18.7.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 166/16

---

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/C-3/37.792 – Microsoft

(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise (2001/462/ES, ESUO) ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

2009/C 166/07

Z návrhu rozhodnutí v této věci vyplývá:

Řízení podle čl. 24 odst. 1 založené na konečném rozhodnutí ze dne 24. března 2004

Dne 24. března 2004 přijala Komise rozhodnutí 2007/53/ES týkající se řízení podle článku 82 Smlouvy o ES a článku 54 Dohody o EHP vedenému proti společnosti Microsoft Corp. (věc COMP/C-3.37.792 – Microsoft, Úř. věst L 32, 6.2.2007, s. 23).

V tomto rozhodnutí (dále „rozhodnutí“) Komise mimo jiné uvedla, že Microsoft porušil článek 82 Smlouvy o ES (dále „článek 82“) a článek 54 Dohody o EHP tím, že od října 1998 až do dne přijetí tohoto rozhodnutí odmítal sdělit určité přesné „informace o interoperabilitě“ dodavatelům produktů operačních systémů pro skupinové pracovní servery, které by jim umožnily vývoj a distribuci příslušných produktů (1).

Dne 10. listopadu 2005 Komise přijala rozhodnutí podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále „rozhodnutí podle čl. 24 odst. 1“). Článek 1 tohoto rozhodnutí stanoví, že „Microsoft Corporation do 15. listopadu 2005 zcela splní povinnosti stanovené v čl. 5 písm. a) a c) tohoto rozhodnutí. Jestliže tak neučiní, bude společnosti Microsoft Corporation počínaje výše uvedeným dnem uložena pokuta ve výši 2 milionů EUR za den.“

V čl. 24 odst. 1 rozhodnutí byly uvedeny dva případy, v nichž Microsoft nesplnil povinnosti vyplývající z čl. 5 písm. a) a c) rozhodnutí. Toto řízení se týká výhradně závazku společnosti Microsoft, který vyplývá z čl. 5 písm. a) rozhodnutí, účtovat si přiměřenou odměnu za přístup k informacím o interoperabilitě nebo jejich užívání.

Řízení podle čl. 24 odst. 2 založené na čl. 24 odst. 1 rozhodnutí

Dne 12. července 2006 přijala Komise první rozhodnutí podle čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále „první rozhodnutí podle čl. 24 odst. 2“), které stanoví konečnou částku penále ve výši 280,5 milionu EUR uloženého podle rozhodnutí podle čl. 24 odst. 1 za období od 16. prosince 2005 do 20. června 2006. Toto rozhodnutí se vztahuje k prvnímu aspektu neplnění povinnosti, který byl shledán rozhodnutím podle čl. 24 odst. 1, tj. k tomu, že Microsoft neposkytnul úplnou a přesnou technickou dokumentaci obsahující informace o interoperabilitě (2).

Jak je uvedeno v prvním rozhodnutí podle čl. 24 odst. 2, Komise si vyhrazuje možnost stanovit konečnou částku penále u druhého aspektu neplnění povinností předběžně uvedeného v rozhodnutí podle čl. 24 odst. 1 ode dne 16. prosince 2005, pokud dojde k závěru, že Microsoft za přístup k informacím o interoperabilitě či za její užívání neúčtoval přiměřenou odměnu (3).

Současná předloha rozhodnutí stanoví konečnou částku penále, které má být společnosti Microsoft uloženo za neplnění povinnosti účtovat si za přístup k informacím o interoperabilitě a jejich využívání přiměřenou odměnu.

Opatření společnosti Microsoft přijatá s cílem dodržovat ustanovení čl. 5 písm. a) a reakce Komise

V období od 27. května 2004, kdy společnost Microsoft předložila první popis opatření, jež hodlala přijmout s cílem splňovat podmínky čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí, až do současnosti si Komise s Microsoftem ohledně přiměřené odměny uvedené v rozhodnutí intenzivně korespondovala.

V dopise ze dne 29. října 2004 Microsoft uvedl, že podle jeho názoru popisem opatření dodaným v rámci svého dopisu ze dne 27. května 2004 svou povinnost podle čl. 5 písm. d) rozhodnutí splnil. Rovněž představil předlohy dvou dohod, které hodlal nabídnout v rámci programového protokolu používaného serverovými operačními systémy s podporou pracovních týmů (dále jen „dohody WSPP na rok 2004“, přičemž zkratka WSPP odpovídá termínu Work Group Server Protocol Program).

Ve zbytku roku 2004 a v první polovině roku 2005 probíhala intenzivní korespondence, v jejímž rámci Komise společnost Microsoft požádala o dodání dalších vysvětlení a podkladových materiálů (včetně žádostí o informace podle čl. 18 nařízení (ES) č. 1/2003). Microsoft v odpovědi na žádost zaslal několik zpráv, memorand a upravených verzí dohod WSPP na rok 2004. Komise rovněž zaslala žádosti o informace třetím stranám, v nichž je požádala o vyjádření názoru na výše odměn navrhované společností Microsoft.

Rozhodnutím z 28. července 2005 Komise zřídila kontrolní mechanismus tím, že stanovila funkce a povinnosti kontrolního správce a způsob jeho jmenování. Posláním správce je napomáhat Komisi při dohledu nad plněním rozhodnutí (4). Dne 5. října 2005 Komise jmenovala kontrolním správcem jednoho ze čtyř odborníků navržených Microsoftem.

V období mezi srpnem a prosincem roku 2005 společnost Microsoft dodala upravené dohody WSPP a několik dalších zpráv, v nichž se snažila zdůvodnit výše odměn účtované v dohodách WSPP.

Komise dne 7. dubna 2006 poskytla Microsoftu stanovisko kontrolního správce k materiálům, které měly odůvodnit výše odměn stanovené společností Microsoft v dohodách WSPP předložených dne 15. prosince 2005 (dále jen „zpráva kontrolního správce z března 2006 o inovacích“).

Důsledkem bylo, že Microsoft v období mezi květnem a listopadem roku 2006 nadále předkládal materiály v odpovědi na uvedenou zprávu kontrolního správce z března 2006 o inovacích, přičemž několikrát předložil i přepracované dohody WSPP.

V únoru roku 2007 předložili Komisi kontrolní správce a externí poradenská společnost TAEUS několik zpráv. V souvislosti s uvedenými zprávami předloženými kontrolním správcem a společností TAEUS došla Komise k předběžnému závěru, že Microsoft doposud nesplnil svou povinnost účtovat si za přístup k informacím o interoperabilitě a za jejich užívání přiměřenou odměnu podle čl. 5 písm. a) rozhodnutí.

Sdělení o námitkách

Dne 1. března roku 2007 poskytla Komise společnosti Microsoft své sdělení o námitkách (dále jen „sdělení o námitkách“) a dala jí pět týdnů na odpověď.

Microsoft dne 9. března 2007 požádal o prodloužení uvedené lhůty pro svou odpověď. Dne 15. března 2007 jsem schválila prodloužení lhůty do 23. dubna 2007. Microsoft na sdělení o námitkách odpověděl včas.

Přístup ke spisu

Dne 2. března 2007 Microsoft požádal o přístup ke spisu. Povolení získal dne 5. března 2007, spis byl k nahlédnutí v prostorách Komise.

Dne 27. dubna 2007 Microsoft předložil opravu své odpovědi na sdělení o námitkách. Dne 9. května 2007 opět požádal o přístup ke spisu.

Dne 11. května 2007 předložila společnost TAEUS, kontrolní správce a jeho poradci zprávy o odborném posudku společnosti Microsoft, který předložila společně se svou odpovědí na sdělení o námitkách. Společnost Microsoft k těmto materiálům získala přístup a dne 14. května 2007 jí byly dány k dispozici i kopie všech poznámek předložených třetími stranami ke sdělení o námitkách a k odpovědi na sdělení o námitkách.

Dne 16. května 2007 společnost Microsoft opět požádala o přístup ke spisu, který jí byl umožněn dne 23. května 2007.

Dne 21. května 2007 předložila společnost Microsoft upravené dohody WSPP, které obsahovaly upravenou tabulku poplatků za licence (dále jen „režim poplatků z 21. května 2007“). Microsoft prohlásil, že „bude nyní oficiálně aplikovat tyto nižší úrovně poplatků“ retroaktivně od dne přijetí rozhodnutí.

Dne 1. června 2007 předložil Microsoft dodatečnou odpověď na sdělení o námitkách a dne 8. června 2007 dodal další technický posudek.

Microsoft během řízení několikrát požádal o přístup ke korespondenci mezi Komisí na jedné straně a kontrolním správcem či odborníky Komise na straně druhé.

Komise takové dokumenty považuje za interní.

Již v rámci řízení týkajícího se tvrzení, že společnost Microsoft neposkytla úplnou a přesnou technickou dokumentaci reprezentující informace o interoperabilitě, jsem žádosti Microsoftu o přístup ke korespondenci s kontrolním správcem a externími odborníky Komise nevyhověla (viz Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci č. COMP/C-3/37.792 – Microsoft ze dne 3.7.2006, s. 6). Tuto korespondenci jsem považovala za interní.

Přesto jsem pečlivě ověřila, zda přístup k některým částem korespondence mohl být nezbytný k tomu, aby bylo možné plně pochopit metodiku nebo vlastní technické ověřování uvedené ve zprávě vypracované správcem nebo zda by mohl být přístup jinak nezbytný pro obhajobu Microsoftu. V reakci na obavy Microsoftu jsem ověřil korespondenci mezi správcem a společností TAEUS na jedné straně a Komisí na straně druhé, která proběhla v příslušných dnech (10.11.2006 a 22.5.2007). Mohla jsem společnosti Microsoft potvrdit, že podle mého názoru nebyla pro pochopení metodologie použité ve zprávě pro určení odborné správnosti nezbytná ani jedna část dané korespondence.

Kromě toho jsem v odpovědi na další otázku Microsoftu ověřila korespondenci, která mi byla dána k dispozici a která byla Komisí zaslána správci a společnosti TAEUS (od 10.11.2006 do 27.7.2007). Po přezkoumání korespondence jsem straně potvrdila, že tam nebyly žádné dokumenty, které by naznačovaly, že Komise správce či odborníky Komise nepatřičně ovlivňovala.

ÚSTNÍ SLYŠENÍ

Společnost Microsoft o ústní slyšení nepožádala.

DOPIS O SKUTEČNOSTECH

Komise zaslala dopis o skutečnostech (dále jen „dopis o skutečnostech“) společnosti Microsoft dne 24. července 2007. Tímto dopisem se společnosti Microsoft dala příležitost okomentovat posouzení Komise týkající se režimu poplatků z dne 21. května 2007 a dále důkazů, které byly Komisí shromážděny po přijetí sdělení o námitkách, především zpráv správce a odborníků Komise, společnosti TAEUS, jakož i odpovědí na žádosti o informace o nových držitelích licencí WSSP. Společnosti Microsoft byl udělen přístup ke spisu s ohledem na dokumenty zaregistrované po přijetí sdělení o námitkách a Microsoft svou odpověď na dopis o skutečnostech předložil dne 31. srpna 2007.

ROZHODNUTÍ SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ

Soud prvního stupně dne 17. září 2007 potvrdil hlavní části tohoto rozhodnutí, proti kterému se společnost Microsoft dříve odvolala. (5)

Soud však rozhodnutí podle článku 7 zrušil v rozsahu, ve kterém ukládá společnosti Microsoft, aby předložila návrh týkající se zavedení mechanismu, který musí obsahovat jmenování kontrolního správce s pravomocemi požadovat nezávisle na Komisi součinnost a přístup k informacím, dokumentům, do prostor a k zaměstnancům společnosti Microsoft, jakož i ke zdrojovému kódu relevantních výrobků Microsoft.

Komise dne 2. října 2007 požádala Microsoft, aby jí poskytl veškeré dokumenty a informace, které Microsoft dal k dispozici správci nebo jeho spolupracovníkům, nezávisle na Komisi, ode dne jmenování tohoto správce. Microsoft na tuto žádost odpověděl dopisy ze dne 31. října 2007 a 9. listopadu 2007.

Po konzultacích s Komisí zavedl Microsoft dne 22. října 2007 nový režim poplatků pro dohody WSPP.

Toto poskytnutí uvedených dokumentů a informací, ani zavedení nového režimu poplatků neznamenalo, že by se znovu zahájila vyšetřovací fáze, a tudíž nebylo nutné vydávat nový dopis o skutečnostech.

NÁVRH KONEČNÉHO ROZHODNUTÍ

Podle mého názoru návrh konečného rozhodnutí neobsahuje žádné právní prvky, které by nebyly uvedeny ve sdělení o námitkách, ani žádné prvky skutkové podstaty, které by nebyly uvedeny ve sdělení o námitkách nebo dopise o skutečnostech.

S ohledem na výše uvedené se domnívám, že právo Microsoftu a třetích stran na slyšení bylo v tomto případě dodrženo.

---

(1)  Soud prvního stupně dne 17. září 2007 potvrdil hlavní části tohoto rozhodnutí, proti kterému se společnost Microsoft předtím odvolala. Microsoft poté prohlásil, že proti rozhodnutí Soudu prvního stupně odvolání podávat nebude.

(2)  Rozhodnutí Komise ze dne 12. července 2006, které stanoví konečnou částku penále, jenž bylo společnosti Microsoft Corporation uloženo rozhodnutím K(2005) 4420 v konečném znění, a kterým se toto rozhodnutí mění, pokud jde o částku penále (Věc COMP/C-3/37.792 – Microsoft), K(2006) 3143 v konečném znění.

(3)  Bod odůvodnění č. 244 rozhodnutí podle čl. 24 odst. 2.

(4)  Viz článek 7 rozhodnutí a článek 3 rozhodnutí správce.

(5)  Viz výše pozn. 1.

---