52008DC0570

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.9.2008

KOM (2008) 570 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o odvětví sušených krmiv

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o odvětví sušených krmiv

Úvod

Podle čl. 184 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (kterým se převzala povinnost stanovená článkem 23 nařízení (ES) č. 1786/2003 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy) předloží Komise do 30. září 2008 na základě hodnocení společné organizace trhu se sušenými krmivy Radě zprávu o tomto odvětví. Zpráva pojednává zejména o vývoji v oblasti luštěnin a jiných zelených pícnin, produkce sušených krmiv a dosažených úspor fosilních paliv; v případě nutnosti budou ke zprávě přiloženy vhodné návrhy.

Pro účely této zprávy zohlednila Komise externí hodnotící zprávu o odvětví sušených krmiv[1].

POPIS REžIMU PODPORY

Souvislosti

Nařízením Rady (EHS) č. 1067/74 byla od 1. dubna 1974 stanovena společná organizace trhu se sušenými krmivy s cílem zlepšit vnitřní zásobování krmivy bohatými na bílkoviny. Byla zavedena jednotná výše podpory, přičemž hospodářský rok začíná každoročně 1. dubna a končí 31. března. Aby vznikl nárok na podporu, musela vyrobená sušená krmiva splňovat jakostní standardy týkající se vlhkosti a obsahu bílkovin.

Po přezkumu v roce 1978 bylo přijato nařízení Rady (EHS) č. 1117/78. Aby měli výrobci zajištěn přiměřený výnos, byla tímto nařízením stanovena orientační cena. Jelikožs konkurenčními krmivy ze třetích zemí soutěžila také krmiva sušená na slunci, byla pro ně taktéž zavedena podpora, avšak její výše byla oproti dehydratovaným krmivům nižší.

Během osmdesátých let 20. století produkce neustále stoupala. Tento stav vedl k nárůstu celkových výloh, které nebylo možno kontrolovat, protože množství, na něž je podpora vyplácena, nebylo nijak limitováno. V roce 1995 bylo za účelem omezení výdajů a ovlivnění výše produkce EU přijato nařízení Rady (ES) č. 603/95. Pro dehydratovaná krmiva bylo zavedeno maximální zaručené množství 4 412 400 tun, pro krmiva sušená na slunci pak 443 500 tun.

Další úpravy režimu byly provedeny reformou z roku 2003 podle nařízení Rady (ES) č. 1786/2003.

Současný režim podpory

Od 1. dubna 2008 je společná organizace trhu se sušenými krmivy stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Nařízení (ES) č. 1234/2007 převzalo dřívější nařízení Rady (ES) č. 1786/2003, jež stanovilo společnou organizaci trhu se sušenými krmivy po reformě v roce 2003 a bylo prováděno odroku 2005. Zpracovatelům je udělována podpora ve výši 33 EUR na tunu dehydratovaného i na slunci sušeného krmiva. Za účelem kontroly výdajů je stanoveno maximální zaručené množství 4 960 723 tun na hospodářský rok pro dehydratovaná a/nebo na slunci sušená krmiva, které je rozděleno mezi členské státy. Je-li maximální zaručené množství překročeno, sníží se podpora dotčeného členského státu či dotčených členských států v závislosti na přebytku.

Aby bylo sušené krmivo způsobilé pro podporu, musí splňovat jakostní kritéria týkající se vlhkosti a obsahu bílkovin.

Po reformě v roce 2003 byl roční rozpočet na podporu pro zpracování sušených krmiv snížen na 163 milionů EUR [33 EUR x 4,96 milionů tun (maximální zaručené množství)] z výše zhruba 300 milionů EUR, které dosahoval v době před reformou. Skutečné výdaje činily 152 milionů EUR za hospodářský rok 2005/06 a 143 milionů EUR za hospodářský rok 2006/07. Takovéto nevyužívání rozpočtu lze přičítat snížení podpory na 33 EUR/t, které vedlo k produkci nižšího množství.

Od roku 2005 bylo z rozpočtu na podporu pro zpracování sušených krmiv odděleno 133 milionů EUR a začleněno do režimu jednotné platby, přičemž jsou nároky pěstitelům přidělovány úměrně podle jejich dodávek krmiv zpracovatelům v referenčním období 2000-2002.

Při průměrné tržní hodnotě 110 EUR za tunu má produkce EU ve výši 4,5 milionů tun celkovou tržní hodnotu 495 milionů EUR. Výše podpory (143 milionů EUR v období 2006/07) představuje asi 30 % hodnoty produkce uvedené na trh (495 milionů EUR).

Podíváme-li se podrobně na přehled výdajů za jednotlivé členské státy, využívá podporu především Španělsko, Francie a Itálie. Tyto tři členské státy spotřebovaly 86 % rozpočtu na období 2006/07. Německo, Nizozemsko, Dánsko a Spojené království si mezi sebou rozdělily 10,5 % rozpočtu. V nových členských státech je odvětví sušených krmiv malé:v roce 2006 využily státy EU−10 pouze 1,6 % rozpočtu.

Složitost režimu podpory pro sušená krmiva představuje pro veřejný i soukromý sektor členských států značnou administrativní zátěž. Odhady finančních výdajů na administrativu se v jednotlivých státech různí, od 0,63 EUR/t ve Francii až po 4,42 EUR/t v Itálii.

Vývoj požadavků na způsobilost

Od roku 1974 do roku 1999 stanovila Komise v navazujících prováděcích pravidlech teplotu na vstupním bodu sušičky na 93 °C.

Nařízení Komise (ES) č. 676/1999, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 785/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 603/95 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy, zavedlo minimální teplotu na vstupním bodu sušičky 350 °C s cílem zaručit průmyslovou povahu produktů. Tento požadavek na vysokou teplotu vytvořil účinnou technickou překážku (a překážku pro nové zpracovatele). Zpomalil též rozvoj postupů předsušení krmiva a využití biomasy jako paliva v sušičkách.

Po reformě z roku 2003 nařízení Komise (ES) č. 382/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1786/2003 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy, snížilo minimální teplotu sušiček na 250 °C, aby podnítilo méně energeticky náročné metodya podpořilo využívání méně vlhkých zelených pícnin. Nižší teplota vedla k zvýšenému využívání postupů předsušení krmiva a umožnila použití biomasy, jejíž výhřevný výkon nemohl docílit 350 °C.

V poslední době s cílem rozšířit oblast komerčního využití a usnadnit vývoj účinnějších a ekologičtějších výrobních metod odstranilo nařízení Komise (ES) č. 382/2005 ve znění nařízení (ES) č. 1388/2007 technické požadavky na sušičky, co se týče dehydratace čerstvého krmiva (teplota vzduchu na vstupním bodě, doba zdržení a ložná hloubka každé vrstvy).

Struktura odvětví sušených krmiv

Plocha

V rámci EU představují zelené pícniny přibližně polovinu celkového množství spotřebovaných krmiv. Jsou buď přímo spásány, anebo jsou získávány sekáníma zachováváním trvalých či dočasných luk a pastvin a jednoletých či víceletých plodin (vojtěška, jetel, silážní kukuřice atd.).

V osmi hlavních producentských zemích (Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Dánsko, Česká republika, Spojené království a Německo), které realizují 96 % maximálního zaručeného množství, byla v hospodářském roce 2005/06 plocha, na kterou se vztahuje smlouva o produkci sušených krmiv, 430 400 ha, tedy pouze 1 % celkové plochy pro pěstování zelené pícniny v EU. Z toho je 80 % či 344 400 hektarů osázeno vojtěškou (zvláště ve Francii, Španělsku a Itálii), 86 000 hektarů tvoří louky a pastviny (především v Německu, Dánsku a Nizozemsku). To představuje 24 % celkové plochy vojtěšky v rámci EUa 0,24 % celkové plochy luk a pastvin.

Přestože za poslední roky nejsou k dispozici spolehlivé údaje o ploše, na kterou se vztahuje smlouva o produkci sušených krmiv, odhaduje se, že se tato plocha v období 2007/08 zmenšila na zhruba 415 000 ha (úbytek 3,5 % ve srovnání s obdobím 2005/06). Naproti tomu celková plocha vojtěšky (luštěninové krmivo) v EU zůstala stejná, kdežto celková plocha luk a pastvin vzrostla v období 2006/07 o 2 % ve srovnání s obdobím 2005/06.

Produkce

85 % celkové produkce EU−27 podporované společnou organizací trhu náleží třem hlavním producentům (Francie, Španělsko a Itálie). Dvě třetiny produkce EU se soustřeďují do tří konkrétních oblastí těchto členských států: Champagne-Ardenne (80 % francouzské produkce), Aragonsko a Katalánsko (75 % španělské produkce) a Emilia Romagna a Veneto (75 % italské produkce). V případě těchto hlavních producentských zemí byla plocha, na kterou se vztahuje smlouva o produkci sušených krmiv, v hospodářském roce 2005/06 oseta především vojtěškou (98 % ve Francii, 97 % ve Španělsku a 75 % v Itálii). Na druhou stranu v severních zemích tvořily plochu, na kterou se vztahuje smlouva o produkci sušených krmiv, především louky a pastviny (93 % v Německu, 80 % v Dánsku a 64 % v Nizozemsku). Na úrovni EU je 80 % plochy, na kterou se vztahuje smlouva o produkci sušených krmiv, osázeno vojtěškou.

V osmi hlavních producentských zemích[2] pěstuje okolo 60 000 zemědělců zelené pícniny podle smlouvy o podpoře pro zpracování. Existuje také 300 zpracovatelských podniků, z nichž se jedna třetina nachází ve Španělsku.

Přímá zaměstnanost ve zpracovatelském odvětví se v rámci EU−27 odhaduje na3 000 ekvivalentů plného pracovního úvazku, nepřímá zaměstnanost na 1 500 ekvivalentů plného pracovního úvazku.

Význam sušených krmiv v odvětví krmiv

4 439 000 tun sušených krmiv způsobilých pro podporu EU v hospodářském roce 2007/08 odpovídá zhruba 700 000 tun surových proteinů a představuje asi 1 % celkového množství surových proteinů spotřebovaných hospodářskými zvířaty v EU.

Okolo 30 % sušených krmiv je využíváno odvětvím výroby krmných směsí, zbývajících 70 % spotřebovávají přímo zvířata. Odhaduje se, že z poloviny probíhá přímá spotřeba formou granulí a z poloviny ve formě dlouhých lisovaných balíků.

Odhadovaných 20 % poptávky po sušených krmivech plyne z jejich specifické kvality (např. pro mlékárenské odvětví a králičí chovy), zatímco zbývajících 80 % slouží jako zdroj bílkovin a vlákniny a mohlo by být nahrazeno jinými zdroji bílkovin a vlákniny. V důsledku toho je nutné sušená krmiva nabízet za cenu, která je ve srovnání s dalšími zdroji bílkovin, jako jsou sójové boby, slunečnicové a řepkové semeno, konkurenceschopná.

Technologie sušení (dehydratace / krmiva sušená na slunci)

V rámci společné organizace trhu jsou podporovány dva druhy postupu sušení zelených pícnin: dehydratace a sušení na slunci.

Dehydratovaná krmiva

Dehydratace, proces sušení při vysoké teplotě, je dominantní průmyslovou metodou využívanou podniky, které jsou podporovány v rámci společné organizace trhu. Tato metoda spočívá ve vhánění vzduchu o teplotě 250−900 °C do sušičky, kterou prochází zelená pícnina. Horký vzduch zajišťuje velmi prudké sušení, jež umožňuje uchovat bílkoviny, energetickou hodnotu a barvu pícniny.

Počáteční přirozená vlhkost rostlin se může výrazně lišit v závislosti na metodách předběžné úpravy po sklizni i podle oblasti: může být nižší než 40 %, pokud pícnina zůstala ležet na zemi několik hodin po požnutí (Španělsko, Itálie), v severních oblastech Evropy může dosahovat více než 75 %, neboť takovéto předsušení není možné vlivem povětrnostních podmínek (Dánsko, Švédsko).

Před reformou v roce 2003 byla způsobilá dehydratovaná krmiva omezena na maximální zaručené množství 4 517 223 tun za hospodářský rok.

Trendy v produkci na vnitrostátní úrovni se velmi odlišují: ve Španělsku a Itálii došlo k silnému vzestupu dehydratovaných krmiv, zatímco v ostatních členských státech, například Francii, Nizozemsku a Německu, došlo k poklesu.

Krmiva sušená na slunci

Pícnina je tradičně sušena na poli. Takto vytvořené seno je poté upraveno a uskladněno. Aby byla na slunci sušená pícnina způsobilá pro finanční podporu, musí být semleta ve zpracovatelském podniku. Tato metoda nepředstavuje alternativu k dehydrataci z důvodu údajné ztráty kvality hotového výrobku: nižší procento bílkovin (ztráta listů na poli), nižší obsah vitamínů a minerálů a horší hygienická kvalita kvůli nižší teplotě sušení.

Před reformou v roce 2003 byla způsobilá na slunci sušená krmiva omezena na maximální zaručené množství 443 500 tun za hospodářský rok. Pouze pět členských států těžilo ze zaručeného vnitrostátního množství pro krmiva sušená na slunci. Itálie a Španělsko jsou jedinými členskými státy, jejichž produkce je stále na významné úrovni. Další členské státy mají nízkou úroveň produkce (Francie a Portugalsko) nebo nyní produkci zcela zastavily (Řecko).

Dopad podpory pro zpracování

Dopad na produkci

Vývoj produkce sušených krmiv v rámci EU−15 ukazuje progresivní nárůst 2 % ročně za období let 1995−2005. V důsledku reformy z roku 2003 provedené v roce 2005 způsobilá produkce dehydratovaných krmiv v EU klesla ve srovnání s hospodářským rokem 2004/05v hospodářském roce 2005/06 o zhruba 17 % a v hospodářském roce 2006/07 o asi 23 % (viz příloha).

V období 2006/07 a 2007/08 se produkce sušených krmiv ustálila na zhruba 4,45 milionů tun, z toho 3,9 milionů tun připadlo na dehydratovaná krmiva a 0,55 milionů tun na krmiva sušená na slunci.

Reforma z roku 2003 neměla za výsledek významný přesun od produkce dehydratovaných krmiv k produkci krmiv na slunci sušených.

Dopad na zemědělce

Jako důsledek reformy z roku 2003 bylo identifikováno zvýšení příjmů, protože část dřívější podpory pro zpracování byla transformována do oddělené platby zemědělcům. Avšak pokud jde o ziskovost, klesla hrubá marže zelených pícnin vlivem snížení prodejní ceny producentů v hospodářském roce 2005/06 oproti hospodářskému roku 2004/05.

Je však velice obtížné stanovit průměrná čísla, která by přesně odrážela ziskovost zelené pícniny, protože se využívá řada různých výrobních a marketingových systémů.

S ohledem na řízení zemědělských podniků hodnocení také ukazuje, že zemědělci stále více svěřují setbu a sklizeň i další produkční činnosti vnějším subjektům zpracovatelského průmyslu. Nic neznamená, že hodnocení AND International ukazuje, že plodiny, které jsou pěstovány cyklicky, stejně jako vojtěška, profitují ze svých kladných zemědělských vlastností, díky nimž tyto plodiny dosahují vyšší návratnosti.

Dopad na zpracovatele

Dodávka surovin do odvětví závisí na tom, zda jsou zpracovatelé schopni nabídnout výrobcům cenu surového produktu, která ve srovnání s ostatními plodinami (obilniny, olejniny) poskytuje konkurenceschopnou hrubou marži. Při zvážení úrovně tržních cen konečného produktu, jakož i nákladů na zpracování, jsou konkurenceschopné ceny surovin (vojtěška, tráva) vysoce závislé na podpoře Společenství.

Konkurenceschopné postavení sušených krmiv vůči jiným druhům zdrojů bílkovin závisí z velké části na výdajích za energie. Situace se tak značně liší mezi severními oblastmi EU, kde se zpracovatelé střetávají s vysokými výdaji na sušení, a oblastmi jižními, kde lze vojtěšku předsušit na slunci a výdaje na sušení tak omezit.

S ohledem na význam podpory v celkových příjmech odvětví by většina zpracovatelů převážně v severních oblastech provoz zastavila a související zaměstnanost by, pokud by byl tento režim zrušen, zanikla.

Dopad na životní prostředí

Půda a voda

Vojtěška je oceňována především proto, že při cyklickém pěstování brání vzniku monokultury obilnin, a oproti alternativním plodinám (většinou kukuřice a v menším rozsahu pšenice) má kladnější vliv na životní prostředí kvůli svým přínosům pro půdu, vodu, biologickou rozmanitost i krajinu.

Vojtěška zlepšuje strukturu půdy, vytváří hluboký kořenový systém, tvoří víceleté pokrytí půdy, dusí plevel, omezuje odplavování půdy a snižuje používání pesticidů. Schopnost luštěnin vázat ze vzduchu dusík má za výsledek nižší používání dusíkatých hnojiv. Poškození půdy vlivem eroze je mnohem menší než v případě kukuřice.

Zelené pícniny zachycují vodu účinněji než alternativní plodiny, při deštích dochází k menšímu odtoku a půda je schopna lépe zadržovat vodu. V důsledku nízkých vstupů a permanentního pokrytí má vojtěška kladný vliv na kvalitu vody. V případě zavlažování potřebuje vojtěška za rok o 17 % vody více než kukuřice, avšak tento požadavek je rovnoměrněji rozložen do celého roku, čímž předchází vlivům vysokých letních teplot.

Víceletá výsadba, omezení monokultury a různorodost lokalit jsou považovány za pozitivní přínosy pro biologickou rozmanitost i krajinu.

Spotřeba fosilních paliv

Množství fosilních paliv využívaných k sušení krmiv je značné. Společná organizace trhu umožňuje vysokou spotřebu energie odvětvím, převážně při spalování fosilních paliv, což má za následek vysoké emise skleníkových plynů.

V hospodářském roce 2004/05, jenž byl posledním hospodářským rokem před zavedením reformy z roku 2003, představovala spotřeba energie zpracovatelů v osmi hlavních producentských zemích přibližně 526 000 tun ekvivalentu ropy – 90 % z fosilních paliv.

Od hospodářského roku 2005/06 došlo k poklesu produkce dehydratovaných krmiv a díky tomu klesla spotřeba paliva. V hospodářských rocích 2004/05 až 2006/07 došlo dle odhadů ke snížení o více než 127 000 tun ekvivalentu ropy, fosilním palivům je přičítáno 114 500 tun ekvivalentu ropy.

Spotřeba energie (osm hlavních zemí) |

Členský stát | 2004/2005(1) | 2005/2006(1) | 2006/2007(2) |

Sušená krmiva (miliony tun) | tun ekvivalentu ropy | Sušená krmiva (miliony tun) | tun ekvivalentu ropy | Sušená krmiva (miliony tun) | tun ekvivalentu ropy |

Německo | 0,327 | 84 086 | 0,272 | 68 648 | 0,239 | 54 186 |

Dánsko | 0,143 | 31 324 | 0,097 | 21 248 | 0,077 | 11 928 |

Španělsko | 2,166 | 90 766 | 1,793 | 62 755 | 1,793 | 60 440 |

Francie | 1,175 | 195 833 | 1,163 | 193 833 | 1,004 | 205 669 |

Itálie | 0,779 | 64 175 | 0,500 | 41 310 | 0,418 | 21 985 |

Nizozemsko | 0,194 | 45 267 | 0,182 | 42 467 | 0,138 | 33 591 |

Spojené království | 0,047 | 9 182 | 0,048 | 9 383 | 0,041 | 7 655 |

Česká republika | 0,033 | 5 186 | 0,021 | 5 250 | 0,027 | 3 139 |

Celkem | 4,864 | 525 819 | 4,076 | 444 894 | 3,737 | 398 593 |

tun ekvivalentu ropy/t sušených krmiv | 0,1081 | 0,1091 | 0,1067 |

Zdroj: (1) AND International, (2) GŘ pro zemědělství. |

Poměr „tun ekvivalentu ropy/t sušených krmiv“ se zdá být po dobu od 2004/05 do 2006/07 neměnný. To znamená, že na tuně sušeného krmiva nebylo dosaženo výrazných úspor energie v důsledku zlepšení technologie. Také snížení minimální teploty sušení neměl, zdá se, žádný vliv na spotřebu energie na tunu sušeného krmiva. Snížení celkové spotřeby paliv je přímo spojené s poklesem produkce dehydratovaných krmiv. Největší podíl má Španělskoa Itálie, ty však těží z povětrnostních podmínek. Nizozemsko, Německo a Francie využívají na tunu sušených krmiv více paliva vlivem méně příznivých povětrnostních podmínek. Zdá se, že Spojené království a Dánsko využívají k výrobě sušených krmiv udržitelnější technologii.

Emise skleníkových plynů

Využívání energie v rámci odvětví k sušení má závažný vliv na spotřebu zdrojů fosilních paliv a emise skleníkových plynů. Stejně jako v případě ekologického dopadu využívání neobnovitelných zdrojů, jsou při spalování těchto paliv vypouštěny různé znečišťující plynya prach. V hospodářském roce 2004/05 odpovídalo celkové množství vypuštěných skleníkových plynů v důsledku spalování fosilních paliv dehydratačními podniky v EU 1 622 000 tunám ekvivalentu CO2.

Omezení produkce sušených krmiv, které následovalo po reformě společné organizace trhu v roce 2003, vyústilo v úspory více než 80 000 tun paliva. V hospodářském roce 2005/06 to odpovídalo snížení emisí CO2 a skleníkových plynů o 250 000 tun ekvivalentu ropy, přibližně o 15 % méně, než byly celkové emise v předchozím hospodářském roce.

Dopad na trh s krmivy

Podpora sušených krmiv měla v rámci EU omezený dopad na produkci bílkovin pro krmiva. V hospodářském roce 2005/06 představovala tato produkce pouze 1 % z celkového množství surových bílkovin spotřebovaných hospodářskými zvířaty v EU. Lze připomenout, že sušená krmiva jsou pouze způsob, jak zachovat obsah bílkovin.

Jelikož pouze 25 % produkce vojtěšky je vázáno smlouvou na výrobu sušených krmiv, zrušení režimu by nemělo za následek úplné vymizení této plodiny.

Primárním zdrojem bílkovin na trhu EU s krmivy zůstává sójový šrot, jenž představuje více než 60 % rostlinných bílkovin. Sójový šrot má oproti ostatním krmivům vyšší obsah bílkovin (mezi 40 % a 45 %). V případě sójového šrotu je EU závislá především na dovozu: domácí produkce sóji představuje ve skutečnosti pouze 2 % spotřeby EU.

Druhým zdrojem bílkovin je řepkové semeno, které má lehce nižší obsah bílkovin (mezi 30 % a 35 %) a je pěstováno hlavně v Evropě.

Protože lze 80 % poptávky po sušených krmivech nahradit jiným zdrojem bílkovin, převážně dovezeným, není režim podpory EU považován za efektivní.

Závěrečné poznámky

Výhody současného režimu | Nevýhody současného režimu |

Producent | Konkurenceschopná cena surovin | Cena surovin závisí na podpoře Společenství |

Odvětví | Udržení zaměstnanosti (přibližně 4 500 míst) Podpora = 22 % celkových příjmů | Životaschopnost odvětví je z větší části závislá na podpoře EU |

Spotřebitel (majitel hospodářských zvířat) | Konkurenceschopná cena sušených krmiv | 80 % poptávky po sušených krmivech lze nahradit jinými zdroji bílkovin |

Životní prostředí | Na úrovni zemědělských podniků: kladný vliv na – půdu – kvalitu vody – biologickou rozmanitost | Na globální úrovni: negativní vliv na – čistý zůstatek fosilních paliv (526 000 tun ekvivalentů ropy v období 2004/05) – čistý zůstatek emisí skleníkových plynů (1 622 000 tun ekvivalentů C02 v období 2004/05) |

Na trhu s krmivy mají sušená krmiva jako zdroj rostlinných bílkovin omezený význam. Vývoj na trhu s krmivy při vzrůstající účinnosti krmiv, pomalejším růstu produkce masaa dostupnosti levných vedlejších produktů bohatých na bílkoviny pocházejících z produkce biopaliv dále přispívají k opomíjení sušených krmiv.

Ziskovost odvětví silně závisí na podpoře. Přidaná hodnota odvětví sušených krmiv představuje 22 % celkových příjmů, což zhruba odpovídá rozpočtu EU na podporu.

Z ekologického hlediska je spotřeba fosilních paliv na výrobu sušených krmiv značná a má za výsledek závažné emise skleníkových plynů.

Dne 20. května 2008 přijala Komise legislativní návrhy na kontrolu stavu reformy SZP (KOM (2008) 306 v konečném znění), které se mimo jiné zabývají úplným oddělením podpory pro odvětví sušených krmiv k 1. dubnu 2011 (čl. 8 písm. c) návrhu nařízení Radyo úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. […]/2008). Jak je uvedeno v bodě 13 „podpora by měla být oddělena, i když byl mělo být poskytnuto krátké přechodné období v délce dvou let, aby se toto odvětví mohlo přizpůsobit“ .

Proto tedy není nutné doplňovat tuto zprávu dalšími samostatnými návrhy.

PŘÍLOHA

VÝVOJ ZPŮSOBILÉ PRODUKCE SUŠENÝCH KRMIV (tuny) |

Dehydratovaná | Zaručené vnitro-státní množství | 1995/96 |1996/97 |1997/98 |1998/99 |1999/00 |2000/01 |2001/02 |2002/03 |2003/04 |2004/05 |2005/06 |2006/07 | | Hospodářská unie belgicko-lucemburská |8 000 |4 043 |4 329 |4252 |2786 |1 941 |1 740 |1 088 |1 596 |2 743 |3 551 |0 |0 | |Dánsko |334 000 |270 695 |206 784 |224 637 |266 204 |186 339 |168 062 |147 136 |147 337 |124 316 |142 690 |91 580 |76 862 | |Německo |421 000 |342 663 |300 088 |307 729 |320 637 |333 899 |356 535 |334 324 |348 011 |250 821 |327 449 |274 287 |239 365 | |Řecko |32 000 |46 288 |30 026 |38 345 |46 195 |51 550 |43 637 |51 160 |57 833 |48 823 |49 611 |49 475 |34 668 | |Španělsko |1 224 000 |1 261 548 |1 413 616 |1 571 256 |1 667 746 |1 769 309 |1 954 585 |1 812 214 |1 882 314 |2 058 269 |2 165 614 |1 793 801 |1 792 986 | |Francie |1 455 000 |1 307 201 |1 090 997 |1 263 874 |1 346 364 |1 303 912 |1 224 880 |1 166 802 |1 093 974 |1 193 269 |1 175 125 |1 156 929 |1 003 591 | |Irsko |5 000 |4 677 |5 859 |6 288 |5 458 |4 941 |4 737 |4 908 |4 338 |4 953 |4 546 |3 974 |4 002 | |Itálie |523 000 |526 344 |498 540 |561 078 |637 826 |674 152 |676 847 |658 562 |715 757 |661 845 |778 513 |474 112 |418 327 | |Nizozemsko |285 000 |220 783 |176 387 |209 514 |223 312 |193 883 |214 347 |181 067 |203 311 |169 889 |194 215 |177 697 |137 576 | |Rakousko |4 400 |2 221 |1 959 |2 132 |1 847 |1 978 |2 057 |1 997 |2 688 |1 292 |1 794 |2 087 |1 783 | |Portugalsko |5 000 |800 |1 936 |3 555 |2 507 |935 |2 209 |3 691 |104 |43 |263 |0 |0 | |Finsko |3 000 |1 785 |1 325 |1 056 |1 209 |495 |572 |518 |635 |964 |527 |463 |124 | |Švédsko |11 000 |9 493 |7 146 |5 286 |6 615 |6 476 |6 004 |7 506 |8 659 |8 075 |6 196 |4 440 |6 443 | |Spojené království |102 000 |71 810 |78 902 |83 572 |81 378 |69 527 |63 309 |50 035 |48 377 |45 262 |47 232 |48 936 |40 616 | | CELKEM EU−15 | 4 412 400 |4 070 351 |3 817 894 |4 282 574 |4 610 084 |4 599 337 |4 719 521 |4 421 008 |4 514 934 |4 570 564 |4 897 326 |4 077 782 |3 756 342 | | Česká republika |27 942 | | | | | | | | | |27 |32 522 |27 264 | |Litva |650 | | | | | | | | | |1 |509 |856 | |Maďarsko |49 593 | | | | | | | | | |57 |49 724 |36 405 | |Polsko |13 538 | | | | | | | | | |5 |4 715 |4 168 | |Slovensko |13 100 | | | | | | | | | |3 |3 026 |2 512 | | CELKEM EU−12 | 104 823 | | | | | | | | | | 92 |90 495 |71 204 | |CELKEM EU−27 | 4 517 223 | | | | | | | | | | 4 897 418 |4 168 277 |3 827 547 | | | | | | | | | | | | | | | | | Sušená na slunci | Zaručené vnitro-státní množství | 1995/96 |1996/97 |1997/98 |1998/99 |1999/00 |2000/01 |2001/02 |2002/03 |2003/04 |2004/05 |2005/06 |2006/07 | | Řecko |5 500 |2 550 |1 630 |114 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |0 |205 | |Španělsko |101 000 |40 716 |36 628 |52 582 |92 814 |84 726 |108 250 |226 792 |104 955 |117 837 |95 197 |119 465 |119 256 | |Francie |150 000 |165 830 |86 048 |14 478 |3 725 |2 513 |2 742 |4 368 |2 585 |2 212 |2 675 |3 157 |3 087 | |Itálie |162 000 |190 146 |124 520 |86 724 |53 462 |72 920 |90 018 |74 187 |107 352 |91 733 |66 787 |325 130 |395 741 | |Portugalsko |25 000 |3 144 |3 996 |2 526 |1 365 |1 622 |1 555 |565 |934 |1 784 |1 742 |2 441 |1 717 | | CELKEM EU-27 | 443 500 |402 386 |252 823 |156 424 |151 366 |161 781 |202 565 |305 912 |215 826 |213 566 |166 401 |450 193 |520 006 | |

[1] „Etude d’évaluation des mesures communautaires dans le secteur des fourrages séchés“, ANDI, COGEA, Univ. Lleida, DACS, září 2007http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/fourrage/index_fr.htm

[2] Španělsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Spojené království a Česká republika.