52006PC0017

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.1.2006

KOM(2006) 17 v konečném znění

2003/0282 (COD)

STANOVISKO KOMISE podle čl. 251 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) Smlouvy o ES ke změnám navrženým Evropským parlamentem týkajícím se společného postoje Rady k návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

KTERÝM / KTEROU SE MĚNÍ NÁVRH KOMISE podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES

2003/0282 (COD)

STANOVISKO KOMISE podle čl. 251 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) Smlouvy o ES ke změnám navrženým Evropským parlamentem týkajícím se společného postoje Rady k návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

1. Úvod

Ustanovení čl. 251 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) Smlouvy o ES stanoví, že Komise má předložit stanovisko ke změnám navrženým Evropským parlamentem ve druhém čtení. Stanovisko ke 23 změnám navrženým Parlamentem uvádí Komise níže.

2. Souvislosti

Návrh Komise (KOM(2003) 723 v konečném znění) byl předložen dne 24. listopadu 2003 Evropskému parlamentu a Radě v souladu s postupem spolurozhodování podle čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES. Návrh byl založen na čl. 95 odst. 1 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES.

Evropský hospodářský a sociální výbor vydal k návrhu Komise stanovisko dne 28. dubna 2004.

Výbor regionů vydal své stanovisko dne 22. dubna 2004.

Evropský parlament vydal své stanovisko v prvním čtení dne 20. dubna 2004.

Podle stanoviska Evropského parlamentu a podle čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES přijala Rada formálně společný postoj dne 18. července 2005. Sdělení Komise ke společnému postoji (KOM(2005) 378 v konečném znění) bylo přijato dne 23. srpna 2005 a Evropský parlament přijal postoj při druhém čtení dne 13. prosince 2005.

3. Cíl návrhu

Cílem návrhu Komise je zabránit konečnému odstraňování odpadních baterií tím, že pro všechny baterie uvedené na trh Společenství bude požadován systém „uzavřené smyčky“. Hlavními prvky tohoto navrhovaného systému „uzavřené smyčky“ jsou: i) cíl sběru pro přenosné baterie (160 g), ii) dodatečný cíl sběru pro přenosné kadmiové baterie (který by vyžadoval sledování toku odpadů), iii) zákaz ukládat na skládkách / spalovat průmyslové a automobilové baterie a iv) minimální požadavky na recyklaci pro veškeré sebrané baterie. Kromě toho návrh stanoví minimální pravidla pro fungování vnitrostátních systémů sběru a recyklace v zájmu posílení řádného fungování vnitřního trhu a zaručení rovných podmínek pro všechny subjekty, které se podílejí na životním cyklu baterií. Za tímto účelem návrh zahrnuje odpovědnost výrobce za nakládání s odpady pro všechny baterie uvedené na trh Společenství. Po svém přijetí navrhovaná směrnice zruší a nahradí stávající předpisy Společenství týkající se baterií (směrnice 91/157/EHS v pozdějších zněních a směrnice 93/86/EHS).

Při první čtení dal Evropský parlament přednost: i) omezení užívání kadmia a olova v bateriích namísto navrhovaného systému „uzavřené smyčky“ a ii) vyšším cílům sběru (50 % a 60 %). Komise tyto změny nepřijala, neboť z jejího rozšířeného posouzení dopadů vyplynulo, že navrhovaný „systém uzavřené smyčky“ by představoval rovnocennou úroveň ochrany při nižších nákladech. Pokud jde o cíle sběru, schválila Komise přesun od cíle „založeného na hmotnosti“ k cíli „založenému na prodeji“. Protože však rozšířené posouzení dopadů ukázalo, že cíl 160 gramů (nebo 40 %) by byl nejméně finančně nákladný, Komise jeho zvýšení nepřijala.

Ve svém společném postoji dala Rada přednost: i) částečnému omezení užívání kadmia v přenosných bateriích namísto navrhovaného systému „uzavřené smyčky“ a ii) nižším cílům sběru (25 % a 45 %). Komise uznala, že informace nově dostupné v posouzení dopadů provedeném Radou ukázaly, že navrhovaný „systém uzavřené smyčky“ by mohl přinést značné organizační a správní náklady a tím systém „uzavřené smyčky“ poměrně prodražit. Komise proto podpořila omezení užívání kadmia ze společného postoje. Komise přivítala zvýšení dlouhodobého cíle sběru (45 %), ale navrhla, aby byl časový harmonogram pro dosažení střednědobého cíle sběru (25 %) v souladu s původním návrhem Komise ambicióznější.

4. Stanovisko Komise ke změnám navrženým Evropským parlamentem

Dne 13. prosince 2005 přijal Evropský parlament 23 z 59 předložených změn. Z 23 přijatých změn může Komise přijmout 12 změn v plném rozsahu a jednu změnu částečně. Zbývajících deset změn je pro Komisi nepřijatelných.

4.1. Změny přijaté Komisí

4.1.1. Změny přijaté v plném rozsahu

Změna 3 navrhuje nový bod odůvodnění odkazující na usnesení Rady ohledně kadmia z roku 1988. Jedná se o vhodné vysvětlení v souladu s článkem 4 navrhované směrnice.

Změna 9 zrušuje možnost zavést pravidlo de minimis na základě projednání ve výboru a stanoví v bodě odůvodnění 17, aby všichni výrobci byli registrováni. Komise může přijmout zrušení možnosti přijetí pravidla de minimis prostřednictvím projednání ve výboru, neboť takovéto pravidlo de minimis by mohlo vést k „černým pasažérům“ ( free riders ) na trhu a mohlo by ohrozit důvěryhodnost jednotlivých vnitrostátních systémů sběru. Požadovaná registrace výrobců je v souladu s článkem 14 navrhované směrnice, a tudíž ji Komise rovněž přijala.

Změna 12 dodává do definice přenosných baterií knoflíkové baterie a napájecí sady. Toto vhodné vysvětlení je pro Komisi přijatelné.

Změna 15 nahrazuje znění „prodaných koncovým uživatelům“ v definici úrovně sběru zněním „uvedených na trh“. Komise je toho názoru, že se jedná o vhodné vysvětlení, které se zdá být pro členské státy snadněji sledovatelným.

Změna 17 zavádí povinnost pro členské státy podpořit výzkum na zvýšení šetrnosti baterií k životnímu prostředí. Tato změna je v souladu s původním návrhem Komise, a tudíž může být přijata.

Změna 19 zavazuje členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k dosažení co největšího sběru a k zabránění konečnému odstraňování baterií. Tato změna znovu zavádí změnu 27 z prvního čtení v Evropském parlamentu, kterou Komise přijala.

Komise rovněž přijímá změnu 25 , která převádí definici úrovně sběru do článku 3, neboť se jedná o vhodné vysvětlení návrhu. Kromě toho Komise rovněž považuje za vhodné vysvětlení požadavek, aby členské státy zahájily výpočty úrovně sběru 4 roky po vstupu navrhované směrnice v platnost, protože by to umožnilo členským státům a Komisi získat zkušenosti s metodou výpočtu cíle sběru, a to 2 roky před tím, než se cíl stane právně závazným.

Změna 29 stanoví, že „nejlepší dostupné technologie“ v článku 10 navrhované směrnice odkazují na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a že systémy podle tohoto článku by měly vyhovovat právním předpisům Společenství. Komise tuto změnu přijímá, protože obsahuje vhodná vysvětlení.

Komise přijímá změnu 31 , která znovu zavádí článek 17 z původního návrhu Komise.

Zrušení pojmu „v podstatě“ v čl. 12 odst. 2 navrhované směrnice stanovené ve změně 32 je rovněž v souladu s původním návrhem Komise a může být také přijato.

Spolu se změnou 9 přijímá Komise rovněž změnu 36 , kterou se zrušuje možnost zavést pravidlo de minimis na základě projednávání ve výborech.

Komise přijímá změnu 38 , která požaduje, aby byly baterie označeny údaji o své kapacitě. Tato změna je v souladu se sdělením o IPP (viz kapitola 5.3 „Informace spotřebitelům pro jejich rozhodování“). Je rovněž v souladu s článkem 5 původního návrhu Komise.

4.1.2. Změny přijaté částečně

Změna 41 nahrazuje slovo „cíl“ slovem „účinnost“, objasňuje, že členské státy by měly dosahovat recyklační účinnosti, vyžaduje „uzavřenou smyčku“ pro obsah recyklovaných těžkých kovů, zvyšuje cíl recyklační účinnosti pro baterie neklasifikované jako nebezpečné z 50 % na 55 % a stanoví, že účinnost se může změnit na základě projednávání ve výborech. Tato změna je přijatelná zčásti. Odkaz na systém „uzavřené smyčky“ není přijatelný, protože Komise se domnívá, že může být neuskutečnitelný z hlediska provádění a nákladů. Další části této změny Komise přijala. Odkaz na „účinnost“ a cíl 55 % recyklační účinnosti pro baterie neklasifikované jako nebezpečné jsou v souladu s původním návrhem Komise, který byl založen na rozšířeném posouzení dopadů Komise. Odkaz na technické úpravy na základě projednávání ve výborech je v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. b) navrhované směrnice.

4.2. Změny zamítnuté Komisí

Změna 11 , která mění předmět navrhované směrnice na stanovení cílů z hlediska životního prostředí, není přijatelná, protože není v souladu s obecnými meziinstitucionálními zásadami pro návrhy.

Změna 14 vysvětluje, co se rozumí výrazem „energetické využití“ v čl. 3 odst. 8 navrhované směrnice. Tuto změnu Komise nepřijala. Navrhovaná směrnice se zaměřuje na recyklaci z hlediska zpracování baterií, nikoliv z hlediska energetického využití. Pojem „energetické využití“ by kromě toho mohl být přezkoumán v rámci tématické strategie pro prevenci vzniku odpadů a recyklaci.

Změna 18 zavádí požadavek, aby mohli spotřebitelé baterie snadno vyjmout, a změna 40 uvádí seznam výjimek. Tyto změny nejsou přijatelné. Z hlediska životního prostředí je tento požadavek v současnosti nadbytečný, protože sběr baterií zabudovaných do zařízení vyžaduje směrnice o OEEZ. Z technického hlediska by mohla být na překážku technickému rozvoji aplikací, které vyžadují baterii zabudovanou do zařízení.

Změna 20 zrušuje odkaz na hustotu obyvatelstva pro zřizování vnitrostátních systémů sběru přenosných baterií. Kromě toho stanoví, že sběrná místa nemusejí mít povolení podle směrnice 75/442/EHS nebo 91/689/EHS. Zrušení odkazu na hustotu obyvatelstva Komise nepřijala při prvním čtení v Evropském parlamentu. Stanovení, že sběrná místa nepotřebují povolení podle směrnice 75/442/EHS, je zbytečné, protože je již upraveno čl. 7 odst. 2 navrhované směrnice.

Změna 23 zavazuje distributory, aby přijímali zpět přenosné baterie. To Komise nepřijala, protože je to již upraveno čl. 7 odst. 2 písm. b) navrhované směrnice, který v souladu se zásadou subsidiarity ponechává úlohu distributorů ve sběru přenosných baterií v pravomoci členských států.

Změna 24 zrušuje možnost, aby členské státy přijímaly systémy zálohování, a zavádí zvláštní podmínky pro přijímání hospodářských nástrojů. Komise tuto změnu nepřijala, protože přijímání hospodářských nástrojů by mělo být ponecháno v pravomoci členských států. Podmínky pro přijímání vnitrostátních hospodářských nástrojů již upravuje primární právo ES.

Komise nepřijímá změnu 33 , která činí výrobce finančně zodpovědnými za veřejné informační kampaně. Komise se domnívá, že tato otázka, kterou upravuje již čl. 17 odst. 2 navrhované směrnice, by měla být v souladu se zásadou subsidiarity ponechána v pravomoci členských států.

Změnu 34 , která upravuje finanční odpovědnost výrobce za historický odpad, Komise nepřijala, protože dává přednost ponechání této otázky v souladu se zásadou subsidiarity v pravomoci členských států.

Změna 37 zavazuje distributory k informování konečných uživatelů o možnosti odstranění odpadních přenosných baterií na jejich prodejních místech. Komise tuto změnu nepřijala, protože podle čl. 17 odst. 2 navrhované směrnice by měla být tato otázka v souladu se zásadou subsidiarity ponechána v pravomoci členských států.

5. Závěr

Podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES mění Komise svůj návrh výše uvedeným způsobem.