52010DC0584

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 20.10.2010

KOM(2010) 584 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

týkající se předlohy plánu na vytvořeníspolečného prostředí pro sdílení informacípro dohled v námořní oblasti EU

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

týkající se předlohy plánu na vytvořeníspolečného prostředí pro sdílení informacípro dohled v námořní oblasti EU Předloha plánu na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací pro dohled v námořní oblasti EU

ÚVOD

Dne 15. října 2009 přijala Komise sdělení[1] s názvem „Cesta k integraci námořního dohledu: Společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU“, v němž byly stanoveny hlavní zásady pro vytvoření tohoto prostředí.

Ve svých závěrech ze dne 17. listopadu 2009 vyjádřila Rada pro vnější vztahy[2] svůj souhlas s výše uvedeným sdělením a požádala Komisi, aby do konce roku 2010 předložila postupný plán na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací (CISE). Do tohoto plánu je třeba zapracovat další podrobné údaje v roce 2011, aby se zohlednily výsledky pilotních projektů. Úkolem Komise je navíc předložit do roku 2013 posouzení finančních zdrojů nezbytných k provedení projektu CISE. Rada pro obecné záležitosti[3] tento postup potvrdila ve svých závěrech ze dne 14. června 2010 týkajících se integrované námořní politiky.

Tímto sdělením Komise vyhovuje žádosti Rady.

Při přípravě této předlohy plánu Komise konzultovala podskupinu odborníků z členských států pro integraci námořního dohledu (dále jen „skupina odborníků z členských států“), která ve smyslu závěrů Rady slouží jako koordinační fórum. Široká účast zástupců nejrůznějších odvětví, včetně zástupců obranného společenství na úrovni členských států na uvedených setkáních, umožnila významně přispět k všeobecnému porozumění daným tématům. Při vypracovávání plánu Komise spolupracovala rovněž s dalšími odvětvovými skupinami, jako např. se skupinou na vysoké úrovni pro SafeSeaNet.

Cílem integrovaného námořního dohledu je s ohledem na usnadnění správného rozhodování zvýšit situační povědomí ohledně činností na moři, které mají dopad na námořní bezpečnost a ochranu, kontrolu hranic, znečištění mořských vod a mořské prostředí, kontrolu rybolovu, obecné prosazování práva, obranu, jakož i na hospodářské zájmy EU.

Přidaná hodnota integrovaného námořního dohledu spočívá v tom, že díky dodatečným relevantním přeshraničním údajům týkajícím se námořního dohledu a pocházejícím z různých odvětví na základě oprávněné potřeby informací, nutnosti výměny informací a povinnosti předávání informací skupinám uživatelů[4] v námořní oblasti v členských státech a státech EHP zvyšuje informovanost o současném stavu v této oblasti. Vlastník informací by měl zejména v případě bezprostředního ohrožení zvážit, zda se rozhodne pro výměnu informací nebo se vystaví riziku jejich zadržení. Tato přesnější představa bude znamenat zvýšení výkonnosti orgánů členských států a efektivnosti z hlediska nákladů.

Touto výměnou informací z celoevropské perspektivy se zajistí rovná účast všech skupin uživatelů, zohlednění cílů a omezení jejich odvětví a skutečnost, že z vývoje společného prostředí pro sdílení informací bude mít v rámci skupin uživatelů přidanou hodnotu každé odvětví. Zároveň se zajistí nejlepší možné využití evropských systémů a dodržení zásady subsidiarity.

PřEHLED INFORMACÍ O PLÁNU

Z diskusí v rámci skupiny odborníků z členských států vyplynulo, že tento plán by měl sloužit k vytvoření decentralizovaného systému na výměnu informací, jenž by mezi sebou propojoval civilní a vojenské skupiny uživatelů. Vytvoření společného prostředí pro sdílení informací by mělo probíhat pružně s cílem umožnit technická zlepšení a zlepšení v jiných odvětvích. Při procesu vytváření CISE by měly být náležitě zohledněny existující a plánované systémy. Zároveň by tento proces neměl být na překážku rozvoji existujících a plánovaných informačních systémů v různých odvětvích, pokud se při tom zohlední potřeba interoperability pro výměnu informací s jinými systémy. Měly by být také využity zkušenosti se systémy na výměnu informací v rámci spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem.

Vzhledem k významnému počtu potenciálních účastníků CISE, odlišnostem právních rámců a možným způsobům výměny informací je velmi nepravděpodobné, že pro každou výměnu informací v rámci společného prostředí pro sdílení informací bude stačit jediné technické řešení. Z tohoto důvodu by CISE mělo být koncipováno jako nákladově efektivní decentralizované propojení různých informačních úrovní , jež zvyšuje účinnost systémů námořního dohledu tím, že doplňuje chybějící informace po celé Evropě a zároveň zamezuje duplicitu údajů .

Tyto úrovně spravují na základě platných právních nástrojů na úrovni členských států a EU příslušní vlastníci těchto informací. Tímto způsobem se v plné míře dodržují pravomoci vnitrostátních orgánů a agentur EU stanovené v uvedených právních nástrojích.

Společnou potřebou převážné části skupin uživatelů je získat lepší situační povědomí o námořní oblasti, které je prospěšné všem skupinám uživatelů. Tento přehled se může opírat o údaje pocházející z kombinace systémů a senzorů, které zachycují kooperativní a nekooperativní cílové objekty všech velikostí.

Tyto základní údaje o námořní dopravě nepodléhají nutnosti utajení a mohly by je bez omezení sdílet všechny skupiny za podmínky, že budou přijata nezbytná bezpečnostní opatření.

Specifické informační potřeby některých skupin uživatelů na doplnění základního přehledu o situaci v námořní oblasti jsou:

a) údaje týkající se nezákonných činností a ohrožení zahrnujícího všechny druhy plavidel, jež mají dopad na vnitřní a vnější bezpečnost EU. Tyto informace shromažďují v první řadě pobřežní hlídky, pohraniční hlídky, jakož i příslušníci policejních a vojenských sil;

b) specifické údaje o úlovcích ve spojení s údaji o poloze plavidel provozujících rybolovnou činnost v rámci boje proti nezákonnému rybolovu;

c) podrobné elektronické údaje o všech druzích zboží, jež vstupují na celní území EU a opouštějí ho, s cílem umožnit předběžné posouzení bezpečnosti tohoto zboží.

Některé z informací zpracovávaných uvedenými skupinami uživatelů jsou považovány za velmi citlivé, a mohly by proto být předávány pouze z jednoho místa do druhého a mezi zajištěnými odvětvovými sítěmi. V současnosti probíhá výměna informací a zkušeností mezi těmito skupinami v přísně vymezeném rámci, který je nezřídka regulován na základě mezinárodních dohod. Společné prostředí pro sdílení informací CISE proto nebude založeno na zásadě sdílení všech informací všemi účastníky, nýbrž na zásadě oprávněné potřeby informací a povinnosti předávání informací.

Příklad informačních úrovní (nehierarchické uspořádání)

[pic]

Skupiny uživatelů musí být plně zapojeny do vypracování níže uvedených šesti fází a posouzení dopadů, jež Komise a skupina odborníků z členských států považuje pro rozvoj CISE za nezbytné.

Fáze 1 – Určení všech skupin uživatelů: Členské státy a Komise určí všechny účastníky výměny informací. Vzhledem k odlišnostem správních struktur členských států EU a států EHP je zapotřebí se zaměřit na „funkce“ již existujících „skupin uživatelů“, a nikoli na druhy vnitrostátních orgánů.

Fáze 2 – Roztřídění údajů do souborů a analýza chybějících údajů v rámci výměny údajů s cílem zajistit přidanou hodnotu CISE, a to a) vypracováním plánu již probíhající výměny informací na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a b) provedením analýzy chybějících údajů, aby byla zjištěna potřeba údajů v odvětvích, kde dosud není dostatečně pokryta.

Fáze 3 – Zavedení společného stupně utajení údajů s cílem vyřešit problém různého stupně utajení stejných druhů údajů různými skupinami uživatelů. Aniž by se zasahovalo do vnitrostátních stupňů utajení údajů a s cílem umožnit výměnu údajů v rámci společného prostředí pro sdílení informací, by ve fázi 3 měly být vzájemně porovnány vnitrostátní struktury utajení a tím vytvořen společný základ pro výměnu informací v tomto prostředí.

Fáze 4 – Rozvoj podpůrného rámce pro CISE . Jde o podpůrný technický rámec , tj. vytvoření rozhraní mezi existujícími a plánovanými odvětvovými systémy s cílem umožnit výměnu údajů mezi jednotlivými odvětvími. Tento rámec by měli vypracovat zástupci skupin uživatelů různých odvětví na základě dostupných výsledků sedmého rámcového programu pro výzkum a pilotních projektů (např. MARSUNO, BluemassMed, pilotní projekt EUROSUR týkající se komunikační sítě, GMES, PT MARSUR, pilotní projekty založené na SafeSeaNet).

Fáze 5 – Stanovení přístupových práv . Tento bod zahrnuje určení práv uživatelů z různých odvětví pro přístup k různým souborům údajů z jiných odvětví. Týká se pouze údajů, jež by měly být sdíleny v rámci CISE v EU a EHP[5].

Fáze 6 – Zajištění dodržování právních předpisů . Táto fáze má zajistit existenci jasného právního rámce pro výměnu, jenž stanoví přinejmenším druh příslušných údajů, jakož i možnosti a práva poskytovatelů a příjemců údajů v rámci jejich výměny, účel (a způsob) výměny a zároveň zahrnuje nezbytná bezpečnostní opatření s ohledem na důvěrnost a zabezpečení (některých) údajů, jakož i ochranu osobních údajů v případě potřeby. Je třeba určit překážky pro výměnu údajů, které se vyskytují v současných právních předpisech EU, a prozkoumat možnosti k jejich odstranění.

JEDNOTLIVÉ FÁZE VYPRACOVÁNÍ PLÁNU

Zásada 1: Koncepce propojení všech skupin uživatelů včetně obranného společenství

Fáze 1: Určení všech skupin uživatelů

Cíl: určit členy CISE

Popis: Vzhledem k tomu, že vnitřní organizace orgánů členských států se značně liší, navrhuje se určit skupiny uživatelů zapojené do CISE s ohledem na níže uvedené „ funkce “ , jež plní:

1) námořní bezpečnost[6] (včetně oblasti pátrání a záchrany), bezpečnost námořní dopravy[7] a prevence znečišťování moří plavidly[8],

2) kontrola rybolovu,

3) preventivní a nápravná opatření v oblasti znečišťování moří, mořské prostředí,

4) celní oblast[9],

5) hraniční kontroly[10],

6) obecné prosazování práva[11],

7) obrana[12].

Orientační popis uvedených funkcí se nachází v příloze.

Opatření: Každý členský stát by měl určit jeden nebo více orgánů, jež budou výše uvedené funkce plnit. Jednu funkci může vykonávat i více orgánů. Na tomto základě budou tyto orgány uznány jako členové skupiny uživatelů a jako takové jsou oprávněny „ poskytovat a/nebo dostávat informace na vnitrostátní úrovni z mezinárodních, regionálních, vojenských i vnitřních systémů a mechanismů bezpečnosti a dále ze systémů a mechanismů Společenství, a to v souladu s podmínkami užití a stanovenými přístupovými právy uživatele, aby si tak mohly vytvořit přesnou představu o situaci pro svoji potřebu “ (zásada 1 sdělení z roku 2009).

Každý takto určený orgán navíc uvede, je-li napojen na vnitrostátní, regionální či evropskou síť, a označí ostatní členy dotyčné sítě.

Zejména na úrovni EU je funkce 1 již upravena evropskou směrnicí o kontrole provozu plavidel[13]. Vzhledem k tomu, že tento systém již byl zaveden, byli také určeni jeho členové.

Na úrovni EU bude funkce 5 upravena systémem EUROSUR, jenž členským státům poskytne přiměřený technický a operativní rámec za účelem zvýšení situačního povědomí na jejich vnějších hranicích a zlepšení reakceschopnosti jejich vnitrostátních orgánů.

Funkce 6 se týká širší oblasti upravené zejména povinnostmi v oblasti vnitřní bezpečnosti, jež má ve své pravomoci EUROPOL a další příslušné agentury. Mělo by být rovněž zohledněno zapracování údajů do sítě EUROSUR.

Souběžně s tímto opatřením vypracuje Komise seznam agentur/orgánů EU s jejich příslušnými funkcemi.

Účastníci: členské státy, Komise a příslušné agentury

Časový plán: konec roku 2010

Fáze 2: Roztřídění údajů do souborů a analýza chybějících údajů v rámci výměny údajů

Cíl: Určit existující a budoucí soubory údajů v oblasti námořního dohledu a identifikovat v rámci EU potřebu výměny údajů mezi odvětvími, jež v současnosti není kryta. Tuto činnost je třeba provádět na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU.

Popis: Údaje relevantní pro CISE v oblasti kontroly a dohledu jsou dostupné v systémech EU a jednotlivých členských států vytvořených v souladu s právními předpisy EU, jakož i ve vnitrostátních a regionálních systémech zřízených v souladu s vnitrostátními předpisy. Sestavení mapy obsahující dostupné údaje v oblasti dohledu z každé skupiny uživatelů a potřebu příslušných údajů z jiných skupin umožní zjistit chybějící místa v nabídce a poptávce, pokud jde o údaje v oblasti námořního dohledu.

Určení těchto v současnosti chybějících informací ukáže přidanou hodnotu , jíž bude dosaženo doplněním těchto chybějících údajů prostřednictvím budoucí výměny údajů v oblasti námořního dohledu mezi jednotlivými odvětvími v celé EU.

Opatření:

a) Roztřídění údajů: Každá skupina uživatelů by měla ve spolupráci se svými příslušnými pracovními skupinami a (případně) agenturami EU určit příslušné údaje v oblasti dohledu, jež má v současnosti k dispozici (roztřídění údajů), jakož i svou potřebu příslušných údajů od jiných skupin uživatelů (zjištění potřeby). Zároveň by měl být pro každý soubor údajů označen právní základ a mělo by být uvedeno, zda na základě informací zahrnujících osobní údaje nebo práva duševního vlastnictví nebo z jakýchkoli jiných právních důvodů podléhá právnímu omezení.

b) Analýza chybějících údajů: Na základě tohoto roztřídění se určí chybějící informace v oblasti poptávky a nabídky.

Účastníci: skupina odborníků z členských států v úzké spolupráci s pracovními skupinami v jednotlivých odvětvích.

Tuto práci by měla zjednodušit multidisciplinární technická poradenská skupina vytvořená ad hoc (TAG), která bude složená ze zástupců jednotlivých skupin uživatelů, jednoho zástupce projektu BLUEMASSMED a MARSUNO, jakož i příslušných agentur a iniciativ EU. Každý z těchto odborníků by měl mít fundované znalosti o vývoji v daném odvětví. Poradenská skupina poskytne strukturu pro výše uvedenou potřebu a provede roztřídění údajů, na základě čehož jednotlivé skupiny uživatelů poté předloží své příspěvky. Práci této skupiny by mělo usnadnit Společné výzkumné středisko Evropské komise, přičemž bude v nejlepší míře využito existujících a plánovaných iniciativ na úrovni EU. Veškeré výsledky by měly být předány skupině odborníků z členských států.

Časový plán: konec roku 2011

Zásada 2: Vytvoření technického rámce pro interoperabilitu při maximálním využití existujících systémů a zachování účelových spojení (z jednoho bodu do druhého) pro některé druhy údajů

Fáze 3: Společné stupně utajení údajů

Cíl: Za účelem usnadnění výměny informací mezi odvětvími by skupiny uživatelů měly vypracovat společnou koncepci pro stanovení stupňů utajení údajů.

Popis: Vzhledem k tomu, že CISE má být pouze nástrojem předávání informací mezi různými skupinami uživatelů, nikoli však (centralizovanou) platformou pro ukládání údajů pro výměnu, odpovídá každá skupina uživatelů i nadále za shromažďování a ukládání svých údajů v rámci vlastních odvětvových systémů a v souladu s vlastními bezpečnostními standardy. Tím však vzniká problém, že tentýž soubor údajů může být různými skupinami uživatelů označen odlišnými stupni utajení. Při stanovení stupňů utajení je zapotřebí vypracovat společný přístup, aby bylo možné vybudovat dostatečnou důvěru v decentralizovanou výměnu údajů mezi odvětvími. Měly by být použity všeobecně uznávané stupně utajení stanovené právními předpisy Rady a Evropské komise[14].

Opatření: Vypracování společné ontologie, aby se za účelem zjednodušení výměny údajů mezi odvětvími používal pro stejné údaje tentýž nebo kompatibilní stupeň utajení. Vypracování bude probíhat ve dvou fázích:

1) srovnávací přehled přiřazení různých stupňů utajení údajům (např. EU-restricted, EU- confidential apod.) pro příslušné soubory údajů. Tyto stupně se odrazí v budoucím vypracování definic;

2) skupiny uživatelů by měly ověřit své současné postupy s ohledem na zařazení příslušných souborů údajů do různých stupňů utajení.

Účastníci:

Fázi 1 by měla provádět skupina odborníků z členských států za podpory výše uvedené technické poradenské skupiny.

Fázi 2 by měly provádět příslušné skupiny uživatelů za přiměřené podpory daných pracovních skupin odborníků a případně agentur EU, jakož i s přihlédnutím k dalším relevantním iniciativám, jakými jsou např. probíhající pilotní projekty. Pilotní projekty MARSUNO a BluemassMed týkající se integrace námořního dohledu by měly být skupinám uživatelů v tomto úsilí nápomocny.

Časový plán:

Stupeň 1: 2011

Stupeň 2: první čtvrtletí roku 2012

Fáze 4: Vývoj podpůrného rámce pro CISE

Cíl: Vytvořit interoperabilní služby a společný technický jazyk pro decentralizovanou výměnu údajů v oblasti námořního dohledu.

Kromě toho je nutné dbát na zajištění všeobecné bezpečnosti s ohledem na informační technologie používané ve společném prostředí pro sdílení informací CISE.

Popis: Jakmile jsou údaje k výměně určeny v rámci fáze 2, je třeba stanovit nejlepší technický prostředek pro výměnu údajů.

Bylo by možné vypracovat společný jazyk v oblasti informační technologie s cílem umožnit kompatibilitu údajů mezi různými systémy. V rámci takového přístupu by mohly skupiny uživatelů převést své vlastní údaje ze svých systémů do společně dohodnutého formátu , jenž by byl k dispozici všem skupinám uživatelů a byl by srozumitelný všem počítačovým systémům s přístupem k síti. Společný software by mohl být do určité míry vyvinut také v rámci modelu otevřeného zdroje.

Výhoda takového přístupu k výměně údajů by spočívala v tom, že

1) by umožňoval společné prostředí pro sdílení informací CISE vyvíjet postupně a poměrně jednoduchým způsobem (odpadly by náročné normalizační práce pro rozdílné systémy v oblasti dohledu) a začalo by se informacemi, jejichž výměna je jednodušší;

2) by existující systémy různých partnerů byly zatěžovány jen do té míry, že by bylo nutno dodat modul umožňující webovým službám vyvolat potřebné údaje;

3) umožňuje rozšířit společný jazyk v oblasti informačních technologií úměrně k budoucí poptávce. Tím by se zamezilo četným nákladným a zbytečným vývojovým trendům a závislosti na poskytovatelích a zároveň by se podpořilo vytváření zájmových společenství.

Jiné okolnosti by ovšem mohly vyžadovat výměnu údajů a interoperabilitu založenou na jiných technologiích a postupech než těch, které zahrnuje výše popsaný přístup (např. v případech údajů v reálném čase, zejména spadají-li do stupně utajení, nebo jsou-li vyvolávány simultánně na velké vzdálenosti). V takových případech by mohlo být zapotřebí jiných technologií (např. satelitních technologií), jež zohledňují mezinárodní standardy pro údaje, jako např. standardy uvedené ve Sborníku datových prvků pro obchod OSN (UNTDED), praktické zkušenosti z příslušných projektů GŘ RTD a již zavedené systémy pro výměnu vojenských informací. Navíc mohou k upevnění technologické základny CISE rovněž přispět výsledky z výzkumných projektů zaměřených na posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu např. vytvořením standardů pro interoperabilitu.

Opatření: Výše uvedená technická poradenská skupina stanoví možné alternativy a projedná je se skupinami uživatelů. Veškeré výsledky by měly být předány skupině odborníků z členských států.

Účastníci: technická poradenská skupina, skupina odborníků z členských států a pracovní skupiny z jednotlivých odvětví

Časový plán: 2012

Zásada 3: Spolupráce civilního / vojenského sektoru

Obranné společenství se musí zapojit do procesu vytváření CISE. K tomu účelu určí členské státy v rámci fáze 1 své příslušné vnitrostátní orgány. Každý členský stát by proto měl zajistit, aby se jeho vojenské orgány nadále účastnily procesu vytváření plánu prostřednictvím podskupiny odborníků z členských států, která se pod řízením Komise věnuje oblasti integrace námořního dohledu. Evropská obranná agentura (EDA) přispěje se svými znalostmi o projektovém týmu pro námořní dohled (PT-Marsur) a zúčastní se jako příslušná agentura práce skupiny odborníků z členských států a technické poradenské skupiny.

Zpráva skupiny „Wise Pen“ agentury EDA byla zveřejněna 26. dubna 2010 a je významným příspěvkem k vytvoření lepší spolupráce mezi účastníky námořního dohledu v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a civilním sektorem, zejména pokud jde o výměnu informací.

Zásada 4: Zvláštní právní ustanovení

Fáze 5: Stanovení přístupových práv

Cíl: Ve fázi 5 se stanoví přístupová práva jednotlivých skupin uživatelů k údajům ostatních uživatelů.

Popis: Na základě předchozích fází by každá skupina uživatelů měla stanovit přístupová práva k souborům údajů (na úrovni EU nebo na úrovni vnitrostátní), která je na žádost ostatních skupin uživatelů připravena sdílet.

Přístupová práva uživatelů je třeba konsolidovat a aktualizovat. V případě zvláštních okolností budou přístupová práva dynamicky spravována vlastníky informací a systém by případně mohl zahrnovat možnost krátkodobého odnětí přístupových práv nebo udělení práv dodatečných.

Opatření: Skupiny uživatelů na základě šablony vytvořené technickou poradenskou skupinou vyjádří svůj záměr sdílet v závislosti na potřebě údajů určité soubory údajů s dalšími skupinami uživatelů. Vzhledem k tomu, že CISE není platformou pro ukládání údajů, ale nástrojem určeným k předávání údajů z jednoho bodu do druhého, je třeba prozkoumat, do jaké míry lze specifické strategie používání údajů použít také pro výměnu údajů mezi odvětvími v rámci tohoto prostředí. Technická poradenská skupina shrne návrhy předložené skupinami uživatelů v podobě přehledné tabulky. Tuto tabulku Komise předá skupině odborníků z členských států k validaci.

Výsledkem tohoto přístupu by bylo:

1) propojení všech skupin uživatelů podle zásady spočívající ve zprostředkování poznatků pouze v případě potřeby a na základě potřeby výměny informací;

2) nehierarchickým způsobem uspořádaný rámec pro interoperabilitu;

3) pružné prostředí pro sdílení informací, do něhož by členské státy mohly podle potřeby zadávat vnitrostátní/regionální údaje;

4) společný přístup k přiřazování stupňů utajení;

5) nákladová efektivita, neboť tytéž údaje se používají k různým účelům.

Účastníci: technická poradenská skupina, pracovní skupiny v jednotlivých odvětvích v úzké spolupráci se skupinou odborníků z členských států.

Časový plán: 2012

Fáze 6: Vytvoření soudržného právního rámce

Cíl: Zajistit pro výměnu údajů přiměřený právní rámec.

Popis: Do konce roku 2011 by pilotní projekty měly poskytnout předběžné posouzení právních, správních a technických překážek pro výměnu údajů a osvědčených postupů na podporu výměny a zároveň by měly určit, jakým způsobem nejlépe vyhovět požadavkům na důvěrnost a na výměnu informací. Cílem této fáze je proto zajistit, aby pro každou výměnu existoval jasný rámec týkající se příslušných práv a povinností účastníků této výměny. Zároveň je třeba náležitě zohlednit právní otázky, jako např. důvěrnost údajů, práva duševního vlastnictví, ochranu osobních údajů a dále vlastnictví údajů v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem.

Opatření: Určit požadavky na výměnu informací, které jsou již upraveny vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy EU, a takové požadavky, jež vyžadují nový právní rámec.

Účastníci: skupina odborníků z členských států ve spolupráci se skupinami odborníků z jednotlivých odvětví.

Posouzení dopadů včetně finančních důsledků

Komise vypracuje posouzení dopadů, do něhož zapracuje fáze 1 až 6 tohoto plánu, a poté předloží Radě a Evropskému parlamentu návrh týkající se provádění společného prostředí pro sdílení informací CISE. Pro provedení CISE stanoví členským státům a příslušným subjektům EU náležitý časový plán.

S cílem zajistit, aby Unie v souladu s článkem 5 Smlouvy o EU jednala pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy, nebudou opatření dotýkající se pravomocí jednotlivých členských států (např. fáze 2) zahrnuta do plánu ani do návrhu Komise.

Časový plán: Různé fáze předlohy plánu, a zejména práce v rámci skupiny odborníků z členských států a pracovních skupin z jednotlivých odvětví mají být přípravou pro posouzení dopadů. Konečné znění posouzení dopadů by mělo být předloženo do roku 2013.

ZÁVěR

Předkládaná předloha plánu představuje flexibilní a postupné přiblížení k vytvoření decentralizovaného společného prostředí pro sdílení informací CISE, v němž se odráží rozsáhlé konzultace se skupinou odborníků z členských států, jak požadovala Rada.

Účinné provedení bude záviset na míře zapojení účastníků určených v rámci jednotlivých fází. Komise zajistí soudržné provádění tohoto plánu. Komise a členské státy by měly tuto soudržnost zajistit rovněž v rámci pracovních skupin z jednotlivých odvětví. Skupina odborníků z členských států zaručí celkovou soudržnost procesu integrace námořního dohledu.

V rámci pilotních projektů MARSUNO a BlueMassMed by měly členské státy projednat, do jaké míry je třeba sledovat regionální přístup, a výsledek by měly sdělit podskupině odborníků z členských států v rámci Komise. Tato skupina se bude rovněž zabývat tím, do jaké míry a za jakých podmínek se mohou ve vhodnou dobu do procesu integrace zapojit kandidátské a potenciální kandidátské země. Zároveň by mohla být v budoucnosti zvažována přiměřená účast některých nečlenských států. V souladu s požadavkem Rady bude tento plán na konci roku 2011 znovu přepracován.

PŘÍLOHA

.

Členové společného prostředí pro sdílení informací CISE (skupiny uživatelů) | Kontrolní a podpůrné funkce CISE |

1. Námořní bezpečnost (včetně pátracích a záchranných služeb, námořní bezpečnosti a prevence znečišťování moří plavidly) | Kontrola dodržování předpisů o bezpečnosti a prevenci znečišťování moří plavidly (konstrukce, zařízení, posádka/cestující, náklad); podpora prosazování předpisů |

Kontrola dodržování předpisů o bezpečnosti plavby (bezpečnost námořní dopravy); podpora prosazování předpisů |

Kontrola dodržování předpisů o bezpečnosti lodí; podpora prosazování předpisů |

Podpora bezpečného a účinného toku námořní dopravy; řízení námořní dopravy |

Včasné varování / identifikace plavidel/osob v tísňových situacích na moři; podpora zásahových akcí (pátrání a záchrana, poskytnutí útočiště) |

Včasné varování / identifikace ohrožení bezpečnosti námořní dopravy, v rámci působnosti kapitoly XI-2 úmluvy SOLAS; podpora zásahových akcí |

Včasné varování / identifikace ohrožení / aktů pirátství nebo ozbrojených loupežných přepadení; podpora zásahových akcí |

2. Kontrola rybolovu | Kontrola dodržování předpisů v oblasti rybolovu; podpora prosazování předpisů |

Včasné varování / identifikace nedovolených rybolovných činností nebo vykládek ryb; podpora zásahových akcí |

3. Preventivní a nápravná opatření v oblasti znečišťování moří; mořské prostředí | Kontrola dodržování předpisů o ochraně mořského prostředí; podpora prosazování předpisů |

Včasné varování / identifikace mimořádných událostí / nehod, které by mohly mít dopad na životní prostředí; podpora zásahových akcí proti znečišťování |

4. Celní oblast | Kontrola dodržování celních předpisů pro dovoz, vývoz a pohyb zboží; podpora prosazování předpisů |

Včasné varování / identifikace nedovoleného obchodování se zbožím (omamné látky, zbraně apod.); podpora zásahových akcí |

5. Hraniční kontroly | Kontrola dodržování předpisů o přistěhovalectví a překračování hranic; podpora prosazování předpisů |

Včasné varování / identifikace případů nedovolené migrace nebo obchodu s lidmi; podpora zásahových akcí |

6. Obecné prosazování právních předpisů | Kontrola dodržování platných předpisů v mořských oblastech s policejními pravomocemi a podporou zásahových akcí |

7. Obrana | Kontrola dodržování všeobecných obranných úkolů, mezi něž patří: výkon státní svrchovanosti na moři; boj proti terorismu a dalším nepřátelským činnostem mimo EU; další úkoly spadající do oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s článkem 42 a 43 Smlouvy o Evropské unii |

PŘEHLED POUŽÍVANÝCH POJMŮ

.

BluemassMed: Blue Maritime Surveillance System Med , pilotní projekt v oblasti integrace námořního dohledu, spolufinancovaný Evropskou komisí

CISE: Common Information Sharing Environment for the EU maritime domain , společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU

SBOP: Evropská bezpečnostní a obranná politika

EDA: European Defence Agency , Evropská obranná agentura

EUROPOL: Evropský donucovací orgán

EUROSUR: European Border Surveillance System , Evropský systém ostrahy hranic

GMES: Global Monitoring for Environment and Security , Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti je evropskou iniciativou pro vytvoření evropské kapacity pro pozorování Země

MARSUNO: Maritime Surveillance in the Northern European Sea Basins , pilotní projekt v oblasti integrace námořního dohledu, spolufinancovaný Evropskou komisí

PT MARSUR: Project Team Maritime Surveillance , projektový tým námořního dohledu – projekt EDA pro oblast „sítě námořního dohledu“

SafeSeaNet: Safe Sea Network , síť pro bezpečnost na moři; evropská platforma pro výměnu údajů z námořní oblasti mezi orgány námořní dopravy jednotlivých členských států

SOLAS: Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři

TAG: Technical Advisory Group , technická poradenská skupina; složená ze zástupců všech příslušných skupin uživatelů v oblasti námořního dohledu; pod předsednictvím Evropské komise poskytuje technická poradenská skupina odborné příspěvky, které budou zapracovány do předlohy plánu na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací CISE

VMS: Satellite-based Vessel Monitoring Systém , systém satelitního sledování plavidel používaný v odvětví rybolovu

Wise Pen: skupina pěti admirálů, která předložila zprávu řídícímu výboru EDA s názvem „Maritime surveillance in support of CSDP“ (námořní dohled na podporu SBOP)

[1] KOM(2009) 538 v konečném znění.

[2] http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/pdf/external_relations_council_conclusions_17112009_en.pdf

[3] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/genaff/115184.pdf, s. 16

[4] Podrobný seznam všech skupin uživatelů viz bod 3.1 a příloha.

[5] Údaje o životním prostředí by měly být v souladu s Aarhuskou úmluvou volně přístupné.

[6] Námořní bezpečnost v rámci příslušných úmluv Mezinárodní námořní organizace (IMO), zejména úmluv SOLAS, STCW a COLREG a souvisejících právních předpisů EU.

[7] Bezpečnost námořní dopravy v rámci kapitoly XI-2 úmluvy SOLAS, nařízení č. 725/2004 a směrnice 2005/65/ES. Podle článku 2 nařízení č. 725/2004 se: „bezpečností námořní dopravy“ rozumí kombinace preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy.

[8] Úmluva MARPOL 73/78 a související právní předpisy EU.

[9] S důrazem na kontrolu zboží.

[10] S důrazem na prevenci nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích EU.

[11] S důrazem na prevenci jakékoli trestné / nezákonné činnosti a na správní činnosti policie v námořní oblasti.

[12] Viz též zásada 3 níže.

[13] Směrnice 2002/59/ES ve znění směrnice 2009/17/ES.

[14] Rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2001, Úř. věst. L 317, 3.12.2001 ve znění pozdějších předpisů. Uvedené rozhodnutí Komise je založeno na rozhodnutích Rady ze dne 19. března 2001, Úř. věst. L 101, 11.4.2001 ve znění pozdějších předpisů.