Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006DC0036

Pracovní dokument Komise - Revidovaný návrh na obnovení Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu

/* KOM/2006/0036 konecném znení */

52006DC0036




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.2.2006

KOM(2006) 36 v konečném znění

PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE

Revidovaný návrh na obnoveníINTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODYo rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Dne 14. července 2004 předložila Komise návrh[1] na obnovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu v období 2007 – 2013.

Dne 8. června 2005 Evropský parlament přijal usnesení o úkolech politiky a rozpočtových prostředcích v rozšířené Unii v letech 2007 – 2013[2] a dne 1. prosince 2005 přijal usnesení o interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu[3]

Ve dnech 15. a 16. prosince 2005 dospěla Evropská rada k politické dohodě o finančním výhledu na období 2007 – 2013[4].

Dne 18. ledna 2006 Evropský parlament přijal usnesení ke stanovisku Evropské rady o finančním výhledu a o obnovení interinstitucionální dohody na období 2007 – 2013[5].

Přiložený návrh interinstitucionální dohody je určen jako pracovní dokument pro poslední etapu jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, který zejména přihlíží k závěrům Evropské rady přijatým ve dnech 15. a 16. prosince 2005.

Účelem této interinstitucionální dohody je poskytnout soubor dohodnutých pravidel pro víceletý finanční rámec a stanovit sled operací v souvislosti s ročním rozpočtovým procesem.

1. Obecné zásady pro novou dohodu o rozpočtové kázni

1.1. Zachování základních zásad

Agenda 2000 úspěšně splnila své hlavní účely, pokud jde o finanční kázeň, uspořádaný vývoj výdajů a interinstitucionální spolupráci během rozpočtového procesu. Rozpočet Evropské unie byl každý rok přijat včas a obě složky rozpočtového orgánu společně upravily finanční rámec 2000 – 2006 tak, aby se vyrovnal s rozšířením Evropské unie o deset nových členských států.

a) Tato interinstitucionální dohoda proto navrhuje neměnit hlavní rysy finančního rámce.

- výdaje se dělí do velkých výdajových kategorií zvaných okruhy, a to v každém roce v období 2007 – 2013,

- maximální částky zvané stropy jsou stanoveny v tabulce finančního rámce na období 2007 – 2013 pro položky závazků a pro každý okruh, u výdajů se počítá s přistoupením Bulharska a Rumunska k EU dne 1. ledna 2007, pokud uvedené státy přistoupí později, lze stropy na straně výdajů úměrně revidovat,

- celkové roční částky jsou vyjádřeny pro položky závazků i položky plateb,

- roční strop pro položky plateb musí dodržovat strop vlastních zdrojů, který je v současnosti stanoven na 1,24 % hrubého národního důchodu (HND) EU.

b) Ve světle budoucího institucionálního vývoje se v předmětné interinstitucionální dohodě navrhuje nahradit pojem „finanční výhled“ pojmem „víceletý finanční rámec“, na který se odkazuje také jako na „finanční rámec“.

c) Do dohody se navrhuje vložit nové ustanovení, podle kterého Komise v letech 2008 až 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě důkladné přezkoumání všech hledisek týkajících se výdajů a zdrojů EU.

1.2. Zjednodušení, konsolidace

Tato interinstitucionální dohoda se týká obnovení interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 s ohledem na zkušenosti získané z jejího provádění, ale také konsolidace všech společných prohlášení a interinstitucionálních dohod uzavřených ohledně rozpočtových záležitostí od roku 1982. Zároveň se v ní navrhuje rámec v odůvodněných a možných případech zjednodušit.

a) Cílem této dohody je začlenit interinstitucionální dohodu ze dne 7. listopadu 2002 o vytvoření Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), které bylo dohodnuto během současného období finančního výhledu, jako oddělenou dodatkovou interinstitucionální dohodu. Navrhuje se, aby EUSF zachoval současná pravidla pro mobilizace svých prostředků, přičemž při mobilizaci fondu „se příslušný výdaj zanese do rozpočtu nad rámec příslušného okruhu“ uvedeného ve finančním rámci.

b) Rozšířením předurčené sazby roční inflace ve výši 2 % uplatňované u strukturálních fondů a v zemědělství na zbývající výdaje se zjednoduší metoda technické úpravy.

c) Vybavení záručního fondu na půjčky třetím zemím je racionalizováno do té míry, že v tomto ohledu není nutná žádná rezerva. Související (snížené) výdaje, které je třeba uvést v rozpočtu, se stanou součástí nástrojů uvolněných pro vnější politiku EU.

1.3. Pružnost: shrnutí zkušeností z Agendy 2000

Pružnost v dohodnutém víceletém finančním rámci je nutným důsledkem finanční kázně. Je-li řádně koncipována, přispívá ke zlepšení účinného rozdělování zdrojů a zároveň umožňuje reagovat na nepředvídané potřeby nebo nové priority. Stupeň pružnosti finančního rámce ovlivňuje několik parametrů: délka období finančního výhledu, počet výdajových okruhů, rozpětí dostupná v rámci každého výdajového stropu, rozpětí pod stropem vlastních zdrojů, podíl výdajů EU předurčených „referenčními částkami“ v právních předpisech přijatých postupem spolurozhodování, předem přidělené víceleté programy, celkový postoj k používání postupu provádění změn.

Stupeň pružnosti se v průběhu času vyvíjel s měnícím se souborem uvedených parametrů. Agenda 2000 byla doposud při odpovědi na nepředvídané výzvy pro rozpočet EU úspěšná, i když za cenu větší složitosti a nižší průhlednosti, aniž by nutně došlo ke zlepšení účinného přidělování zdrojů. Stávající nástroj pro flexibilitu a Evropský fond solidarity (EUSF) musely být například vytvořeny mimo finanční výhled, aby reagovaly na uznané potřeby.

Ve dnech 15. a 16. prosince 2005 dospěla Evropská rada k politické dohodě, která předpokládá podstatně nižší výdajové stropy, než jaké navrhuje Komise. Nižší výdajové stropy nutně provází větší nepružnost ve finančním rámci a nebezpečí, že bude narušena schopnost Unie řešit budoucí problémy, a spíše brání účinnému přidělování zdrojů než aby jej podporovaly. Z tohoto důvodu Komise navrhuje tato opatření, která se budou zabývat budoucími výzvami a hledat patřičnou rovnováhu mezi rozpočtovou kázní a účinným přidělováním zdrojů.

(1) Revidování víceletého finančního rámce je i nadále hlavním nástrojem při reakci na významné změny trvalého charakteru probíhající v rychle se měnícím prostředí uvnitř politik EU.

(2) Některé nástroje pro flexibilitu je třeba mobilizovat v mezích limitů dohodnutého finančního rámce, aby se zjednodušil proces poskytování a přerozdělování finančních zdrojů v rámci výdajových stropů. Patří sem tyto nástroje:

a) Rezerva na pomoc při mimořádných událostech patřící do okruhu 4, která má být použita při mimořádných událostech ve třetích zemích. Její výše a postup při mobilizaci prostředků se nemění.

b) Nový Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen k tomu, aby poskytoval další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce.

c) Podle návrhu Komise se rozpočtový orgán může odchýlit při sestavování ročního rozpočtu až o 10 % od tzv. „referenčních částek“ týkajících se víceletých programů přijatých v procesu spolurozhodování (s výjimkou programů soudržnosti).

(3) Některé jiné nástroje je třeba mobilizovat v určitých mezích nad výši sjednaných výdajových stropů. Mezi tyto nástroje, které se používají při ročním rozpočtovém procesu v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v přiloženém návrhu interinstitucionální dohody, patří:

a) Evropský fond solidarity, jeho výše a postup při mobilizaci prostředků se nemění.

b) Nástroj pro flexibilitu, jehož maximální roční výše se zvyšuje na 700 milionů EUR, a ze kterého lze uspokojovat požadavky s víceletým průběhem. Nemění se postup při mobilizaci prostředků.

2. Důsledky pro nařízení o rozpočtové kázni

Zkušenost z finančního výhledu na období 2000 – 2006 ukázala, že již není potřeba zachovávat zemědělskou směrnou částku předvídanou v nařízení Rady č. 2040/2000 o rozpočtové kázni, jelikož výdaje na zemědělství jsou již omezeny stropy dohodnutými do roku 2013. Další ustanovení ohledně rozpočtové kázně pro zemědělství budou převzata a posílena navrhovaným novým nařízením (články 18 – 20) o financování společné zemědělské politiky. Při posunu od intervence na trhu k přímým platbám zemědělcům a opatřením pro rozvoj venkova se zemědělské výdaje staly předvídatelnějšími.

Měnová rezerva již neexistuje a Komise navrhla nový mechanismus pro vybavení fondu k zajištění půjček zemím, které nejsou členy EU. Přiložený návrh interinstitucionální dohody obsahuje ustanovení o rezervě na pomoc při mimořádných událostech.

Za těchto podmínek se Komise domnívá, že by nařízení Rady č. 2040/2000 mělo být zrušeno. Komise v patřičné době navrhne vhodný právní akt.

3. Obecné zásady interinstitucionální spolupráce při rozpočtovém procesu

Ustanovení obsažená v části II jsou zaměřena na zdokonalení ročního rozpočtového procesu. Většina z těchto ustanovení vyplývá z rozpočtové praxe nebo z předchozích dohod a prohlášení. Byla aktualizována v souvislosti s novým finančním nařízením[6]. Přílohy I až IV tvoří nedílnou součást této navrhované dohody.

3.1. Struktura a klasifikace výdajů

Příloha III obsahuje aktualizovanou klasifikaci výdajů na povinné a nepovinné výdaje pro novou strukturu podle okruhů. Ustanovení jsou zachována tak, aby obě složky rozpočtového orgánu stanovovaly klasifikaci nových rozpočtových položek v rámci ročního dohadovacího postupu.

3.2. Finanční ustanovení v legislativních nástrojích

Je zachována zásada stanovená ve společném prohlášení ze dne 6. března 1995 a zahrnutá v bodě 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999, podle které se orgány zavazují řídit se během rozpočtového procesu referenčními částkami přijatými v legislativním procesu spolurozhodování. Spolurozhodovací proces však byl od roku 1995 pravidelně rozšiřován a přísná ustanovení ohledně referenčních částek ukládají rostoucí omezení pro rozpočtovou politiku. Jak se uvádí výše, Komise navrhuje, aby se rozpočtový orgán a Komise mohly v ročním rozpočtovém procesu od těchto částek odchýlit o omezenou výši (10 %).

4. Závěr

Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu se ukázala být účinným nástrojem pro koncipování každoroční rozpočtové praxe v dohodnutém víceletém finančním rámci. Její obnovení by mělo být bráno jako příležitost aktualizovat a zjednodušit různé stávající dohody a společná prohlášení týkající se rozpočtových záležitostí. Tato dohoda je zaměřena na nalezení patřičné rovnováhy mezi rozpočtovou kázní a účinným přidělováním zdrojů.

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu

OBSAH

ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2007 – 2013: DEFINICE A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

A. Obsah a rozsah působnosti finančního rámce

B. Každoroční úpravy finančního rámce

C. Přezkoumání finančního rámce

D. Revize finančního rámce

E.Důsledky neexistence společného rozhodnutí o úpravě nebo revizi finančního rámce

F. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

G. Fond solidarity Evropské unie

H. Nástroj pro flexibilitu

I. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

J. Úprava finančního rámce v důsledku rozšíření

K. Doba platnosti finančního rámce a důsledky neexistence finančního rámce

ČÁST II – ZDOKONALENÍ INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

A. Postup interinstitucionální spolupráce

B. Sestavení rozpočtu

C. Klasifikace výdajů

D. Maximální míra zvýšení nepovinných výdajů v případě neexistence finančního rámce

E. Zahrnování finančních ustanovení do právních aktů

F. Výdaje související s dohodami o rybolovu

G. Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

PŘÍLOHA I: FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2007 – 2013

PŘÍLOHA II: INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ROZPOČTU

PŘÍLOHA III: KLASIFIKACE VÝDAJŮ

PŘÍLOHA IV: FINANCOVÁNÍ VÝDAJŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z DOHOD O RYBOLOVU

PROHLÁŠENÍ o úpravě strukturálních fondů, Fondu pro rozvoj venkova a Evropského fondu pro rybolov s ohledem na okolnosti jejich provádění

Předloha

EVROPSKÉHO PARLAMENTU

RADY

KOMISE

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

ze dne […],

mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu

Pozn.: V této předloze se pojem „finanční výhled“ nahrazuje pojmem „víceletý finanční rámec“.

V poznámkách jsou vysvětleny změny ve srovnání s předchozím návrhem Komise nebo se zněním interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999. Není-li stanoveno jinak, odkazuje se v poznámkách na postoj Evropské rady odpovídající konečnému znění závěrů z jednání Evropské rady konaného ve dnech 15. a 16. prosince 2005. Obdobně je tomu i v případě Evropského parlamentu: postoj Evropského parlamentu odkazuje na jeho usnesení ze dne 8. června 2005 o „politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013“, na usnesení ze dne 1. prosince 2005 o „interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu“ a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2006 týkající se „postoje Evropské rady k finanční perspektivě a k obnovení interinstitucionální dohody v období 2007–2013“

Znění interinstitucionální dohody | Poznámky |

1. Cílem této dohody uzavřené mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí (dále jen „orgány“) je zavést rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování každoročního rozpočtového procesu a interinstitucionální spolupráci v otázkách rozpočtu. |

2. Rozpočtová kázeň ve smyslu této dohody je komplexní. Platí pro všechny výdaje a je závazná pro všechny orgány, které se podílejí na jejím provádění, po celou dobu platnosti této dohody. |

3. Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci jednotlivých orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvě. Odkazuje-li se na tento odstavec v předloženém znění, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou a Evropský parlament jedná většinou svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů v souladu s pravidly hlasování stanovenými v pátém pododstavci čl. 272 odst. 9 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“). |

4. Každá změna této dohody vyžaduje souhlas všech orgánů, které jsou jejími stranami. Změny finančního výhledu se musí provádět v souladu s postupy stanovenými pro tento účel v této dohodě. |

5. Tuto dohodu tvoří dvě části: – část I obsahuje definice a prováděcí pravidla pro víceletý finanční rámec[7] 2007 – 2013 a je použitelná po dobu platnosti tohoto finančního rámce, – část II se týká zdokonalení interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu. |

6. Komise předkládá, kdykoli to považuje za nutné a v každém případě spolu s každým návrhem nového finančního rámce podle bodu 31, zprávu o provádění této dohody, k níž podle potřeby přikládá pozměňovací návrhy. |

7. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2007. Nahrazuje od téhož dne: - interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu[8], – interinstitucionální dohodu ze dne 7. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o financování Fondu solidarity Evropské unie, která doplňuje interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu[9]. | Změny: Aktualizace a zjednodušení. V dokumentu KOM(2004) 498 v konečném znění Komise navrhla nové uspořádání „různých stávajících dohod a společných prohlášení týkajících se rozpočtových záležitostí“; tento koncept představuje obecnou zásadu závěrů Evropské rady (bod 6 závěrů). |

ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2007 – 2013: DEFINICE A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ A. Obsah a rozsah působnosti finančního rámce 8. Finanční rámec období 2007 až 2013 uvedený v příloze I je nedílnou součástí této dohody. Představuje referenční rámec interinstitucionální rozpočtové kázně. |

9. Finanční rámec má zajistit střednědobě řádný vývoj výdajů Evropské unie, rozčleněných do velkých kategorií, v mezích vlastních zdrojů. |

10. Finanční rámec na období 2007 – 2013 stanoví pro každý rok a pro každý okruh nebo podokruh částku výdajů v podobě položek závazků. Celkové roční výdaje se stanovují rovněž v podobě položek závazků a položek plateb. Všechny uvedené částky jsou vyjádřeny v cenách z roku 2004. Finanční rámec nebere v úvahu rozpočtové položky financované účelově vázanými příjmy ve smyslu článku 18 finančního nařízení ze dne 25. června 2002 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[10] (dále jen „finanční nařízení“). Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Evropských společenství a předpokládaný vývoj různých kategorií vlastních zdrojů Společenství jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány při technické úpravě finančního rámce. | Změny: - Obecná aktualizace - Zrušuje se odstavec 4 současné interinstitucionální dohody (pro bezpředmětnost): nenavrhuje se žádný zvláštní okruh pro předvstupní výdaje. - Odstavec 3 (odstavec 5 současné interinstitucionální dohody): Tento odstavec se týká Evropského rozvojového fondu, pro který neplatí finanční rámec. - v odstavci 6 současné interinstitucionální dohody: Zrušen odkaz na zemědělskou směrnou částku (viz výše uvedená důvodová zpráva). - Úpravy týkající se konkrétních okruhů lze nalézt níže v uvedeném bodě15. |

11. Orgány uznávají, že každá z absolutních částek uvedených ve finančním rámci na období 2007 – 2013 představuje roční strop výdajů souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Aniž jsou dotčeny případné změny těchto stropů v souladu s ustanoveními této dohody, zavazují se orgány využít svých pravomocí tak, aby při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce dodržely při každém rozpočtovém procesu jednotlivé roční stropy výdajů. | - Zrušuje se odstavec 2 současné interinstitucionální dohody (pro bezpředmětnost): nenavrhuje se žádný zvláštní okruh pro předvstupní výdaje ve finančním rámci období na 2007 – 2013. |

12. Obě složky rozpočtového orgánu se dohodly, že po dobu trvání finančního rámce 2007 – 2013 budou akceptovat maximální míru růstu nepovinných výdajů, která vyplyne z rozpočtů sestavených v rámci stropů stanovených finančním rámcem. S výjimkou podokruhu 1B „Soudržnost rozvoje a zaměstnanosti“ finančního rámce zajistí orgány za účelem řádné finanční správy v maximální míře během rozpočtového procesu a v době přijímání rozpočtu, aby zůstala k dispozici dostatečná rozpětí pod příslušnými stropy v jednotlivých okruzích. 13. Žádný akt přijatý Evropským parlamentem a Radou postupem spolurozhodování ani žádný akt přijatý Radou, který zahrnuje překročení položek dostupných v rozpočtu nebo přidělených položek dostupných ve finančním rámci podle bodu 11, nesmí být finančně prováděn, dokud nebude rozpočet změněn a případně dokud nebude finanční rámec vhodně revidován v souladu s postupem stanoveným pro každý z těchto případů. | Změny: - Bod 12 odst. 2: zvláštní povaha podokruhu 1B (okruh 2 v Agendě 2000), který se týká pouze předem přidělených výdajů, se zachová i v období 2007 až 2013. - Zrušuje se bod 12 odst. 3 současné interinstitucionální dohody. Příslušné ustanovení se vkládá do části II, článku 41. |

14. Pro každý rok, na který se vztahuje finanční rámec, nesmí být celková výše požadovaných položek plateb, po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy nebo revize, taková, aby vedla k využití míry vlastních zdrojů, která přesahuje strop platný pro tyto zdroje. Aby bylo zajištěno dodržení stropu vlastních zdrojů rozhodnou v případě potřeby rozhodnou obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3 současné dohody o snížení stropů stanovených ve finančním rámci. |

B. Každoroční úpravy finančního rámce Technické úpravy 15. Komise každý rok v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n + 1 provede následující technické úpravy finančního rámce: a) nové ocenění stropů a celkových částek položek závazků a položek plateb v cenách roku n + 1, b) výpočet dostupného rozpětí v rámci stropu vlastních zdrojů. Komise provede tyto technické úpravy na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % ročně. Výsledky těchto úprav a podkladové ekonomické prognózy se sdělují oběma složkám rozpočtového orgánu. Pro dotčený rok se neprovádějí žádné další technické úpravy, a to ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech. 16. Jestliže bude zjištěno, že se souhrnný HDP členského státu v období 2007 až 2009 odchyluje o více než +/- 5 % od souhrnného HDP předpokládaného při vypracování předmětné dohody, upraví Komise ve svých technických úpravách na rok 2011 výši částek přidělených z fondů pro podporu soudržnosti dotčenému členskému státu v daném období. Celkový čistý účinek těchto úprav (kladný i záporný) nesmí překročit 3 miliardy EUR. U kladného čistého účinku jsou celkové dodatečné zdroje omezeny na úroveň nevyčerpaných finančních prostředků určených na výdaje ve vztahu ke stropům stanoveným v podokruhu 1B na období 2007 až 2010. Požadované úpravy se rozloží rovnoměrně na roky 2011 až 2013 a příslušné stropy se úměrným způsobem změní. | Poznámky a změny: Odstavec 2: aktualizace postupu technických úprav v souladu s novými názvy zemědělských a strukturálních programů. Odstavec 2: použití pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % se rozšiřuje na veškeré okruhy na straně výdajů. Deflátor 2 % se již používá u téměř 80 % výdajů rozpočtu (zemědělství, soudržnost a budoucí Evropský fond pro rybolov). Komise navíc při vyjednávání finančního rámce na období 2007 – 2013 systematicky používala zjednodušenou formu ročního deflátoru ve výši 2 % k převádění všech finančních obálek nových právních základů vyjádřených v současných cenách na ceny z roku 2004. Uplatňováním jednotného deflátoru 2 % se zjednoduší roční technické upravování a zvýší se předvídatelnost výdajových stropů u současných cen. Odstavec 2: opouští se možnost zkoumat základ indexu. - Nový bod 16: začleňuje možný dopad zvláštního ustanovení sjednaného v závěrech Evropské rady (odstavec 42). |

Úpravy související s prováděním 17. Současně se sdělením technických úprav finančního rámce předkládá Komise oběma složkám rozpočtového orgánu návrhy na úpravy celkových částek položek plateb, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádný vývoj vzhledem k položkám závazků. | Změny: - Zrušuje se bod 17 současné interinstitucionální dohody. Místo něho se navrhuje prohlášení (přiložené na konci tohoto dokumentu). |

Aktualizace prognóz týkajících se položek plateb po roce 2013 18. V roce 2010 Komise provede aktualizaci prognóz týkajících se položek plateb po roce 2013. V aktualizaci se přihlédne ke skutečnému plnění rozpočtových položek závazků a rozpočtových položek plateb a ke splnění prognóz. Zároveň se posoudí pravidla určená k zajišťování řádného vývoje položek plateb ve srovnání s položkami závazků a s prognózami růstu hrubého národního důchodu Evropské unie (HND). |

Úpravy související s nadměrným schodkem veřejných financí 19. Jestliže postup při nadměrném schodku veřejných financí vede k pozastavení rozpočtových závazků Fondu soudržnosti, může současně se zrušením pozastavení Rada rozhodnout, že se pozastavené závazky převádí do dalších let. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zahrnout do rozpočtu na rok po roce n+1. Rada rozhodne na návrh Komise a v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení. | Nový bod 19 je spojen s návrhem nového nařízení o Fondu soudržnosti a o postupem při nadměrném schodku, a především se sankcemi týkajícími se rozpočtových položek závazků z Fondu soudržnosti. |

20. Evropský parlament a Rada přijmou rozhodnutí o těchto návrzích do 1. května roku n v souladu s bodem 3 této dohody. |

C. Přezkoumání finančního rámce 21. V letech 2008 a 2009 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě bílou knihu, ve které komplexně přezkoumá všechny aspekty výdajů a zdrojů EU, s cílem zajistit, aby byl rozpočet vybaven prostředky k řešení výzev v budoucnosti. | Nové ustanovení: V souladu se závěry Evropské rady (odstavec 80) se plánuje provést všeobecné přezkoumání výdajů a příjmů v letech 2008 a 2009. |

D. Revize finančního rámce 22. Kromě pravidelných technických úprav a úprav souvisejících s podmínkami provádění může být finanční rámec revidován na návrh Komise v případě nepředvídaných okolností při zachování stropu vlastních zdrojů. |

23. Jako obecné pravidlo musí být každý takový návrh na revizi předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro dotčený rozpočtový rok nebo pro první z dotčených rozpočtových let. Každé rozhodnutí o revizi finančního rámce až do výše 0,03 % HND Společenství v rámci rozpětí pro nepředvídané výdaje přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu podle postupu stanoveného v bodě 3. Každé rozhodnutí revidovat finanční rámec nad 0,03 % HND Společenství v rámci rozpětí pro nepředvídané výdaje přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu, přičemž Rada musí rozhodnout jednomyslně. | Aktualizace: hrubý národní produkt (HNP) se nahrazuje hrubým národním důchodem (HND) od vstupu nového rozhodnutí o systému vlastních zdrojů v platnost (Úř. věst. L 253, 7.10.2000). |

24. Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 41, orgány zkoumají možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadajícími do okruhu dotčeného revizí, přičemž zvláštní zřetel berou na očekávané nevyužití položek. Cílem by mělo být, že významná částka, v absolutní hodnotě a jako procento plánovaného nového výdaje, by se měla pohybovat v mezích stropu pro příslušný okruh. Orgány rovněž zkoumají možnosti pro vyrovnání zvýšení stropu pro jeden okruh snížením stropu pro jiný okruh. Žádná revize povinných výdajů ve finančním rámci nesmí vést ke snížení částky, která je k dispozici pro nepovinné výdaje. Každá revize musí zachovat odpovídající vztah mezi závazky a platbami. | Aktualizace: - zrušen odstavec 3 současné interinstitucionální dohody (pro bezpředmětnost): nenavrhuje se žádný samostatný okruh pro předvstupní výdaje ve finančním rámci na období 2007 – 2013. |

E. Důsledky neexistence společného rozhodnutí o úpravě nebo revizi finančního rámce 25. Není-li dosaženo společného rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o jakékoli úpravě nebo revizi finančního rámce navrhovaného Komisí, dříve stanovené částky platí po každoroční technické úpravě i nadále jako stropy výdajů pro dotčený rok. |

F. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech 26. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech je zahrnuta do okruhu 4 finančního rámce „EU jako globální partner“. Tato rezerva se zatím zapisuje do souhrnného rozpočtu Evropských společenství provizorně. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech má poskytnout rychlou reakci na konkrétní požadavky pomoci třetím zemím po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu Je určena především pro humanitární akce, ale lze ji využít i při řízení civilní krize a ochrany, vyžadují-li to okolnosti. Roční částka je po dobu platnosti finančního rámce stanovena na 221 milionů EUR ve stálých cenách. Dojde-li Komise k závěru, že je třeba využít tuto rezervu, předloží oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod z této rezervy do příslušné rozpočtové linie. Každému návrhu Komise na využití rezervy na pomoc při mimořádných událostech však musí předcházet ověření možností přerozdělení položek. Současně s předložením svého návrhu na převod zahájí Komise postup trialogu, případně ve zjednodušené formě, aby zajistila souhlas obou složek rozpočtového orgánu s potřebou použití rezervy a s požadovanou částkou. Převody se provádí podle článku 26 finančního nařízení[11]. | Změny a zjednodušení: - Zrušuje se odst. 1 písm. a) současné interinstitucionální dohody: bezpředmětnost. Měnová rezerva byla naplánována pouze do roku 2002. - Zrušuje se odst. 1 písm. b) současné interinstitucionální dohody: zrušuje se odkaz na rezervu na záruky za úvěry třetím zemím. Komise navrhne novou úpravu, přičemž položky nutné k řádnému vybavení záručního fondu se zapíší do rozpočtu za současného vyloučení využívání zdrojů ad hoc. Odstavec 1: rezerva na pomoc při mimořádných událostech je jedinou rezervou, na kterou se odkazuje a která je zapsána v okruhu 4. Její rozsah je rozšířen o řízení civilní krize a její výše je upravena podle cen v roce 2004 (všechna čísla navrhovaného finančního rámce jsou vyjádřena ve stálých cenách (ceny v roce 2004)). - odstavce 2 až 5 současné interinstitucionální dohody: aktualizuje se postup při mobilizaci rezervy, aby se zohlednila ustanovení nového finančního nařízení. V případě nutnosti lze dodatečnou potřebu pro tuto rezervu uspokojit buď z převodů z jiných operativních rozpočtových linií nebo změnou rozpočtu k využití dostupného rozpětí. |

G. Fond solidarity Evropské unie 27. Fond solidarity Evropské unie má umožňovat rychlou finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v základním právním aktu. Maximální roční částka vyhrazená Fondu solidarity činí 1 miliardu EUR. K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Ta část roční částky, která není zapsána v rozpočtu, nesmí být přenesena do dalších let. Ve výjimečných případech a pokud zbývající dostupné finanční prostředky fondu v roce, kdy došlo ke katastrofě (jak se stanoví v příslušném základním právním aktu), nestačí k uhrazení částky pomoci považované rozpočtovým orgánem za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z fondu pro následující rok. Roční částka fondu, která má být zahrnována každý rok do rozpočtu, nesmí v žádném případě překročit částku 1 miliardy EUR. Jestliže jsou splněny podmínky mobilizace prostředků Fondu solidarity stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky uvolněny. Jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, položky přerozdělit, Komise k tomu přihlédne při předložení nezbytného návrhu vhodného rozpočtového nástroje v souladu s platným finančním nařízením. Rozhodnutí uvolnit prostředky z nástroje solidarity přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3. Příslušné položky závazků se zahrnují do rozpočtu nad rámec příslušných okruhů finančního rámce, jak se stanoví v příloze I. Současně s předložením svého návrhu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity zahájí Komise postup trialogu, případně ve zjednodušené formě, aby zajistila souhlas obou složek rozpočtového orgánu s potřebou použití Fondu solidarity a s požadovanou částkou. | Nový bod: Do bodu 27 je zahrnuta současná interinstitucionální dohoda ze dne 7. listopadu 2002 o Fondu solidarity Evropské unie (EUSF). Fond nepatří do finančního rámce a vyznačuje se stejnými parametry, tj. maximální roční částka činí 1 miliardu EUR, postup trialogu, rozpočtový orgán rozhoduje společně na návrh Komise, částky fondu nazahrnuté v rozpočtu nelze převádět. |

H. Nástroj pro flexibilitu 28. Nástroj pro flexibilitu s ročním stropem ve výši 700 milionů EUR má v daném rozpočtovém roce a až do výše stanovené částky umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v rámci stropů dostupných pro jeden nebo více okruhů. Komise předloží návrh na využití nástroje pro flexibilitu po prozkoumání všech možností přerozdělení položek v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje. Návrh může být pro kterýkoli rozpočtový rok předložen během rozpočtového procesu. Návrh Komise se zahrnuje do předběžného návrhu rozpočtu nebo je k němu připojen vhodný rozpočtový nástroj v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí uvolnit prostředky z nástroje pro flexibilitu přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3. Dohody se dosahuje v rámci dohodovacího postupu stanoveného v části II oddílu A a příloze III této dohody. | Změny a zjednodušení: Stávající nástroj pro flexibilitu je nově koncipován a pružnost při přerozdělování je odstraněna. Roční částka nástroje pro flexibilitu se zvyšuje na 700 milionů EUR ročně a jeho rozsah použitelnosti je rozšířen tak, aby mohl být využit i v odůvodněných případech přesahujících jeden rok. Těmito změnami se zajistí dostatečná pružnost závazků v rámci nižších stropů ve srovnání s původním návrhem Komise, a zároveň se zjednoduší jejich používání. |

I. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 29. Evropský fond pro přizpůsobení globalizaci je určen k tomu, aby poskytoval další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce. Fond nesmí překročit maximální roční částku 500 milionů EUR. Jeho prostředky lze získat v jakémkoli rozpětí existujícím v rámci celkového výdajového stropu z předchozího roku, resp. je lze získat novým vymezením položek závazků posledních dvou let. Jestliže jsou splněny podmínky pro mobilizaci prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jak je stanoveno v základním právním aktu, Komise navrhne, aby se prostředky použily. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu v souladu s bodem 3. Současně s předložením svého návrhu na převod nebo návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu zahájí Komise postup trialogu, případně ve zjednodušené formě, aby zajistila souhlas obou složek rozpočtového orgánu s potřebou použití fondu a s požadovanou částkou. Příslušné položky závazků se zapisují do rozpočtu do odpovídajících okruhů finančního rámce, v případě nutnosti nad příslušné částky, jak je stanoveno v příloze I. | Nové ustanovení. |

J. Úprava finančního rámce v důsledku rozšíření 30. Jestliže se Unie rozšíří o nové členské státy v období, na které se vztahuje finanční rámec, Evropský parlament a Rada na návrh Komise a v souladu s bodem 3 společně upraví finanční rámec, aby zohlednily požadavky na výdaje vzniklé v důsledku přístupových jednání. | Zrušuje se odst. 2 současné interinstitucionální dohody (pro bezpředmětnost): nepředpokládá se žádná konkrétní tabulka s doplňujícími finančními požadavky spojenými s rozšířením uskutečněným během finančního rámce na období 2007 – 2013. |

K. Doba platnosti finančního rámce a důsledky neexistence finančního rámce 31. Komise předloží do 1. července 2011 návrhy na nový střednědobý finanční rámec a zohlední v něm přezkoumání uvedené v bodu 21. Jestliže se obě složky rozpočtového orgánu nedohodnou na novém finančním rámci a není-li stávající finanční rámec výslovně vypovězen jednou ze stran této dohody, upraví se stropy platné pro poslední rok stávajícího finančního rámce v souladu s bodem 15 tak, že stropy stanovené pro rok 2013 zůstanou vyjádřeny ve stálých cenách. Dojde-li k rozšíření Evropské unie po roce 2013 a bude-li to třeba, rozšířený rámec se upraví tak, aby zohledňoval výsledky přístupových jednání. | Změny: Cílem tohoto ustanovení je na základě zkušeností z posledního rozšíření odstranit nejednotnost týkající se souladu mezi finančním rámcem a přístupovými smlouvami. Pokud není sjednána žádná přístupová smlouva, mělo by být možné s ohledem na rozšíření upravit rozšířené stropy. |

ČÁST II – ZDOKONALENÍ INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU A. Postup interinstitucionální spolupráce 32. Orgány se dohodly na zavedení postupu pro interinstitucionální spolupráci v rozpočtových záležitostech. Podrobnosti této spolupráce jsou uvedeny v příloze II, která je nedílnou součástí této dohody. |

B. Sestavení rozpočtu 33. Komise předkládá každý rok předběžný návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Společenství. Přitom bere v úvahu: - přesné prognózy členských států ve vztahu ke strukturálním fondům, – kapacitu využití položek ve snaze udržovat přísný vztah mezi položkami závazků a položkami plateb, – možnosti zahájení nových politik pomocí pilotních projektů a/nebo nových přípravných opatření nebo pokračování víceletých opatření, která končí, po posouzení, zda bude možné zajistit základní právní akt ve smyslu článku 49 finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost základního prováděcího právního aktu, výjimky), – potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně. K předběžnému návrhu rozpočtu se přiloží výkazy činnosti s uvedením informací požadovaných podle čl. 27 odst. 3 a čl. 33 odst. 2 písm. d) finančního nařízení (cíle, ukazatele a údaje o hodnocení). | Dodatky: Odstavec 1: v nové odrážce je zdůrazněn význam přesných prognóz o vývoji položek plateb pro strukturální fondy. Tyto prognózy vypracují členské státy. – V novém odstavci 2 se zohledňují výkazy činností, které shromažďují údaje stanovené ve finančním nařízení. |

34. Orgány zajistí, aby v maximální možné míře nebyly do rozpočtu zařazovány položky se zanedbatelnými provozními výdaji. Obě složky rozpočtového orgánu se rovněž zavazují brát v úvahu hodnocení možností plnění rozpočtu, které Komise činí ve svých předběžných návrzích a též v souvislosti s plněním běžného rozpočtu. Před druhým čtením v Radě zašle Komise dopis předsedovi rozpočtového výboru Evropského parlamentu a kopii tohoto dopisu druhé složce rozpočtového orgánu a uvede v něm své připomínky k proveditelnosti změn v návrhu rozpočtu přijatých Evropským parlamentem v prvním čtení. Obě složky rozpočtového orgánu k těmto připomínkám přihlédnou v rámci dohodovacího postupu stanoveného v příloze II. V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k dopadu hlavních změn v nomenklatuře rozpočtu týkajících se hlav a kapitol ohledně odpovědnosti útvarů Komise za předkládání zpráv o řízení se obě složky rozpočtového orgánu zavazují projednat jakékoliv hlavní změny s Komisí v dohodovacím postupu. | Dodatky: Cílem nového odstavce 2 je formalizovat již používanou praxi. - Nový odstavec 3 je propojen s předchozím odstavcem a zdůrazňuje vazbu mezi řádným finančním řízením a zajištěním určité stability v nomenklatuře rozpočtu. |

C. Klasifikace výdajů 35. Orgány považují za povinné výdaje takové výdaje, které musí rozpočtový orgán zapsat do rozpočtu na základě právního závazku vyplývajícího ze Smluv nebo z aktů přijatých na základě Smluv. |

36. Předběžný návrh rozpočtu obsahuje návrh na klasifikaci každé nové rozpočtové položky a každé položky, u níž došlo ke změně právního základu. Jestliže Evropský parlament a Rada nepřijmou klasifikaci navrhovanou v předběžném návrhu rozpočtu, posoudí klasifikaci dotčené položky na základě přílohy III, která je nedílnou součástí této dohody. Budou hledat shodu v rámci dohodovacího postupu stanoveného v příloze II. |

D. Maximální míra zvýšení nepovinných výdajů v případě neexistence finančního rámce 37. Aniž je dotčen bod 12 první odstavec, dohodly se orgány na těchto ustanoveních: a) autonomní manévrovací prostor Evropského parlamentu pro účely čl. 272 odst. 9 čtvrtý pododstavec Smlouvy o ES – který má činit polovinu maximální míry – se použije od sestavení návrhu rozpočtu Radou v prvním čtení, včetně všech návrhů na změnu tohoto návrhu. Tuto maximální míru je nutno dodržovat v ročním rozpočtu, včetně všech opravných nebo dodatkových rozpočtů. Aniž je dotčeno stanovení nové míry, zůstává jakákoli část maximální míry, která nebyla využita, dostupná a může být využita při zvažování návrhů opravných nebo dodatkových rozpočtů. b) aniž je dotčeno písmeno a), jestliže se v průběhu rozpočtového procesu ukáže, že dokončení procesu může vyžadovat dohodu o stanovení nové míry zvýšení nepovinných výdajů pro položky plateb a/nebo položky závazků (tato druhá míra může být na jiné úrovni než první), usilují orgány o dosažení dohody mezi oběma složkami rozpočtového orgánu prostřednictvím dohodovacího postupu stanoveného v příloze II. |

E. Zahrnování finančních ustanovení do právních aktů 38. Právní akty o víceletých programech přijaté postupem spolurozhodování obsahují ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční rámec programu. Tato částka představuje hlavní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán při každoročním rozpočtovém procesu. Rozpočtový orgán a Komise se zavazují, že se při sestavování svého předběžného návrhu rozpočtu se neodchýlí od této částky o více než 10 %, pokud nevzniknou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, pro které existují výslovné a přesné důvody, přičemž se berou v úvahu výsledky provádění programu, zejména na základě hodnocení. To se netýká položek soudržnosti přijatých v rámci spolurozhodování a předem přidělených podle členských států. Tyto položky obsahují finanční vybavení pro celou dobu trvání programu. | Dodatky: – Doplnění odstavce 3 je nezbytné pro zavedení jistého stupně pružnosti v ročním rozpočtu ve srovnání s referenčními částkami, které jsou stanoveny ve spolurozhodovacím postupu. Tato pružnost byla stanovena do výše 10 %, aby byla umožněna dostatečná úprava, jak navrhuje Evropský parlament. |

39. Právní akty o víceletých programech, které nepodléhají postupu spolurozhodování, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“. Jestliže si Rada přeje zavést finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nemá to vliv na pravomoc rozpočtového orgánu definovanou ve Smlouvě. Toto ustanovení bude zmíněno ve všech aktech, které obsahují takovou finanční referenční částku. Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody podle dohodovacího postupu stanoveného ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975[12], považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 38 této dohody. |

40. Finanční výkaz stanovený v článku 28 finančního nařízení odráží finanční vyjádření cílů navrhovaného programu a zahrnuje harmonogram pro celou dobu platnosti programu. Položky se revidují, podle potřeby, při sestavování návrhu předběžného rozpočtu s ohledem na stav provádění daného programu. |

41. V rámci maximální míry růstu nepovinných výdajů uvedené v prvním pododstavci bodu 12 se obě složky rozpočtového orgánu zavazují, že dodrží přidělení položek závazků stanovené příslušnou právní úpravou pro strukturální opatření, rozvoj venkova a Evropský fond pro rybolov. | Změna: Převzato z bodu 12 současné interinstitucionální dohody. |

F.Výdaje související s dohodami o rybolovu 42. Orgány se dohodly na financování výdajů souvisejících s dohodami o rybolovu v souladu s pravidly stanovenými v příloze IV, která je nedílnou součástí této dohody. |

G.Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) 43. U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství v souladu s článkem 28 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v rámci dohodovacího řízení stanoveného v příloze II a na základě předběžného návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o částce provozních výdajů, kterými má být zatížen rozpočet Společenství, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém pododstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu nebo částku navrženou v předběžném návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší. Celková částka provozních výdajů SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jedné kapitoly rozpočtu (SZBP) a rozděluje se mezi články této kapitoly podle návrhu uvedeného ve čtvrtém pododstavci tohoto bodu. Tato částka má pokrývat skutečné předvídatelné potřeby a přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádná částka není zapsána jako rezerva. Každý článek obsahuje společné akce a rozhodnutí Rady k provedení již přijatých společných akcí, opatření plánovaná, ale dosud nepřijatá, a všechny budoucí, tj. nepředvídané akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku. Jelikož podle finančního nařízení má Komise pravomoc převádět v rámci akce SZBP položky autonomně mezi články téže rozpočtové kapitoly, tj. v rámci prostředků přidělených pro SZBP, bude tak zajištěna pružnost, která se považuje za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtu pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení s přihlédnutím k bodu 26. V rámci rozpočtové kapitoly SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto: sledování a ověřování konfliktů a mírového procesu, nešíření zbraní a odzbrojování, policejní mise, naléhavá opatření, přípravná a následná opatření, zvláštní zástupci Evropské unie, řešení konfliktů a další stabilizační opatření. Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že částka pro akce zapsané do článku uvedeného ve čtvrté odrážce nesmí přesáhnout 20 % celkové částky rozpočtové kapitoly SZBP. | Aktualizované znění. |

44. Jednou ročně konzultuje předsednictví Rady s Evropským parlamentem dokument Rady o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP, včetně finančních důsledků pro souhrnný rozpočet Evropských společenství. Podle dohody, ke které se dospělo na dohodovacím jednání dne 24. listopadu 2003, předsednictví Rady a dvě následující předsednictví budou Parlament v rámci společné konzultace informovat nejméně pětkrát za rok, což je třeba dojednat nejpozději na dohodovacím jednání před druhým čtením Rady. Komise bude zapojena do těchto jednání a bude se jich účastnit. Kdykoli Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které s sebou nese výdaje, předá neprodleně a v každém případě Evropskému parlamentu odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostorů a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními. Komise čtvrtletně informuje rozpočtový orgán o provádění akcí SZBP a o předběžných finančních odhadech pro zbývající část rozpočtového roku. | Změny odstavce 1 jsou v souladu s dohodou, které bylo dosaženo na dohodovacím jednání dne 24. listopadu 2003. |

PŘÍLOHA I

FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2007 – 2013

PŘÍLOHA II

INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ROZPOČTU

Poznámky |

A.Po technické úpravě finančního rámce na následující rozpočtový rok, s přihlédnutím k roční politické strategii předložené Komisí a před rozhodnutím Komise o předběžném návrhu rozpočtu se svolává zasedání trialogu za účelem diskuse o možných prioritách pro rozpočet v daném roce. Především bude řádně projednána pravomoc orgánů a předvídatelný vývoj potřeb v budoucím rozpočtovém roce a v následujících letech, pro které platí finanční rámec. Zároveň se přihlédne i k novým prvkům, které vznikly od doby sestavení původního finančního rámce a které pravděpodobně budou mít podstatný a trvalý finanční dopad na rozpočet Evropské unie. Pokud jde o povinné výdaje, Komise při předložení svého předběžného návrhu rozpočtu uvede: a) položky související s novými nebo plánovanými právními předpisy, b) položky vyplývající z uplatňování právních předpisů platných v době, kdy byl přijímán předchozí rozpočet. Komise pečlivě odhadne finanční důsledky závazků Společenství vyplývajících z těchto předpisů. V případě nutnosti aktualizuje své odhady v průběhu rozpočtového procesu. Poskytne rozpočtovému orgánu všechna potřebná odůvodnění, která si vyžádá. Pokud to Komise považuje za nutné, může předložit oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na změnu ad hoc, aby aktualizovala údaje, na nichž je založen odhad zemědělských výdajů v předběžném návrhu rozpočtu, a/nebo aby na základě nejnovějších dostupných informací o dohodách o rybolovu platných k 1. lednu daného rozpočtového roku opravila částky a jejich rozpis mezi položkami zapsanými do provozních položek pro mezinárodní dohody o rybolovu a mezi prostředky zapsanými do rezervy. Tento návrh na změnu musí být zaslán rozpočtovému orgánu do konce října. Je-li předložen Radě později než jeden měsíc před prvním čtením v Evropském parlamentu, bere Rada zpravidla tento návrh na změnu ad hoc v úvahu při svém druhém čtení návrhu rozpočtu. Před druhým čtením rozpočtu v Radě se proto obě složky rozpočtového orgánu snaží splnit podmínky nezbytné k tomu, aby byl návrh na změnu přijat v jediném čtení každým z dotčených orgánů. C. 1. Všechny výdaje podléhají režimu dohodovacího postupu. 2. Cílem dohodovacího postupu je: a) pokračovat v diskusi o obecném vývoji výdajů a, v tomto rámci, o základních rysech rozpočtu pro následující rozpočtový rok s ohledem na předběžný návrh rozpočtu Komise, b) zajistit dohodu mezi oběma složkami rozpočtového orgánu: - o položkách uvedených v bodu 2 písm. a) a b), včetně těch, které jsou navrhovány v ad hoc návrhu na změnu zmíněném v bodu 2, - o částkách, které mají být zapsány do rozpočtu mezi nepovinné výdaje v souladu s bodem 41 této dohody, - a zejména o záležitostech, u kterých se v této dohodě odkazuje na tento postup. 3. Postup začíná zasedáním trialogu, které se svolá včas, tak aby orgány mohly nalézt dohodu nejpozději ke dni stanovenému Radou pro sestavení návrhu rozpočtu. Výsledky tohoto trialogu jsou předmětem dohodovacího postupu mezi Radou a delegací Evropského parlamentu za účasti Komise. Nerozhodne-li se během trialogu jinak, uskuteční se dohodovací jednání na tradičním setkání stejných účastníků ve dni stanoveném Radou pro sestavení návrhu rozpočtu. 4. Před prvním čtením v Evropském parlamentu lze na písemný návrh Komise nebo na písemnou žádost předsedy rozpočtového výboru Evropského parlamentu nebo předsedy Rady pro rozpočet provést nové zasedání trialogu. O svolání zasedání trialogu rozhodnou orgány po přijetí návrhu rozpočtu Rady a před hlasováním o změnách při prvním čtení rozpočtového výboru Evropského parlamentu. 5. Orgány pokračují v dohodovacím postupu po prvním čtení rozpočtu v obou složkách rozpočtového orgánu, aby dosáhly dohody o povinných a nepovinných výdajích, a zejména aby diskutovaly o návrhu na změnu ad hoc zmíněném v bodě 2. Za tímto účelem se po prvním čtení v Evropském parlamentu svolává zasedání trialogu. Výsledky trialogu jsou předmětem diskuse na druhém dohodovacím jednání, které se koná jeden den před druhým čtením v Radě. V případě nutnosti pokračují orgány v diskusích o nepovinných výdajích po druhém čtení v Radě. 6. Na těchto zasedáních trialogu vedou delegace orgánů předseda Rady (pro rozpočet), předseda rozpočtového výboru Evropského parlamentu a člen Komise, který je odpovědný za rozpočet. 7. Každá složka rozpočtového orgánu přijme nezbytná opatření, aby zajistila, že výsledky, které byly dosaženy v rámci dohodovacího postupu, jsou respektovány během celého aktuálního rozpočtového procesu. Aby Komise mohla včas posoudit proveditelnost změn předpokládaných rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce / pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce, informují obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých záměrech v této oblasti tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít na dohodovacím jednání při prvním čtení v Radě. Další kroky dohodovacího postupu předpokládané v této příloze včetně ustanovení o proveditelnosti uvedené v bodě 37 této dohody se také použijí. Všechny tři orgány navíc souhlasí s omezením celkové částky položek vyhrazených na pilotní režimy na 38 milionů EUR ročně. Souhlasí také s omezením celkové částky vyhrazené pro položky určené na nové přípravné akce na 36 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a na 90 milionů EUR celkem v případě položek, které jsou v současné době přislíbeny na přípravné akce. | Změny a aktualizace: – Část A: odkazuje se na sdělení týkající se roční politické strategie jakožto součásti strategického plánování a vypracovávání programů. – Část B: nové rozdělení bodů. – Část C odst. 4 (část B odst. 5 současné interinstitucionální dohody): změna. Vzhledem k získaným zkušenostem někdy není třeba svolávat zasedání trialogu před prvním čtením v Evropském parlamentu. – Část D (nová): nahrazuje body 37 a 38 současné interinstitucionální dohody. Na základě číselných údajů uvedených v současné interinstitucionální dohodě byly vypočítány nové číselné údaje pro pilotní režimy a přípravné akce, které se upravily podle cen platných v roce 2004 a předpokládají nárůst 10 % z důvodů vyrovnání se s důsledky rozšíření. Číselný údaj pro přípravná opatření celkem se vypočetl na základě dvouapůlnásobku z čísla uvedeného pro nové přípravné akce. |

PŘÍLOHA III

KLASIFIKACE VÝDAJŮ

OKRUH 1 | Udržitelný růst |

1A | Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost | Nepovinné výdaje (NV) |

1B | Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost | NV |

OKRUH 2 | Ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji | NV |

S výjimkou: |

Výdaje společné zemědělské politiky, které se týkají tržních opatření a přímých podpor včetně tržních opatření v oblasti rybolovu a dohod o rybolovu | Povinné výdaje (PV) |

OKRUH 3 | Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost | NV |

3A | Svoboda, bezpečnost a spravedlnost | NV |

3B | Občanství | NV |

OKRUH 4 | EU jako globální partner | NV |

S výjimkou: |

Výdajů vyplývajících z mezinárodních smluv, které EU uzavřela s třetími stranami | PV |

Příspěvky mezinárodním organizacím nebo orgánům | PV |

Příspěvky do Fondu úvěrových záruk | PV |

OKRUH 5 | Administrativa | NV |

S výjimkou: |

Důchody a odchodné | PV |

Náhrady a různé příspěvky v souvislosti se skončením služebního poměru | PV |

Soudní náklady | PV |

Škody | PV |

OKRUH 6 | Náhrady | PV |

PŘÍLOHA IV

FINANCOVÁNÍ VÝDAJŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z DOHOD O RYBOLOVU

A.Výdaje týkající se dohod o rybolovu jsou financovány ze dvou položek pro oblast rybolovu (podle nomenklatury rozpočtu): a) mezinárodní dohody o rybolovu (11 03 01), b) příspěvky mezinárodním organizacím (11 03 02). Všechny částky týkající se dohod a protokolů, které budou platit k 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do okruhu 11 03 01. Částky týkající se všech nových nebo obnovitelných dohod, které vstoupí v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, budou přiřazeny do okruhu 31 02 41 02 – Rezervy/Rozlišené položky (povinné výdaje). | Aktualizované znění. |

Na návrh Komise v dohodovacím postupu stanoveném v příloze III se Evropský parlament a Rada budou snažit dohodnout na částce, která má být zapsána do rozpočtových okruhů a do rezervy. |

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně důsledků pro rozpočet. V průběhu legislativního procesu týkajícího se dohod o rybolovu se orgány zavazují, že vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby všechny postupy byly provedeny co nejrychleji. Jestliže se ukáže, že prostředky přidělené pro dohody o rybolovu (včetně rezervy) jsou nedostatečné, poskytne Komise rozpočtovému orgánu informace potřebné k výměně názorů formou trialogu, případně zjednodušeného, o příčinách této situace a o opatřeních, která mohou být přijata podle stanovených postupů. V případě potřeby Komise navrhne vhodná opatření. Komise předkládá čtvrtletně rozpočtovému orgánu podrobné informace o provádění platných dohod a předběžné finanční odhady pro zbývající část roku. |

PROHLÁŠENÍ

Prohlášení o úpravě strukturálních fondů, Fondu pro rozvoj venkova a Evropského fondu pro rybolov s ohledem na okolnosti jejich provádění

Orgány jsou oprávněny na návrh Komise rozhodnout, že položky nevyužité během prvního roku finančního rámce lze převést do následujících let, budou-li po 1. lednu 2007 přijata nová pravidla a programy upravující strukturální fondy, rozvoj venkova a Evropský fond pro rybolov.

[1] KOM(2004) 498.

[2] P6_TA(2005)0224.

[3] P6_TA PROV(2005)0453.

[4] Dokument 15915/05 CADREFIN 268 ze dne 19. prosince 2005.

[5] PE 368.274, B6-0049/2006.

[6] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[7] Víceletý finanční rámec se v předložené dohodě nazývá také jako „finanční rámec“.

[8] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Tato interinstitucionální dohoda již nahradila a prohlásila za neplatné tyto nástroje:- společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 30. června 1982 o různých opatřeních ke zdokonalení rozpočtového procesu, Úř. věst. C 194, 28.7.1982, s. 1.- interinstitucionální dohodu ze dne 29. října 1993 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu, Úř. věst. C 331, 7.12.1993, s. 1.- prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 6. března 1995 o zahrnutí finančních ustanovení do právních aktů, Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 4.- společné prohlášení ze dne 12. prosince 1996 o zdokonalení informování rozpočtového orgánu o dohodách v oblasti rybolovu, Úř. věst. C 20, 20.1.1997, s. 109.- interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 16. července 1997 o ustanoveních týkajících se financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Úř. věst. C 286, 22.9.1997, s. 80.- interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 13. října 1998 o právních základech a plnění rozpočtu, Úř. věst. C 344, 12.11.1998, s. 1.

[9] Úř. věst. C 283, 20.11.2002, s. 1.

[10] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[11] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[12] Úř. věst. C 89, 22.4.1975.

Top