52006SC0109

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.2.2006

SEK(2006) 109 v konečném znění

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu Estonska na období 2005–2009

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti

Pakt o stabilitě a růstu, který vstoupil v platnost dne 1. července 1998, je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst napomáhající rozvoji zaměstnanosti. Poprvé byl pakt pozměněn v roce 2005. Tato reforma na jedné straně potvrdila, že pakt je užitečný v upevňování fiskální disciplíny, ale na druhé straně usiluje o posílení jeho účinnosti a hospodářských základů a současně o zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], které je součástí paktu, ukládá členským státům, aby předkládaly Radě a Komisi stabilizační nebo konvergenční programy jakož i jejich každoroční aktualizace (členské státy, které již přijaly jednotnou měnu, předkládají (aktualizované) stabilizační programy a členské státy, které jednotnou měnu dosud nepřijaly, předkládají konvergenční programy). První konvergenční program Estonska byl předložen v květnu 2004. V souladu s nařízením vydala Rada na základě doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem dne 5. července 2004 své stanovisko. Stejný postup použije Komise pro hodnocení aktualizovaných stabilizačních a konvergenčních programů, výše uvedený výbor pro jejich kontrolu a Rada pro jejich případné přezkoumání.

Členské státy musí v těchto programech upřesnit svůj střednědobý cíl ohledně stavu rozpočtu a stanovit politická opatření vedoucí k jeho dosažení a udržení, včetně hospodářských předpokladů. V návaznosti na reformu paktu je třeba rozlišovat střednědobý cíl jednotlivých členských států s ohledem na hospodářskou a rozpočtovou různorodost v Unii i s ohledem na fiskální riziko udržitelnosti. Reforma rovněž předpokládá symetričtější přístup k fiskální politice v průběhu hospodářského cyklu prostřednictvím přísnější rozpočtové kázně v hospodářsky příznivých obdobích, přičemž v případě dočasné odchylky od střednědobého cíle nebo v případě změny cesty vedoucí k tomuto cíli je zapotřebí zohlednit „významné strukturální reformy“ s ověřitelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost.

S přihlédnutím k prognóze útvarů Komise z podzimu roku 2005, ke kodexu chování[2], ke všeobecně dohodnuté metodice odhadování potenciálního výstupu a cyklicky očištěných sald a k hlavním směrům hospodářské politiky obsažených v integrovaných pokynech na období 2005–2008, Komise posoudila nedávno předloženou aktualizaci konvergenčního programu Estonska a na základě svého hodnocení uvedeného níže přijala doporučení ke stanovisku Rady k tomuto programu.

Hodnocení

1. Poslední aktualizace konvergenčního programu Estonska na období 2005-2009 byla předložena dne 1. prosince 2005[3]. Program zhruba dodržuje modelovou strukturu a požadavky ohledně poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování[4].

2. Po zúročení prvotních přínosů odvážné reformy a stabilizačních úsilí v polovině 90. let Estonsko v důsledku krize v Rusku v roce 1998 zaznamenalo o rok později dočasné zhoršení situace, včetně pozastavení růstu. Díky rozsáhlým strukturálním reformám ve finančním a podnikovém sektoru, které zvýšily citlivost ekonomiky vůči tržním silám a jeho mezinárodní otevřenost, růst od roku 2000 rychle pokračoval. Za poslední desetiletí se průměrný roční růst reálného HDP pohyboval okolo 6 % a daleko tak předstihl průměr EU ve výši 1,7 %. Závažnou makroekonomickou nerovnováhu představoval v roce 2004 vysoký deficit zahraničního obchodu ve výši 10,5 % HDP.

3. Aktualizace odhaduje, že reálný růst HDP dosahoval v roce 2005 6,5 %, v roce 2006 má růst až k 6,6 % a ve zbylém programovém období 2007–2009 se má ustálit na 6,3 %. Celkově se makroekonomický scénář vycházející z aktualizace zdá být poměrně opatrný, pokud ho srovnáme s odhadem prognózy útvarů Komise z podzimu 2005. Na základě výpočtů útvarů Komise provedených podle společně dohodnuté metodiky na základě údajů v programu by měl potenciální růst HDP zůstat poměrně vysoký, ve střednědobém horizontu však bude mít mírně klesající tendenci. V důsledku toho obezřetný výhled reálného růstu HDP vede k negativní mezeře výstupu během programového období, zatímco prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 ukazuje pro roky 2005 a 2006 pozitivní mezeru výstupu s pouze malým množstvím volných kapacit v ekonomice v roce 2007. V nadcházejících letech se předpokládá silný růst zaměstnanosti. Odhaduje se, že inflace poklesne z 3,5 % v roce 2005 na 2,6 % v letech 2006 a 2007 a v letech 2008 a 2009 zůstane nízká ve výši 2,7 %. Od té doby, co se růst inflace HISP zastavil v roce 2005 na 4,1 % na základě účinků připojení stejně jako kvůli vysokým cenám za energii, se plány pro rok 2006 jeví jako poměrně optimistické, zatímco rok 2007 je v souladu s prognózou Komise. Odhaduje se, že v roce 2005 se deficit zahraničního obchodu přiblíží 9 % HDP, což znamená pokles z 13,4 % dosažených v roce 2003. Zatímco zastavení této mimořádné nerovnováhy estonského hospodářství těžilo z pravidelného přebytku veřejných financí, podle programu by v následujících letech mělo v tomto ohledu být i nadále mírně podporováno. V průběhu roku 2005 si Estonsko udrželo plnou stabilitu směnného kurzu v rámci ERM II (mechanismus směnných kursů) v souvislosti s jeho pevnými směnnými kurzy, které řídí jako jednostranný závazek v rámci tohoto mechanismu. Finanční trh a úrokové sazby bank zůstaly v roce 2005 na nízké a stabilní úrovni, což odráželo důvěryhodnost estonského měnového rámce.

4. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci konvergenčního programu pro období 2004–2008. Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2005 na 1,1 % HDP, zatímco předcházející aktualizace konvergenčního programu stanovila cíl vyrovnaného rozpočtu. Aktuální přebytek veřejných financí za rok 2005 je mnohem vyšší, okolo 2,5 % HDP, což je způsobeno kombinací vysokého růstu a zlepšení výběru daní.

5. Rozpočtový rámec je v Estonsku zaměřen na udržení zdravých veřejných financí při udržitelném růstu a rostoucí zaměstnanosti. Za tímto účelem obsahuje požadavky na ústřední vládu ohledně vyrovnaného rozpočtu a nominální výdajové stropy centrální vlády. Program usiluje o vyrovnání veřejných financí od roku 2007 s přebytky ve výši 0,3 % HDP v roce 2005 a 0,1 % HDP v roce 2006. Cíl přebytku veřejných financí pro roky 2005 a 2006 je mírně vyšší, než ten, stanovený v předchozí aktualizaci, ale pouze částečně odráží lepší výsledek roku 2005, než se očekávalo. Podíl výdajů i příjmů má v programovém období postupně klesat. Ve srovnání s předchozím programem program z prosince 2005 obecně potvrzuje plánovanou daňovou strategii pro roční vyrovnané rozpočty na pozadí poněkud příznivějšího makroekonomického scénáře.

6. Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě programu a podle společně dohodnuté metodiky, se strukturální saldo (přebytek) v dalších čtyřech letech postupně sníží z přibližně 0,5 % HDP v roce 2005 k vyrovnanému saldu v roce 2009. Aktualizace stanoví střednědobý cíl pro stav rozpočtu, jak stanovil Pakt o stabilitě a růstu o vyrovnaném strukturálním rozpočtu, tj. očištěný od cyklických vlivů a od jednorázových a jiných prozatímních opatření. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

7. Rozpočtové výsledky by mohly být i po roce 2005 lepší než předpokládá program. Stanovený ekonomický výhled pro období 2006-2009 je značně opatrný. Navíc Estonsko znova překonalo fiskální cíle zaručující, že bilance rizik bude vnímána pozitivně.

8. S ohledem na toto posouzení rizik se stav rozpočtu uvedený v programu jeví jako dostatečný pro dosažení střednědobých cílů programu v průběhu programového období. Jelikož střednědobý cíl je náročnější než minimální orientační cíl, jeho dosažením by se měl splnit cíl v podobě zajištění bezpečného rozpětí proti překročení referenční hodnoty 3 % HDP v průběhu celého období při běžných makroekonomických výkyvech. Avšak s ohledem na pravděpodobnost lepšího výsledku v roce 2005 než předpokládá program, plánování rozpočtového cíle pro rok 2006, který nebude vyšší než 0,1 % HDP, může přinést riziko procykličnosti v příznivém období.

9. Míra hrubého dluhu Estonska je nejnižší v EU a dostatečně pod referenční hodnotou Smlouvy. Podle aktualizace a v souladu s prognózou útvarů Komise pro období 2005–2007 se má míra dluhu dále snižovat po celé programové období až k podílu pouze ve výši 2,8 % HDP ke konci roku 2009.

10. Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Estonsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Úroveň hrubé zadluženosti je nyní velmi hluboko pod 60 % referenční hodnoty a odhaduje se, že zůstane pod referenční hodnotou po celé programové období. Estonská strategie učinit udržitelnost centrálním bodem fiskální politiky a přikládat jí velký význam i při reformě penzijního systému, která zahrnuje akumulaci aktiv, přispívá pozitivně k výhledům pro veřejné finance. Stav rozpočtu, který je v současné době v přebytku, přispívá k omezení očekávaného dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a k souladu střednědobých rozpočtových plánů s nepatrným rizikem pro udržitelnost veřejných financí.

11. Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky, jež jsou součástí integrovaných pokynů na léta 2005–2008. Zejména vysoký přebytek veřejných financí v roce 2005 znatelně přispěl k tomu, že deficit zahraničního obchodu se značně přiblížil pod úroveň 10 % HDP. Základním prvkem kombinace politik Estonska v programovém období je opatrná fiskální politika, zejména s ohledem na podporu dalšího snižování deficitu zahraničního obchodu na udržitelnou úroveň. Aktualizace obsahuje rovněž opatření, která podporují alokaci zdrojů na růst a zaměstnanost, především cestou snižování síly veřejného sektoru v hospodářství a přenášením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně.

12. Program vnitrostátní reformy Estonska předložený dne 15. října 2005 uvádí tyto hlavní výzvy, jež mají výrazný dopad na veřejné finance: (i) udržitelnost veřejných financí; (ii) fiskální politika podporující růst a zaměstnanost a (iii) zajištění stabilního makroekonomického prostředí. Dopady tohoto programu reforem se odráží v rozpočtových výhledech konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem. Konvergenční program uvádí zejména opatření, která mají doplnit penzijní reformu z roku 2002 a zvýšit spotřební daně a daně v oblasti životního prostředí a zároveň snížit zdanění pracovní síly a systematicky přesouvat rozpočtové zdroje směrem k investicím, podpoře výzkumu a vývoje a odbornému vzdělávání. Konvergenční program tato opatření doplňuje o změny v institucionálním uspořádání veřejných financí, konkrétně doplněním rozpočtového systému založeného na informačních technologiích, který bude spojovat všechna ministerstva pod dohledem ministerstva financí, dalším formalizováním strategického plánovacího procesu a přípravou nové legislativy ke zlepšení finančního řízení na úrovni místní správy.

Rozpočet je obecně zdravý a přístup k němu dává dobrý příklad fiskální politiky řízené v souladu s paktem. Nicméně vzhledem k výše uvedenému posouzení a plnění rozpočtu v roce 2005, které bude pravděpodobně významně lepší, než předvídal program, by bylo pro Estonsko vhodné, aby se v roce 2006 a v následujících letech zaměřilo na vyšší rozpočtový přebytek a nadále podporovalo úpravu vnější nerovnováhy.

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu Estonska na období 2005–2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5], a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

13. Po zúročení prvotních přínosů odvážné reformy a stabilizačních úsilí v polovině 90. let Estonsko v důsledku krize v Rusku v roce 1998 zaznamenalo o rok později dočasné zhoršení situace, včetně pozastavení růstu. Díky rozsáhlým strukturálním reformám ve finančním a podnikovém sektoru, které zvýšily citlivost ekonomiky vůči tržním silám a jeho mezinárodní otevřenost, růst od roku 2000 rychle pokračoval. Za poslední desetiletí se průměrný roční růst reálného HDP pohyboval okolo 6 % a daleko tak předstihl průměr EU ve výši 1,7 %. Závažnou makroekonomickou nerovnováhu představoval v roce 2004 vysoký deficit zahraničního obchodu ve výši 10,5 % HDP. Vývoj rozpočtu byl poznamenán celkově opatrným fiskálním postojem, který vyústil ve zdravé fiskální přebytky.

14. Ve svém stanovisku ze dne 17. února 2005 Rada podpořila rozpočtovou strategii předloženou v předchozí aktualizaci konvergenčního programu pro období 2004–2008. Pokud jde o plnění rozpočtu v roce 2005, prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2005 na 1,1 % HDP, zatímco předcházející aktualizace konvergenčního programu stanovila cíl vyrovnaného rozpočtu. Aktuální přebytek veřejných financí za rok 2005 je mnohem vyšší, okolo 2,5% HDP, což je způsobeno kombinací vysokého růstu a zlepšení výběru daní.

15. Dne [14. února 2006] Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Estonska, který zahrnuje období 2005–2009. Program zhruba dodržuje modelovou strukturu a požadavky na poskytování údajů pro stabilizační a konvergenční programy uvedené v novém kodexu chování[6].

16. Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že reálný růst HDP se z úrovně 6,5% v roce 2005 přiblíží na 6,6% v roce 2006 a ustálí se v průměru na 6,3 % HDP na konci programového období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na značně opatrných předpokladech růstu. Na základě výpočtů útvarů Komise provedených podle společně dohodnuté metodiky na základě údajů v programu by měl potenciální růst HDP zůstat poměrně vysoký, ve střednědobém horizontu však bude mít mírně klesající tendenci. V důsledku toho vede opatrný výhled reálného růstu HDP k negativní mezeře výstupu během programového období, zatímco prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 ukazuje pozitivní mezeru výstupu pro roky 2005 a 2006. Zdá se, že i předpověď programu ohledně inflace je nižší.

17. Střednědobý rozpočtový rámec je v Estonsku zaměřen na udržení zdravých veřejných financí při udržitelném růstu a rostoucí zaměstnanosti. Program usiluje o vyrovnání veřejných financí od roku 2007 s přebytky ve výši 0,3 % HDP v roce 2005 a 0,1 % HDP v roce 2006. Primární saldo je pouze neznatelně vyšší kvůli zanedbatelné úrokové zátěži. Plánovaný přebytek veřejných financí pro roky 2005 a 2006 je mírně vyšší, než ten, stanovený v předchozí aktualizaci, ale pouze částečně odráží lepší výsledek roku 2005, než se očekávalo, který je okolo 2,5 % HDP a je spojený s hospodářským růstem a zlepšením výběru daní. Podíl výdajů i příjmů se má v průběhu programového období postupně snižovat. Ve srovnání s předchozí aktualizací programu, aktualizace z prosince 2005 obecně potvrzuje plánovanou fiskální strategii pro roční vyrovnané rozpočty na pozadí poněkud příznivějšího makroekonomického scénáře.

18. Plánuje se, že během programového období se strukturální přebytek (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a od jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky sníží v průměru o 0,1 % HDP ročně. Program stanoví střednědobým cílem stavu rozpočtu vyrovnaný strukturální rozpočet a plánuje udržet strukturální rovnováhu, která vyhovuje střednědobému cíli programu v průběhu programového období. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2% HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Pokud jde o přiměřenost, je střednědobý cíl programu v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy ERM II (mechanismus směnných kursů) v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je náročnější než dlouhodobě předpokládá míra zadlužení a průměrný růst potenciálního produktu.

19. Rozpočtové výsledky by mohly být lepší než předpokládá program i po roce 2005. Stanovený ekonomický výhled pro období 2006–2009 je značně opatrný. Navíc Estonsko znova překonalo fiskální cíle zaručující, že bilance rizik bude vnímána pozitivně.

20. Vzhledem k tomuto hodnocení rizik se zdá, že rozpočtová strategie je dostačující pro dosažení téměř vyrovnaného stavu strukturálního rozpočtu, které lze podle paktu považovat za přiměřené pro programové období. Navíc přístup k rozpočtu vyjádřený v programu poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. Avšak s ohledem na pravděpodobnost lepšího výsledku v roce 2005 než předpokládá program, plánování rozpočtového cíle pro rok 2006, který nebude vyšší než 0,1 % HDP, může přinést riziko procykličnosti v „příznivém období“.

21. Míra zadlužení se odhaduje na úrovni 4,6 % HDP na konci roku 2005, tedy výrazně pod úrovní 60 % referenční hodnoty HDP podle Smlouvy a ve skutečnosti na nejnižší úrovni v EU. Program předpokládá pokles míry dluhu o 1,8 procentního bodu v období pokrytém programem.

22. Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Estonsku hrozí jen malé riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnutí obyvatelstva. Úroveň hrubé zadluženosti je nyní velmi hluboko pod 60 % referenční hodnoty a odhaduje se, že zůstane pod referenční hodnotou po celé programové období. Estonská strategie učinit udržitelnost centrálním bodem fiskální politiky a přikládat jí velký význam i při reformě penzijního systému, která zahrnuje akumulaci aktiv, přispívá pozitivně k výhledům pro veřejné finance. Stav rozpočtu, který je v současné době v přebytku, přispívá k omezení očekávaného dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet a k souladu střednědobých rozpočtových plánů s nepatrným rizikem pro udržitelnost veřejných financí.

23. Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky, jež jsou součástí integrovaných pokynů na léta 2005–2008. Zejména vysoký přebytek veřejných financí v roce 2005 znatelně přispěl k tomu, že deficit zahraničního obchodu se značně přiblížil pod úroveň 10 % HDP. Základním prvkem kombinace politik Estonska v programovém období je opatrná fiskální politika, zejména s ohledem na podporu dalšího snižování deficitu zahraničního obchodu na udržitelnou úroveň. Aktualizace obsahuje rovněž opatření, která podporují alokaci zdrojů na růst a zaměstnanost, především cestou snižování síly veřejného sektoru v hospodářství a přenášením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně.

24. Program vnitrostátní reformy Estonska předložený dne 15. října 2005 v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost uvádí tyto hlavní úkoly, které mají výrazný dopad na veřejné finance: (i) udržitelnost veřejných financí; (ii) fiskální politika podporující růst a zaměstnanost a (iii) zajištění stabilního makroekonomického prostředí. Dopady tohoto programu reforem se odráží v rozpočtových výhledech konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem. Konvergenční program uvádí zejména opatření, která mají doplnit penzijní reformu z roku 2002 a zvýšit spotřební daně a daně v oblasti životního prostředí a zároveň snížit zdanění pracovní síly a systematicky přesouvat rozpočtové zdroje směrem k investicím, podpoře výzkumu a vývoje a odbornému vzdělávání. Konvergenční program tato opatření doplňuje o změny v institucionálním uspořádání veřejných financí, konkrétně doplněním rozpočtového systému založeného na informačních technologiích, který bude spojovat všechna ministerstva pod dohledem ministerstva financí, dalším formalizováním strategického plánovacího procesu a přípravou nové legislativy ke zlepšení finančního řízení na úrovni místní správy.

Vzhledem k výše uvedenému posouzení Rada konstatuje, že rozpočet je obecně zdravý a přístup k němu dává dobrý příklad fiskální politiky řízené v souladu s paktem. Nicméně vzhledem k výše uvedenému posouzení a plnění rozpočtu v roce 2005, které bude pravděpodobně významně lepší, než předvídal program, by bylo pro Estonsko vhodné, aby se v roce 2006 a v následujících letech zaměřilo na vyšší rozpočtový přebytek a nadále podporovalo úpravu vnější nerovnováhy.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových předpovědí

2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |

Reálný HDP (změna v %) | KP pros. 2005 | 7,8 | 6,5 | 6,6 | 6,3 | 6,3 | 6,3 |

KOM list. 2005 | 7,8 | 8,4 | 7,2 | 7,4 | neuv. | neuv. |

KP list. 2004 | 5,6 | 5,9 | 6,0 | 6,0 | 6,0 | neuv. |

Inflace HISC (%) | KP pros. 2005 | 3,0 | 3,5 | 2,6 | 2,6 | 2,7 | 2,7 |

KOM list. 2005 | 3,0 | 4,1 | 3,3 | 2,6 | neuv. | neuv. |

KP pros. 20041 | 3,3 | 3,2 | 2,5 | 2,8 | 2,8 | neuv. |

Mezera výstupu (% potenciálního HDP) | KP pros. 20052 | 0,1 | -0,4 | -0,6 | -0,7 | -0,5 | -0,1 |

KOM list. 20053 | -0,2 | 0,5 | 0,1 | -0,1 | neuv. | neuv. |

KP pros. 20042 | -0,9 | -1,3 | -1,7 | -1,2 | -1,0 | neuv. |

Saldo veřejných financí (v % HDP) | KP pros. 2005 | 1,7 | 0,3 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |

KOM list. 2005 | 1,7 | 1,1 | 0,6 | 0,4 | neuv. | neuv. |

KP pros. 2004 | 1,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |

Primární saldo (v % HDP) | KP pros. 2005 | 1,9 | 0,5 | 0,3 | 0,2 | 0,1 | 0,1 |

KOM list. 2005 | 1,9 | 1,3 | 0,8 | 0,5 | neuv. | neuv. |

KP pros. 2004 | 1,3 | 0,2 | 0,2 | 0,2 | 0,1 | neuv. |

Cyklicky očištěné saldo = Strukturální saldo4 (v % HDP) | KP pros. 2005 | 1,7 | 0,4 | 0,3 | 0,2 | 0,1 | 0,0 |

KOM list. 2005 | 1,8 | 1,0 | 0,6 | 0,4 | neuv. | neuv. |

KP pros. 2004 | neuv. | neuv. | neuv. | neuv. | neuv. | neuv. |

Hrubý státní dluh (v % HDP) | KP pros. 2005 | 5,4 | 4,6 | 4,4 | 3,3 | 3,0 | 2,8 |

KOM list. 2005 | 5,5 | 5,1 | 4,0 | 3,1 | neuv. | neuv. |

KP pros. 2004 | 4,8 | 4,6 | 4,3 | 3,1 | 2,9 | neuv. |

Pozn.: 1 Aktualizace konvergenčního programu z prosince 2004 uvádí definici národní inflace ISC, ne inflace HISP. Nesrovnalosti jsou zanedbatelné. 2 Výpočty útvarů Komise na základě informací z programu. 3 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech 2004–2007 ve výši 7,2 %, 7,1 % a 6,7 % a 6,5 %. 4 Od té doby, co nejsou jednorázové a jiné prozatímní opatření upřesněny v programu, cyklicky očištěné saldo a strukturální saldo jsou totožné. Zdroj: Konvergenční program (KP); hospodářská prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 (KOM); výpočty útvarů Komise. |

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Všechny dokumenty uvedené v tomto textu lze nalézt na této internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[2] Stanovisko Hospodářského a finančního výboru o „Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokynů k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů“, které podpořila Rada ve složení ECOFIN dne 11. října 2005.

[3] Program v anglickém znění byl předložen dne 2. ledna 2006.

[4] Program obsahuje většinu povinných a nepovinných údajů, které předepisuje nový kodex chování.

[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Všechny dokumenty vztahující se k tomuto textu lze nalézt na této internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[6] Program obsahuje většinu povinných a nepovinných údajů, které předepisuje nový kodex chování.