52011DC0682

Obsah

Obsah.. 1

1..... Proč se Komise ujímá iniciativy?. 2

2..... Sociální podniky: subjekty, které by mohly lépe využívat jednotný trh   5

3..... Akční plán na podporu sociálního podnikání v Evropě. 6

3.1.    Zlepšit přístup k financování 6

3.1.1.     Usnadnit přístup k soukromým financím.. 6

3.1.2.     Mobilizace evropských fondů. 7

3.2.    Zlepšit viditelnost sociálního podnikání 8

3.2.1.     Vyvinout nástroje pro lepší poznání tohoto sektoru a zviditelnění sociálního podnikání 8

3.2.2.     Posílit manažerské schopnosti, profesionalizaci a síťové propojení podnikatelů v sociální oblasti 8

3.3.    Zlepšit právní prostředí 9

3.3.1.     Rozvinout přizpůsobené evropské právní formy, které by bylo možno využívat v evropském sociálním podnikání 9

3.3.2.     Veřejné zakázky. 9

3.3.3.     Státní podpory. 10

4..... Nad rámec akčního plánu: další podněty k diskuzi 10

5..... Závěr.. 12

1. Proč se Komise ujímá iniciativy?

Jednotný trh potřebuje nový růst podporující začlenění se zaměřením na zaměstnanost pro všechny. Jedná se tak o doplnění rostoucí poptávky Evropanů po tom, aby jejich práce, spotřeba, úspory a investice měly „etičtější“ a „sociálnější“ odezvu a smysl.

S cílem podpořit „vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ se do centra pozornosti Komise dostala sociální ekonomika a sociální inovace, a to jak ve smyslu územní soudržnosti, tak ve smyslu hledání originálních řešení sociálních problémů, a zejména boje proti chudobě a vyloučení, v rámci své strategie Evropa 2020[1], ve stěžejní iniciativě „Unie inovací“[2], v Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení[3] a v „Aktu o jednotném trhu“[4] (AJT).

Veřejná konzultace o AJT[5] vyvolala výrazný zájem o schopnost sociálních podniků a sociální ekonomiky obecně poskytovat inovační odpovědi na současné ekonomické a sociální výzvy a v některých aktuálních environmentálních případech rozvojem trvalé a velmi omezeně přemístitelné zaměstnanosti, sociální integrace, zlepšením místních sociálních služeb, územní soudržností atd.

Sociální podnik je aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Je řízen odpovědně a transparentně, a zapojují přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany, kterých se jejich ekonomická činnost týká[6].

Za „sociální podnik“ proto Komise považuje podniky[7]:

· pro něž je sociální a společenský cíl společného zájmu smyslem obchodního opatření, které často vede k vysoké úrovni sociální inovace,

· jehož zisky jsou z větší části reinvestovány pro splnění tohoto sociálního cíle,

· a jejichž způsob organizace nebo vlastnický systém odráží jejich poslání, využívají demokratické nebo podílnické zásady nebo směřují k sociální spravedlnosti[8].

Může se tak jednat o:

· podniky, které poskytují sociální služby a/nebo výrobky a služby pro ohrožené a zranitelné skupiny obyvatelstva (přístup k bydlení, přístup k péči, pomoc starším a zdravotně postiženým osobám, začlenění zranitelných skupin, hlídání dětí, přístup k zaměstnání a vzdělání, řízení závislosti …), a/nebo

· podniky, jejichž způsob výroby zboží nebo poskytované služby sledují sociální cíle (sociální a profesní začleňování prostřednictvím přístupu k práci pro znevýhodněné osoby, zejména z důvodu jejich nedostatečné kvalifikace nebo sociálních a profesních problémů, které vedou k vyloučení a přehlížení), avšak jejichž činnost může zahrnovat i jiné než sociální zboží nebo služby.

Sociální ekonomika zaměstnává v EU přes 11 milionů zaměstnanců, což představuje 6 % celkové zaměstnanosti.[9] Zahrnuje subjekty se zvláštním právním postavením (družstva, nadace, sdružení, vzájemné pojišťovny), z nichž mnohé jsou také sociálními podniky vzhledem k výše uvedeným znakům, jakož i sociální podniky ve formě soukromých společností nebo tradiční akciové společnosti. Zvláštní právní postavení sociální ekonomiky jsou přizpůsobena zejména sociálním podnikům, neboť jejich způsob řízení podporuje spoluúčast a otevřenost.

Studie z roku 2009[10] odhaduje podíl aktivní populace zapojené do sociálního podnikání[11] na 4,1 % v Belgii, 7,5 % ve Finsku, 3,1 % ve Francii, 3,3 % v Itálii, 5,4 % ve Slovinsku a 5,7 % ve Spojeném království. Zhruba každý čtvrtý podnik založených v Evropě tedy je sociálním podnikem. Tento údaj se zvyšuje na každý třetí v Belgii, Finsku a Francii[12]. Tyto podniky často jsou produktivnější a konkurenceschopnější, než se jeví. Je to důsledkem velmi silné osobní angažovanosti jejich zaměstnanců a lepších pracovních podmínek, které nabízejí[13].

Sociální podniky, které prostřednictvím sociální inovace reagují na dosud neuspokojené potřeby, přispívají k inteligentnímu růstu; vzhledem ke svému environmentálnímu dopadu a dlouhodobé vizi tyto podniky vytvářejí udržitelný růst; díky své orientaci na humánní problematiku a sociální soudržnost jsou podstatou růstu podporujícího začlenění. Jinak řečeno, smyslem jejich existence je organizovat společenské a ekonomické změny, které přispívají k naplnění cílů strategie Evropa 2020. Toto sdělení je součástí podpory a zhodnocení sociální inovace, kterou v roce 2009 inicioval předseda Barroso[14].

S ohledem na různé vlastnosti, které jsou pro ně charakteristické, vykazují sociální podniky většinou velmi vysoký stupeň sociální odpovědnosti a odpovědnosti za životní prostředí. Iniciativa pro sociální podnikání doplňuje sdělení Komise o sociální odpovědnosti podniků přijaté téhož dne[15], a také dovoluje lépe zhodnotit jejich společenskou přidanou hodnotu.

Několik příkladů evropských sociálních podniků:

V Itálii: lékařské středisko poskytující specializovanou pomoc na vysoké úrovni, včetně kulturního zprostředkování, zejména v oblastech s malou dostupností veřejných služeb a se zvláštním důrazem na osoby v nestabilní sociálně-ekonomické situaci (například imigranti).

V Rumunsku: podnik s 5 zaměstnanci a 5 dobrovolníky od roku 1996 poskytuje kulturní služby v rumunském jazyce pro slepce, a to úpravou informačních nosičů (zejména čtené knihy, upravené filmy) podle odhadů pro 90 000 osob.

Ve Francii: v roce 2004 zde jistý podnik zavedl inovační koncept služby mytí vozidel bez vody a s využitím biologicky rozložitelných prostředků, přičemž zaměstnal nekvalifikovaný nebo přehlížený personál s cílem jeho reintegrace na trhu práce.

V Maďarsku: jistá nadace otevřela restauraci, která zaměstnává zdravotně postižený personál (40 osob), těmto osobám poskytuje vzdělávání a hlídání dětí s cílem zajistit přechod ke stabilnímu zaměstnání.

V Nizozemsku: podnik, kde se lidé učí číst s využitím inovačních digitálních technologií a metody založené na hře. Metoda je určena zejména pro hyperaktivní nebo autistické děti, ale také pro negramotné osoby a imigranty.

V Polsku: sociální družstvo vytvořené dvěma sdruženími zaměstnává dlouhodobě nezaměstnané a zdravotně postižené osoby a nabízí různé služby: služby stravování a přípravu a dodávání jídel do domu, drobné stavební a řemeslné práce, jakož i vzdělávání, s cílem profesního začlenění znevýhodněných osob.

V rámci svého přístupu k tomuto rozmanitému odvětví Komise nemá v úmyslu předložit normativní definici, která by byla prosazovaná pro všechny a vedla by k právně závaznému omezení. Nabízí popis, který spočívá na společných zásadách většiny členských států, kde má v úmyslu zohlednit rozmanitost provádění politické, ekonomické a sociální volby, jakož i inovační kapacitu podnikatelů v sociální oblasti.

Z toho důvodu Komise v případě potřeby přijme v těsné spolupráci se zástupci odvětví přesnější definici jen v případě, když si regulační opatření nebo iniciativy vyžádají přesné vymezení použitelnosti.

Komise chce napomoci rozvoji sociálních podniků a poučit se z jejich zkušeností pro podporu celého hospodářství. Komise tímto sdělením sleduje dva cíle:

· Předložit krátkodobý akční plán pro podporu rozvoje sociálních podniků, klíčových subjektů sociální ekonomiky a sociální inovace.

· Předložit k diskuzi orientační podněty k úvahám pro střednědobý a dlouhodobý vývoj.

2. Sociální podniky: subjekty, které by mohly lépe využívat jednotný trh

Potenciál růstu a rozšiřování modelu sociálních podniků na vnitřním trhu je nedostatečně využitý. Narážejí na překážky, které byly popsány v řadě zpráv[16], nejnověji od BEPA[17] v polovině roku 2010.

Nejčastěji se setkávají se stejnými výzvami jako každý malý a střední podnik, a mohou proto využít iniciativ Small Business Act pro Evropu[18]. Rovněž však čelí vlastním problémům.

Je třeba, aby sociální podniky mohly využívat výhod vnitřního trhu, stejně jako jiné podniky. To se samozřejmě týká těch největších struktur, které se mohou vyvíjet se na úrovni kontinentu, nebo dokonce jen na úrovni přeshraniční. Avšak na malé sociální podniky, které jsou apriorně vázané na sociální činnost, se také přímo vztahují pravidla jednotného trhu o bankovních právních předpisech, přístupu ke strukturálním fondům nebo provádění pravidel pro veřejné zakázky.

Sociální podniky mají především potíže při nalézání financování, jejichž potřeby se liší podle jejich úrovně rozvoje (podpora myšlenky, rozvoj pilotního projektu nebo prototypu, masivní rozvoj). Omezení při rozdělování zisků nebo zaměstnávání zranitelných pracovníků často v potenciálních věřitelích nebo investorech vyvolávají dojem, že se jedná o podniky rizikovější a méně rentabilní, než jsou ostatní. Sociální podniky čelí slabinám finančních trhů ještě více než jiné podniky (roztříštěnost, absence panevropských platforem pro půjčku atd.). Investoři tedy nemají jasnou představu o skutečném sociálním dopadu některých solidárních investičních fondů. Přístup k veřejným fondům dosud často komplikují příliš přísná a příliš byrokratická opatření. Sociální podniky tak například mohou mít potíže s přístupem ke strukturálním fondům, pokud řídící orgány financují pouze krátkodobé projekty. Na vnitrostátní úrovni i na evropské úrovni jsou proto pro malé subjekty kvůli rozmanitosti programů jen obtížně dosažitelné.

Tento jev je umocněn podceňováním sociálního podnikání. Rozšíření správné praxe, vytváření partnerství a objevování nových odbytišť brání nedostatečné propojení subjektů z různých regionů nebo různých zemí. V evropských výchovných systémech je sociální podnikání stále podhodnocováno, avšak jeho začlenění do počátečního a trvalého vzdělávání je předpokladem posílení jeho věrohodnosti. V sociálním podnikání vzrůstá počet mladých absolventů, avšak proto, že tato zkušenost není dostatečně známa, není v tradičních podnicích dostatečně oceňována. Tento jev je umocněn rozmanitostí definic v Evropě, což vysvětluje různorodost stávajících údajů. Koncepce není vždy definována, a pokud ano, pak v různých zemích popisuje různou realitu. Údaje jsou často zastaralé, neúplné a neharmonizované, a proto komplikují přizpůsobení a spolupráci veřejných politik.

Není proto překvapující, že právní prostředí na evropské i vnitrostátní úrovni vždy dostatečně nezohledňuje specifika sociálních podniků, zejména pokud jde o pravidla pro veřejné zakázky nebo o stávající statuty. To komplikuje zabezpečení investic, přístup k subvencím nebo veřejným zakázkám a v některých případech je nutí vytvářet složité právní konstrukce. Proto se stává, že sociální podniky, které nemají formu sdružení, nemohou využívat výhod nabízených veřejnoprávními subjekty nebo sdruženími.

3. Akční plán na podporu sociálního podnikání v Evropě

Evropská unie a mezinárodní organizace v reakci na tyto výzvy již v rámci sociální ekonomiky rozvíjejí meziodvětvový přístup i cílené programy na podporu sociálních podniků a sociální inovace. Pracovní dokument útvarů Komise, vydaný současně s tímto sdělením, podává přehled všech stávajících opatření, jakož i některé zahraniční zkušenosti, kterými se Evropská unie může inspirovat.

K tomu, aby sociální podniky mohly rozvinout svůj potenciál, navrhuje Komise dále akční plán, který je součástí celkové podpory sociální inovace a usnadní provádění přizpůsobeného ekosystému v úzkém partnerství se subjekty tohoto odvětví a členskými státy.

Komise navrhuje jedenáct klíčových akcí, které zahájí do konce roku 2012.

3.1. Zlepšit přístup k financování 3.1.1. Usnadnit přístup k soukromým financím

Komise se domnívá, že finanční systém sociálních podniků je v porovnání se systémem, který využívají jiné podniky, nedostatečně vyvinutý.

Stále více investorů tedy chce spojit sociální výsledky nebo výsledky v oblasti životního prostředí s legitimní snahou dosáhnout finančního výnosu investic a přitom podporovat plnění dlouhodobých cílů obecného zájmu.

Kromě sociálně odpovědných investic, které jsou předmětem návrhu sdělení o sociální odpovědnosti podniků[19], by evropský nástroj pro podporu financování sociálních podniků poskytl soukromým a veřejným subjektům podnět pro větší investice do těchto podniků prostřednictvím získávání kapitálových podílů nebo půjček.

Přizpůsobený právní rámec pro vytváření takových investičních nástrojů na evropské úrovni by proto mohl být žádoucí.

Komise dále vítá skutečnost, že Evropský investiční fond[20] zkoumá možnost zavést na začátku roku 2012 položku „kapitálové požadavky“ (ESIEF[21]) vyčleněnou pro investice, jejichž cílem bude vytváření sociálního dopadu. Tato pilotní iniciativa by mohla připravit nový evropský finanční nástroj, který Komise navrhla dne 6. října 2011 (klíčová akce č. 3).

Přístup k úvěrům je pro mnohé sociální podniky podmínkou založení a rozvoje. Avšak vzhledem k tomu, že tyto podniky jsou málo známé nebo jsou považovány za rizikovější, setkávají se při získávání potřebných investic s ještě většími problémy než malé a střední podniky.

Komise dále konstatuje, že oba regulační pilíře sdělení z roku 2007 o podpoře mikroúvěru[22] (zlepšení právního a institucionálního prostředí a vytvoření příznivých podmínek pro podnikání) dosud nebyly na vnitrostátní úrovni dostatečně rozvinuty.

Action clé n°1.

· Jak bylo uvedeno v Aktu o jednotném trhu, do konce roku 2011 navrhnout evropský právní rámec pro solidární investiční fond s cílem usnadnit sociálním podnikům přístup na finanční trhy se zohledněním výsledků veřejné konzultace a posouzení vlivů. Cílem bude podpořit vytvoření dedikovaných fondů, umožnit jejich aktivní začlenění do celého jednotného trhu.

Action clé n°2.

· Nadále pokračovat v usnadnění přístupu k mikroúvěru prostřednictvím evropského nástroje mikrofinancování Progress a rozvinout tento nástroj posílením institucionálních kapacit v rámci Programu Evropské unie pro sociální změnu a sociální inovace na období let 2014 až 2020[23], lépe analyzovat, podněcovat a podporovat rozvoj právního a institucionálního prostředí mikroúvěru.

3.1.2. Mobilizace evropských fondů

Zkušenosti s fungováním strukturálních fondů si zaslouží souborné vyhodnocení, posouzení a diskuzi s vnitrostátními řídícími orgány s cílem podnítit v nadcházejícím období členské státy k rozvoji širší a účinnější podpory sociálních podniků. Komise vedle toho rozpracuje specifickou akci se zaměřením na financování sociálních podniků.

Action clé n°3.

· V rámci Programu Evropské unie pro sociální změnu a sociální inovace navrhla Komise zavést evropský finanční nástroj ve výši 90 milionů EUR pro usnadnění přístupu k financování pro sociální podniky při zahájení jejich činnosti, rozvoji a rozšíření s využitím investic do solidárních investičních fondů, které poskytnou nástroje vlastního kapitálu a dluhové financování.

Action clé n°4.

· Komise navrhla zavedení explicitní investiční priority pro „sociální podniky“ v rámci předpisů EFRR a ESF od roku 2014[24], s cílem poskytnout jasnou právní základnu a umožnit členským státům a regionům zahrnout cílené činnosti do svých programů ESF a EFRR na období let 2014–2020.

3.2. Zlepšit viditelnost sociálního podnikání 3.2.1. Vyvinout nástroje pro lepší poznání tohoto sektoru a zviditelnění sociálního podnikání

Jednou z hlavních potřeb všech subjektů je zajištění jednoduchého a rychlého přístupu ke stávajícím informacím o sociálních podnicích a zajištění výměny zkušeností v zájmu rozšíření osvědčených postupů. To se týká zejména potřeby zajistit prostředky pro posouzení a zhodnocení sociálních dopadů a účinnosti těchto činností (například využít zkušenosti některých členských států se satelitními účty, které umožňují provádět sběr statistik o sociálních podnicích, zejména o družstevních podnicích a vzájemných pojišťovnách). Reagovat na tyto výzvy znamená využít potenciálních nástrojů označování nebo osvědčení. Zároveň je nezbyté podporovat sociální podnikání zejména u mladších generací.

Action clé n°5.

· Stanovit osvědčené postupy a využitelné vzory a za účasti zúčastněných stran vypracovat úplnou mapu sociálních podniků v Evropě, stanovit jejich charakteristiky, hospodářské modely, hospodářský význam, potenciál přeshraničního růstu, obsah a parametry právních postavení a daňových režimů, jakož i stávající systémy označování.

Action clé n°6.

· Vytvořit databázi značek a osvědčení pro sociální podniky v Evropě s cílem zlepšení jejich viditelnosti a porovnání.

Action clé n°7.

· Podporovat vzájemné učení a posilovat kompetence vnitrostátních a regionálních orgánů při zavádění společných podpůrných strategií, podpory a financování sociálních podniků, zejména v rámci strukturálních fondů, a to s využitím analýzy, sdílení správné praxe, vysvětlování, aktivit síťového propojení a šíření.

3.2.2. Posílit manažerské schopnosti, profesionalizaci a síťové propojení podnikatelů v sociální oblasti

Mladí nebo zkušení podnikatelé v sociální oblasti potřebují získávat dovednosti nutné pro správné řízení a růst podniku. Cílem Komise je proto podporovat vzájemnou výměnu informací s jinými inovačními podnikateli a s výzkumnou a akademickou oblastí. Toho může být dosaženo zejména v rámci podnikatelských inkubátorů (pro „mladé výhonky“ v sociální oblasti). Zkušenosti z této oblasti si zaslouží podporu a využití. Podnikatelé v sociální oblasti by dále měli mít možnost využívat poradenství a podporu dalších vedoucích představitelů podniků nebo bank.

Action clé n°8.

· Vytvořit jednotnou a vícejazyčnou elektronickou platformu s informacemi a výměnou informací, případně propojenou s Evropskou inovační sociální platformou[25] a se sítí „Enterprise Europe Network“ pro podnikatele v sociální oblasti, podnikatelské inkubátory a klastry, sociální investory a jejich spolupracovníky.

· Lépe informovat a usnadňovat přístup ve vztahu k programům Společenství, které mohou poskytnout podporu podnikatelům v sociální oblasti, jako je například ERASMUS, ERASMUS pro mladé podnikatele, TEMPO, „Mládež v akci“ 2007–2013 (zejména aktivity „Iniciativy mládeže“) a HORIZON 2020.

3.3. Zlepšit právní prostředí 3.3.1. Rozvinout přizpůsobené evropské právní formy, které by bylo možno využívat v evropském sociálním podnikání

Studie o provádění evropské družstevní společnosti[26] zdůraznila složitost textu a doporučila několik možností, jak tento režim zjednodušit, učinit jej přitažlivějším a schopným reagovat na potřeby podnikatelů v sociální oblasti. Nadace často konstatují, že působení v rámci vnitřního trhu je pro ně obtížné, neboť rozmanitá regulační opatření někdy vyžadují složité postupy a požadavky (zejména daňové). A konečně, ze sektoru vzájemných pojišťoven pravidelně zaznívá požadavek na zavedení evropského statutu, avšak jiní přestavitelé naopak tvrdí, že taková potřeba neexistuje.

Action clé n°9.

· Podle výsledků konzultací dotčených stran předložit návrh zjednodušení nařízení o statutu evropské družstevní společnosti s cílem posílit jeho nezávislost na vnitrostátních právních předpisech a zjednodušit tím jeho použití při zakládání sociálních družstevních podniků.

· Navrhnout nařízení o statutu evropské nadace, a tím dosáhnout zlepšení výkonu přeshraničních činností nadací. Existovalo by paralelně s vnitrostátními právními formami a jeho použití by bylo nezávazné.

· Zahájit studii o situaci vzájemných pojišťoven ve všech členských státech, zejména s cílem zkoumání jejich přeshraničních činností.

3.3.2. Veřejné zakázky

I přes různé možnosti, které sociálním podnikům nabízí právní úprava, tyto podniky často konstatují, že stále čelí nepřiměřeným problémům v souvislosti s přístupem k veřejným zakázkám. Tato situace zřejmě plyne jak z evropských pravidel v této oblasti, tak z vnitrostátních právních úprav, které jsou velmi rozdílné v jednotlivých členských státech, kde praxe „nadbytečného provádění“ (goldplating) nedovoluje vždy plně využít směrnice o „veřejných zakázkách“. Některé veřejnoprávní subjekty naproti tomu vždy plně nevyužívají stávající inovační potenciál sociálních služeb. Většina odpovědí, které Komise obdržela v návaznosti na svou zelenou knihu o budoucnosti veřejných zakázek, konstatuje, že použití sociálních nebo ekologických kritérií ve veřejných zakázkách by mělo lépe vyplývat ze směrnic.

Action clé n°10.

· V rámci reformy veřejných zakázek je třeba při udělování zakázek lépe zhodnotit prvek kvality, zejména v případě sociálních a zdravotních služeb, a studovat, jak by se mohly zohlednit pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě zboží a poskytování služeb, které jsou předmětem zakázky, pokud jsou plně dodržovány zásady Smlouvy o zákazu diskriminace, rovném zacházení a transparentnosti.

3.3.3. Státní podpory

Dne 23. března 2011 přijala Komise sdělení o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ)[27], což může zajímat sociální podniky, které poskytují SOHZ. Komise upřesňuje, že má v úmyslu přijmout různá pravidla v závislosti na účincích podpory v podobě kompenzací veřejné služby na trhu uvnitř Společenství. Dále uznává, že některé druhy sociálních služeb jsou zvláštní povahy a vyplývají z jejich finanční struktury a cílů.

Action clé n°11.

· Zjednodušit použití pravidel státní podpory sociálních služeb a místních služeb. Takové zjednodušení by rovněž mohlo být prospěšné pro sociální podniky, které poskytují sociální služby nebo služby bez účinku na obchodování mezi členskými státy. V návrzích reformy pravidel pro služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ), jež byly zveřejněny v září 2011, chce Komise odpovědět na tento cíl zjednodušení pro sociální služby a pro místní služby, zejména navržením nařízení o pravidle de minimis pro místní SOHZ a nového rozhodnutí, jímž budou za určitých podmínek sociální podniky vyňaty z povinnosti předchozího oznámení. Komise má tato nová pravidla přijmout před koncem roku 2011.

4. Nad rámec akčního plánu: další podněty k diskuzi

Nad rámec výše uvedených prioritních opatření předkládá Komise k diskuzi návrhy, jejichž podrobné znění a podmínky vyžadují hlubší posouzení, zejména:

· Zajistit síťové propojení a umožnit využití zkušeností bank, často veřejných nebo napůl veřejných, zcela nebo částečně určených pro financování sociálního podnikání [28] a v tomto rámci vrátit do hospodářského oběhu neproduktivní kapitál (například neuzavřené bankovní účty zesnulých osob).

· Rozvinout přístup sociálních podniků k rizikovému kapitálu v rámci návrhu o evropském rámci fondů rizikového kapitálu.

· Podpořit rozvoj sociálního podnikání seniorů v rámci evropského roku aktivního stárnutí v roce 2012 (změna pracovní orientace nebo rozvoj dobrovolnické činnosti důchodců).

· Podpořit výzkum o znacích a sociálních a hospodářských dopadech sociálního podnikání, a zejména spolufinancování vnitrostátních projektů při zřízení satelitních účtů[29] za účelem zařazení sociálních podniků do vnitrostátních účetních systémů.

· Prozkoumat možnost začlenit nové kategorie pomoci při revizi obecného nařízení o blokových výjimkách, jehož platnost končí dne 31. prosince 2013.

· Rozpracovat výměnu správné praxe mezi členskými státy se zaměřením na přizpůsobení vnitrostátních daňových režimů ve prospěch sociálních podniků a solidárních investic.

· Rozpracovat výměnu správné praxe mezi členskými státy o zacházení s kapitálem nahromaděným sociálními podniky, a zejména udílení opcí na akvizici určitých aktiv („asset locks“), aby tento kapitál mohl buďto zůstat v podniku, anebo být uvolněn pro investování do jiných sociálních podniků.

Komise rovněž navrhuje pokračovat v práci v následujících oblastech:

· Nové strategie pro zlepšení přístupu k financování podporou dialogu mezi sociálními podniky a finančními institucemi, například v rámci Fóra pro financování MSP.

· Po přijetí Unie inovací a návrhu Evropské rady ze dne 4. února 2011 zavést nástroj pro zhodnocení duševního vlastnictví na evropské úrovni, se Komise zavazuje prostudovat, v jakém rozsahu by sociální podniky mohly mít přístup ke „spícím“ patentům, aby je mohly rozpracovat.

· Rozvoj a síťové propojení platforem pro výměnu (burzy[30]) určené pro sociální podniky.

· Možnost pro sociální podniky, které vytvářejí zisky, využít dobrovolnou činnost a přijímat dary bez negativního daňového dopadu.

· Potřeba případného evropského statutu pro ostatní formy sociálních podniků, např. neziskových sdružení, a/nebo případně společného evropského statutu pro sociální podniky. Jakmile bude přijat návrh stanov evropské nadace, zorganizuje tato nadace za tímto účelem schůzi na vysoké úrovni zúčastněných stran všech odvětví zapojených do sociálního podnikání, Evropského parlamentu, Rady, s cílem promýšlet iniciativy, jež je třeba přijmout pro zlepšení právního rámce sociálních podniků na evropské úrovni.

5. Závěr

Komise:

- Předkládá v tomto sdělení všem zúčastněným stranám analýzy a opatření s cílem navázat na dříve zahájený dialog s evropskými subjekty z tohoto sektoru a vyzývá všechny zájemce k účasti na konferenci o sociálním podnikání a sociálním hospodářství, která se uskuteční dne 18. listopadu 2011 v Bruselu. Na této konferenci se každý bude moci k tomuto sdělení vyjádřit.

- Vyzývá členské státy a správní celky, aby podpořily a podnítily rozvoj sociálních podniků v rámci své působnosti, a zejména prostřednictvím rozvojových hospodářských struktur a obchodních komor, s přihlédnutím k jejich přeshraničnímu dosahu partnerství a iniciativám, které podporují.

- Rovněž je vyzývá k rozpracování celkové strategie pro podporu posílení kapacit, síťové propojení a zabezpečení soukromých i veřejných fondů a integraci sociálních podniků do paktů o zaměstnanosti a iniciativ o sociálním začlenění.

Komise:

– Bude ve spolupráci s členskými státy vyvíjet iniciativy v souladu se zásadou subsidiarity a se zohledněním otázek hospodářské a sociální soudržnosti na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

– Zřídí konzultační skupinu sociálního podnikání složenou z řady zúčastněných subjektů, která bude zkoumat postup plnění opatření, s nimiž počítá toto sdělení. Tato skupina bude těžit ze zkušeností poradní skupiny SBA[31] a mohla by být složena ze zástupců členských států, správních celků, organizací sdružujících podnikatele v sociální oblasti, bankovního a finančního sektoru a akademické a univerzitní obce.

[1]       Evropa 2020 - nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst KOM(2010) 2020.

[2]       Sdělení „Unie inovací“ KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6. října 2010.

[3]       Sdělení „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ KOM(2010) 758 v konečném znění ze dne 16. prosince 2010.

[4]       „AJT – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“, KOM(2011) 206 v konečném znění ze dne 13. dubna 2011.

[5]       http://ec.europa.eu/internal_market/smact/consultations/2011/debate/index_en.htm

[6]       Pro účely tohoto sdělení odpovídají anglické termíny „Social Business“ a „Social enterprise“ pojmu sociální podnik.

[7]       Ve smyslu pravidel Smlouvy o fungování Evropské unie a judikatury Soudního dvora Evropské unie.

[8]       Například se širokou škálou mzdových omezení.

[9]     CIRIEC „Sociální ekonomika v Evropské unii“, s. 48.

[10]     Terjesen, S., Lepoutre, J. , Justo, R. and Bosma, N. 2011. Global Entrepreneurship Monitor Report on Social Entrepreneurship. http://www.gemconsortium.org/about.aspx?page=pub_gem_special_topic_reports

[11]     Je zde vymezeno jako „činnost se zaměřením na sociální problematiku, životní prostředí nebo obecný zájem. Může to zahrnovat služby nebo vzdělávání se zaměřením na sociálně znevýhodněné nebo zdravotně postižené osoby, využití zisků pro sociální účely, organizování skupin vzájemné pomoci pro účely obecného zájmu atd., tamtéž, s. 44.

[12]     Terjesen, S., Lepoutre, J. , Justo, R. and Bosma, N. 2011. Global Entrepreneurship Monitor Report on Social Entrepreneurship. http://www.gemconsortium.org/about.aspx?page=pub_gem_special_topic_reports

[13]     Pro ilustraci: ve Francii je pracovní neschopnost z důvodu nemoci v tomto odvětví mnohem méně častá než ve všech podnicích: 5,5 % oproti 22 %, „Pracovní absence ze zdravotních důvodů v sociální ekonomice“, Chorum, duben 2011, http://www.cides.chorum.fr

[14]     Empowering people, driving change: Social innovation in the European Union, Výbor poradců pro evropskou politiku (BEPA), Evropská komise, červenec 2010, s. 11 a 109.

[15]     KOM(2011) 681 v konečném znění.

[16]     Study on Practices and Policies in the Social Enterprise Sector in Europe, Austrian Institute for SME Research and TSE Entre, Turku School of Economics, Finland Vienna, June 2007, zpráva vypracovaná pro Evropskou komisi.

[17]     Empowering people, driving change: Social innovation in the European Union, Výbor poradců pro evropskou politiku (BEPA), Evropská komise, červenec 2010. Viz také studie vypracovaná pro GŘ podniků, červen 2007 Study on Practices and Policies in the Social Enterprise Sector in Europe - Final Report, Austrian Institute for SME Research and TSE Entre, Turku School of Economics, Finland.

[18]     Přezkoumání „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2011) 78 v konečném znění.

[19]     KOM(2011) 681 v konečném znění.

[20]     Skupina Evropské investiční banky.

[21]     European Social Investment and Entrepreneurship Fund (ESIEF), který by v členských státech investoval do 10 až 15 nástrojů.

[22]     Evropská iniciativa pro rozvoj mikroúvěrů na podporu růstu a zaměstnanosti, KOM(2007) 708.

[23]     KOM(2011) 609 v konečném znění, 6.10.2011.

[24] http://ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_fr.cfm.

[25]      http://www.socialinnovationeurope.eu/

[26]     Study on the implementation of the Regulation 1435/2003 on the Statute for European Cooperative Society (SCE), ze dne 5. října 2010, http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sce_final_study_part_i.pdf

[27]     KOM(2011) 146 v konečném znění.

[28]     Lze uvést zejména Caisse des dépôts et consignations (Francie), KfW Entwicklungsbank (Německo) nebo projekt Big Society Bank (Spojené království) nebo Triodos Bank (Belgie, Nizozemsko).

[29]     http://www.socialeconomy.eu.org/spip.php?article705&lang=en

[30]     Po Brazílii (Bovespa - 2004) a Jihoafrické republice (SASIX - 2006) vznikla první evropská sociální burza v roce 2008 v Portugalsku (Bolsa de Valores Sociais) v rámci Euronext Lisabon. Za několik měsíců by se mohl zrodit projekt London Social Stock Exchange.

[31]     Přezkoumání „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2011) 78 v konečném znění, s. 20.