interoperabilita. Služby a aplikace musí být skutečně interoperabilní, aby je trh přijal a aby odpovídaly vytyčeným cílům.

3.1.4   Dialog o regulaci. K tomu, aby byl evropský průmysl opravdu konkurenceschopný, potřebuje rovné podmínky v globálním měřítku, pokud jde o pravidla a právní předpisy.

3.1.4.1   K „tarifním“ překážkám obchodu se často přidávají „netarifní“ překážky v podobě různých nařízení. EHSV se proto domnívá, že by se mělo zintenzivnit úsilí v různých oblastech, jak za účelem snížení počtu stávajících překážek, tak v zájmu zamezení vzniku nových překážek.

3.1.4.2   Podstatným prvkem pro snížení vysokých nákladů, které jsou často způsobeny nadměrnou právní úpravou, a pro získání prospěchu z efektivnějšího přístupu k mezinárodním trhům prostřednictvím mechanismů vzájemného uznávání.

3.1.5   Společná obchodní politika tvoří opěrný bod vnějších vztahů Evropské unie. Upravuje obchodní vztahy členských států se třetími zeměmi a jejím základním cílem je zajistit rovnost hospodářské soutěže a stejná pravidla pro všechny.

3.1.5.1   Kvůli vážným negativním důsledkům pro rostoucí počet stále různorodějších odvětví je nezbytné zajistit větší účinnost opatření v rámci boje proti padělání a pirátství jak na jednotném trhu, tak mimo něj.

3.1.5.2   Zlepšení naší výkonnosti v přeshraničním a mezinárodním obchodě, jak je uvedeno v nových normách Lisabonské smlouvy, je důležité z hlediska dlouhodobého posílení růstu, zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků a zajištění jednotného evropského postoje.

3.1.5.3   Cílem nástrojů v oblasti ochrany obchodu a přístupu k trhům je zejména ochránit evropské podniky před překážkami obchodu. EU musí zajistit harmonický rozvoj světového obchodu a podporovat jeho spravedlivost a udržitelnost, která bere v úvahu různé stupně rozvoje třetích zemí a pomáhá těm, které jsou méně industrializované, a vyžaduje důsledné dodržování norem ze strany rozvíjejících se zemí.

3.1.5.4   EU musí definovat přesná ekonomická kritéria, aby mohla vyjednat a uzavřít dohody o volném obchodu a určit své partnery, zejména co se týče potenciálu trhů z hlediska rozsahu a hospodářského růstu, a zajistit jasné mechanismy posouzení ex ante (politické soudržnosti) a ex post (důsledného dodržování vyváženosti a oboustrannosti), a to i prostřednictvím evropského sociálního dialogu a organizované občanské společnosti.

3.1.5.5   Je nezbytné, aby se spolu se snižováním tarifů v rámci WTO vyvíjelo úsilí o zlepšení pracovních podmínek v souladu s normami MOP.

3.1.6   Image a vyhlídky EU. Je zapotřebí vize zaměřené v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a schopné podpořit inkluzivní společnost, otevřené ekonomiky a mírové vztahy, jež bude svou podstatou globální a dlouhodobá.

3.1.6.1   Musí se více dbát o image Evropské unie jak uvnitř, tak především navenek, a zajišťovat důslednost, jednota a schopnost rychle jednat, aby tak došlo k jejímu celkovému zvýraznění. Je třeba, aby byla stanovena a provedena opatření rozdělená do „vzájemně souvisejících a na sebe navazujících kroků s cílem:

—	zajistit, aby došlo k vyváženému otevření trhů, a zároveň chránit omezené zdroje planety a zabezpečit udržitelný přístup Evropy ke strategicky nezbytným zdrojům;

—	posílit multilaterální dialog o hospodářských otázkách se všemi hlavními partnery;

—	pokročit v posílení mezinárodní úlohy eura;“

—	„představit EU jako „světovou regulační mocnost“, která podporuje zvýšení průmyslových, environmentálních a sociálních norem, norem pro „důstojnou práci“, veřejné zakázky a duševní vlastnictví;

—	obnovit tři základní politiky vnějšího rozvoje EU, rozšíření, politiku sousedství a Unii pro Středomoří, nové partnerství s Afrikou v rámci AKT“ (9).

3.1.6.2   EHSV je hluboce přesvědčen, že pokud chybí sdílené prognózování na evropské úrovni týkající se globálních vyhlídek evropské průmyslové politiky, nebude možné rozvinout společnou strategickou vizi nezbytnou pro rychlé a důsledné oživení vnějšího rozměru evropské průmyslové politiky.

3.1.6.3   EHSV má za to, že zájem evropského průmyslu spočívá v růstu a jediným způsobem, jak ho dosáhnout, je nebýt neustále vystaven konkurenci založené na nízkých nákladech.

3.1.7   Odvětvové iniciativy: rozhodující trhy a platformy

3.1.7.1   Evropa musí svoji budoucnost postavit na svých silných stránkách. Neustále se vytvářejí různá odvětvová řešení, jak zlepšit globální konkurenceschopnost Evropy a přispět k její atraktivnosti jako místa, kde žít a pracovat.

3.1.7.2   Mezi stěžejní oblasti patří:

—	technologické infrastruktury,

—	rozvodné energetické sítě,

—	znalostní společnost a digitální společnost,

—	zdraví a mobilita,

—	průřezové technologie nezbytné pro průmysl EU.

3.1.7.3   EHSV se domnívá, že je třeba vytvořit posílený a soudržný rámec pro různé existující odvětvové přístupy, jakými jsou například:

—	evropské technologické platformy,

—	iniciativy rozhodujících trhů,

—	různé poradní výbory na vysoké úrovni,

—	inovační platformy, jako je LeaderShip, Cars 21, pracovní skupina pro IKT,

—	skupina na vysoké úrovni pro chemický průmysl.

3.1.7.4   EHSV se kromě toho domnívá, že některá odvětví, která jsou mimořádně citlivá a slibná, by si zasloužila, aby byla dále rozvíjena. Mezi tato odvětví patří:

—

vesmír,

—	udržitelná mobilita,

—	budoucí sociální výzvy, pokud jde o změnu klimatu,

—	výzvy v oblasti hospodářské soutěže, např. v chemickém průmyslu, inženýrství a zemědělsko-potravinářském sektoru,

—	odvětví s vysokou energetickou náročností.

4.   Vnější rozměr politik EU – klíč k úspěchu průmyslu EU

4.1   Jak zdůraznilo maďarské předsednictví, v celém světě probíhá neuvěřitelně rychlá a hluboká transformace a Evropa musí být schopná obstát v celosvětové konkurenci, která je mnohem tvrdší než v minulosti.

4.2   Dvacet milionů evropských podniků, zejména malých a středních, vedených jejich zakladateli, pracovníky, řemeslníky a podnikateli musí být schopno inovovat, posilovat svoji konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa za podpory evropské průmyslové politiky, která bude ve svém vnějším rozměru sjednocená.

4.3   EHSV vítá závěry Evropské rady ze 17. prosince 2010 k tématu mezinárodní hospodářské soutěže a jednotného trhu.

4.4   EHSV zejména zdůrazňuje, že je důležité poskytnout podnikům inteligentní, předvídatelný a méně zatěžující předpisový rámec a lepší podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky, které jim umožní pracovat s dlouhodobou perspektivou.

---

(1)  Viz písmeno a) přílohy I k závěrům Evropské rady ze dne 16. září 2010.

(2)  Přibližně tři čtvrtiny vývozu EU. Zdroj: GŘ pro podniky.

(3)  Viz článek 3 Lisabonské smlouvy.

(4)  KOM(2010) 612 v konečném znění, kapitola 4.

(5)  Viz stěžejní iniciativa 10, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(6)  Tamtéž.

(7)  Jako například ta, která zavedla Čína, Indie a další země.

(8)  V Číně, Thajsku, Indii a Vietnamu.

(9)  Viz stanovisko EHSV k tématu Vnější rozměr obnovené Lisabonské strategie, Úř. věst. C 128/2010, s. 41.

---