52010PC0174

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 21.4.2010

KOM(2010)174 v konečném znění

2010/0101 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

{SEK(2010) 443}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropská unie poskytuje Evropské investiční bance (dále jen „EIB“) rozpočtovou záruku, která se vztahuje na rizika státní a politické povahy v souvislosti s úvěry a úvěrovými zárukami prováděnými EIB mimo EU na podporu cílů vnější politiky EU. Záruka EU na vnější operace EIB je účinným prostředkem, jak spojit rozpočtové prostředky EU (dotováním Záručního fondu pro vnější vztahy, který podporuje záruku EU) s vlastními zdroji EIB na základě finanční síly EIB a zároveň zajistit, že nebude ovlivněno finanční zdraví EIB.

Celkový rozsah a obecné podmínky záruky EU na vnější operace EIB již byly stanoveny v rozhodnutích Rady, tzv. mandátech EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím. Nejnověji byl mandát EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím na období 2007–2011 stanoven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009[1] (dále jen „rozhodnutí“). Článek 9 rozhodnutí požaduje, aby Komise předložila zprávu v polovině období o uplatňování uvedeného rozhodnutí, ke které bude připojen návrh na jeho změnu, mimo jiné vypracovaný na základě externího hodnocení (viz oddíl 2).

Na základě zjištění přezkumu v polovině období je cílem tohoto návrhu zajistit pokračování záruky EU na financování ze strany EIB v rámci vnější pomoci po zbytek současného finančního výhledu 2007–2013 a zároveň zavést do mandátu řadu nových prvků.

Zavedení těchto nových prvků si vyžádalo řadu změn současného rozhodnutí o mandátu. Za účelem jasnosti proto bylo rozhodnuto nahradit rozhodnutí o mandátu novým rozhodnutím místo předložení návrhu na změny. Navrhované rozhodnutí se bude vztahovat na finanční operace EIB podepsané během období od 1. února 2007 do 31. prosince 2013.

Do nového rozhodnutí mají být zavedeny tyto nové prvky:

* Aktivace „doplňkového mandátu“ ve výši 2 miliard EUR , který byl rozhodnutím zařazen do rezervy. Tento doplňkový mandát bude aktivován nikoli jako zvýšení jednotlivých regionálních stropů, ale jako mandát věnovaný projektům, které přispívají k boji proti změně klimatu ve všech regionech, na které se rozhodnutí vztahuje.

* Nahrazení současného systému regionálních cílů operací v rámci záruky EU horizontálními cíli na vysoké úrovni pro všechny regiony v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím. Tyto cíle na vysoké úrovni budou zahrnuty do článků navrhovaného rozhodnutí a budou se týkat oblastí změny klimatu, sociální a hospodářské infrastruktury a rozvoje místního soukromého sektoru.

* Vypracování operativních pokynů Komisí společně s EIB a po konzultaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) pro každý region v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím; pokyny odrážejí regionální strategie EU, aby se posílila vazba mezi prováděním činností EIB v souladu s obecnými cíli na vysoké úrovni podle mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím a regionálními prioritami EU.

* Posílení schopnosti EIB podporovat rozvojové cíle EU prostřednictvím

- lepšího posuzování a sledování sociálních a rozvojových aspektů projektů ze strany EIB,

- většího zaměření zásahů EIB v odvětvích, která dále podpoří rozvoj třetích zemí, například v odvětvích environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. EIB by také měla postupně zintenzivňovat svou činnost na podporu zdraví a vzdělávání.

* Aktivace mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím pro Island, Bělorusko, Libyi, Irák a Kambodžu.

Pracovní dokument útvarů Komise[2], který návrh doprovází, stanoví další podrobnosti o možné činnosti EIB na podporu opatření souvisejících se změnou klimatu v rámci doplňkového mandátu ve výši 2 mld. EUR i o důvodech, proč podpořit návrh na aktivaci mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím pro Island, Bělorusko, Libyi, Irák a Kambodžu.

VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Jak bylo uvedeno v předchozím oddíle, rozhodnutí o současném mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím vyžadovalo přezkum působení mandátu v polovině období. Tento přezkum staví na externím hodnocení, přičemž dohled nad ním a jeho řízení vykonává řídící výbor složený z několika odborníků, na hodnocení provedeném externí poradenskou firmou (COWI) a na zvláštních hodnoceních provedených útvarem EIB, který se zabývá hodnocením. Rámec přezkumu v polovině období je stanoven v příloze 2 rozhodnutí.

Během hodnotícího procesu, který začal v říjnu 2008 a skončil v únoru 2010, uspořádal řídící výbor složený z několika odborníků slyšení s Komisí, s vedoucími pracovníky EIB, se zástupci občanské společnosti, Evropského parlamentu, mezinárodních finančních institucí (dále jen „MFI“) a evropských dvoustranných finančních institucí[3] a s evropskými skupinami odborníků. Řídící výbor složený z několika odborníků také navštívil vybrané přijímající země a uspořádal diskuse se zástupci vlád a soukromého sektoru, s COWI a s útvarem EIB, který se zabývá hodnocením. Hodnocení COWI zahrnovalo rozhovory se zaměstnanci Komise a EIB a případové studie jednotlivých zemí a projektů.

Zpráva řídícího výboru složeného z několika odborníků je dostupná na této adrese: http://www.eib.org/about/documents/mtr-external-mandate-report-steering-committee.htm. Zpráva COWI je dostupná na této adrese:http://ec.europa.eu/economy_finance/evaluation/completed/index_en.htm.

Zjištění hodnotících zpráv jsou shrnuta a analyzována ve zprávě Komise[4] o přezkumu v polovině období, která doprovází tento návrh. Návrhy na úpravy současného mandátu předložené v navrhovaném rozhodnutí z této zprávy vycházejí.

Řídící výbor složený z několika odborníků také poskytl řadu různých návrhů budoucí reformy vnějších činností EU včetně vnějších činností EIB. Tyto návrhy budou dále zkoumány v procesu, na kterém se budou podílet Komise, ESVČ, EIB, jiné MFI a evropské dvoustranné finanční instituce tak, aby Komise mohla včas předložit nové návrhy pro příští finanční výhled.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vychází z dvojího právního základu článků 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh spadá do výlučné pravomoci EU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, jelikož záruka EU se osvědčila jako účinný a nenákladný prostředek krytí politických a státních rizik ve vztahu k vnějším operacím EIB prováděným na podporu vnějších politik EU. Rozšíření záruky EU umožní další pokračování této již existující účinné a hospodářsky obezřetné praxe. |

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „záruční fond“) zřízený nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[5], dotovaný ročními převody ze souhrnného rozpočtu EU, poskytuje rozpočtu EU ochranu před otřesy způsobenými mj. ztrátami z vnějších finančních operací EIB.

Rozpočtové důsledky, pokud jde o dotování záručního fondu i lidské a administrativní zdroje, které se budou využívat při správě záruky EU, jsou stanoveny ve finančním výkaze, jenž tento návrh doprovází.

NEPOVINNÉ PRVKY

Podrobné vysvětlení návrhu

Článek 1 prodlužuje záruku EU na zbývající období současného finančního výhledu 2007–2013 s možností šestiměsíčního prodloužení, aby se zajistila plynulost finančních operací EIB. Záruka EU je omezena na 65 % celkové částky nesplacených částek vyplacených EIB po přičtení souvisejících částek (tj. úroků, provizí a jiných případných poplatků dlužných EIB dlužníkem krytým zárukou podle dohody o úvěru nebo záruce) v souladu s tímto rozhodnutím. Zdůrazňuje, že EIB používá při poskytování financování krytého zárukou EU svá vlastní pravidla, ale krytí záruk také podmiňuje tím, že financování ze strany EIB musí být prováděno na podporu cílů vnější politiky EU.

Článek 2 stanoví stropy financování ze strany EIB v rámci záruky EU. Současné regionální stropy jsou zachovány v příloze navrhovaného rozhodnutí. Doplňkový mandát ve výši 2 miliard EUR – k jehož případné aktivaci mělo dojít po přezkumu v polovině období – je aktivován jako zvláštní částka věnovaná na financování projektů v oblasti změny klimatu. Článek také obsahuje definici projektů, které lze považovat za projekty, jež přispívají k boji proti změně klimatu.

Článek 3 určuje horizontální cíle na vysoké úrovni, které musí finanční operace EIB kryté zárukou EU sledovat. Tak získá mandát zřetelnější identitu, zaměří-li se na oblasti, kde má EIB komparativní výhodu a konkrétní silné stránky, tj. na změnu klimatu, hospodářskou infrastrukturu a rozvoj místního soukromého sektoru (zejména malých a středních podniků). Základním cílem veškeré finanční činnosti EIB bude regionální integrace.

Článek 4 je věnován seznamu zemí dotčených návrhem a jejich způsobilosti. V porovnání s rozhodnutím o současném mandátu je pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU stanovena způsobilost Islandu, Běloruska, Libye, Iráku a Kambodže. Projevuje se zde pokrok, kterého bylo dosaženo ve vztazích EU s těmito zeměmi. Podrobnější odůvodnění rozšíření záruky EU na financování ze strany EIB v těchto zemích je stanoveno v pracovním dokumentu útvarů Komise[6], který doprovází tento návrh. Bere v úvahu politickou situaci v těchto zemích a dvoustranné vztahy s EU, stav demokracie, lidských práv a základních svobod i makroekonomickou situaci a investiční potřeby na úrovni jednotlivých zemí. Stejně jako v rozhodnutí, které je nyní v platnosti, by zařazování nových zemí do operací nebo pozastavení financování ze strany EIB pro zemi, na niž se mandát vztahuje, na základě jejího působení v oblasti lidských práv nebo z jiných důvodů nadále probíhalo v souladu s řádným legislativním postupem.

Článek 5 rozvádí požadavky platné pro vztah vnějších činností EIB a politik EU. Jeho záměrem je zajistit, aby se cíle na vysoké úrovni uvedené v mandátu projevily v provádění mandátu EIB a aby financování ze strany EIB doplňovalo odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Tyto cíle by se v operacích projevily vypracováním regionálních operativních pokynů pro financování ze strany EIB podle navrhovaného rozhodnutí. Tento článek požaduje, aby Komise informovala o stanovených operativních pokynech Evropský parlament a Radu. Vyzývá také EIB, aby pro skutečné provádění svých finančních operací vyvinula příslušné strategie financování. Navíc specifikuje, že finanční operaci EIB nebude poskytnuto krytí zárukou EU, pokud k této operaci Komise zaujme záporné stanovisko v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB.

Cílem článku 6 je zajistit, že EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se má vztahovat záruka EU, včetně posouzení sociálního dopadu, aby v rámci mandátu byly podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné.

Článek 7 rozvádí způsoby posílené spolupráce mezi Komisí a EIB a popřípadě Evropskou službou pro vnější činnost. Jeho cílem je zajistit, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s politikami vnějších vztahů EU a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly.

Článek 8 rozvádí způsoby posilování spolupráce s ostatními MFI.

Článek 9 uvádí charakter záruky EU, která bude krýt rizika politické nebo státní povahy při finančních operacích, do nichž EIB vstupuje. Požaduje také, aby EIB stanovila politiku rozhodování o tom, zda způsobilé operace předložit ke krytí v rámci záruky EU, nebo zda je financovat na vlastní riziko EIB. Cílem této politiky by bylo zajistit, aby se záruka EU využívala v maximální prospěch příjemců, např. v zemích a na operace, které mají potíže získat finance na kapitálovém trhu za přijatelných podmínek, zatímco dlužníci v zemích, jež dosahují požadovaného investičního stupně, nebo struktury, které dosahují požadovaného investičního stupně v zemích pod investičním stupněm, mohou mít přístup k nástrojům prováděným EIB na vlastní riziko.

Článek 10 upravuje požadavky na podávání zpráv a účetní údaje, pokud jde o EIB i Komisi.

Článek 11 konkretizuje odpovědnost EIB usilovat jménem Komise o možné zpětné získávání plateb.

Článek 12 uvádí, že podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU stanoví dohoda o záruce uzavřená mezi Komisí a EIB.

Článek 13 uvádí, že Komise v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na stanovení záruky EU v příštím finančním výhledu.

Článek 14 uvádí, že do 31. října 2014 předloží Komise závěrečnou zprávu o uplatňování navrhovaného rozhodnutí.

Body odůvodnění kromě jiného upřesňují politické souvislosti návrhu na zachování záruky EU a hlavní zjištění přezkumu v polovině období.

2010/0101 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. To umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí.

2. S cílem podpořit vnější činnost EU a umožnit EIB financovat investice mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina jejích operací ve vnějších regionech rozpočtovou záruku EU spravovanou Komisí.

3. Nejnověji byla záruka EU stanovena na období 2007–2011 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství[7].

4. Záruční fond pro vnější vztahy (dále jen „záruční fond“), zřízený nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[8], zajišťuje likvidní rezervu pro rozpočet EU pro případ ztrát z finančních operací EIB a jiných vnějších činností EU.

5. Jak požaduje rozhodnutí č. 633/2009/ES, připravila Komise a EIB přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období na základě nezávislého externího hodnocení, nad nímž vykonával dohled řídící výbor složený z několika odborníků, přezkumu externí poradenské firmy a zvláštních hodnocení zpracovaných EIB. Dne 12. února 2010 předložil řídící výbor Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a EIB zprávu, která obsahovala jeho závěry a doporučení.

6. Zpráva řídícího výboru dospěla k závěru, že záruka EU pro EIB je účinný a mocný politický nástroj s velkým finančním a politickým vlivem a že by měla být zachována za účelem krytí rizik politické nebo státní povahy. Byly navrženy určité změny rozhodnutí č. 633/2009/ES, aby se zajistila maximální přidaná hodnota a účinnost vnějších operací EIB.

7. Částky kryté zárukou EU v každém regionu by měly nadále představovat stropy pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU a nikoliv cíle, které má EIB splnit.

8. Kromě regionálních stropů by měl být aktivován doplňkový mandát ve výši 2 000 000 000 EUR, který by měl být přidělen jako částka na podporu finančních operací EIB v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně v regionech, na něž se mandát vztahuje. EIB by mohla přispívat svými odbornými znalostmi a zdroji, v úzké spolupráci s Komisí, k podpoře orgánů veřejné moci i soukromého sektoru při řešení problému změny klimatu a při nejlepším možném využívání dostupných finančních prostředků. U projektů zmírňování a přizpůsobování by zdroje EIB tam, kde je to možné, měly být doplněny finančními prostředky se zvýhodněním dostupnými v rámci rozpočtu EU prostřednictvím účinné a konsistentní kombinace grantů a úvěrů na financování opatření v oblasti změny klimatu v souvislosti s vnější pomocí EU.

9. V rámci mandátu pro změnu klimatu by měla být poskytnuta určitá flexibilita ohledně regionálního rozdělení, aby se umožnil co nejrychlejší a nejúčinnější přístup k financování dostupnému během 3letého období 2011–2013. V případě, že by celková částka uvažovaných finančních operací překročila dostupné 2 miliardy EUR, měly by Komise a EIB usilovat o zajištění vyváženého rozdělení mezi regiony, na něž se daný mandát vztahuje, a to na základě priorit stanovených pro vnější pomoc v rámci obecného mandátu.

10. Hodnocení dále zjistilo, že ačkoliv operace EIB prováděné v období, kterým se hodnocení zabývalo (2000–2009), byly obecně v souladu s vnějšími politikami EU, mělo by být propojení mezi politickými cíli EU a jejich operativním prováděním ze strany EIB posíleno, výslovněji vyjádřeno a více strukturováno.

11. Za účelem zlepšení koherence mandátu, posílení zaměření činnosti EIB v oblasti vnějšího financování na podporu politik EU a maximálního prospěchu příjemců by toto rozhodnutí mělo v mandátu finančních operací EIB pro všechny způsobilé země stanovit horizontální cíle na vysoké úrovni na základě komparativních silných stránek EIB v oblastech, kde má prokazatelné výsledky. Ve všech regionech, na které se toto rozhodnutí vztahuje, by EIB tedy měla financovat projekty v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, sociální a hospodářské infrastruktury (zejména v dopravě, v energetice včetně obnovitelné energie a zabezpečení dodávek energie, v environmentální infrastruktuře včetně dodávek vody a hygieny i v informačních a komunikačních technologiích (dále jen „IKT“)) a rozvoje místního soukromého sektoru, zejména v rámci podpory malých a středních podniků (dále jen „MSP“). V těchto oblastech by základním cílem finančních operací EIB měla být regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

12. Finanční operace EIB by navíc měly přispívat k dosažení obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost EU, tedy podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii k prosazování a upevňování demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod a k provádění mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jichž je EU smluvní stranou. Zejména v případě rozvojových zemí[9] by finanční operace EIB měly podpořit: udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v těchto zemích, především těch nejvíce znevýhodněných, jejich hladké a postupné zapojení do světové ekonomiky, kampaň proti chudobě a soulad s cíli schválenými EU v návaznosti na OSN a jiné příslušné mezinárodní organizace. EIB by postupně měla rozvíjet vhodné prostředky, aby tyto požadavky adekvátně splnila.

13. Podle tohoto rozhodnutí by EIB měla zvýšit svou orientaci na rozvoj v úzké koordinaci s Komisí a podle zásad Evropského konsensu o rozvoji. To by měla provádět prostřednictvím řady konkrétních opatření, zejména posílením své schopnosti posuzovat sociální a rozvojové aspekty projektů, včetně lidských práv a rizik spojených s konflikty, a podporou místních konzultací. Dále by měla zvýšit své zaměření na odvětví, kde má spolehlivé odborné znalosti z finančních operací v EU a která dále podpoří rozvoj dotyčné země, například na odvětví environmentální infrastruktury včetně dodávek vody a hygieny, udržitelné přepravy a zmírňování změny klimatu, zejména v oblasti obnovitelné energie. EIB by také měla postupně posilovat svoji činnost na podporu zdraví, vzdělávání a přizpůsobování změně klimatu, případně ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi (MFI) a evropskými dvoustrannými finančními institucemi. To bude vyžadovat přístup k finančním prostředkům se zvýhodněním a postupné navýšení lidských zdrojů, které se budou věnovat vnějším činnostem EIB. Činnost EIB by také měla doplňovat cíle a priority EU spojené s budováním institucí a odvětvovými reformami. A konečně, EIB by měla vymezit ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými aspekty projektů a jejich výsledků.

14. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla s cílem zvýšit dopad a soudržnost vnějších vztahů EU vytvořena funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Komise pro oblast vnějších vztahů. V rámci pravomoci vysokého představitele bude zřízena Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ). V posledních letech také došlo k rozšíření a posílení politik vnějších vztahů EU. Tyto změny byly provedeny zejména v případě předvstupní strategie, evropské politiky sousedství, strategie EU pro střední Asii, obnovených partnerství s Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií, jakož i strategických partnerství EU s Ruskem, Čínou a Indií. To platí také pro rozvojové politiky EU, které byly nyní rozšířeny na všechny rozvojové země. Od roku 2007 jsou vnější vztahy EU podporovány také novými finančními nástroji, totiž nástrojem předvstupní pomoci (dále jen „NPP“), evropským nástrojem sousedství a partnerství (dále jen „ENPI“), finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci (dále jen „DCI“), evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva (dále jen „EIDHR“) a nástrojem stability.

15. Činnost EIB v zemích usilujících o přistoupení k EU by měla probíhat v rámci stanoveném v přístupových a evropských partnerstvích, která uvádějí priority pro každou zemi, a pokud jde o Kosovo, podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999), s cílem pokročit v přibližování k EU a která stanoví rámec pomoci EU. Politickým rámcem EU pro západní Balkán je proces stabilizace a přidružení. Vychází z progresivního partnerství, ve kterém EU nabízí obchodní koncese, hospodářskou a finanční pomoc a smluvní vztahy prostřednictvím dohod o stabilizaci a přidružení. Předvstupní finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím NPP pomáhá kandidátům a potenciálním kandidátům připravit se na povinnosti a úkoly, které členství v EU přináší. Tato pomoc podporuje proces reforem, včetně příprav na eventuální členství. Zaměřuje se na budování institucí, sladění s acquis communautaire a přípravu na politiky a nástroje EU.

16. Činnost EIB v zemích v rámci politiky sousedství by měla probíhat v rámci evropské politiky sousedství, kde je záměrem EU rozvíjet se zeměmi v jejím sousedství zvláštní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách EU a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci. K dosažení těchto cílů EU a její partneři provádějí společně dohodnuté dvoustranné akční plány, které vymezují soubor priorit včetně politických a bezpečnostních otázek, obchodních a hospodářských záležitostí, environmentálních aspektů a integrace dopravních a energetických sítí. Evropskou politiku sousedství doplňují mnohostranné a regionální iniciativy Unie pro Středomoří, Východní partnerství a černomořská synergie zaměřené na podporu spolupráce mezi EU a příslušnou skupinou sousedních partnerských zemí, které se potýkají se společnými problémy nebo sdílejí společné zeměpisné prostředí. Unie pro Středomoří podporuje lepší socioekonomický rozvoj, solidaritu, regionální integraci, udržitelný rozvoj a budování znalostí, přičemž zdůrazňuje nutnost zesílit finanční spolupráci na podporu regionálních a nadnárodních projektů. Cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky k urychlení politického přidružení a další hospodářské integrace mezi EU a východními partnerskými zeměmi. Ruská federace a EU mají rozsáhlé strategické partnerství, které je odděleno od evropské politiky sousedství a vyjádřeno společnými prostory a cestovními mapami. Na mnohostranné úrovni je doplňuje Severní dimenze, která stanoví rámec pro spolupráci mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem.

17. Činnost EIB v Latinské Americe by měla probíhat v rámci strategického partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibikem. Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství[10] ze září 2009, jsou prioritami EU v oblasti spolupráce s Latinskou Amerikou podpora regionální integrace a vymýcení chudoby a snížení sociální nerovnosti za účelem prosazování udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje. Tyto politické cíle by měly být podporovány s ohledem na různou úroveň rozvoje v zemích Latinské Ameriky. V oblastech společného zájmu EU a Latinské Ameriky, včetně životního prostředí, změny klimatu, snižování nebezpečí katastrof, energetiky, vědy, výzkumu, vyššího vzdělání, technologie a inovací, by měl být veden dvoustranný dialog.

18. V Asii by EIB měla působit v dynamických rozvíjejících se ekonomikách i v méně prosperujících zemích. V tomto rozmanitém regionu prohlubuje EU svá strategická partnerství s Čínou a Indií a pokračují jednání o nových dohodách o partnerství a volném obchodu s jihovýchodoasijskými zeměmi. Zároveň zůstává na předních místech pořadu jednání EU rozvojová spolupráce s Asií; cílem rozvojové strategie EU pro asijský region je vymýtit chudobu podporou rozsáhlého udržitelného hospodářského růstu, prosazováním příznivého prostředí a podmínek pro obchod a integraci v rámci regionu, zlepšováním správy věcí veřejných, zvyšováním politické a sociální stability a podporou dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015. Společně se zavádějí politiky pro řešení společných náročných úkolů, jako je změna klimatu, udržitelný rozvoj, bezpečnost a stabilita, správa věcí veřejných a lidská práva i předcházení přírodním a lidským katastrofám a reakce na ně.

19. Strategie EU pro nové partnerství se střední Asií přijatá Evropskou radou v červnu 2007 posílila regionální a dvoustranný dialog a spolupráci EU se středoasijskými zeměmi na hlavních problémech, se kterými se region potýká, jako je snižování chudoby, udržitelný rozvoj a stabilita. Provádění strategie významně pokročilo v oblastech lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných, demokracie, vzdělávání, hospodářského rozvoje, obchodu, investic, energetiky, dopravy a environmentálních politik.

20. Činnost EIB v Jihoafrické republice by měla probíhat v rámci strategického dokumentu týkajícího se EU a Jihoafrické republiky ( EU-South Africa Country Strategy Paper ). Ústředními oblastmi zájmu označenými ve strategickém dokumentu je tvorba zaměstnanosti a rozvoj kapacit pro poskytování služeb a sociální soudržnost. Činnosti EIB v Jihoafrické republice se značně doplňují s programem rozvojové spolupráce Komise, zejména tam, kde se EIB zaměřuje na podporu soukromého sektoru a na investice do rozšiřování infrastruktury a sociálních služeb (bydlení, elektrická energie a komunální infrastruktura). Přezkum strategického dokumentu týkajícího se Jihoafrické republiky v polovině období navrhl posílit opatření v oblasti změny klimatu prostřednictvím činností na podporu tvorby „zelených“ pracovních míst.

21. S cílem posílit soudržnost celkové podpory EU v dotyčných regionech by se měly vyhledávat možnosti případného spojení finančních prostředků EIB s rozpočtovými zdroji EU např. ve formě záruk, rizikového kapitálu, úrokových dotací a spolufinancování investic vedle technické pomoci při vypracování a provádění projektu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství, nástroje stability, EIDHR a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci.

22. Mělo by být zajištěno, aby vnější finanční operace EIB na všech úrovních, od strategického plánování na výchozí úrovni po navazující rozvoj projektů, byly v souladu s vnějšími politikami EU a s cíli na vysoké úrovni stanovenými v tomto rozhodnutí a aby je podporovaly. S cílem zvýšit koherenci vnějších činností EU by měl být dále posílen dialog o politice a strategii mezi Komisí, ESVČ a EIB. Za týmž účelem by měla existovat užší spolupráce a včasná vzájemná výměna informací mezi EIB a Komisí na operativní úrovni. Zvláštní význam v procesu přípravy programových dokumentů s cílem maximalizovat synergii mezi činnostmi EIB a činnostmi prováděnými Komisí pak má v případě potřeby včasná výměna názorů mezi EIB, Komisí a ESVČ .

23. Praktická opatření na propojení cílů obecného mandátu a jejich provádění budou stanovena v regionálních operativních pokynech vypracovaných Komisí společně s EIB a v případě potřeby po konzultaci s ESVČ ohledně politických otázek. Tyto pokyny by měly vycházet ze širšího politického rámce EU pro každý region, měly by odrážet strategie EU pro jednotlivé země a jejich cílem by mělo být zajistit, aby finanční prostředky poskytované EIB doplňovaly odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech. Pokyny by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu a Radě v rámci podávání roční zprávy o mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím zpracované Komisí.

24. EIB by měla v konzultaci s Komisí připravit orientační víceletý program plánovaného objemu podepsaných finančních operací EIB, aby bylo zajištěno odpovídající plánování rozpočtu, pokud jde o dotování záručního fondu. Komise by měla tento plán zohlednit ve svém pravidelném rozpočtovém plánování předávaném rozpočtovému orgánu.

25. Komise by měla prostudovat vývoj „platformy EU pro spolupráci a rozvoj“ s cílem optimalizovat fungování mechanismů pro kombinování grantů a úvěrů ve vnějších regionech. Při svých úvahách by Komise měla konzultovat s EIB i s jinými evropskými mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Tato platforma by nadále podporovala mechanismy vzájemné důvěry založené na komparativní výhodě různých institucí a zároveň by respektovala úlohu a výsady orgánů EU při provádění rozpočtu EU a úvěrů EIB.

26. EIB by měla být povzbuzována, aby zvyšovala objem svých operací mimo EU bez využití záruky EU na podporu cílů vnější politiky EU, zejména v zemích usilujících o přistoupení k EU, v zemích v rámci politiky sousedství a v zemích, které dosahují požadovaného investičního stupně v jiných regionech, ale také v zemích pod investičním stupněm, má-li EIB vhodné záruky třetích stran. V konzultaci s Komisí by EIB měla vypracovat politiku pro rozhodování o tom, zda projekty přidělí do mandátu v rámci záruky EU, nebo do financování na vlastní riziko ze strany EIB. Tato politika by zejména brala v úvahu bonitu dotčených zemí a projektů.

27. EIB by měla rozšířit řadu nabízených nových a inovačních finančních nástrojů, včetně většího zaměření na vypracování záručních nástrojů. Dále by EIB měla být povzbuzována, aby poskytovala úvěry v místních měnách a vydávala dluhopisy na místních trzích za předpokladu, že partnerské země zavedou nezbytné strukturální reformy, zejména ve finančním sektoru, jakož i jiná opatření k usnadnění činnosti EIB.

28. Aby se zajistilo, že banka splní požadavky mandátu ve všech regionech a subregionech, bude třeba na vnější činnosti EIB věnovat dostatečné lidské a finanční zdroje. To by zejména zahrnovalo dostatečnou kapacitu na podporu cílů rozvojové spolupráce EU, na větší zaměření na posouzení environmentálních, sociálních a rozvojových aspektů jejích činností ex ante a na účinné sledování projektů během provádění.

29. Při svých finančních operacích mimo EU, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, by měla EIB usilovat o další posílení koordinace a spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a případně s evropskými dvoustrannými finančními institucemi, včetně případné spolupráce, pokud jde o odvětvové podmínky, vzájemné spoléhání na postupy, využívání společného spolufinancování a podílení se na celosvětových iniciativách, jako je podpora koordinace a účinnosti pomoci. Výše uvedené úsilí má vycházet ze vzájemnosti mezi EIB a jinými institucemi a k účinnému provádění vyžaduje rovnocennou snahu EIB a jiných finančních institucí. Zejména způsoby provádění financování ze strany EIB ve východních zemích v rámci politiky sousedství a partnerství, ve střední Asii a v Turecku jsou stanoveny v trojstranných memorandech o porozumění mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

30. Mělo by být posíleno podávání zpráv a předávání informací EIB Komisi, aby Komise mohla zlepšit svou roční zprávu pro Evropský parlament a Radu o finančních operacích EIB prováděných podle tohoto rozhodnutí. Zpráva by měla zejména zhodnotit dodržování rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž by měla vzít v úvahu operativní pokyny, a měla by zahrnovat oddíly týkající se přidané hodnoty v souladu s politikami EU a oddíly týkající se spolupráce s Komisí, jinými MFI a dvoustrannými dárci, včetně spolufinancování. V případě potřeby by zpráva měla zahrnovat odkazy na významné změny okolností, které by odůvodnily další změny mandátu před koncem období.

31. Finanční operace EIB by měly být i nadále řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Záruka EU

1. Evropská unie poskytne Evropské investiční bance (EIB) rozpočtovou záruku EU na operace prováděné mimo území EU (dále jen „záruka EU“). Záruka EU je poskytnuta jako paušální záruka na všechny splatné platby dosud neobdržené EIB v souvislosti s úvěry a úvěrovými zárukami na investiční projekty EIB, které jsou způsobilé podle odstavce 2.

2. K získání záruky EU jsou způsobilé úvěry a úvěrové záruky EIB na investiční projekty uskutečněné v zemích, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, poskytnuté v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB na podporu příslušných cílů vnější politiky EU, pokud bylo financování ze strany EIB poskytnuto v souladu s podepsanou dohodou, jejíž platnost dosud neuplynula a jež ani nebyla zrušena (dále jen „finanční operace EIB“).

3. Záruka EU je omezena na 65 % celkové částky vyplacených úvěrů a záruk poskytnutých v rámci finančních operací EIB po odečtení všech uhrazených částek a přičtení všech souvisejících částek.

4. Záruka EU kryje finanční operace EIB podepsané během období od 1. února 2007 do 31. prosince 2013. Finanční operace EIB podepsané podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství[11], rozhodnutí Rady 2008/847/ES ze dne 4. listopadu 2008 o způsobilosti zemí Střední Asie pro financování podle rozhodnutí 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství[12] a rozhodnutí č. 633/2009/ES nadále využívají záruku EU podle tohoto rozhodnutí.

5. Pokud do uplynutí období uvedeného v odstavci 4 Evropský parlament a Rada nepřijmou rozhodnutí o poskytnutí nové záruky EU na finanční operace EIB mimo EU na základě návrhu předloženého Komisí v souladu s článkem 13, prodlužuje se uvedené období automaticky o šest měsíců.

Článek 2Stropy mandátu

1. Maximální strop finančních operací EIB v rámci záruky EU nepřekročí po celé období 2007–2013 po odečtení zrušených částek 27 800 000 000 EUR; tento maximální strop je rozdělen na dvě části:

a) obecný mandát ve výši 25 800 000 000 EUR,

b) mandát pro změnu klimatu ve výši 2 000 000 000 EUR

2. Obecný mandát je rozdělen na závazné regionální stropy a orientační podstropy, jak je uvedeno v příloze I. V rámci regionálních stropů EIB postupně zajistí vyvážené rozdělení mezi jednotlivé země v regionech, na něž se vztahuje obecný mandát.

3. Finanční operace EIB, na něž se vztahuje obecný mandát, jsou operace sledující cíle stanovené v článku 3 tohoto rozhodnutí.

4. Mandát pro změnu klimatu se vztahuje na finanční operace EIB ve všech zemích, jichž se týká toto rozhodnutí, pokud tyto finanční operace EIB podporují klíčový cíl politiky EU spočívající v řešení problematiky změny klimatu podporou projektů zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, které přispívají k celkovému cíli Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) zejména tím, že potlačují nebo snižují emise skleníkových plynů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a udržitelné dopravy nebo zvyšují odolnost vůči negativním dopadům změny klimatu na zranitelné země, odvětví a komunity. Mandát pro změnu klimatu se provádí v úzké spolupráci s Komisí, přičemž – je-li to možné a vhodné – se kombinují příslušné financování ze strany EIB s rozpočtovými prostředky EU.

5. V souvislosti s mandátem pro změnu klimatu se EIB nicméně snaží zajistit do konce období uvedeného v čl. 1 odst. 4 vyvážené rozdělení podepsaných finančních operací mezi regiony, na něž se vztahuje příloha II tohoto rozhodnutí. EIB zejména zajistí, aby region uvedený v příloze II písm. A nedostal více než 40 % částky přidělené na tento mandát, region uvedený v písmenu B více než 50 %, region uvedený v písmenu C více než 30 % a region uvedený v písmenu D více než 10 % této částky.

Článek 3Cíle obecného mandátu

1. Záruka EU se poskytuje na finanční operace EIB, které podporují tyto obecné cíle:

a) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování této změně, jak se uvádí v čl. 2 odst. 4;

b) rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, včetně dopravy, energetiky, environmentální infrastruktury a informačních a komunikačních technologií (IKT);

c) rozvoj místního soukromého sektoru, zejména podporu malých a středních podniků.

2. Základním cílem finančních operací EIB v oblastech, na něž se vztahuje odstavec 1, je regionální integrace partnerských zemí, včetně hospodářské integrace zemí usilujících o přistoupení k EU, sousedních zemí a EU.

3. EIB postupně zvyšuje svoji činnost v sociálních odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání.

Článek 4Země, na něž se vztahuje rozhodnutí

1. Seznam zemí, které jsou způsobilé nebo potenciálně způsobilé získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU, je uveden v příloze II.

2. O způsobilosti zemí uvedených v příloze II a označených znakem „*“ a dalších zemí neuvedených v příloze II získat financování ze strany EIB v rámci záruky EU rozhodne případ od případu Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem.

3. Záruka EU se vztahuje pouze na finanční operace EIB uskutečňované ve způsobilých zemích, které s EIB uzavřely rámcovou dohodu zakládající právní podmínky, podle nichž mají být tyto operace prováděny.

4. V případě vážného znepokojení v souvislosti s politickou nebo hospodářskou situací v určité zemi může Evropský parlament a Rada rozhodnout v souladu s řádným legislativním postupem o pozastavení nového financování ze strany EIB v rámci záruky EU v uvedené zemi.

5. Záruka EU se nevztahuje na finanční operace EIB v určité zemi, jestliže dohoda o těchto operacích byla podepsána po přistoupení uvedené země k Evropské unii.

Článek 5Příspěvek operací EIB k politikám EU

1. Komise vypracuje společně s EIB regionální operativní pokyny pro financování ze strany EIB podle tohoto rozhodnutí. Při vypracování těchto pokynů Komise a EIB konzultují v případě potřeby Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) ohledně politických otázek. Operativní pokyny mají za cíl zajistit, aby financování ze strany EIB podporovalo politiky EU, a vycházejí ze širšího rámce regionální politiky EU stanovené Komisí a v případě potřeby ESVČ. Operativní pokyny zejména zajistí, že financování ze strany EIB doplňuje odpovídající politiky, programy a nástroje pomoci EU v jednotlivých regionech s přihlédnutím k usnesením Evropského parlamentu a rozhodnutím a závěrům Rady. Komise informuje o stanovených pokynech Evropský parlament a Radu. V rámci stanoveném operativními pokyny vymezí EIB příslušné strategie financování a zajistí jejich provádění.

2. Soulad finančních operací EIB s cíli vnější politiky EU je sledován v souladu s článkem 10.

3. Záruka EU se nevztahuje na finanční operaci EIB, pokud k této operaci Komise zaujme záporné stanovisko v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB.

Článek 6Hodnocení rozvojových aspektů projektů ze strany EIB

1. EIB provede důkladnou hloubkovou prověrku rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka EU. EIB zahrne do vlastních pravidel a postupů nezbytná ustanovení týkající se posouzení environmentálního a sociálního dopadu projektů a aspektů spojených s lidskými právy, aby se zajistilo, že na základě tohoto rozhodnutí jsou podpořeny pouze projekty, které jsou hospodářsky, finančně, environmentálně a sociálně udržitelné.

Tam, kde je to vhodné, se hodnotí i možnost posílit během projektového cyklu kapacity příjemců financování ze strany EIB technickou pomocí.

2. Kromě předběžného hodnocení rozvojových aspektů by EIB měla posílit mezi jinými i monitorování rozvojových dopadů projektu během jeho provádění.

Článek 7 Spolupráce s Komisí a s Evropskou službou pro vnější činnost

1. Je posilován soulad vnějších činností EIB s cíli vnější politiky EU se záměrem maximalizovat synergii mezi financováním ze strany EIB a rozpočtovými zdroji EU, zejména prostřednictvím vypracování operativních pokynů stanovených v článku 5 a pomocí pravidelného a systematického dialogu a včasné výměny informací týkajících se:

a) strategických dokumentů vypracovaných Komisí a/nebo případně ESVČ, jako jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony, orientační programy, akční plány a předvstupní dokumenty;

b) strategických plánovacích dokumentů a přípravy zásobáren vhodných projektů EIB;

c) ostatních politických a operativních hledisek.

2. Spolupráce se uskutečňuje na regionálně rozlišeném základě při zohlednění úlohy EIB i politik EU v jednotlivých regionech.

Článek 8Spolupráce s jinými mezinárodními finančními institucemi

1. Finanční operace EIB jsou ve vhodných případech stále častěji prováděny ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi nebo evropskými dvoustrannými finančními institucemi s cílem maximalizovat synergii, spolupráci a účinnost a zajistit přiměřené sdílení rizik a soudržné projektové a odvětvové podmínky.

2. Spolupráce uvedená v odstavci 1 se usnadní prostřednictvím koordinace prováděné zejména v rámci memorand o porozumění nebo případně jiných rámců EU pro regionální spolupráci mezi Komisí, EIB, hlavními mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými finančními institucemi, které působí v jednotlivých regionech.

Článek 9Krytí a podmínky záruky EU

1. V případě finančních operací EIB, u nichž je jednou ze stran stát nebo za něž se stát zaručil, a jiných finančních operací EIB, u nichž jsou jednou ze stran regionální nebo místní orgány nebo státem vlastněné a/nebo státem kontrolované veřejné podniky nebo instituce, jestliže u těchto jiných finančních operací EIB existuje náležité hodnocení úvěrového rizika ze strany EIB zohledňující situaci dané země, pokud jde o úvěrová rizika, kryje záruka EU veškeré splatné platby dosud neobdržené EIB (dále jen „globální záruka“).

2. Pro účely odstavce 1 zastupuje západní břeh Jordánu a pásmo Gazy palestinská samospráva; Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) zastupuje Mise OSN v Kosovu nebo správa stanovená v pokynech uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí.

3. V případě finančních operací EIB jiných než uvedených v odstavci 1 kryje záruka EU veškeré splatné platby dosud neobdržené EIB, pokud bylo neobdržení způsobeno naplněním jednoho z těchto politických rizik (dále jen „záruka na politická rizika“):

a) neprovedení převodu měny;

b) vyvlastnění;

c) válka nebo občanské nepokoje;

d) odepření spravedlnosti po porušení smlouvy.

4. EIB po konzultaci s Komisí vypracuje jasnou a transparentní politiku přidělování při rozhodování o zdrojích financování operací, které jsou způsobilé získat záruku EU i financování na vlastní riziko ze strany EIB.

Článek 10Podávání ročních zpráv a účetnictví

1. Komise podává každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí. Tato zpráva zahrnuje hodnocení finančních operací EIB na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni, jakož i příspěvku finančních operací EIB k naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU. Zpráva zejména zhodnotí dodržování tohoto rozhodnutí při finančních operacích EIB, přičemž vezme v úvahu operativní pokyny uvedené v článku 5, a zahrne oddíly týkající se přidané hodnoty pro dosahování politických cílů EU a spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi, včetně spolufinancování.

2. Pro účely odstavce 1 předkládá EIB Komisi roční zprávy o finančních operacích EIB uskutečněných na základě tohoto rozhodnutí na úrovni projektů a odvětví a na celostátní a regionální úrovni a o naplňování cílů vnější politiky a strategických cílů EU, včetně spolupráce s Komisí, jinými mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými institucemi.

3. EIB poskytne Komisi o každé své finanční operaci statistické, finanční a účetní údaje nezbytné ke splnění povinnosti Komise podávat zprávy nebo požadavků Účetního dvora, a to spolu s osvědčením auditora o nesplacených částkách finančních operací EIB.

4. Pro účely účetnictví a podávání zpráv Komise o rizicích, na která se vztahuje globální záruka, předloží EIB Komisi hodnocení rizik vypracované EIB a informace o bonitě týkající se finančních operací EIB s dlužníky nebo dlužníky krytými zárukou jinými než státy.

5. Informace uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 poskytuje EIB na vlastní náklady.

Článek 11Zpětné získávání plateb provedených Komisí

1. Tam, kde Komise provede jakoukoli platbu v rámci záruky EU, usiluje EIB jménem Komise o zpětné získání nároků z vyplacených částek.

2. EIB a Komise uzavřou dohodu, kterou se stanoví podrobná ustanovení o zpětném získávání nároků a postupech pro vymáhání, a to nejpozději do uzavření dohody uvedené v článku 12.

Článek 12Dohoda o záruce

EIB a Komise uzavřou dohodu o záruce, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky EU.

Článek 13Přezkum

Komise v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na stanovení záruky EU v příštím finančním výhledu.

Článek 14 Předložení závěrečné zprávy

Komise předloží závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí do 31. října 2014.

Článek 15Zrušení

Rozhodnutí č. 633/2009/ES se zrušuje.

Článek 16Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

REGIONÁLNÍ STROPY OBECNÉHO MANDÁTU

A. Země usilující o přistoupení k EU: 8 700 000 000 EUR.

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství: 12 400 000 000 EUR

rozdělené na tyto orientační podstropy:

i) země Středomoří: 8 700 000 000 EUR;

ii) východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko: 3 700 000 000 EUR.

C. Asie a Latinská Amerika: 3 800 000 000 EUR

rozdělené na tyto orientační podstropy:

i) Latinská Amerika: 2 800 000 000 EUR;

ii) Asie (včetně střední Asie): 1 000 000 000 EUR.

D. Jihoafrická republika: 900 000 000 EUR.

V rámci regionálních stropů obecného mandátu mohou řídicí orgány EIB rozhodnout o přerozdělení částky ve výši až 10 % regionálního stropu mezi orientační subregionální stropy.

PŘÍLOHA II

ZPŮSOBILÉ NEBO POTENCIÁLNĚ ZPŮSOBILÉ REGIONY A ZEMĚ

A. Země usilující o přistoupení k EU

1. Kandidátské země

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

2. Potenciální kandidátské země

Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999), Island.

B. Země v rámci politiky sousedství a partnerství

1. Země Středomoří

Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

2. Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko

Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina

Jižní Kavkaz: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

Rusko

C. Asie a Latinská Amerika

1. Latinská Amerika

Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Kuba(*), Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela.

2. Asie

Asie (bez střední Asie): Afghánistán(*), Bangladéš, Bhútán(*), Brunej, Čína (včetně zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao), Filipíny, Indie, Indonésie, Irák, Jemen, Kambodža, Jižní Korea, Laos, Malajsie, Maledivy, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Singapur, Srí Lanka, Thajsko, Tchaj-wan(*), Vietnam.

Střední Asie: Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán.

D. Jižní Afrika: Jihoafrická republika.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo EU

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

Oblast politiky: Hospodářské a finanční záležitosti

Aktivita ABB: Finanční operace a nástroje

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex-linie B .A) včetně okruhů:

01 04 01 06 – „Záruka Evropské unie za půjčky Evropské investiční banky třetím zemím“

01 04 01 14 – „Poskytování prostředků pro záruční fond“

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu :

Úvěry a úvěrové záruky EIB kryté zárukou EU („finanční operace EIB“) může EIB podepisovat od roku 2007 do roku 2013. Pokud Evropský parlament a Rada nepřijmou rozhodnutí o poskytnutí nové záruky EU na finanční operace EIB mimo EU na konci roku 2013, prodlužuje se toto období o šest měsíců. Celková doba trvání akce a jejího finančního dopadu však bude určena splatností podepsaných finančních operací EIB. Vyplácení podepsaných operací by mělo proběhnout do sedmi let od skončení mandátu, jak stanoví dohoda o záruce podepsaná mezi Komisí a EIB.

3.3. Rozpočtové charakteristiky :

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek do ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

01 04 01 06 01 04 01 14 | Rozl.[13] Rozl.[14] | NE NE | NE NE | NE NE | 4 4 |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí p oložek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

- 01 04 01 06 – „Záruka Evropské unie za půjčky Evropské investiční banky třetím zemím“

Položka rozpočtu („p.m.“) odpovídající rozpočtové záruce na půjčky EIB třetím zemím bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně žádáno o čerpání záruky, kterou nebude možné plně pokrýt ze záručního fondu.

- 01 04 01 14 – „Poskytování prostředků pro záruční fond“

Záruční fond pro vnější vztahy musí být dotován podle nařízení o záručním fondu[15]. V souladu s tímto nařízením se úvěry dotují na základě nesplacené částky na konci roku. Částka dotace se vypočte na začátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou (9 % nesplacené částky) a čistými aktivy fondu na konci roku „n-1“. Tato částka dotace je v roce „n“ zahrnuta do předběžného rozpočtu na rok „n+1“ a efektivně vyplacena jedním převodem na počátku roku „n+1“ z rozpočtové linie 01 04 01 12.

Následující tabulka shrnuje odhadované rozpočtové zdroje potřebné k financování záručního fondu v letech 2007–2013. Údaje pro období 2007–2010 představují skutečné plnění rozpočtu. Výpočty vycházejí z navrženého úvěrového mandátu EIB ve výši 27,8 miliardy EUR na období 2007–2013, z čehož částka 2 miliardy EUR představuje doplňkový mandát.

Rovněž je nutno uvést, že do záručního fondu jsou zahrnuty i úvěry pro makrofinanční pomoc a úvěry Euratomu, které nespadají do působnosti navrhovaného rozhodnutí. Do rozpočtových potřeb jsou tedy zahrnuty stávající podepsané operace i případné nové operace v rámci těchto dvou činností.

- Prognózy potřeb pro poskytování prostředků pro záruční fond v období 2012–2013 vycházejí z odhadů EIB ohledně objemu podepsaných finančních operací a vyplacených částek. Je třeba mít na paměti, že se tyto roční údaje budou lišit podle skutečného tempa podepisování operací, vyplácení částek a splácení úvěrů. Prognózy berou v úvahu dopad „doplňkového mandátu“ ve výši 2 miliard EUR na poskytování prostředků pro záruční fond. Na základě 9% míry dotování bude v období 2012–2020 finanční dopad přidělení 2 miliard EUR do fondu představovat maximálně 180 milionů EUR, pokud budou příslušné úvěry plně vyplaceny.

V rámci finančního plánování okruhu 4 byla vyhrazena částka 1,4 miliardy EUR s paušálním profilem 200 milionů EUR ročně. Celková plánovaná částka ve výši 1,4 miliardy EUR bude udržována jako „maximální rozpočtové potřeby“. Je možné, že tato původně navržená částka 200 milionů EUR ročně bude v letech 2012 a 2013 překročena, pokud vezmeme v úvahu vývoj objemu vyplácených částek, stejně jako negativní vývoj, jako např. kumulaci úvěrů, u nichž dochází k prodlení se splácením[16], a nepříznivé ocenění aktiv[17], aby bylo možné vyrovnat se s extrémními situacemi, které jsou obecně zachyceny v „maximálních rozpočtových potřebách“ (viz tabulka níže).

Odhadované rozpočtové potřeby pro „normální“ a výjimečné dotace do záručního fondu jsou podrobně uvedeny v tabulce níže (ve skutečných číslech pro období 2007–2011).

Provozní výdaje[18] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 138,9 | 326,0 | 271,0 |

Položky plateb (PP) | b | 138,9 | 326,0 | 271,0 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[19] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 138,9 | 326,0 | 271,0 |

Položky plateb | b+c | 138,9 | 326,0 | 271,0 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[20] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,9 | 0,9 | 0,9 |

Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NP) | 8.2.6. | e | 0,9 | 0,9 | 0,9 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 139,8 | 326,9 | 271,9 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 139,8 | 326,9 | 271,9 |

Spoluúčast

Žádná spoluúčast se nepředpokládá.

4.1.2. Soulad s finančním plánem

Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Pokud záruční fond překročí cílovou částku, částka navíc se vrací zpět do souhrnného rozpočtu.

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 7 | 7 | 7 | 7 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009 kryje záruka EU finanční operace EIB podepsané během období od 1. února 2007 do 31. října 2011. Z toho důvodu je nutné předložit návrh nového rozhodnutí, pokud si EU i nadále přeje poskytovat záruku na finanční operace EIB na podporu cílů politiky EU do 31. prosince 2013.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany EU, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Finanční operace EIB mimo Evropskou unii představují dobře viditelný a účinný nástroj podpory vnější činnosti EU. Mezi hlavní přínosy zásahu EIB v těchto zemích patří předávání odborných zkušeností předkladatelům projektů a uplatňování norem EU pro životní prostředí a veřejné zakázky na financované projekty. Kromě výše uvedených přínosů přenáší EIB v plném rozsahu také finanční výhody, které plynou ze záruky EU a z atraktivních nákladů na financování EIB pro konečné příjemce ve formě konkurenceschopných úrokových sazeb.

Mandát krytý zárukou EU poskytuje nezbytnou politickou a finanční záštitu ze strany Evropské unie pro země a projekty, které by za normálních okolností nevyhověly standardním pokynům a kritériím EIB.

Finanční operace EIB budou doplňovat činnosti uskutečňované v rámci nových nástrojů vnější pomoci. Za účelem dalšího zvýšení podpory pro vnější politiky EU v jednotlivých konkrétních regionech bude posílena vazba mezi prioritami EIB a politikami EU. Toho bude dosaženo posílením rámce pro dialog a spolupráci mezi EIB a Komisí při vymezování regionálních politik, strategií pro jednotlivé země a na úrovni projektů. Finanční operace EIB lze užitečně kombinovat s rozpočtovými zdroji EU, a to formou grantové podpory a rizikového kapitálu, zároveň s technickou pomocí při přípravě a provádění projektů či při posilování právního a regulačního rámce.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Hlavním cílem návrhu je posílení příspěvku EIB k naplňování cílů politik EU, a to prostřednictvím financování investičních projektů. Cíle, na které je třeba orientovat finanční operace EIB v rámci mandátu, podrobněji rozvádí navrhovaný právní akt.

Dosahování cílů bude měřeno objemem finančních operací EIB v členění podle regionů a odvětví, dále objemem finančních operací EIB spolufinancovaných s ostatními mezinárodními finančními institucemi a/nebo programy Komise, stejně jako pomocí dalších ukazatelů v rámci předběžných a následných hodnocení finančních operací EIB.

5.4. Způsob provádění (orientační)

Společné řízení s mezinárodními organizacemi.

Příslušné poznámky:

V souladu s platnými předpisy návrh stanoví, že EIB financuje investiční projekty v souladu s vlastními pravidly a postupy. Za řízení záruky EU nese odpovědnost Komise. EIB a Komise uzavřou dohodu, kterou se stanoví podrobná ustanovení a postupy o provádění navrhovaného rozhodnutí.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Finanční operace EIB, na které se vztahuje záruka EU, budou řízeny EIB v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně příslušných auditorských, kontrolních a monitorovacích opatření. Jak předpokládá statut EIB, odpovědnost za ověření, zda byla činnost EIB prováděna a její účetnictví vedeno řádným způsobem, nese Výbor pro audit EIB, který je podporován externími auditory. Účetnictví EIB každoročně schvaluje její Rada guvernérů.

Kromě toho správní rada EIB, ve které je Komise zastoupena jedním řádným a jedním zastupujícím členem, schvaluje všechny finanční operace EIB a dohlíží, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.

Stávající tripartitní dohoda mezi Komisí, Účetním dvorem a EIB z října 2003, která byla v roce 2007 prodloužena na další čtyřleté období, uvádí podrobně pravidla, podle nichž má Účetní dvůr provádět své audity finančních operací EIB, na něž se vztahuje záruka EU.

Podle článku 10 návrhu podává Komise každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě mandátu a čerpá přitom z ročních zpráv vypracovaných EIB.

Kromě toho EIB poskytuje Komisi statistické, finanční a účetní údaje o jednotlivých finančních operacích EIB, které Komise potřebuje ke splnění svých povinností podávat zprávy nebo požadavků Účetního dvora, a to včetně osvědčení auditora k nesplaceným částkám finančních operací EIB.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

V souladu s rozhodnutím č. 633/2009/ES předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu v polovině období vypracovanou na základě externího hodnocení. Dohled nad tímto hodnocením a jeho řízení vykonával řídící výbor složený z několika odborníků jmenovaných Radou guvernérů EIB, zástupce EIB a zástupce Komise. Toto externí hodnocení bylo rovněž předáno Evropskému parlamentu a Radě. Závěry přezkumu v polovině období tvoří základ pro hlavní rysy tohoto návrhu.

Navíc zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o činnosti Evropské unie v oblasti půjček a úvěrů v roce 2008 (KOM(2010) 69) zahrnuje hodnocení stávající záruky EU na operace EIB mimo území EU. Dalším důležitým dokumentem je zpráva Komise rozpočtovému orgánu o zárukách krytých souhrnným rozpočtem – Stav ke dni 31. prosince 2008 (KOM(2009) 398) a pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2009) 1063), jenž tvoří její přílohu.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Zjištění hodnotící zprávy jsou shrnuta a analyzována ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období, která doprovází tento návrh[21].

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Komise připraví do 31. října 2014 závěrečnou zprávu o provádění mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

EIB nese hlavní odpovědnost za přijímání opatření k zamezení podvodům, a to zejména uplatňováním „politiky EIB v rámci zabraňování a odrazování od korupce, podvodů, nekalých praktik, nátlaku, praní peněz a financování terorismu v činnostech Evropské investiční banky“, přijaté v dubnu 2008, na financované operace.

Mezi pravidla a postupy EIB v rámci podrobných ustanovení o boji proti podvodům a korupci patří pravomoc úřadu OLAF provádět vnitřní šetření. Konkrétně v červenci 2004 Rada guvernérů EIB schválila rozhodnutí „týkající se požadavků a podmínek vnitřních šetření ve vztahu k předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Společenství“.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Náklady jsou založeny na odhadu finančních toků spojených s prováděním mandátu (objem podepsaných finančních operací a vyplacených úvěrů) s přihlédnutím k vyrovnávacímu mechanismu, který se použije ve výjimečných případech, kdy částky, u nichž došlo k prodlení se splácením, překročí 100 milionů EUR v jednom roce. Výši potenciálního prodlení se splácením je těžké odhadnout. Pololetní zprávy Komise o zárukách krytých rozpočtem umožňují nicméně zohlednit maximální rizika krytá rozpočtem (viz zpráva KOM(2009) 398 a průvodní pracovní dokument útvarů Komise SEK(2009) 1063).

(v milionech EUR)

2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[22] (XX 01 01) | A*/AD | 4 | 4 | 4 | 4 |

B*, C*/AST | 3 | 3 | 3 | 3 |

Zaměstnanci financovaní[23] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[24] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 7 | 7 | 7 |

8.2.2. Popis úkolů , které vyplývají z akce

Hlavní úkoly, které vyplývají z řízení záruky EU, jsou tyto:

- příprava legislativních návrhů a dohod o záruce,

- řízení schvalovacího postupu,

- správa postupu tvorby ročního rozpočtu,

- podávání ročních zpráv Radě a Parlamentu,

- zpracovávání žádostí o čerpání,

- sledování řízení záručního fondu,

- účetnictví,

- vztahy s Účetním dvorem, Parlamentem a Radou.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce ( XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

Nevztahuje se na tento návrh.

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR

Druh lidských zdrojů | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,854 | 0,854 | 0,854 | 0,854 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | - | - | - | - |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,854 | 0,854 | 0,854 | 0,854 |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Nevztahuje se na tento návrh.

[1] Rozhodnutí o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (Úř. věst. L 190, 22.7.2009, s. 1).

[2] SEK(2010) 443.

[3] Finanční instituce v členských státech zapojené do rozvoje a investic do projektů mimo svou zemi.

[4] KOM(2010) 173.

[5] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10.

[6] SEK(2010) 443.

[7] Úř. věst. L 190, 22.7.2009, s. 1.

[8] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10.

[9] Jak vymezuje seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci OECD (který zahrnuje nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy i země se středními příjmy).

[10] KOM(2009) 495.

[11] Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95.

[12] Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 13.

[13] Rozlišené položky.

[14] Rozlišené položky.

[15] Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

[16] Částka 100 milionů EUR ročně vyplývá z aktivace záruky v případě větších prodlení se splácením (viz „vyrovnávací mechanismus“ v nařízení o záručním fondu).

[17] S cílem vyhodnotit vliv případných výkyvů při oceňování aktiv záručního fondu na dotace se vycházelo z těchto předpokladů:- durace portfolia 3,3 roku;- 1% růst úrokových sazeb ročně;- vývoj aktiv záručního fondu vyplývající z odhadu „normální dotace“.Vzhledem k přechodnému období nevznikají pro roky 2007 a 2008 žádné důsledky.

[18] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[19] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[20] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[21] KOM(2010) 173.

[22] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[23] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[24] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.