16.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/51

1.1

K překážkám a úrovním činnosti: harmonizované a demokraticky kontrolovatelné postupy by zlepšily transparentnost mezinárodních vztahů, rozhodnutí EU, trhů, určování cen a zisků provozovatelů (regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav). Je třeba naslouchat místním obyvatelům a informovat spotřebitele.

1.2

K rozporům: členské státy musí mít i nadále možnost samy si zvolit druh energie. Komise může hrát roli koordinátora a přihlížet k požadavkům občanů na dodávky energie a územní plánování. Úloha sdružených provozovatelů sítí (ENTSO-E) a agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) (1) by měla být upřesněna a stejně tak i právní závaznost a vymahatelnost jejich rozhodnutí.

1.3

K výzkumu a vývoji: podíl financování výzkumu a vývoje musí být posouzen a může pouze dojít k jeho zvýšení. Přispívají k účinnosti sítí, jejich údržbě, trvanlivosti a k energetické účinnosti, což může pomoci snížit energetickou závislost a dovést EU do nového energetického věku.

1.4

K nejdůležitější činnosti: je nutné dokončit sítě a mít přitom neustále na paměti zájem konečných spotřebitelů a vytyčit také společné strategické zásady a rámcová pravidla pro trh, určit a odstranit nedostatky sítě pro zajištění přepravy energie do celé Unie, zabezpečit zásobování a skladování a jasně vymezit pravomoci a odpovědnosti. Je v obecném zájmu mít k dispozici dobré sítě, zajistit poskytování kvalitních služeb a všechny prostředky, které za dostupnou cenu zaručují její univerzálnost, bezpečnost a kontinuitu.

1.5

Ke vztahům se třetími zeměmi: EHSV si přeje, aby Unie na mezinárodní scéně v oblasti energetiky a energetických přenosových sítí promlouvala jednotně, aby tuto problematiku pojímala jako nedílnou součást své diplomatické činnosti (evropská politika sousedství) a aby navrhla správní normy pro tranzitní země.

Rozvoj dialogu s Tureckem se jeví užitečným. Je nutné dobře posoudit rizika investování v porovnání s očekávaným přínosem. Totéž platí pro dodržování práv místních zaměstnanců a pro vazbu mezi aktivitami v oblasti energetiky a rozvojovou politikou. Výbor se domnívá, že energetika, doprava a životní prostředí jsou třemi vrcholy téhož trojúhelníku.

1.6

K přístupu, podpoře a investicím: pouze Unie je schopná mít celkovou představu o zásobování a jednat v přeshraničním rozsahu. Její diplomatické služby jsou oporou v případě místního rizika a rizika způsobeného kontaktem se zónami vlivu jiných mocností. Komise by měla objasnit, zda se vyjadřuje k infrastruktuře či k dodávkám. Pro infrastrukturu jsou TEN-E relevantní. Měly by o nich rozhodovat veřejné orgány a měly by si zachovat zvláštní financování z rozpočtu EU, a to na vhodné úrovni. Amortizace evropských dotací investovaných do těchto sítí by se neměla projevit na ceně pro spotřebitele. Rozpočty provozovatelů sítí musí být transparentní. Měly by se rozvíjet možnosti poskytování záruk Společenství pro investory a půjček pro provozovatele sítí. Unie si musí vytvořit nový způsob veřejné správy investic.

1.7

K přezkumu zásad: EHSV si přeje, aby se účinnost infrastruktur zlepšila pomocí výzkumu a tím, že občané přijmou za své existující výzvy, a navrhuje 1) navázat skutečný sociální dialog a skutečné odvětvové dialogy a rovněž 2) provést průzkum vhodnosti a proveditelnosti evropských energetických služeb obecného zájmu pro občany (2).

1.8

K rozšíření TEN-E: EHSV souhlasí s rozšířením na ropné infrastruktury pod podmínkou, že po přezkumu existujícího inventáře by byly dotace Společenství vyhrazeny pro deficitní ropné společnosti. EHSV nesouhlasí s návrhem rozšířit infrastrukturu na CO2. Výbor se domnívá, že rozšíření pole působnosti TEN-E na zachycování CO2 je předčasné do té doby, než bude potvrzen jeho význam a neškodnost přepravy CO2 sítí. To vyžaduje rozsáhlou společenskou debatu o jasných návrzích, které musí být obsaženy v textu.

1.9

K novým prioritním projektům: zdůrazňování nedostatků vzájemného propojení je dobrým krokem. EHSV schvaluje propojení sítě s obnovitelnými zdroji energie, pocházející např. z větrných elektráren v Baltském a Severním moři. Co se týče projektů naplánovaných do roku 2050, bylo by vhodné uvažovat také o připojení k vznikajícím zdrojům energie (příbřežním podmořským zdrojům energie atd.).

1.10

K zabezpečení dodávek a solidaritě: pro občany by se zabezpečení dodávek a solidarita zviditelnily pomocí dobré komunikace a výsledků v podobě maloobchodní ceny. Zelená kniha se konkrétně nevyjadřuje ke způsobům, jak projevovat solidaritu mezi členskými státy. Předpokládá, že všichni přispívají k pohybu energie uvnitř Unie a že si vytvářejí strategické zásoby, jejichž využití by mohly v nutném případě nabídnout jiným členským státům. Spolu s Unií by členské státy měly ve světě obhajovat solidaritu v oblasti energetiky a v Unii dodržovat zásadu obecného zájmu.

1.11

K dodatečným opatřením pro udržitelnou infrastrukturu: energetická udržitelnost podle obecného mínění spočívá v propojení sítí se zdroji obnovitelné energie, to však zatím nebylo prokázáno. Elektrické rozvodné sítě by měly být modernizovány, aby se odstranily problémy spojené se ztrátami v elektrických vedeních, frekvencí, napětím a harmonizací kódů mezi členskými státy. V případě zemního plynu je zapotřebí zlepšit kapacitu a bezpečnost skladovacích zařízení.

1.12

TEN-E vyžadují velmi kvalitní údržbu, kterou může zajistit pouze vysoce kvalifikovaná pracovní síla.EHSV se domnívá, že pro respektování Lisabonské strategie a strategie pro udržitelný rozvoj je nezbytné zohlednit sociální rozměr, což zelená kniha opomíjí. Výbor má za to, že odborné znalosti evropských expertů v oblasti sítí se musí rozvíjet, aby si Evropa zachovala odborné kapacity a pracovní místa. Přeje si rovněž, aby byl zřízen evropský poradní výbor pro energetiku a změnu klimatu.

1.13

EHSV podporuje vytvoření zvláštního evropského fondu, který by umožnil konkrétně zaručit evropskou solidaritu pro občany. Nevyhnutelným důsledkem integrované evropské energetické politiky by mělo být vypracování právních předpisů Společenství o odpovědnosti podniků vůči občanům. Evropská charta práv spotřebitelů energie by měla být uplatňována.

2.1

Dle názoru Komise současný stav energetických sítí Unii neumožňuje splnit její ambice v oblasti energetické politiky (poskytovat udržitelnou, konkurenceschopnou a zabezpečenou energii) ani cíle „20-20-20“ pro ochranu klimatu. TEN-E a politika v oblasti sítí musí být aktualizovány. Zelená kniha se týká přezkumu hlavních směrů TEN a jejich finančního nástroje.

2.2

Nedávno v této sféře došlo k vyostření situace. Nová krize zemního plynu na východě, nový konflikt na Blízkém východě a celosvětová finanční krize by mohly ovlivnit dokončení projektů TEN-E.

3.1

Unie by měla svou politiku v oblasti infrastruktury rozvíjet v těchto 6 regionálních směrech: propojení Pobaltí, jihovýchodní koridor zemního plynu, středomořský energetický okruh, propojení elektrizačních soustav ve střední a jihovýchodní Evropě, akční plán pro zkapalněný zemní plyn (LNG), vytvoření sítě pro příbřežní větrnou energii na severu EU a struktura TEN-E a rovněž integrace trhu.

3.2

Evropská unie by mohla:

3.3

Předkládaná zelená kniha si klade za cíl zlepšit porozumění ze strany občanů a solidaritu, aby bylo možné splnit cíle stanovené pro rok 2020.

4.1

Z názvu a úvodu zelené knihy lze snadno nabýt dojmu, že navrhuje globální přístup s cílem zabezpečit energetické sítě a zajistit jejich udržitelnost. Namísto toho se dokument soustředí na vytvoření mezinárodních vazeb a nenavrhuje provést revizi stavu, co se týče údržby sítí, odborné přípravy a kvalifikace pracovníků či výzkumu a vývoje, což jsou významné faktory bezpečnosti a udržitelnosti.

4.2

Hospodářská soutěž zajímá spotřebitele pouze tehdy, když je prostředkem, a nikoli cílem sama o sobě, a když jim umožňuje ušetřit peníze při současném poskytování služby tak spolehlivé jako v monopolním systému. Soukromé financování a výzvy k partnerství pro dokončení projektů TEN-E jsou zajímavé. Zdůrazňují nicméně skutečnou překážku rozvoji integrovaných evropských plynárenských a elektroenergetických sítí, tedy nedostatek skutečných veřejných závazků Společenství doplněných o přiměřené financování.

4.3

Dodávání energie je službou obecného zájmu a soukromé investování je špatně slučitelné s velmi dlouhou návratností investic. Využitím zažitých výrobních způsobů produkce a přepravy nebude trh schopen zajistit přechod do nového energetického věku, k němuž vybízí balíček „energetika/klima“. Komise, jež by chtěla stimulovat soukromé prostředky, může provádět přímou přeshraniční činnost s cílem vypracovat nový celkový plán a nabídnout nový model veřejné správy investic, který by prostřednictvím sítí zajistil zásadu kontinuity služby obecného zájmu spočívající v dodávání energie.

5.1

EHSV je přesvědčen, že TEN-E vyžadují celkovou koordinaci zainteresovaných subjektů. Tu by mohl zajistit pouze orgán, jenž by byl nevyhnutelně centralizované povahy, což je v rozporu s preferovanou logikou trhu. Komise by měla potvrdit, že cílem je nalézt optimální nákladově efektivní řešení ve prospěch spotřebitelů, jinak by se spotřebitelé mohli ptát, k čemu vlastně slouží vnitřní trh s energií.

Úloha sítě ENTSO-E a agentury ACRE je v zelené knize nejednoznačná. Budou centry koordinace, ale přitom by neměly být zapojeny do rozhodování o veřejných prostředcích. EU by se kromě toho měla zabývat otázkou, jak zajistit kontinuitu výzkumu a vývoje, a tento úkol nemohou plnit agentury.

6.1

Po navýšení prostředků by měly sítě podněcovat energetickou solidaritu. Unie by v existujících propojeních měla určit chybějící články a vynaložit úsilí na jejich odstranění. EHSV se domnívá, že úspěch evropské politiky sousedství by zaručil kladné výsledky i v této oblasti. Konstatuje, že nikde není zmínka o geografických hranicích propojení, o způsobu jejich realizace, organizacích odpovědných za udržování elektrické frekvence a napětí, politice pro případ selhání části sítě a sdílení odpovědnosti a pravomocí, včetně koordinačních pravomocí Unie.

Domnívá se, že vzhledem k tomu, že jde o velmi masivní infrastruktury se značným strukturálním dopadem a velmi dlouhou životností, by měli být investoři a občané otevřeně informováni o vyhlídkách trhu.

EHSV si přeje, aby byly provedeny průzkumy vhodnosti a proveditelnosti evropských energetických služeb obecného zájmu pro občany, se společným přístupem k cenám, ke zdaňování, k bezpečnostním předpisům v oblasti financí, ke kontinuitě, k ekonomickému rozvoji a ochraně klimatu.

6.2

Udržitelnost by měla být dosažena propojením se sítí obnovitelných energií (větrnými elektrárnami na severu) a s přepravou CO2 k místům skladování, tyto otázky však nesouvisí s udržitelností TEN-E. U elektrických rozvodných sítí by Komise měla zmínit jejich modernizaci, aby se odstranily problémy spojené se ztrátami v elektrických vedeních, frekvencí, napětím a harmonizací kódů mezi členskými státy a s rozvojem inteligentních sítí.

6.3

EHSV je známo, že technologie již zachycování CO2 umožňuje, je však přesvědčen, že rozšíření pole působnosti TEN-E na sítě pro přepravu CO2 je předčasné. Tato otázka by nejprve měla být předmětem rozsáhlé společenské debaty (3).

6.4

Výbor se domnívá, že zabezpečení dodávek má dvě úrovně:

6.5

Výbor se domnívá, že na mezinárodní scéně v oblasti energetických přenosových sítí by Unie měla promlouvat jednotně. Energetický rozměr by měl být nedílnou součástí diplomatické činnosti Unie a měl by položit základ nové politické solidarity mezi členskými státy a se sousedními zeměmi. Zelená kniha mohla v této oblasti zmínit konkrétní kroky.

6.6

Tyto sítě se nesmí stát předmětem konfliktů, jež by vedly k ozbrojeným střetům, nebo ke vzniku oblastí, kde nefungují zákony, a to zejména pro zaměstnance. Naopak by měly být faktorem podporujícím rozvojovou politiku. Měl by se rozvíjet dialog o energetických otázkách s Tureckem, jež je strategickou oblastí, a o systematickém používání eura v obchodních transakcích.

6.7

Energetická solidarita má tři rozměry: mezi členskými státy, mezi občany a Unií a mezi provozovateli. Zelená kniha se konkrétně nevyjadřuje ke způsobům, jak projevovat solidaritu, a to ani mezi členskými státy. Obchodní či smluvní praktiky mezi provozovateli nepřispívají k jejich vzájemné solidaritě (požadavky akcionářů), zatímco by měli hájit svou vzájemnou solidaritu v oblasti energetiky ve světě. Všichni by měli přispívat k pohybu energie uvnitř Unie a neodmítat vzájemná propojení ani je narušovat. EHSV podporuje regulační nástroje, které by v nutném případě a po přijetí kolektivního rozhodnutí umožnily dát na trh nevyužité kapacity (povinný zpětný prodej podle zásady „use it or lose it“).

6.8

Dalším projevem evropské solidarity by mohlo být zřízení zvláštního evropského rezervního fondu určeného na naléhavé zásahy, díky němuž by bylo možné chránit členské státy a občany před rizikem spojeným s místy produkce a jejich geografickou a geopolitickou situací.

6.9

Plánování TEN-E by mělo dát jasný mandát síti ENTSO-E a agentuře ACER a určit zprostředkovatelskou úlohu EU. Zelená kniha se v této otázce nevyjadřuje dostatečně konkrétně. EHSV lituje, že legální poslání většiny evropských regulačních orgánů je omezeno na vytvoření konkurenceschopného trhu bez ohledu na zabezpečení dodávek a že pravomoc Komise není jasně vymezena. Sdružením vnitrostátních regulačních orgánů nevznikne evropský regulační orgán. EHSV si klade otázky ohledně právní podstaty takového orgánu, rozsahu jeho pravomocí a dohledu nad nimi. EHSV se domnívá, že jednou z úloh Komise by mělo být jednat tak, aby se předcházelo sporům při zřizování sítí, přičemž místní orgány by měly být do projektů TEN-E zapojovány ve velmi raném stadiu.

6.10

Tento aspekt je v předkládaném textu zmíněn jako důvod pro ospravedlnění zásahu veřejného orgánu v případě selhání trhu. EHSV lituje, že příslušné podmínky nebyly ujasněny, a to tím spíše, že se jedná o aspekt zásadní důležitosti.

6.11

Financování z EU (5) slouží jako katalyzátor pro vytváření nových projektů. Členské státy musí financovat větší část projektu, přičemž na zvláštní projekty mohou být přiděleny přímé podpory. Pro programové období 2007–2013 je finanční pomoc Společenství prakticky shodná s obdobím předcházejícím, její reálná hodnota v eurech se tedy snížila. Komise navrhuje provést obecné průzkumy ve prospěch všech.

6.12

Zdá se, že nebylo přihlédnuto k 1) budoucí spotřebě, 2) stavu sítí a nákladům na jejich údržbu a 3) dopadu nových technologií (nových zdrojů obnovitelné energie, nových způsobů přepravy – „inteligentních“ rozvodných sítí –, spotřeby a energetické účinnosti).

6.13

Zelená kniha navrhuje zkombinovat existující způsoby financování se zvýšeným využíváním příspěvků soukromého sektoru. Konstatuje však, že trh není příliš nakloněn investicím, které jsou rentabilní v příliš dlouhém horizontu. Přesto Výbor podporuje hledání inovačních způsobů financování pro strategické projekty, avšak pod podmínkou, že to dále nezatíží veřejné finance. Domnívá se nicméně, že o TEN-E by měly rozhodovat veřejné orgány.

6.14

Komise připomíná, že TEN byly „původně nástrojem vnitřního trhu. V energetickém odvětví se předpokládalo, že investice uskuteční účastníci trhu, kteří náklady přenesou na odběratele“. EHSV se domnívá, že vzhledem k tomu, že Unie TEN-E spolufinancuje, měla by si vytvořit nový způsob veřejné správy investic. Amortizace veřejných financí investovaných do těchto sítí by se neměla projevit na ceně pro spotřebitele.

6.15

Zelená kniha neuvádí, jakým způsobem bude nová situace „konkurenceschopnější“, ani jak volnější pohyb v oblasti přenosu energie umožní lepší konkurenceschopnost, ani jaký prospěch z toho budou mít spotřebitelé. EHSV připomíná hypotézu Komise, jež počítá se součinností všech transevropských sítí.

6.16

Výbor se domnívá, že Unie by měla své úsilí soustředit na výzkum, aby dokázala v Evropě udržet odborné technologické znalosti, jež jsou předpokladem pro energetickou účinnost a přenos energie.

6.17

Vzhledem k tomu, že odborné znalosti se ne vždy nacházejí v zemi, kde jsou instalovány sítě a vzájemná propojení, EHSV žádá, aby směrnice o vysílání pracovníků nebyla uplatňována restriktivně. Výbor si přeje, aby byl zřízen evropský poradní výbor pro energetiku a změnu klimatu.

6.18

EHSV doporučuje uplatňovat návrhy Komise a podporovat „porozumění“ občanů. Velké projekty financované Unií musí mít za cíl zlepšení životních podmínek občanů a poskytování univerzální služby pomocí technologií, jež jim zajišťují co nejpřijatelnější ceny, což konkurenční trh automaticky nedělá. Kromě toho by evropský fond určený na naléhavé zásahy, jenž by členským státům umožňoval přijít občanům na pomoc v případě nedodržení závazku či zablokování sítí, pomohl zajistit kontinuitu služby i v případě zablokování sítí (případy vyšší moci, války, krachu, propadů na burze atd.) Bylo by možné prozkoumat odpovědnost podniků zajišťujících sítě vůči občanům.

6.19

Kontrolní a posuzovací orgány musí být otevřeny širšímu zapojení a přidružit všechny zainteresované subjekty, sociální partnery a občanskou společnost.

6.20

K získání podpory ze strany veřejnosti je zapotřebí kromě komunikace vyvinout dodatečné konkrétní úsilí. Důvody, které místní občany téměř systematicky vedou k odmítnutí každého projektu vzájemného propojení (6), je třeba zvážit a zcela otevřeně projednat.

6.21

EHSV se domnívá, že zabezpečení dodávek, solidarita mezi členskými státy a boj proti změně klimatu mohou přispět k novému růstu.

6.22

Výbor zdůrazňuje, že je nutné prezentovat politiky v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí jako tři vrcholy jednoho trojúhelníku.