52007DC0808

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.12.2007

KOM(2007) 808 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

SDĚLENÍ KOMISE

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚVOD

Finanční vzdělání jednotlivcům umožňuje lépe porozumět finančním produktům a pojmům a rozvíjet dovednosti, které jsou nezbytné ke zlepšení jejich finanční gramotnosti; tj. být si vědom finančních rizik a příležitostí a při výběru finančních služeb se rozhodovat na základě informací. Jedná se o celoživotní záležitost. Finanční vzdělávání doplňuje opatření, která mají zajistit náležité poskytování informací, ochranu spotřebitele a poradenství pro spotřebitele[1]. Souhrn těchto politik přispívá k posílení postavení spotřebitelů, aby mohli přijímat nejlepší rozhodnutí s ohledem na svou finanční situaci.

Četné mezinárodní průzkumy prokázaly obecně nízkou úroveň znalostí spotřebitelů, pokud jde o finanční záležitosti a základy ekonomie. Současně se vzdělávání občanů ve finančních záležitostech stává stále důležitějším, jelikož inovace a globalizace zvyšují paletu a složitost nabízených finančních služeb. Závažnost problému připomínají stávající potíže na americkém trhu s hypotékami pro klienty s vyšším rizikem nesplacení (tzv. „sub-prime mortgage market“), kdy si mnoho spotřebitelů vzalo hypotéky přesahující jejich možnosti částečně kvůli nedostatečné znalosti charakteristik produktu. Hlavní úlohu by měly hrát členské státy, EU jim však může být nápomocna.

Význam náležitého finančního vzdělávání byl potvrzen na celosvětové úrovni i na úrovni EU, mimo jiné v bílé knize o politice finančních služeb (2005–2010)[2], zelené knize o maloobchodních finančních službách z května 2007[3] a v usnesení Evropského parlamentu o politice finančních služeb[4], které bylo přijato v červenci 2007. Otázka finančního vzdělávání byla nadnesena rovněž v závěrech Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 8. května 2007, v nichž Rada členské státy vyzvala, aby „výrazně posílily úsilí s cílem zvýšit povědomí domácností o jejich potřebě získávat řádné informace a vzdělání, případně ve spojení s vlastní odpovědností finančního odvětví a jeho iniciativami, aby se zvýšila připravenost domácností a zároveň se zachovala přiměřená ochrana investora“.

Finanční vzdělávání bylo ve zprávě Komise o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století[5] oznámeno jako základní prvek jejího úsilí směřujícího k zajištění, aby jednotný trh mohl občanům Evropy přinést přímé výhody, zejména posílením jejich schopnosti nejen vyhledat ty nejlepší finanční služby ve vlastním členském státě nebo přeshraničně, nýbrž rovněž pochopit určité nezbytné základy osobních financí.

Účelem tohoto sdělení je zúčastněným stranám napomoci při vypracování programů finančního vzdělávání, a to:

- zvýšením povědomí o nutnosti zabývat se nedostatečným finančním vzděláváním;

- podněcováním a podporou poskytování vysoce kvalitního finančního vzdělávání v EU, včetně sdílení osvědčených postupů;

- rozvojem určitých praktických nástrojů usnadňujících dosažení těchto cílů.

ROSTOUCÍ VÝZNAM FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Odvětví finančních služeb se rychle vyvíjí. Inovace a globalizace jednotlivcům umožňují přístup k většímu výběru produktů a služeb, které mají vyhovovat rozmanitým potřebám a situacím. Technologický pokrok, nové elektronické distribuční kanály a integrace finančních trhů zvýšily paletu nabízených služeb a způsobů, jejichž prostřednictvím jsou tyto služby dostupné. Pro mnoho občanů jsou však produkty složité a budoucí vývoj jejich hodnoty posuzují jen obtížně. Informační asymetrie jsou i nadále významné: i poměrně jednoduché finanční produkty se mohou zdát dosti složité průměrnému občanu s žádným či jen malým finančním vzděláním. Důkazy z nedávných průzkumů ukazují rozsah problémů, s nimiž se spotřebitelé potýkají.

- Jednotlivci považují finanční záležitosti za těžko srozumitelné. Lidé stále více zjišťují, že postrádají některé základní dovednosti, aby se mohli zabývat finančními záležitostmi a porozumět jim. To může mít významné důsledky pro jejich schopnost jednat s poskytovateli finančních služeb a dosáhnout nejlepších podmínek. Průzkum v Maďarsku zjistil, že spotřebitelé neznají základní finanční pojmy; 70 % respondentů neznalo význam inflace[6]. Průzkum provedený ve Francii, Španělsku a Itálii rovněž ukázal, že velká část osob s nízkými příjmy nevěnovala pozornost rozdílům mezi finančními institucemi, pokud jde o náklady a podmínky, a nebyla je schopna posoudit[7].

- Jednotlivci často přeceňují své znalosti finančních služeb. Není pravděpodobné, že spotřebitelé budou přístupní finančnímu vzdělávání, dokud si neuvědomí, že je pro ně důležité. Prvním krokem je proto zvýšení povědomí o finančních záležitostech v případě lidí, kteří „nevědí, že nevědí“. Respondenti v průzkumech v USA vyjádřili přesvědčení o své znalosti finančních záležitostí, v testech však prokázali pouze omezené znalosti[8]. V průzkumu v Austrálii se sice dvě třetiny respondentů domnívaly, že jsou finančně gramotní, pouze zhruba jedna čtvrtina však rozuměla složenému úrokování[9].

- Mnoho jednotlivců neplánuje dopředu nebo nevolí produkty, které odpovídají jejich potřebám. To znamená, že je u nich mnohem vyšší pravděpodobnost zadlužení a vzniku potíží, dojde-li ke změně jejich osobní situace (např. kvůli úmrtí blízké osoby, rozpadu vztahu nebo nezaměstnanosti). To jednotlivcům ztěžuje rovněž zajištění odpovídající životní úrovně v důchodu. Průzkum ve Spojeném království zjistil, že ve všech příjmových skupinách mnoho lidí neplánuje dopředu a 70 % nemá žádnou finanční rezervu pro případ neočekávaného poklesu příjmu[10].

Spotřebitelé jsou však ochotni osvojit si vědomosti o finančních záležitostech. Navzdory obecně rozšířeným důkazům o nízké úrovni finančního vzdělání roste u spotřebitelů povědomí, že znalost finančních záležitostí bude pro ně a jejich rodiny stále důležitější. Studie VISA zjistila, že rodiče řadí rozvoj náležitých osobních finančních dovedností na druhé místo hned za osobní bezpečnost[11].

EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ PŘÍNOSY POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Zajištění náležité úrovně finančního vzdělávání občanů ve všech etapách života může přinést prospěch všem věkovým a příjmovým skupinám. Přináší však rovněž výhody hospodářství a společnosti jako celku. Na finanční vzdělávání je pochopitelně třeba nahlížet jako na doplněk k přiměřené ochraně spotřebitele a zodpovědnému chování poskytovatelů finančních služeb. Nelze ho v žádném případě považovat za jediné řešení k odstranění rozdílů v informovanosti spotřebitelů a poskytovatelů.

Přínosy pro jednotlivce, společnost a hospodářství

Přínosy pro jednotlivce

Finanční vzdělávání může pomoci dětem pochopit hodnotu peněz a poučit je o sestavování rozpočtu a spoření. Studentům a mladým lidem může zprostředkovat důležité dovednosti pro nezávislou existenci, např. při spravování a splácení studentských půjček. Dospělým může pomoci při plánování důležitých událostí, jako je pořízení bydlení nebo rodičovství. Občanům může pomoci lépe se finančně zajistit pro případ nepředvídaných okolností, rozumně investovat a spořit si na důchod. Může lidem pomoci vyhnout se nástrahám platebních podvodů. Lidé, kteří rozumějí finančním záležitostem, si lépe vybírají finanční služby odpovídající jejich konkrétním potřebám a spíše dbají na upozornění regulačních orgánů na rizika. Je méně pravděpodobné, že si zakoupí produkty, které nepotřebují, že budou vázáni produkty, kterým nerozumí, nebo že převezmou rizika, která by je mohla dostat do finančních potíží.

Přínosy pro společnost

Rezonanční účinky finančního vzdělávání přesahují dotyčné jednotlivce a zajišťují přínosy rovněž pro celou společnost. Finanční vzdělávání může pomoci řešit problémy finančního vyloučení: lidé, kterým se dostalo určité formy vzdělání o finančních záležitostech, se budou s mnohem větší pravděpodobností obracet na hlavní finanční odvětví, a nebudou se muset spoléhat na okrajové poskytovatele s vyššími náklady a riziky nebo na lichváře. Finanční vzdělávání může občany (a to i skupiny s nízkými příjmy) podnítit, aby plánovali a část svého příjmu spořili. Může pomoci rozvíjet dovednosti s cílem vychovat zítřejší finančníky.

Přínosy pro hospodářství

Finanční vzdělávání může přispět k finanční stabilitě tím, že spotřebitelům pomůže vybrat si vhodné produkty a služby, což povede k nižším mírám nesplacení například u úvěrů a hypoték a k diverzifikovanějším, a proto bezpečnějším úsporám a investicím. To pomůže předcházet situacím, k nimž došlo v roce 2007 na americkém trhu s hypotékami pro klienty s vyšším rizikem nesplacení („sub-prime mortgage market“) a jež měly širší odezvy na světových finančních trzích, nebo je alespoň zmírnit. Finančně vzdělaní občané, kteří jsou schopni vyhledávat lepší, levnější a vhodnější produkty a služby, mohou pobízet k efektivnosti ve finančním odvětví a zvýšit hospodářskou prosperitu podporou větší soutěže, podněcováním inovací a požadováním vyšší kvality a rozmanitosti. Občané, kteří jsou zasvěceni do investování, mohou zajistit dodatečnou likviditu kapitálovým trhům, kterou lze převést na financování malých podniků v EU, jež jsou hlavním prvkem podpory růstu a zaměstnanosti. Strukturované a finančně vzdělané spotřebitelské organizace mohou být rovněž politickou protiváhou v procesu přípravy právních předpisů, což snižuje pravděpodobnost „regulačního zajetí“ finančního odvětví. Finanční vzdělávání proto může přinést významný sekundární účinek pro hospodářství jako celek.

Díky finančnímu vzdělání jsou spotřebitelé připraveni hledat produkt, který nejlépe odpovídá jejich potřebám, bez ohledu na umístění poskytovatele finančních služeb, a tím využívat příležitosti nabízené jednotným trhem. Na druhé straně zvýšená finanční gramotnost a ochota klientů měnit poskytovatele rovněž může vést k tomu, že vstup na nové trhy v jiných členských státech se pro poskytovatele finančních služeb stává atraktivnější, čímž se oživuje přeshraniční podnikání.

Poskytování finančního vzdělávání v Evropské unii

Dvě nedávné obsáhlé studie financované Evropskou komisí[12] podávají přehled o různých iniciativách v členských státech týkajících se finančního vzdělávání v EU:

- Finanční vzdělávání je poskytováno širokou škálou účastníků, od orgánů finančního dohledu po subjekty vzdělávání dospělých, poradny pro případ zadluženosti, sociální pracovníky, svazy finančního odvětví, organizace pro mikrofinancování, zástupce spotřebitelů, vzdělávací instituce, jednotlivé finanční podniky, orgány odpovědné za bytovou politiku a další. Vnitrostátní orgány (vládní ministerstva, orgány finančního dohledu, centrální banky atd.) jsou hnacími silami programů v 11 členských státech.

- Zdá se, že v některých členských státech EU, včetně Spojeného království, Německa, Rakouska, Nizozemska a Itálie, je poskytování finančního vzdělávání zvlášť silně zakotveno. V mnoha jiných zemích (včetně Řecka, Bulharska a Lotyšska) je činnost v této oblasti pouze omezená, pokud vůbec existuje.

- Nejběžnějším předmětem programů finančního vzdělávání jsou „základy peněžnictví“, např. jak používat bankovní účet. Poté následuje schopnost sestavit rozpočet, včetně řízení úvěru a zadluženosti. Otázky investování, úspor a důchodu, pojištění a řízení rizik figurují na nižších místech, což naznačuje, že se může jednat o oblasti, které budou vyžadovat větší pozornost v budoucnu.

Programy jsou rozděleny podle profilu cílových skupin na programy zaměřené na děti a mladé lidi a programy zaměřené na dospělé. Pouze několik málo programů se zdá být zaměřeno na konkrétnější skupiny, např. osoby v předdůchodovém věku, ženy, etnické menšiny nebo osoby s nízkými příjmy.

Posouzení příznivých dopadů iniciativ v oblasti finančního vzdělávání

Vzhledem k tomu, že změnu chování lze zaznamenat teprve v delším časovém horizontu, uskutečnilo se poměrně málo posouzení přínosů programů finančního vzdělávání. Dostupné údaje, např. objem spotřebitelských úvěrů, počet případů nesplacení dluhu, stížnosti spotřebitelů a změny v sociálních výdajích na služby zprostředkování mezi věřitelem a dlužníkem, lze k posouzení, zda iniciativy v oblasti finančního vzdělávání přispěly přímo ke změnám chování, použít pouze omezeně. Je obtížné rozlišit, jaké dopady má program finančního vzdělávání, jaké dopady lze připsat širším tržním vlivům, jako je míra zaměstnanosti, růst mezd, finanční inovace atd., a jaké dopady má osobní situace a prostředí, které ovlivňují chování jednotlivce.

Hodnocení se proto často zaměřuje na účast v jednotlivých programech finančního vzdělávání. Využívají se měřítka jako nárůst počtu účastníků, požadované publikace, návštěvnost internetových stránek, zprávy v tisku, obdržené dotazy atd. Jedním z účinných nástrojů, který k měření přínosů používají někteří poskytovatelé finančního vzdělávání (včetně členských států), je využívání referenčních průzkumů. Ty podávají přehled o úrovni finanční gramotnosti obyvatelstva, mohou pomoci poukázat na priority a usnadnit sledování pokroku po stanoveném časovém období.

Objevily se rovněž různé pokusy zkoumat změny chování, které mohou plynout z finančního vzdělávání.

- Vyhodnocení programu finančního vzdělávání na pracovišti ve Spojeném království ukázalo, že 82 % účastníků hodlá v důsledku návštěvy seminářů přijmout opatření (např. přispívat na dobrovolný penzijní plán nebo splatit dluhy). Když byli kontaktováni o 3 měsíce později, 60 % účastníků již tyto záměry realizovalo[13].

- Výzkum v USA prokázal, že semináře týkající se důchodu jsou obvykle spojeny s významně vyššími mírami účasti a vyššími příspěvky do dobrovolných zaměstnaneckých důchodových systémů[14]. Jiné výzkumy rovněž ukázaly, že mohou ovlivnit akumulaci čistého jmění i obecnějších měřítek bohatství[15].

- Výzkum účinnosti poradenství před pořízením bydlení u vypůjčovatelů s nižšími příjmy v USA zjistil, že potenciální vypůjčovatelé, kterým se před pořízením bydlení dostalo tohoto poradenství, mají v průměru o 13 % nižší míru nesplacení dluhů[16].

Tyto příklady dokládají pozitivní změnu chování, která může vyplynout z účasti v programech finančního vzdělávání. Komise hodlá prosazovat zveřejnění výzkumů a hodnocení, které byly až dosud provedeny.

RÁMEC ČINNOSTI NA ÚROVNI EU

Při plném respektování pravomocí členských států v oblasti poskytování vzdělání vyvinula EU řadu činností v rámci finančního vzdělávání a může zúčastněným stranám poskytnout podporu. Článek 153 Smlouvy stanoví, že Společenství přispívá k podpoře práva na informace a vzdělávání spotřebitelů k ochraně jejich zájmů a přijme opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států v této oblasti. Finanční vzdělávání může hrát užitečnou úlohu rovněž při podpoře jednotného trhu s finančními službami tím, že pomůže posílit postavení občanů, aby mohli vyhledat nejvhodnější finanční službu pro své potřeby bez ohledu na místo poskytovatele. V tomto rámci by mohla být vymezena činnost na úrovni EU.

Komise již v oblasti finančního vzdělávání podnikla některé první kroky. Vytvořila internetové stránky, Dolceta[17], které poskytují spotřebitelské vzdělávání pro dospělé. Tyto internetové stránky, které jsou přeloženy do všech jazyků Společenství a přizpůsobeny zvláštnostem jednotlivých národních trhů, byly původně vyvinuty pro instituce vzdělávání dospělých. Jeden z modulů těchto internetových stránek je vyhrazen finančním službám s tématy zahrnujícími sestavení rozpočtu, spotřebitelské úvěry a úvěry na bydlení, platební prostředky a investování.

Další iniciativou je „Evropský diář“[18], brožura, která je distribuována středoškolským studentům a která je má informovat o jejich právech coby spotřebitelů. Obsahuje část pojednávající o penězích a zadlužení, která vysvětluje, jak fungují finanční instituce a jednotlivé produkty, a upozorňuje na nebezpečí přílišných půjček.

V březnu 2007 Komise uspořádala konferenci na téma „zvýšení finanční zdatnosti“ s cílem vyzdvihnout význam vysoce kvalitního finančního vzdělávání a poskytnout fórum pro výměnu osvědčených postupů[19].

Zelená kniha o maloobchodních finančních službách[20] uvádí, že by na podporu finančního vzdělávání bylo možno učinit více. Tento názor při konzultacích podpořila velká většina respondentů. Mnoho z nich uvedlo, že by vzdělávání mělo zůstat záležitostí vnitrostátních orgánů, a navrhovalo, aby Komise hrála úlohu při shromažďování a šíření informací o osvědčených postupech a při vypracovávání nezávazných zásad s cílem napomoci poskytovatelům finančního vzdělávání. Další respondenti uváděli, že se přínosy finančního vzdělávání projeví teprve v dlouhodobém horizontu a že by se v právních předpisech o finančních službách neměla pozornost odklonit od podrobných ustanovení na ochranu spotřebitelů.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ VYSOCE KVALITNÍCH PROGRAMŮ FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Na základě přehledu programů finančního vzdělávání, které již v EU probíhají, se Komise domnívá, že je užitečné stanovit určité zásady, které by orgánům veřejné správy, poskytovatelům finančních služeb, spotřebitelským organizacím, zaměstnavatelům a ostatním zúčastněným osobám mohly pomoci v jejich úsilí o zavedení a realizaci programů finančního vzdělávání[21]. Tyto zásady přihlížejí k rozmanitosti přístupů a metod, které jsou k dispozici pro vypracování úspěšné strategie v oblasti finančního vzdělávání.

Zásada č. 1: Finanční vzdělávání by mělo být trvale dostupné a aktivně podporované ve všech etapách života. |

Finanční vzdělávání by mělo být k dispozici pro řešení finančních problémů spojených se skutečnými událostmi v životě občanů sahajícími od událostí, které se týkají mladých lidí, po události, jež jsou důležité pro důchodce. Programy by měly být přizpůsobitelné finanční situaci občanů a úrovni znalostí finančních záležitostí. |

Zásada č. 2: Programy finančního vzdělávání by měly být zaměřeny na uspokojení konkrétních potřeb občanů. K dosažení tohoto cíle je nutno provést předběžný výzkum stávající úrovně finančního povědomí občanů s cílem určit záležitosti, jimiž je obzvláště nutno se zabývat. Programy by měly být včas a snadno dostupné. |

Finanční vzdělávání by mělo odpovídat konkrétním potřebám: osob, které nastupují poprvé do zaměstnání, nezaměstnaných osob, lidí, kteří plánují rodinu, mladých dospělých lidí, zadlužených osob atd. Je důležité zajistit, aby program byl srozumitelný a ve formátu, který uživateli může usnadnit konzultace nebo přístup, pokud je potřebuje. Zaměstnavatelé by měli uvážit, jak by bylo možno finanční vzdělávání poskytovat na pracovišti, popřípadě společně s informacemi o zaměstnaneckých důchodových systémech. |

Zásada č. 3: Spotřebitele je nutno vzdělávat v ekonomických a finančních záležitostech pokud možno co nejdříve, počínaje ve škole. Vnitrostátní orgány by měly uvážit povinné zařazení finančního vzdělávání do školních osnov. |

Je nezbytné, aby mladí lidé získali základní ekonomické a finanční znalosti na základní a střední škole. Komise již vydala doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES), které podporuje rozvoj dovedností jako schopnost matematického myšlení v každodenních situacích, obecné pochopení fungování ekonomiky a schopnost plánovat a organizovat vlastní život. V této souvislosti by vnitrostátní a regionální vzdělávací instituce měly uvážit, jak by bylo možno ekonomické a finanční vzdělávání zařadit do školních osnov. |

Zásada č. 4: Programy finančního vzdělávání by měly zahrnovat obecné nástroje ke zvýšení informovanosti o potřebě zlepšit znalosti o finančních záležitostech a rizicích. |

Spotřebitelé si nejsou vždy vědomi svých nedostatečných znalostí finančních záležitostí a finančních rizik, což je prvním krokem k tomu, aby byli přístupni vzdělávání v těchto oblastech. Při zvyšování informovanosti mohou pomoci nástroje jako dotazníky k sebehodnocení a reklamní kampaně týkající se finančních znalostí. Cílové skupiny pak mohou být nasměrovány na konkrétní vzdělávací materiály týkající se finančních záležitostí. |

Zásada č. 5: Finanční vzdělávání zajišťované poskytovateli finančních služeb by mělo být poskytováno poctivě, transparentně a objektivně. Je nutno věnovat pozornost tomu, aby bylo zajištěno, že vzdělávání je vždy v nejlepším zájmu spotřebitele. |

Odvětví finančních služeb by po konzultaci se zástupci spotřebitelů nebo investorů mělo být podporováno, aby přijalo iniciativy, které přispějí k rozvoji finančního vzdělávání a zpřístupnění odborných znalostí. Při poskytování finančního vzdělávání veřejnosti by však dané odvětví mělo zajistit jednoznačné rozlišování mezi obecným finančním vzděláváním, informacemi o jednotlivých produktech a poradenstvím pro konkrétního klienta o daném produktu nebo službě. Zvláštní pozornost je nutno věnovat označení vzdělávacích materiálů týkajících se finančních záležitostí, aby se odstranily obavy, že se tyto dělící linie smažou. |

Zásada č. 6: Školitelé v oblasti finančního vzdělávání by měli mít prostředky a odpovídající odbornou přípravu, aby byli schopni úspěšně a sebejistě realizovat programy finančního vzdělávání. |

Hlavní otázkou při rozvoji úspěšného vzdělávání je posílení postavení osob, které zajišťují odbornou přípravu, tedy „vzdělávání učitelů“. Tím se nemyslí pouze učitelé ve školách, nýbrž rovněž sociální pracovníci, bankovní úředníci, dobrovolníci nebo jiní jednotlivci v kontaktu s klientem, kteří musí poskytovat vzdělávání způsobem, jenž přináší jejich cílovým skupinám co největší prospěch. To vyžaduje vypracování upotřebitelných výukových materiálů a vzdělávacích programů. |

Zásada č. 7: Je nutno podporovat vnitrostátní koordinaci mezi zúčastněnými stranami v zájmu dosažení jednoznačného vymezení rolí, usnadnění sdílení zkušeností a hospodárného nakládání se zdroji podle stanovených priorit. Měla by se zlepšit mezinárodní spolupráce mezi poskytovateli, aby se usnadnila výměna osvědčených postupů. |

Vnitrostátní orgány, poskytovatelé finančních služeb, skupiny spotřebitelů, učitelé a další zúčastněné strany by měli být vybízeni, aby při poskytování finančního vzdělávání vzájemně spolupracovali. To by mohlo pomoci jasněji vymezit cíle, vést k většímu pokrytí různých cílových skupin, hospodárně nakládat se zdroji podle stanovených priorit a podpořit učení se ze zkušeností. Na mezinárodní úrovni by spolupráce a vytváření sítí mezi odborníky obdobně mohly vyzdvihnout oblasti, jimž by měla být věnována větší pozornost, a usnadnit výměnu osvědčených postupů. |

Zásada č. 8: Poskytovatelé finančního vzdělávání by měli pravidelně vyhodnocovat a případně aktualizovat programy, které řídí, s cílem uvést je do souladu s osvědčenými postupy v dané oblasti. |

Poskytovatelé finančního vzdělávání by do svých programů měli zařadit pravidelné hodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo, a splnění cílů. Pokud výsledky neodpovídají, měli by zvážit změny programu s cílem uvést jej do souladu se standardy dosaženými uznávanými nejlepšími odborníky. |

Komise vyzývá vnitrostátní správní orgány, poskytovatele finančních služeb, spotřebitelské organizace a další zúčastněné strany, aby vypracovali vnitrostátní strategie finančního vzdělávání s odpovídajícími programy finančního vzdělávání s přihlédnutím k výše uvedeným zásadám finančního vzdělávání.

PLÁNOVANÉ INICIATIVY A PRAKTICKÁ POMOC

Ačkoliv se Komise domnívá, že prvořadou odpovědnost za finanční vzdělávání mají členské státy, neziskové subjekty a poskytovatelé finančních služeb, EU může poskytnout praktickou pomoc. Komise stanovila jako prioritu tyto iniciativy:

- Zřízení sítě odborníků v oblasti finančního vzdělávání – možnost vytváření sítí a učení se ze zkušeností podporuje mnoho zúčastněných stran. Za účelem další podpory zřídí Komise skupinu odborníků na finanční vzdělávání, kterou budou tvořit zástupci orgánů členských států (včetně odborníků na vzdělávání), poskytovatelů finančních služeb, spotřebitelských organizací a případně dalších skupin. Jejím cílem bude sdílet a prosazovat osvědčené postupy v oblasti finančního vzdělávání; napomáhat Komisi při zjišťování problémů při poskytování tohoto vzdělávání; informovat Komisi, jak jsou uplatňovány výše uvedené zásady; sledovat výsledky a poskytování finančního vzdělávání a přispívat k hodnocení opatření uvedených v tomto sdělení, a to v období do roku 2010. Výzvy k vyjádření zájmu o tuto síť budou zveřejněny počátkem roku 2008.

- Poskytování materiální podpory členským státům a soukromým subjektům při pořádání celostátních/regionálních konferencí o finančním vzdělávání – většina programů finančního vzdělávání je svým rozsahem místní, regionální nebo nanejvýš celostátní. Proto je nutné, aby se akce ke zvýšení informovanosti uskutečňovaly pokud možno co nejblíže cílovým skupinám. Komise členské státy a soukromé subjekty důrazně vybízí k pořádání takovýchto akcí a může zajistit materiální podporu a svou účast. Zapojení Komise umožní podpořit nebo podnítit vznik vnitrostátních fór pro finanční vzdělávání, prosazovat osvědčené postupy na místní úrovni a podpořit stávající iniciativy. Takovéto konference zajišťují impuls, zviditelnění a věnování pozornosti otázkám finančního vzdělávání na úrovni, na níž by měly být řešeny.

- Zveřejnění on-line databáze o programech a výzkumu v oblasti finančního vzdělávání v EU – v návaznosti na zjištění studií uvedených v bodě 3.2 Komise vyvine on-line databázi programů finančního vzdělávání v celé EU. Ta bude poskytovat informace o projektech zahrnující jejich územní rozsah, předmět, cílové skupiny a kontaktní údaje poskytovatelů. V databázi budou rovněž shromážděny výsledky výzkumu týkajícího se finančního vzdělávání a úrovně finanční gramotnosti v EU. Účelem této databáze bude usnadnit konzultace týkající se osvědčených postupů a zjištění výzkumu. Komise vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila přesnost údajů. Ke zvýšení informovanosti veřejnosti o této databázi bude Komise vydávat pravidelný informační bulletin s cílem upozornit na nové nebo zvlášť pozoruhodné přírůstky do databáze. On-line databáze bude dostupná v roce 2008.

- Vypracování modulu pro odbornou přípravu učitelů v oblasti finančního vzdělávání – iniciativa Dolceta se již ukázala jako velmi úspěšná, pokud jde o usnadnění výuky dospělých v oblasti finančních záležitostí. V návaznosti na to začne Komise počátkem roku 2008 vyvíjet modul finančního vzdělávání pro účely vzdělávání učitelů. Tento projekt se uskuteční za pomoci pedagogů a finančních odborníků ze sítě evropských univerzit pro další vzdělávání (European Universities Continuing Education Network). Tento modul v rámci iniciativy Dolceta poskytne učitelům základních a středních škol sady výukových materiálů připravené k použití, včetně internetového školení, s cílem podpořit je a pomoci jim zařadit finanční záležitosti dobrovolně do obecných osnov. Veškeré materiály budou přizpůsobeny kultuře jednotlivých členských států. Po dokončení tohoto modulu pro vzdělávání učitelů se budou národní vývojové týmy pokud možno účastnit akcí ke vzdělávání učitelů za účelem propagace materiálů pro vzdělávání spotřebitelů a vybízení učitelů, aby je používali.

NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ

Toto sdělení je jedním z prvků balíčku opatření týkajících se maloobchodních finančních služeb uvedených ve zprávě Komise o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století, jehož cílem je lépe zajistit evropským občanům výhody plynoucí z integrace finančních trhů. Velká část budoucí práce Komise v oblasti maloobchodních finančních služeb se zaměří na posílení schopností spotřebitelů, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Důležitou součástí této práce bude úsilí o zvýšení finanční gramotnosti.

Komise bude nadále sledovat pokrok různých iniciativ, které jsou nastíněny v tomto sdělení, s cílem zjistit, zda splňují výše uvedené cíle. V roce 2010 budou iniciativy mimoto podrobeny celkovému přezkumu.

[1] Informování spotřebitelů a jejich ochrana jsou jádrem právních předpisů EU o finančních službách. K příkladům patří směrnice o trzích finančních nástrojů s ustanoveními o ochraně neprofesionálních investorů, stávající přezkum směrnic o SKIPCP, včetně zjednodušeného prospektu, směrnice o spotřebitelském úvěru, o uvádění finančních služeb na trh na dálku a o zprostředkovatelích pojištění a návrhy předložené v bílé knize o hypotečních úvěrech, které mají spotřebitelům umožnit, aby při nákupech finančních produktů přijímali správná rozhodnutí. Komise hodlá v roce 2008 provést meziodvětvovou studii o přiměřenosti a jednotnosti požadavků na informace v právních předpisech EU o finančních službách a tato záležitost se zkoumá rovněž v hodnocení příslušných zvláštních pravidel.

[2] KOM(2005) 629.

[3] KOM(2007) 226.

[4] P6_TA-PROV(2007)0338/A6-0248/2007.

[5] KOM(2007) 724, SEK(2007) 1520.

[6] Gecser, prezentace o 8 krocích, jak mladé Maďary naučit, aby používali peníze chytře, konference o finanční zdatnosti, Brusel, 28. března 2007.

[7] Nieri, Access to Credit: the Difficulties of Households, New Frontiers in Banking Services: Emerging Needs and Tailored Products for Untapped Markets , Springer Verlag: Berlín, 2006.

[8] Mandell, Personal Finance Survey of High School Seniors , The Jumpstart Coalition for Personal Financial Literacy, 2004.

[9] ANZ Banking Group , ANZ Survey of Adult Financial Literacy in Australia , 2003.

[10] Financial Services Authority (Úřad Spojeného království pro finanční služby), Financial Capability in the UK: Establishing a Baseline , 2006.

[11] The Jumpstart Coalition for Personal Financial Literacy, Making the case for financial literacy , 2007.

[12] Observatoire du Crédit et de l'Endettement et al, FES – Better access to financial services and financial education (2007), Report of the survey on Financial Education, duben 2007 a Evers & Jung, Survey on Financial Literacy Schemes in the EU27 , listopad 2007.

[13] Dredge, prezentace o finanční zdatnosti na pracovišti, konference o finanční zdatnosti, Brusel, 28. března 2007.

[14] Bayer, Bernheim, Scholz, The effects of financial education in the workplace: evidence from a survey of employers , červen 1996.

[15] Lusardi, Saving and the effectiveness of Financial Education , pracovní dokument Pension Research Council 2003-14, Pension Research Council, 2003.

[16] Hirad, Zorn, Empirical Evidence of the effectiveness of pre-purchase homeownership counselling , květen 2001.

[17] Development of On-Line Consumer Education Tools for Adults (Vývoj on-line nástrojů vzdělávání spotřebitelů pro dospělé), www.dolceta.eu.

[18] http://ec.europa.eu/consumers/cons_info/consumer_diary_en.htm.

[19] Shrnutí konference a přednesené prezentace jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/capability/index_en.htm.

[20] KOM(2007) 226.

[21] Tyto zásady jsou v souladu s dokumentem OECD Principles and Good Practices for Financial Education and Awareness z roku 2005, který schválily všechny členské státy OECD, včetně řady členských států EU (viz: http://www.oecd.org/dataoecd/7/17/35108560.pdf).