52005DC0580

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.11.2005

KOM(2005) 580 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva za rok 2004 - (ECHO) {SEK(2005) 1481}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Obecné aspekty dané politiky 3

3. Přehled humanitárních operací GŘ ECHO 4

4. Hlavní horizontální otázky 7

4.1. Smluvní vztahy s partnery – rámcové dohody o partnerství 7

4.2. Vztahy s hlavními humanitárními partnery, dárci z oblastí mimo EU a jinými subjekty ve Společenství 7

4.3. Strategické plánování a průřezové otázky 7

4.4. Tematické financování 8

4.5. Školení a studie, komunikace a informace 8

4.6. Rozpočtové a lidské zdroje, audit a hodnocení 9

5. Výhled 9

1. ÚVOD

Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc (dále jen „GŘ ECHO“) je odpovědné za správu finančních prostředků poskytovaných Evropskou unií na humanitární pomoc obětem konfliktů či katastrof, ať už přírodních nebo těch, které způsobil člověk, v zemích mimo EU. Jeho posláním je zachraňovat a chránit život, omezovat a předcházet utrpení a zajišťovat integritu a důstojnost obyvatel zemí mimo EU postižených humanitárními krizemi. GŘ ECHO je zavázáno poskytovat pomoc výhradně na základě potřeb a nikoli pod vlivem politických motivů.

Rok 2004 nám pravděpodobně zůstane v paměti jako rok strašlivých vln cunami ze dne 26. prosince, které ve velmi krátké době usmrtily na pobřeží Indického oceánu na 280 000 lidí. Tisíce dalších však ve stejném roce zemřely v jiných krizích v jiných částech světa, často aniž by se o jejich situaci veřejnost vůbec dozvěděla. Evropská komise tomu říká „zapomenuté krize“, tedy krize, které nejsou anebo už nejsou prezentovány v médiích. Jedním z cílů GŘ ECHO je mít v takových situacích zastoupení a mírnit utrpení obětí těchto, někdy vleklých krizí.

Vedle rozvíjejících se globálních humanitárních potřeb věnovalo GŘ ECHO pozornost i průřezovým otázkám, jako je souvislost mezi nouzovými situacemi a rozvojovou pomocí, připraveností na katastrofy, HIV/AIDS a situací dětí. Tato zpráva tedy shrnuje hlavní činnosti GŘ ECHO v roce 2004. Příloha obsahuje podrobnější informace o činnostech, včetně přehledu humanitárních operací v jednotlivých zemích podporovaných GŘ ECHO.

2. OBECNÉ ASPEKTY DANÉ POLITIKY

Reakce GŘ ECHO na potřebu humanitární pomoci se v roce 2004 formovala v závislosti na změnách globálních humanitárních potřeb, jak naznačují modely poskytování finančních prostředků tohoto GŘ na regionální úrovni. Zvláštní důraz byl přitom kladen na tzv. „zapomenuté krize“. Pracovní program GŘ ECHO je založen na metodě analýzy globálních potřeb ( GNA – global needs assessment ), která má zajistit, aby byly operace prováděny pouze v reakci na skutečné potřeby. Uvedená metoda zajišťuje posouzení situace v jednotlivých asi 130 rozvojových zemích a vzájemné srovnání na základě devíti humanitárních ukazatelů (lidský rozvoj, chudoba, riziko přírodních katastrof, konflikty, uprchlíci, vnitřně přesídlené osoby, podvýživa, úmrtnost a příspěvky za strany jiných dárců). Podle klasifikace GNA je prvních 25 % zemí na seznamu zeměmi s největšími potřebami, dalších 50 % zeměmi se středními potřebami a zbývajících 25 % zeměmi s nízkými potřebami. GNA poté GŘ ECHO umožňuje z globálního hlediska ověřit, s jakým úspěchem je jeho strategie založená na skutečných potřebách prováděna. Použijeme-li tuto metodu při analyzování výsledků za rok 2004 (ke dni 31. prosince 2004), bylo 62 % (tj. 353 milionů EUR) z celkových 570 milionů EUR přidělených z kapitoly 23 02 rozpočtu a ERF věnováno oblastem s největšími potřebami, 30 % (tj. 172 milionů EUR) oblastem se středními potřebami a méně než 1 % (tj. 4 miliony EUR) oblastem s nízkými potřebami. Zbytek (41 milionů EUR, 7 %) bylo vydáno na tematické financování, technickou pomoc a podpůrné výdaje.

Ze zeměpisného hlediska byly vyhodnocovány operace financované GŘ ECHO v Severní Koreji, na Srí Lance, v Zimbabwe, Konžské demokratické republice a na Středním východě plus činnosti v rámci připravenosti na katastrofy v karibské oblasti. Hodnotitelé došli k obecnému závěru, že činnosti financované GŘ ECHO v těchto zemích a regionech splnily klíčové humanitární cíle.

Strategie pomoci GŘ ECHO se dále zaměřovala na zapomenuté krize. To znamená humanitární krize, kterým je věnována jen malá nebo žádná pozornost ze strany politiků a veřejnosti a kde je přítomno jen málo jiných dárců nebo se dárci zdráhají zapojit z důvodu vysokých rizik. Analýza a metodika GŘ ECHO pro určení zapomenutých krizí je založena jak na kvantitativních údajích (nedostatek mediálního zpravodajství nebo nízká podpora dárců v porovnání s vysokými potřebami), tak na kvalitativních faktorech (vyhodnocení situace přímo v dané oblasti odborníky a úředníky GŘ ECHO). V roce 2004 byly místem zapomenutých krizí a potřeb shledány tyto země: Alžírsko (západní Sahara), Konžská demokratická republika, Guinea, Haiti, Indie, Myanmar/Barma, Nepál, severní Kavkaz (Čečensko), Thajsko (barmští uprchlíci), Somálsko, Súdán, Uganda a Jemen. V průběhu roku byla těmto nejvíce zapomenutým krizím poskytnuta podpora ve výši 239 milionů EUR, tj. 42 % z 570 milionů EUR přidělených z kapitoly 23 02 rozpočtu a ERF.

Dle GŘ ECHO a humanitárních agentur a organizací je nejdůležitější schopnost získat bezpečný, nerušený a trvalý přístup k humanitárnímu prostoru. Generální ředitelství proto v roce 2004 aktivně usilovalo o to, aby byl jak v rámci orgánů EU, tak na mezinárodní scéně kladen dostatečný důraz na humanitární principy nestrannosti, neutrality a nezávislosti. Především díky tomuto přístupu bylo do návrhu ústavní smlouvy vloženo zvláštní ustanovení, které se týká právě dodržování humanitárních principů.

3. PřEHLED HUMANITÁRNÍCH OPERACÍ GŘ ECHO

I přes pozitivní tendence v některých oblastech je celková humanitární situace nepříliš optimistická, neboť problémů stále přibývá. Počet uprchlíků se sice snížil z původních 10,6 milionu v roce 2002 na 9,67 milionu na konci roku 2003[1]. Zkušenosti však ukazují, že uprchlíci po návratu nadále potřebují humanitární pomoc, alespoň v počáteční fázi. Počet vnitřně přesídlených osob se odhaduje na 25 milionů[2]. Oprávněně jsou tito lidé nazýváni „největší skupinou zranitelných osob na světě“[3].

„ World Disasters Report 2004 “ (Zpráva o světových katastrofách v roce 2004) vydaná Mezinárodní federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce ukazuje, že počet úmrtí v souvislosti s katastrofami klesl, počet jimi postižených osob však vzrostl. Humanitární krize, kterou v Asii rozpoutalo zemětřesení a následné cunami dne 26. prosince, tragicky demonstrovaly zvyšující se zranitelnost obyvatel vůči přírodním katastrofám.

GŘ ECHO reagovalo na humanitární krize v roce 2004 prostřednictvím 102 rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků v celkové výši 570,4 milionu EUR. 518,2 milionu EUR bylo financováno z rozpočtu Komise a 52,2 milionu EUR z ERF. Míra provedení položek závazků činila 100 %. Největšími příjemci pomoci byly země AKT (301,6 milionu EUR), následovány Asií (111,1 milionu EUR). Níže uvedená tabulka podává přehled zeměpisného rozvržení humanitární pomoci poskytnuté v roce 2004 (hodnoty v tisících EUR).

Jednotka/region | Částka | % |

GŘ ECHO – 1: Afrika, Karibská oblast, Pacifik | 301 555 | 53 % |

Oblast Horn v Africe | 139 618 |

Velká jezera v Africe | 76 360 |

Západní Afrika | 37 300 |

Karibská oblast, Pacifik, Indický oceán | 19 477 |

Jižní Afrika | 28 800 |

GŘ ECHO – 2: Východní Evropa, Ruská federace, jižní Kavkaz, střední Asie (včetně Mongolska), Střední východ, Středozemí | 90 705 | 16 % |

Ruská federace, jižní Kavkaz a střední Asie (včetně Mongolska) | 41 850 |

Středozemí a Střední východ | 48 855 |

GŘ ECHO – 3: Asie, Irák, střední a jižní Amerika | 123 322 | 22 % |

Asie | 111 122 |

Irák | - |

Střední a jižní Amerika | 12 200 |

Dipecho – připravenost na katastrofy | 13 700 | 2 % |

Tematické financování | 19 430 | 3 % |

Technická pomoc (odborníci a zálohové účty) | 15 300 | 3 % |

Podpůrné výdaje (audity, hodnocení, informace a komunikace atd.) | 6 400 | 1 % |

CELKEM 2004 | 570 412 | 100 % |

Hlavní operace GŘ ECHO v roce 2004

V Africe se nejrozsáhlejší operace uskutečnily v Súdánu/Dárfúru . Občanská válka, která začala v Dárfúru v roce 2003, se v roce 2004 dramaticky vystupňovala, a stala se tak podnětem pro to, aby ji OSN označilo za „největší humanitární krizi světa“ s více než jedním milionem osob vyhnaných ze svých domovů a dvěma třetinami obyvatel vážně postiženými konfliktem. Kromě 20 milionů EUR, které byly Súdánu původně přiděleny, byla přijata řada rychlých rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci, která se celkově vyšplhala na 83 milionů EUR na pomoc obětem stupňujícího se konfliktu ve Velkém Dárfúru, stejně jako uprchlíkům v Čadu. GŘ ECHO se rovněž podílelo na snaze tento problém mezinárodně zviditelnit, např. tím, že v červnu v Ženevě spolupředsedalo skupině, která měla vzbudit zájem dárců o danou oblast.

Celková humanitární situace ve střední Africe a oblasti velkých jezer (Burundi, Konžská demokratická republika, Kongo Brazzaville, Středoafrická republika a Tanzanie) zůstávala v roce 2004 kritická. Pokrok dosažený v rámci různých mírových procesů v regionu je nadále nepřesvědčivý, přerušovaný potyčkami v Burundi a pokračujícím sporem ve východní části Konžské demokratické republiky. Projekty GŘ ECHO však přinesly prospěch milionům osob.

Části západoafrického subregionu rovněž trpěly následkem pokračujících ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof, k nimž v průběhu roku 2004 došlo. GŘ ECHO pokračovalo ve financování nouzových projektů, zejména v reakci na propuknutí přenosných chorob v západní Africe, kterým je ohroženo až 200 milionů osob.

V severním Kavkazu zůstala v roce 2004 jednou z operačních priorit GŘ ECHO vleklá a zapomenutá humanitární krize v Čečensku. Obětem konfliktu bylo přiděleno celkem 28,5 milionu EUR. GŘ ECHO navíc poskytlo značné finanční prostředky na pokrytí potřeb více než 450 000 lidí postižených touto krizí, jak v Čečensku, tak v sousedním Ingušsku a Dagestánu.

Podmínky na okupovaných palestinských územích se v roce 2004 dále zhoršily, neboť mírový proces byl zastaven. 70 % z odhadovaných 3,8 milionu obyvatel se potýkalo s nedostatkem potravin nebo jim takový nedostatek hrozil. Téměř dva miliony osob nadále žijí v chudobě. V roce 2004 dalo GŘ ECHO k dispozici 37,35 milionu EUR na humanitární operace ve prospěch Palestinců v okupovaných palestinských územích, palestinských uprchlíků v Jordánsku, Libanonu a Sýrii a uprchlíků z Iráku žijících v táborech v Jordánsku a na území nikoho mezi Jordánskem a Irákem.

V Afghánistánu se od konce hlavní armádní akce v roce 2002 vrátily více než tři miliony uprchlíků a vnitřně přesídlených osob z Pákistánu a Íránu do svých domovských oblastí. Země se však nadále potýká s obrovskými potřebami. V roce 2004 poskytlo GŘ ECHO Afghánistánu 35 milionů EUR humanitární pomoci v rámci globálního plánu navrženého na pokrytí potřeb za celý rok. GŘ ECHO dále pomáhalo nejzranitelnějším skupinám, zejména podporou návratu a opětovné integrace uprchlíků a vnitřně přesídlených osob.

Cunami , které udeřily v pobřežních regionech kolem Indického oceánu dne 26. prosince, zabily na 280 000 lidí, a staly se tak jednou z nejhorších zaznamenaných katastrof vůbec. Miliony osob ztratily své domovy a zdroj obživy. GŘ ECHO bylo prvním dárcem, který na katastrofu reagoval, poskytnutím finančních prostředků agenturám působícím přímo v místě katastrofy. Dne 26. prosince 2004 byly Mezinárodní federaci Červeného kříže přiděleny 3 miliony EUR. Ve dnech 30. a 31. prosince byla přijata další dvě rozhodnutí o poskytnutí 10 milionů EUR ve prospěch Srí Lanky, Malediv a Indonésie. V lednu 2005 požádala Evropská komise rozpočtový orgán (Parlament a Rada) o dalších téměř 100 milionů EUR na nové snahy zmírnit utrpení postižených oblastí. Dne 9. února 2005 bylo nakonec přijato rozhodnutí o poskytnutí 80 milionů EUR na pomoc a podporu ve prospěch obyvatel v postižené oblasti, včetně dočasné obnovy. Podrobné informace o operacích v každé zemi lze nalézt v příloze této zprávy.

4. HLAVNÍ HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

4.1. Smluvní vztahy s partnery – rámcové dohody o partnerství

Dne 30. dubna 2004 přijala Komise rozhodnutí o správních výdajích na rok 2004, včetně grantové facility pro daný rok (rozpočtová linie pro malé neobnovitelné granty na školení, studia a sítě v humanitární oblasti). V říjnu téhož roku byly uděleny tři granty o celkové hodnotě 300 000 EUR.

Byla dokončena první fáze příprav smluvního nástroje pro vztahy se specializovanými agenturami v členských státech. Přitom bylo vymezeno, které subjekty by mohly z těchto nových postupů těžit a které typy opatření by případně bylo možné realizovat.

4.2. Vztahy s hlavními humanitárními partnery, dárci z oblastí mimo EU a jinými subjekty ve Společenství

Na mezinárodní scéně se DG ECHO zúčastnilo řady schůzek, kde s ostatními významnými dárci podrobně projednávalo otázky, jako je narušování humanitárního prostoru, humanitární principy – zejména nebezpečí, že je integrované mise OSN nemusí respektovat – či problém přístupu humanitárních pracovníků do některých zemí.

Před koncem roku 2004 se v rámci strategického programového dialogu uskutečnily čtyři výroční schůzky s nejvýznamnějšími partnery (Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a Světový potravinový program).

Na úrovni orgánů Společenství dbalo GŘ ECHO v roce 2004 aktivně především na to, aby byla jak v rámci orgánů EU, tak na mezinárodní scéně nadále věnována dostatečná pozornost humanitárním principům.

GŘ ECHO se rovněž zúčastnilo četných schůzek na různé úrovni pořádaných v Radě a schůzek s jinými útvary Komise, jako je GŘ pro životní prostředí (ohledně otázek civilní ochrany) a GŘ pro vnější vztahy (ohledně krizového řízení), s cílem dále prosazovat humanitární principy, jež tvoří nedílnou součást jejich práce.

V roce 2004 se rovněž uskutečnilo jedenáct schůzek Výboru pro humanitární pomoc se zástupci členských států. Irské a nizozemské předsednictví navíc svolalo dvě neformální schůzky Výboru pro humanitární pomoc, jednu za účelem diskuze o humanitárních principech a druhou týkající se vztahu mezi občanskými a vojenskými záležitostmi.

4.3. Strategické plánování a průřezové otázky

V roce 2004 si GŘ ECHO stanovilo strategii pro rok 2005, která vychází z celosvětového posouzení potřeb a analýzy zapomenutých krizí.

- Spojení pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD): V této otázce pokračovalo GŘ ECHO ve své práci v rámci meziútvarové skupiny. V mnoha z 15 zemí a regionů, které byly v roce 2003 vybrány za modelové případy, bylo dosaženo významného pokroku. Prioritou v dané oblasti zůstalo provedení strategií týkajících se spojení pomoci, obnovy a rozvoje. Významného pokroku bylo dosaženo zejména ve státech jako Angola, Tádžikistán a Kambodža. Podrobnosti lze nalézt v příloze této zprávy.

- Děti: GŘ ECHO zvýšilo pozornost věnovanou této všeobecné prioritě. V roce 2004 bylo 66 z celkového počtu 102 rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků, stejně jako 79 smluv, zaměřeno na činnosti týkající se dětí (např. terapeutické krmení, očkování, opětovná integrace dětských vojáků) či se takových činností jinak týkalo, s celkovým příspěvkem 46 milionů EUR (v roce 2003 činil tento příspěvek 26 milionů EUR).

V roce 2004 GŘ ECHO rovněž připravilo návrh pokynů vnitřní politiky ohledně dětí postižených humanitárními krizemi a mechanismu podávání zpráv. Cílem tohoto návrhu byla schopnost přesněji posoudit rozsah a dopad činností GŘ ECHO na podporu dětí.

- Připravenost na katastrofy a jejich předcházení : GŘ ECHO přijalo celkem 16 rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků, která zahrnovala činnosti na podporu připravenosti na katastrofy. Poskytlo finanční podporu ve výši 360 000 EUR světové konferenci o snížení výskytu katastrof konané v Kóbe, která je zásadním mezníkem v rámci celosvětové snahy omezit výskyt katastrof. GŘ ECHO vyvinulo v roce 2004 rovněž velké úsilí na posílení mezinárodních iniciativ, které mají zlepšit výsledky snahy omezit výskyt katastrof, zejména vytvořením globálního systému varování společně s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární činnosti a Společným výzkumným střediskem ES (420 000 EUR).

- Voda: Voda se v roce 2004 stala novou prioritou pracovního programu generálního ředitelství. GŘ ECHO proto zahájilo omezené výběrové řízení za účelem přezkumu humanitární pomoci z hlediska vody a hygieny. Samotná činnost by měla být zahájena v roce 2005.

GŘ ECHO rovněž překročilo hranice původního cíle a dokončilo přezkum svého přístupu k problematice HIV/AIDS.

4.4. Tematické financování

Tematické financování je novým způsobem spolupráce s mezinárodními organizacemi a znovu potvrzuje závazek GŘ ECHO, že bude úzce spolupracovat s agenturami OSN a organizací Červeného kříže s cílem zlepšit dodávku humanitární pomoci.

V roce 2004 GŘ ECHO uzavřelo tematické smlouvy s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární činnosti (4 miliony EUR) s cílem zlepšit jeho správu informací, se Světovou zdravotnickou organizací (3,5 milionu EUR) na podporu její zdravotnické činnosti v krizích a se zástupci Světového potravinového programu (4,5 milionu EUR) s cílem odpovídajícím způsobem posílit jeho kapacitu při posuzování humanitárních potřeb v oblasti potravin. GŘ ECHO navíc podporovalo činnosti organizace UNICEF na ochranu dětí (2 miliony EUR) a její kapacity reagovat na nouzové situace (5,4 milionu EUR) prostřednictvím řady opatření, jako je předzásobení se základními léky a nástroji k poskytnutí pomoci.

4.5. Školení a studie, komunikace a informace

Uskutečnilo se celkem 42 školení o novém právním rámci, který upravuje vztahy mezi GŘ ECHO a jeho partnery, v délce 77 dnů s účastí 904 osob.

GŘ ECHO dále aktivně podporovalo Síť humanitární pomoci (NOHA), která nabízí jednoletý víceoborový postgraduální studijní program, do nějž je zapojeno sedm univerzit.

Během roku 2004 realizovalo GŘ ECHO rovněž řadu činností, kterými informovalo o hodnotách, zásadách a konkrétních výsledcích humanitární pomoci EU, prostřednictvím řady publikací, plakátů a audiovizuálních produktů na téma činnosti GŘ ECHO. Jednou z hlavních informačních akcí roku byl úspěšný „Den solidarity mládeže“ pořádaný v Evropském parlamentu pro 540 mladých lidí.

4.6. Rozpočtové a lidské zdroje, audit a hodnocení

GŘ ECHO disponuje formálními systémy pro pravidelné sledování finančních údajů a poskytování přiměřených informací o řízení. Do procesu zjišťování výsledků byly začleněny zvláštní finanční ukazatele. Humanitární činnost podléhá finančním auditům , a to jak na ústředí, tak v místě samotného výkonu činnosti. V roce 2004 bylo na ústředí humanitárních organizací provedeno, nebo v té době probíhalo, celkem 145 auditů. Kromě toho se uskutečnilo 32 operačních auditů (v místě samotného výkonu činnosti).

V roce 2004 činily lidské zdroje na ústředí 172 osob, z nichž 146 byli úředníci a 26 externí pracovníci. GŘ ECHO přijalo řadu opatření zaměřených na provádění politik v oblasti lidských zdrojů v souladu s reformou Komise.

Správní rozpočet GŘ ECHO činil v roce 2004 celkem 2,2 milionu EUR. Tato částka byla použita na nábor externích pracovníků, na pokrytí správních výdajů na služební cesty, školení, konference a schůzky a na odborníky a studie.

GŘ ECHO provádí každý rok přibližně deset hodnocení svých operací. V roce 2004 byly vyhodnocovány operace v Severní Koreji, na Srí Lance, v Zimbabwe, Konžské demokratické republice a na Středním východě, jakož i činnosti v rámci připravenosti na katastrofy v karibské oblasti. Rovněž byl vydán podnět k tematickému hodnocení otázek týkajících se vnitřně přesídlených osob, bezpečnosti, vody a hygieny a zadáno vypracování koncepčního dokumentu o HIV/AIDS. GŘ ECHO se dále zabývalo hodnocením akce „ Action Contre la Faim “ Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací.

V rámci iniciativy „Dobré humanitární dárcovství“ provedlo GŘ ECHO přezkum bezpečnostních aspektů práce humanitárních organizací. Tento přezkum přinesl všeobecné bezpečností pokyny, adresář subjektů poskytujících školení v dané oblasti, jakož i zprávu týkající se bezpečnosti. Jejich cílem je pomoci humanitárním organizacím nést odpovědnost za bezpečnost vyslaných i místních pracovníků. Podrobnosti o všech průřezových činnostech lze nalézt v příloze této zprávy.

5. VÝHLED

V roce 2004 zůstalo GŘ ECHO věrné politice přísného respektování základních principů a hodnot humanitární pomoci, tj. neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Přísné dodržování těchto principů je dnes totiž důležitější než kdy jindy z důvodu znepokojujících tendencí jak v institucionálním kontextu, kde mají některé politické síly tendenci nahlížet na humanitární pomoc jako na nástroj zahraniční politiky nebo krizového řízení, i v souvislosti se stále nebezpečnější situací v místech působení, kde se samotné humanitární organizace stávají cílem válčících stran.

Pro GŘ ECHO je proto nejlepším způsobem zachování „humanitárního prostoru“ udržení vysoké úrovně závazků, pokud jde o dodržování zásad dobrého dárcovství, které byly dohodnuty ve Stockholmu ve dnech 16. – 17. června 2003 a potvrzeny v říjnu 2004 v Ottawě (např. poskytovat pomoc na základě potřeb), stejně jako pokračující závazek k poskytování kvalitní pomoci a zachování transparentního dialogu s ostatními zúčastněnými subjekty, a to jak na dvoustranné úrovni, tak v rámci vícestranných humanitárních fór.Zkušenosti z nedávných krizí v Afghánistánu, na Středním východě, v Iráku, Dárfúru i jinde ukazují, že výše uvedené principy představují základní předpoklad efektivního poskytování pomoci, aby byl zachován přístup k těm, kteří to potřebují, a ochráněny životy a bezpečnost humanitárních pracovníků.

[1] Vysoký komisař OSN pro uprchlíky: Uprchlíci v číslech (vydání z roku 2004) http://www.unhcr.ch/cgi-bin/texis/vtx/basics/

[2] Globální projekt týkající se vnitřně přesídlených osob: Vnitřní přesídlení – globální přehled tendencí a vývoje v roce 2003, k dispozici na http://www.idpproject.org/press/2004/Global_Overview.pdf

[3] Vysoký komisař OSN pro uprchlíky: Vnitřně přesídlené osoby, otázky a odpovědi (2004) http://www.unhcr.ch/cgi-bin/texis/vtx/basics/